Indikace oxygenoterapie:

⦁ Inhalační podání kyslíku – musí být funkční dýchací svaly a volné DC
⦁ šokové stavy (krvácení, sepse, AIM, alergické reakce…)
⦁ onemocnění dýchacích cest → hypoxémie
⦁ bronchopneumonie
⦁ plicní edém
⦁ plicní embolie
⦁ plicní emfyzém
⦁ CHOPN – zde možnost i dlouhodobé domácí oxygenoterapie
⦁ mimoplicní choroby
⦁ poškození CNS (nádor, úraz, CMP, encefalopatie)
⦁ selhání srdce
⦁ anémie
⦁ hypertermie, třesavky
⦁ polytraumata
⦁ bezprostředně pooperační stavy
⦁ asfyxie u novorozenců
⦁ otravy (CO, kyanid, svítiplyn, výfukové plyny) → nasycení Hgb jinými plyny
⦁ nedostatek O2 v prostoru (hory, doly, tunely, požáry)
⦁ Hyperbarická oxygenace
⦁ šokové stavy (popáleniny, sepse)
⦁ otravy (CO, kyanid, svítiplyn, výfukové plyny) → nasycení Hgb jinými plyny
⦁ kesonová nemoc potápěčů
⦁ anaerobní infekce (plynatá sněť, osteomyelitidy)
⦁ rozsáhlé dekubity
⦁ vzduchová embolie
⦁ encefalopatie, apalický syndrom
⦁ Do trachey (UPV)
⦁ ARDS – náhlá dechová nedostatečnost
⦁ mukoviscidóza
⦁ bronchiektázie
⦁ atelektázy
⦁ astmatické stavy
⦁ obstrukce DC (cizí těleso, bronchospasmy, laryngospasmy)
⦁ ochrnutí dýchacích svalů
⦁ úrazy hrudníku (komprese, zlomeniny)

Kontraindikace oxygenoterapie:
⦁ progresivní hyperkapnie při podání kyslíku
(může vzniknout při CHOPN, kdy pacient není schopen proti odporu spasmů vydechnout vzduch z plic → zadržení vzduchu v plicích → hyperkapnie;
pokud bychom dodávali kyslík, odpor v plicích by se ještě víc zvětšoval →
cor pulmonale → smrt)
⦁ centrální útlum, přetrvávající kurarizace → UPV
⦁ dlouhodobé podávání O2 ve vysokých dávkách

Toxické vlivy kyslíku

Hyperoxie je nadbytek kyslíku ve tkáních. Může být způsoben přetlakovou oxygenoterapií
nebo dýcháním čistého kyslíku po dobu několika dní.

Prevence hyperoxie:
⦁ omezit oxygenoterapii na nejmenší účinnou koncentraci a jen na dobu hypoxémie
⦁ kritická hodnota koncentrace O2, kdy nedochází ke komplikacím, je 40%,
⦁ dýchání vzduchu s ↑50% koncentrací O2 je možné jen po dobu několika dní,
pak se již objeví toxické účinky

Otrava kyslíkem
Dochází k ↑tvorbě volných kyslíkových radikálů (tj. nestabilita atomů při chybějícím elektronu) → poškození buněčných membrán, proteinů, enzymů, tuků, DNA
(tj. oxidační stres = nerovnováha mezi tvorbou volných kyslíkových radikálů
a schopností organismu rychle odbourávat a detoxikovat reaktivní meziprodukty).

Akutní otrava kyslíkem (Paul-Bertův efekt):
⦁ 1-2 minutové záchvaty křečí (začínají na mimickém svalstvu), postupně se šíří
⦁ ↓P, apneusis – zástava dýchání v trvalém nádechu

Po odnětí O2 křeče ustanou a postižený se vzpamatuje bez zjevných následků.

Chronická otrava kyslíkem Lorrain-Smithův efekt):
Toxické účinky se neprojeví dříve než za 1-2 dny.
⦁ retrosternální dráždění a bolest, kašel, dušnost
⦁ ↓D, ↓DV, ↓VC, nárůst odporu v DC
⦁ překrvení plic, exsudace, edém
⦁ kolaps alveolů, vznik absorpčních atelektáz (kyslík s vstřebává rychleji než vzduch)
⦁ ↓srdečního výdeje → ↓prokrvení mozku → závratě, křeče, nekoordinovanost
⦁ útlum reflexů
⦁ omezení krvetvorby, vznik anémie
⦁ poškození sítnice (retrolentální mikroplazie) → oslepnutí (u dětí v inkubátoru)

Léčba: přerušení oxyterapie, aplikace antioxidantů (vit.C,E)
Ordinace oxygenoterapie

Oxygenoterapii ordinuje lékař, který určí:
⦁ koncentraci FiO2
⦁ průtok O2
⦁ způsob podání O2
⦁ kontrolu účinnosti léčby (Astrup)

V naléhavých případech může oxygenoterapii zahájit i sestra.

Doporučené koncentrace kyslíku:
100 % KPR, tonutí, edém plic, intoxikace
50 % akutní respirační insuficience
20-40 % chronická respirační insuficience

Zdroje kyslíku:

⦁ Ocelové lahve 5-20 l (150 atm = 15 kPa),
⦁ redukční ventil, vysokotlaký a nízkotlaký manometr s průtokoměrem
⦁ zajistit proti pádu, skladovat na větraném místě
⦁ z hygienicko-estettických důvodů povléct plátěným obalem
⦁ Výpočet: 10 l x150 atm : 6 l/min = 250 min = 4 h
⦁ Přenosný kyslíkový přístroj
⦁ koncentrátor kyslíku pro DDOT
⦁ Centrální rozvod kyslíku
⦁ panel s uzavíracím ventilem, rychlospojka s průtokoměrem, nádobka s H2O
⦁ mít v pohotovosti náhradní zdroj – kyslíkovou láhev

Obecné zásady podávání kyslíku

⦁ nepodávat kyslík přerušovaně
(O2 nasytí tkáně za 40 min, proto kratší podávání nemá smysl)
⦁ kyslík musí být zvlhčený → prevence vysychání sliznic a krvácení
⦁ vhodná poloha nemocného (Fowlerova, půlměsíc, na boku)
⦁ zajistit adekvátní toaletu DC
⦁ monitorace pacienta a funkčnosti systému
⦁ nebezpečí výbuchu:
⦁ při pádu láhve, prudkém úderu na láhev
⦁ při přehřátí lahve (blízkost topného tělesa, přímé sluneční paprsky)
⦁ při tvorbě peroxidů (olej na ventilu, mastné ruce)
⦁ nebezpečí požáru:
⦁ při otevřeném ohni – kouření
⦁ při elektrickém jiskření – defibrilační výboj
⦁ při nahromadění ↑ množství O2 v místnosti
(mohou začít hořet i nehořlavé předměty)
⦁ znát umístění a používání hasicích přístrojů
Způsoby aplikace kyslíku

Aplikace do nosu

Kyslíkové brýle
4-6 l/min (30-40 %) → při ↑průtoku dráždí sliznici hltanu a vzduch je polykán
Výhody: možnost komunikace, kyslík je nosem přirozeně zvlhčován
Nevýhody: velké ztráty kyslíku, možnost ucpání sekretem

Poulsenův katétr
4-6 l/min (30-40 %)
katétr s měkkou manžetou k utěsnění nosní dírky
Výhody: možnost komunikace

Nosohltanový katétr
4-6 l/min (40-50%)
zavádí se k čípku měkkého patra (vzdálenost od špičky nosu k ušnímu boltci)
Výhody: možnost komunikace
Nevýhody: riziko vzniku dekubitu na sliznici, vysoušení sliznic

Aplikace přes obličej

Kyslíková maska
7-8 l/min (60-70 %) – při ↓průtoku stoupá koncentrace CO2 a prohlubuje se hypoxie
KI: bezvědomí, zvracení, neklidní pacienti
Výhody: možnost dosažení ↑c O2
Nevýhody: ztížení komunikace, ↑odpor DC, ↑mrtvý prostor, hromadění CO2,
nepříjemný pocit tísně

Kyslíková maska s rezervoárem
5-10 l/min (50-100 %)
I: kritické stavy (AIM, plicní edém), kdy potřebujeme zajistit dodávku až 100%

Kyslíková maska s mikronebulizátorem
10-12 l/min (40%)
pro aplikaci kyslíku spolu s bronchodilatanciem

Venti maska
4-8 l/min
kyslíková maska s Venturiho tryskou, umožňuje přesné dávkování O2,
jde o vysokoprůtokový systém
I: dekanylace

Aplikace do trachey

Tracheostomická maska
průhledná maska ve tvaru mušle vybavená otočným kloubem (otáčení o 360°)

Umělý nos
udržuje přirozenou vlhkost vdechovaného vzduchu, možnost přívodu O2

Aplikace přes hlavu

Kyslíkový ministan (kyslíková krabice)
8-10 l/min (40%)
krabice z plexiskla, kyslík se nevlhčuje (v krabici se hromadí dostatek par)

Aplikace přes celé tělo

Kyslíkový stan
konstrukce s fólií, která se klade přes celé lůžko
Výhoda: možnost pohybu
Nevýhoda: ekonomické aspekty, ztížená ošetřovatelská péče

Inkubátor
speciální lůžko pro nezralé novorozence,
řízena teplota i vlhkost vzduchu, oči nutné chránit

Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT)

I: CHOPN, CHRI (pO2 ↓7 kPa, D ↓ 12/min)

Inhalace: 0,5-1 l/min
kyslíkovými brýlemi
minimálně 16 h/d, nepřerušovat na déle než 2 h

Zdroj: koncentrátor kyslíku
kapalný kyslík
tlaková kyslíková láhev