Zápatí prezentace1
Struktura zdravotnických zařízení
Formy a metody ošetřovatelské péče
2
Legislativa
̶ Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o
zdravotních službách) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372
̶ č. 39/2012 Sb. Vyhláška o dispenzární péči
̶ č. 92/2012 Sb. Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče
̶ č. 99/2012 Sb. Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
̶ č. 102/2012 Sb. Vyhláška o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče
̶ Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS)
3
Národní registr poskytovatelů zdravotních
služeb (NRPZS)
̶ zřízen podle § 74 a § 75 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
̶ obsahuje informace o poskytovatelích zdravotních služeb, poskytovatelích sociálních služeb, kteří
poskytují zdravotní služby, a o hostujících osobách.
̶ U jednotlivých poskytovatelů obsahuje registr údaje o oprávněních k poskytování zdravotních služeb,
odborných zástupcích, místech poskytování a podrobné informace o provozovaných zdravotnických
zařízeních.
̶ Data registru jsou dostupná na veřejném portále v rozsahu, který definuje § 74 zákona č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách, odstavec 3a.
4
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
§ 1
̶ upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený
výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti
pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb,
zdravotnických pracovníků1),2), jiných odborných pracovníků2) a dalších osob
v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality
a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním
zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie3).
5
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
§ 2
Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba,
která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.
̶ (2) Zdravotními službami se rozumí:
a) poskytování zdravotní péče zdr. pracovníky, činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2) (vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní
péče)
b) B) konzultační služby (posouzení individ. Th. Postupu, navržení změny…)
c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu
a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví4),
d) zdravotnická záchranná služba5),
e) zdravotnická dopravní služba
f) přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné
péče během přepravy,
g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a
bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk6),
h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich
skladování a výdej7),
i) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba52) (dále jen „záchytná služba“).
j) (3) specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona
upravujícího umělé přerušení těhotenství8).
6
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
Zdravotní péčí se rozumí
̶ a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem
1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“),
2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,
3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
4. pomoci při reprodukci a porodu,
5. posuzování zdravotního stavu,
̶ b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné
zdravotnickými pracovníky (dále jen „zdravotní výkon“) za účelem podle písmene a),
̶ c) odborné lékařské vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek53).
7
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
§ 4
̶ (1) Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb.
̶ (2) Návštěvní službou se rozumí poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta,
a to zejména v případech, kdy se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do
zdravotnického zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s ohledem na její
charakter možné.
8
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
ČÁST DRUHÁ
ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE
HLAVA I
DRUHY A FORMY ZDRAVOTNÍ PÉČE
§ 5
Druhy zdravotní péče
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
Druhy zdravotní péče
̶ podle časové naléhavosti jejího poskytnutí (neodkladní, akutní, nezbytná, plánovaná
̶ účelu (preventivní, diagnostická, dispenzární, léčebná, posudková, léčebně
rehabilitační péče, ošetřovatelská péče (udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a
sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s
těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je péče o nevyléčitelně nemocné,
zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti), paliativní péče (zmírnění utrpení a zachování
kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí), lékárenská péče a klinickofarmaceutická péče
10
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
§ 6
Formy zdravotní péče
̶ Formami zdravotní péče jsou ambulantní péče, jednodenní péče,
lůžková péče a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním
prostředí pacienta.
Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)11
Ambulantní péče (§ 7)
̶ (1) Ambulantní péče je zdravotní péčí, při níž se nevyžaduje hospitalizace pacienta nebo přijetí
pacienta na lůžko do zdravotnického zařízení poskytovatele jednodenní péče.
̶ (2) Ambulantní péče je poskytována jako
a) primární ambulantní péče (preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a konzultací,
koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli;
zdravotní péči pacientovi poskytuje registrující poskytovatel,
b) specializovaná ambulantní péče (poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče podle
§ 4 odst. 4 zákona o zdr. službách)
c) stacionární péče (pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování
ambulantní péče.
(3) Součástí primární ambulantní péče poskytované registrujícími poskytovateli v oboru všeobecné
praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost je vždy návštěvní služba.
Informace o počtu AMB dle oborů a poskytované péče lze dohledat na Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Ambulantní péče - ÚZIS ČR (uzis.cz)
̶ Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb Mapa poskytovatelů - Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (uzis.cz)
12
Jednodenní péče
§ 8
̶ při poskytnutí se vyžaduje pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s
ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů.
̶ Při poskytování musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové péče intenzivní.
13
Lůžková péče (§ 9)
̶ (1) zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně, pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková
péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.
̶ (2) Lůžkovou péčí je
a) akutní lůžková péče intenzivní (náhlé selhávání nebo náhlé ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy
lze tyto stavy důvodně předpokládat,
b) akutní lůžková péče standardní (1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně
ohrožují zdraví pacienta, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí 2. za účelem provedení zdravotních
výkonů, které nelze provést ambulantně) V rámci akutní lůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace,
c) následná lůžková péče (u pacienta byla stanovena základní diagnóza, zdravotní stav je stabilizován, vyžaduje se
doléčení nebo poskytnutí léčebně rehabilitační péče), může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří
jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí,
d) dlouhodobá lůžková péče (zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování
ošetřovatelské péče se zhoršuje), může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou
základních životních funkcí.
14
Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta (§ 10)
a) návštěvní služba,
b) domácí péče (ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče)
lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a
věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.
̶ (2) Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče podle odstavce 1
poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu.
15
OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 15)
(1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje
̶ a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány,
̶ b) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených
těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo
̶ c) Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve
zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou, s výjimkou
oprávnění podle § 16 odst. 2,
̶ (dále jen „příslušný správní orgán“).
̶ (2) Oprávnění k poskytování lékárenské péče lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro
kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato péče poskytována. Státní ústav pro
kontrolu léčiv vydá závazné stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení. Žádost o vydání závazného
stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v § 18 odst. 1.
Zápatí prezentace16
ČÁST PÁTÁ
POSTAVENÍ POSKYTOVATELE, ZDRAVOTNICKÝCH
PRACOVNÍKŮ A JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ V
SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
Práva a povinnosti poskytovatele
§ 45-48 práva a povinnosti poskytovatele
Zápatí prezentace17
FAKULTNÍ NEMOCNICE A CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ PÉČE (ČÁST DVANÁCTÁ, § 111)
Fakultní nemocnice
̶ (1) státní příspěvkovou organizací. Zřizovatelskou funkci vůči fakultní nemocnici vykonává ministerstvo.
̶ (2) poskytuje zdravotní služby a uskutečňuje související výzkumnou nebo vývojovou činnost. Na odborných
pracovištích fakultní nemocnice se také uskutečňuje klinická a praktická výuka podle odstavce 4.
̶ (3) Společná pracoviště fakultní nemocnice a lékařské fakulty vysoké školy jsou kliniky a ústavy; společná pracoviště zřizuje,
mění a ruší ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. V čele kliniky a v čele ústavu je přednosta,
kterého jmenuje nebo odvolává ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. Nedojde-li ke jmenování
nebo odvolání přednosty podle věty druhé, jmenuje nebo odvolá přednostu ministr zdravotnictví po dohodě s rektorem
příslušné vysoké školy.
̶ (4) Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se na základě požadavku vysoké školy uskutečňuje
klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie a v
akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související
výzkumná a vývojová činnost podle jiných právních předpisů44).
̶ (5) Za účelem zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti uzavírá fakultní nemocnice s vysokou
školou smlouvu, která upravuje zejména rozsah, strukturu a personální zajištění klinické a praktické výuky ve fakultní
nemocnici, podmínky využití majetku fakultní nemocnice při výuce, podmínky využití majetku vysoké školy při poskytování
zdravotních služeb, vzájemnou spolupráci na výzkumné a vývojové činnosti a úhradu nákladů s tím spojených. Tím nejsou
dotčeny dohody uzavřené podle dosavadních právních předpisů.
Statistika k 31. 12. 2018 ČR ročenka, online dostupné Zdravotnická ročenka ČR 2018 (uzis.cz)18
Statistika k 31. 12. 2018 ČR (ročenka)
̶ 32 065 zdravotnických zařízení (včetně detašovaných pracovišť)
21 689 samostatné ordinace lékařů primární péče
314 lůžková zařízení (bez lázní), z toho 194 nemocnic (akutní
a následné péče).
Ve všech zdravotnických zařízeních pracovalo koncem roku v
přepočtu na celé úvazky (včetně smluvních pracovníků) 50 116
lékařů a zubních lékařů, 117 076 samostatných zdravotnických
pracovníků nelékařů.
V průměru připadalo v České republice na 1 lékaře 212 obyvatel.
Statistika k 31. 12. 2018 ČR ročenka, online dostupné Zdravotnická ročenka ČR 2018 (uzis.cz)19
Statistika k 31. 12. 2018 ČR ročenka, online dostupné Zdravotnická ročenka ČR 2018 (uzis.cz)20
Statistika k 31. 12. 2018 ČR ročenka, online dostupné Zdravotnická ročenka ČR 2018 (uzis.cz)21
Státní
Struktura zdravotnických zařízení – dle vlastnické struktury
Nestátní
̶ fakultní nemocnice
̶ léčebny
̶ specializované ústavy
̶ krajská
̶ obecní
̶ soukromá
̶ církevní
Údaje o počtu lůžek vyplňují všichni poskytovatelé lůžkové péče bez
ohledu na jejich zřizovatele, tj. nemocnice, odborné léčebné ústavy a
další lůžková zařízení podle forem poskytované péče za jednotlivé
obory zdravotní péče.
NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM – EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ
ZDRAVOTNICTVÍ ČR: LŮŽKOVÝ FOND 2017
(online dostupné Zdravotnictví ČR: Lůžkový fond 2017 (uzis.cz))
24
COVID-19: Dispečink intenzivní péče (DIP) v ČR
̶ cíl sledovat a následně řídit v době koronavirové epidemie lůžkovou péči v ČR.
DIP umožňuje:
̶ jednoduché online zadávání volných kapacit přístrojů a lůžek koordinátory intenzivní péče
v jednotlivých nemocnicích
Integrovaný centrální řídicí tým – má k dispozici okamžité informace o aktuálních kapacitách
lůžkové péče v celé ČR
̶ informace online dostupné COVID-19: Dispečink intenzivní péče v ČR | NZIP
̶ provozováno ÚZIS ČR ve spolupráci s MZ ČR
25
COVID-19: Dispečink intenzivní péče (DIP) v ČR
Kapacity lůžkové péče COVID-19 | Onemocnění aktuálně od MZČR (mzcr.cz) 8.12.202026
27
Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR)
ústředním orgánem státní správy pro:
̶ zdravotní péči a ochranu veřejného zdraví
̶ zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost
̶ zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami
̶ vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů
přírodních minerálních vod
̶ léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí
̶ zdravotní pojištění
̶ zdravotnický informační systém
MZ ČR přímo řídí některá zdravotnická zařízení a další organizace (IKEM FN Brno, Olomouc…, MOU,
IPVZ …online dostupné Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ... | NZIP
Vhodné webové stránky MZ ČR www.mzcr.cz, Národní zdravotnický informační portál NZIP – portál, kterému můžete věřit
28
Organizační struktura MZ ČR – online dostupné Organizační struktura MZ
ČR 1. 1. 2020.pdf (mzcr.cz)
29
Ředitelka Odboru ošetřovatelství a
nelékařských povolání, hlavní sestra ČR
̶ Mgr. Alice Strnadová, MBA
̶ funkci hlavní sestry obnovil k 1.
11. 2013 tehdejší ministr
zdravotnictví Martin Holcát
̶ zastupuje zájmy
všeobecných sester
Organizační schéma FN USA online dostupné Organizacni_rad_FNUSA_2019.pdf30
Vedení nemocnice Vedení nemocnice – FNUSA
31
FN Brno
̶ Vedení nemocnice
součástí je Útvar nelékařské péče – zabezpečuje široké spektrum činností souvisejících s provozem medicínských i nemedicínských útvarů.
̶ Areál Bohunice
̶ Dětská nemocnice
̶ Porodnice
̶ Centra FN Brno
̶ Emergency Medical Team CZ
̶ Útvar nelékařské péče
̶ Supervizní tým FN Brno
̶ Nemedicínské útvary
32
Příklad struktury ZZ IKEM
̶ Úsek ošetřovatelské péče a kvality | IKEM
̶ řídí náměstek ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu - hlavní
sestra
̶ Pod útvar spadá: nelékařský zdravotnický personál,
nižší zdravotnický personál (NZP)
pomocný zdravotnický personál (PZP)
Zápatí prezentace33
Příklad struktury Nemocnice Jihlava
Zápatí prezentace34
Příklad struktury Nemocnice Jihlava
Struktura nemocnice
̶ Oddělení/kliniky
̶ Diagnostická pracoviště (laboratoře - biochemická, mikrobiologická, hematologická …,
radiodiagnostická - rtg, CT, MR, ultrasonografie, mamografie …)
Nemedicínsky útvar
̶ Odbor hospodářsko-technické správy (centrální velín, správa budov, energetika,
oddělení bezpečnostních a požárních techniků, doprava, prádelna, stravovací provoz, Materiálně-technické
zásobování)
̶ Administrativní úsek (ředitelství, ekonomický odbor, centrum informatiky…)
Přednosta
Primář
Zástupce
Vedoucí lékař JIP,
odd. A, B
Lékař
Sekretariát Vrchní sestra
Staniční sestra
Sestra
Sanitář
Ošetřovatel
Příklad možné struktury kliniky ve FN
37
Příklad struktura
Chirurgické
kliniky FN Brno
online dostupné Struktura kliniky - Fakultní
nemocnice Brno (fnbrno.cz)
Role přednosty
▪ Klinika nebo oddělení je vnímáno jako pracoviště jmenovaného přednosty
▪ Stratég, lídr
▪ Přednášková a publikační činnost (vědecká, populárně-naučná, doma i v
zahraničí)
▪ Vědecká činnost
▪ Vzdělávání a výchova
▪ Prezentace svého kolektivu
▪ Osobní příklad
Role primáře
▪ Manažer kliniky na úseku léčebné péče
▪ Rozvoj kliniky management – marketing (zaměřen na potřeby P/K)
▪ Provozní chod LPP
▪ Vědecká činnost
▪ Vzdělávání a výchova
▪ Prezentace svého kolektivu
▪ Osobní příklad
Role
náměstka pro ošetřovatelskou péči
̶ VŠ vzdělání v oblasti ošetřovatelství a managementu
̶ zodpovědnost za celkovou činnost ošetřovatelského úseku, které jsou v dané nemocnici
̶ podílí se na strategickém plánování a zabezpečování potřebných zdrojů pro činnost ošetřovatelského
úseku
̶ vytváří podmínky pro zavádění nových poznatků forem a metod ošetřovatelského procesu
̶ metodicky řídí činnost vrchních a staničních sester
̶ odvolává a podává návrhy vrchních sester (na jmenování)
Role vrchní sestry
̶ Manažer kliniky na úseku ošetřovatelské péče
̶ Rozvoj kliniky management – marketing
̶ Odpovídá za kvalitu a úroveň oše. péče na celém pracovišti (provozní chod OP včetně základních
potřeb kliniky, úklid, stravování)
̶ Podílí se na přijímání a rozmísťování sester na oše. jednotce
̶ Řízení výzkumu v oblasti ošetřovatelského procesu
̶ Vzdělávání a výchova
̶ Prezentace svého kolektivu
̶ Osobní příklad
Role staniční sestry
̶ vedoucí ošetřovatelského týmu na oše. jednotce
̶ manažerka oše. péče
̶ pověřuje oše. činnostmi jiné sestry a další členy týmu, dohlíží na kvalitu jejich činností a vyhodnocuje ji
̶ dbá na komplexní oše. péči všemi členy týmu a její kvalitu
Ošetřovací jednotka
− základní funkční a organizační úsek nemocnice
− součást lůžkových oddělení
− samostatný subjekt, který zodpovídá za vyšetření, léčení a
ošetřování nemocných
− různě velká (25-30 nemocných)
− stavební uspořádání ošetřovací jednotky – typy
(jedno/oboustranná, do písmene U)
Součásti ošetřovatelské jednotky
pokoje pro nemocné
komplementy
̶ pracovna sester + personál
̶ vyšetřovna a ošetřovna
̶ kuchyňka
̶ jídelna
̶ denní místnost
̶ koupelna
̶ místnost pro čištění a úklid pomůcek
̶ místnost pro uskladnění pomůcek
Vybavení
̶ malba
̶ podlaha
̶ osvětlení
̶ nad každým lůžkem zářivka
̶ noční světlo jak na chodbě, tak na pokojích
̶ signalizační zařízení
̶ inventář ošetřovací jednotky
̶ spotřební materiál
̶ prádlo
Druhy ošetřovacích jednotek (OJ)
Standardní oddělení
JIMP
JIP
ARO
Formy ošetřovatelské péče
Ošetřovatelská praxe
̶ poskytování ošetřovatelské péče
̶ řízení a poskytování
- Ambulantní zdravotní péče
- Ústavní zdravotní péče
Ošetřovatelská péče
poskytuje se ve:
̶ je zdravotní péče
̶ poskytuje ji sestra s odbornou
způsobilostí
̶ metodou ošetřovatelského
procesu
̶ v rámci ošetřovatelské praxe
̶ státních a nestátních
zdravotnických a sociálních
zařízeních
̶ v domácnostech
̶ v komunitách
Hlavní cíl – poskytování kvalitní oše. péče v souladu s nejnovějšími
poznatky
Oše. péče probíhá
̶ samostatně
̶ dle ordinace lékaře
̶ ve spolupráci s lékařem
- komplexní oš. péče
- specializovaní oš. péče
- základní oš. péče
Komplexní oš. péče
̶ je plánovaná, organizovaná činnost
̶ realizuje se metodou oš. procesu
̶ identifikuje aktuální a potencionální zdravotní problémy, stanovuje
priority
̶ definuje specifickou zodpovědnost a autonomii sester
Specializovaná oš. péče
̶ je zpravidla součástí KOP
̶ zaměřena na vysoce odborné oš. činnosti
̶ vymezená v užších specializovaných oborech
Základní oš. péče
̶ je zaměřena na méně náročné činnosti
̶ vykonávají se ve standardních podmínkách
391 VYHLÁŠKA
ze dne 16. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných
odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb.
̶ Základní
̶ Specializovaná ošetřovatelská péče
̶ Vysoce specializovaná
Vyhláška č. 55/2011 sb.
Základní ošetřovatelská péče
̶ „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a
diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení
základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je
minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno
jinak“
Vyhláška č. 55/2011 sb.
Specializovaná ošetřovatelská péče:
̶ „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a
diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení
základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny
psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu
ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí;
̶ za specializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná pacientům se
závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním (konečném) stavu chronického
onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace“
Vyhláška č. 55/2011 sb.
Vysoce specializovaná ošetřovatelská péče:
̶ „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání základních
životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí nebo kteří mají patologické změny
psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu
ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí“
Vyhláška č. 55/2011 sb.
Specifická ošetřovatelská péče:
̶ „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče zejména
při poskytování radiologických výkonů, zabezpečení nutričních potřeb pacientů v oblasti
preventivní a léčebné výživy nebo neodkladné péče“
Formy oš. péče
poskytuje se:
Ambulantní
Domácí oš. péči
Ústavní oš. péči
Komunitní péče - častokrát se překrývá s domácí péčí,
- rozdíl: cílová skupina dané péče
- má zahrnovat celou komunitu i zdravou (činnosti
spíše preventivní charakter)
- u domácí pouze na nemocného
Ambulantní péče
̶ zařazována do primární péče, tj. péče na úrovni primárního
kontaktu
̶ Komplexní činnosti – podpora zdraví, prevence, vyšetření, léčba,
rehabilitace, ošetřování
̶ všeobecná a (praktik pro dospělé, pro děti a dorost, stomatolog,
gynekolog) specializovaná
Ústavní péče
̶ péče v nemocnicích, odborných léčebných ústavech (LDN,
psychiatrické léčebny, sanatoria, hospice …)
̶ lůžka akutní, následné lůžková a dlouhodobá lůžková péče
Komunitní péče
̶ poskytována mimo ústavní zařízení
̶ zaměření na preventivní a výchovné činnosti, nevyléčitelně
nemocné, zdravotně postižené občany v rámci určité komunity
̶ hospice, agentury komplexní domácí péče, privátní sestry a
porodní asistentky
̶ principy: 24hod. dostupnost, kontinuita (návaznost) péče,
multidisciplinární kooperace, individuální přístup
Domácí péče
̶ od roku 1990 součást systému zdravotně sociální péče v ČR
̶ nárok – každý občan na základě doporučení praktického/ ošetřujícího lékaře za
probíhající hospitalizace
̶ Věstník MZ ČR 13/2004 „koncepce domácí péče – zaměření zejména na udržení a
podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení
nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.“
̶ Výhody – domácí prostředí, zapojení členů rodiny, ekonomické náklady (zkrácení
hospitalizace), individuální a multidisciplinární hledisko péče (dle konkrétních potřeb
P/K)
Ošetřovatelská péče
̶ se vykonává metodou oš. procesu
̶ vedení a záznam oš. dokumentace
̶ při ukončení se vyhotoví oš. zpráva
Další dělení
̶ různé odborné zdroje mohou rozdělovat formu poskytované péče:
➢ Primární – všeobecně dostupná, zaměření nejen na nemoc, ale i prevenci
➢ Sekundární – navazuje na primární (nemocnice, specializované AMB)
➢ Terciární – vysoce specializovaná a komplexní péče, nejnákladnější
(transplantační program, onkologická péče…)
Metody ošetřovatelské péče
Metodou stanovujeme organizační
rámec ošetřovatelské činnosti
Metody ošetřovatelské péče
Kritéria výběru metod patří:
̶ charakter a rozsah požadované péče
̶ složení oš. týmu a organizace práce
Cíl:
• zajistit optimální péči o pacienty
• zajistit efektivní chod oddělení
• využít kvalifikaci zdr. personálu
v maximální míře
• rozdělit a určit kompetence
jednotlivých členů oš. týmu
Metody
̶ Funkční ošetřování
̶ Celková péče
̶ Týmové ošetřovatelství
̶ Ošetřování kontaktní sestrou
̶ Ošetřování zaměřené na případ
Metody se od sebe liší:
➢složením personálu
➢organizací práce
➢celkovou filozofií a
zaměřením
➢výsledkem
Funkční (výkonová) metoda
• je nejčastější
• klade důraz na přidělování úloh (výkony)
• v průběhu směny mají všichni rozděleny činnosti, které realizují na celém oddělení
→ malý přehled o nemocných
• hodnotí se jako oš. péče s nízkou kvalitou
→ zapříčiňuje nedostatečnou komplexní péči o nemocného
Výhody: úspora personálu
Nevýhody: roztříštěnost péče
Odběry, léky, převazy, EKG…
Celková (skupinová) metoda
• je zaměřená na nemocného
• péče je poskytována jednou sestrou
̶ (1 sestra pečuje o skupinu P/K, zodpovědná za vedení dokumentace a celkovou péči dle oš. procesu, nová směna =
̶ nový P/K přiděluje staniční/vrchní sestra, )
̶ Výhody: vysoká produktivita práce, vykonávání oš. proces v plném rozsahu, pevnější vazba S –
P/K
̶ Nevýhody: ztráta kontinuity péče při časté změně skupiny P/K, ztráta informací mezi ZP při
nedostatečné komunikaci
̶ Spokojenost P/K se odvíjí od osobnosti sestry!
Přidělené pokoje
Týmová (vícestupňová) metoda
̶ je sestavena ze všech kategorií oš. personálu (skupina tvořena pracovníky s různou kvalifikací a
schopnostmi, kt. se o daného P/K, skupinu P/K stará
̶ týmy sestavuje vrchní sestra, žádoucí porady týmu
̶ vedoucí týmu je sestra, která je odpovědná za činnost členů týmu
̶ Výhody: kontinuita péče
Odpovědnost vedoucího týmu:
Týmová metoda
Povinnosti člena týmu:
̶ posouzení každého P/K a stanovení vhodných oš. výkonů
(identifikace potřeb, rozhodnutí o prioritách…)
̶ koordinace lékařských plánů a plánů oš. péče
̶ aktualizace plánů oš. péče
̶ zaznamenávání oš. péče a jejich výsledků u každého P/K
̶ dohled a vyhodnocování oš. péče
̶ dodržovat jednotlivé postupy oš. plánu
̶ podávat okamžitě a přesně zprávy o péči
̶ přijímat pomoc od vedoucího týmu
̶ uvědomit si, že může být požádán, aby převzal jistou
zodpovědnost za každého pacienta na jednotce
Metoda ošetřování kontaktní sestrou
(primární ošetřování)
• kontaktní (primární) sestra, pro P/K styční osoba na kt. se může kdykoliv obrátit (obdoba jako ošetřující lékař), pečuje od přijetí do
ukončení hospitalizace, tzn. vykonává oše. proces v celém rozsahu
• charakteristická je svojí individualizovaností
• je poskytována přidělenou sestrou během hospitalizace nemocného
• na péči se podílí i další sestry a další kategorie oš. personálu, ale kontaktní sestra koordinuje jejich činnost
• vykonává se komplexní oš. péče
• nemocných si sestra vybírá nebo jí jsou přiděleny vrchní sestrou
• Výhody: individualizovaná péče
• Požadavky: erudovaná, samostatná, vzdělaná sestra
Pro několik P/K primární sestrou pro další funkce přidružené
(sekundární) sestry, např. noční směna
Metoda zaměřená na případ
(case management = případové vedení)
̶ vychází z principu kontaktní sestry a P/K jsou přiděleni dle určitých kritérií (dg, th…)
̶ komplexní pojetí péče, kt. není omezeno pouze na dobu hospitalizace, ale přesahuje s cílem kontinuity
péče
̶ 3 základní úkoly:
➢ posouzení stavu P/K,
➢ vypracování individuálního plánu péče
➢ realizace plánu péče
̶ kritérium – efektivní komunikace, erudovaná sestra