Zvuk a hluk
MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D.
Fyziologie slyšení
Fyzikální podstata hluku
Zvuk
◦ mechanické kmitání pružného prostředí
◦ Hz (Hertz): počet kmitů za sekundu
◦ Frekvenční rozsah slyšení u člověka: 16 Hz - 16 kHz
◦ Infrazvuk: 1 až 16 Hz
◦ Ultrazvuk: > 8 kHz
Hluk
◦ každý zvuk, který působí škodlivě, rušivě nebo nepříjemně
Zdravotní účinky hluku
Na sluchový orgán (přímo úměrně absorbované energii)
◦ Akutní akustické trauma
◦ Dočasné zvýšení sluchového prahu → chronická porucha sluchu z hluku
Systémové účinky (u hluků s emoční složkou nelze stanovit
bezpečnou intenzitu)
◦ Rušení spánku : poruchy usínání, zkracování REM-fáze, u osob spících v hlučném prostředí
vazokonstrikce, vyšší tepová frekvence a krevní tlak
◦ Zvýšené riziko kardiovaskulárních nemocí: Osoby exponované hladinám hluku nad 65 dB
(A) mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, ICHS), experimentálně ověřeno.
Zdravotní účinky hluku
Systémové účinky II.
◦ Psychická onemocnění: Není prokázáno, že by hluk způsoboval psychická onemocnění, avšak u
predisponovaných osob může expozice nadměrnému hluku onemocnění spustit nebo zhoršit.
◦ Snížení kognitivních funkcí
◦ Poruchy chování: Hněv, pocity zklamání, nespokojenost, odcizení, neochota pomoci, depresivní a úzkostné stavy,
roztržitost, agitovanost, vyčerpání
Jiné: Imunitní systém, onemocnění zažívacího traktu, nižší porodní hmotnost, opožděné
osvojování řeči u dětí
◦ Synergické účinky chemických látek (VOCs, ETS aj.)
Vnímavé skupiny osob: děti, nemocné osoby, staří lidé
Infrazvuk: zřejmě psychické účinky (tlak v uších, na hrudi, úzkosti, deprese)
Zdroje a jednotky
EMISE HLUKU
Zdroje: příroda, doprava,
průmysl, činnost člověka
Šíření v pružném prostředí
schopném přenášet
mechanické kmity
IMISE HLUKU
Principem měření hluku je
porovnávání naměřené intenzity
s mezinárodně uznanou
referenční intenzitou
Měříme v decibelech: dB(A) s
korekcí na lidské ucho váhovým
filtrem A: potlačení frekvencí blízkých
infrazvuku
Váhový filtr hlukoměru „A“ [dB(A)]
16,0 31,5 63 125 250 500 1 000 2 000 4 000 8 000 16 000
Korekce -56,7 -39,4 -26,2 -16,1 -8,6 -3,2 0 1,2 1 -1,1 -6,6
-60
-50
-40
-30
-20
-10
0
10
Korekceanalyzátoru(dB)
Kmitočet (Hz)
Ekvivalentní („typická“) hladina
akustického tlaku
©cffet.net/noise/
© ZU Brno
Příklady hlukových expozic
Zdroj Zvukový
výkon [Watt]
L(A) [dB] v místě
pozorovatele
Práh slyšení u zdravého člověka při frekvenci 1 kHz 0
Šum listí 10
Noční ticho 30
Běžná konverzace, zpěv ptáků 10-5 60
Osobní automobil 80
Tramvaj (60 km.h-1) 90
Reproduktory na rockovém koncertě 100 110
Start tryskového letadla 104 120
Práh bolesti 130
Objektivizace
Fyzikálním měřením (nejčastěji jako LAEq)
◦ Kalibrovaný hlukoměr
Výpočtem (hlukové mapy)
◦ Konstantní hodnoty podle ČSN
Terénní zjišťování (statistické metody)
◦ Dotazníky na míru obtěžování obyvatelstva hlukem
Hygienické limity hluku
NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Životní prostředí
◦ Chráněný vnitřní prostor staveb: 40 dB(A) + korekce
Stará dopravní zátěž (komunikace do 1. 1. 2001) + 20 dB
Hotelové pokoje + 10 dB
Přednáškové síně + 5 dB
Lékařské vyšetřovny - 5 dB
Obytné prostory (noc; 22 – 06 hod.) - 10 dB
Nemocniční pokoje (noc; 22 – 06 hod.) - 15 dB
Hygienické limity hluku
NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky
hluku a vibrací
Pracovní prostředí
◦ Rozhoduje absorbovaná energie (LAEq 8 h)
◦ Prostory pro výrobu a skladování: 85 dB(A)
◦ > 85 dB(A)  OOPP povinné!; pozor na nebezpečí maskování výstražných
signálů.
◦ Pracoviště se zvýšené. nároky na duševní činnost: 50 dB(A)
Prevence
Technická opatření
◦ Omezování emisí ze zdrojů (odhlučnění)
◦ Odstranění zdroje, změna výrobní technologie
Urbanistická opatření
◦ Organizace dopravy, zřizování klidných zón
Individuální opatření
◦ Pracovní prostředí: ochrana sluchu (OOPP: vložky do zvukovodu, chrániče,
přilby), preventivní prohlídky (audiometrie)
◦ Životní prostředí – obtěžující hluk: psychoterapeutická změna postoje k hluku
Závěr
Nadměrný hluk poškozuje zdraví. Působí na sluchový
orgán i systémově, systémový účinek ruší spánek, má
nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a
psychosociální prožívání. Vstupuje do interakcí s
každodenními činnostmi lidí při práci i trávení
volného času. Je třeba identifikovat potřeby
zranitelných skupin osob a tomu přizpůsobovat
preventivní opatření.