Výukové strategie Hana Horká PS_21 Vaše názory na zhlédnuté záznamy • https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/10553/virtualni-hospitace-cesky- jazyk-a-literatura-prakticka-aplikace-teroretickych-poznatku-z- hlaskoslovi.html/ • https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/14423/VIRTUALNI-HOSPITACE--- POZNAVAME-SVET-A-NASI-REPUBLIKU-SEZNAMENI-S- LITOSFEROU.html/ Formální struktura seminární práce: Předmět – vzdělávací oblast: Ročník: Tematický celek: Téma (3-4 vyuč. jednotek) ….. myšlenková mapa Cíle tématu: – vybírat v RVP („cíle“, „klíčové kompetence“ a „očekávané výstupy“): - kognitivní (vědomosti) - psychomotorické (dovednosti, schopnosti) - postojové - afektivní – výchovné (postoje, potřeby, zájmy, hodnoty) Téma vyuč. jednotky Výukové cíle*) Did.an.učiva POJMOVÁ Did.an.učiva OPERAČNÍ Výukové strategie Evaluační nástroje Metodické poznámky z mapy vyplývají z cílů tématu fakta učební úlohy pojmy (zadání) generalizace (otázky) KONKRÉTNĚ, ve 2. os. Cíl semináře Student/ka: • vymezí/vysvětlí pojmy: výuková metoda, výuková strategie, formy výuky; • rozliší výukové strategie a zdůvodní jejich aplikaci ve výuce; • zhodnotí účinnost výukových metod ve vazbě na různé typy učebních úloh; • zdůvodní volbu metod ve výuce (na praxi); • navrhne/vytvoří alteraci výukové metody a zdůvodní. Práce ve skupinách výuka učivo žáci JAK učitel 1. Popište, jak učitel/ka postupuje ve výuce, aby dosáhl/a výukového cíle, jak vyvozuje učivo, jak podporuje učení žáků. 2. Využijte zkušeností z učitelské praxe nebo z předchozího vzdělávání na ZŠ či SŠ). Učitel/ka ve výuce Vysvětluje Demonstruje ukázky Předvádí modely Znázorňuje Zapojuje žáky Motivuje Zadává zajímavé úkoly Promýšlí postup, metody a formy, pomůcky Radí, pomáhá… Výukové strategie (Pasch 1998, s. 195) • promyšlené způsoby vedení výuky, které jsou optimální v konkrétní třídě, pro konkrétního učitele a konkrétní učivo (téma, předmět), a které učitel volí, aby se žáky dosáhl vytyčených cílů výuky; adekvátní kombinace metod, forem, prostředků a podmínek výuky. Jak bylo prezentováno učivo? Např. fyziky, dějepisu, zeměpisu • https://urbancova.webnode.cz/p rima-a2/ Brownův pohyb, Archimedův zákon • https://www.avmedia.cz/skoly/i nteraktivni-vyuka • přírodopisu, chemie,… • hudební výchovy, výtvarné výchovy ZÁKLADNÍ STRATEGIE: DEDUKTIVNÍ INDUKTIVNÍ SOCIÁLNĚ ZPROSTŘEDKOVANÁ VÝUKA Deduktivní strategie • Typická pro transmisivní školu (ale také nepostradatelná) – „jasný cíl a účel“, učitel „má vše pod kontrolou“. Schéma: • Výklad – vysvětlení (nový pojem, definice, vzorec) – hotový poznatek • Předvedení, procvičení v příkladech („řízené procvičování“) • Aplikace v úkolech („znalost“, porozumění) • Zhodnocení výsledků, ověření znalostí (žák umí - neumí) Induktivní výuka (problémová) – autentické učení • Typická pro konstruktivistické pojetí výuky, umožňuje budování poznatků „zevnitř“ (od prekoncepcí), rozvíjí metakognitivní schopnosti dětí (učit se). Schéma: • Problém – bádání, zkoumání, přemýšlení, hledání řešení • Objevování významu pojmu nebo teorie • Použití, ověření v autentických situacích • Vyhodnocení výsledků a postupů Jak zjistíme způsob uvažování žáků o daném tématu, jeho individuální zkušenosti, představy, interpretace? 1. Konstrukční techniky • kreslení schémat a obrázků s legendami a komentáři • -písemné nebo ústní odpovědi na otázky typu Proč? Co se děje, když…? Co by se stalo kdyby…? Co je to…? • Definování slov a vysvětlování rozporných fakt (říká se, že …Proč tedy…). • Doplnit příběh s otevřeným koncem, dokončit neúplné věty apod. • Hraní rolí (řešení různých modelových situací, hraní historických postav, profesí…). Projektivní techniky Např. metoda slovních asociací – žákova reakce na dané slovo vyslovením prvního slova, které ho napadne. Soubor těchto reakcí je určitým obrazem vnitřního světa žáka. Autentické učení (Pasch, 1998, s. 149, Kalhous; Obst 2002, s. 168, Kovaliková 1995, s. 183, 137) „Skutečné“ učení – učení NĚČEMU (nikoli O NĚČEM): • “opravdové” učení; neučíme se “jakože něco děláme” (akademicky), ale v situacích reálného života, • Je založené na bádání, zkoumání; • Autentickým produktem - zpracování nějakého tématu a jeho prezentace v podobě plakátu, posteru, nástěnky nebo výstavy. “Skutečné” problémy Výzkumné projekty • žáci mají prozkoumat ve školní jídelně oblibu různých jídel, • prozkoumat, jak sluneční světlo ovlivňuje růst rostlin, • zjistit, jak žili v obci lidé za války, • zjistit, jaké látky znečišťují potok protékající naší obcí a jak se tam dostávají, • na základě pozorování popsat život pavouka (kočky, morčete…) apod. Projekty občanské angažovanosti (s cílem zlepšit něco ve svém okolí) • vytvořit školní recyklační program • zřídit turistické stezky v okolí, • navrhnout a realizovat rekultivaci ohrožené lokality v obci či jejím okolí, • naučit své vrstevníky, jak se chovat v případě podezření, že jejich kamarád bere drogy apod. Problémy v uměleckých výchovách (s cílem autenticky vyjádřit určitou myšlenku, téma či estetickou hodnotu jako dospělí tvůrci) • formulovat vlastní myšlenky v příběhu o přátelství, • vyjádřit tancem hněv, • výtvarně vyjádřit vodu apod. Sociálně zprostředkovaná výuka Žáci se učí společně a od sebe navzájem. • Kooperativní učení • Simulace • Hraní rolí Literatura • Pasch, M. a kol. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál. • Fisher, R. (1997). Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. Praha: Portál. • Silberman, M. (1997). 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál. • Grecmanová, H., Urbanovská, E. (2007). Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex. • Maňák, J., Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: MU. • Kotrba, T., Lacina, L. (2007). Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. Brno: Společnost pro odbornou literaturu. • Sitná, D. (2009). Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Praha: Portál. • Kasíková, H. (2004). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: UK.