Mgr. Jan Krása, Ph.D. ¡Prenatální ¡ Novorozenecké (do 1 měsíce) ¡ Kojenecké (do 1 roku) ¡ Batolecí (do 3 let) ¡ Předškolní období (3-6) ¡ Školní věk – mladší, střední, starší ¡ Dospívání (adolescence) ¡ Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60) ¡ Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více) Výsledek obrázku pro preschooler ¡Konec období je určen především sociálně – nástupem do školy. ¡Nástup do školy vede k osvojování si „tradičního“ vzdělání, které je rámcově stejné, ale každý učitel jej předává odlišně. ¡Dnes je dítěti předáván vědecký obraz světa (existují i alternativní tradice) a demokratické hodnoty – až ve školním věku. Související obrázek Související obrázek ¡Experiment Judy DeLoache (1987): model pokoje, schování modelu hračky – hledání v reálném pokoji dle modelu. ¡2,5 roční celkem selhávají v hledání (méně než 20% pokusů úspěšných) – pamatují si pozici hračky v modelu (ale asi nechápou princip reprezentace?). ¡3 roční děti už hračku nacházejí (cca 65% úspěšnosti) – chápou princip reprezentace modelu. ¡2,5 roční také (jinak): z fotografie odhadnou, kde je hračka schovaná (2 roční nikoli). ¡I 3 roční po 5 minutách zapomenou vztah mezi modelem a realitou (neví, kde hledat). ¡ ¡Nástup sémiotické funkce (Piaget & Inhelderová, 2001), resp. konceptuálního systému: ¡ ¡1. oddálená nápodoba (imitace úkonu v nepřítomnosti předlohy). ¡2. symbolická (fiktivní) hra: dítě dělá, že spí; dává spát plyšáka. Dítě asimiluje svět ve hře. ¡3. kresba/modelace ¡4. obrazná představa: zvnitřněná nápodoba (kresba/modelace?) ¡5. rodící se řeč dovoluje označovat představy (plná sémiotická funkce mentálních reprezentací). ¡Jean Piaget (1970) nazval období (od 1,5-2 let do 7 let) předoperační fází, tj. fází předpojmového myšlení; popř. fází operací s reprezentacemi (R. Case, 1985). ¡Piaget rozděluje fázi předoperační na: ¡1. Symbolickou podfázi ¡2. Intuitivní podfázi ¡ ¡Kognitivní systém dítěte je „limitován“ z počátku tzv. egocentrismem (dítě není schopno hledět na svět z jiné než své perspektivy – Test tří kopců) a patrně i animismem (kdy dítě přisuzuje pocity a záměry i neživým objektům: Slunci, větru…). ¡https://www.youtube.com/watch?v=OinqFgsIbh0 Výsledek obrázku pro three mountains test ¡Egocentrismus: pokud nedokáže reprezentovat pohled druhého, existuje pouze jediný výklad světa a to je ten jeho (zakrývá si oči). ¡Ale: Flavell (1981) pokus s kartami s obrázky na obou stranách – 3letí nebyli tak egocentričtí. ¡ ¡Rozvíjí se zejména klasifikace a vznikají pojmy jako např. hodný-zlý, masožravec, býložravec, jedovatá rostlina atd. ¡ ¡Pojmy jsou nejprve intuitivní, neboť dítě nezná konceptuální systémy, na kterých klasifikace pojmů stojí. Na to potřebuje dítě základní školu. ¡ ¡Piaget zkoumal schopnost tzv. konzervace u tekutin, počtu, délky váhy aj. Jedná se o propracovaný typ problému: stejný–jiný. ¡https://www.youtube.com/watch?v=gnArvcWaH6I ¡Zhruba do 6 let děti ještě nejsou schopny konzervace, popř. postrádají jistotu, která je důležitá. ¡Děti proto nejsou schopny některých typických transformací (např. vratnosti transformací). ¡ Piaget's Conservation Tasks Výsledek obrázku pro pojem ¡Dítě si osvojí sémiotickou funkci (že označující zastupuje označované) a neustále ji využívá: v řeči, v symbolické hře (dvouleté dítě posunuje kostkou a dělá zvuk dinosaura; tříleté dítě dělá, že pije z pohárku), v modelování (s kostkami či s plastelínou) a v kreslení. ¡Dítě si osvojuje slova, obrazy, modely i pojmy ad. ¡Naučí se mluvit o věcech i v jejich nepřítomnosti (tedy i o své minulosti). ¡Učí se vyjadřovat v pojmech (největší, nejmenší…začínají myslet na jevy označené slovem!). Víc, míň, stejně – ale! Podléhají ale některým iluzím: např. pokus s konzervací tekutiny/obsahu. ¡Nejprve dítě slova chápe zcela doslovně (jako jména), později se díky jazyku, který je velmi metaforický, naučí chápat slova volněji. ¡Naučí se chápat věty jako návod na tvorbu pojmů a pojmových systémů (v 2. třídě již většina dětí umí zcela podle zadání vytvářet téměř libovolné reprezentace konkrétních jevů= naučili se učit se). ¡ ¡Děti se začínají ptát „proč?...“ Proč? ¡druh komunikace s rodiči ? ¡druh poznávání: tvorba reprezentací a konceptuálních systémů ¡ ¡Dítě si již dokáže představit objekt či činnost a její výsledky, aniž by je muselo vidět či konat (umí pracovat s neznámou, kterou si teprve doplní?): ¡ tj. dítě nemusí problém řešit reálným uskutečňováním pokusů (omylů), ale jen na konceptuální úrovni. ¡Dětské pojetí času: dítě si rozpomene (spíše na konci tohoto období) na významné či opakující se události (Vánoce, narozeniny, Velikonoce…). ¡Dítě ovšem musí pochopit koloběh roku. ¡Srov. roli školního roku v konceptu času (čas práce a čas odpočinku, oslava svátků, výzdoba podle ročního období). ¡ ¡Hudsonová, Shapiro, Sosa (1995) zkoumali schopnost dětí plánovat výlet (co si všechno vzít?): ¡3 letí zapomínali na podstatné věci jako jídlo a mysleli jen na to, co je zajímalo. ¡5 letí jsou lepší, ale stále nedovedou plánovat v řadě několika na sebe navazujících kroků. ¡Ellis a Siegler (1997) uvažují o tom, že k plánování je třeba schopnost odložit a potlačit aktuální podněty. Výsledek obrázku pro fecal comics ¡Užívání humoru dětmi svědčí o jisté vyspělosti. ¡Dítě chápe, že něco bývá obvykle nějak – vtip spočívá v záměně běžného za nové (slovo v básničce; akce v příběhu… ?častého fekálního humoru) ¡Dítě v této fázi vývoje dokáže představám i přikazovat a tvoří si je podle svého libocitu (srov. např. téměř univerzální sklon všech dětí k personifikaci hraček; „dramatická“ funkce plyšáků). ¡ ¡Magické prvky jako kontext dětského světa a jeho specifika. ¡ ¡G. Bachelard a úrovně poznání (předvědecké=dětské, vědecké) a jeho komplexy. ¡ ¡Piagetova předoperační & f. konkrétních operací a f. formálních operací, resp. Vygotského fáze komplexů a pojmů. ¡ Související obrázek ¡Děti rády tvoří sbírky (klacky, kameny, hračky, kostky). ¡Většina dospělých také něco „sbírá“. ¡ ¡ Výsledek obrázku pro marshmallow ¡Studie 4-letých dětí s bonbónem (Mischel, 1990):jeden bonbón či po 20 minutách dva? ¡Impulsivní děti nepočkaly příliš dlouho (vteřiny); jiné bojovaly proti pokušení různě: zakrývaly si oči, povídaly si se sebou, zpívaly, zkoušely usnout apod. ¡Po 14ti letech zkoumal tyto adolescenty: ti, co odolali, byli: schopnější, asertivnější, lépe se dokázali vyrovnat se stresem a frustrací, při tlaku neztráceli tak rychle hlavu, byli vytrvalejší aj. + korelace s IQ ¡„Co se na počátku života může zdát bezvýznamným úspěchem, se později rozvine do celé řady sociálních a emočních kvalit.“ (Goleman, 1997, s. 86) ¡https://www.youtube.com/watch?v=QX_oy9614HQ Teacher Tom: If We Don't Play In The Rain, We Don't Play Outdoors At All ¡