FÁZE PLÁNOVÁNÍ 2. fáze: plánování – volba výzkumného designu Výsledek obrázku Filozofické směry: *Naturalismus – zkoumat v co nejpřirozenějším prostředí (pouze pozorovat) *Interpretivismus – pozorování podléhá subjektivní interpretaci (vystihnu názor zkoumané osoby, ale soudy už jsou mé) *Etnografie - jev ovlivní kultura a sociální vztahy *Fenomenologie – jev ovlivní zkušenosti jedinců Vychází z předpokladu že jev je: *Dynamický – mění se *Jedinečný *Kontextuálnost – při pozorování nelze eliminovat intervenující proměnné *Historičnost – jev je ovlivněn svým vývojem *Reflektuje *Nekvantifikovatelný *Princip induktivní logiky - pozoruji proměnné, pak vyslovím teorii *Umožní problémy prozkoumat do hloubky *Snaha o zachycení problému i s jeho jedinečností *Odpovídá na otázku „proč“ * *Osobní a kulturní konstrukce nemocí, prevence, léčby a rizik *Hodnocení zda určité postoje, způsoby chování a jednání mohou souviset s výskytem nemoc/jevu *Život s nemocí zvládání fyzických, psychických, sociálních následků *Omezení z důvodu nemoci, léčby *Obranné mechanizmy s strategie, které využívají při řešení *Zkušenosti s tvorbou rozhodnutí na počátku a konci života *Nutno respektovat etické normy *Rozhovory či pozorování pacientů, nebo jejich blízkých, v terminální fázi života *Rozhovory či pozorování, žen (nebo jejich blízkých), které se rozhodly podstoupit interrupci nebo dát dítě k adopci *Sledování faktorů ovlivňujících kvalitu péče, podporu zdraví, prevenci nemocí, snižování rozdílů v populaci *Sledování, zda jsou v praxi dodržovány postupy lege artis *Rozhovory s profesionály o určitém postupu péče * Sandelowski, 2004 *Dostatek znalostí – o problému o kvalitativním výzkumu *Důležité je vypracovat podrobné materiály instruující způsobu získávání zpracování dat * *Vnímavost *Intuice *Kreativita *Kritické myšlení *Logické myšlení Kvalitativní výzkum bývá méně strukturovaný než kvantitativní o to větší požadavky klade na výzkumníka. Výsledek obrázku pro obrázek silueta * *Umožňuje propojení různých výzkumných strategií *triangulace *Je flexibilní *zjistím nové informace v průběhu sběru dat a mohu je zakomponovat do dalšího průběhu výzkumu *Probíhá průběžná analýza dat (v době jejich sběru) a její výsledky ovlivňují další výzkumný postup *Snaží se o porozumění celku – pozorování jevu v přirozeném prostředí *„Nevytrhavá“ pozorovaný jev z kontextu *Výzkumník je součástí výzkumu *Validitu výzkumu lze navýšit tím, že analýzu provedou dva výzkumníci a hledá se shoda v jejich konsenzu *Problematická generalizace výsledků *Výzkum časově náročný *Výsledky jsou do značné míry ovlivnitelné výzkumníkem *Zkoumání lidské zkušenosti prostřednictvím dialogu vedeného s osobami, které mají zkušenost se zkoumaným jevem. *Vztahuje se k prožitým zkušenostem (zkoumání každodenního života) Odpovědi na otázky *Jak můžete popsat zkušenost s…..? *Co se Vám vybaví, když si vzpomenete na…..? Fenomenologický rozhovor *Klade velké nároky na schopnosti výzkumníka *Měl by probíhat ve třech oddělených fázích mezi kterými by měl být časový odstup 3 -7 dní. Každá fáze je v mezičase zhodnocena – v další fázi se doplňují informace dle analýzy předchozí fáze *První rozhovor: historie života –Jak k tomu došlo? *Druhý rozhovor: získávání podrobností o proměnných popsaných v první fázi *Třetí rozhovor: reflexe, smysl života, vyhlídky do budoucna Pravidla fenomenologického výzkumu (Spinelli, 2005) *Nezaujatý přístup (oprostit se od dosavadního poznání) *Pravidlo deskripce (ve fázi sběru dat pouze popisuj - nevysvětluj) *Pravidlo horizontace (stejnou váhu přikládej všem zjištěným aspektům) Hierarchizace je až dalším krokem *Induktivní systematický přístup vedoucí k vytvoření teorie o základním společenském procesu *Převážně tvoří nové teorie – neověřuje stávající *Zabývá se pozorováním a vnímáním společenského prostředí *Provedení prostřednictvím pozorování, rozhovoru Hlavní rys *Sběr dat a analýza probíhá současně *V průběhu sběru dat výzkumník hledá pojmy a popisuje a vysvětluje vztahy mezi nimi *Analýza dat probíhá prostřednictvím kódování *Snaha o popis kulturního jednání *Typická je práce v terénu se snahou porozumět kultuře *Kultura jako taková není viditelná, proto je posuzována na základě komunikace a pozorovaného chování *Výzkumník se pokusí stát členem kultury (skupiny) po začlenění zkoumá etnografické jevy sběr dat – pozorování, rozhovory, studium historických materiálů, deníků, fotografií Kulturní skupina *Makroetnografie – zaměřena na širokou skupinu *Mikroetnografie – zaměřena na malou skupinu (např. kultura v chráněném bydlení) Perspektiva pohledu *Emická (emic) prespektiva – „pohled zasvěcených“ = vyjádření členů zkoumané skupiny – typická i jejich lokálním žargonem. Pokouší se odhalit i tacitní informace (skryté, neuvědomované informace) *Etic perspektiva - interpretace zkoumané zkušenosti zvenčí (od osoby, které není součásti zkoumané kultury) pro etnografický výzkum je důležitější emic perspektiva Odpověď na otázky *Kulturní chování = Co členové kultury dělají? *Kulturní řeč = Co členové kultury říkají a jak? *Kulturní artefakty = Co členové kultury mají a používají? *Zkoumání jednoho nebo více případů se snahou zachytit složitost celého případu a pospat vztahy v jejich celistvosti *Předpokládá, že pokud porozumím jednomu případu, budu rozumět i podobným případům *Využívá se více dostupných metod jak kvalitativních tak kvantitativních k sledování případu (pozorování, rozhovor, analýza dokumentů, měření). Výsledky jsou následně interpretovány jako integrovaný systém. Předměty zkoumání *Osobní případová studie – podrobný popis určitého aspektu u jedné osoby *Studie komunity – zkoumání jedné či více komunit a porovnávání mezi nimi *Studie skupiny – popisuje a analyzuje vztahy ve skupině *Studium organizací a institucí *Zkoumání událostí, rolí a vztahů – popisuje interakci členů skupiny Empirická fáze Formulace cílů a výzkumných otázek Tvorba výzkumného nástroje Tvorba kategorizačního systému Analytická fáze Kódování Třídění Rozvíjení kategorizačního systému Analýza Identifikování a definování Formulace výstupů Diseminační fáze V případě nových poznatků úprava plánu výzkumu, výzkumných otázek, kategorizačního systému, průběhu sběru dat Přiřazování čísel do získaného materiálu dle kategorií – pozor čísla nepřestavují numerickou hodnotu Výzkumné nástroje Interview (nahrávání) Pozorování )videozáznam) Studium dokumentů, obrázků, fotografií Výsledky mají podobu slov a vět. Není proto vhodné jejich vyjádření v grafech nebo relativních četnostech (%). Vhodné je použití schémat, sumarizačních tabulek. Slovní vyjádření se formulují ve tvaru: tři z pěti…. *Vychází z předpokladu, že realita je jedna a stabilní *Využívá dedukci – na základě teorie vyslovím hypotézu, sleduji vztah mezi proměnnými v hypotéze *Lidské chování považuje za determinované (měřitelné a předpověditelné) *Výzkumník je pozorovatel *Užívá standardizované vědecké výzkumné metody *Proměnné jsou vyjádřeny čísly *Užívá se v případě, kdy lze proměnnou jednoduše změřit *Za využití statistických metod ověřuje stanovené hypotézy Experiment = intervenční studie Provádí se intervence – manipulace s jednou proměnnou Kontrolovaná studie - randomizace = výzkumný soubor rozčleněn náhodně na dva u jednoho manipulace s proměnnou u druhého ne Bez manipulace Sledování změny Manipulace Výzkumný soubor RANDOMIZACE Cros-ower studie - výzkumný soubor změřen před zásahem, poté manipulace, poté opětovné měření Manipulace Nekontrolovaná studie – stav po zásahu je srovnáván s daty v minulosti Laboratorní experiment – intervence probíhá v laboratorním prostředí – minimalizace intervenujících proměnných Terénní experiment - intervence probíhá v přirozeném prostředí *Observační studie *Neprovádí se intervence *Sleduje se jev a pak se numericky vyhodnocuje *Deskriptivní *Popisné – popisují distribuci proměnné *Analytické *ověřují zda opravdu existuje vztah mezi proměnnými * Nemoc (bude) vznikne/nevznikne Prospektivní studie = Cohort Studies Nemoc je přítomná /nepřítomna Retrospektivní studie= Case Control Studies Průřezová studie = Cros-sectional Studies Nemoc je přítomná /nepřítomna Kvaziexperiment - přírodní experiment *Nelze provést randomizaci výzkumného souboru *Změny mohou být vyvolány intervenující proměnnou *Umožňuje propojení různých výzkumných strategií *triangulace *Eliminace působení rušivých proměnných *Rychlý sběr a analýza výsledků *Výzkumník je pozorovatel – výsledky jsou na něm nezávislé *Využití standardizovaných výzkumných nástrojů garantuje vysokou validitu výsledků *Stanovené sledované kategorie nemusí odpovídat konkrétní realitě *Výzkumník může zapomenout sledovat důležité proměnné *Výsledky mohou být příliš abstraktní, obecné *Výsledky jsou do značné míry ovlivnitelné výzkumníkem *Malá flexibilita – nemohu již reagovat na nové zjištění v průběhu šetření Fáze plánování Volba cílového souboru Volba výzkumného nástroje Fáze přípravná Formulace cílů a hypotéz Příprava výzkumného nástroje Volba metod zpracování dat Analytická fáze Deskriptivní analýza dat Induktivní analýza dat Výsledky mají podobu numerickou. Vhodné jejich vyjádření v tabulkách, kontingenčních tabulkách, grafech v absolutních i relativních četnostech (%). *Jsou pojmy charakterizující vnitřní vlastnosti výzkumných metod. *Pokud je výzkumný nástroj validní musí být i reliabilní. Opačně to ovšem neplatí – reliabilní nástroj nemusí získávat validní informace. üSelekční chyba: chyba ve výběru výzkumného vzorku üSpecifické události: odehraje se něco v průběhu výzkumu üZměny subjektů: vývoj a změny výzkumných subjektů üZkušenost: zkušenost výzkumných subjektů s podobným testováním üNejednotný a špatně organizovaný sběr dat üOdstoupení z výzkumu üSystematická chyba: opakovaná chyba (např. váha váží vždy o 1 kg víc) üNahodilá chyba: vyskytují se nahodile, není známa příčina jejich vzniku Index reliability = korelační koeficient rozmezí hodnoty 0,00 až 1,00 1,00 absolutní shoda Zdroje BÁRTLOVÁ S., SADÍLEK P., TÓTHOVÁ V. Výzkum v ošetřovatelství. Brno, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-467-2. BRABCOVÁ, J a kol. Skoč! Aneb reálný život, Plzeň: Grafia 2005, ISBN 80 -902340-7-9 http://knihovna.upol.cz/lf (vzdělávání, DSP). DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993, 2005. FARKAŠOVÁ, D. A kol. Výzkum v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-80632-286. HENDL, J. Kvantitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HUŠÁK, V. Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci?, Olomouc: LF UP 2007, ISBN 978-80-44-1736-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2713-4. MAZALOVÁ, L. Kapitoly z výzkumu v ošetřovatelství, Olomouc: Fakulta zdravotních věd 2016. Dostupné: http://old.fzv.upol.cz/fileadmin/user_upload/FZV/DSP_Osetrovatelstvi/Skripta/Kapitoly_z_vyzkumu_v_o setrovatelstvi.pdf PLEVOVÁ I, et al. Ošetřovatelství. I Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024735573. PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Translated by Jan Hendl. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 9788073674687. ŽIAKOVÁ, K et al. Ošetrovateľstvo teóra a vedecký výzkum, Martin: Osveta 2003, ISBN 80-8063-131-X http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/index.php/o-ucebnici/ako-citovat.php https://www.google.cz/search?q=Testov%C3%A9+krit%C3%A9rium&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b-ab&gf e_rd=cr&dcr=0&ei=GEe6WeTHCKGE8QfBkYXoCQ http://home.ef.jcu.cz/~birom/stat/cviceni/09/p_value.pdf Hodně zdaru při výzkumu Výsledek obrázku pro obrázek konec