Hospodářství, subsistence a výživa v době železné (M. Vlach)
Základní tematické okruhy (materiál ke kurzu MNFV071 Vývoj výživy člověka (podzim 2020)
1) Chronologické vymezení předmětných etap doby železné (obecně se též rámcově kryje
s obdobím tzv. protohistorie)
a. Doba halštatská (750 BC – 400 BC)
b. Doba laténská (400 BC - 0)
c. Doba římská (0 – 400 AD)
d. Doba stěhování národů (400 AD – 600 AD)
2) Zdroje dat k tématu hospodářství a subsistence (multi-proxy přístupy)
a. Historické disciplíny
i. Archeologické prameny
- Terénní výzkumy hospodářských a rezidenčních areálů – sídliště
(archeozoologický materiál, zemědělské nástroje, zahloubená obydlí,
zásobní jámy, nadzemní sýpky apod.)
- Pohřební areály a antropologická data (problematika birituality a
výrazné omezení analytických možností v případě kremace)
- Nejpočetnější typ archeologické komponenty doby železné zpravidla
představují jednoduchá menší otevřená nížinná sídliště, v různých
fázích vývoje (především doba halštatská a laténská) faktory vývoje a
úroveň komplexity společenské organizace vedl ke vzniku různých
forem opevněných aglomerací (hradiska, oppida)
- Flotace (proplavení) sedimentárních výplní archeologických objektů
představuje hlavní zdroj dat pro archeobotanická vyhodnocení
ii. Narativní (literární) prameny
- Svědectví antických literárních pramenů obsahující informace
k tématu (pro dobu římskou a germánské kmeny např. P. C. Tacitus)
b. Kulturní antropologie a etnografie
- Ekonomické modely a strategie na základě studia různých, zejména
subrecentních populací s organizací pokročilejších forem náčelnictví
c. Přírodovědné disciplíny
i. Fyzická antropologie – zdravotní stav populace a výživa
ii. Izotopové analýzy – možnosti identifikace místního či jiného původu na
základě skladby izotopů, kvality stravy a její zastoupení (obecně masitá a
obilná složka)
iii. Archeobotanické analýzy – na základě zuhelnatělých či v ideálních a trvale
zvodněných podmínkách s původní organickou hmotou zachované
makrozbytky rostlin či dřevin lze rekonstruovat druhovou skladbu
pěstovaných či v okolí divoce rostoucích druhů rostlin a dřevin
iv. Archeozoologické analýzy – zjištění struktury a skladby chovaných, lovených
a ostatních zvířat intencionálně či neintencionálně deponovaných
v archeologických kontextech
3) Obecné otázky subsistence
- Základní zdroje subsistence: pěstování zemědělských plodin, chov domestikovaných
zvířat a doplňkově lovená zvěř
- Doplňkově produkty z římskoprovinciálního prostředí (např. víno)
- Řemeslná produkce na nižší úrovni specializace realizována na komunitní bázi
jednoho či jen několika „sídlišť“
- Aplikace přílohového hospodářství – využití úhoru
- Využití rotace plodin a patrně hnojení
- Ve většině případů dominantní prostorová distribuce základních jednotek – komunit
– a jejich areálů a ekologických faktorů – především pedologických poměrů pro
zajištění kapacit pro realizaci základních oblastí subsistence (pěstování a chov) a
dobře dostupných vodních zdrojů
Graf. Germánská sídliště středního Podunají (doba římská) a frekvence obecného zastoupení typů
půd (graf 3, oranžová) a evidovaných u 1150 sídlišť (graf 3, modrá). Grafy 1 a 2 zobrazují frekvence
zastoupených typů půd u germánských sídlišť
Obrázek. Středí Podunají v době římské. Prostorová distribuce sídel germánských populací
(Markomani a Kvádové) severně od středního toku Dunaje na území Moravy, Dolního Rakouska a JZ
Slovenska
4) Paleoklimatologie a paleoekologie
- podmínky a aktuální stav klimatu představovaly do určité míry podstatný aspekt pro
strukturu a charakter subsistenčních strategií protohistorie
b. Doba halštatská
- obecně tendence k chladnějšímu a vlhčímu klimatu
c. Doba laténská
- na počátku výraznější zhoršení klimatických podmínek (zhruba 400 BC – 350
BC)
- v průběhu spíše stabilní klima (zhruba 350 BC – 100 BC)
d. Doba římská
- tzv. „římské optimum“ (zhruba 100 BC – 200 AD)
- období nestability (200 AD – 350 AD) a následné zlepšení v pozdní antice
e. Stěhování národů
- obecně nestabilita klimatických podmínek
5) Ekonomický model pro protohistorii podle Dreslerová 1995 (viz materiály)
- Standardní ekonomická jednotka v době protohistorie představovala rodina o
velikosti cca 4 – 6 osob, které vytvářely komunity v průměru o velikosti 4 až 5 rodin
- Při průměrné spotřebě 2q na rok komunita potřebovala v průměru 5 ha orné půdy,
celkově s úhorem cca 20 až 25 ha, tj. celkově exploatovaná oblast včetně lesa atd.
představovala rozlohu cca 70 – 90 ha na jednu komunitu
6) Zemědělské nástroje
- Základní skladba zemědělských nástrojů se stabilizovala s nástupem železa v době
halštatské (v některých případech přechod typů ze slitin mědi do železa – např.
srpy)
- Doplnění a výrazné rozšíření typologického spektra především v době laténské
(obecně v rámci celého spektra používaných nástrojů a různého typu kování), které
v podstatě z hlediska zastoupení typů a morfologie nástrojů nepodléhají výrazné
změně až do středověku
- V kamenných nástrojích obecný přechod od drtících/třecích kamenů a „zrnotěrek“
k rotačním kamenným mlýnkům od doby halštatské
7) Izotopové analýzy
- v našem prostředí doposud nepříliš kvantitativně reprezentativní soubory dat
- laténská pohřebiště Radovesice (I a II), Kutná Hora-Karlov, Soběsuky
- otázky výživy různých supin společnosti (podle věku, stáří, pohlaví,
sociálního statutu)
- doloženo proso jako významná složka obilovin (izotopy ϭ13
C / ϭ13
N)
- nebyla však doložena zjevná korelace stravy, pohlaví a věků úmrtí, přičemž
ale tzv. „bojovnické hroby“ se zbraněmi vykazovaly více ϭ15
N, což reflektuje
vyšší podíl masité složky
8) Chované druhy domácích zvířat na základě archeozoologických dat
- Tur, ovce/koza a prase představují stěžejní chované druhy domestikovaných zvířat
po celou dobu protohistorie (dohromady cca 80% v rámci analyzovaných
archeozoologických souborů
- Problematika reprezentativnosti dostupného archeozoologického materiálu (při
standardním typu archeologického výzkumu je zajišťován makroskopicky
evidovatelné materiál, avšak při důsledném proplavování výplní archeologických
objektů se zpravidla nachází velké množství rybích kostí či pozůstatky mikrofauny
Bostaurus
Ovis/Capra
Susscrofa
Equus
Canislupus
Gallusgallus
Anseranser
Latén 31% 34% 25% 5% 3% 1% 5%
Doba římská 25% 27% 22% 8% 11% 5% 3%
Tabulka. Sumarizace dat archeozoologických vyhodnocení nejpočetněji zastoupených druhů z lokalit
protohistorie. Pro dobu halštatskou a stěhování národů jsou objemy známých sídlišť výrazně
omezenější a neposkytují tak dostatek podkladů pro reprezentativnější archeozoologické
vyhodnocení
9) Pěstované druhy plodin na základě archeobotanických dat (srov. Kočár – Dreslerová 2010, viz
materiály)
a. Doba halštatská
- Konec dominance přenice dvouzrnky a ústup jednozrnky
- Větší význam ječmene, prosa a špaldy v základním spektru pěstovaných
obilovin
- Celkově doloženo okolo 13 pěstovaných druhů
b. Doba laténská
- Výrazný nárůst nahých pšenic přičemž nejčastěji zastoupenou obilninou je
ječmen
- Počátek pěstování žita a ovsa a klesá význam prosa
- Počátky kultivace konopí (v archeobotanických datech však evidováno již
dříve)
- Kultivace lučního porostu (seno) a pěstování pícnin (vojtěška)
c. Doba římská
- Šíření kultivace prosa a regrese nahých pšenic a ovsa
d. Doba stěhování národů
- Šíření a kultivace prosa a regrese nahých pšenic
- Dominantní je stále ječmen
Avenasp.
Hordeum
vulgare
Panicum
miliceum
Setaria
italica
Secale
cereale
Triticum
aestivum
Triticum
dicoccon
Triticum
monococum
Triticumcf.
spelt
n % n % n % n % n % n % n % n % n %
Halštat 105 1 6297 62 791 8 31 1 0 0 248 2 1418 14 234 2 1079 11
Latén 258 2 5142 32 532 3 298 2 20 1 3855 24 4032 25 658 4 2464 15
Řím/stěhování 512 6 5215 58 261 3 77 1 113 1 566 6 1576 18 585 7 56 1
Tabulka. Sumarizace dostupných dat archeobotanických vyhodnocení z lokalit protohistorie