Úvod a počátky vyšetření Zrak je dominantním smyslem (80-90% informačních podnětů) Pokud je toto spojení úplně nebo částečně nefunkční, projeví se to značným omezení až po úplnou ztrátu mnoha základních schopností. Člověk ke svému životu potřebuje: orientaci a pohyb v prostoru komunikaci studium, zaměstnání koníčky a záliby každodenní péči o sebe, blízké a o domácnost čtení, psaní a zpracování informací. Při ztrátě zraku existuje určitá schopnost jej nahradit jinými smysly, tato se s rostoucím věkem snižuje a vždy se jedná jen o schopnost částečnou. (u dětí dochází k rychlejšímu a širšímu vývoji ostatních smyslů, které chybějící zrak kompenzují) kompenzační pomůcky u zrakově postižených lidí hrají velmi významnou roli, lidé s těžkou zrakovou dysfunkcí se bez nich neobejdou a díky rozvoji informačních technologií oblast kompenzačních pomůcek zaznamenává bouřlivý rozvoj Je proto nutné si co nejvíce pomůcek vyzkoušet, pochopit k čemu slouží, jak se s nimi pracuje a co je možné od nich očekávat, a to již před jejich pořízením Postup vyšetření Anamnéza - osobní, oční, pracovní, motorické, psychosomatické schopnosti pacienta Refrakce - objektivní i subjektivní zjištění visu, zhodnocení visu pro možnou binokulární korekci Zjišťování potřeb pacienta - jeho představy o pomůcce a o činnosti, kterou bude vykonávat Důležité je také zkontrolovat oftalmologické diagnózy pacienta a jeho léčbu (lékaři) Situace s postižením zraku ve světě ■ WHO odhaduje, že 1,3 miliardy lidí na světě žije s určitou formou zrakové nedostatečnosti. 285 million people are visually impaired globally Ä ■ V roce 2010 bylo 285 milionů lidí m^^um'^^ y se zrakovým postižením, z nichž 39 milionů bylo slepýcn. ■ Lidé starší 50 let tvoří 82% všech nevidomých. (90 % slepých jedinců se nachází v rozvojových zemích) ■ Ve světě žijí 2 miliony slepých dětí (rozvinuté země 3 - 5 slepých dětí na 10 000, rozvojové 10-15) Nejvíce slepých je v Africe - 1%, Evropa a Amerika 0,3%. ■ výskyt slepoty v ČR - 0,2% obyvatel Situace s postižením zraku ve světě Celosvětově je míra zrakového postižení větší u žen než u mužů ( na jednoho muže v kategorii slepoty připadají v průměru 2 ženy se stejným zrakovým postižením). Při srovnání absolutních počtů slepých mužů a žen ve světě - představují ženy 65%. Počty zrakově postižených osob ve světě Afrika Amtrilu Evropa Jihovýchodní Asi* Zapadni Tlťhamoří populace (v milionech] 352r5Sl 502,823 877,836 ■.SS3.eJ2 1717,536 průměrná pře vile nce ^I?pc1y 1JJ 0,1 0,8 0,7 Oyfi počet slepých osol? (v milionech] M19 2.732 11,587 9,3 19 trikový počet osob s* zrakovým portlKnim (v milionech] aeP77a 15,533 1ů,469 15,521 45,033 41,7« Slepota ve světě - dle WHO 10.6 ■ Cataract □ Uncorrected refractive error ■ Glaucoma □ Age-related macular degeneration □ Corneal opacities □ Diabetic retinopathy □ Childhood blindness □ Trachoma ■ Onchocerciasis □ Other Příčiny slepoty Příčiny slepoty jsou odlišné ve vyspělých a v rozvojových zemích: rozvojové země - katarakta, refrakční vady, afakie, amblyopie, trachom, onchocerkóza vyspělé země - VPMD, diabetická retinopatie, glaukom, amotio retinae, úrazy V rozvojových zemích je nejčastější příčinou slepoty katarakta. Ve vyspělých zemích je nejčastější příčinou VPMD - vzhledem k růstu průměrného věku • nárůst lidí 50 - 60 let = 1,5%, nad 75 let 35% Zrakové postižení u dětí • Dětství je z hlediska možného očního postižení nej rizikovější období • Dle epidemiologických studií je zřejmé, že příčiny zrakového postižení se v různých částech světa liší Dětská slepota - příčiny: • rohovkové jizvy způsobené nedostatkem vitamínu A - po spalničkách a zarděnkách, vrozená katarakta a glaukom, retinopatie nedonosených a nekorigované refrakční vady, geneticky podmíněná oční onemocnění (Leberova amaurosa) • Katarakta je nejčastější příčina (u nás screening hned v porodnici) Zrakové postižení u dětí Intrauterinnf rizikové faktory: ■ působení léků ■ užívání drog (kokain...) ■ radiace ■ chemické látky (rtuť, tetracyklín...) ■ metabolická onemocnění matky ■ infekční nemoci matky (spalniČKy, zardénky...), toxoplazmóza ■ fetální alkoholový syndrom... Příčiny trvalého postižení vidění Ke snížení zrakové ostrosti mohou vést vrozené i získané choroby, které postihují optická média, porušují funkci sítnice nebo některého úseku zrakové dráhy. Základní rozdělení očních chorob dle etiologie je na vady: vrozené a získané. Vrozené vady např. albinismus, aniridie, Marfanův syndrom, kolobomy duhovky, cévnatky a zrakového nervu, nystagmus, retinopatie nedonosených a retrolentární fibroplasie, keratokonus, poruchy barvocitu, refrakční vady (myopie, hypermetropie, astigmatizmus), pigmentová a jiné vrozené degenerace sítnice a makuly, atd. Získané vady např. postižení rohovky (záněty, degenerace, úrazy), sítnice (senilní makulární degenerace, myopická makulární degenerace a diabetická makulopatie a retinopatie, glaukom, katarakta, odchlípení sítnice - amoce, záněty sítnice, následky úrazů a otrav Celá řada vrozených i získaných očních chorob vede ke značnému snížení zrakové ostrosti Postižení má často stacionární, ale většinou progredující charakter Pokud není možno tato onemocnění zlepšit konzervativní ani chirurgickou léčbou, jsou pacienti odesíláni očními lékaři k odborníkům erudovaným v oborech optika a Optometrie k vyzkoušení, zacvičenia zhotovení speciálních optických pomůcek • V mnoha případech je toto poslední a jediná možnost jak aspoň částečně zrakově rehabilitovat postiženého a jak se pokusit o zařazení do běžného života • Dále jsou zvětšovací pomůcky často využívány v profesích, kde je potřeba detailního zvětšení pro provedení pracovního úkonu (chirurgové, restaurátoři, jemní mechanici, elektrotechnici, malíři a kriminalisté, ale i u některých koníčků např. filatelisté) Klasifikace zrakově postižených Podle výsledků oftalmologického vyšetření je možno zrakově postiženého člověka zařadit do některé z 5 kategorií zrakového postižení - podle hodnocení zrakové ostrosti a rozsahu koncentrického zúžení zorného pole: kategorie 1: střední slabozrakost kategorie 2: silná slabozrakost kategorie 3: těžce slabý zrak kategorie 4: praktická nevidomost kategorie 5: úplná nevidomost Slabozrakostí nazýváme poruchu zraku, při které je vizus obou očí snížen i nejlepší možnou korekcí natolik, že znemožňuje číst běžné písmo. (3 stupně slabozrakosti) Klasifikace zrakového postižení podle WHO • střední slabozrakost - kategorie zrakového postižení 1, zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: max 6/18, min 6/60 • silná slabozrakost - kategorie zrakového postižení 2, zraková ostrost s nejlepší možnou korekci: max 6/60, min 3/60 • těžká slabozrakost - kategorie zrakového postižení 3, zraková ostrost s nejlepší možnou korekci: max 3/60, min 1/60 • praktická nevidomost (praktická slepota) (amaurosis practica) - kategorie zrakového postižení 4, zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí max 1/60 až světlocit, nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace • úplná nevidomost (absolutní slepota, amaurosis) - kategorie zrakového postižení 5, od zachování světlocitu s chybnou detekcí svetelné projekce až po naprostou ztrátu světlocitu (neschopnost rozlišit světlo a tmu) Definice slepoty - dle WHO, dle parametrů v ČR Slepota je definována jako stav člověka, jemuž zraková vada znemožňuje samostatnou orientaci a pohyb v prostředí (úroveň zrakové ostrosti, kdy pro jedince je obtížné se pohybovat v prostoru bez cizí pomoci) 5. kategorie dle WHO Dětská slepota - osoba mladší 16 let s ostrostí vizu méně než 3/60 na lepším oku Slabozraký „žák • žáci s různým typem a druhem zrakové vady, kdy zraková vada způsobí: podstatné omezení schopnosti vnímat zrakem zkreslení zrakových vjemů nebo když zrakové vnímání žákům zcela chybí Slabozraký „žák" Kvalita vidění je určena kvalitou zrakových funkcí: - zraková ostrost (žák vidí ostře na různé vzdálenosti) - zorné pole - barvocit (schopnost vnímat barevné spektrum) - okulomotorika (schopnost pohybovat očima v různých směrech) - adaptace na tmu a světlo - schopnost vnímat kontrast Slabozraký „žák Ve školním prostředí se kromě určení stupně zrakového postižení zaměřujeme ještě na: ■ další schopnosti a dovednosti žáka, protože kvalita těchto schopností a dovedností v kombinaci se zrakovým postižením určuje míru potřebných podpůrných opatření např. o hodnocení úrovně motoriky, grafomotoriky, o schopnost využití tzv. kompenzačních smyslů (sluch, hmat, čich, chuť) ■ využití intelektových a kognitivních (poznávacích) funkcí, používání kompenzačních pomůcek, seznámení se s rodinným prostředím, s úrovní sebeobsluhy atd. - Ve speciálně-pedagogickém centru (SPC) se posuzují schopnosti a dovednosti žáka a jejich ovlivnění zrakovou vadou. Slabozraký „žák" - slabozraký žák - se zrakovým postižením, který je schopen pracovat zrakem pomocí černotisku (tj. běžného písma, které je zvětšené nebo jinak upravené) - žák se zbytky zraku - využívá pro příjem informací převážně Braillovo písmo, ale pracuje i zrakem a pomocí černotisku, aby si zrakové funkce uchoval co nejdelší dobu (cvičí čtení černotisku pomocí kamerové TV lupy, píše silným fixem do širokých řádků, využívá zrak v orientaci v prostoru) - nevidomý žák - může mít zachovány některé zrakové funkce (vnímání světla), ale informace přijímá a zpracovává pomocí kompenzačních smyslů, tj. především sluchem a hmatem - využívá při čtení a psaní Braillovo písmo Projevy, které mohou signalizovat nedostatečnost zrakového vnímání zvláštní držení hlavy zvláštní držení celého těla nechuť k činnostem mimo známé prostředí nejistota při pohybu nepřesně prováděné pohyby při tělesné výchově opožďování při „společném čtení z tabule" přibližování hlavy k textu (obrázku) neúhledné písmo písmo „nesedí" na lince Projevy, které mohou signalizovat nedostatečnost zrakového vnímání - grafické práce plné nepřesností (omalovánky, psaní, rýsování, dokreslování obrázků) - malování a kreslení pouze černou, příp. hnědou - popis obrázku, při kterém se žák soustředí pouze na některé drobné detaily - projevy týkající se zrakového vnímání, kterým nejsme schopni porozumět (proměnlivost zrakových funkcí, tj. žák chvíli vidí drobné předměty, za chvíli přehlédne předměty velké) K uvedeným projevům je důležité připojit ještě projevy rychle nastupující únavy ze zrakové práce nebo přílišného zatížení zraku: ■ slzení, bolest hlavy, mnutí očí, mhouření očí -astenopické obtíže