VÝZKUMNÝ PROCES A JEHO FÁZE Výsledek obrázku pro výzkumný proces obrázek Výsledek obrázku pro výzkumný proces obrázek Výsledek obrázku pro výzkumný proces obrázek Výsledek obrázku pro výzkumný proces obrázek Fáze výzkumného procesu Související obrázek KONCEPČNÍ FÁZE 1. fáze: koncepční – vymezení výzkumného problému ›Dimenze podstaty ›Je problém důležitý? ›Budou mít z jeho vyřešení prospěch sestry, pacienti nebo společnost? ›Lze výsledky uplatnit v teorii nebo ošetřovatelské praxi? ›Dimenze metodologická ›Je problém řešitelný? ›Je možné sledovat jevy a vztahy mezi nimi? ›Je možné problém zkoumat za využití vědeckých metod? ›Praktická dimenze ›Mám dostatečné znalosti a dovednosti potřebné k řešení problému? ›Stihnu problém vyřešit v rámci časové dotace? ›Jsou k dispozici osoby, které budou na výzkumu participovat? ›Jsou dostatečné materiální a finanční zdroje na výzkum? ›Etická dimenze ›Je možné problém studovat tak, aby nedošlo k porušení lidských práv a svobod? ›Jsem schopný ochránit anonymitu výzkumného souboru? › › › › › › Kritické myšlení › › Myšlenkový proces posuzující adekvátnost informací a adekvátnost a efektivitu postupů získávání informací. Vyznačuje se logikou uvažování a seberegulací. 1. fáze: koncepční – vymezení výzkumného problému › ›Jedná se o tázací větu, která se ptá na vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. › Výzkumník přesně formuluje, co chce zkoumat, koho chce zkoumat, kdy a v jakých situacích. Jasná definice je stavebním prvkem pro kvalitní výzkum. Obsah výzkumného problému ovlivňuje volbu výzkumné metody. 1.Jaká je proměnná? 2.Je proměnná A ve vztahu k proměnné B? 3.Za jakých podmínek vzniká vztah mezi proměnnou A a B? Odpověď na tuto otázku je to co hledáme výzkumem. Obsah výzkumného problému ovlivňuje formulaci hypotéz a výzkumné otázky. 1. fáze: koncepční – pojmy, konstrukty, proměnné 1. fáze: koncepční – pojmy, konstrukty, proměnné P - populace I – intervence E – expozice C - srovnání O – co chci zjistit T - čas S - prostředí Vyjádření výzkumné otázky větou Pojmy, které musím operacionalizovat = přesně definovat jejich obsah na základě odborné literatury Výzkumná otázka – kvantitativní výzkum Výzkumná otázka – Kvalitativní výzkum P - populace I – intervence E – expozice C – srovnání – v kvalitativním výzkumu nemusí být O – co chci zjistit T - čas S - prostředí Vyjádření výzkumné otázky větou Pojmy, které musím operacionalizovat = přesně definovat jejich obsah na základě odborné literatury ›Ovlivňuje vzdělání sester znalosti o EBN? › ›Ovlivňuje délka praxe ve zdravotnictví schopnost aktivního naslouchání? › ›Zdravotní setry pracující na jednotkách intenzivní péče udávají vyšší zájem o vzdělávání v oblasti zajištění centrálních venózních vstupů nežli setry pracující na standartních lůžkových zařízeních. › ›Věk respondentů bude ovlivňovat sebehodnocení v oblasti schopnosti posouzení stavu pacienta. › ›Počet káv vypitých za směnu ovlivňuje typ oddělení, kde sestry pracují. › ›Sestry pracující na lůžkovém oddělení vykouří za směnu více cigaret než sestry pracující v ambulantní sféře. › ›Ovlivňuje aplikace intravenózní terapie vitamínu C výskyt infekcí u příjemců? üČerveně označ nezávislé proměnné üZeleně závislé proměnné üVymysli příklad intervenující proměnné üZamysli se zda lze stanovené proměnné dobře operacionalizovat? üJe výzkumný problém správně formulován? 1. fáze: koncepční – studium teoretických východisek ›Volba rešeršní strategie ›Databáze/vyhledávače ›Klíčová slova ›Česky ›Anglicky ›Vyřazující kritéria ›Rok publikace ›Jazyk ›Strukturovaný abstrakt nebo fulltext ›Duplicita vyhledaných výsledků - preference primárního zdroje ›Hayesova pyramida evidence důkazů › Související obrázek Rešeršní strategie Klíčová slova česky: Klíčová slova anglicky: Vyřazující kritéria: FÁZE PLÁNOVÁNÍ 2. fáze: plánování – volba výzkumného designu Výsledek obrázku Filozofické směry: *Naturalismus – zkoumat v co nejpřirozenějším prostředí (pouze pozorovat) *Interpretivismus – pozorování podléhá subjektivní interpretaci (vystihnu názor zkoumané osoby, ale soudy už jsou mé) *Etnografie - jev ovlivní sociální vztahy, významy a kultura *Fenomenologie – jev ovlivní zkušenosti jedinců Vychází z předpokladu že jev je: *Dynamický – mění se *Jedinečný *Kontextuálnost – při pozorování nelze eliminovat intervenující proměnné *Historičnost – jev je ovlivněn svým vývojem *Reflektuje *Nekvantifikovatelný *Princip induktivní logiky - pozoruji proměnné, pak vyslovím teorii *Umožní problémy prozkoumat do hloubky *Snaha o zachycení problému i s jeho jedinečností *Odpovídá na otázku „proč“ * *Osobní a kulturní konstrukce nemocí, prevence, léčby a rizik *Hodnocení zda určité postoje, způsoby chování a jednání mohou souviset s výskytem nemoc/jevu *Život s nemocí zvládání fyzických, psychických, sociálních následků *Omezení z důvodu nemoci, léčby *Obranné mechanizmy s strategie, které využívají při řešení *Zkušenosti s tvorbou rozhodnutí na počátku a konci života *Nutno respektovat etické normy *Rozhovory či pozorování pacientů, nebo jejich blízkých, v terminální fázi života *Rozhovory či pozorování, žen (nebo jejich blízkých), které se rozhodly podstoupit interrupci nebo dát dítě k adopci *Sledování faktorů ovlivňujících kvalitu péče, podporu zdraví, prevenci nemocí, snižování rozdílů v populaci *Dotazování profesionálů na ro, proč nejsou dodržovány postupy lege artis v praxi *Rozhovory s profesionály o určitém postupu péče * Sandelowski, 2004 *Dostatek znalostí – o problému o kvalitativním výzkumu *Důležité je vypracovat podrobné materiály instruující způsobu získávání zpracování dat * *Vnímavost *Intuice *Kreativita *Kritické myšlení *Logické myšlení Kvalitativní výzkum bývá méně strukturovaný než kvantitativní o to větší požadavky klade na výzkumníka. Výsledek obrázku pro obrázek silueta * *Umožňuje propojení různých výzkumných strategií *triangulace *Je flexibilní *zjistím nové informace v průběhu sběru dat a mohu je zakomponovat do dalšího průběhu výzkumu *Probíhá průběžná analýza dat (v době jejich sběru) a její výsledky ovlivňují další výzkumný postup *Snaží se o porozumění celku – pozorování jevu v přirozeném prostředí *„Nevytrhává“ pozorovaný jev z kontextu *Výzkumník je součástí výzkumu *Validitu výzkumu lze navýšit tím, že analýzu provedou dva výzkumníci a hledá se shoda v jejich konsenzu *Problematická generalizace výsledků *Výzkum časově náročný *Výsledky jsou do značné míry ovlivnitelné výzkumníkem *Zkoumání lidské zkušenosti prostřednictvím dialogu vedeného s osobami, které mají zkušenost se zkoumaným jevem. *Vztahuje se k prožitým zkušenostem (zkoumání každodenního života) Odpovědi na otázky *Jak můžete popsat zkušenost s…..? *Co se Vám vybaví, když si vzpomenete na…..? Fenomenologický rozhovor *Klade velké nároky na schopnosti výzkumníka *Měl by probíhat ve třech oddělených fázích mezi kterými by měl být časový odstup 3 -7 dní. Každá fáze je v mezičase zhodnocena – v další fázi se doplňují informace dle analýzy předchozí fáze *První rozhovor: historie života –Jak k tomu došlo? *Druhý rozhovor: získávání podrobností o proměnných popsaných v první fázi *Třetí rozhovor: reflexe, smysl života, vyhlídky do budoucna Pravidla fenomenologického výzkumu (Spinelli, 2005) *Nezaujatý přístup (oprostit se od dosavadního poznání) *Pravidlo deskripce (ve fázi sběru dat pouze popisuj - nevysvětluj) *Pravidlo horizontace (stejnou váhu přikládej všem zjištěným aspektům) Hierarchizace je až dalším krokem *Induktivní systematický přístup vedoucí k vytvoření teorie o základním společenském procesu *Převážně tvoří nové teorie – neověřuje stávající *Zabývá se pozorováním a vnímáním společenského prostředí *Provedení prostřednictvím pozorování, rozhovoru Hlavní rys *Sběr dat a analýza probíhá současně *V průběhu sběru dat výzkumník hledá pojmy a popisuje a vysvětluje vztahy mezi nimi *Analýza dat probíhá prostřednictvím kódování *Snaha o popis kulturního jednání *Typická je práce v terénu se snahou porozumět kultuře *Kultura jako taková není viditelná, proto je posuzována na základě komunikace a pozorovaného chování *Výzkumník se pokusí stát členem kultury (skupiny) po začlenění zkoumá etnografické jevy sběr dat – pozorování, rozhovory, studium historických materiálů, deníků, fotografií Kulturní skupina *Makroetnografie – zaměřena na širokou skupinu *Mikroetnografie – zaměřena na malou skupinu (např. kultura v chráněném bydlení) Perspektiva pohledu *Emická (emic) prespektiva – „pohled zasvěcených“ = vyjádření členů zkoumané skupiny – typická i jejich lokálním žargonem. Pokouší se odhalit i tacitní informace (skryté, neuvědomované informace) *Etic perspektiva - interpretace zkoumané zkušenosti zvenčí (od osoby, které není součásti zkoumané kultury) pro etnografický výzkum je důležitější emic perspektiva Odpověď na otázky *Kulturní chování = Co členové kultury dělají? *Kulturní řeč = Co členové kultury říkají a jak? *Kulturní artefakty = Co členové kultury mají a používají? *Zkoumání jednoho nebo více případů se snahou zachytit složitost celého případu a pospat vztahy v jejich celistvosti *Předpokládá, že pokud porozumím jednomu případu, budu rozumět i podobným případům *Využívá se více dostupných metod jak kvalitativních tak kvantitativních k sledování případu (pozorování, rozhovor, analýza dokumentů, měření). Výsledky jsou následně interpretovány jako integrovaný systém. Předměty zkoumání *Osobní případová studie – podrobný popis určitého aspektu u jedné osoby *Studie komunity – zkoumání jedné či více komunit a porovnávání mezi nimi *Studie skupiny – popisuje a analyzuje vztahy ve skupině jedinců *Studium organizací a institucí *Zkoumání událostí, rolí a vztahů – popisuje interakci členů skupiny Empirická fáze Formulace cílů a výzkumných otázek Tvorba výzkumného nástroje Tvorba kategorizačního systému Analytická fáze Kódování Třídění Rozvíjení kategorizačního systému Analýza Identifikování a definování Formulace výstupů Diseminační fáze V případě nových poznatků úprava plánu výzkumu, výzkumných otázek, kategorizačního systému, průběhu sběru dat Přiřazování kódů do získaného materiálu dle kategorií – pozor čísla nepřestavují numerickou hodnotu Výzkumné nástroje Interview (nahrávání) Pozorování )videozáznam) Studium dokumentů, obrázků, fotografií Výsledky mají podobu slov a vět. Není proto vhodné jejich vyjádření v grafech nebo relativních četnostech (%). Vhodné je použití schémat, sumarizačních tabulek. Slovní vyjádření se formulují ve tvaru: tři z pěti…. *Vychází z předpokladu, že realita je jedna a stabilní *Využívá dedukci – na základě teorie vyslovím hypotézu, sleduji vztah mezi proměnnými v hypotéze *Lidské chování považuje za determinované (měřitelné a předpověditelné) *Výzkumník je pozorovatel *Užívá standardizované vědecké výzkumné metody *Proměnné jsou vyjádřeny čísly *Užívá se v případě, kdy lze proměnnou jednoduše změřit *Za využití statistických metod ověřuje stanovené hypotézy Experiment = intervenční studie Provádí se intervence – manipulace s jednou proměnnou Kontrolovaná studie - randomizace = výzkumný soubor rozčleněn náhodně na dva u jednoho manipulace s proměnnou u druhého ne Bez manipulace Sledování změny Manipulace Výzkumný soubor RANDOMIZACE Cros-ower studie - výzkumný soubor změřen před zásahem, poté manipulace, poté opětovné měření Manipulace Nekontrolovaná studie – stav po zásahu je srovnáván s daty v minulosti Laboratorní experiment – intervence probíhá v laboratorním prostředí – minimalizace intervenujících proměnných Terénní experiment - intervence probíhá v přirozeném prostředí *Observační studie *Neprovádí se intervence *Sleduje se jev a pak se numericky vyhodnocuje *Deskriptivní *Popisné – popisují distribuci proměnné *Analytické *ověřují zda opravdu existuje vztah mezi proměnnými * Nemoc (bude) vznikne/nevznikne Prospektivní studie = Cohort Studies Nemoc je přítomná /nepřítomna Retrospektivní studie= Case Control Studies Průřezová studie = Cros-sectional Studies Nemoc je přítomná /nepřítomna Kvaziexperiment - přírodní experiment *Nelze provést randomizaci výzkumného souboru *Změny mohou být vyvolány intervenující proměnnou *Umožňuje propojení různých výzkumných strategií *triangulace *Eliminace působení rušivých proměnných *Rychlý sběr a analýza výsledků *Výzkumník je pozorovatel – výsledky jsou na něm nezávislé *Využití standardizovaných výzkumných nástrojů garantuje vysokou validitu výsledků *Stanovené sledované kategorie nemusí odpovídat konkrétní realitě *Výzkumník může zapomenout sledovat důležité proměnné *Výsledky mohou být příliš abstraktní, obecné *Výsledky jsou do značné míry ovlivnitelné výzkumníkem *Malá flexibilita – nemohu již reagovat na nové zjištění v průběhu šetření Fáze plánování Volba cílového souboru Volba výzkumného nástroje Fáze přípravná Formulace cílů a hypotéz Příprava výzkumného nástroje Volba metod zpracování dat Analytická fáze Deskriptivní analýza dat Induktivní analýza dat Výsledky mají podobu numerickou. Vhodné je jejich vyjádření v tabulkách, kontingenčních tabulkách, grafech v absolutních i relativních četnostech (%). Sběr dat *Jsou pojmy charakterizující vnitřní vlastnosti výzkumných metod. *Pokud je výzkumný nástroj validní musí být i reliabilní. Opačně to ovšem neplatí – reliabilní nástroj nemusí získávat validní informace. üSelekční chyba: chyba ve výběru výzkumného vzorku üSpecifické události: odehraje se něco v průběhu výzkumu üZměny subjektů: vývoj a změny výzkumných subjektů üZkušenost: zkušenost výzkumných subjektů s podobným testováním üNejednotný a špatně organizovaný sběr dat üOdstoupení z výzkumu üSystematická chyba: opakovaná chyba (např. váha váží vždy o 1 kg víc) üNahodilá chyba: vyskytují se nahodile, není známa příčina jejich vzniku Index reliability = korelační koeficient rozmezí hodnoty 0,00 až 1,00 1,00 absolutní shoda Zdroje BÁRTLOVÁ S., SADÍLEK P., TÓTHOVÁ V. Výzkum v ošetřovatelství. Brno, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-467-2. BRABCOVÁ, J a kol. Skoč! Aneb reálný život, Plzeň: Grafia 2005, ISBN 80 -902340-7-9 http://knihovna.upol.cz/lf (vzdělávání, DSP). DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993, 2005. FARKAŠOVÁ, D. A kol. Výzkum v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-80632-286. HENDL, J. Kvantitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HUŠÁK, V. Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci?, Olomouc: LF UP 2007, ISBN 978-80-44-1736-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2713-4. MAZALOVÁ, L. Kapitoly z výzkumu v ošetřovatelství, Olomouc: Fakulta zdravotních věd 2016. Dostupné: http://old.fzv.upol.cz/fileadmin/user_upload/FZV/DSP_Osetrovatelstvi/Skripta/Kapitoly_z_vyzkumu_v_o setrovatelstvi.pdf PLEVOVÁ I, et al. Ošetřovatelství. I Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024735573. PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Translated by Jan Hendl. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 9788073674687. ŽIAKOVÁ, K et al. Ošetrovateľstvo teóra a vedecký výzkum, Martin: Osveta 2003, ISBN 80-8063-131-X http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/index.php/o-ucebnici/ako-citovat.php https://www.google.cz/search?q=Testov%C3%A9+krit%C3%A9rium&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b-ab&gf e_rd=cr&dcr=0&ei=GEe6WeTHCKGE8QfBkYXoCQ http://home.ef.jcu.cz/~birom/stat/cviceni/09/p_value.pdf Hodně zdaru při výzkumu Výsledek obrázku pro obrázek konec