Jak začít den 1. kontakt Komunikační styly Pasivní Manipulativní Agresivní Asertivní Fakta Každý 5 zdravotník je terčem útoku (TV Správy 12.6.2016)  Nejnáročnější dobou pro zdravotníky, aby byli schopni kontrolovat svoje vlastní chování a zaměřili se na sebeovládání, je doba mezi 2 a 6 hodinou ranní.  Obětí P/K vzteku může být kdokoliv se ZP. Ke konfliktům dochází nejčastěji s nelékařským zdravotnickým personálem a až teprve poté s lékaři.  ZP si často myslí, že násilí, kterého jsou v dané situaci svědkem, je směřováno přímo na ně. Pacient nereaguje násilně vždy na zdravotníky, ale spíše na tu situaci, se kterou si neví rady - hromosvod  ZP častokrát varovní příznaky přehlédne, neverbální až pak verbalizace  Bezpeční vzdálenost  Správné chování a přístup zdravotníků může být ve vztahu k násilí ze strany pacienta ve velké míře preventabilní.  Jsou-li pacientovi nařízená nějaká nepopulární opatření (např. zákaz kouření) je nutné pacientovi vše řádně vysvětlit (musí mít jasno v tom, jaká nařízení a zákazy má dodržovat. Malá, Pavlovský, 2002). Asertivní povinnosti • chápat ostatní lidi (chápat neznamená souhlasit) • ovládat své emoce (sebekontrola) • umožnit jiným, aby se chovali asertivně • vzájemný respekt názorů • naučit se přistoupit na kompromis (úspora času, energie a dalších možností) • přiznat omyl a napravit ho, protože: „MÝLIT SE JE LIDSKÉ“ (Cicero) …ale setrvávat v omylu je ďábelské Latinské přísloví Errare humanum est, in errore perseverare stultum. „Chybovat je lidské, trvat na omylu hloupé.“ ...ale přiznat omyl je známka moudrosti. Sv. Jeroným Interpersonální vztahy na pracovišti  formální systém  závisí od pracoviště a typu práce  specifikum – v týmu jsou lidé, kteří by si za běžných okolností možná nerozuměli, ale jsou nuceni spolu K. a spolupracovat  každý člen týmu – specifické pracovní postavení a role Pracovní tým = skupina spolupracovníků společní cíl Jedinec v týmu Tým Osobnostní vlastnosti Spolupracuje určitým způsobem Má nějakou funkci Vliv faktorů Vlastnosti jedinců Souhra Důvěra Spolehlivost Moc Vliv Sociální postavení Stupeň vzdělání Dosahování cílů Sdílená solidarita Osobní spokojenost Pracovní spokojenost Homogenita členů Podobné/stejné zájmy Velikost skupiny Spolupráce ne/lékaři Skladba pacientů Oddělení/klinika  Sestra – P/K  Sestra – sestra cíl P/K, do vztahu se vnáší – antipatie, pomluvy, služebně starší/mladší, vzdělání, předchozí prax….  Sestra – lékař (minulost lékař – muž ošetřovatelka – žena = dominance – submise současnost – vnímání sester – lékaři si neváží naší práce, vzdělání pouze zkvalitní péči, ale nezrovnoprávní postavení)  Sestra – nižší personál (direktivní přístup)  Sestra – nadřízený  Skupinová diskuse Ne/kuřáci na pracovišti  japonská firma Piala „Nedáváme trest za kouření. Místo toho nabízíme výhodu za nekouření,“ Hirotaka Matsushima  Na nápad firmu přivedl jeden ze zaměstnanců nekuřáků. Přišlo mu nespravedlivé, že jeho kolegové stráví s každou cigaretou asi čtvrt hodiny. K tomu zřejmě přispívá skutečnost, že na kuřáckou pauzu musejí sjet z 29. patra do přízemí budovy. Podle Matsushimy tak tráví na cigaretové pauze asi 40 minut denně. Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/koureni-dovolena-japonsko-dch-/eko-zahranicni.aspx?c=A171101_124854_eko-zahranicni_vem Mobbing „řada negativních komunikativních jednání, jichž se dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po delší dobu (nejméně půl roku a alespoň jednou týdně).“ (Kratz) „projev agrese na pracovišti, kdy zaměstnanec denně, v průběhu několika měsíců čelí nepřátelství ze strany jednoho nebo více jedinců, přičemž prožívá bezmocnost a strach, že bude vyloučen z kolektivu“ (Leymanna, 1984) Bossing Staffing útoky zaměstnanců vedené směrem k nadřízenému, cíl - vedoucího pracovníka odstranit nebo změnit personální uspořádání firmy. Mobbér společné znaky aktérů mobbingu: „zdatný manipulátor, umí vzbudit pocit viny, přehrává zodpovědnost na druhé, mění názory, kritizuje, vyvolává konflikty, využívá druhé“ (Venglářová) Oběť fyzická/psychická odlišnost, může být novým pracovníkem nebo obětním beránkem (Svobodová)  ponižování  zastrašování  verbální útoky  obviňování  vyloučení a izolace  sledování, pronásledování  nepřiměřená kontrola  opakované přidělování nesplnitelných termínů nebo úkolů  očerňování a pomlouvání zaměstnance nebo jeho rodiny  záměrné sabotování nebo omezování výkonu práce  záměrné zadržování informací nebo poskytnutí nesprávných informací, kt. se vztahují k práci  očividné bojkotování nebo ignorace zaměstnance  záměrné napadání, hyperkritický nebo záporný přístup  dohlížení na zaměstnance bez jeho vědomí s úmyslem mu ublížit Správná volba strategie a nutnosti vše si dobře promyslet, pokud se chce jedinec bránit. Tři klíčové postupy:  zmapovat situaci a poznat protivníka – znát důvody agresora k mobbingu, nepřipustit sebeobviňování, komunikovat s mobberem, pokusit se řešit situaci sami mezi sebou, reakce mobbera napovídají o jeho možných příčinách a motivech, mobber nemusí na komunikaci a řešení přistoupit  vést si podrobné záznamy – mobbingový deník s popisem a časem událostí, (jednotlivé drobnější ataky dostanou v komplexním pohledu úplně jiný rozměr), pro ověření a potvrzení je vhodné uvádět další osoby přítomné konfliktu  najít si spojence – kolegu, kt. danou situaci před mobberem pojmenuje a označí, podpoří vyjádření oběti, kolektivní obrana má větší váhu, důležité je pokusit se získat na svou stranu i nadřízeného (za podpory kolegů, deníku), spojence; podporu by měla mít oběť také v rodině, u přátel Svobodová  Zůstat nebo odejít – postižený se musí rozhodnout sám (Má jedinec sílu bojovat proti mobbérovi? Je pro něj pracovní místo důležité, aby o něj bojoval, nebo raději odejde?)  Nenechte si to líbit – pokud si z vás někdo snaží dělat legraci a stáváte se obětí různých vtipů, nenechte si to líbit.  Sami to nezvládnete – pokud mobbing nebo bossing pokračuje, hledejte pomoc mezi přáteli, rodinou, kolegy. Mluvte s nimi o svém problému.  Rozmyslete si, co chcete dosáhnout a jak k tomu dospějete – opět si rozmyslete, jestli opravdu v zaměstnání zůstanete nebo ne. Připravte se i na případný soudní spor a policejní vyšetřování. Dejte si do pořádku všechny písemné záznamy o zaměstnání jako pracovní smlouvy, náplně práce, různé dodatky ke smlouvě, odpovědnosti za škodu a podobně. Zapisujte si deník, kam si zapíšete všechny konflikty a útoky na vaši osobu. Veškeré dokumenty si nechte podepisovat a pořizujte si fotokopie. Pročtěte si zákoník práce.  Věřte v nejlepší, ale nachystejte se na nejhorší. Jak reagovat na negativní kritiku/poznámky  nevnímat kritiku osobně, ale jako hodnocení toho, co jsme udělali či řekli, ne naší osobnosti  nereagovat automaticky a reakci promyslet (negace plodí další negaci, agrese plodí další agresi, a zbytečně)  netrápit se kritikou dlouho (v případě nezdravé kritiky to nemá význam a v případě zdravé kritiky to není jejím cílem - posunout nás dál, pomoct nám v našem vývoji)  pokud jde o oprávněnou kritiku, zamyslet se nad ní, přiznat si chybu a ponaučit se z ní pro příště poprvé popsán v roce 1974 H. Freudenberger v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues Syndrom vyhoření  Burn-out-syndrome (vyprahnutí, vypálení)  ztráta profesionálního zájmu, specifická emoční únava, stav citové vyčerpanosti  pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti  Vyhoření nastupuje většinou v okamžiku, kdy dochází k vyčerpání psychických rezerv v důsledku chronického stresu a zanedbáním svých potřeb, tzn. důsledek dlouhodobé nerovnováhy mezi „výdejem“ a „příjmem“ = disbalance mezi fází zátěže a klidu, mezi aktivitou a odpočinkem Faktory: dlouhodobý stres – vysoká zátěž, stresující obsah práce osobní charakteristiky jedince: vysoké ambice, perfekcionizmus, přetěžování, potlačování vlastních zájmů, neschopnost asertivně jednat, workoholismus, přísná morálka vzhledem k sebehodnocení; vnitřní hlasy: Musíš být silný! Buď rychlý! Zaber! Buď dokonalý! Buď se všemi zadobře! Všechno musíš zvládnout! Nedodržování psychohygienických pravidel, nedostatek péče o sebe, zanedbávání psychické kondice, rovnováhy. Symptomy – vyčerpání, odcizení, pokles výkonnosti  Kognitivní rovina  ztráta nadšení, pracovní nasazení, zodpovědnosti, nechuť a lhostejnost k práci,  negativní postoj k sobě, práci, instituci, státu, životu, společnosti  únik do fantazie, zapomínání, poruchy koncentrace, náchylnost k nehodám a profesnímu selhání  Emocionální rovina  sklíčenost, pocity bezmoci, beznaděje a prázdnosti,  popudlivost, agresivita, nespokojenost se životem, pocit nedostatku uznání,  subdepresivní/depresivní nálada, úzkost, nízká sebedůvěra, nekontrolovaný pláč, vztek, strach, apatie, nedostatek sebevědomí a odvahy  Tělesné příznaky  nedostatek energie, poruchy spánku, nechutenství, náchylnost k nemocím, rychlá unavitelnost, stálá vyčerpanost, hypertenze, sexuální poruchy, bolesti hlavy, zad, abúzy alkohol/drogy  Sociální vztahy  odcizení, omezení kontaktu s pracovním prostředí (kolegové, pacienti), minimum konverzace – vyhýbání se složitým tématům,  přibývání konfliktů v soukromí/na pracovišti,  nedostatečná příprava do práce, nezájem o další profesní růst, vnitřní rezignace, pasivita, cynizmus Před vypuknutím: • ↑ konzumace kávy, tabáku, alkoholu, léků, drog • období ↑ pracovního vypětí • pokles výkonnosti, kreativity, emoční změny Vývoj syndromu vyhoření  Fáze nadšení neefektivní výdej energie, nadprůměrné nasazení – více služeb, zájem o vzdělávání, volný čas – profesní povinnosti na úkor relaxace/aktivního odpočinku, workoholismus, vše se točí jen kolem práce, koníčky – pouze související s prací, na ostatní není čas idealistický přístup a nereálné požadavky kladené na sebe a okolí – věří, že zachrání všechny, má sil na rozdávání, věří, že když bude vysílat dobro, bude se mu vždy vracet Vývoj syndromu vyhoření  Fáze stagnace  nadšení dohasíná z mnohých příčin, dochází k přehodnocení ideálů vzhledem k realitě, práce již není tak zajímavá a vzrušující, nástup pocitů, že nestíhá nic jiného, ozývají se resty z ostatních oblastí života, zp dochází, že je i jiný život mimopracovní, mněl by být dostatečně finančně oceněn za tak náročnou práci – opomíjené hodnoty nabývají na intenzitě  okolí ani sám postižený nemusí vnímat příznaky vyhoření Vývoj syndromu vyhoření  Fáze frustrace  nastupuje, když si ZP uvědomí omezenost svých možností, pochybnosti o smyslu profese, narůstá pocit zklamání, nedostatek uznání  Má to vůbec smysl? Komu vůbec pomůže, když to budu dělat lépe, když to stejně dopadne špatně?  Nastupují emocionální problémy, možné konflikty na pracovišti Vývoj syndromu vyhoření  Fáze apatie  vnitřní rezignace, trvalá nespokojenost v práci, pocit zklamání, bez vyhlídky na lepší budoucnost  „Nejlépe je zalézt do ulity, dělat rutinu, s co nejmenším výdejem emoční a fyzické energie.“  vzdorovitost „Nemusím nic, za ty peníze se nesedřu.“  byrokratický přístup (depersonalizace) – diagnóza, číslo, datum (neošetřuje lidi, ale kusy, práce ve smyslu raději technické, odborné intervence, bez sociálního kontaktu), skepse, cynismus, arogance „To mně budete vykládat, ale prosím vás, nechte mně dělat moji práci…“  Problémy v pracovním i osobním životě, přecitlivělost, permanentní podrážděnost  SV je na vrcholu Vývoj syndromu vyhoření  Fáze intervence  Záleží na ZP, jak bude chtít na sobě pracovat – krok, kt. přeruší bludný kruh SV a nalezne opět efektivní způsoby práce, života (změna práce, přátel, přestěhování, terapie, výcvik…) Pokud na sobě pociťujete příznaky SV, event. ho vnímáte u kolegů – potřeba zasáhnout Psychologická pomoc a podpora, změna zaběhnutých věcí a činností (možná i pracovní pozice, alespoň na čas) Problém stigmatizace  Nepropadejte syndromu mesiáše – nejste zodpovědní za všechno, s čím se v praxi setkáváte, nemůžete odstranit všechnu bolest světa, nemůžete změnit nespravedlnost, vrátit zemřelého do života/zachránit všechny pacienty Nad některými věcmi nemáme kontrolu a nelze je změnit  Dobrá organizace práce – nepřeceňujte se, plánování volna, kt. si užijete dle svého  Využijte přestávku – projděte se, protáhněte, chutné jídlo, relax, Z volné chvíle vytěžit co nejvíce  Vyvarujte se negativnímu myšlení – i když je toho na vás moc, pochvalte se, nalézejte pozitiva, nevstupujte do konfliktů, buďte asertivní  Zachovejte klid  Vyhledávejte nové výzvy – učte se novým věcem, co vás baví, pracujte na svém osobnostním a profesním rozvoji  Hledejte a získejte podporu – od kolegů, přátel, požádejte o radu v případě potřeby, nenechávejte si starosti pro sebe  Neodmítejte pomoc, naopak ji vyhledávejte – jsme lidé, ne superhrdinové To, že požádáte o pomoc, z vás nedělá slabochy/neschopné, spíše naopak!  Žijte zdravě – nepřepínejte se, pravidelná fyzická aktivita, spánek, vhodná strava  Doplňujte energii – pravidelně se věnujte svým koníčkům, odpočívejte, bavte se s lidmi, se kt. je vám dobře  Pečujte o sebe – užívejte si, dělejte si radost z maličkostí, vychutnávejte si příjemný a naplňující život POSTUPY PREVENCE negativního efektu vysoké emocionální zátěže na profesionální pečovatele v intenzivní péči (burn out syndrom, únikové tendence) Motivace nejen pracovní o 10 – 25 % se zvyšuje produktivita práce při stanovení cílů dlouhodobé cíle rozdělte na menší (roční, měsíční, týdenní a denní cíle) - snazší plnění a dosažení, odvaha plnit si ty větší cíle, kterých se můžeme obávat. Úkol diář Diskuse na téma  Zde je váš prostor Relaxace https://www.youtube.com/watch?v=DotNvr8pO7Q rychlá obnova energie Děkuji za pozornost :o)