Potřeby lidského jedince a jejich hierarchie Potřeba ̶ Vymezuje se jako stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, odchylujícího se od životního optima. ̶ A. Maslow- „Potřeby motivují chování jednotlivce.“ ̶ V průběhu života se mění z hlediska kvantity i kvality. ̶ Způsob uspokojení – žádoucí nebo nežádoucí (škodí dané osobě nebo jiným, nejsou ve shodě s přijatými sociálně-kulturními hodnotami nebo přesahují zákon). Abraham Harold Maslow 1908 – 1970 Je-li X hladový, je hladový „celý“ a projevuje se to v jeho vnímání, myšlení, cítění i chtění Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu ‒ Systematické hodnocení a plánovité uspokojování potřeb zdravého i nemocného člověka ‒ Holistické pojetí (celek) ‒ osoba – celek v bio-psycho-sociální- (spirituální) jednotě ‒ Porucha jedné části celku vede zákonitě k poruše jiné části, popř. celého systému. Osoba ̶ Bio-psycho-sociální bytost ̶ Holistická bytost, lidský organizmus integrovaná a organizovaná jednota, jednotlivé celky jsou v interakci ̶ Respektovat lidská práva Maslowova hierarchie potřeb (upraveno dle Atkinsonové a kol.) Seberealizace Estetické Kognitivní Uznání a sebeúcta Láska a pocit sounáležitosti Bezpečí a jistota Fyziologické potřeby Realizace vlastního potenciálu P. obdivování, uznání, kompetence a respektu Patřit někomu, někam být milován, integrace Vyvarovat se nebezpečí, ohrožení, touha po důvěře, spolehlivosti, stabilitě Pohyb, aktivity, čistota, výživa, vyprazdňování, spánek, kyslík, sexuální, potravy a tekutin, tepla a pohodlí, necítit bolest, soběstačnost, informace… Poznávat, vědět, rozumět Potřeby symetrie, krásy Ústav zdravotnických věd7 Hierarchie potřeb dle Maslowa ̶ každý jedinec má individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější. ̶ vnímá bytosti, které se neustále od početí až do smrti vyvíjejí a rostou. ̶ člověk je bytost s potřebami a dosahuje zřídka stavu plnějšího uspokojení, vyjma krátké doby. ̶ splní-li se potřeba, člověk si ji už dále neuvědomuje. ̶ Jakmile je jedna potřeba uspokojena, staví se na její místo druhá. Hierarchie potřeb dle Maslowa ̶ Podle Maslowa má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější. ̶ Maslow vidí lidi jako bytosti, které neustále od početí až do smrti rostou a vyvíjejí se. ̶ Člověk je bytost s potřebami a dosahuje zřídka stavu plnějšího uspokojení, vyjma krátké doby. Jakmile je jedna potřeba uspokojena, staví se na její místo druhá. ̶ Splní-li se potřeba, člověk si ji už dále neuvědomuje. Teorie potřeb podle A. Maslowa ̶ teorie tvrdí, že lidé jsou motivováni určitými potřebami a že tyto potřeby tvoří hierarchickou strukturu, která je tvořena dvěma hlavními skupinami: potřebami odstranění nějakého nedostatku (tzv. D-potřeby, jako Deficiency Needs) potřebami dosažení něčeho (tzv B-potřeby, od Being Values). ̶ Nejsou-li uspokojeny D-potřeby, je pociťována úzkost a snaha odstranit nedostatek, snaha zaplnit chybějící potřebu. Je-li potřeba uspokojena, není pocit žádný. A to je významný rozdíl od potřeb Bskupiny, ve které nejen, že existuje dobrý pocit z naplnění těchto potřeb, ale naplněním této potřeby jsme dokonce motivováni o to více. V rámci D-potřeb existují čtyři hierarchické úrovně: ̶ nejprve člověk uspokojuje své základnější lidské potřeby, které jsou dány evolucí ̶ když je má uspokojeny, teprve pak se snaží o naplňování neuspokojených potřeb vyšších ̶ pokud se objeví nedostatek v nižších vrstvách, člověk se nebude starat o vrstvy vyšší a vrátí se zpět k uspokojování těch základních. ̶ původní teorie a pyramida dle A. Maslowa tvořila pětiúrovňový model, ve kterém potřeba seberealizace byla na vrcholu ̶ postupem docházelo k doplňování a rozšiřování na osmiúroveň ̶ přestože platnost Maslowovy teorie nebyla dosud potvrzena důkazy, je všeobecně uznávaná neuspokojené „nižší“ potřeby neuspokojené „vyšší“ potřeby Potřeby jsou D Y N A M I C K É C Y K L I C K É P Ř E D M Ě T N É Faktory, které modifikují uspokojování potřeb člověka Nemoc Osobnost/ individualita člověka Narušená sebakoncepcia Mezilidské vztahy Vývojové stadium člověka Okolnosti, za kterých nemoc vzniká Dělení potřeb podle obecných kritérií ̶ Z podstaty člověka – biologické, psychické, sociální, estetické, kulturní, sebevyjádření a duchovní ̶ Počtu osob, kterých se týkají – individuální, kolektivní (potřeba zdrav. a sociální péče dané skupiny lidí, ochrana životního prostředí, pracovního prostředí aj.) ̶ Obsahu – materiální (vyjadřují požadavek mít věci ve vlastnictví), nemateriální (osobní hierarchie hodnot) ̶ Ekonomického pohledu – ekonomické (mít značkové oblečení, adekvátní ocenění práce aj.), neekonomické (mít dítě) ̶ Způsobu vyvolání – hlavní (potřeby předcházející dalším), doplňkové ̶ Naléhavosti – nezbytné (zajišťující existenci), zbytné ̶ Četnosti výskytu – trvalé (denní), občasné (vznikající s jistou pravidelností), výjimečné (nepravidelné) ̶ Času – současné, budoucí Kategorie lidských potřeb a jejich saturace Základní principem moderního ošetřovatelství je ̶ systematické zjišťování potřeb ̶ jejich hodnocení a plánovité uspokojování, jak ve zdraví tak v nemoci = OP Uspokojování potřeb Péče o: ➢ Tělo ➢ Příjem potravy a tekutin ➢ Vyprazdňování ➢ Spánek a odpočinek ➢ Komfort a pohodlí ➢ Sebepéče a přiměřený pohybový režim ➢ Poloha… BIOLOGICKÝCH PSYCHICKÝCH ➢ Odstraňování a zmírňování bolesti, strachu ➢ Identifikace obav a nejistoty ➢ Zabránění ztráty sebeúcty Uspokojování potřeb ➢ Zmírnění/odstranění/ zabránění sociální izolace ➢ Možnosti seberealizace SOCIÁLNÍCH KULTURNÍCH ➢ Možnost sledování a účasti na společenském dění ➢ Estetika prostředí (někdy vedeny jako samostaná oblast - estetické potřeby) SPIRITUÁLNÍCH ➢ Respektování náboženského přesvědčení ➢ Možnost účasti na duchovních obřadech Uspokojování potřeb SEBEVYJÁDŘENÍ ➢ touha pochopení, ➢ schopnost pojmenovat svá přání, své názory, ➢ prezentovat se svým životem Ústav zdravotnických věd20 Potřeba – impuls Intervence – činnost Výstup – podoba uspokojení potřeba vzduchu pocit hladu nasycení pocit žízně únava odpočinek bolest ospalost spánek senzorická deprivace přemíra podnětů pocit klidu Saturace potřeb Na saturaci potřeb se podílí: ̶ Pud – vrozená pohnutka k činnosti ̶ Zájem ̶ Aspirace – snaha o sebeuplatnění, vyniknutí ̶ Cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout ̶ Ideály – jsou vrozené cíle (ideál životního partnera, způsobu života) ̶ Přesvědčení – něco, čemu o sobě a světě kolem nás člověk věří Změny v chování jedince při nedostatečné saturaci potřeb Obecné příznaky: ̶ Psychické potíže – frustrace, neklid, úzkost, nervozita, nedostatečná koncentrace aj. ̶ Somatické potíže – poruchy v naplnění základních fyziol. potřeb (spánek, výživa, vyprazdňování aj.) Pocit nenaplněné potřeby může vyústit ve: ̶ Stres – soubor reakcí organizmu na vnitřní V vnější podněty narušující chod funkcí organizmu, zátěž. ̶ Distres – špatná, negativní zátěž, kt. je spojena s negativně laděním a prožíváním emočních procesů (strach, zklamání aj.). ̶ Pocit frustrace – organizmus je připraven bojovat s problémem, ale neustále naráží na překážky, kt. následně vedou k pasivitě, nečinnosti, bezmocnému čekání. ̶ Deprivace – déle trvající frustrace, strádání, kt. může negativně ovlivnit další vývoj jedince. ̶ Deprese – lidé nespokojeni s Q a náplní života, nepříznivý stav, kdy úzkostní reakce mohou vést k tělesnému a duševnímu selhání. Motivace pro naplnění potřeb Motivace: ̶ hybná síla našeho jednání a konání, ̶ psychologický proces, kt. aktivuje naše chování a dává mu účel a směr, ̶ může být důvodem i k ukončení určitého chování Touha po saturaci nějaké potřeby, po dosažení životního optima → aktivizuje jedince k činnosti (trvá pokud není potřeba uspokojena, V dokud se jedinec nesmíří s faktem, že tato konkrétní potřeba nebude saturována. Úloha ZP v procesu motivace P/K k překonávání problému: ̶ vyhledávání problémů, potřeb; ̶ podpora procesu saturace potřeb; ̶ pomoc při hledání nových cest, alternativ k uspokojení potřeby. Proces naplnění potřeb ve zdraví Ve zdraví je každý dospělý jedinec: ̶ schopen saturovat své základní biologické potřeby bez pomoci druhých; Naplnění vyšších potřeb se odvíjí od: ̶ schopností, ̶ vědomostí a dovedností jedince, ̶ vzdělání, ̶ sociálního zázemí, ̶ prostředí, ̶ kulturnosti, ̶ úrovně životních cílů a motivací Proces naplnění potřeb v nemoci ̶ Pro pochopení naplnění potřeb jedince v nemoci je vhodné zmapovat si předchozí způsob života a osobnost jedince Zaměřit se: ̶ pohlaví, věk, vzdělání, prostředí, typ osobnosti, temperament (intro/extro), zralost osobnosti, hierarchie hodnot, zdravotní uvědomění ̶ vliv předchozího onemocnění – posouzení efektu th., formy onemocnění, přístup ZP, dg. a th. zákroky ̶ projevy osobnosti v nemoci – adaptace: aktivní – P/K si danou situaci přizpůsobí sobě a svým potřebám, pasivní – P/K se dané situaci přizpůsobí Potřeby nemocného ̶ u nemocných osob se primární a sekundární potřeby prolínají a vzájemně podmiňují ̶ stěžejní potřebou je být zbaven co nejdříve nepříjemných příznaků, které s sebou nemoc přináší a být dobře léčen a pečlivě ošetřován ̶ na saturaci potřeb se může a má podílet sestra ̶ je třeba získat nemocného ke spolupráci Potřeby nemocného ̶ pravidelné a plynulé uspokojování potřeb podmiňuje pocit klidu a štěstí ̶ opakované a dlouhodobé neuspokojení vede k nesouladu a neshodám, mění chování člověka a poškozuje ho ̶ nesplnění potřeby zasáhne čas od času každého člověka ̶ jednotliví lidé se od sebe liší schopností snášet nesoulad skutečností a vlastním přáním ̶ každý má jinou míru odolnosti Nemocný potřebuje ̶ být laskavě přijat a mít možnost získat důvěru ve zdravotnický personál ̶ ležet v pohodlném a vždy čistém lůžku, upraveném dle jeho stavu ̶ být stále čistý, upravený a mít k dispozici všechno, co potřebuje k udržení osobní hygieny ̶ být chráněn před nákazami ̶ přijímat stravu úměrnou svému onemocnění ̶ mít zajištěné vhodné ovzduší a naučit se správně ovládat dýchání ̶ pravidelně se vyprazdňovat ̶ dostatečně se vyspat ̶ být zbaven bolesti nebo pociťovat její zmírnění Nemocný potřebuje ̶ získat dostatečné a srozumitelné informace o svém zdravotním stavu a průběhu léčby ̶ být důkladně a šetrně vyšetřen ̶ být léčen co nejúčelnějšími a nejúčinnějšími způsoby a prostředky ̶ dostávat včas dávky léků v ordinované formě ̶ být v kontaktu s rodinou nebo se známými Potřeby a ošetřovatelství ̶ i když se Maslowovy potřeby předkládají v jisté hierarchii, musí je sestry a pacienti seřadit do priorit ̶ lidé se mění, vyvíjejí a totéž platí i o jejich potřebách ̶ sestra může pomoci nemocnému uspokojit potřebu hned nebo postupuje po částech od jedné k další, případně se věnuje po určitou dobu pouze jedné potřebě ̶ potřeby vyplývají z ohrožení života ̶ seřazování potřeb je ovlivněno socio-ekonomickými a kulturními poměry člověka Ústav zdravotnických věd32 Ke samostudiu Dům životních potřeb dle Chloubové Další teorie potřeb ̶ Maslowovou teorií se inspirovala celá řada dalších autorů, kteří pyramidu členili do jiných kategorií ̶ James: materiální, sociální, spirituální ̶ Mathews: fyziologická úroveň, úroveň příslušnosti a úroveň sebenaplnění ̶ Alderfer: existencionální, vztahová a růstová atd. ̶ jiní jej modifikovali (např. Allport) na systémový model, ve kterém nejsou až tak striktně vymezeny hierarchie. Zní to docela rozumně: i bezdomovec, který se pochopitelně hlavně stará o přístřeší a jídlo, hledá porozumění a vztahy s jinými, a opačně; i velmi duchovní člověk dostává hlad a tiší tuto potřebu. Systémový model nabízí i Stephen Covey Ve formě čtyř základních lidských potřeb – fyzické, sociální, mentální a duchovní ve kterém je nutno harmonicky uspokojovat všechny uvedené potřeby. Hezbergova dvoufaktorová teorie ̶ (*1923 - †2000). ̶ vhodně doplňuje Maslowovu hierarchickou teorii potřeb Hezbergova dvoufaktorová teorie ̶ Frederick Herzberg si všiml, že na pracovišti existují dva faktory: absence prvních způsobuje nespokojenost, ale jejich přítomnost nevede ke spokojenosti, zatímco absence druhých nezpůsobuje nespokojenost, ale jejich přítomnost vede ke spokojenosti. ̶ První skupinu nazval faktory hygienickými, druhou faktory motivačními. ̶ Mezi hygienické patří například: firemní benefity (např. auto, mobil), pracovní podmínky, plat, vztahy s podřízenými a nadřízenými. ̶ Mezi motivační patří úspěch, uspokojení z práce, uznání, odpovědnost, pokrok a osobní rozvoj. ̶ Herzberg porovnal tyto dvě skupiny vzhledem k časovým dopadům se závěrem: uspokojení hygienický faktorů přinese jenom krátkodobý efekt a uspokojování motivačních faktorů přináší relativně dlouhodobou spokojenost. Vroomova teorie očekávání ̶ (*1932) ̶ procesní teorie se zabývají motivací v termínech racionálních kognitivních procesů Vroomova teorie očekávání ̶ Neustále v nás probíhá proces predikce budoucnosti. Jestliže jsme přesvědčeni o dosažitelnosti a atraktivnosti cíle a způsobu cesty k výsledku, pak jsme motivováni cíle dosáhnout. ̶ Při rozhodování se o našem chování upřednostňujeme to, které má největší motivační sílu. Motivační síla je v podstatě úměrná třem našim přesvědčením: Valence – přesvědčení o přitažlivosti cíle Instrumentality – přesvědčení o tom, že když se budeme chovat definovaným způsobem, cíle dosáhneme Expectancy –- přesvědčení o tom, že se tak chovat budeme umět. Skinnerova teorie pozitivního posílení ̶ (*1904 - †1990) ̶ význačný americký psycholog ̶ zastánce behaviorismu, se mj. zabýval operačním podmiňováním při modifikaci chování Skinnerova teorie pozitivního posílení ̶ Idea jeho teorie pozitivního posilování je založena na prosté myšlence: důsledky (chování) ovlivňují chování. V centru teorie stojí tři pravidla důsledků: - důsledky, které dávají odměnu posilují chování, - důsledky, které poskytují potrestání chování oslabují - v případě, že důsledky, které neposkytují ani odměnu, ani potrestání, chování vyhasíná. ̶ Praktická aplikace teorie je zřejmá: chceme-li posílit chování (aby bylo intenzivnější, častější, pravděpodobnější), poskytneme za něj odměnu. Naopak, chceme-li jej oslabit (udělat méně intenzivní, méně častější, méně pravděpodobnější), poskytneme trest. Pokud chceme, aby chování vyhaslo (postupně zmizelo), nevěnujeme mu pozornost. McClellandova teorie získaných potřeb ̶ (*1917 - †1998) ̶ byl americkým behaviorálním a sociálním psychologem ̶ Jeho teorie získaných potřeb je známa též pod jmény teorie tří potřeb, teorie naučených (osvojených) potřeb. McClellandova teorie získaných potřeb ̶ McClelland tvrdí, že lidé mají potřebu něčeho dosáhnout, někam patřit a potřebu moci. Liší se pouze tím, jaký mají vnitřní žebříček priorit těchto potřeb. ̶ Ten, který chce hlavně něčeho dosáhnout (Achiever) má tendenci excelovat a oceňuje časté potvrzování toho, jak je dobrý. Vyhýbá se riziku, ze kterého není patrný zisk, nebo kde je pravděpodobnost neúspěchu příliš vysoká. ̶ Ten, který chce hlavně někam patřit (Affilation seeker) má tendenci vyhledávat harmonické vztahy s ostatními lidmi. Jsou konformní. Vyhledávají spíše souhlas, než uznání. ̶ Ten, který má silnou potřebu moci (Power seeker) má tendenci k síle a moci, a to buď kvůli ovládání lidí nebo kvůli dosažení cíle. Nevyhledává ani uznání, ani ocenění, stačí mu pouze souhlasná dohoda. Hendersonové klasifikace potřeb 1. pomoc pacientovi s dýcháním 2. pomoc při příjmu potravy 3. pomoc při vyměšování 4. pomoc při udržení žádoucí polohy 5. pomoc při odpočinku a spánku 6. pomoc při oblékání, svlékání a používání vhodného oděvu 7. pomoc při udržování tělesné teploty v normálních mezích 8. pomoc při udržování čistoty a upravenosti těla, ochrana kůže 9. ochrana nemocného před nebezpečím z okolí 10. pomoc při komunikaci nemocného, při vyjádření jeho pocitů a potřeb 11. pomoc při vyznávání víry, akceptování jeho pojetí dobra a zla 12. pomoc při produktivní činnosti nemocného 13. pomoc v odpočinkových činnostech 14. pomoc při učení Použitá literatura ̶ Trachtová,E. a kol.: Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno, IDVPZ 2004. ̶ Atkinson, R.L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003. ̶ Marečková, J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada, 2006.