Teoretická východiska ošetřovatelství: Koncepční modely a teorie Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství a porodní asistence LF MU Ošetřovatelství jako vědní obor Teorie Filozofie Metaparadigma Paradigma Praxe Ošetřovatelský proces Výzkum Metaparadigma ➢nejširší, nejglobálnější pohled určité disciplíny na zkoumání určitého problému, jevu – charakterizuje disciplínu, čím se zabývá, co řeší (předmět disciplíny) ➢jednotlivé obory se pak od sebe liší podle toho na které problémy a pojmy se zaměřují. ➢většina oborů má 1 metaparadigma a více koncepčních modelů ➢20. století - rozvoj teoretické báze USA a Kanada ➢předtím převážně intuitivní, založený na tradicích a praktických zkušenostech než na teoretických základech Metaparadigma ošetřovatelství ➢nejobecnější rámec pohledu ➢charakterizuje ošetřovatelství a to, čím se zabývá (odliší ošetřovatelství např. od filozofie…) ➢základy zformovala F. Nightingale (1856 Notes on Nursing – souvislosti - činnost sester s vlivem prostředí na zdraví člověka) ➢má 4 specifické jevy zdraví ošetřovatelstvíosoba prostředí Osoba Prostředí Zdraví Ošetřovatelství - příjemce ošetřování • jednotlivec, • rodina, • skupina, • komunita, • společnost • jedinečný, neopakovatelný celek fyzických a psych vlastností, které vzájemně souvisí, podmiňují se a vytváří celek. vnímána jako: adaptační systém, behaviorální, sebepečující… - okolí příjemce - vnitřní struktury a vnější vlivy - někdy zdroj stresu, nebo zdroj jiných zdrojů - okolnosti vyžadující ošetřování - stav blaha a pohody nejen absence nemoci příjemce - aktivity sestry v zájmu příjemce a ve spolupráci s nim daný stav u příjemce může být v rozmezí od až po přítomnost nejvyššího stupně terminální onemocnění ➢ vyjadřují názory na specifické jevy ošetřovatelství ➢ využívají indukci (zobecnění pozorovaných jevů) dedukci (vyvozování z existujících poznatků) anebo přebírání z jiných oborů ➢ v každém modelu může být jev jinak vyložen ➢ je tvořen pojmy (duševní představy a pojmenování jevů) a výpověďmi (tvrzení vysvětlující vztahy mezi pojmy) ➢ vyjádření jsou obecná a abstraktní (nepozorovatelné, neměřitelné) Paradigma ošetřovatelství – Koncepční model – Koncepční rámec – Koncepční systém – Matrice disciplíny Součásti ošetřovatelských modelů Koncepční modely mají tři součásti: ➢asumpce – premisy – předpoklady – východiska ➢hodnotový systém ➢hlavní jednotky Asumpce (premisy, východiska) ➢teoretické východisko ➢fakta/předpoklady, která jsou teoretickým podkladem koncepce ošetřovatelství ➢odvozují se od vědecké teorie a praxe ➢většina modelů bere asumpce z praxe ➢už byly ověřené nebo se dají ověřit ➢liší se v jednotlivých modelech: ❖Hendersonová chápe osobnost jako 14 základních potřeb ❖Royová chápe osobnost jako bytost se 4 způsoby adaptace ❖Johnsonová chápe osobnost jako bytost s 8 behaviorálními podsystémy Hodnotový systém ➢vyjadřuje základní myšlenky oboru ➢různé modely mají podobné základní myšlenky: ❖úloha sester je jedinečná (i když při některých činnostech spolupracují s jinými odborníky) ❖ošetřovatelské činnosti: soustřeďují se na saturaci potřeb, jsou realizovány prostřednictvím OP, představují řadu interpersonálních vztahů nejdůležitější je vztah sestra – pacient ❖respektování lidské bytosti, holismus Hlavní jednotky 1. Cíl ošetřovatelství 2. Pacient/nemocný/klient 3. Role sestry 4. Zdroje pacientových/klientových těžkostí 5. Ohnisko zásahu 6. Způsob intervence 7. Důsledky 1. Cíl ošetřovatelství ➢konečný produkt – to, co se snaží ošetřovatelství dosáhnout (liší se od sebe v závislosti na asumpcích v závislosti od chápání osobnosti) ➢cíl se má shodovat s cíli, které jsou společné pro zdravotníky 2. Pacient ➢většina modelů chápe pacienta jako bio-psycho-sociální bytost ➢příjemce péče ➢modely se liší v detailech chápání pacienta 3. Role sestry ➢určuje, co je úkolem sestry, co vykonává ➢musí být potřebná a akceptovaná společností (stejně jako léčitelská role lékaře nebo role obhájce – právníka) ❖v modelu Oremové - úlohou sestry je pomáhat při ovlivňování dosažení optimální úrovně soběstačnosti pacienta ❖v modelu Royové - úlohou sestry je zlepšit adaptační chování pacienta přes ovlivňování stimulů) 4. Zdroje pacientových těžkostí ➢ zdroj potíží pacienta, ne sestry ➢ příčina problémů pacienta je vyjádřena v ošetřovatelském plánu v rámci ošetřovatelské diagnózy ➢ je to pravděpodobně začátek nebo příčina problémů pacienta, které lze „+“ ovlivnit ošetřovatelským zásahem ❖pacienti ve zdravotnických zařízeních mají své problémy, které můžeme subkategorizovat jako medicínské, psychologické, ošetřovatelské ❖lékař se stará o medicínské problémy, psycholog nebo psychiatr o psychologické problémy a sestra o ošetřovatelské problémy) 5. Ohnisko zásahu ➢určuje zaměření ošetřovatelských intervencí ➢ohniskem zásahu sestry v každém modelu je ošetřovatelský problém pacienta: ❖ v modelu Oremové ohniskem zásahu sestry je nedostatek schopnosti sebepéče ❖ v modelu Royové je jeho neschopnost adaptovat se na podněty 6. Způsob intervence ➢ specifické způsoby, kterými sestra poskytuje ošetřovatelskou péči ➢ odvíjí se od ohniska zásahu a vyjadřuje specifické způsoby, kterými sestra pomáhá pacientovi: ❖ v modelu Nightingaleové je způsobem intervence manipulace s prostředím pacienta spočívající v poskytování tepla, čerstvého vzduchu, světla, potravy… 7. Důsledky ➢výsledky aktivity sestry ➢očekávané výsledky ošetřovatelských intervencí - zlepšení zdravotního stavu příjemce Ošetřovatelské teorie ➢ vyjadřují názory na specifické jevy ošetřovatelství, jsou konkrétnější než modely (váží se na určitý jev, skupinu) ➢založeny na předpokladech (asumpcích, premisích), jsou tvořeny definicemi, pojmy a výpověďmi (konkrétnější a specifičtější než pojmy a výpovědi koncepčních modelů) Předpoklady teorií ➢ Nerelační předpoklady – výroky, které nevyjadřují vztah ➢ Relační (vztahové) předpoklady – propojují 2/více koncepcí, mohou vyjadřovat souvislost mezi koncepcemi, nebo vypovídat o vlivu jedné koncepce na druhou ➢ Hypotéza – předpoklad vztahu, který lze testovat (jsou již měřitelné, pozorovatelné) Typy teorií ➢podle obsahu ❖popisné – popisují konkrétní jev ❖vysvětlující – vysvětlují vztahy mezi jevy ❖prediktivní – předvídají účinek jednoho jevu na druhý ➢podle rozsah ❖ velké teorie (Leininger, Rogers, Neuman..) ▪ mají široký rozsah, chybí v nich operačně definované pojmy – pojmy jsou abstraktní, nejsou přístupné přímému empirickému pozorování ❖ střední teorie (Orlando…) ▪ zahrnují omezený počet pojmů, lze je empiricky přímo testovat ❖ částeční/dílčí teorie = mikroteorie (kazuistiky, diplom. práce) ▪ jsou nejomezenější /rozsah, užitečnost/, zabývají se úzkým rozsahem jevů, z některých mohou vzniknout dalším výzkumem teorie středního významu. Rozlišení mezi koncepčními modely a teoriemi ➢míra abstrakce ❖koncepční modely jsou všeobecné návody ❖teorie jsou specifičtější, konkrétnější ➢počet kroků, které jsou nutné, aby se mohla práce použít na pragmatické účely (praxe, výzkum) ❖u koncepčních modelů jsou nutné tři kroky: ▪ koncepční model musí být formulován ▪ z koncepčního modelu musí být odvozena teorie ▪ pojmy teorie musí dostat operativní definice a musí být odvozena hypotéza ❖u teorií jsou nutné pouze dva kroky: ▪ musí být uvedena teorie ▪ mají mít operativně definované pojmy a z výpovědí musí být formulována hypotéza Klasifikace ošetřovatelských koncepčních modelů a teorií ➢ Systémové ➢ Vývojové ➢ Interakční ➢ Humanistické ➢ Potřeb ➢ Výsledků ➢ Zákroků ➢ Podpory ➢ Posilnění ➢ Konzervační Systémové modely Johnsonová, Kingová, Neumanová, Royová - původ ve všeobecně-vědní teorii systémů ➢ zdůrazňují identifikaci skutečných i potenciálních problémů ve funkci systémů a navržení strategií zákroku, které co nejvíce zefektivní operaci systému ➢ podstatou je prozkoumat systém, jeho části a jejich vztahy v dané době ➢ změna v systémových modelech má druhotný význam ❖ systémem může být osoba, částí jsou orgány lidského těla, prostředím je rodina ❖ systémem může být i rodina, částí jsou její členové, prostředím je stát ➢ systémy mohou být obecně otevřené a uzavřené ➢ vzhledem k tomu, že ošetřovatelství je zaměřené na člověka, jako živý organismus, jsou v ošetřovatelství systémy vždy otevřené Systémové modely Charakteristické znaky: ➢ hranice – demarkační (oddělující) čáry mezi osobami a prostředím, čím je hranice prostupnější, tím je vzájemná výměna energie mezi systémem a jeho prostředím větší ➢ napětí, stres, konflikt – síly, které mění strukturu systému, stav rovnováhy ➢ zpětnou vazbu – tok energie mezi systémem a prostředím, vzájemná informovanost o stavu systému a prostředí. Vývojové modely Oremová, Roperová… centrální kategorie z psychologie ➢ zdůrazňují procesy růstu, vývoje, zrání s přihlédnutím k problémům, které při tom vznikají ➢ kladou důraz na identifikaci skutečných i potenciálních problémů ➢ vytyčují takové strategie a postupy, které nejoptimálněji řeší situaci ➢ předpokládají existenci sil – jsou definovány jako kauzální faktory, které vytvářejí vývoj a růst ➢ vycházejí také z toho, že lidé mají vrozenou schopnost ke změně – potencialita může být zjevná nebo latentní, a je uvedena do chodu vnitřními stavy nebo jistými okolními podmínkami. Interakční modely Orlandová, Peplauová vycházejí ze sociologii ➢zdůrazňují sociální úkony a vztahy mezi lidmi ➢zaměřují se na identifikaci skutečných a potenciálních problémů v mezilidských vztazích ➢zaměřují se též na určení postupů, které podporují optimální socializaci ➢charakteristickými znaky těchto modelů: ❖percepce – ovlivňování osob navzájem a vnímání jiných osob ❖komunikace – přenos informací mezi osobami ❖role – nevyhnutelná pro danou situaci ❖koncepce sebe samého – sebehodnocení, sebevýchova. Modely a teorie potřeb a výsledků ➢kategorie potřeb – zaměření na funkce sester a hodnocení pacienta z hlediska hierarchie potřeb – jakmile si není pacient schopen sám zajistit základní potřeby, přebírá tuto funkci sestra ➢(Hendersonová, Abdellahová) ➢kategorie výsledků kladou důraz na výsledky ošetřovatelské péče a její hodnocení – sestra rozhoduje o uspokojování potřeb a hodnotí výsledek jejich uspokojování v rámci OP ➢(Kingová, Neumanová) Humanistické modely a teorie Nightingaleová, Oremová, Rogersová… vycházejí hlavně z filozofie ➢zdůrazňují, že ošetřovatelství je věda a umění – dívají se na ošetřovatelství jako na humanitní obor ➢důraz kladen na svobodu, existenci, autonomii, úctu k životu, důstojnost, práva pacienta Modely a teorie energetických polí Rogersová, Levienová …… ➢ hovoří o jedinci jako o zdroji energie Modely intervence (zásahu) Gordonová, Kingová…… Zdůrazňují: ➢ instrumentálně pojaté ošetřovatelství ➢ odborné činnosti sestry a její rozhodnutí ➢ pacient je považován za objekt ošetřovatelské péče (pacient je pasivní), sestra rozhoduje o péči Substituční modely a teorie (modely náhrady) Hendersonová…. ➢ zaměřují se na poskytování náhrady za schopnosti pacienta, které mu chybějí – ztratil je a nemůže je aktivizovat ➢ podle tohoto modelu pacient musí být aktivní v ošetřovatelské péči Modely a teorie podpory Widenbachová….. ➢ zdůrazňuje pomoc pacientovi akceptovat poškozené zdraví ➢ zaměřuje se na podporu pacienta a vytváření psychologických, fyziologických a adaptačních mechanismů vyrovnávání se se situací Modely a teorie posílení Johnosonová ……. ➢hledání možnosti, jak zlepšit kvalitu pacientova bytí, jestliže je poškozené jeho zdraví ➢považuje ošetřovatelství za cestu zlepšení kvality života pacienta Modely a teorie konzervace Roperová, Levienová …… ➢ zdůrazňují zachování příznivých aspektů situace pacienta, které jsou ohrožené nemocí nebo skutečnými či potenciálními problémy ➢ v tomto modelu aktivita spočívá na rozhodnutích sestry, které směřují na zachování (konzervaci) existujících schopností pacienta Strukturální hierarchie METAPARADIGMA KONCEPČNÍ MODEL I koncepce - tvrzení KONCEPČNÍ MODEL II - koncepce - tvrzení Teorie I. koncepce předpoklady: nerelační relační hypotézy Teorie II. - koncepce - předpoklady: nerelační relační hypotézy Teorie n - koncepce - předpoklady: nerelační relační hypotézy KONCEPČNÍ MODEL III - koncepce - tvrzení Význam koncepčních modelů vzdělávání ošetřovatelská praxe management výzkum Koncepční modely Děkuji za pozornost