Transkulturní ošetřovatelství
PhDr. Natália Beharková, Ph.D.
̶ MITO031p Transkulturní ošetřovatelství– přednáška – kolokvium
Metody hodnocení: pohovor a průběžná diskuse ve výuce.
̶ MITO031s Transkulturní ošetřovatelství – seminář – zápočet
Metody hodnocení: diskuse ve výuce, prezentace studentů při seminářích.
Osnova přednášky
− Multi/transkulturní historický kontext v ČR
− Péče o P/K v transkulturním pojetí
− Specifika komunikace
− Vybrané etnické, národnostní a náboženské skupiny – základní
charakteristika a specifika péče ve zdravotnictví
Doporučená literatura
̶ IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 248 s.
ISBN 8024712121.
̶ RYŠLINKOVÁ, Markéta. Česká sestra v arabském světě : multikulturní ošetřovatelství v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 123 s.
ISBN 9788024728568.
̶ HÁJEK, Marcel a Charif BAHBOUH. Muslimský pacient : principy diagnostiky, terapie a komunikace : manuál o zásadách
medicínského přístupu pro české či slovenské lékaře a zdravotníky praktikující v zemích islámu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing,
2016. 199 stran. ISBN 9788024756318.
̶ ŠPIRUDOVÁ, Lenka. Multikulturní ošetřovatelství 2. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 802471213X.
̶ KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. 160 s. ISBN 9788024744131.
Multikulturní
Zobrazení pojmu „multikulturalismus“
(Domening, 2001, Legeewie, 1991)
Transkulturní
Kultura 1 Kultura 3Kultura 2
Země- stát Země- stát
Fáze kulturního šoku
̶ termín pro popsání pocitů dezorientace a stresu, jež prožívají lidé vstupující
do neznámého kulturního prostředí
̶ je způsoben nečekanými nebo překvapujícími zjištěními, která jsou vyvolána kontaktem
s cizí a neznámou kulturou
̶ Fascinace – novou kulturou a novými lidmi.
̶ Krize – vznikající problémy se stupňují, život v jiné kultuře se stává být složitý.
̶ Poznání – učení se komunikace a poznávání pravidel nové kultury.
̶ Přizpůsobení se – člověk se opět těší z nové kultury a váží si ji
Základní pojmový aparát
Kultura a její význam
̶ nezbytná součást lidského života
̶ souhrn názorů, přesvědčení a praktik, kt. šíří sami lidi a kt. přecházejí z jedné generace na druhou.
Kulturní produkty: řeč, výživa, oblékání, architektura
Normy a hodnoty, dobro a zlo
Základní hodnoty, otázky existence
Antropologické dělení:
Materiální - objekty (oblečení, umění, religiózní
předměty) a způsoby jejich použití
Nemateriální - (duchovní) souhrn
přesvědčení, zvyk, jazyk…
Základní pojmový aparát
Stereotyp
neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který
významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim.
špatné V nedostat. info
Stereotyp padoucha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stereotyp
• všichni účetní jsou nudní a právníci
jsou podvodníci
• úředníci jsou neochotní
• peníze jsou zlé
• Japonské automobily jsou
nejkvalitnější
• Židé jsou nejvíce mazaní
• Briti, Francouzi …
Základní pojmový aparát
Jak se zbavit stereotypů?
• změna obvyklého pohledu na svět
• odmítnutí urychleného soudu
• zamyslet se: Je to vskutku pravda?
• udělat si vlastních názorů
https://cs.womanuntamed.com/what-is-a-stereotype-the-most-common-stereotypes-of-modern-society/
Předsudek
̶ zakořeněný úsudek/názor, kt. není založen na spolehlivém poznání, ale
na pouhém mínění či předpokladu, obvykle vychází z neoprávněného
zobecnění nebo jiného zjednodušení zkušenosti;
̶ znamená smýšlet o ostatních špatně bez náležitého opodstatnění;
̶ předpojatost/názorová strnulost, kt. je charakteristická emočně nabitým
a kriticky nezhodnoceným úsudkem a následně plynoucího postoje jedince či
skupin. Z hlediska zaměření lze předsudky dělit na pro a proti;
̶ postoje a názory, kt. si osvojujeme nenápadně pod vlivem okolí V převzato
od „autority“
Základní pojmový aparát
Pozitivní
Předsudek
Negativní
̶ Lepší charakter mají osoby s vyšší inteligencí
̶ Lidé s vráskami kolem očí jsou veselé
povahy
̶ Ženy neumí zaparkovat
̶ Ženy mají nižší inteligenci než muži.
̶ Muži nejsou schopni dělat dvě věci
naráz.
Xenofobie vzrůstá, když se sociální skupina ocitá v sociální, ekonom. či politické krizi
Rasismus - teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Zelená kniha https://www.youtube.com/watch?v=pT8762YCLFI
Skrytá čísla https://www.youtube.com/watch?v=94er7ptt-cg
Diskriminace - (lat. discriminare = rozlišovat) termín označující nějaké rozlišování, nejčastěji
používáno v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez
ohledu na schopnosti konkrétního jedince (diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení,
politického přesvědčení, pohlaví, věku…)
Základní pojmový aparát
Migrace
̶ „Migrace je definována jako přesun jednotlivců i skupin v prostoru.“ (MV ČR, Terminologický slovník)
̶ má přímý dopad na demografický vývin, socio-ekonomické, ale i kulturní změny obyvatel
jednotlivých zemí.
̶ Negativa - z hlediska bezpečnosti;
̶ Pozitiva - mohou řešit situaci dané společnosti (např. uplatnění se na trhu práce v chybějících
oblastech, ovlivnění nepříznivé demografické situace aj.)
Legální
Nelegální
Uprchlík
̶ osoba, kt. „SE NACHÁZÍ MIMO SVOU VLAST A MÁ OPRÁVNĚNÉ OBAVY PŘED
PRONÁSLEDOVÁNÍM Z DŮVODŮ
• RASOVÝCH,
• NÁBOŽENSKÝCH,
• nebo NÁRODNOSTNÍCH,
• nebo Z DŮVODŮ PŘÍSLUŠNOSTI K URČITÝM SPOLEČENSKÝM VRSTVÁM,
• nebo I ZASTÁVÁNÍ URČITÝCH POLITICKÝCH NÁZORŮ, JE NESCHOPNA PŘIJMOUT,
• nebo VZHLEDEM KE SHORA UVEDENÝM OBAVÁM, ODMÍTÁ OCHRANU SVÉ VLASTI...“
Cizinec
Dle ustanovení zákona (§1, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR):
̶ cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně
občana Evropské unie.
̶ Jinak řečeno - za cizince jsou v České republice považovány osoby s jiným než českým
státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž
žádné není státním občanstvím ČR.
Národnostní a etnické menšiny v ČR
zákon č. 273/2001 Sb. O právech příslušníků národnostních menšin
§ 2
NÁRODNOSTNÍ MENŠINA
je společenství občanů ČR žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují
od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou,
tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni
za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní
svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich
společenství, které se historicky vytvořilo.
Příslušníkem národnostní menšiny je občan ČR, který se hlásí k jiné než české společnosti
a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se
hlásí ke stejné národnosti.
Základní charakteristiky národnostní menšiny:
̶ Skupina občanů ČR
̶ Od majoritní skupiny se odlišují původem, počtem, kulturou,
jazykem, tradicemi
̶ Spojuje je úsilí o zachování a rozvoj svébytnosti menšiny
̶ Menšina má historickou souvislost s ČR
Zákon č. 273/2001 Sb. O právech příslušníků národnostních menšin § 2
Na území ČR žijí tyto národnostní menšiny:
̶ ukrajinská, slovenská, německá, maďarská, polská, rakouská,
romská, bulharská, chorvatská, rusínská, řecká
̶ Etnické a národnostní skupiny - vietnamská, rumunská
Cizinci: Cizinci v ostatních zemích EU
Cizinci: Cizinci v ostatních zemích EU | ČSÚ (czso.cz)
Zdroj: Český statistický úřad: cizinci typ pobytu
Zdroj: Český statistický úřad:Cizinci: Demografické události cizinců
Zdroj: Český statistický úřad: Cizinci: Mezinárodní ochrana
Cizinci: vzdělávání
Český statistický úřad:Cizinci: Nabývání státního občanství ČR
Zdroj: Český statistický úřad: Cizinci: Vzdělávání
Český statistický úřad: Cizinci: Zdravotní péče
Český statistický úřad: Cizinci: Kriminalita
Český statistický úřad:
Cizinci: Nelegální migrace
Uprchlická krize
file:///D:/Users/133871/Downloads/eur_sea_arrivals_2015-08-24.pdf
Aktuální počty UNHCR
https://data2.unhcr.org/en/situa
tions/mediterranean
České stránky
https://www.unhcr.org/figures-
at-a-glance.html
Uprchlická krize
https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean
Legislativní rámec
̶ Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území ČSSR (platný do 30. 9. 1992, poté byl nahrazen zákonem
č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR s platností od 1. 10. 1992 až do 1. 1. 2000).
̶ Po rozpadu ČSFR byl zákon převzat do české Sbírky zákonů. Od 1. 1. 2000 byl původní zákon nahrazen Zákonem
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (zákon byl upraven několika novelami, aby byla zajištěna kompatibilita legislativy
ČR a EU, tč. Sb. Zákonů 224/2011).
̶ Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů
̶ Vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců
̶ 18. června 2019 - schválen vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců
̶ Samotná azylová problematika se začala výrazně řešit v bývalém Československu až po roce 1989.
Mezinárodní ochrana
̶ Problematiku mezinárodní ochrany upravuje zákon o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
̶ Mezinárodní ochrana je udělena formou azylu či doplňkové ochrany.
Azyl
̶ „Azyl je ochranný pobyt, který stát poskytuje státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez
státní příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním zpravidla z důvodů politických
(specifikace dle platné legislativy ČR).
̶ Azylant je cizinec, kterému byl udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení
azylu.“
(MV ČR,Terminologický slovník)
Video detenční zařízení http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/videa-videa.aspx
Zahájení správního řízení
̶ „je vázáno na prohlášení cizince, ze kterého je zřejmý úmysl požádat o udělení mezinárodní ochrany.
̶ Takové prohlášení lze učinit pouze na území ČR písemně nebo ústně do protokolu.
Prohlášení je možno učinit:
̶ na hraničním přechodu,
̶ v přijímacím středisku,
̶ na odboru cizinecké a pohraniční policie za podmínky, že se cizinec dostavil dobrovolně,
̶ v zařízení pro zajištění cizinců,
̶ ve zdravotnickém zařízení v průběhu hospitalizace,
̶ ve vězení.
Cizinec má povinnost dostavit se do 24 hodin od prohlášení do přijímacího střediska, kde podá žádost
o mezinárodní ochranu.
Výjimkou jsou pouze situace, kdy se z objektivních důvodů dostavit nemůže (hospitalizace, vězení) –
pracovník MV ČR sepíše žádost o mezinárodní ochranu
(MV ČR, Průběh správního řízení o udělení mezinárodní ochrany, 2008)
Správa uprchlických zařízení
̶ Zabezpečuje provoz jednotlivých azylových zařízení a zařízení pro zajištění
cizinců, která byla zřízena v roce 1996.
Zařízení SUZ- azylová zařízení
̶ přijímací střediska
̶ pobytová střediska
̶ integrační azylová střediska
Přijímací střediska
̶ prvotní ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu (udělení mezinárodní
ochrany může být formou azylu nebo doplňkové ochrany),
̶ saturace všech základních potřeb až do ukončení vstupní procedury,
̶ karanténní důvod uzavřeného typu,
̶ zařízení nelze volně opustit.
Vstupní procedura:
̶ je povinná,
̶ identifikace totožnosti prováděnou cizineckou policií,
̶ zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany správním orgánem,
̶ komplexní zdravotní prohlídka,
̶ vstupní pohovor a sociální šetření.
̶ K dispozici jsou žadatelům o mezinárodní ochranu služby sociální, psychologické, právní,
zdravotní, volnočasové aj. dle potřeb.
̶ tranzitní prostor mezinárodní letiště V. Havla Praha - Ruzyně a Zastávka
Pobytové středisko
̶ žadatelé, kteří mají vstupní procedury v přijím. stř. ukončené a čekají na konečné rozhodnutí
o udělení mezinárodní ochrany.
̶ pozornost věnována ohroženým skupinám - nezletilí žadatelé bez doprovodu, samotné ženy
s dětmi, senioři, fyzicky, psychicky či sociálně handicapované osoby a oběti fyzického nebo
psychického násilí.
̶ otevřená zařízení
̶ strava je žadatelům zajištěna dvěma způsoby
̶ Kostelec nad Orlicí, Havířov, Zastávka
Integrační azylová zařízení
̶ osoby, kt. byla přiznána mezinárodní ochrana, vstoupily do Státního integračního
programu a požádali o dočasné ubytování (na základě smlouvy a hradí si je klient
sám, nejvíce 18 měsíců);
̶ osvojení českého jazyka, získání samostatného bydlení a zaměstnání, ubytování je
zpoplatněno.
̶ Osoby s přiznanou mezinárodní ochranou mají stejná práva a povinnosti v oblasti
uplatnění se na trhu práce a ve zdravotně – sociální oblasti, jako i občané ČR.
̶ Jaroměř, Předlice, Havířov, Brno
Zařízení pro zajištění cizinců
̶ slouží primárně k zajištění cizinců, kt. bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí
o správním vyhoštění a o zajištění. Klientelu tvoří osoby, které se pobytem na území ČR
dostaly do rozporu se zákony ČR
̶ ztotožněním klienta (často jsou bez platných dokladů)
̶ zajištěny mohou být jen osoby ve věku nad 15 let
̶ ostrahu zajišťuje Policie ČR, vnitřní smluvní bezpečnostní agentura.
̶ Bělá pod Bezdězem, Vyšní Lhoty, Balková
(SUZ MV ČR, Správa uprchlických zařízení MV ČR, 2019)
Poskytování zdravotní péče
̶ „Žadatelům o mezinárodní ochranu je zdravotní péče poskytována v rozsahu veřejného
zdravotního pojištění. Pojištěni jsou u Všeobecné zdravotní pojišťovny a plátcem
pojistného je stát.“
̶ „Azylanti“ jsou pojištěni v rozsahu veřejného zdravotního pojištění a mají možnost výběru
zdravotní pojišťovny za stejných podmínek jako občané České republiky.
̶ Cizincům umístěným v ZZC je poskytována nezbytná a neodkladná zdravotní péče,
náklady za zdravotní péči hradí SUZ z vlastního rozpočtu.“
http://www.suz.cz/informace-pro-zadatele-o-udeleni-mezinarodni-ochrany/
Cizinci / trvalý pobyt
http://cestina-pro-cizince.cz/index.php?hl=cs_CZ
̶ Od 1. ledna 2009 musí cizinec prokázat znalost českého jazyka, aby mohl
získat povolení k trvalému pobytu na území ČR.
̶ Povinnost se nevztahuje na občany Evropské unie, Norska, Islandu,
Lichtenštejnska, Švýcarska a na jejich rodinné příslušníky.
4 možnosti, jak být zdravotně pojištěn v ČR
1. Veřejné zdravotní pojištění u české zdravotní pojišťovny (zaměstnanci, osoby s trvalým pobytem v ČR, azylanté apod.).
Zdravotnické zařízení vykazuje péči dané zdravotní pojišťovně, a ta ji uhradí.
2. Veřejné zdravotní pojištění od jiné zdravotní pojišťovny v EU (osoby s trvalým pobytem v jiném státě EU dočasně žijící v ČR,
resp. cestující přes ČR). Zdravotnické zařízení prostřednictvím Centra mezistátních úhrad vykáže péči zahraniční zdravotní
pojišťovně, a ta ji uhradí.
3. Mezistátní smlouvy o zdravotním pojištění pro občany třetích zemí. Zdravotnické zařízení vykáže péči Ministerstvu zdravotnictví,
které jej uhradí.
4. Komerční zdravotní pojištění nebo cestovní pojištění. Cizinci ze zemí mimo EU, projíždějící nebo při dočasném pobytu v ČR by
měli mít komerční cestovní pojištění. Cizinci žijící v ČR bez trvalého pobytu musí mít komerční zdravotní pojištění. Zdravotnické
zařízení vykáže péči příslušné komerční pojišťovně, a ta ji uhradí.
https://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-pojisteni-cizincu-kdo-komercni-a-kdo-ziska-verejne/
Historický kontext
50 léta obor multikulturní ošetřovatelství
60 léta kulturně specifická péče= péče „šitá na míru“ uzpůsobená potřebám
dané kultury
80 léta pojem transkulturní ošetřovatelství
1974 Společnost pro transkulturní ošetřovatelství „Mnoho kultur- jeden svět“
1989 certifikace sester
Multi/transkulturní historický kontext v ČR
̶ 1989 otevření hranic ČSSR
̶ Migrace obyvatelstva
̶ Eurointegrace
̶ Integrace cizinců nejen z třetích zemích
Etnické klima – postoje a představy české společnosti o soužití s etnickými komunitami (Gabal, I. 1999, sociolog)
̶ odmítavé stanovisko k cizincům (xenofobie, nárůst kriminality…)
̶ diferencovaný postoj k národnosti a rase (preference Slováci, Němci, Francouzi…& Rusi, Ukrajinci, Asiati, Araby a Romové)
̶ asimilace
Východiska transkulturního aspektu
ve zdravotnictví
̶ Deklarace lidských práv a svobod
̶ Mezinárodní a Evropské úmluvy (OSN, EU, WHO…)
̶ Zákony dané země
̶ Etické principy a kodexy
̶ Práva P/K
̶ Holistické pojetí
Evropská porada SZO o právech pacientů (Amsterdam, 28.-30. 3. 1994)
dokument
Principy práv pacientů v Evropě: Všeobecný rámec
̶ o.i. na několika místech zdůrazněno- při poskytování zdravotnické péče musíme
respektovat kulturu pacienta.
̶ …Každý má právo, aby byly respektovány jeho morální a kulturní hodnoty,
náboženské a filozofické přesvědčení
̶ …Informace se musí pacientovi podávat způsobem vhodným pro jeho možnost
pochopit ji, je nutné omezit na minimum technickou terminologii. Když pacient
neovládá jazyk, v němž se s ním komunikuje, je třeba zajistit vhodnou interpretaci
(překlad)
̶ …Pacienti mají právo, aby se s nimi zacházelo důstojně ve vztahu k jejich diagnóze,
léčbě a ošetření a to při respektování jejich kultury a žebříčku hodnot.
Biologické
odlišnosti
Pohlaví
postavení a role ženy/muže, obřízka
násilí, koncept těhotenství
porodu, antikoncepce
Čas
Bolest
projevy
zkušenosti
role rodiny
Výživa
zvyklosti, tabu
nábož. vliv
pravidla půstu
Zdraví - Nemoc
Ošetř./zdrav. péče
vnímaní nemoci - popis, příčiny, projevy, th, prog.
vztah a využívání alternativní medicíny
zkušenosti se zdrav. systémem
náboženské léčebné praktiky
kdo rozhoduje v procesu nemoci
(P/K, rodina, sociální síť)
Komunikace
jazyk, dorozumění, gramotnost
non/verbální
Náboženství
Víra
příslušnost
praktiky, rituály, tabu
vliv na každodenní život a činnosti
vliv na etapy života
(výživa, nemoc, umírání a smrt)
religiózní předměty
kontakt s nábož. vůdci
Zaměstnání
Vzdělání
+ původní, nové, perspektiva, uznání
další vzdělávání
ekonomická situace
Sociální síť
Vliv výchovy a prostředí
rodina, návštěvní praktiky
manželství (mono, poly, matr., patr.)
Okolí - bydlení, podmínky, sousedé, lokalita
Okolnosti pobytu
Statut pobytu
+ očekávaní, plány
integrace, asimilace, repatriace
zkušenosti s rasizmem,
diskriminací
Příslušnost
původ
národnost
smíšené manželství
Co brát
v úvahu?
Mezinárodní síť
(+komunikační formy,
dohody, úmluvy,
legislativa)
Styky se zemí původu
Komunikace
v transkulturním pojetí
−v cizím prostředí jsme vnímavější na řadu podnětu!!! – nonverbální K.
−ve stresu je komunikace obtížnější – mateřský jazyk
Bariéry v komunikaci
- jazykové rozdíly, možné předsudky a stereotypy na obou stranách
- nedostatečná osobní zkušenost ZP s cizí kulturou
- hodnotová orientace, vnímání zdraví a nemoci
- způsob vyjadřování se a prezentace potíži
- obtížné zhodnocení P/K bolesti, strachu, dyskomfortu, únavy …
- nedostatečná schopnost ZP ovlivnit P/K v komunikaci (uklidnění…)
Čas – vyhnout se „záležitost vybavit co nejrychleji“
Komunikace v transkulturním pojetí
−v jakém jazyce P/K komunikuje
−představit se P/K a objasnit naši pozici
−domluvit se s P/K na způsobu oslovování – zápis do dokumentace + objasnění skladby jména, užívání
titulu
▪ Tvorba jména, užívání titulů?
▪ Množství zdvořilostních frází na začátku komunikace? Rituály a konvence, které kom. doprovázejí?
▪ S kým hovořit?
▪ Smí se říkat pravda?
▪ Jaký význam má v dané kultuře nonverbální komunikace?
−služby tlumočníka, nebo člena rodiny, který bude překládat
− alternativní způsob K. – slovník, tužka a papír, demonstrace, gesta, piktogramy,
komunikační pas, překladač (translator přes internet, hlasový překladač např. Langie)
internet MZ ČR komunikační karty https://www.mzcr.cz/komunikacni-karty-pro-pacienty-cizince-a-zdravotniky/
aplikace REBO http://rebo.rebomedic.cz/translation
Doporučení pro K. s cizincem
− mluvit pomalu, srozumitelně, výstižně (jednoduché věty)
− přiměřený tón hlasu - nezvyšovat hlas
− vnímat nonverbální projevy P/K
− pokud není jasné, co chtěl cizinec říct, nechat prostor na vyjádření
− uplatňovat zásady th. komunikace (empatie, aktivní naslouchání, zájem, snaha pochopit P/K problém)
− upozornit cizince na shody a rozdíly v jeho a ve vašem stanovisku k problému, diskuse a vyjasnění
problému, kompromis na obou stranách s ohledem na dodržování Th režimu
− nepoužívat – zdravotnický slang, odbornou terminologii
− poskytovat písemné informace - datum pro cizince 1. 12. 2020 a ne 1. prosince
− zpětná vazba
− častý kontakt s příslušníky jedné a téže skupiny - vhodné naučit se v jejich jazyce pozdrav + mít
k dispozici základní fráze