Spojivka [USEMAP] Spojivka •Conjunctiva palpebralis –Tarzální –Orbitální –Lymfatická tkáň - folikuly –Papily •Fornix •Conjunctiva bulbi –Sklerální –Limbální • [USEMAP] Figure 2 [USEMAP] eye8 [USEMAP] [USEMAP] Tarzální spojivka lids8 lids9 Papilární reakce tarzální spojivky [USEMAP] Folikulární reakce spojivky INF Con16 [USEMAP] Dolní přechodná řasa spojivky – fornix conjunctivae all conj18 all conj19 [USEMAP] Chemoza spojivky [USEMAP] Vícevrstevný nerohovějící epitel spojivky Junkční naevus spojivky Substantia propria [USEMAP] Spojivka •Akcesorní slzné žlázky Wolfringovy a Krauseho •Henleho krypty Manzovy žlázky mazové •Lysozym + Ig (sekreční IgA, IgE) - baktericidní efekt • [USEMAP] Anatomie spojivky a jejich žlázek Nik_00007 Pohárkové buňky Manzovy žlázky Wolfringovy žlázky Henleho krypty Krauseho žlázky Spojivkový fornix Bulbární spojivka Víčková spojivka [USEMAP] Bakteriální konjunktivitida Krusty zasychajícího sekretu na víčkách a povrchní injekce spojivky Mukopurulentní sekrece INF Con2 INF Con3 [USEMAP] Okohybný systém oka [USEMAP] Zevní oční svaly pravého oka v primárním pohledovém směru (pohled shora) [USEMAP] [USEMAP] eye32 1. N. lacrimalis (V) 2. N. frontalis (V) 3. N. trochlearis (IV) 4. N. abducens (VI) 5. N. Nasociliaris (V) 6. Horní & dolní větev nervus oculomotorius (III) 7. N. opticus (II) 8. Anulus tendineus communis [USEMAP] Tillauxova spirála [USEMAP] [USEMAP] Dorzální pohled na bulbus [USEMAP] Struktura trochlee - kladky [USEMAP] [USEMAP] Svalový kužel [USEMAP] Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro [USEMAP] image891 Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro [USEMAP] Pojivové struktury orbity [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Osy hybnosti bulbu elevace deprese Abdukce x addukce intorze extorze [USEMAP] Nik_00017 elevace deprese Abdukce x addukce intorze extorze [USEMAP] [USEMAP] Dukce - Verze - Vergence Nik_00018 [USEMAP] Vlastnosti zevních očních svalů [USEMAP] Činnost m. rectus superior [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Koule oční [USEMAP] •Vzdálenost bulbu od stěn očnice ~ 1cm •Přední a zadní pól, ekvátor, meridiány •Předozadní délka ~ 24,2mm, od ekvátoru k ekvátoru ~ 24,1mm, vertikálně ~ 23,6mm, zadní plocha rohovky - makula ~ 21,74mm, váha ~ 7g, obsah ~ 6,5cm2 •Úhel mezi osou bulbu a osou očnice je 23° •Bellův fenomén - stočení bulbů nahoru ve spánku (povolí tonus svalů) •Anatomická osa - spojnice mezi oběma • póly oka •Optická osa - spojuje bod max. zakřivení • rohovky a obou ploch čočky •Osa vidění - spojnice fovea centralis a • bodu fixace [USEMAP] Optická osa Anatomická osa Linea visus Osa vidění 4-7° [USEMAP] Obaly bulbu •Tunica fibrosa - rohovka • - bělima •Tunica vasculosa - uvea - cévnatka • - řasnaté tělísko - duhovka •Tunica nervosa - stratum pigmenti retinae • - retina [USEMAP] Obsah koule oční •Lens cristalina (čočka) • •Corpus vitreum (sklivec) • •Humor aquaeus (komorová voda) [USEMAP] Anatomy%20of%20eye [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Bělima (sclera) •5/6 (>80%) pevného obalu oka •Episkléra - vnější pojivový kryt (1-0,6mm) •Area cribriformis sclerae - výstup n. opticus •Na zadním pólu přechází skléra do pochev n.II, vpředu korneosklerálním limbem v rohovku •Histologie: kolagenní (nejvíce typ I, méně typ III-VI) a elastinová vlákna (málo Ø malá možnost vyklenutí), proteoglykany a glykoproteiny, ojediněle fibroblasty, obsahuje 90% vody • [USEMAP] 4-7° [USEMAP] Přechod skléry do pochev optiku na zadním pólu oka [USEMAP] Přechod skléry do rohovky - korneosklerální limbus Episkléra [USEMAP] a2 POAG14 Lamina cribriformis sclerae Skléra, episkléra a Tenonské pouzdro [USEMAP] Bělima (sclera) •Episkléra přechází v Tenonské pouzdro - elastická membrána obalující skléru, přecházejí do ní obaly zevních očních svalů •Úpony zevních očních svalů přecházejí do tkáně skléry. Skléra je nejtenčí v oblasti za úpony přímých svalů (0,3mm) a ztlušťuje se směrem k optiku (1mm) a k limbu (0,8mm) •Lamina fusca sclerae - vnitřní vrstva skléry v kontaktu s cévnatkou; obsahuje melanocyty [USEMAP] Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro [USEMAP] Skléra retina4.jpg (75807 bytes) Lamina fusca sclerae [USEMAP] Skléra sclera Lamina fusca sclerae [USEMAP] Bělima (sclera) •Průběh cév a nervů sklérou: aa. et nn. ciliares posteriores breves - v oblasti n. II ; aa. et nn. posteriores ciliares longi jdou suprachoroidálním prostorem (mezi cévnatkou a sklérou) k duhovce; aa. et nn. ciliares anteriore pronikají skrz skléru při limbu; 4 vv. vorticosae pronikají skrze skléru z oka v úrovni ekvátoru. •Skléra je inervována jen řídce Ø je relativně málo citlivá [USEMAP] Vortikózní žíly Přední ciliární arterie Suprachoroidální prostor Zadní ciliární arterie [USEMAP] image873 Průběh ciliárních artérií [USEMAP] image872 Průběh ciliárních nervů [USEMAP] image874 Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru [USEMAP] Rohovka (cornea) •Tvar horizontálně uložené elipsy • Microcornea - horizont. Průměr < 10mm • Megalocornea - horizont. Průměr > 13mm •Poloměr zakřivení - přední plocha = 7,8 mm zadní plocha = 7 mm •Fyziologický rohovkový astigmatismus - silnější zakřivení vertikálního meridiánu (0,5 Dpt) •Tloušťka rohovky - v centru 0,6mm, v periferii 1mm •Funkce: optická (transparence, 43Dpt), mechanická 12mm 11mm [USEMAP] Rohovka •1. Epitel: - mnohovrstevný (5-6 vrstev), dlaždicovitý, nerohovějící • - připojen k bazální membráně (kolagen typu IV, laminin, fibronektin) hemidesmosomy a fibrilami (kolagen VII. typu), které jsou zakotveny v Bowmannově membráně • - velká regenerační schopnost, při poškození (erozi) -reepitelizace do 72 hod • - fyziologická obměna v 6-7 denním cyklu • [USEMAP] Schéma rohovkového epitelu [USEMAP] Rohovka •2. Bowmanova membrána: • - pod bazální membránou epitelu • - po traumatu neregemeruje •3. Stroma: • - Extracelulární matrix (kolagen, proteoglykany) • - Stromální bb. - keratocyty (fibroblasty) - produkují extracelulární matrix • [USEMAP] Rohovka •3. Stroma: • - svazečky kolagenních vláken (kolagen I, III, V, VI typ), které se kříží ve všech směrech a jsou složené z jemných fibril o pravidelné tloušťce a pravidelné vzdálenosti mezi sebou (pod vlnovou délkou světla) Ø průhlednost rohovky • - hydratace stromatu ~ 80% Ø průhlednost rohovky • - Proteoglykany (keratansulfát, chondroitinsulfát, dermatansulfát). Jejich zbobtnáním (při ñ obsahu H2O) se kolagenové fibrily roztlačí ð ztráta pravidelné struktury ðrohovka se kalí (edém) [USEMAP] Rohovka [USEMAP] ACG3 Acg8 Acg6 Transparentní rohovka Edém rohovky [USEMAP] Rohovka •4. Descemetova membrána: • - je produktem endotelových bb. (kolagen typu IV, VII, fibronektin, laminin) • - obsahuje elastická vlákna Ø elasticita • - v periferii končí ve Schwalbeho linii komorového úhlu • • [USEMAP] Struktury komorového úhlu - Schwalbeho linie Aaa Schwalbeho linie Schlemmův kanál Trabeculum Sklerální ostruha Výběžky duhovky [USEMAP] Rohovka •5. Endotel: • - jedna vrstva polygonálních bb. • - po narození 4-5000 bb/mm2; po 60. roce života 2000 bb/mm2 • - reparace endotelu probíhá zvětšováním nepoškozených bb. - bb. se nedělí !! • - Na/K - ATPázová pumpa endotelu pomáhá udržovat konstantní hydrataci rohovky Ø transparenci! Při ò endotelií < 500 bb/mm2 Ø stromální edém • [USEMAP] Composite of contact lens related endothelial morphometry changes (x120). As duration of contact lens wear increases, there is a constant cell density, progressive reduction in percentage of hexagons, and progressive increase in coefficient of variation (CV) of cell size. Rohovkový endotel [USEMAP] Rohovkový endotel [USEMAP] Řez rohovkou 422 [USEMAP] Rohovka •Senzitivní inervace rohovky • - Rohovka je nejcitlivější tkání v těle • - Plexus ciliaris (nervová pleteň mezi corpus ciliaris a sklérou) vlákna z nn. ciliares z n. nasociliaris z I. větve n. trigeminus (oftalmická) • [USEMAP] Výživa rohovky •Zásobení O2 ze 3 zdrojů: –Přes slzný film z atmosféry (při otevřených očích) – epitel a větší část stromatu. PO2= 155mmHg –Z komorové tekutiny – endotel a hlubší vrstvy stromatu (O2 se do KV dostává z cév duhovky a řasnatého tělesa) – zásobení nezávislé na vnějších vlivech. PO2= 55mmHg –Ze spojivkových cév (při zavřených očích). PO2= 55mmHg •Zásobení Glukózou z KV – převážně anaerobní metabolizace → laktát – [USEMAP] Rohovka •Limbus rohovky • - periferní, asi 1mm široký okraj rohovky • - rohovka zde přechází do spojivky a do skléry [USEMAP] Řez rohovkou cornea1.jpg (61884 bytes) [USEMAP] Tunica vasculosa - uvea •Duhovka •Řasnaté tělísko •Cévnatka • •Vyživovací funkce (včetně tyčinek, čípků a RPE) •Regulace světla vstupujícího do oka (duhovka) •Produkce nitrooční tekutiny (corpus ciliare) •Akomodace (corpus ciliare) • • [USEMAP] Tunica vasculosa - uvea [USEMAP] Duhovka - iris •Odděluje přední a zadní komoru oční •Zornice (pupila) •Pupilární oblast - duhovkové okruží (vyvýšená přechodná zóna) - ciliární oblast • [USEMAP] [USEMAP] Duhovka - iris •Duhovková tkáň se skládá z předního listu (mezoderm) a zadního listu (ektoderm) •Endotel pokrývá přední plochu duhovky •Stroma - pojivo s kolagenními a elastickými vlákny •Circulus arteriosus iridis major (kořen duhovky a přední partie corpus ciliare) •Circulus arteriosus iridis minor (kapilární kličky v oblasti sfinkteru) [USEMAP] Svaly duhovky M. sphincter pupillae (parasympaticus) M. dilatator pupillae (sympaticus) Cirkulární vlákna m. ciliaris Radiální vlákna m. ciliaris Meridionální vlákna m. ciliaris Processus ciliares [USEMAP] Ventrální pohled na iris Anulus iridis major Anulus iridis minor Přední plocha čočky [USEMAP] [USEMAP] Duhovka - iris •Barva duhovky je závislá na množství pigmentu ve stromatu a skladbě duhovkové tkáně (albíni nemají v epitelu ani ve stromatu žádný pigment) •Epitel duhovky tvoří zadní list duhovky a má 2 vrstvy: –přední vrstva bb. je prodloužením RPE –zadní vrstva bb. (více do centra bulbu) je pokračováním nepigmentovaného ciliárního epitelu [USEMAP] tipirishp Dvě vrstvy epitelu duhovky, m. sphincter pupillae, pigmentové bb. stromatu [USEMAP] Duhovka - Iris iris.jpg (31824 bytes) [USEMAP] Corpus ciliare •Leží mezi kořenem duhovky a ora serrata –Pars plicata (výběžky v předních partiích c.ciliare) –Pars plana –Processus ciliares (radiální výběžky v pars plicata) –M. ciliaris (v bazální části c. ciliare) •Lamina supraciliaris - řídká pojivová tkáň mezi sklérou a c.ciliare - pokračování suprachoroidálního prostoru •Funkce: 1. Akomodace • 2. Produkce komorové tekutiny • [USEMAP] eye3 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Skléra 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Koronární řez oční koulí [USEMAP] Iris a corpus ciliare - dorzální pohled Corpus ciliare Processus ciliares Facies posterior iridis Facies posterior corneae [USEMAP] Dorzální pohled na výřez corpus ciliare Plicae iridis Plicae ciliares Processus ciliares Ora serrata [USEMAP] Musculus ciliaris • • •Müllerův sval - cirkulární stah při akomodaci •Brückeův sval - longitudinální vlákna - desakomodace •Vzadu se sval spojuje s lamina elastica Bruchovy membrány, vpředu jdou svalová vlákna ke sklerální osruze a končí v trámčině komorového úhlu. •Inervace: - parasympaticus - Müllerův sval - sympaticus - Brückeův sval •Stroma corpus ciliare - pojivo + cévní síť + chromatofory [USEMAP] Duhovko-rohovkový komorový úhel [USEMAP] Iris – facies ant. M. ciliaris Chorioidea Nn. ciliares [USEMAP] Processus ciliares • • •Kapilární síť ciliárních výběžků Ø produkce komorové tekutiny •Ciliární epitel: –vnější vrstva - pokračování RPE, pigmentovaná –vnitřní vrstva - nepigmentovaná, pokračování redukovaných retinálních vrstev •Inervace –senzitivní - z n.V/1 –parasympaticus - z n.III –sympaticus - hraje podřadnou roli při akomodaci [USEMAP] Corpus ciliare - dvě vrstvy ciliárního epitelu ciliary2.jpg (68047 bytes) [USEMAP] Choroidea – cévnatka • • •Výživa vnějších vrstev sítnice – tyčinek a čípků •Rozprostírá se od ora serrata k papile n.II •Suprachoroidea- prostor mezi sklérou a cévnatkou (aa. a nn. ciliares posteriores longi) •Stroma cévnatky = cévy (větve zadních krátkých a dlouhých ciliárních arterií a předních ciliárních arterií, vortikózní žíly) + pojivo •Choriocapilaris – nejvnitřnější vrstva, zásobuje RPE a tyčinky s čípky • [USEMAP] [USEMAP] Cévnatka Eye_choroid_coat_label Vortikózní žíla [USEMAP] Artérie cévnatky po odpreparování skléry image873 [USEMAP] Lobulární architektura cévního systému cévnatky [USEMAP] LM%20choroid cévnatka [USEMAP] Choroidea – cévnatka • • •Bruchova membrána – hranice mezi cévnatkou a RPE –Lamina elastica – vnější vrstva s elastickými vlákny –Lamina cuticulosa – neobsahuje elastická vlákna, bazální membrána RPE • [USEMAP] Komorový úhel – angulus iridocornealis • • •Schwalbeho linie- zakončení Descemetské membr. •Trabeculum uveale (Trabeculum iridis,ciliare) •Trabeculum corneosclerale Elastická mříž s otvory pro odtok KV •Sklerální ostruha, sulcus sclerae •Schlemmův kanál je od PK oddělen trabekulem, stavbou odpovídá cévě. Odtok ze Schlemm. kanálu je do intrasklerálního cévního plexu a kolektorovými vodními vénami do episklerálních cév • • [USEMAP] Struktury komorového úhlu a3 a) Uveál. trabekulum b) Korneosklerální trabe. c) Schwalbeho linie d) Schlemmův kanál e) Kolektorové vodní cévy f) Longitudinální svalová vlákna m. ciliaris g) Sklerální ostruha [USEMAP] Struktury komorového úhlu - Aaa Schwalbeho linie Schlemmův kanál Trabeculum Sklerální ostruha Výběžky duhovky [USEMAP] Tunica interna (nervosa) bulbi •Stratum pigmentosum – RPE –Významný pro metabolismus tyčinek a čípků (regenerace zrakového pigmentu, fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů …)!! Ø porucha Ø VPMD… –1 vrstva kubických bb. s pigmentovými granuly lipofuscinu •Retina [USEMAP] retina [USEMAP] rpe Pigmentový epitel sítnice v elektronmikroskopickém obraze [USEMAP] Fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů prostřednictvím RPE Výběžky apikální zóny RPE mezi vnější segmenty fotoreceptorů [USEMAP] Sítnice •Pars optica retinae - od ora serrata k papile n.II •Pars coeca retinae - od ora serrata k epitelu řasnatého tělíska a duhovky - sítnice zde má charakter jednovrstevného nepigmentového epitelu •Sítnice je jen volně přiložena k cévnatce (hraje úlohu při patofyziologii odchlípení sítnice). Pevně je retina fixována pouze k papile a k ora serrata. • • [USEMAP] Sítnice •Čípky 6 - 7 000 000 (tři typy pigmentu) •Tyčinky 120 000 000 •Bipolární bb. •Gangliové bb. •Podpůrné bb. (Müllerovy podpůrné bb., neuroglie) •Asociační bb. ve vnitřní jádrové vrstvě sítnice –Horizontální bb. –Amakrinní bb. smlcone-rod [USEMAP] Přechod pars optica sítnice do nepigmentovaného epitelu pars coeca retinae na úrovni ora serrata [USEMAP] Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky [USEMAP] Struktura tyčinek a čípků •Tyčinky - vnější úsek (obsahuje světločivý pigment) • - vnější výběžek (disky s rhodopsinem) • - přechodná zóna • - vnitřní výběžek (elipsoid; mitochondrie) • - vnitřní úsek (buněčné jádro a nervové vlákno) •Čípky - obdobná struktura jako u tyčinek.Ve vnějším výběžku vnějšího úseku obsahují Jodopsin •Vnější výběžky tyčinek a čípků se zabořují do RPE • [USEMAP] Neuroretinální synapse vnější výběžek vnitřní výběžek + vnější úsek vnitřní úsek [USEMAP] Tyčinky a čípky G_011_15_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] Struktura čípků G_011_28_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] Zevní segment tyčinek G_011_23_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] Zevní segment čípků G_011_30_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] rhodop5 [USEMAP] Bipolární buňky •První neuron sítnice •Ganglion retinae (spojení smyslových bb. s bipolárními bb.) •Individuální přepojení: jeden fotoreceptor na jednu bipolární buňku. Je jen v centru fovey (asi 2 500 čípků) •Difúzní přepojení: několik smyslových bb. je přepojeno na jednu bipolární buňku a několik bipolárních bb. na jednu gangliovou buňku [USEMAP] retina Individuální přepojení Difuzní přepojení [USEMAP] Gangliové, asciační a podpůrné buňky •Druhý neuron sítnice Ø neurit do Corpus geniculatum laterale •Asociační bb. - ve vnitřní jádrové vrstvě –Horizontální bb. - synapse s čípky a tyčinkami horizontálně; nejasná funkce –Amakrinní bb. - propojují i větší množství gangliových bb.; podpůrná úloha ? •Podpůrné bb. - podpůrná a vyživovací funkce –Müllerovy bb. - prostupují všemi vrstvami sítnice –Neuroglie - mikroglie, astrocyty - schopnost fagocytózy, metabolická funkce • – [USEMAP] Buňky neuroglie sítnice •Müllerovy bb. – prostupují všemi vrstvami sítnice • - vytváří MLI (jejich basální membrána) - udržují strukturální integritu vrstev sítnice • - regulace homeostázy extracelulárního prostředí sítnice (K+, odstranění glutamátu, cyklus retinalu, syntéza glykogenu, cytokinů, glukóza pro neur.) •Astrocyty - ve vrstvě gangliových bb. a vnitřní plexiformní vrstvě •Mikroglie – schopnost fagocytózy a mobility – pohybu (…patologické stavy – záněty…) [USEMAP] retinalcircuitry [USEMAP] Müllerovy, horizontální a amakrinní bb. [USEMAP] retina Müllerova buňka Horizontální buňka Amakrinní buňka [USEMAP] Vrstvy sítnice •1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) •2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků •3. Membrana limitans externa (horizontálně probíhající výběžky Müllerových bb.) •4. Vnější vrstva jader světločivých elementů (tyčinky a čípky) •5. Vnější plexiformní vrstva - spoje mezi receptory a bipol. bb. •6. Vnitřní jádrová vrstva (jádra bipolárních, horizontálních, amakrinních a Müllerových buněk ) •7. Vniřní plexiformní vrstva -neurity bipol., dendrity gangl. b. •8. Vrstva gangliových buněk (ganglion opticum) •9. Vrstva zrakových nervových vláken •10. Membrana limitans interna (MLI- ohraničení proti sklivci) • [USEMAP] RetinalLayers-R [USEMAP] retina3.jpg (78835 bytes) Vrstvy sítnice 1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) 2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků 3. Membrana limitans externa 4. Vnější vrstva jader světločivných elementů 5. Vnější plexiformní vrstva vláken 6. Vnitřní jádrová vrstva 7. Vniřní plexiformní vrstva vláken 8. Vrstva gangliových buněk 9. Vrstva zrakových nervových vláken 10. Membrana limitans interna (MLI) [USEMAP] Topografie nervových vláken sítnice Aaa Makulopapilární svazeček Horizontální raphe [USEMAP] Průřez zadním pólem oka [USEMAP] Specifické úseky sítnice •Papilla n. optici – jen MLI, fyziologická exkavace • Neuropathies 3 [USEMAP] optic nerve.jpg (65594 bytes) [USEMAP] Specifické úseky sítnice •Fovea centralis – foveola obsahuje jen čípky, vnitřní vrstvy sítnice jsou odtlačeny do stran •Macula lutea – nemá cévy, pigment xantofylin [USEMAP] Nik_00008 FAG snímek zadního pólu oka - Rozsah MAKULY zobrazuje modrá kružnice - Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice [USEMAP] Oblast fovea centralis Nik_00009 -Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice - FOVEÁLNÍ AVASKULÁRNÍ ZÓNA – červená kružnice - FOVEOLA – světle fialová kružnice - UMBO – centrální vkleslina - bílá tečka [USEMAP] Fyziologický foveální reflex Nik_00011 [USEMAP] Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky [USEMAP] Specifické úseky sítnice •Ora serrata – přechod optické části sítnce ve slepou, redukce vrstev sítnice, MLI pokračuje na iris [USEMAP] eye3 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Skléra 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Koronární řez oční koulí [USEMAP] Cévní zásobení sítnice •A. centralis retinae (z a. ophthalmica z a. carotis interna) – oddělena od sklivce MLI, vyživují 1. a 2. neuron (bipolární a gangliové bb.) •Choriokapilaris – zásobuje RPE a smyslový epitel tyčinek a čípků •A. cilioretinalis – variabilní, může zásobovat tyčinky a čípky •V. centralis retinae [USEMAP] Cévy ve foveální oblasti – foveální avaskulární zóna Nik_00010 [USEMAP] Větve a. centralis retinae [USEMAP] Vnitřní prostory očního bulbu •Komorová voda –Produkce výběžky c.c. sekretoricko difúzním mechanismem –Cirkulace –Stálá produkce 2,2mm3/min, – obsah se obnoví za 10 hod. –Výživa rohovky a čočky Aaa [USEMAP] Vnitřní prostory očního bulbu •Camera oculi anterior –Hloubka mezi 3-3,7mm (myopové hlubší, hypermetropové mělčí PK) • •Camera oculi posterior –Štěrbinovitý prostor (hloubka 0,5mm) – – Přední komora oční Zadní komora oční cornea_20x Čočka – lens cristallina •Bikonvexní; ekvátor; přední a zadní pól •Pouzdro •Epitel - pod pouzdrem na přední ploše až k ekvátoru •Čočkové stroma – vlákna z ekvatoriál. epitel. bb. lens2.jpg (50961 bytes) Čočka - histologie Histologická skladba čočky Pouzdro čočky image887 Ekvatoriální oblast čočkového epitelu – epitelové bb. se zde prodlužují a utvářejí čočková vlákna – neustálý proces Ø vrstvení čočkových hmot Vrstvení čočkových hmot, čočkové jádro Čočkové švy G_007_19_glaucoma_lens_fibres Čočkové švy – pohled od ekvátoru Hexagonální struktura čočkových vláken na řezu kolmém k jejich podélné ose lens_ff_fcs lens Čočka na řezu G_007_12_glaucoma_lens Závěsný aparát čočky – fibrae zonullares – kolagenní a elastické fibrily G_007_07_glaucoma_lens Úpon závěsného aparátu na zonulární lamele čočkového pouzdra G_007_15_glaucoma_lens_epithelium image883 Řez čočkou, pouzdrem a závěsným aparátem čočky G_007_13_glaucoma_lens_capsule Stárnutí čočky a rozptyl světla lensaging Sklivec – corpus vitreum •Želatinózní hmota •Udržuje tvar oka •Refrakční médium •Objem 4ml, 98% H2O •Bílkovina vitrein •Kyselina hyaluronová Ø viskozita sklivce •Kolagenní fibrily Sklivec – molekulární složení •Kolagen (nejvíce typ II) •Glykosaminoglykany –Kyselina hyaluronová Ø viskozita sklivce –Chondroitin sulfát •Nekolagenové strukturální proteiny –Fibrilliny (mutace u Marfanova syndromu) –Opticin (dříve nazýván vitrican) –Vit 1 •Další komponenty: aminokyseliny, albumin, transferin, metaloproteinázy, kyselina askorbová (ochrana sítnice a čočky před volnými radikály) • • • Sklivec eye_model_vitreous Anatomie sklivce Sklivec, Cloquetův kanál G_031_01_glaucoma_diseases_of_vitreous Cloquetův kanál Vývoj sklivce •Primární sklivec – od 2. embryonálního měsíce – ektodermální původ •Cloquetův kanál – vzniká zatlačováním primárního sklivce sekundárním sklivcem •Sekundární sklivec – od 4. embryonálního měsíce tvořen ze sítnice •Terciální sklivec – definitivní struktura sklivce a zonulárních vláken Vývoj sklivce primární a sekundární sklivec Patologie sklivce Vit-seperation-large Schéma vitrektomie G_031_05_glaucoma_diseases_of_vitreous Zraková dráha •Od smyslových bb. sítnice po zrakové centra v okcipitáním laloku kůry mozkové •Fotoreceptory ð bipolární bb. ð gangliové bb. ð vrstva nervových vláken sítnice ð n. opticus ð chiasma opticum ð tractus opticus ð corpus geniculatum laterale (primární zrakové centrum ð Radiatio optica (Gratioletův svazeček) ð korová centra okcipitálního laloku (area striata (17), parastriata (18), peristriata (19)) Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Sulcus calcarinus Area striata Brachium colliculi superioris Choroidální plexus Laterální komory Radiatio optica N. oculomotorius Colliculus superior Terč zrakového nervu PD = 1,5mm Průřez terčem zrakového nervu Vagina externa (dura mater) Spatium intervaginale (subarachnoideální prostor) Vagina interna (pia mater, arachnoidea) Area cribrosa Exkavace terče n. II Přední oddíl zrakového nervu cévní zásobení (periferní a axiální systém) Úseky zrakového nervu • Délka n. II - 35-55mm, asi 1 milion vláken; 4 úseky • Intrasklerální úsek ð myelinizace nervových vláken • Intraorbitální úsek ð obaly n. II (pleny mozkové); esovitý průběh; vstup a. centralis ret. Do n.II • Intrakanalikulární úsek ð tvrdá plena n. II přechází v periorbitu; a. ophthalmica leží pod n. II • Intrakraniální úsek ð n. II již nemá tvrdou plenu mozkovou • V n. II je asi tisíc svazečků n. vláken • Pia mater, arachnoidea, dura mater Fibrae medullares – myelinizované nervové vlákna Dura mater cranialis Anulus tendineus communis Vagina externa Vagina interna Obaly zrakového nervu Nik_00023 Příčný řez n. II - retrobulbárně Svazečky nervových vláken Septa pojivové tkáně eye38 1. Zrakový nerv 2. Chiasma opticum 3. Tractus opticus 4. Corpus geniculatum laterale 5. Radiatio optica 6. Zrakový kortex 7. Colliculus superior středního mozku 8. Putamen 9. Dlouhé asociační svazky - fasciculus occipitofrontalis inferior 10. Pulvinar Thalami 11. Fissura Calcarina 12. Zadní roh postranní komory Chiasma opticum Koronární řez skrz chiasma opticum a sinus cavernosus A. ophthalmica A. carotis interna III IV VI V/1 V/2 Sinus sphenoidalis Sinus cavernosus Hypofýza Sagitální řez skrz chiasma opticum a hypofýzu Chiasm 1 Horní nasální nervová vlákna Vlákna z makuly Dolní nasální nervová vlákna Anterior clinoid Hypofýza III. komora Kraniopharyngeom Chiasma opticum Diaphragma sellae Posterior clinoid Dorsum sellae Křížení vláken v chiasma opticum Přední klička Willbrandtova Chiasm 16 Junkční skotom Meningeoma tuberculi sellae Meningeoma sulci olfactorii Meningeom sfenoidální hrany Levé oko Pravé oko Zadní klička Willbrandtova Chiasm 15 Kraniofaryngeom Levé oko Pravé oko Makulární vlákna se částečně kříží a částečně nekříží Pedunculus cerebri středního mozku Corpus geniculatum laterale; metathalamus Corpus geniculatum mediale; metathalamus Pulvinar thalamu Tractus opticus obkružující mozkový kmen Nucleus ruber mesencefala Dráha pupilomotorického reflexu Neuropathies 1b Průřez tractus opticus Corpus geniculatum laterale •Primární, subkortikální zrakové centrum - zakončení primární zrakové dráhy v thalamu mezimozku •Gangliové bb. se zde přepojují na III. neuron zrakové dráhy •Buněčná jádra tvoří 6 vrstev šedé hmoty mozkové •Každé aferentní nervové vlákno je spojeno s jádry 3 vrstev •Makulární vlákna se napojují na větší počet buněk ð zesílení impulzů Corpus geniculatum laterale sagitální řez - Vlákna K probíhají mezi lamelami - Zkřížená vlákna jsou napojena na vrstvu 1, 4, 6 - Nezkřížená vlákna jsou spojena s vrstvami 2, 3 a 5 Corpus geniculatum laterale •Dle velikosti neuronů lze vrstvy CGL rozdělit na: –Magnicelulární neuromy (buňky M) - nejvíce zastoupeny ve vrstvách 1 a 2. Snad nesou informace týkající se vnímání pohybu a nižšího kontrastu, nižší prostorové frekvence. –Parvicelulární neurony (buňky P) - ve vrstvách 3-6. Snad nesou informace o vnímání barev a rozlišovací schopnosti zraku (kontrastní citlivost o vysoké prostorové frekvenci) –Koniocelulární neurony (buňky K) se nacházejí v interlaminárních zónách a povrchových vrstvách CGL. Dostávají impulsy z retiny a colliculus superior. Zajišťují asi modulaci informací z obou systémů (P i M) Radiatio optica - Gratioletův svazeček – tractus geniculo-corticalis Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Sulcus calcarinus Area striata Brachium colliculi superioris Choroidální plexus laterální komory Radiatio optica Radiace thalamu Tractus opticus Radiatio acustica Radiatio optica Stavba koncového mozku Korová zraková centra okcipitálního laloku •area striata (17; V1) • area parastriata (18; V2, V3, VP) • area peristriata (19; V3A, LO, V7, V8, V4v) •V area striata končí vlákna zrakové dráhy •Area striata - informace z makuly se projikují do kaudální poloviny zrakového kortexu, informace z periferie zorného pole se projikují rostrálně •Začíná zde zpracování zrakového vjemu: barvy, pohybu a tvaru V area striata končí vlákna zrakové dráhy 17 18 18 19 17 19 Okcipitální korová zraková centra •area parastriata a peristriata slouží k integraci zrakových vjemů s dalšími korovými centry a funkcemi a k dalšímu zpracování zrakového vjemu. •Area parastriata je vyhrazena optomotorické koordinaci očí •Area peristriata slouží pro integraci zrakových informací s ostatními smyslovými, fatickými a mentálními aktivitami •V8 zpracování vnímání barev; V3A zpracování vnímání pohybu; LO percepce velkých objektů Supranukleární (centrální) regulace očních pohybů Korové okohybné centrum ve frontálním laloku pro volní pohyby očí Parietookcipitálního centrum reflexních pohybů očních (podmíněny zrakovým vjemem) Paramediální pontinní retikulární formace (horizontální pohledové centrum) Rostrální interstitiální jádro fasciculus longitudinalis medialis mesencefala (vertikální pohledové centrum) Supranukleární pohledová centra Supranuclear 1 Nervové zásobení oka •Motorické nervy –n. oculomotorius (III) –n. trochlearis (IV) –n. abducens (VI) –n. facialis (VII) •Senzitivní nervy –n. trigeminus (V) {n. ophthalmicus, n. maxillaris, n. mandibularis} •Autonomní nervy –parasympaticus (n. III, n. VII), sympaticus, ganglion ciliare Pons (Varolův most) Medulla spinalis (mícha) Mesencephalon (střední mozek) Diencephalon (mezimozek) Telencephalon (koncový mozek) Medulla oblongata (prodloužená mícha) Nervová jádra mozkového kmene IV. Komora mozková Motorické jádro n. V Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Jádro n. IV Jádro n. III Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Colliculuc superior Colliculuc inferior Corpus geniculatum laterale Corpus geniculatum mediale Pulvinar thalami Corpus pineale Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius Nucleus salivatorius inferior Nucleus dorsalis nervi vagi Nucleus ambiguus Nucleus nervi hypoglossi Nucleus nervi accessorii N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X Jádra okohybných nervů v mozkovém kmeni Střední mozek Most Prodloužená mícha VI VII VII III IV Motorická inervace oka N. oculomotorius (III) •Jádrový komplex leží v mesencefalu na úrovni colliculus superior pod Silviovým akveduktem •Podjádro pro m. levator palpebrae superioris je nepárová středová struktura, která inervuje oba levátory (pravého i levého oka) !! •Podjádro pro m. rectus superior je párové a inervuje kontralaterální horní přímý sval •Podjádra pro m. rectus medialis, inferior a m. obliquus inferior jsou párové a inervují stejnostranné svaly • Struktura jádrového komplexu n.III Léze postihující jádrový komplex n. III • Stejnostranná paréza n. okulomotorius s ipsilaterálním ušetřením a kontralaterálním postižením elevace oka (m. rectus superior) a bilaterální parciální ptózou (m. levator palpebrae superioris) Anatomie mesencefala v úrovni jádrového komplexu n.III N. oculomotorius (III) - průběh nervu Motor 1 Jádro n.III Hypofýza A. carotis interna Sinus cavernosus n. III Clivus A. basillaris A. cerebri posterior Pons Nucleus ruber Ganglion ciliare N. trochlearis (IV) • Jediný hlavový nerv, který vybíhá dorzálně !!! • Zkřížený hlavový nerv ! • Velmi dlouhý průběh; tenký nerv A. Carotis interna A. Communicans post. artery III VI A. cerebralis post. A. Cerebellaris super. A. basillaris IV N. abducens (VI) Motor 19 Hypofýza A. carotis interna Sinus cavernosus n. VI Ligamentum Petroclinoideum Clivus Tractus pyramidalis Vestibulární jádro IV. komora Lemniscus medialis A. basillaris N. facialis (VII) •Motorická inervace –M. orbicularis oculi –M. corrugator supercilii –M. frontalis •Autonomní (parasympatická) inervace –Nucleus salivatorius superior ® n. intermedius ® ganglion pterygopalatinum (přepojení na postsynaptické vlákno) ® n. maxillaris (V/2) ® n. zygomaticus ® n. lacrimalis (V/1) – M. frontalis M. corrugator supercilii M. orbicullaris oculi Senzitivní inervace oka IV. Komora mozková Motorické jádro n. V Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Jádro n. IV Jádro n. III Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Colliculuc superior Colliculuc inferior Corpus geniculatum laterale Corpus geniculatum mediale Pulvinar thalami Corpus pineale Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius Nucleus salivatorius inferior Nucleus dorsalis nervi vagi Nucleus ambiguus Nucleus nervi hypoglossi Nucleus nervi accessorii N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X Ganglion trigeminale N. ophthalmicus (V/1) N. maxillaris (V/2) N. mandibularis (V/3) Ganglion semilunare N. trigeminus (V) Oblasti senzitivní inervace n. V n. ophthalmicus V/1 n. maxillaris V/2 n. mandibularis V/3 n. occipitalis major Plexus cervicalis Senzitivní inervace oka •N. ophthalmicus V/1 (čistě senzitivní větev) –N. lacrimalis – slzná žláza, zevní koutek, parasympaticus z n. VII (přes V/2) ® sekrece slz –N. frontalis ® n. supraorbitalis, n. supratrochlealis – čelo, horní víčko , kořen nosu, vnitřní koutek –N. nasociliaris ® n. ethmoidalis ant., n. ethmoidali posterior, n. infratrochlearis, senzitivní kořen k ciliárnímu gangliu – nosní sliznice, víčka, , slzný váček, rohovka … •N. maxillaris V/2 (čistě senzitivní větev) –N. infraorbitalis spojivka dolního víčka –N. zygomaticus – sekretorická parasympatická vlákna z n.VII pro slznou žlázu Pons Varoli N. Trigeminus (V) Ganglion trigeminale Ramus tentorii N. Ophthalmicus (V/1) Fissura orbitalis superior N. Frontalis N. Lacrimalis N. Nasociliaris Nn. Ciliares longi Ganglion ciliare N. Ethmoidalis post. et ant. N. Supraorbitalis N. Supratrochlearis N. Infratrochlearis N. Zygomaticus (z N. Maxillaris -V/2) R. communicans cum n. lacrimali N. nasociliaris N. lacrimalis N. frontalis N. supratrochlearis N. supraorbitalis N. infratrochlearis Radix senzitiva ggl. ciliaris N. ethmoidalis post. et ant. A a N. lacrimalis N. ophthalmicus V/1 N. frontalis N. trochlearis (IV) N. supraorbitalis N. supratrochlearis N. nasociliaris Glandula lacrimalis - pars orbitalis A. ophthalmica A. supraorbitalis N. oculomotorius (III) N. abducens (VI) N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ethmoidalis anterior N. infratrochlearis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. supraorbitalis A. ophthalmica Ganglion ciliare N. ciliaris longus N. Ciliares breves A a N. lacrimalis Glandula lacrimalis N. abducens (VI) N. Ophthalmicus V/1 Ganglion ciliare N. Maxillaris (V/2) N. zygomaticus Ganglion pterygopalatinum N. lacrimalis (z N. ophthalmicus) Ramus communicans cum nervo lacrimali N. maxillaris V/2 N. infraorbitalis Foramen rotundum Nn. Alveolares superiores Autonomní inervace oka IV. Komora mozková Motorické jádro n. V Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Jádro n. IV Jádro n. III Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Colliculuc superior Colliculuc inferior Corpus geniculatum laterale Corpus geniculatum mediale Pulvinar thalami Corpus pineale Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius Nucleus salivatorius inferior Nucleus dorsalis nervi vagi Nucleus ambiguus Nucleus nervi hypoglossi Nucleus nervi accessorii N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X N. trochlearis (IV) N. oculomotorius (III) Radix senzitiva z n. nasociliaris Ramus superior n. III Ganglion ciliare; nn. Ciliares breves Ramus inferior n. III; radix parasympathica Plexus sympathicus; radix sympathica N. abducens (VI) Parasympatická sekretorická vlákna pro slznou žlázu z n. VII n. maxillaris V/2 n. petrosus major n. facialis VII (nucleus salivatorius superior – parasympatické jádro) Ganglion pterygopalatinum n. infraorbitalis Parasympatická sekretorická vlákna pro slznou žlázu N. zygomaticus Ganglion pterygopalatinum přepo- jení na postganglionární neuron N. lacrimalis (z N. ophthalmicus) Ramus communicans cum nervo lacrimali N. maxillaris V/2 N. infraorbitalis Zornicové reakce - parasympatická pupilomotorická vlákna Neuropathies 1b Autonomní nervový systém oka Sympaticus (nikde se nekříží) 1. Neuron (centrální) začíná v zadním hypothalamu, sestupuje nezkříženě mozkovým kmenem a končí v Budgeho ciliospinárním centru míchy mezi C8 a Th2 2. Neuron (pregangliový) vystupuje z Budgeova ciliospinálního centra míchy a končí v ganglion cervicale superius krku 3. Neuron (postgangliový) vystupuje podél a. carotis a přidává se k oftalmické větvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris a nn. ciliares longi dosahuje k dilatátoru zornice a corpus ciliare Sympatická vlákna přes ganglion ciliare pouze probíhají, nepřepojují se zde!! Ganglion cervicale medium Ganglion cervicale superius Krevní zásobení oka A. carotis communis A. carotis externa A. carotis interna A. vertebralis A. basilaris A. carotis interna A. ophthalmica A. cerebri anterior A. communicans posterior A. cerebri media A. basilaris N. opticus A. cerebri posterior N. opticus Chiasma opticum N. oculomotorius N. abducens N. trigeminus A. lacrimalis A. ophthalmica A. carotis interna 90% A. supraorbitalis 10% A. lacrimalis Větve a. ophthalmica •1. A. centralis retinae vstupuje ~ 1cm za okem do n.opticus •2. A. lacrimalis ke gland. lacrimalis; Ø rr. musculares pro okolní okohybné svaly; konečné větve aa.palpebrales laterales pro laterální koutek oční (spojivka, víčka) •3. Rr. Musculares k okohybným svalům; Ø aa.ciliares anteriores ke corpus ciliare; aa.episclerales, aa.conjunctivales •4. Aa. ciliares posteriores breves pro cévnatku • image514 Aa. palpebrales laterales •5. Aa. ciliares posteriores longae nasal. et temporal. jdou po průchodu sklérou ke corpus ciliare a spolu a aa. ciliares ant. tvoří circulus arteriosus iridis major a minor •6. A. supraorbitalis zásobuje oblast čela •7. A. ethmoidalis posterior pro sliznici sinus sphenoidalis a cellulae ethmoidales posteriores •8. A. ethmoidalis anterior pro sliznici sinus frontalis a cellulae ethmoidales anteriores •9. Aa. palpebrales mediales jdou k víčkům. Při jejich volném okraji vytvářejí s aa. palpebrales laterales (z a. lacrimalis) arcus palpebralis sup. et inf. • image514 Aa. palpebrales laterales image873 Průběh ciliárních artérií •10. A. supratrochlearis (a. frontalis) přechází do kůže nad kořenem nosním • •11. A. dorsalis nasi přechází na dorsum nosu a anastomozuje s a. angularis z a. facialis!!! (a. carotis externa) • • Konečné větve a. ophthalmica N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ethmoidalis anterior N. infratrochlearis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. supraorbitalis A. ophthalmica Ganglion ciliare N. ciliaris longus N. Ciliares breves A a N. lacrimalis Glandula lacrimalis N. abducens (VI) N. Ophthalmicus V/1 Odvod žilní krve z orbity •1. V. ophthalmica superior začíná v oblasti vnitřního očního koutku jako v. nasofrontalis. Anastomozuje s v. angularis (napojení na v.facialis). Přítoky: vv. palpebrales, vv. ethmoidales ant. et post., v. lacrimalis, vv. ciliares, vv. musculares, vv. vorticosae, v. centralis retinae. V. ophthalmica sup. jde přes fissura orbitalis superior a ústí do sinus cavernosus. •2. V. ophthalmica inferior vzniká z žilní pleteně na spodině orbity. Anastomozuje s v. ophthalmica sup. Orbitu opouští přes fissura orbitalis inf. a ústí do plexus pterygoideus. • v. angularis v. facialis v. ophthalmica superior v. ophthalmica inferior Plexus pterygoideus v. jugularis interna v. retromandibularis Sinus cavernosus vv. ciliares v. nasofrontalis v. lacrimalis v. ophthalmica superior Sinus cavernosus image874 Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru Sinus cavernosus Koronární řez skrze sinus cavernosus A. ophthalmica A. carotis interna III IV VI V/1 V/2 Sinus sphenoidalis Sinus cavernosus Hypofýza