Vědomost - „soustava faktů a pojmů, teorií a komplexních poznatkových struktur, které si jedinec
osvojil prostřednictvím škol...“ (Průcha, Walterová, Mareš 2003 s. 270).

Vědomosti: fakta, pojmy, generalizace.

Fakta zachycují jevy popisem podoby, počtem, polohou, místem, časem apod. Fakta představují ambici
o co nejobjektivnější popis skutečnosti, kterého dosahujeme zejména prostřednictvím pozorováním,
experimentu, dotazováním apod. Přílišné zaměření škol na fakta bývá tradičně předmětem kritiky
škol. Otázkou ovšem do jaké míry se může dobré vzdělání obejít bez lpění na určitém množství
osvojených faktů.

Pojem – zobecnění dílčích faktů. Například pojem „kružnice“ by se dal na základní škole definovat
jako „množina bodů, které mají od daného bodu (středu) stejnou vzdálenost (poloměr)“. Kružnice je
„pojmem“ proto, že kružnicí můžeme označit jakoukoli množinu bodů, která splňuje požadavky výše
uvedené definice.

Pojmy nám umožňují odhlížet od nedůležitého a zobecňovat důležité (například rozpoznat, čím je
neznámá situace podobná známé). Pojmy jsou vnitřními mentálními reprezentacemi (vyjádření našeho
vědění o světě). Je velice důležité, aby si žáci osvojili dostatečnou a smysluplnou pojmovou
strukturu, protože ta podmiňuje úspěšný způsob uvažování a následně i řešení konkrétních situací.
Škola pomáhá žákům vytvářet pojmy, ale také korigovat (přebudovávat a odstraňovat) některé
spontánně (a tedy ne vždy vhodně) vytvořené pojmy (prekoncepty).

Generalizace (zákony, principy, teorie) Zákon – pevně daný (nevyhnutelný a opakující se) vztah mezi
určitými jevy. Například, když jeden jev (nebo děj) přesně popsaným způsobem ovlivní jiný (např.
Ohmův zákon: „V kovovém vodiči je elektrický proud přímo úměrný elektrickému napětí.“, neboli
„kolikrát zvětšíme elektrické napětí mezi svorkami kovového vodiče, tolikrát se zvětší proud
procházející tímto vodičem“).

Generalizace je zobecnění. Generalizace se dopouštíme vždy, když na základě pozorování,
experimentu, dotazování odvozujeme nějakou zákonitost. Například, když pozorujeme veverky a
povšimneme si, že všechny veverky, které jsme pozorovali, umí skákat po stromech. Provedeme
generalizaci a řekneme: „veverky skáčou po stromech“. A když pak vidíme někde nějakou konkrétní
veverku, předpokládáme, že umí skákat po stromech (což jsme odvodili z předchozí generalizace). Za
scestné pokusy o generalizace můžeme pokládat i nejrůznějších předsudky. Určitý způsob generalizace
představují například také přísloví. Například lidová generalizace „kdo druhému jámu kopá, sám do
ní padá“ se nás snaží přesvědčit o existenci signifikantního pravděpodobnostního vztahu mezi
záměrnou přípravou díry pro druhého a vlastním pádem do této díry. Ve vědě generalizace představují
většinou pravděpodobnostní vztahy mezi určitými proměnnými (jevy které mohou nabývat různých
hodnot). Například výrok „kouření cigaret škodí zdraví“, můžeme pokládat za generalizaci
(proměnnými jsou tu intenzita kouření a výskyt daného onemocnění. Tato generalizace vychází z
vědeckého poznání, protože výzkumy bylo spolehlivě (opakovaně) prokázáno, že když kouříte cigarety,
máte větší pravděpodobnost, že onemocníte určitými chorobami než ti, kteří cigarety nekouří.


Princip – zákon, který sjednocuje výsledky do celku (základní pravidlo, jehož všechny důsledky se
shodují s pozorováním). Příkladem principu je například Newtonův „princip akce a reakce“ (zákon
vzájemného působení těles): „Když jedno těleso působí na druhé silou, působí i druhé těleso na
první stejně velkou silou opačného směru. Síly vzájemného působení současně vznikají a zanikají.“
Teorie představuje systém zobecněného poznání v dané vědní oblasti. Teorie se v rámci normální vědy
buduje tak, že se formulují vědecké hypotézy (podmíněné výroky vyjadřující vztah mezi dvěma jevy),
které se prostřednictvím empirických výzkumů potvrdí nebo vyvrátí (tím se „zpevní“, popřípadě
rozšíří nebo také pozmění či vyvrátí dosavadní teorie). Ve společenskovědním výzkumu se někdy také
buduje teorie přímo z pozorovaných dat, kdy se podrobně, opakovaně a z různých směrů prověřují
vztahy mezi jevy (zakotvená teorie). V rámci teorie se setkáváme s fakty, pojmy i zákony (zákony se
však uplatňují především v přírodních vědách).