Michaela Máchalová KDORL FN Brno, LF MU Brno Nejčastější operační výkony v ORL u dětských pacientů Hltan - anatomické poznámky  NAZOFARYNX  přes choany komunikace s dutinou nosní  tuba auditiva – vztah ke středouší  strop – vztah k bazi lební  volně přechází do orofaryngu  OROFARYNX  střední část hltanu  oblast přehledná při prosté aspekci  možné šíření zánětlivých procesů do oblasti retrofaryngu a parafaryngu Waldeyerův lymfatický okruh  tonsilla pharyngea - nosohltan  tonsillae tubariae - ústí E.T.  tonsillae palatinae - hltan  tonsilla lingualis – kořen jazyka  lymfatické folikuly v zadní stěně hltanu,laterální lymfatické pruhy Waldeyerův lymfatický okruh  lymfoepiteliální tkáň  v tonzilární tkáni dochází k proliferaci a diferenciaci lymfocytů jako odpověď na stimulaci antigeny z oblasti polykacích a dýchacích cest  zajišťují imunitní reakce a obranu organizmu proti infekci  imunitní aktivita tonzil je nejvyšší v dětském věku Nosohltanová mandle  lymfatická tkáň v klenbě nosohltanu  dětský věk – 3.- 6. rok, i mladší děti, po pubertě involuce  hypertrofie na podkladě opak. infektů – adenoidní vegetace  respirační cylindrický epitel s řasinkami Vyšetřovací metody  přední rinoskopie  zadní rinoskopie  rinoepifaryngoskopie optikou – flexibilní nebo pevnou  vyšetření patra (submukózní rozštěp!)  otoskopie  tympanometrie, vyš.sluchu, audiometrie Diferenciální diagnostika  antrochoanální polyp  benigní nádory, cysty  juvenilní angiofibrom nosohltanu  maligní nádory – rhabdomyosarkom, n.H. lymfom - Burkittův Adenoidní vegetace  opakované rýmy, rinosinusitidy  opakované infekty HCD, DCD  záněty středouší, chronická dysfce ET, OMCHS  obturace nosu, dýchání ústy, chrápání, huhňavá řeč, OSAS  špatný vývoj chrupu, patra, čelisti  plochý, vpáčený hrudník  noční pomočování  chronický zdroj infekce Velikost adenoidních vegetací  hodnocení velikosti ve vztahu k choaně - nejčastěji, hodnocení ve vztahu k tubárním torům  I. stupeň : méně než 1/3 choany  II. stupeň: 1/3 – 2/3 choany  III.stupeň: více než 2/3 choany Adenotomie  v CA s vizualizací nosohltanu – endoskop, laryngeální zrcátko  kyretáž  laser  shaver  stavění krvácení – komprese tampony, elektrokoagulace Adenotomie časné komplikace  anesteziologické komplikace  krvácení – v řádu hodin po operaci – konzervativní postup, chirurgická revize – rekyretáž, elektrokoagulace, zadní tamponáda nosohltanu  zánětlivé změny (teploty, LU, otitida)  torticollis (infekce předních ligament C páteře) Adenotomie – pozdní komplikace  přechodná velofarygeální insuficience – regurgitace potravy a tekutin do nosu  otevřená rinolálie (hypernasální hlas)  trvalá VPI – 0,03 – 0,06% (logopedie, chirurgické řešení), riziko u pacientů s rozštěp.vadami, neuromuskulární onem.  stenosa nosohltanu, sluchové trubice  atlanto-axiální subluxace – Griselův sy Adenotomie  jednodenní chirurgie (dítě nad 2 roky, bez přidružených závažných onemocnění, vzdálenost bydliště, sociální zázemí)  hospitalizace vícedenní – po výkonu přes noc Počet adenotomií na KDORL v Brně 2001-2008 = 8 let 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 adenotomie 2denní 1denní Patrové tonzily  párový orgán, ve fossa tonsillaris  vlastní pouzdro, bohatě cévně zásobená  povrch rozbrázděný, krypty – lakuny  epitel vícevrstevný dlaždicovitý, v kryptách je hustě prostoupen lymfocyty  3.měsíc embr.vývoje, dorzální záhyb 2. žaberní štěrbiny Hypertrofie patrových tonzil  nejčastější v předškolním věku  klasifikace do 5 stupňů  I. po patrové oblouky  II. přes oblouky, méně než 25% prostoru mezi tonzilami  III. méně než 50%  IV. méně než 75%  V. více než 75% Hypertrofie tonzil  obtíže z mechanických příčin – faryngeální obstrukce  dechové potíže, chrápání  polykací potíže  změna barvy hlasu  OSAS periferního typu – apnoické pauzy, abnormální poloha ve spánku, neklidný spánek, poruchy pozornosti, únava, enuresis nocturna OSAS dětského věku  nejčastější porucha spánku u dětí způsobená faryngeální obstrukcí  definice: absence dýchání po dobu nejméně 2 dech. cyklů s redukcí proudu vzduchu na polovinu a poklesem saturace krve kyslíkem pod 95%  tíže a stupeň OSAS se určuje indexem AHI (apnoicko-hypopnoický index)  objektivně měřeno při polysomnografickém vyšetření (počet A,H za 1 hodinu spánku) OSAS dětského věku  lehký stupeň AHI 1-5, střední AHI 5-10, těžký st. AHI více než 10  apnoická pauza – hypoxémie, hyperkapnie – iniciace probouzecí reakce  aktivace sympatiku, vzestup TK,TF  opakované probouzecí reakce narušují přirozenou architekturu spánku, dochází ke spánkové deprivaci, zátěž kardiovaskulárního, neurocerebrálního aparátu, porucha vývoje Tonzilotomie  hypertrofie tonzil, nejsou známky chronického zánětu, akutní tonzilitidy  zmenšení tonzilární tkáně po úroveň patrových oblouků  u dětí v CA, intubace nosem nebo ústy, kombinace i s AT  hospitalizace 4 - 5 dní Tonzilotomie - kontraindikace  výskyt akutních tonzilitid v anamnéze  známky chronické tonzilitidy (fixace, obsah krypt , ASLO…)  stav po peritonzilární flegmoně nebo abscesu  stav po prodělané infekční mononukleose  vážné poruchy hemokoagulace Tonzilotomie - provedení  „studené nástroje“ - klička, nůžky, skalpel  „horké nástroje“ - elektrokoagulační jehla nebo nůž, harmonický skalpel, laser – vnější odstranění tkáně  radiofrekvenční ablace – zmenšení tkáně ve vnitřní části tonzily Tonzilotomie x tonzilektomie  kratší délka operace, nižší krevní ztráty  nízké riziko pooperačního krvácení  menší bolestivost  rychlejší rekonvalescence  zůstává zachována funkční část tonzilární tkáně 0 20 40 60 80 100 120 140 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 0 1 2 3 4 5 6 7 počet pacientů po tonzilotomii v jednotlivých letech Tonzilotomie na KDORL FN Brno Tonzilektomie - indikace z místních příčin  hypertrofie tonzil s chronickým zánětem a OSAS  chronická tonzilitida  akutní recidivující tonzilitidy (četnost a charakter zánětu – bakteriální!, Pittsburgský protokol: 7 epizod v posl.roce, 5 po dobu 2 let, 3 po dobu 3 let)  peritonzilární absces  tumorózní infiltrace (lymfom, sarkom,karcinom)  přístupová cesta k parafaryngeálním abscesu Tonzilektomie – indikace z celkových příčin  tonzilogenní sepse (při angíně, po angíně)  fokus infekce při metatonzilárním postižení (tvorba autoprotilátek – revmatická horečka, glomerulonefritida)  chirurgické řešení kompletní fistula colli lateralis (neuzavřená 2. žaberní štěrbina)  PFAPA sy (periodická horečka, aftózní stomatitida, faryngitida, krční lymfadenitida)  PANDAS (pediatric autoimmune neuropsychiatric disordes associated with strept.infection) strept.infekce, nutkavé poruchy, tiky Tonsillitis chronica  Subj. příznaky: pocity škrábání, tlaku v krku, bolesti v krku, zápach z úst , tvorba hnisavých čepů a jejich samovolné vyprazdňování z krypt, únava, subfebrilie, trvale mírně zvětšené, nebolestivé reg. LU  Obj.nález: mírně překrvené patrové oblouky, tonzily fixované, s chron.hnisavým obsahem – pevný i tekutý , zvětšené LU na krku, zvýš. FW, patolog. nález ve výtěru z krku mimo ak. zánět , zvýšená hladina ASLO (norma do 200) ASLO  Streptolysin O je produkován kmeny pyogenního streptokoka  organismus si vytváří protilátky(ASLO), které mohou být namířeny i proti vlastním tkáním (srdeční sval,ledviny…)  ASLO se v krvi objevují za 1-3 týdny, maxim. hodnoty 3-6 týdnů, návrat do normy za 6-12 měsíců ASLO  odběr ASLO v praxi je nadužíván  jediná indikace je při podezření na akutní revmatickou horečku  každá další streptoková infekce značí novou tvorbu protilátek  stále platí důsledné přeléčení streptokových zánětů penicilinovými ATB po dobu 10 dní (cefalosporiny I. generace , makrolidy) ASLO  samostatně zvýšená hodnota ASLO bez klinických potíží není indikací k omezení fyzické aktivity  reaktivní artritidu po streptokové infekci přeléčit ATB a NSAR, artralgie pouze NSAR  samostatně zvýšená hladina ASLO bez klinických známek chronické tonzilitidy není indikací k TE  bezpříznakoví nosiči Str. pyogenes se opakovaně neléčí  po přeléčení strept. infekce není indikován kontrolní mikrobiologický stěr Tonzilektomie - kontraindikace  závažné poruchy hemokoagulace (event.po hematologické přípravě)  akutní infekce (vyjma sepse a PTA)  závažná celková onemocnění  anesteziologické kontraindikace (relativní KI), operace v LA Tonzilektomie – provedení  CA, intubace nosem nebo ústy, kombinace s AT, ústní rozvěrač  „studené nástroje“ - klasická preparace, stavění krvácení bipolární elektrokoagulační pinzetou  „horké nástroje“ – elektrokoagulace mono-, bipolární, harmonický skalpel, laser, radiofrekvenční ablace, koblace) Tonzilektomie - metody  řada studií s protichůdnými výsledky  operační doba  peroperační krvácení  postoperační krvácení  pooperační komplikace  pooperační bolestivost  doba hojení Tonzilektomie - metody  neexistuje ideální operační technika  osobní prefence metody operatérem na základě vlastních zkušeností Pomocné medikamenty  použití lokálních anestetik s adrenalinem při TE (snížení peroper. krvácení, postoper. bolesti) – sporné  ATB profylaxe – v indikovaných případech  kortikoidy – snížení otoku , bolesti, frekvence zvracení, zlepšení příjmu p.o.  analgetika – neexistuje ideální analgetikum Komplikace tonzilektomie - perioperační  anesteziologické  krvácení kapilární, cévní  poranění zubů  poranění v oblasti faryngu  luxace v temporomandibulárním skloubení Komplikace TE – postoperační, časné (0 – 24 hod.)  krvácení – kapilární, cévní  obstrukce DC (otok patra, uvuly, jazyka, aspirace, hematom)  zánětlivé komplikace – lokální, celkové  neurologické – poranění n. lingualis, n.IX., přechodné obrny n.VII.,X.,XII.  neuromuskulární poruchy – poruchy polykání Komplikace TE – postoperační, pozdní (1. - 14. pooper.den)  sekundární krvácení – odlučování fibrinových povlaků z lůžek po TE (5.- 10. pooper. den nejčastěji)  otalgie (reflexní – přenesená bolest z oblasti faryngu – n.IX., bez známek otitidy)  přechodná velofaryngeální insuficience (regurgitace tekutin nosem) Pozdní komplikace po TE  poškození větví n.IX., poruchy chuti  trvalá velofaryngeální insuficience (častěji u nepoznaných submukózních rozštěpů patra)  nazofaryngeální nebo hypofaryngeální stenóza (nadměrné jizvení tkání) 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 1 2 3 4 5 6 7 8 9 počet operací počet TT počet TE Tonzilektomie + tonzilotomie KDORL 2001 – 2009 (9let) Děkuji za pozornost