Příklady proměn a nových perspektiv složek výchovy 3. seminář TMV LF PS 2020 V oblasti oblast vědní (vědecké a jazykové) •utváření syntetického pohledu na svět, •rozvoj systémového a kritického myšlení •schopnosti stále se odpovědně učit, •být aktivní v přístupu ke světu a dokázat odhalovat souvislosti, •komunikace v různých jazycích. • •dovedností vést dialog, věcně diskutovat, argumentovat, hájit své názory a postoje, naslouchat, •učit se společně hledat řešení problémů nenásilně, ale asertivně, překonávat překážky na základě důvěry, spolupráce a tolerance., flexibilnost a dynamičnost, •osvojování funkční gramotnosti. • • Ve sféře pracovní (technické a ekonomické) • •rozvoj pracovní kultury •otázka hodnoty lidské práce •vnímat problémy a úkoly světa práce v složitých podmínkách pracovního trhu (utilitární aspekty + antropologický význam lidské práce) •vhled do ekonomických, ekologických i estetických otázek světa techniky •rozvoj tvořivosti •otázka vztahu učení a práce (koncept celoživotního učení). V okruhu výchovy mravní • •utváření vztahů mezi lidmi a mezi lidmi a prostředím, •respekt k lidským právům, k základní sociální spravedlnosti, ke kulturní odlišnosti států i občanů v jednotlivých zemích, •vlastní stanoviska ke globálním problémům lidstva (ochraně životního prostředí, důsledkům rasové, etnické, náboženské nesnášenlivosti, otázkám bídy a hladu, rozporným důsledkům vědy a techniky apod.) z demokratických a humanistických pozic. •význam hodnot, angažovanost pro udržení přírody a životního prostředí, role mezilidských vztahů a solidarity X zbožnění konzumu, bezohledný egoismus, nepoctivost a podvody, touha po svobodném životě bez závazků, nezájem o věci veřejné, •podpora dovedností demokratického chování, zájmu o věci veřejné, realizace principu aktivní občanské participace, občanské spoluúčasti a rozvíjení pocitu spoluodpovědnosti za řešení problémů. Interkulturní/multikulturní výchova • •seznamování s tradicemi a rozmanitostí ostatních světových kultur, •uvědomování si hodnoty a přínosu vlastní kultury do celkového kulturního dědictví, •podporovat originalitu a svébytnost, vědomí národní identity na základě znalostí vlastních tradic, • •posilování společenské solidarity, •rozvíjení smyslu pro odlišnosti jiných kultur, pěstování tolerance. •Uplatňování multikulturních aspektů ve výchově znamená naplňovat požadavek učit se „žít společně„ a „žít s ostatními„ (srv. Zpráva UNESCO 1997, s. 53-54). • V oblasti výchovy estetické •rozvoj v oblasti estetična a umění na základě srovnání a lepšího pochopení jiných kultur, •posilování role umění x vlivy povrchní pseudokultury, šířené médii v globalizujícím se světě; •jednostranný ekonomismus, jednostranně konzumní životní styl ap. x vztah umění a osvojování poznatků vědy a techniky; •vzájemné vztahy vědeckého a estetického osvojování skutečnosti, racionálního a emocionálního prožívání v pojetí učiva. •Umění jako specifický způsob poznání a komunikace. •vnímavost, emocionální vztah a citlivý přístup ke světu; •pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, cit pro soulad, harmonii, vyváženost; smysl pro krásu, vkus, účelnost; •kultivovat své potřeby a projevy; • nazírat a hodnotit vztahy a jevy v přírodě a společnosti z estetického hlediska; • chápat bohatství a složitost citového života; • vést k ohleduplnému, vnímavému a citlivému vztahu k lidem, k přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám; • otevřeně a kultivovaně projevovat své city v chování a jednání a vyjadřovat svůj prožitek; • • vlastní estetické činnosti v projevu výtvarném (kreslit, malovat, modelovat), hudebním (zpívat a hrát na nástroj), slovesném (výrazně číst, recitovat, dramatizovat, vyprávět). • • • Ve sféře tělesné (zdravotní a pohybové) • •posílení osobní odpovědnosti za své zdraví; •akcent na výchovu ke zdravému životnímu stylu, zejména oblast prevence proti drogovým, herním a jiným závislostem apod. Výchovné antinomie podle E. Finka Literatura •Bendl, S. (2011). Školní kázeň v teorii a praxi: učebnice pro studenty učitelství. Praha: Triton. •Gillernová, I., Kebza, V., & Rymeš, M. (2011). Psychologické aspekty změn v české společnosti: člověk na přelomu tisíciletí. Praha: Grada. (kapitola: 2.3.2 Pojetí rodičovských stylů) •Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. •Kraus, B., & Poláčková, V., et al. (2001). Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido. •Muchová, L. (2015). Morální výchova v nemorální společnosti? Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. •Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika. Praha: Portál. •Rabušicová, M. (2004). Škola a (versus) rodina. Brno: MU. •Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Praha: Grada. •Střelec, S. (Ed.). (2004). Studie z teorie a metodiky výchovy I. Brno: MU. (s. 136–146) •Střelec, S. (Ed.). (2006). Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: MU. (s. 109–123) •Svobodová, J. (2007). Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí. Brno: MSD. •