Fyziologie GIT •STRUKTURA GIT •sliznice •výstelka (epitel) – specializace v rozdílných částech GIT, dominuje sekreční nebo absorpční funkce, dále buňky s funkcí receptorovou •vlastní slizniční vrstva •svalová slizniční vrstva – změny plochy povrchu sliznice pro sekreci a absorpci •podslizniční vazivo – význam zejména v jícnu (bohaté žilní pleteně) a ve dvanáctníku (Brunnerovy žlázy – produkce zásaditého sekretu = ochrana sliznice před kyselou žaludeční šťávou + neutralizace natráveniny nezbytná pro správnou funkci enzymů pankreatu). •svalovina •Příčně pruhovaná – pouze na začátku a konci GIT •Hladká - peristaltika •Vnitřní kruhová – změny lumenu trávicí trubice •Vnější podélná – zkrácení segmentu GIT •Šikmá – pouze žaludek •vnější vrstva •Adventicie •Pobřišnice •Součástí trávicí trubice je enterický nervový systém: myenterický plexus (mezi vrstvou vnitřní kruhové a vnější podélné svaloviny) a submukozní plexus (oblast podslizničního vaziva) • Struktura a inervace GIT Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Struktura a inervace GIT Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Struktura a inervace GIT Převzato. Widmaier, E. P., Raff, H., Strang, K. T. Vander's Human Physiology: The Mechanisms of Body Function. 13th Edition. McGraw-Hill Education, 2013. Převzato. Widmaier, E. P., Raff, H., Strang, K. T. Vander's Human Physiology: The Mechanisms of Body Function. 13th Edition. McGraw-Hill Education, 2013. Převzato. Widmaier, E. P., Raff, H., Strang, K. T. Vander's Human Physiology: The Mechanisms of Body Function. 13th Edition. McGraw-Hill Education, 2013. Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology. 12th Ed. Elsevier 2006 Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Řízení činnosti GIT Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 DNES – difúzní neuro-endokrinní systém Endokrinní řízení - hormony GIT Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Parakrinní řízení •Parakrinní řízení – látky sekretovány endokrinními buňkami mukózy GIT → transport na krátké vzdálenosti (difúze) → cílové buňky GIT •Somatostatin •Sekretován GIT v závislosti na přítomnosti H+ •Sekrece inhibována vagální stimulací •Inhibuje sekreci všech GI hormonů •Inhibuje sekreci H+ •Histamin •Sekretován ECL buňkami (žaludek) •Zvyšuje sekreci H+ přímo i nepřímo (gastrin, vagální stimulace) • Neurokrinní řízení GIT •Neurokrinní řízení – látky syntetizovány neurony GIT → axonální transport → uvolňovány v závislosti na AP → difúze k cílovým buňkám •VIP (vazoaktivní intestinální peptid) •28 AMK, homologní se sekretinem •Uvolňován neurony mukózy a hladké svaloviny GIT •Relagace hladké svaloviny GIT •Stimulace pankreatické sekrece HCO3-, inhibice žaludeční sekrece H+ •GRP (gastrin-releasing peptide, bombesin) •Uvolňován z vagálních neuronů, které inervují G buňky •Stimulace sekrece gastrinu z G buněk •Enkefaliny (met-/leu-enkefalin) •Sekretovány neurony mukózy a hladké svaloviny GIT •Stimulace kontrakce hladké svaloviny (zejména dolní jícnový svěrač, pylorický a ileocekální svěrač) •Inhibice intestinální sekrece tekutiny a elektrolytů •Pozn. opiáty a léčba průjmů • Funkce GIT Převzato. Widmaier, E. P., Raff, H., Strang, K. T. Vander's Human Physiology: The Mechanisms of Body Function. 13th Edition. McGraw-Hill Education, 2013. Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x -Trávení – mechanické/chemické zpracování potravy -Vstřebávání -Motilita – posun + mísení tráveniny -Skladování -Ochrana -Sekrece endokrinně aktivních látek Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Motilita GIT •Regulovaný pohyb potravy •Počáteční a koncový úsek GIT – příčně pruhovaná svalovina – volní kontrola •Ostatní části – hladká svalovina – neovladatelná vůlí •Elektrické syncitium (gap junctions propustné pro ionty – šíření potenciálu na delší vzdálenosti) •Elektromechanický coupling – depolarizace plazmatické membrány, otevření vápníkových kanálů, aktivace kontraktilního aparátu •Farmakomechanický coupling – otevření vápníkových kanálů po vazbě ligandu na receptor, bez změny elektrického potenciálu •Typická organizace do vrstev •Vrstva cirkulární svaloviny poměrně silná – zmenšení lumenu •Longitudinální svalovina – zkrácení délky •Inervace Druhy pohybů GIT •Propulzivní – pohyb přijaté potravy, tekutin, atd. dopředu •Triturační – rozmělnění potravy na drobné části •Mixační – promísení, kontakt s absorpčním povrchem •Relaxačně adaptivní – reakce na změnu náplně, přizpůsobení se objemu náplně •Pozn. Peristaltická vlna – řízený posun tráveniny • •Bazální elektrická aktivita •Rytmická oscilace membránového potenciálu -65 až -45 mV •Spouštěna Cajalovými buňkami (pacemakerová funkce) •Od střední třetiny žaludku aborálně již přítomny, různá frekvence •Základní aktivita – pomalá vlna •Na pomalou vlnu může nasedat vlastní akční potenciál • •Pozn. Migrující motorický komplex •vlna motorické kontrakce spouštějící se v oblasti žaludku a probíhající celou délkou GIT až k distálnímu ileu •Frekvence 1/90 min •Funkce? • Motilita Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Svěrače GIT •Funkce? • •Dolní jícnový svěrač •Pylorický svěrač •Oddiho svěrač •Ileokolický svěrač •Vnitřní anální svěrač M9780323045827-026-f001 Sekrece Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. -Denně až 5 - 7 l trávících šťáv/ 35 g bílkovin -Role ER a skladování ve vezikulech v apikální části buněk Sekrece slin •Tři páry velkých slinných žláz + množství malých slinných žlázek dutiny ústní •Bazální sekrece (0.5 ml/min) •Vyvolaná sekrece (5 – 7 ml/min v závislosti na podnětu a úrovni hydratace organismu) •Stimulace sekrece slin •Sekreční mechanismus •Filtrační mechanismus •Denně cca 1.5 – 2 l slin •Snížená produkce slin? • Složení slin Hypotonické, neutrální pH Voda (99.4 %) Ionty (HCO3-, I-, K+, Cl-, Ca2+, fostáty) Organické látky Trávící enzymy: a-amyláza (ptyalin, pH opt. 7, rozmezí 4-11) Jazyková lipáza Kallikrein (kininogen – bradykinin) – vazodilatační účinek Lysozym Laktoferrin Imunoglobulin A Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Sekrece slin -Primární slina (aciny) -Sekundární slina (vývody) -různé typy kanálů a výměníků na luminálním/bazolaterálním pólu -Tight junctions nepropustné pro vodu! Regulace sekrece slin Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Výraznější efekt parasympatiku! Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Žaludeční sekrece -Denně 1 – 2.5 l -pH kyselé, při maximální stimulaci nižší než 1 -Rozmělněná potrava pufruje pH na 1.8 – 4 -Význam HCl: -Kyselé pH (činnost enzymů, protekce některých vitamínů, konverze nerozpustných látek) -Baktericidní účinek -Bobtnání vaziva -Koagulace bílkovin -Redukce železa (trojmocné – dvojmocné) Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Mechanismus sekrece HCl Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Regulace sekrece HCl Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Fáze žaludeční sekrece aktivované potravou 1. Cefalická fáze – n. vagus (na základě podmíněných a nepodmíněných reflexů) - Stimulace G buněk/parietálních buněk 2. Gastrická fáze – reflexní a humorální stimulace - zvětšení objemu žaludku - zvýšení žaludečního pH - závislá na působení žaludečního obsahu (peptidy, AMK) 3. Intestinální fáze - humorální řízení + vliv složení potravy - kyselý chymus – sekretin - MK, AMK v duodenu – GIP, CCK = potlačení sekrece gastrinu - Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Pankreatická sekrece Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Izotonická s ECT! Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Sekrece enzymů -Skladování ve vezikulech drsného ER -Zymogenní granula v apikální části -Po stimulaci uvolnění do lumen v NEAKTIVNÍ FORMĚ! - Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology. 12th Ed. Elsevier 2006 Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Řízení sekrece pankreatické šťávy •Nervové/humorální •Sympatikus (-), parasympatikus (+) •Sekretin (S-buňky), cholecystokinin (I-buňky, oba duodenum) •Hlavní funkce pankreatické šťávy – neutralizace tráveniny •Řízení sekrece pankreatické šťávy potravou •Cefalická fáze •Reflexy, hypoglykemie, n. vagus •Cca 20 % sekrece •Gastrická fáze •naplnění žaludku •n. vagus + gastrin •Intestinální fáze – sekretin (HCO3-), cholecystokinin (trávící enzymy) •Cca 70 – 80 % sekrece •Stimulace kyselým pH tráveniny v duodenu •Stimulace tuky a proteiny v trávenině Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology. 12th Ed. Elsevier 2006 Žluč a její tvorba -Trávení a absorpce tuků -Eliminace exogenních látek -Eliminace endogenních látek - Tvorba žluči: -Tvorba + úprava ve žlučových vývodech -Skladování/zahušťování ve žlučníku -Uvolnění ze žlučníku -Transport do duodena - Složení: -žlučové kyseliny -žlučová barviva -cholesterol, fosfolipidy, ionty Tvorba žluči -Hepatocyty v jaterních lalůčcích -Sekrece závislá na žlučových kyselinách -Buňky kanalikulů -dostatečné množství žlučových kyselin v krvi -terminální fáze trávení -Žlučové kyseliny (až 50 % DW) -Aktivní transport -Osmoticky aktivní -Sodné a draselné soli -Tvorba micel -Reabsorpce (terminální ileum) (75 %) -Sekundární žlučové kyseliny (25%, tračník) -Sekrece nezávislá na žlučových kyselinách -Buňky žlučových kanálků -Sekretin (HCO3-) -Žlučník -30 – 60 ml -Zahuštění žluči v poměru 1:10 (transport Na+ a Cl-) -Acidifikace žluči - 750px-J%C3%A1tra_-_jatern%C3%AD_lal%C5%AF%C4%8Dek slide_24 Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology. 12th Ed. Elsevier 2006 Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology. 12th Ed. Elsevier 2006 Regulace sekrece žluči -Kontrakce žlučníku -Hormonální řízení -Duodenum – MK + CCK -CCK – relaxace Oddiho svěrače -Pozn. cholagoga Trávení a absorpce -Potrava -Trávení = proces chemického štěpení -Zejména tenké střevo! -Vstřebávání – resorpce (absorpce) – enterocyty -Vysoká resorpční plocha -Kerckringovy řasy a klky -Mikroklky s vrstvou glykokalyxu -Různé transportní mechanismy (bazolaterální membrána, apikální membrána) - - Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Převzato. Costanzo, L. S. Physiology. 5th. Edition. BRS – Board Review Series. Lippincott Williams and Wilkins. 2011 Převzato. Barret, K., Brooks, H., Boitano, S., Barman, S. Ganong´s review of Medical Physiology. 23rd. Edition. McGraw Hill Medical, 2010. Imunitní funkce GIT •Obrovská plocha! •Význam neporušené sliznice GIT •Slizniční bariéra – hlen, lysozymy, fagocyty, pH prostředí, humorální faktory •Imunitní systém trávícího traktu: •Peyerovy plaky – lymfatické folikuly, produkce protilátek •Buňky imunitního systému – intraepithelové lymfocyty, lymfocyty v lamina propria – produkce imunoglobulinů •Drenážní systém portální krve a lymfy 279050800123908@1443542303048 F2 ni ni Dutina ústní •Přijímání pevné/tekuté stravy (ukousnutí, sání, pití) •Rozmělnění potravy (zuby, jazyk) •Promíchání potravy se slinami •Percepce kvality stravy (chuťové receptory, mechanoreceptory, chemoreceptory) •Imunitní ochrana organismu •Součást dýchacích cest, aktikulace Hltan, Jícen •Transportní funkce - peristaltika •Horní třetina příčně pruhované svalstvo, později se mísí s hladkou svalovinou •Horní jícnový svěrač •Dolní jícnový svěrač Žaludek •Funkce – skladování, mechanické a chemické zpracování •Objem žaludku - 50 ml, po jídle až 1,5 – 2 l •Po 20 min. – 1 hod. začíná žal. peristaltika •Rozmělňování a promíchávání => chymus •Četné chemoreceptory – informace pro řízení sekrece žaludku i dalších oddílů GIT •Vstřebávání – pouze malá část vody, alkohol, některá léčiva •Doba setrvání potravy v žaludku •Voda 10 – 20 minut •Smíšená strava kolem 4 hodin •S převahou cukrů 2-3hodiny •Bohatá na tuky až 7 hodin • •Vyprazdňování žaludku •Peristaltika žaludku, je regulována specializovanými pacemakerovými buňkami ve stěně žaludku. •Peristaltická vlna → pylorus → duodenum •Zpětná vazba (mnoho tuků, příliš kyselý chymus, mnoho živin ke zpracování) •Řízení nervové a hormonální - sekretin, CCK • Duodenum •Řídí sekreci a vyprazdňování žaludku (nervově a humorálně – GIP, sekretin, CCK a somatostatin) •Brunnerovy žlázky – sekrece HCO3- •Na Vaterskou papilu ústí vývody pankreatu a žlučníku => trávicí enzymy, pankreatická šťáva a žluč •Vstřebávání vit. B1, B2 a C, dále železa • Pankreas •2 hl. funkce •Endokrinní – produkce hormonů •Alfa – glukagon •Beta – inzulín •Delta – somatostatin •PP (gama) – pankreatický polypeptid, stimulace tvorby žaludeční šťávy? •Exokrinní – pankreatická šťáva (1-2l), její složení závisí zejména na podnětech z duodena • • 00090 Játra Převzato. Kittnar, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. 1. vydání. GRADA publishing, 2011. Převzato. Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.x Jaterní buňky celkový počet se odhaduje na 250 miliard hepatocyty tvoří 60 – 70 % buněčné hmoty jater cholangiocyty jsou epitelové buňky žlučových vývodů. endoteliální buňky sinusoid (tvoří asi 2,8 % objemu jater) Kupferovy buňky (tvoří 2,1 % objemu jater), charakter tkáňových makrofágů Funkční členění hepatocytů zóna I v těsné blízkosti větví jaterní tepny i vrátnicové žíly (periportální hepatocyty) zónu III hepatocyty v těsné blízkosti centrální žíly zóna II - zóna přechodná nachází se mezi zónou I. a III. zóna I. zóna III. katabolismus aminokyselin glykolýza glykogenolýza syntéza glykogenu z glukózy syntéza cholesterolu tvorba žluče tvorba močoviny ketogeneze tvorba žlučových kyselin (v závislosti na toku žluče) syntéza glutaminu oxidativní energetický metabolismus (zejména beta oxidace) tvorba žlučových kyselin nezávisle na toku žluče) biotransformace léků Funkce jaterního parenchymu funkce zásobní Imunologická ovlivnění krevní srážlivosti potřeba značného množství energie mitochondrie až 2 000 mitochondrií na jednu buňku mitochondrie tvoří až 18 % podíl buněčného objemu Metabolické funkce jater metabolismus sacharidů - glukóza homeostáza koncentrace glukózy tvorbou glukózy z neglukózových zdrojů (glukoneogeneze) - glykogen homeostáza koncentrace glukózy v krvi hormonální regulace glykogensyntézy a glykogenolýzy - galaktóza utilizace galaktózy z laktózy biosyntéza z galaktózy - fruktóza (tvorba z disacharidu sacharózy) Metabolické funkce jater metabolismus lipidů - mastné kyseliny syntéza ketolátek při beta oxidaci FA - cholesterol syntéza cholesterolu v závislosti na jeho exokrinním příjmu -lipoproteidy syntéza i odbourávání VLDL, LDL, HDL - tvorba žluči (digesce a resorpce lipidů a vitaminů rozpustných v tucích ze střeva) tvorba tukových zásob metabolismus sloučenin dusíku - aminokyseliny syntéza aminokyselin odbourávání dekarboxylace aminokyselin na biogenní aminy syntéza močoviny syntéza důležitých proteinů organismu - albumin (denně až 50 g) - angiotensinogen - alfa-1-fetoprotein - orosomukoid - alfa-1-antichymotripsin - ceruloplazmin Metabolické funkce jater syntéza důležitých proteinů organismu - faktory krevního srážení I, II, V, VII, VIII, IX, X, XI, XII - inhibitory koagulace alfa1-antitrypsin antitrombin III alfa2-makroglobulin, protein S protein C - fibrinolytické faktory (plasminogen) - inhibitory fibrinolýzy (alfa2-antiplasmin) - transportní proteiny ceruloplazmin, globulin vážící kortikosteroid, růstový hormon /GH/-protein, haptoglobin, hemopexin, insulin-like growth hormon /IGF/ -protein, protein vážící retinol, globulin vážící pohlavní hormony, globulin vážící tyreoidální hormony, transferin, transthyretin, protein vážící D vitamin syntéza důležitých proteinů organismu - apolipoproteiny apo A-I, Apo A-II, Apo A-IV, Apo B-100, Apo C-II, Apo D, Apo E) - erytropoetin syntéza proteinů akutní fáze faktory krevního srážení zejména protrombin a fibrinogen komplementový systém (C1 – C9) kalikrein-kininový-systém prekalikrein inhibitory proteináz alfa-1- antitrypsin, alfa-1-antichymotripsin opsoniny C-reaktivní protein Metabolické funkce jater skladování některých vitaminů a mikronutrientů - vitamin A - vitamin E - vitamin K - vitamin B1 - vitamin B6 - vitamin B12 - měď - železo - aktivace vitaminu D Orgán exkrece především prostřednictvím žluči denní produkce žluči se odhaduje na 500 – 750 ml obsah žluči tvoří: žlučové kyseliny, cholesterol, fosfolipidy, konjugáty bilirubinu, proteiny elektrolyty (Na +, K+, Ca2+, HCO3-) v játrech vytvořená žluč se shromažďuje ve žlučníku, kde dochází k zahuštění v játrech vzniklé žluče Játra neparenchymové buňky -20 – 30 % jaterní tkáně je tvořeno tzv. neparenchymovými buňkami řadíme k nim: 1. endoteliální buňky 2. Kupferovy buňky 3. adipocyty – jaterní hvězdicové buňky 4. cholangiocyty neparenchymové buňky Kupferovy buňky (tvoří 2,1 % objemu) - odvozeny od kmenových buněk kostní dřeně, řazeny k řadě mononukleárních fagocytů tvoří téměř polovinu makrofágů v lidském organismu - významné prostředky obrany a detoxikace, fagocytují bakterie, viry i endotoxiny a imunokomplexy Adipocyty (lipocyty) - jaterní hvězdicové buňky (podle objevitele také nazývány Ito-buňky) - tvoří okolo 1,4 % celkového objemu jater - jsou zaměřeny na ukládání retinolu - buňky jsou pod vlivem cytokinů transformovány na myoepiteliální buňky, které produkují pro jaterní tkáň specifické komponenty extracelulární matrix (kolagen typu I, III, IV, chondroitin, dermatansulfát-proteoglykan) Reakce jater na toxické poškození akutní nekróza jaterních buněk – hepatocytů vyvolána nedostatkem kyslíku působením bakteriálních endotoxinů jedů virové infekce Zásah - do látkové přeměny se současnou aktivací lyzozomů - poškození cytoskeletu - poškození buněčné membrány Biochemické markery jaterního poškození Jaterní nekróza AST (asparátaminotransferáza) ALT (alaninaminotransferáza) GLDH (glutamátdehydrogenáza) je lokalizována výhradně na organelu mitochondrii Zvýšenou aktivitu v séru nacházíme pouze při závažném poškození jaterního parenchymu. ALP (alkalická fosfatáza), GGT (gama-glutamyltranspeptidáza, LAP (leucin aminopetidáza) a 5´nukleotidáza. GGT je často zvýšená u chronického příjmu alkoholu, bývá tak užívána jako marker chronického příjmu alkoholu. • jaterní tkáň slinivka7068.jpg Funkce tlustého střeva: -Rezervoár střevního obsahu -caecum, colon ascendens, rektum -Vstřebávání vody a elektrolytů -Až 1500 ml na 100 – 200 ml - Pohyby: -Míchací pohyby se silným zaškrcováním (haustrace) -Peristaltické vlny (antero- a retrográdní) -Velké (celkové) pohyby - Střevní bakterie