PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI MPPO071 VYUČUJÍCÍ PhDr. Táňa Fikarová, Ph.D. (přednášející, garant) Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. (náhradní přednášející) PhDr. Josef Lukas, Ph.D. (náhradní přednášející) POŽADAVKY Prezentace tématu cca 30 min (výběr z nabídky), Písemný test (70%) LITERATURA K TÉMATU Victor J. Drapela: Přehled teorií osobnosti. Portál 1997, překlad: Karel Balcar. Calvin S. Hall, Gardner Lindzey: Psychológia osobnosti: úvod do teórií osobnosti. Bratislava: SPN 1997. Pavel Říčan: Psychologie osobnosti. Praha, Grada 2010 Milan Nakonečný: Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 2009. TÉMATA Vývoj osobnosti: zrání a učení (dědičnost x učení) Teorie temperamentu Cloninger Teorie temperamentu Eysenck Teorie temperamentu Thomas, Chessová 5 faktorový model osobnosti (Big Five) (dotazník, vývojové trendy) TÉMATA Inteligence (definice, modely) Sebepojetí Teorie motivace Celoživotní vývoj: Sigmund Freud TÉMATA Celoživotní vývoj: C. G. Jung (funkce vědomí, funkční typy, persona) Celoživotní vývoj: M. Mahlerová Celoživotní vývoj: E. H. Erikson Celoživotní vývoj: J. Piaget Celoživotní vývoj: L. Kohlberg TÉMATA Teorie vývoje: C. Gilliganová Seberegulace: sociálně-kognitivní pojetí (A. Bandura) Humanistické teorie osobnosti (gestalt teorie, existenciální teorie) Teorie attachmentu (J. Bowlby, M. Ainsworthová) Patopsychologie osobnosti (poruchy osobnosti) TÉMATA Obranné mechanismy (Anna Freudová) x copingové strategie Behaviorismus (teorie učení, KBT terapie) PREZENTACE Základní informace o přístupu, zařazení v kontextu dalších teorií, diagnostické postupy, praktické využití, odraz v popkultuře… Osobní perspektiva, cílová skupina - spolužáci Základní psychologické disciplíny Speciální psychologické disciplíny Aplikované psychologické disciplíny obecná psychologie patopsychologie pedagogická psychologie vývojová psychologie psychodiagnostika poradenská psychologie sociální psychologie zoopsychologie klinická psychologie psychologie osobnosti psychohygiena psychologie zdraví psychopatologie biopsychologie psychologie práce experimentální psychologie neuropsychologie vojenská psychologie psychologická metodologie psychometrie inženýrská psychologie dějiny psychologie diferenciální psychologie psychologie sportu POSTAVENÍ PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI V SYSTÉMU PSYCHOLOGICKÝCH DISCIPLÍN Jako samostatná disciplína se vydělila ve 30. letech 20. století z sociální psychologie Allport (rysy osobnosti - do centra zájmu ve 40. letech) – škály a dotazníky Henry Murray (motivy) Raymond B. Cattell Rozkvět oboru po II. sv. Válce Současná témata: biologické základy osobnosti, rysy, motivy, kognice (self) a utváření a vývoj osobnosti. RYS = DISPOZICE CHOVAT SE URČITÝM ZPŮSOBEM; ODLIŠNOST JEDNÉ OSOBY OD DRUHÉ http://vzkvetani.benda-11.cz/ http://temperament.wladik.net/ CO JE OSOBNOST? V běžné mluvě pojem osobnost spíše synonymem úspěchu (osobnosti kulturního života, sportu…) Individuálně specifická představa o druhých lidech (řada pojetí – teorie mysli, „folk psychology“…) MŮŽE SE OSOBNOST ČLOVĚKA VŮBEC MĚNIT? V principu tři možné odpovědi: 1.Osobnost se nemění, je stabilní; proto v psychologii používáme pojem osobnost. 2.Osobnost se mění po celý život, vyvíjí se. V některých obdobích rychleji a výrazně, v jiných pomalu a téměř nepozorovaně. 3.Osobnost má z hlediska struktury různé úrovně: některé se příliš nemění, jiné se mění výrazněji. Do značné míry i otázka vymezení klíčových pojmů (osobnost, změna, stabilita…) PSYCHOLOGICKÁ POJETÍ OSOBNOSTI – ŘADA RŮZNÝCH POJETÍ (ODRAZ I V „NAIVNÍ PSYCHOLOGII ANEB CO VÍME O DRUHÝCH) Rozdělení podle řady různých kritérií Podle Smékal (2005) – šest složek osobnosti: 1.Stavba těla: Jak vypadá? 2.Temperament: Jak rychle a intenzivně prožívá, reaguje a jedná? 3.Zaměřenost: Co chce a co nechce, za čím jde a co odmítá? 4.Schopnosti a dovednosti: Co umí a dovede, co neumí a nedovede? 5.Charakter: Jaký ten člověk je, co je zač? (jeho mravní zásady, jeho pocit odpovědnosti…) 6.Životní dráha: Odkud a kam jde? 7. KDY SE ČLOVĚK STÁVÁ OSOBNOSTÍ? Vývojová psychologie KDY ZAČÍNÁ CHÁPAT INDIVIDUALITU DRUHÝCH? Teorie mysli (theory of mind) Sulivanová a kol. (1994) 3-4 roky 0% 4-6 let 57% 6-9 let skoro všechny Schopnost potlačit vlastní perspektivu a přijmout perspektivu druhého VYMEZENÍ OSOBNOSTI Drapela (1997) subjektivně vnímána jako jednotný a pevný celek; ve skutečnosti spíše proces; dynamický zdroj chování, identity a jedinečnosti Vágnerová (2002) Osobnost funguje jako integrovaný celek, který je individuálně typický a ve svých charakteristických rysech i relativně stabilní. VYMEZENÍ POJMU OSOBNOST Hall a Linzey (1970) uvádí, že jednotlivé definice zdůrazňují: souhrnnost – o. je úhrn psychologických prvků jedince jednotu – o. je zdrojem integrace jednotlivých znaků přizpůsobení jedinečnost – o. je to, co jedince odlišuje od druhých podstatu – o. je to, co člověk skutečně je PŘÍSTUPY K OSOBNOSTI (FRIEDMAN, SCHUSTACK, 2012) psychoanalytický neo-analytický/ego biologický behaviorální kognitivní rysový humanistický/existenciální interakcionistický psychoanalytický - důraz na nevědomé vlivy, zdůrazňování sexuálního pudu ego – důraz na boj self mezi vnitřními pudy a požadavky společnosti biologický – důraz na limity dané biologickou dědičností behavioristický – důraz na vědeckou analýzu učení, které formuje osobnost kognitivní – důraz na aktivní přirozenost lidského myšlení – užívá poznatků kognitivní vědy rysový – zaměření na shluky rysů humanistický – zdůrazňuje lidskou přirozenost, seberealizaci a důstojnost interakcionistický – předpoklad, že se chováme jako různá „self“ v různých situacích NOMOTETICKÝ X IDIOGRAFICKÝ PŘÍSTUP psychologie osobnosti jako teoretický obor postupuje nomoteticky jedinečné či zvláštní zobecňuje Idiografické a nomotetické paradigma (Allport, 1937) Nomotetické hledá obecné zákony a principy aplikovatelné na různé lidi (konstrukty jako extroverze, sebeaktualizace aj.) Idiografické se snaží popsat a pochopit specifické projevy konkrétní osobnosti OSOBNOSTNÍ PROMĚNNÉ Formální vztahy struktura osobnosti dynamika osobnosti vývoj osobnosti patologie osobnosti Obsahová kvalita temperament poznání motivace integrace MŮŽE SE OSOBNOST MĚNIT? Tři úrovně osobnosti (McAdams, 1994) dispoziční rysy (dispositional traits) osobní zaměřenost (personal concerns) životní příběh (life narrative). MŮŽE SE OSOBNOST MĚNIT? Takže – ano i ne. DISPOZIČNÍ RYSY (MCADAMS) Relativně nezávislé na vnějších vlivech a kontextu Zdrojem srovnání lidí mezi sebou Do jisté míry vrozené, během života relativně stabilní V psychologii označovány jako rysy osobnosti např. Big Five (pětifaktorový model osobnosti - dimenze neuroticismus, extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost, svědomitost) OSOBNÍ ZAMĚŘENOST (MCADAMS) Co čeho chce člověk v určitém období svého života dosáhnout, Ale také, co nechce dělat, čemu se chce vyhnout. Konkretizace v podobě plánů, osobních cílů, i strategií. Kontextově ovlivněné i závislé Řada teorií např.: osobní usilování o něco (Emmons, 1986), perspektivní motivace člověka (Pavelková, 1990, 2002), osobní projekty (Palys, Little, 1983), aktuální životní úkoly (Cantor, 1990) Ovlivnitelné ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH (MCADAMS) Integrace, jednota, soudržnost dílčích složek, celková zaměřenost osobnosti, její životní směřování, smysl života. Tato úroveň se týká proměn jedincova „já“(self), včetně jeho identity. Identita je zde chápana jako vnitřní, rozvíjející se příběh, který v sobě integruje rekonstruovanou minulost, vnímanou přítomnost a anticipovanou budoucnost do koherentního, životadárného mýtu; tento životní mýtus posiluje daného člověka (McAdams, 1994, s. 306) MCADAMS (1994) „neo-Eriksonovská“ teorie The Stories We Live by: Personal Myths and the Making of the Self (1993) METODY POZNÁVÁNÍ OSOBNOSTI jednotky v nichž osobnost pojímáme (vlastnosti, stavy, děje...) jsou přímému objektivnímu pozorování nepřístupné. Jejich výskyt a působivost vyvozujeme z jejich projevů a výskytu jejich zvnějšku pozorovatelných ukazatelů POZOROVATELNÉ OBLASTI výpovědi o vlastním prožívání chování tělesné znaky zdrojem údajů je vždy pozorování: introspekce, extrospekce METODY POZNÁVÁNÍ OSOBNOSTI 1. Pozorování spontánního chování přímé, zprostředkované (L life– data; Cattell 1950) 2. Výpověď o sobě rozhovor, dotazník (Q questionnaire– data) 3. Nepřímé zkoušky (T test – data) – kontrolovaná testová situace objektivní (schopností), projektivní JAK MŮŽEME MĚŘIT OSOBNOST testy subjektivních výpovědí – Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI), NEO-PI, Cattelův 16 faktorový osobnostní dotazník (16PF Questionnaire) projektivní testy: Draw-A-Person, Rorschachova metoda, Thematic Apperception Test interview pozorování chování Descriptors of Low Range Primary Factor Descriptors of High Range Impersonal, distant, cool, reserved, detached, formal, aloof Warmth (A) Warm, outgoing, attentive to others, kindly, easy-going, participating, likes people Concrete thinking, lower general mental capacity, less intelligent, unable to handle abstract problems Reasoning (B) Abstract-thinking, more intelligent, bright, higher general mental capacity, fast learner Reactive emotionally, changeable, affected by feelings, emotionally less stable, easily upset Emotional Stability (C) Emotionally stable, adaptive, mature, faces reality calmly Deferential, cooperative, avoids conflict, submissive, humble, obedient, easily led, docile, accommodating Dominance (E) Dominant, forceful, assertive, aggressive, competitive, stubborn, bossy Serious, restrained, prudent, taciturn, introspective, silent Liveliness (F) Lively, animated, spontaneous, enthusiastic, happy go lucky, cheerful, expressive, impulsive Expedient, nonconforming, disregards rules, self-indulgent Rule-Consciousness (G) Rule-conscious, dutiful, conscientious, conforming, moralistic, staid, rule bound Shy, threat-sensitive, timid, hesitant, intimidated Social Boldness (H) Socially bold, venturesome, thick skinned, uninhibited Utilitarian, objective, unsentimental, tough minded, self-reliant, no-nonsense, rough Sensitivity (I) Sensitive, aesthetic, sentimental, tender minded, intuitive, refined Trusting, unsuspecting, accepting, unconditional, easy Vigilance (L) Vigilant, suspicious, skeptical, distrustful, oppositional Grounded, practical, prosaic, solution oriented, steady, conventional Abstractedness (M) Abstract, imaginative, absent minded, impractical, absorbed in ideas Forthright, genuine, artless, open, guileless, naive, unpretentious, involved Privateness (N) Private, discreet, nondisclosing, shrewd, polished, worldly, astute, diplomatic Self-Assured, unworried, complacent, secure, free of guilt, confident, self-satisfied Apprehension (O) Apprehensive, self doubting, worried, guilt prone, insecure, worrying, self blaming Traditional, attached to familiar, conservative, respecting traditional ideas Openness to Change (Q1) Open to change, experimental, liberal, analytical, critical, free thinking, flexibility Group-oriented, affiliative, a joiner and follower dependent Self-Reliance (Q2) Self-reliant, solitary, resourceful, individualistic, self-sufficient Tolerates disorder, unexacting, flexible, undisciplined, lax, self-conflict, impulsive, careless of social rules, uncontrolled Perfectionism (Q3) Perfectionistic, organized, compulsive, self-disciplined, socially precise, exacting will power, control, self-sentimental Relaxed, placid, tranquil, torpid, patient, composed low drive Tension (Q4) Tense, high energy, impatient, driven, frustrated, over wrought, time driven. Primary Factors and Descriptors in Cattell's 16 Personality Factor Model (Adapted From Conn & Rieke, 1994). JAK MŮŽEME MĚŘIT OSOBNOST biologická měření: reakční čas, EEG, PET (pozitronová emisní tomografie), MRI (magnetická rezonance), hladiny hormonů obsahová analýza: deníků, vlastních záznamů testy Q třídění: rodinných vztahů, sebehodnocení TŘI TRADICE VÝZKUMU OSOBNOSTI klinický přístup korelační přístup experimentální přístup KLINICKÝ PŘÍSTUP zahrnuje systematické, hloubkové studie jednotlivce Charcot, Freud, Murray, Rogers, Kelly + poskytuje příležitost sledovat širokou škálu jevů a fungování osobnosti jako celku, umožňuje nová pozorování a hypotézy - obtíže při ověřování pozorování jinými osobami a při formulaci hypotéz pro empirické testování KORELAČNÍ PŘÍSTUP = dotazníkový přístup zdůrazňuje individuální rozdíly a usiluje o stanovení vztahů mezi těmito rozdíly u různých osobnostních charakteristik klade důraz na měření velké soubory respondentů hledá vztahy mezi malým počtem prvků osobnosti Francis Galton, R. Cattell, Eysenck, big five + definování základní struktury osobnosti - omezení vyplývající z povahy získaných dat (self-report) EXPERIMENTÁLNÍ PŘÍSTUP systematická manipulace s proměnnými s cílem získat kauzální vztahy velké vzorky obecné zákonitosti vztahů, přímá kontrola nad sledovanými proměnnými Wundt, Ebbinghaus, Pavlov, Watson + objektivita při stanovení kauzálních vztahů - omezení vyplývající z povahy experimentální situace, hypotézy respondenta o experimentu, očekávání experimentátora ZDROJE OSOBNOSTI VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ČINITELE Vývoj osobnosti dědičnost a prostředí spory mezi nativistickým x enviromentalistickým pojetím nativistické stanovisko: rozhodující úlohu má genová výbava enviromentalistické stanovisko: vnější prostředí DĚDIČNOST X PROSTŘEDÍ tyto vlivy nelze oddělit vhodné otázky: které z různých genetických možností se uskuteční jako výsledek určitého sledu životních události v daném fyzickém, společenském a kulturním prostředí? jaké meze jsou vývoji této osobnosti dány genovou výbavou? ZRÁNÍ A UČENÍ zrání hlavní úlohu v utváření osobnosti má dozrávání nervové soustavy a soustavy hormonální kritická období: na přítomných okolnostech závisí podoba dalšího vývoje program je dán genově, na realizaci se podílí vnější podmínky učení přetrvávající změna v duševní činnosti, navozená psychologickým účinkem zkušenosti zpevňování, nápodoba, vhled SITUACE A OSOBNOST - NÁZORY personologické: rozdíly mezi lidmi v prožívání a chování jsou dány jejich rozdílnými osobnostními vlastnostmi (Allport, Sheldon) situacionistické: interindividuální rozdíly je možné vysvětlit zkušenostmi, jež v situacích učinili v minulosti (Skinner, Bandura) interakční: situace, ve které se člověk nachází je determinována osobnostními dispozicemi, stejně jako podněty prostředí teoretici osobnosti zdůrazňují více psychické prostředí oproti fyzikálnímu DYNAMIKA A STRUKTURA OSOBNOSTI dynamika osobnosti se zabývá změnami struktura trvalými vlastnostmi osobnosti Prvky osobnostní dynamiky: děje = procesy stavy Prvky osobnostní struktury vlastnosti a vztahy mezi nimi DUŠEVNÍ VLASTNOSTI = RYSY jsou popisnými prvky osobnostní struktury umožní nám předpovídat v jisté míře chování a prožitky v různých situacích jsou hypotetickými proměnnými vyvozenými z pozorovatelných projevů POJETÍ RYSU ZAHRNUJE soudržnost jeho projevu v chování a prožívání jedince – objevuje se předpokládané vlastnosti přiřazený jev vždy, když jsou srovnatelné okolnosti? obecnost jeho projevu u téhož jedince za různých okolností (úzkostný člověk bude mít strach v mnoha situacích) všeobecnost jeho výskytu u lidí vůbec DVOJÍ POJETÍ RYSŮ OSOBNOSTI 1) rysy vyjadřují relativně konzistentní způsoby chování (popisné pojmy) 2) rysy vyjadřují relativně konzistentní dispozice k určitým způsobům chování (vysvětlující pojmy) OBECNÁ LEXIKÁLNÍ HYPOTÉZA nejpodstatnější individuální rozdíly jsou uchovány v jazyce čím jsou jednotlivé rozdíly významnější, tím častěji se uplatňují v každodenní komunikaci a jsou zachyceny jako jednotlivá slova PĚTIFAKTOROVÁ STRUKTURA POPISU OSOBNOSTI pět faktorů („BIG FIVE“): Openness to Experience Conscientiousness Extraversion Agreeableness Neuroticism vybraná slova popisující vlastnosti osob ze slovníku a uspořádaná dle faktorové analýzy Costa, McCrae (1992), Goldberg (1990) Martina Hřebíčková Přídavná jména odlišující chování a prožívání jedné osoby od druhé 336 vybraných rysů (odkazujícíh k dispozicím, rysová přídavná jemnéna - ne hodnotící dobrýxšpatný, aktivní formy křičící, popis zevnějšku baculatý ) Předloženo 429 respondentům k sebeposouzení EXTRAVERZE společenskost, snadná sociální adaptace, kontakt s lidmi, činnorodost, výřečnost, sebeprosazování opačný pól – zaměření na vlastní vnitřní svět, preferování samoty EMOCIONÁLNÍ STABILITA stabilní, vyrovnané, podnětům přiměřené reakce jedince s klidem a rozvahou opačný pól – nestálé, lehce vyvolatelné a podnětům nepřiměřené reakce spojené s kolísáním nálad, neklidem a přecitlivělostí PŘÍVĚTIVOST zájem, péče a podpora druhých opačný pól – lhostejnost, nepřátelství, nevraživost k druhým SVĚDOMITOST pečlivost, zásadovost, svědomitost opačný pól – malý zájem o práci, lhostejnost k cílům OTEVŘENOST KE ZKUŠENOSTI nejvíce diskutovaný faktor pojmenovávaný také jako: intelekt, imaginace, kultura kultivovanost, zvídavost, tvořivost, nekonvečnost opačný pól – nekulturnost, omezenost, netvořivost UPLATNĚNÍ MODELU V KLINICKÉ PSYCHOLOGII A PSYCHIATRII NEO osobnostní inventáře NEO-PI-R – NEO Personality Inventory TEMPERAMENT H. J. EYSENCK (1916 – 1997) H. J. EYSENCK (1916 – 1997) extraverze – introverze neuroticismus psychoticismus H. J. EYSENCK (1916 – 1997) Extraverze – introverze dvojí možné zaměření jedince na vnější nebo vnitřní svět Neuroticismus – dimenze emoční lability x stability Psychoticismus – náchylnost ke psychóze Cholerika charakterizuje především věcné myšlení a energická vůle, když je potřeba udělat nějakou práci. Rád je v popředí, udává tón, často také rozhoduje a těší ho, když pro své cíle získá následovníky Sangvinika charakterizuje svěžest a radost. Vyznačuje se bohatstvím nápadů a dovede budit nadšení. Nerad stojí v popředí, ale ve středu pozornosti, obklopen ostatními, na které působí svým kamarádstvím, kolegialitou a pochopením. Melancholika charakterizuje hloubka myšlenek a vytrvalost, s níž je přináší. Než se rozhodne zastávat s přesvědčením nějaký názor, dlouho o tom přemýšlí. Stojí rád v pozadí, chce však spolurozhodovat a často je hnací silou. Pro flegmatika je charakteristický jeho nepřekonatelný klid a vyrovnanost, stejně jako přátelství a vytrvalá drobná práce. Nechce stát v popředí, ani ve středu, ani v pozadí. Chce být ostatním rovnocenným partnerem. Sangvinik Cholerik Flegmatik Melancholik Klad. vlast. Záporné vlastnosti Klad. vlast. Záporné vlastnosti Klad. vlast. Záporné vlastnosti Klad. vlastn. Záporné vlastnosti Celková charakteristika Vlastnosti projevující se v činnosti (zejména v práci a v učení) Vlastnosti projevující se v chování (zejména ve vztahu k lidem a k sobě samému) CLONINGERŮV NEUROBIOLOGICKÝ MODEL TEMPERAMENTU PREDIKCE PORUCH OSOBNOSTI TEMPERAMENT AND CHARACTER INVENTORY TCI – Test temperamentu a charakteru - Cloninger - biologická či psychobiologická teorie osobnosti - sedmidimenzionálí model osobnosti - T- vyhledávání nového, vyhýbání se nebezpečí, závislost na odměně, odolnost (perzistence) - Ch – sebeovládání (sebezaměření), spolupráce, sebetranscendence - dotazník – tvrzení, odpověď na 5 bodové škále Pojmem temperament označujeme behaviorální a prožitkové charakteristiky osobnosti zakotvené v biologických faktorech. SEBEPOJETÍ KOGNITIVNÍ ASPEKT JÁ - SEBEPOJETÍ vývojově – postupné narůstání informací o sobě na základě vlastního úsudku či informací od druhých princip význačnosti – obsahy sebepojetí se formují kolem význačných aspektů Já EMOČNÍ ASPEKT JÁ - SEBEHODNOCENÍ stabilita sebehodnocení je důležitější než to, zda je sebehodnocení nízké či vysoké KONATIVNÍ ASPEKT JÁ - SEBEREGULACE motivační aspirace, cíle jako měřítko sebehodnocení a pohnutek chování SOCIÁLNĚ KOGNITIVNÍ POJETÍ SEBEREGULACE DLE A. BANDURY sebepozorování – zaměření pozornosti k vlastnímu chování hodnocení opírající se o osobní standardy - hodnoty jako měřítko pro regulaci vlastního chování reakce na vlastní chování – hmotné, hodnotící SOCIÁLNĚ KOGNITIVNÍ POJETÍ SEBEREGULACE DLE A. BANDURY vědomí vlastní účinnosti zážitek mistrovství - přispívá k vysokému vědomí o vlastní účinnosti zástupná zkušenost – „když to svedou ostatní, tak já také“