Infekce spojené se zdravotní péčí (Healthcare-associatedInfections–HAI) „Nemocničnínákazy“ MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Definice Zákon .č 258/2000 Sb.: Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době. Historie prevence nemocničních infekcí IV Po objevu bakterií -2. pol. 19.století  Josephem Listerem (1827-1912) v jeho průkopnické metodě antiseptické chirurgie byl použit k oplachům ran, mytí rukou lékařů a k rozstřikování ve vzduchu operačních sálů karbol.  První osvojení zásad asepse a antisepse.  V nově vznikajících nemocnicích koncem 19. století uplatňována hygienická opatření - omyvatelný nábytek, vzduchové filtry, dezinfekce, ….  Louis Pasteur doporučil jako první v roce 1870 pro dezinfekci suché horko. 1880 v Berlíně Robert Koch prokázal neúčinnost na spory a doporučil užití proudící páry.  Centrální sterilizace v nemocnici Na žlutém kopci v Brně r. 1924: Epidemiologické dělení Nespecifické klasické infekce zavlečené z komunity Původce: běžné patogenní mikroorganismy Například:  akutní respirační infekce  alimentární nákazy  svrab Specifické přenos v souvislosti s vyšetřováním, léčbou a ošetřováním pacienta Původce: mikroflóra pacienta, rezistentní nemocniční kmeny Například:  močové infekce  infekce chirurg. ran atd. Původci NN Bakterie  u specifických NN se uplatňují převážně podmíněně patogenní kmeny  uplatnění těchto kmenů je dáno stupněm patogenity kmene – virulencí (tvorba toxinů, faktorů invazivity, biofilmu,…)  v časné fázi od přijetí - převážně endogenní kmeny  od 5.dne exogenní kmeny – rezistentní nemocniční kmeny (kolonizace) Původci NN Viry Rotaviry, Noroviry  způsobují gastroenteritidy (zvracení, průjem)  odolné k dezinfekčním prostředkům  nízká infekční dávka  přenos kapénkami  NN časté na dětských a geriatrických odd. Hepatické viry  hepatitidaA,B,C Další:  Herpes viry, cytomegaloviry, adenoviry Původci NN Kvasinky  invazivní kandidóza je nejčastějším houbovým onemocněním u hospitalizovaných pacientů  převažuje Candida albicans  Candida auris (rezistence k flukonazolu!) - zvyšující se záchyt, nejčastěji způsobuje infekce krevního řečiště  ohrožují zejména novorozence a imunosuprimované  ke kolonizaci přispívají ruce zdravotníků Odolnost patogenů Odolnost vůči podmínkám prostředí  většina původců NN je schopna dlouhodobě přežívat v prostředí nemocnice  G- tyčky ve vlhkém prostředí  stafylokoky a enterokoky na suchých površích  spory!  viry dny (virus chřipky) až týdny (HAV) Rezistence k antibiotikům  epidemiologický význam má zejména genetická rezistence: - přirozená (šíří se vertikálně) - získaná (šíří se horizontálně!)  kmen rezistentní – multirezistentní - extenzivně rezistentní - panrezistentní Odolnost k dezinfekčním prostředkům (snížená citlivost)  nemá význam pro praxi (používány dostatečně vysoké koncentrace) Pojmy Kolonizace  stav, kdy je mikrobiologicky prokázán původce infekce v určité anatomické lokalitě, ale nejsou přítomny klinické známky infekce  !!! spory toxigenních kmenů Clostridium difficile, kmeny rezistentních enterobkterií ve střevě…. Infekce (v případě NN)  klinicky manifestní onemocnění v kauzální souvislosti s interakcí s patogenem ZDROJ PŘENOS VNÍMAVÝ JEDINEC ZDROJ  Pacient!!! – hlavní zdroj, často endogenní rezervoár, opakované hospitalizace, hospitalizace v zahraničí (kolonizace!)  Personál – vzácněji (např. nazální nosičství stafylokoků)  Prostředí – výjimečně (teplá voda, kontaminace ovzduší sporami plísní během stavebních prací, oprav ….) Zdroje nákazy Kdy?  s infekčním onemocněním: - chybná diagnóza - v inkubační době - abortivní či latentní průběh - podcenění rizika onemocnění  Nosič (MRSA,TBC,VHB,VHC,…) Každý pacient je potenciálně infekční!!! PŘENOS LŮŽKOVÁ ZAŘÍZENÍ 1. Přenos kontaktem převažuje nepřímý! 2. Přenos kapénkami – spíše vzácnější (respir.viry, streptokoky) 3. Přenos vzduchem – výjimečný (varicella,TBC) 4. Přenos krví – vzácný (VHB, VHC, HIV) ZUBNÍ ORDINACE 1. Přenos kontaktem – častý přímý i nepřímý! 2. Přenos kapénkami – častý 3. Specifický - přenos infekčním aerosolem! (částice menší než 50 mikrometrů v průměru) 4. Přenos krví – vyšší riziko Infekční rizika orálních sekretů a tkání Původci BAKTERIE  Staphylococcus aureus (MRSA)  Mycobacterium tuberculosis  Streptococcus pyogenes  Helicobacter pylori  Streptococcus pneumoniae  Neisseria meningitis  Haemophillus influenzae VIRY  Herpes simplex, typ 1 a 2  Rubella virus (zarděnky)  Virus hepatitidy B  Virus hepatitidy C  Virus hepatitidy D  Epstein-Barr virus (inf.mononukleóza)  Coxavirus sk.A (herpangína)  HIV  Respirační viry  Virus chřipky Riziko propuknutí infekce Velikost infekční dávky Virulence mikroorganismu Schopnost jedince reagovat na infekci Pacient jako vnímavá osoba Imunokompromitované osoby: • HIV pozitivní pacient  Onkologický pacient  Kuřák  Diabetik  Alkoholik  Pacient s autoimunitním nebo chronickým onemocněním Surveillance NN  Lokální (na úrovni nemocnice) – zásadní význam  Národní (Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí při Státním zdravotním ústavu – www.nrc-hai.cz)  Mezinárodní (Evropské centrum pro prevenci a kontrolu infekcí – ECDC – ve Stockholmu) Lokální surveillance NN Účel  Určení „endemické hladiny“ (obvyklého výskytu) v nemocnici  Signalizace excesů  Získávání podkladů pro cílená opatření  Hodnocení účinnosti intervencí Lokální surveillance NN Možnosti vyhledávání případů  Indikace antibiotické léčby  Výsledky mikrobiologických vyšetření  Dokumentace (reoperace, opakovaná hospitalizace, překlad pacienta na JIP, febrilie,…) Rozdělení = Definiční systémy  Infekce krevního řečiště  Infekce spojené s cévními katetry  Infekce kardiovaskulárního ústrojí  Pneumonie  Respirační infekce jiné než pneumonie  Infekce v místě chirurgického výkonu  Infekce močového ústrojí  Infekce centrálního nervového systému  Infekce kůže a měkkých tkání  Infekce kostí a kloubů  Infekce gastrointestinálního ústrojí  Infekce reprodukčního ústrojí  Specifické infekce v neonatologii  Systémové infekce The ECDC Point Prevalence Survey of HAI andAMR Bodová prevalenční studie 2012  1000 nemocnic ze 30 zemí EU  5.7% pacientů mělo infekci spojenou s nemocniční péčí (ISNP)  ECDC odhaduje, že každý den má cca 80 000 pacientů minimálně jednu ISNP, tzn. jeden z 18 pacientů v evropských nemocnicích, má ISNP  nejvyšší prevalence u kriticky nemocných pacientů- 19,5% (respirační trakt, krevní řečiště)  ECDC odhaduje, že každý den více než 400 000 pacientů v evropských nemocnicích, tzn. jeden ze 3 pacientů, dostává alespoň jeden antimikrobní preparát  ECDC plánuje organizaci 2. celoevropské PPS 2016 – 2017 Cílená prevence Zaměřená na nejzávažnější a nejovlivnitelnější skupiny:  infekce močového ústrojí – nejčastější NN, nízká mortalita  ventilátorová pneumonie – nejčastější NN kriticky nemocných, - vysoká mortalita (20 – 50%)  infekce v místě chirurgického výkonu –až 40% chirurgických pacientů  katétrové infekce krevního řečiště – méně časté, vysoká mortalita Metodický podklad tvoří guidelines CDC,WHO příp. dalších odborných institucí. Katétrové infekce krevního řečiště  Nejčastěji spojené se zavedením centrálního venózního katetru (CVK)  Původci: - nejčastěji koaguláza negativní stafylokoky, dále SA, Pseudomonas aer., acinetobaktery, vzrůstá význam kandid.  Souvisí se schopností mikroorganismů vytvářet na povrchu katétru biofilm.  Projevy: sepse, septický šok, metastatické infekce (endokarditida,…)  Diagnostika: hemokultury, kultivace z vyjmutého katetru Ventilátorová pneumonie  Postihuje kriticky nemocné pacienty.  2 typy: časná (3. – 5.den), pozdní (5. den a více.  Původci u časného typu: citlivé kmeny SA, pneumokoků, hemofilů.  Původci u pozdního typu: Pseudomonas aer., MRSA, multirezistentní kmeny .  Prognóza pozního typu je výrazně horší  Mortalita: 20 – 50%!  Způsobena mikroaspirací z kolonizovaných HCD (zdroj - gastropulmoální přenos,kontaminované pomůcky,…) Infekce v místě chirurgického výkonu (Surgical site infections -SSI)  Zaujímají 2 – 3. místo v počtu všech ISZP (různé zdroje - 13 – 24%).  U chirurgických pacientů je podíl až 40%.  Většina SSI vzniká infekcí operační rány na operačním sále.  Většina infekcí je endogenní!  Jsou nejdražší infekcí spojenou se zdravotní péčí.  Pacientem i okolím nejcitlivěji vnímanou….  Více než 60% SSI při respektování doporučení jsou preventabilní.  Každá SSI prodlužuje hospitalizaci v průměru o 7 –11 dní. KONEC