Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště1
Osobnost a profesní role sestry
Etický kodex
Role - očekávaní určitých chování
každý je nositelem několika rolí:
 dané – závislé od pohlaví
(žena, muž)
 vývojové – vznikající dítě,
rodič, pracující
 dočasné – hospitalizovaný
pacient
 Sociální role:
vždy reciproční – odehrávají se v párech – každý
hraje svou roli ve vztahu k jiné osobě →
tzn. role sestry se mění dle toho, s kým přichází
do kontaktu (lékař, pacient, sestry navzájem)
 Definování specifických rolí každé profese má
být zakotveno v legislativě, avšak každý člen
profese musí mít jasnou představu o svých
povinnostech a kompetencích.
Specifikum ošetřovatelství – komplexnost →
překrývání rolí
Péče
LéčbaSestra
Lékař
Sekundární
role
Primární
role
Primární
role
Sekundární
role
PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ROLE SESTRY A LÉKAŘE
Vývoj role sestry
Role jsou určeny:
 objektivními danostmi společnosti
 historickým podmíněním
 mnoho změn v relativně krátkém období,
 prvotně se formovala na půdě charitativních institucí, středověkých hospitálů
(charitativní - dobročinná činnost)
 ve druhé polovině 19. století proniká do nemocnic racionální medicína a
postupně se do nich přesouvá těžiště lékařské činnosti a medicínského
poznání → základ novodobé profese sestry
 lékař ke své činnosti potřeboval pomocníka schopného odborné komunikace a
racionálního jednání při ošetřování nemocných
Vývoj role sestry - faktory a události
 aktivita a činnost F. Nightingale
 vývoj medicíny s úzce přírodovědným pojetím zdraví a nemoci
 3 funkční okruhy práce v nemocnicích (medicínský - lékař, ošetřovatelský sestra,
administrativní - úředník)
 2 různé formy subordinace služební podřízenost (profesionální a
personální) lékaři – medicínsky, sesterskému managementu
 růst velikostí nemocnic (nové činnosti sestry, přetěžování sester agendou,
vzdalování se od nemocného)
Role sestry v minulosti
„Anděl milosrdenství“ – v 19. století
(vznešená, morální a hluboce věřící bytost, obětavá, bojující za práva pacientů,
začátky F. Nightingale)
„Dívka pro všechno = služtička“ – po 1. světové válce (tichá, oddaná,
skromná, deprofesionalizace byla výsledkem zhoršených podmínek ve vzdělávání do
praxe bez zkušeností = levní pracovní síla)
„Hrdinka“ – 2. světová válka
(uznávané a obdivované, odborně vzdělané. Ošetřovatelská služba trpěla
nedostatkem pracovních sil. Mladé dívky byly lákány a přesvědčovány, aby posílily
řady odborně vzdělaných ošetřovatelek. Ty měly v té době jasně definovanou roli a
nahlíželo se na ně s uznáním a obdivem jako na profesionály. )
„Matka“ po válce
(relativně vysoký status sester, obětavá, pasivní, expresivní, ochraňující, nedostatek
škol pro vzdělávání)
„Sexuální oběť“ mohou za to média
(prezentace sestry romantická, frivolní, sebestředná, promiskuitní)
V současnosti by byla nejideálnější sestra, jenž by byla vnímána jako
profesionálka.
Profesionalizace sestry
Tři základní znaky:
 Skupina pracovníků vykonává trvale relativně stálé činnosti
v rámci dělby práce (společensky uznávané), k jejichž výkonu
dává společnost skupině kompetence
 Činnosti jsou zdrojem prostředků obživy
 Činnosti vyžadují kvalifikační přípravu
Role sestry v současnosti (WHO, 2000)
Sestra
 Úspěšně dokončila předepsané studium ošetřovatelství a získala
požadovanou kvalifikaci, aby se stala registrovanou sestrou (právoplatná
licence k výkonu ošetřovatelské profese)
 Pomáhá pacientům/ rodinám/ skupinám
 Hodnotí, plánuje, poskytuje a vyhodnocuje profesionální péči
 Pracuje samostatně jako člen zdravotnického týmu
 Podporuje vhodné aktivní zapojení jedinců,… do všech forem zdravotní
péče
Nejčastější role sestry
 Poskytovatelka ošetřovatelské péče (spojeno s poskytováním ošetřovatelské péče,
různé typy komunitní péče, ve zdravotnických zařízeních …)
 Manažerka
 Edukátorka
 Advokátka (obhájkyně nemocného, kdy pacienta není schopen projevit své potřeby, přání)
 Nositelka změn
 Koordinátorka (spolupracuje s jinými členy týmu)
 Asistentka (příprava a asistence u vyšetření)
 Výzkumnice
 Mentorka
Základ povolání sestry
 ošetřovatelsko-pečovatelská (orientace na potřeby pacienta)
 expresivní (vyjadřující citové zabarvení, empatie)
 instrumentální (technické)
 poradenství
 podpora a výchova ke zdraví
 organizace
 administrativa
a jiné
Profesionální přístup
 zaměřen:
 na pacienta
 na spolupráci s ostatními spolupracovníky a členy zdravotnického
týmu
 základ tvoří:
 profesionální etika
Charakteristika profesionálního přístupu
s pacientem budou:
 jednat s respektem a úctou
 poskytovat správné informace a respektovat jeho pohled a názor
 motivovat, aby převzal a nesl odpovědnost za základní sebepéči a léčení
 při vstupu do soukromí nebo při tělesném kontaktu respektuje pacientovu
důstojnost
 dodržovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděly
 v zájmu zlepšení kvality péče a rozvoje nových poznatků se podílí
o své profesionální zkušenosti a znalosti
Předpoklady pro výkon profese
 Senzomotorické
 Estetické
 Intelektové
 Sociální
 Autoregulační (schopnost přizpůsobit se proměnlivým podmínkám,
sebeřízení)
 Odborné znalosti
 Zájem o povolání
 Zvládat fyzickou a psychickou zátěž
 Kladné charakterové vlastnosti
Náročnost
práce
sestry
fyzická
psychická
Image sestry
 Interní – představuje individuální pohled sestry na sebe samu
na ošetřovatelství jako na profesi
 Externí – představa o profesi sester laickou veřejností, masmédia,
politici, lékaři, …
Současnost – úsilí o image sestry profesionálky = jedinec progresivní,
sofistikovaný, asertivní, vzdělávající se, snažící se o dosažení nejvyšší úrovně
ošetřovatelské péče
„Image je to, co člověk potřebuje, aby si druzí mysleli, že je tím, čím by rád byl.“
F. M. Barwasser
Faktory ovlivňující image sestry
 Komunikace – ne/verbální
 Přístup k pacientovi – respektem, ochota, empatie
 Způsob naslouchání a vnímání – nejen ušima, ale především
srdcem
 Reakce – prezentace chování ne/profesionální, arogantní
 Odbornost
 Sebezviditelnění – aktivní publikační a přednášková činnost
Kompetence sester
VYHLÁŠKA č. 391 ze dne 16. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných
odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-391
Osobnost sestry
Osobnost
Obecné vlastnosti:
 Autenticita – otevřenost, souhlas projevu a prožívání člověka
 Akceptace – bezpodmínečné přijetí, úcta, důvěra a sympatie vůči
pacientovi
 Empatie – vcítění se a porozumění druhému člověku
Nezbytné:
 Osobnostní zralost
 Vnitřní stabilita
 Spíše vyšší frustrační tolerance
Osobnost sestry
Předpoklady pro výkon povolání:
 Intelektové – myšlenkové procesy a operace umožňují osvojení široké
soustavy pojmů, schopnost řešit proměnlivé situace, schopnost vybrat
optimální řešení z komplexu možných
 Senzomotorické – šikovnost, zručnost, pohybová obratnost, neporušené
smyslové vnímání
 Sociální – pozitivní vztah k lidem, schopnost navázat kontakt, vést dialog,
empatie, ovládání ne/verbálních projevů
 Autoregulační – přizpůsobivost, sebezapření, zvýšená odolnost vůči
fyzickému a psychickému stresu
 Komunikační – aktivní naslouchání, stimulace a vedení hovoru, zrcadlení
(reflexe) sumarizace, mlčení
 Estetické – smysl pro úpravu vlastního zevnějšku, zdravotnického prostředí
Osobnosti neodpovídající předpokladům
 Osoby náladové – sklon k náladám značně odlišným od běžného průměru
[hyperthymní, hypothymní, labilní]
 Osoby psychastenické – zaujati svým vnitřním světem, cílem jejich snažení je
zbavit se nepříjemných pocitů, jsou nerozhodní, bázliví, málo průbojní, komplikují
snadné problémy. Svízelná situace je vyčerpává, reagují na to izolací/rezignací
 Osoby podezřívavé – představy o jiných mimo skutečnost, vztahovační, vždy
ve střehu, chování jiných si vysvětlují vůči sobě nepřátelsky. Někteří reaguji pasivně,
někteří aktivně bojují za svá práva. Ve svízelných situacích hledají viníka. Vhodná
opatrnost při K. s nimi, rozmlouvání nepřináší užitek.
 Osoby hysterické – zneklidňující pocit neuspokojení, které je pudí k saturaci a tím
k hysterickému chování
 Příčiny různé: nespokojenost s osudem, okolím, možnostmi, partnerem, sebou
samým, chování ovlivněno emocemi (nevypočitatelné reakce, rozmarné,
nepochopitelné, předstírají hluboký zájem…)
 Vhodné reagovat vlídně a důsledně, nepouštět se s nimi do hádek, ignorovat
manipulace typu obdiv, soucit
Vztah sestra - pacient
 sestra je ochránkyní zájmů pacienta
 sestra má častější a užší kontakt s pacientem než lékař
 pomáhá při saturaci potřeb pacienta, supluje společenské vztahy
 komunikace a identifikace potřeb
 poskytování ošetřovatelské péče
 sestra je prostředník mezi pacientem a lékařem
Nedostatky v jednání sestry
 Chladné nepřístupné chování
 Nevzbuzení důvěry a jistoty
 Nedostatek empatie
 Nerespektování individuality jedince
 Pacienta považuje za objekt k provedení výkonu
 Nepříjemné projevy pacienta interpretuje jako útok proti sobě
 Nedokáže pacienta vyslechnout
 Neposkytuje informace
 Pacientovi dává najevo, že ji obtěžuje
 Je verbálně i fyzicky agresivní
Etický kodex zdravotnického pracovníka
nelékařských oborů
https://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3646_1778_11.html
Etický kodex
 veřejná deklarace přesvědčení a hodnot určité profese a jejich
vykonavatelů
 zavazuje profesionály dané profese k určitému chování
 pro sestry, porodní asistentky, další VŠ nelékaře
 kodexy uveřejňují cíle, hodnoty a měřítka těch, kdož se hlásí
k dané profesi
 jsou veřejným prohlášením toho, co se mezi vykonavateli profese
chápe jako etické chování
Etický kodex
 se uplatňuje jako specifický sjednocující prvek uvnitř dané
profesní skupiny, ale také z vnějšího pohledu na profesi, již
reprezentuje
 potřeba vyjádřit etický kodex se stala v uplynulých letech ještě
naléhavější vlivem rychlého tempa společenských a
technologických změn, kde se zvýšil počet situací vyžadujících
zodpovědné etické posouzení
Nejdůležitější etické kodexy uplatňující se
v péči o pacienta
 Etické normy v ošetřovatelském
povolání
 ICN – etický kodex zdravotních sester
 Etický kodex zdravotnického
pracovníka nelékařských oborů
 Charta pracovníků ve zdravotnictví
základní etická kritéria pro léčbu
člověka, jeho příchod na svět i umírání
(rozdělení textu: „plodit“, „žít“ a „umírat“)
 Charta práv hospitalizovaných dětí
 Práva umírajících a onkocharta
 Právo ženy a dítěte
 Etický kodex práva pacientů
 Hippokratova přísaha
 Etický kodex České lékařské komory
 Stavovský řád – etický kodex České
stomatologické komory
 Etický kodex lékárníka
Etický kodex
 Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat
Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953.
 Od té doby byl několikrát revidován a znovu schvalován, tato
zatím poslední revize byla provedena v roce 2000.
Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů
Věstník ministerstva zdravotnictví ČR, vydáno červenec 2004, částka 7
 Zdravotnický pracovník a spoluobčané
 Zdravotnický pracovník a praxe
 Zdravotnický pracovník a společnost
 Zdravotnický pracovník a spolupracovníci
 Zdravotnický pracovník a profese
Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů
 Zdravotnický pracovník nelékařských oborů (dále jen „zdravotnický
pracovník“) při své práci zachovává úctu k životu, respektuje lidská práva a
důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národnost,
víru, politické přesvědčení a sociální postavení.
 Zdravotnický pracovník dbá na dodržování Úmluvy o lidských právech a
biomedicíně, na dodržování práv pacientů, tak jak jsou vyjádřena v Chartě
práv pacientů a v Chartě práv hospitalizovaných dětí.
Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů
 Zdravotnický pracovník je povinen přistupovat ke své práci s veškerou
odbornou schopností, kterou má, s vědomím profesionální odpovědnosti
za podporu zdraví, prevenci nemoci, za obnovu zdraví a zmírňování
utrpení, za přispění ke klidnému umírání a důstojné smrti.
 Zdravotnický pracovník poskytuje zdravotní péči jednotlivcům, rodinám,
skupinám a spolupracuje s oborníky jiných oborů. Při poskytování
zdravotní péče vždy nadřazuje zájmy těch, kterým poskytuje péči, nad
zájmy své.
Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů
 Zdravotnická pracovník je povinen chránit informace o těch, kterým
poskytuje své služby, bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto informace
získávány, shromažďovány a uchovávány. Povinnou zdravotnickou
dokumentaci vede pečlivě a pravdivě, chrání ji před zneužitím a
znehodnocení.
 Zdravotnický pracovník aktivně prohlubuje znalosti o pracovních
předpisech pro jeho profesi a dodržuje je.
 Zdravotnický pracovník nesmí podřizovat poskytování zdravotní péče
komerčním zájmům subjektů, působících v oblasti zdravotnictví.
Zdravotnický pracovník a spoluobčané
 Zdravotnický pracovník při poskytování zdravotní péče respektuje životní
hodnoty občanů, jejich životní zvyky, duchovní potřeby a náboženské
přesvědčení a snaží se vytvářet podmínky zohledňující individuální
potřeby jednotlivců.
 Zdravotnický pracovník v rozsahu své odbornosti a pravomocí poskytuje
občanům informace, které jim pomáhají převzít spoluzodpovědnost za
jejich zdravotní stav a případnou léčbu.
Zdravotnický pracovník a spoluobčané
 Zdravotnický pracovník považuje informace o pacientech za důvěrné a je si
vědom povinnosti zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se
dozvěděl s souvislosti s výkonem svého povolání.
 Zdravotnický pracovník při poskytování zdravotní péče dbá v maximální
možné míře o zajištění intimity.
 Zdravotnický pracovník nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru
a závislost jakýmkoliv způsobem.
Zdravotnický pracovník a spoluobčané
 Zdravotnický pracovník se snaží při poskytování zdravotní péče docílit
vztahu založeného na důvěře, která ctí práva pacienta, reaguje na
aktuální rozpoložení pacienta, současně jsou respektována práva a
povinnosti zdravotnického pracovníka jako poskytovatele zdravotní péče.
Zdravotnický pracovník a praxe
 Zdravotnický pracovník poskytuje zdravotní péči v rozsahu své odbornosti
a pravomocí, s potřebou mírou autoregulace a empatie.
 Zdravotnický pracovník aktivně usiluje o vlastní odborný, osobní a
intelektuální růst po celou dobu svého profesionálního života a své nové
znalosti a dovednosti se snaží využít v praxi.
 Zdravotnický pracovník usiluje o co nejvyšší kvalitu a úroveň poskytované
zdravotní péče.
Zdravotnický pracovník a praxe
 Zdravotnický pracovník poskytne nezbytně nutnou zdravotní péči i nad
rámec svých pravomocí, pokud ji nemůže poskytnout způsobilý zdravotnický
pracovník a pokud nebezpečí, které plyne z prodlení, je větší než možné
nebezpečí plynoucí z nedostatečných znalostí a dovedností zdravotnického
pracovníka.
 Zdravotnický pracovník jedná a vystupuje tak, aby jeho chování přispělo
k udržení prestiže a zvyšování společenského uznání zdravotnického
povolání.
 Zdravotnický pracovník při přebírání úkolu i při pověřování úkolem
zodpovědně zvažuje kvalifikaci svou i ostatních zdravotnických pracovníků.
Zdravotnický pracovník a společnost
 Zdravotnický pracovník působí na zdravotní uvědomění jednotlivců při
poskytování zdravotní péče. Podle svých odborných schopností se podílí
na podporování a šíření zásad zdravého života, zásad ochrany životního
prostředí, objasňování problémů spojených s péčí o poškození zdraví lidí.
 Zdravotnický pracovník spolupracuje při těch aktivitách, které směřují ke
zlepšení zdravotního a sociálního prostředí v životě lidí.
Zdravotnický pracovník a spolupracovníci
 Zdravotnický pracovník spolupracuje v rámci mezioborového týmu
s ostatními odborníky tak, aby byly splněny všechny cíle plánu komplexní
zdravotní péče o pacienta.
 Zdravotnický pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů
i spolupracovníků jiných odborností.
 Zdravotničtí pracovníci se navzájem podporují ve svých odborných rolích a
aktivně rozvíjejí úctu k sobě i druhým.
 Zdravotnický pracovník vystupuje, podle aktuální situace, jako ochránce
pacienta, zejména pokud je péče o něho ohrožena nevhodným chováním
nebo jednáním jiného zdravotníka či osoby.
Zdravotnický pracovník a profese
 Zdravotnický pracovník je odpovědný za kvalitu jim poskytované zdravotní
péče a za co nejvyšší odbornou úroveň svého vzdělání.
 Zdravotnický pracovník dbá na udržování a zvyšování prestiže své
profese.
 Zdravotnický pracovník se neustále snaží o rozvoj své profese, o rozvoj
svého profesního zaměření a zvýšení své odborné úrovně.
Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště42
Děkuji za pozornost