L. Janésková, O. Suková Punkce a kanylace arterie Punkce a kanylace arterie  příprava pomůcek  Allenův test  postup (kompetence)  péče po zavedení  péče o zavedenou kanylu, linku  extrakce ❖MĚŘENÍ CO A HEMODYNAMIKY  neinvazivní ➢TTE, TEE, NiCO, nepřímá kalorimetrie, bioimpedance  semiinvazivní ➢transpulmonální diluce (LiDCO, PiCCO, PiCCO 2, EV 1000, Volume View, FloTrac/ViGILEO, LiDCO Rapid…)  invazivní ➢termodiluční technika (Swan-Ganzův katétr) Semiinvazivní techniky  pacient – zajištěná arterie  přístroj  kalibrace  získané parametry (... GEDV, ITBV, EVLW, PVP, SVV, PPV, SPV, SVR) Swan-Ganz katétr ❖ TLAK V A. PULMONALIS ➢ indikace ➢ akutní oběhové selhání, šokové stavy, perioperační indikace, akutní levostranné srdeční selhání, akutní plicní embolie, AIM… ➢ kontraindikace ➢ závažná koagulopatie, trombolytická th, umělá Tri chlopeň v PS, stimulační elektrody, endokarditida  Zavádění S –G katétru PROXIMAL PORT IN RIGHT ATRIUM Swan-Ganzův katétr a měřené hodnoty  CO tepová frekvence × srdeční minutový objem (4 – 8 l/min)  CI na povrch těla v m2 (2,5 – 4,5 l/min/m2)  SPAP 20-30 mmHg, DPAP 8-12 mmHg  PAP střední 10-18 mmHg  PCWP 6-18 mmHg  SvO2, TT, CVT  Vysoký tlak v plicnici a v zaklínění svědčí pro selhávání levé komory, plicní hypertenzi. S-G katétr a vypočítávané hodnoty  systémová vaskulární rezistence (SVR)  plicní vaskulární rezistence (PVR)  tepový objem (SV)  dodávka kyslíku (DO2)  spotřeba kyslíku (VO2)  index práce P / L komory (R/LVSWI) Komplikace  kompl.s CVK  ruptura balónku, cévy /brady při insuflaci  zalomení, zauzlení  overwedge  trombus na špičce katetru  srdeční tamponáda  poškození chlopně  trombóza, embolie, infekce  ischémie myokardu  spont. zaklínění v kapiláře malého průsvitu (plicní infarzace)  povytažení katétr do PK (KES) Kardiostimulace  Podle způsobu stimulace ➢ s pevnou frekvencí – předem nastavená frekvence a intenzita ➢ s režimem „on demand “ – v závislosti na vlastní srdeční akci, vzruch chybí / pomalý ➢ frekvenčně reagující – stimulátor vybaven čidlem umožňující automaticky zrychlit stimulaci  Podle umístění stimulačních elektrod ➢ jednodutinovou síňovou (AAI) – u SSS, funkce AV uzlu musí být zachovaná ➢ jednodutinovou komorovou (VVI) – u FISI a některých AV blokád ➢ dvoudutinovou síňokomorovou (DDD) – AV blokády a SSS ➢ vícedutinovou – biventrikulární  Podle přístupu ➢ dočasná (zevní, externí) ➢ trvalá (implantabilní) Dočasná kardiostimulace  Indikace ➢ akutních stavy s přechodnými brydyarytmiemi (asystolie, AV blok II, III st., nereagující na léčbu atropinem, symptomatologická sinusová bradykardie, junkční rytmus) ➢ období překlenutí akutní fáze s přechodem na trvalý kardiostimulátor ➢ peri a pooperační období k zajištění rizikových nemocných Typy dočasné stimulace ➢Transvenozní (endovazální) – stimulační elektroda se zavádí do hrotu PK cestou v. subclavia, jugularis, femoralis pod RTG /EKG kontrolou ➢Transtorakální – pomocí stimulačních elektrod ➢Transezofageální – bipolární elektroda zavádí jako NGS do úrovně PK, pouze síně ➢Epikardiální – během kardiochirurgického výkonu na otevřeném srdci, jedna našita na epikard druhá do podkoží, dohromady jsou spojeny kabely k externímu stimulátoru (RIZIKO TAPMONÁDY SRDCE při vytažení elektrody) Příprava před výkonem (endovazální stimulace) ➢ Edukace, informovaný souhlas s výkonem ➢ Psychologická příprava pacienta ➢ Příprava pomůcek • stimulační elektroda + ochranný vak • externí kardiostimulátor s kabeláží • CVK (sheat) + pomůcky z zajištění CVK • monitor FF • defibrilátor