PARAZITÁRNÍ CHOROBY KŮŽE SCABIES - SVRAB Svrab je svědivá dermatóza způsobená parazitem Sarcoptes scabiei, samička parazita (o velikosti asi 0,3-0,4 mm) se zavrtává ve stratům corneum, tvoří chodbičky a snáší 3 vajíčka denně, žije celkem 4 - 6 týdnů. Samec žije na povrchu kůže a do 48 hodin po kopulaci zemře. K infikování nového hostitele postačuje jediná oplodněná samička. Svrab se získává téměř vždy přímým kontaktem kůže na kůži, inkubační doba je 2-6 týdnů. V nepřítomnosti hostitele je parazit velmi citlivý a umírá při pokojové teplotě do 3 dnů, při vystavení teplotě 50 ° C do 10 minut. Faktory vedoucí k šíření: chudoba, špatná hygiena, ústavní péče - domovy důchodců, nemocnice, věznice, uprchlické tábory, imunodeficit... Klinické příznaky: - silné svědění (hlavně v noci) - papulózní vyrážka, na kůži mohou být viditelné drobné chodbičky (bélošedavé, 5-15 m m dlouhé, čárkovité linie) a tvz. dvojtečky - dvě papuly světle červené barvy blízko vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu roztoče do kůže), druhá menší (konec chodbičky) - příznaky s e projeví do dvou až šesti týdnů, během druhé infekce do 24 hodin - škrábání může způsobit porušení kůže a bakteriální infekci - sekundární projevy sou především výrazem hypersenzitivní reakce, představují erytematózní makuly, papuly, urtikariální léze, exkoriace z e škrábání, krusty, ekzematizace - údaje o s v é d A " ř "^'^""jt^C#'~~w *• ^ 0 l í zvyšuje podezření Predilekční oblasti: zápěstí, meziprstí, kolem pasu, oblast genitálu, areoly, podpaží, hýždě, vnitrní plochy stehen (tam kde je teplo, měkká poddajná kůže) u dospělých není téměř nikdy ovlivněna pokožka hlavy, dlaní a chodidel, ale může být u dětí nebo u jedinců s potlačenou imunitou Zvláštní formy svrabu: 1. Scabies mytých - u nemocných se zvýšenou hygienou je diagnóza svrabu téžká, protože bývá přítomno pouze nékolik ojedinelých projevil, zejména papul - jediným hlavním příznakem bývá silný noční pruritus 2. Scabies nodularis (obrázek) - vzniká v lokalizaci svrabu jako výraz vystu pilované imunologické reakce - silné svédící červené papuly a noduly, které nékdy recidivují po přeléčení svrabu 3. Scabies norvegica (syn. crustosa, hyperkeratotica) - byl poprvé popsán v Norsku u pacientů s malomocenstvím - obvykle se vyskytuje pouze u imunosuprimovaných pacientů, na kůži můžou mít miliony roztočů (vysoká nakažlivost), vzhledem ke snížené imunitní odpovedi nemocných je pruritus mírný či zcela chybí - klinicky nacházíme generalizované erytématoskvamózní papuly a ložiska často pokryté silnými hyperkeratotickými nánosy a krustami. - na rozdíl od bežného svrabu miíže postihovat i hlavu, krk, dlaně, plosky, roztoči se také mohou shromažďovat v nehtových lůžkách, což způsobuje rozdělení nehtových destiček. Diagnóza: - je stanovena většinou klinicky na základě typického lokálního nálezu a anamnézy - v prípade pochyb mikroskopické vyšetření (seškrab z chodbičky nativní preparát), možno identifikovat těla roztočů, vajíčka, trus - případně histologické vyšetření Léčba: - 5% permethrinový krém (InfectoScab) po dobu 8 hodin nebo 20% sírová mast po dobu 5 dnů - rovnoměrná aplikace po koupeli na suchou pokožku, od brady až po konečky prstů na rukou a nohou, - u malých détí, scabies norvegica a u opakovaných reinfestací ošetřit též hlavu - Ivermectin tbi (nové celková terapie) - antihistaminika ke zmírnění svědění a lokální kortikoidy k léčbě ekzématizace - jako prevence reinfekce je důležité přeléčení blízkých osob, obytné prostory by měly být důkladně vyčištěny, oblečení vyprat při minimální teplotě 60 °C - předměty, které nelze prát po dobu jednoho týdne uzavřít v plastových pytlech (nebo ponechat v mrazivém prostředí 48 hodin) - scabies podléhá povinnosti hlášení infekčního onemocn*™ ! PEDICULOSIS = ZAVŠIVENÍ Vši parazitují na lidských vlasech a oděvu, lze je vidět pouhým okem, ale jsou dobře maskované. Jsou bezkřídlé, mají šest nohou a silné drápky, kterými se pevně drží za vlasy, chlupy nebo vlákna oděvů. Sají krev hostitele, bez potravy hynou (mohou přežít do 10 dní bez krmení). Vpich je vétšinou nebolestivý (při vpichu injekují anestetikum). Klinické projevy jsou dány reakcí na sliny anebo na antikoagulans v nich. Jde o silné svédivé červené makulopapuly, které se objevují hodiny až dny po poštípání. Sekundárné vznikají exkoriace, krusty, při delším trvání zhrubení kožního povrchu. Vši mohou být přenašeči různých chorob (např.: skvrnitého tyfu. návratné horečky aj.). 1. Pediculus capitis (veš hlavová) - nejčastéjší typ postihující zejména déti školního veku - upřednostňuje kůži za ušima, spánkovou krajinu a zátylek - klinicky svědění a podráždění, viditelné hnidy, červenohnědé skvrny na pokožce v důsledku vylučované natrávené krve - hnidy (vajíčka) jsou pevně přichyceny k vlasům (šedobélavé oválné útvary), při odrůstaní vlasďse oddalují od povrchu kůže, můžeme tak určit stáří infestace (vzdálenost 1 cm ve kštici odpovídá cca 1 mésíci) 2. Pediculus corporis (veš šatní) - postihuje hlavně bezdomovce a lidi v extrémních stavech chudoby, zvláště když se nemyjou a nosí stejné oblečení po celé týdny - žije v záhybech oděvů, kde klade vajíčka (typicky ve švech), na povrch kůže vylézá pouze kvůli krmení - vpich se projevuje jako malá červená makula s centrálním vpichem 3. Pediculus pubis (pubická veš) - je menší než ostatní dva druhy a má krátké tělo připomínající kraba, odtud anglický název „crabs" - zadní nohy jsou připevněny k chlupu, přední pár nohou a sací aparát jsou ponořeny do folikulu, kousnutí se projevuje jako modré skvrny na kůži podmínéné degradací hemoglobinu enzymy ve slinách vší (maculae coerulae), dochází k svědění - ve vyspělých zemích velmi neobvyklé pro holení ochlupení mohou být zamořeny i řasy Léčba: 1) Dimethicon 4% (napr. šampon Pedicul Hermal) - silikon blokuje dýchací cesty vší a hnid a účinně je zadušením zabíjí 2) Topické insekticidy - byla hlášena rezistence, toxicita, dimethicon je lepší 3) Fyzikální metody: speciální hřebeny používané ve vlhkých vlasech jsou nejúčinnějším způsobem fyzického odstranění vší a hnid. Holení hlavy nebo ostříhání vlasů nakrátko je účinné, ale jen zřídka nutné. Současné je třeba vyménit osobní a ložní prádlo a ošetřit tepelné či insekticidy, včetné hřebenů, kartáčů, plyšových hraček ap.. Vhodné je vyšetření a přeléčení kontaktů. PULLICOSIS-BLECHY Pulex irritans - blecha obecná - živí se sáním krve na hostitelích několikrát denně, co se na kůži obvykle projevuje jako asymetricky uspořádané, svědivé, červené makuly s centrální hemoragickou tečkou, často 3 (snídaně, oběd, večeře), nejčastěji na místech pokrytých oděvy. - má dlouhé zadní nohy a je schopna vyskočit 50-60 cm do výšky, ukrývá se před světlem ve škvírách nábytku, v podlaze, pod kobercem ap. - človéka mohou napadnout i blechy různých zvířat, domácí mazlíčci nesou asi 5% z celkové populace blech a jsou hlavním rezervoárem. - některé druhy blech představují riziko přenosu Yersinia pestis (moru), Rickettsia conori (krysí skvrnivky). - hlavním příznakem je intenzivní svědění, škrábání může vést k sekundární infekci - u některých jedinců dochází k větší imunitní odpovědi (alergii) na bleší sliny vedoucí k papulami kopřivce. Léčba: symptomatická - lokální steroidy, perorální antihistaminika, eradikace blech insekticidy, přeléčení psů a koček. CIMICOSIS - INFESTACE ŠTĚNICEMI Cimex lectularius Štěnice se živí především lidskou krví. Mají hnědé až načervenalé ploché tělo, velikost 4-5 mm. Nymfy a dospělí se během dne skrývají v lidských obydlích (nábytek, stěny a podlahy, matrace, rámy postelí) a v noci sají krev, často se spouštéjí ze stropu - hostitele najdou pomocí tepelných senzorů umístěných na hlavě. Bodají hlavně exponované (nekryté) části těla, obvykle ne pod peřinou nebo pod oblečením. Štěnice injektuje anestetikum, aby kousnutí nebolelo. Krmí se 3-10 minut, jednou týdně, ale bez jídla vydrží několik týdnů až jeden rok, proto je tak těžké se jich zbavit. většina pacientů na kousnutí spočátku nezareaguje, když dojde k reakci, léze jsou nejčastěji červené, kopřivkové s hemoragickou tečkou, pronikání slin do podkožní tkáně způsobuje intenzivní svědění a pálení, léze obvykle vymizí asi za týden. ošetření není obecně nutné, příznaky mohou být zmírněny antihistaminiky nebo lokálními kortikosteroidy. důležitá je eradikace, která může být obtížná, nejlepší je najmout si profesionála se zkušenostmi s likvidací štěnic POZNÁMKA: Pokud cestujete, dávejte si na štěnice pozor, kontrolujte hotelové pokoje nebo koleje. Držte tašky z podlahy. Když se vrátíte domů, vyperte si oblečení a tašky důkladně povysávejte. TROMBIDIASIS - SRPNOVÁ VYRÁŽKA Trombicula autumnalis (sametka podzimní) - okem sotva rozeznatelné červené tečky - kladou vajíčka do vlhké půdy, po vylíhnutí se jejich larvy vyšplhají na trávu a čekají na potenciálního hostitele, teplokrevné savce, včetně lidí - svými čepelovitými kusadlami se přichytí k hostitelům a živí se jejich tkáněmi - po několika dnech sání odpadnou a metamorfují se na dospělé sametky - kousnutí způsobuje relativně prudkou alergickou reakci, silné svědění a červené papuly - účinky kousnutí zvyšuje teplo, často kouše pod spodním prádlem nebo těsným oblečení - příznaky vymizí spontánně po 10-14 dnech, projevy souvisí s pobytem v přírodě, zejména v teplých dnech od července do zan. IXODIDAE - KLÍŠŤATA Ixodes ricinus (klíšté obecné) Je evropským druhem, velikosti 2-3 mm, larvy 1,5 mm. Tato klíšťata žijí v blízkosti lesních cest, obvykle visí za zadní nohy z nízkých keřů a jiné vegetace a trpělivě čekají na kolemjdoucí osobu nebo zvíře. Jakmile se člověk klíštěte dotkne, reflexně se přichytí, najde si vyhovující místo, kde se ukotví v kůži ozubeným hypostomem a saje krev. Životní cyklus trvá jeden až dva roky: —> vajíčko —> larva (živí se malými hlodavci, ptáky, plazy) -> nymfa (stredne velcí savci) —> dospělí (velcí savci, jeleni), nakrmená samička snese několik tisíc vajíček a následně uhyne Winter Summer Ošetření: Nejúčinnější je klíště uchytit jemnou pinzetou co nejblíže k pokožce, opatrně jej kývavým pohybem vytáhnout a zkontrolovat, zda bylo odstraněno celé tělo včetně kusadel. Rána musí být vydezinfikována, nejlépe jódovou tinkturou. Klíšťata mohou způsobit potíže přímo kousnutím nebo nepřímo jako vektory jiných nemocí: • Bakteriální infekce: lymeská borelióza, tularémie, babezióza, rickettsiální infekce, ehrlichióza a anaplazmóza, horečka Q • Virové infekce: klíšťová encefalitida, krymsko-konžská hemoragická horečka, Colorado klíšťová horečka... • Alergie na červené maso: je alergie na alfa-13-qalaktózu (známou také jako alfagal), která je přítomna jak ve slinách klíštěte, tak v červeném mase, proto může dojít k senzibilizaci. Doba zotavení trvá mezi 8 měsíci a 5 lety. Lymeská borelióza - v Evropě je způsobena poddruhy B. burgdorferi sensu stricto, B. afzelii a B. garinii (gramnegativní spirochety) - je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice a je také nejčastější antropozoonózou v Evropě - nemoc se vyvíjí ve stadiích, která nastupují za týdny až léta od infekce, pouze asi u 5 % z osob, které se dostaly do styku s infekcí, vznikne onemocnení - může postihnout jakoukoli část těla, nejčastěji kůži, centrální nervový systém, klouby, srdce a zřídka oči a játra - mezi kožní projevy patří erythema migrans, Diábjwséi^felyiTO^ hladin IgM a IgG protilátek (TitisfyWpftJitiláteŠ dosahuje vrcholu mezi 3.-6. týdnem. Protože protilátky dlouhodobé"přetrvávají v séru, diagnóza této nemoci nemůže být založena pouze na sérologii a vždy musí být korelována s klinickými pňznaky. Falešné"pozitivní reakce mohou být zpďsobeny jinými spirochetami) Léčba: ATB - PNC, doxycyklin, azithromycin (čerstvé kožní formy) (způsob a doba podávání závisí na stádiu a rozsahu postižení orgánů, pohybuje se mezi 10 a 30 dny) 1. Erythema chronicum migrans Akutní (časná) manifestace choroby nastává obvykle v místé štípnutí za nékolik dnií až mésíctf, nej častéj i za 7-10 dnil a bývá nékdy provázena nespecifickými celkovými příznaky zahrnujícími teplotu, mrazení, bolest hlavy, myalgie, artralgie a nechutenství. Specifickým projevem je erythema chronicum migrans, vyskytuje u 30-80 % nemocných boreliózou, má charakteristický vzhled. Začíná jako červená skvrna, do periférie se šířící, v centru lividní, rozšiřuje se do periférie živé červeným, nékdy vyvýšeným lemem a vytváří béhem dnil až týdnil kruhovitá ložiska, jejichž centrální část je lividního či normálního zabarvení, celý projev nabývá prstencového (anulárního) vzhledu. Neléčené spontánne vymizí za týdny až mésíce. Diagnóza je podle klinického obrazu, sérologie 2. Boreliový lymfocytom (lymphadenosis cutis benigna, boreliový pseudolymfom) -je nebolestivý tmavě červený až fialový uzel s hladkým lesklým povrchem o velikosti od několika mm do 3-5 cm -obvykle se vyskytuje u dětí několik týdnů až měsíců po infekci; je to nejčastěji na ušním boltci, ale může to být také na špičce nosu, dvorci bradavky nebo na šourku -diagnózu potvrzuje histologický nález lymfocytární infiltrace kdže převážné polyklonálními B-lymfocyty vétšinou s patrnými zárodečnými centry, a pozitivní sérologie - bez léčby trvá mésíce až léta 3. Acrodermatitis chronica atrophicans -degenerace podkožní tkáně, ne dříve než jeden rok, ale také několik let po infekci -předilekčními místy jsou akrální oblasti těla a kůže nad velkými klouby -léze jsou červené nebo modro-červené a postupně atrofují, kůže je tenká jako cigaretový papír, zvrásnená, cévy jsou jasně viditelné -dlouhodobé komplikace zahrnují periferní neuropatii -původcem je vždy B. afzelii Diagnózu podporuje prakticky vždy pozitivní sérologie a histologické vyšetření. BODAVÝ HMYZ 1. Diptera (syn. dvoukřídlí) komáry (Culicidae), mouchy bodalky (Muscidae), muchničky (Simulidae), ovády (Tabanidae) při vpichu příznaky vyvolávají sliny s obsahem vazodilatačních a antikoagulačních látek klinický obraz je dán druhem hmyzu, intenzitou pobodání a citlivostí postiženého intenzívne svédící až bolestivé erytématózní makulopapuly, urtiky, otoky, popř. provázené zvýšenou teplotou, nauzeou, cefalgiemi až i celkovou alergickou reakcí. v tropech diptera představují riziko přenosu leishmanií, trypanosom, filarií, malarických plazmodií (komár Anopheles) nebo flavivinJ vyvolávajících např. dengue, žlutou zimnici rknmářh Mosquito Myiasis vyskytující se hlavné v tropech, je zpilsobena larvami nékterých much, které kladou vajíčka do ran a télních otvoril a nékteré i aktivné vyhledávají hostitele. V našich podmínkách larvy nékterých much mohou být nalezeny v nekrotických ranách (nezakryté bércové vředy). Protože se larvy živí nekrotickou tkání, napomáhají vyčistení vředu. 2. Hymenoptera (syn. blanokřídlí) - štípnutí včel, vos, sršríil, mravenčil... - projevuje se bolestí, svedením, erytémem a otokem v místé vpichu - mnohočetné vpichy mohou vést k systémové toxicite s možností kardiovaskulárního selhání, anafylaxi Terapie: Je symptomatická - dezinfekce povrchu, celkové antihistaminika, kortikoidní externá (při alergické reakci i celkové), při ^ sekundární infekci antibiotika. U alergických osob připadá v úvahu desenzibilizace. ROZTOČI Pvemotes roztoči Kousnutí od roztočů pyemotes se obvykle vyskytuje ve velmi specifických situacích v přírodě - nejčastěji, když přicházíme do styku s hmyzem, který je těmito roztoči napaden. Nezamořují domácnosti. Pyemotes tritici - u lidí, kteří manipulují se slámou (např. při krmení hospodářských zvířat) Pyemotes herfsi - u lidí pracujících se dřevem - hmyz ve dřevě je nosičem roztočů Klinický obraz: červená skvrna s malým puchýřem uprostřed, nejčastěji na krku, obličeji, pažích nebo horní části trupu. Léčba: symptomatická - antihistaminika + lokální kortikosteroidy Roztoči Cheyletiella Žijí na kůži psů, koček a králíků, kde se živí tkáňovou tekutinou a buněčným. Mezi příznaky u zvířat patří intenzivní svědění, šupiny na kůži a vypadávání srsti. Léze jsou obvykle na zádech zvířete. Roztoči Cheyletiella se pohybují rychle, u infikovaných zvířat je viditelný pohyb mezi chlupmi, který se označuje jako „chodící lupy". Člověk není vhodným hostitelem, jsou ovlivněna pouze místa, kde dochází k těsnému kontaktu se zvířaty (kočka, pes, králík) - břicho, stehna, paže. Příznaky u lidí zahrnují několik červených, svědivých hrbolů. Roztoči se nemnozí, rychle odumírají a příznaky odezní během několika dní. DEMODICOSIS Demodex (trudník) Drobní roztoči, kteří žijí a živí se v lumen lidských vlasových folikulů (Demodex folliculorum-0,3-0,4 mm) a v mazových žlázách (Demodex brevis - 0,2 mm). Nejčastěji se nacházejí na bradě, nosu, čele, řasách a uších. V jednom folikulu mohou žít tři nebo více jedinců. Jsou nedílnou součástí lidského mikrobiomu a obvykle nezpůsobují žádné problémy, ale někdy způsobují stav zvaný demodikóza. Mezi příznaky nejčastěji patří folikulární šupění, zarudnutí, citlivá pokožka a svědění. Byly také popsány makuly, papuly, ekzémy, folikulitida a pigmentace. Zvýšený počet roztočů demodexu byl pozorován u onemocnění jako je růžovka, periorální dermatitída nebo otitis externá. Terapie: metronidazol, ivermektin, síra, kyselina salicylová... VERMES - ČERVY 1. Cerkáriová dermatitída (syn. vyrážka z koupání, pruritus plavcUap.) Je alergická kožní reakce způsobená penetrací cerkárií do lidské kůže. Cerkárie jsou larvální formy parazitických plochých červů (schistosomes, převážně rodu Trichobilharzia). Uvolňují se z infikovaných vodních hlemýžďů do jezer, rybníků a lagun. Většina pacientů se nakazí při koupání v přírodě. Exantém se vyvíjí na exponovaných místech pokožky, když cerkárie omylem proniknou lidskou (obvyklý hostitelé jsou vodní ptáci kachny, labutě, husy, rackové).Lidé nejsou vhodnými hostiteli, takže po proniknutí cerkárie rychle odumírají a vyvolávají alergickou reakci v místě proniknutí představovanou nejprve růžovými makuly o průměru asi 2 mm, později papuly a nepříjemné intenzivní svěděním Tyto léze spontánně zmizí po 2-3 týdnech. Léčba je pouze symptomatická 2. Larva migrans Je kožní infekce způsobená larvami parazitů, které obvykle napadají kočky, psy a jiná zvířata (nejběžnějšími druhy jsou Ancylostoma braziliense a Ancylostoma caninum). Lidé mohou být infikováni larvami chůzí naboso po písečných plážích kontaminovaných zvířecími výkaly. Tento parazit se běžně vyskytuje v tropech a subtropech - např. karibské pláže. Červy žijí a kladou vajíčka do střevního traktu zvířat, jejich výkaly kontaminují půdu, zejména na plážích. V písčité půdě se pak z vajíček vylíhnou larvy. Larva vytváří 2-3 mm široké, hadovité stopy táhnoucí se 3-4 cm od místa průniku. Jsou mírně vyvýšené, masově zbarvené a způsobují intenzivní svědění. Nejběžnějšími vstupními místy jsou chodidla a hřbety nohou. Larvy mohou proniknout porušenou, ale také zcela intaktní kůží, migrují uvnitř epidermis - ve stratům spinosum. Nikdy nepronikají bazálni membránou hlouběji do dermis (u zvířecího hostitele jsou larvy schopné proniknout do dermis, pak infikovat krev a lymfatický systém a poté dokončit svůj cyklus v Gl traktu.) Léčba: Lidé jsou náhodní hostitelé, takže larvy nakonec uhynou. Ve většině případů léze vymizí bez léčby během 4-8 týdnů. Průběh nemoci lze zkrátit - ivermektin, kapalný dusík, laserové ošetření. Antihistaminika a topické kortikosteroidy poskytují symptomatickou úlevu od svědění. ARANEAE - PAVOUCI 1. Zaprednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) Žije v jižní Evropě i v teplejších oblastech České republiky. Jak název napovídá, neplete klasické pavučiny, ale pavučinovou kuklu na vrcholcích vegetace. Neútočí spontánně, jenom pokud se cítí ohrožená - např. když je manipulováno s kuklou s vejci nebo když se člověk pavouka dotkne. Je nebezpečná, protože její chelicery dokážou prokousnout lidskou kůží a vstřikovat jed (na rozdíl od většiny pavouků v této oblasti), ale stále nepředstavuje vážnou hrozbu. Kousnutí způsobuje intenzivní bolest (mnohem větší než bodnutí včelí nebo vosí), otoky a pocení. Účinky kousnutí obvykle ustoupí do 24 hodin. Chlazení postižené oblasti může příznaky zmírnit. 2. Stepník moravsky (Eresus moravicus) Je to pavouk, se kterým se můžete setkat na jižní Moravě, je to také nejjedovatější pavouk v České republice. Kousnutí způsobuje horečku doprovázenou zrychlením srdečního rytmu, pocitem intenzivního tlaku v hlavě a zarudnutím obličeje. Tyto příznaky zmizí asi po dvou hodinách. Člověk po zbytek dne pociťuje silné bolesti hlavy. Otázky VL, ZL 4. Parazitární choroby 49. Lymeská borelióza - kožní projevy Pediatři 4. Parazitární choroby 44. Lymeská borelióza - kožní projevy Zdroje: Dermatovenerologie, Jiří Štork et al. Klinická dermatologie II.díl, Jana Hercogová et al. www.dermnetnz.org Část obrázků z původní přednášky od prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc. DĚKUJI ZA POZORNOST :)