Edukační metody Natália Beharková Ústav zdravotnických věd Edukační metoda ❑ Cílevědomé a promyšlené působení edukátora, který aktivizuje edukanta v jeho učení tak, aby byly efektivně naplněny cíle učení (Juřeníková, 2010) Při volbě metody VŽDY přihlédnout: ✓ k osobnosti edukanta ✓ zdravotnímu a psychickému stavu edukanta, věk ✓ dosavadním dovednostem, zkušenostem ✓ vytýčenému cíli, obsahu sdělení/učiva, formě edukace ✓ prostředí kde bude Ed. probíhat ✓ praktický aspekt, efektivnost, pozitivní přínos pro účastníky ✓zkušenosti edukátora, schopnost zvládnout určité metody a prostředky – pg. vlohy www.samdowning.com Methodos (řecké slovo) – cesta k něčemu, postup k určitému cíli Ed. metody v ošetřovatelství (Nemcová, Hlinková, 2010, s. 165-166): ̶ aktivita edukátora a edukanta – tradiční (rozhovor, přednáška, vysvětlování, diskuse, demonstrace a nácvik) alternativní (hra, simulace, programové učení) ̶ cíle Ed. – metody na dosažení cílů – kognitivních, afektivních, psychomotorických ̶ ošetřovatelských diagnóz – řešení problému deficitu vědomostí a deficitu zručností ̶ věku edukanta – dětský, dospělý, geriatrický P/K ̶ etapa (fáze) Ed. procesu – metody motivační, expoziční, fixační a evaluační Klasifikace výukových metod (Průcha, 2009, s. 196) Metody slovní Metody názorně- demonstrační Metody dovednostně- praktické Klasické výukové metody vyprávění vysvětlování přednáška práce s textem, knihou rozhovor předvádění a pozorování práce s obrazem instruktáž napodobování manipulování, laborování a experimentování nácvik dovedností produkční metody Aktivizující metody metody diskusní; heuristické, řešení problému; metody situační; metody inscenační; didaktické hry Komplexní výukové metody frontální výuka; skupinová a kooperativní výuka; partnerská výuka; individuální a individualizovaná výuka; samostatná práce žáků; kritické myšlení; brainstorming; projektová výuka; výuka dramatem; otevřené učení; učení v životních situacích; televizní výuka; výuka podporována PC Přednáška ̶ souvislí ucelený projev; ̶ objasnění rozsáhlejších, důležitých témat a teoretických informací ̶ výhoda – lze edukovat více osob najednou ̶ nevýhoda – pasivita účastníků, edukační cíl – pouze kognitivní oblast, minimální zpětná vazba – vhodnější je využít varianty interaktivní přednášky ̶ přednáškový cyklus - několik přednášek za sebou Typy přednášek: ❑ týmová – střídání 2-3 přednášejících na stejné téma; výhoda mnohostranný úhel pohledu, předvedení různého způsobu myšlení, střídání hlasu, tempa atd. ❑ princip „tiskové konference“ – sesbírání dotazů před přednáškou, lektor zapracuje odpovědi do přednášky ❑ přednáška spojená s diskusí ❑ ex katedra – doslovné čtení textu, vhodná při nutnosti obeznámit posluchače s doslovným zněním textu ❑ interaktivní přednáška – monolog lektora s dotazy, úkoly, cvičení využití pomůcek a didaktické techniky – PC a dataprojektor, flip-chart, interaktivní tabule apod. Důsledná příprava přednášejícího Úvod, cíl přednášky, smysl prezentace Jádro – vlastní výklad, EB, příklady z praxe Závěr Vysvětlování ̶ využití v případě, nemůžeme-li se opřít o edukantovi předchozí zkušenosti Cíl - pochopení příčin, souvislostí, podstaty zkoumaného jevu - kognitivní Uplatnit – systematičnost, logiku, souvislost a návaznost, srozumitelnost, fakta Vhodné doplnit – názornými pomůckami (modely, schémata atd.) Rozhovor ̶ účel – sběr informací, sdělení nových poznatků, upevnění a opakování již probraného Zásady kladení otázek: ❖ důsledná příprava ❖ spisovný a kultivovaný projev ❖ jasná, srozumitelná, jednoduchá K. (vyhnout se souvětím, odborným výrazům, slangu atd.) ❖ nesmí být sugestivní ❖ logická posloupnost ❖ 1 otázka = 1 problém ❖ čas na promyšlení, trpělivost ❖ vyhnout se jednoslovným odpovědím Ano/Ne ❖ odpovědi edukanta – správná, částečně správná, nesprávná Přípravná a plánovací fáze rozhovoru • s kterým P/K bude, chce, potřebuje K. S kým? • cíl rozhovoru Proč? • obsah rozhovoru vyplývající z cíle Co? • formulace otázek, uplatnění zásad správného vedení rozhovoru Jak? Kdy? Kde? Diskuse ❑ Argumentace ❑ Prezentace vlastních myšlenek, znalostí, nápadů ❑ Úspěšný průběh – vhodně zvolené téma; prostředí; diskutující, moderátor (edukátor, kt. diskusi řídí) Moderátor/edukátor: důsledná příprava a zkušenosti, sleduje průběh diskuse, usměrňuje ji a řídí (čas, odbíhání od témat atd.) na závěr nutné shrnutí, mylné závěry uvést na pravou míru Výhoda – aktivita zapojených členů Nevýhoda – 1-2 dominantní členové ve skupině; diskuse se ubírá jiným směrem Optimální počet 6-8 členů (při větším počtu účastníků diskuse se doporučuje vytvořit menší skupinky Heuristická metoda – dle Zelina, M. Definuj problém Informuj Tvor řešení Ohodnoť řešení Realizuj řešení Demonstrace činnosti vhodná metoda pro individuální Ed. nebo nácvik v malé skupině Zásady: ̶ po demonstraci činnosti má následovat motorický tréning (nácvik konkrétní zručnosti) ̶ důsledná příprava ̶ prostor pro vidění a slyšení Instruktáž a praktické cvičení ̶ Instruktáž ❖ teoretický úvod před praktickou činností – info (výstižné, stručné, zásadní) ❖ navazujeme na již osvojené teoretické znalosti edukanta ❖ nejčastěji – slovem (lze doplnit o písemný materiál) 1. ukázka ❖ osvojení si psychomotorické dovednosti ❖ prvé předvedení – pomalejší, názorné, se slovním komentářem, důrazem na správnost provedení ❖ zopakovaní postupu – v tempu, kt. má edukant dosáhnout ❖ upozornění na event. chyby, kt. by se mohl edukant dopustit a vyvarovat Praktické cvičení = vlastní nácvik ❖ individuální nebo skupinový (2 a více osob ≤ 10) ❖ etapovitý nácvik v krocích; ❖ demonstrace osvojené činnosti jedním z edukantů (slovní komentář edukátora, upozornění na event. chyby, kt. by se edukanti mohli dopustit ❖ praktický nácvik všech edukantů ve skupině První nácvik – náročný, nekoordinovaný Edukant – „příznivý“/stabilizovaný stav (ne akutní fáze nemoci) Edukátor – příprava na nácvik, čas, trpělivost, koncentrace, vstřícnost, motivace detekce chyb hned na začátku (špatně osvojený přístup se těžko napravuje!) Metoda tištěného slova (Práce s textem) I. ̶ leták, brožura, plakát, článek v časopisu/knize ̶ nesmí být jediným zdrojem edukace výhoda – oslovení vetší cílové skupiny; pro P/K s poruchou sluchu Zásady: ➢ materiál v písemné formě – ZP musí znát jeho obsah a orientovat se v něm ➢ poskytnout materiál pouze edukantům – cílové skupiny (věk, gramotnost, smyslové vnímání, zdravotní problém atd.) ➢ doplnit další metodou – vysvětlení, konzultace Metoda tištěného slova (Práce s textem) II. Zásady sestavení písemného materiálu: ➢ jasný cíl ➢ cílová skupina ➢ využití – pro celou skupinu, nebo nutná korekce určité informace pro určitý typ edukantů ➢ jazyk a styl přizpůsobit „čtenářům“ a účelu, kterému má posloužit ➢ grafický dizajn – čitelnost, obrázky pro lepší pochopení, musí „oslovit a zaujat“ ➢ respektovat specifika zdravotnického zařízení, vycházet ze standardů a norem Konzultace ̶ setkání s odborníkem, poradcem ̶ projednání problému edukanta ̶ vyjasnit nejasnosti ̶ zkonzultovat doporučení, opatření kombinace s instruktáží, vysvětlováním Brainstorming ̶ v časovém limitu získat, co nejvíce nápadů na dané téma (cca do 45´, 12 osob) ̶ skupinový výkon – předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě Zásady: ➢ žádné hodnocení – nekomentovat, nehodnotit ➢ podpora uvolněné atmosféry – vhodné je neformální prostředí, dobrá nálada ➢ všechno zapisovat – pouze 1 zapisovatel Nevýhody - obava z hodnocení - blokování výkonu (mluví vždy pouze 1 osoba ze skupiny) Brainwriting ̶ Účastníci sedí kolem stolu rozdělení do skupin po 6; každý má před sebou list papíru s nadepsaným tématem brainwritingu. ̶ Na povel moderátora má každý účastník přesně 5´, aby na svůj papír napsal (popsat/vysvětlit) 3 nápady. ̶ Po 5´ posunou svůj papír o jedno místo dále (např. všichni doleva) ̶ Všichni si přečtou 3 předešlé nápady a přidají 3 nové, další (mohou se inspirovat již popsanými podněty, nebo zapisují zcela nové myšlenky; neopakují nápady, které napsali již na předchozí papír). ̶ Po uplynutí dalších 5´ se kola opakují až do okamžiku, kdy se každému účastníku vrátí jeho původní papír. ̶ Jakmile se skončí, nápady se přečtou, prodiskutují a zhodnotí tak, jako každé jiné brainstormingové sezení. Výhoda – odpadá ostych účastníků, lepší koncentrace na problém Buzz group – bzučící skupiny ̶ Aktivizace edukantů po delším časovém úseku bez aktivity – prodiskutují problém ve dvojici – odpovědi na jejich dotazy E-learning ̶ sebevzdělávací metoda ̶ vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie – k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia; ̶ ne/výhody ̶ dělení podle obsahu: otevřené – k dispozici všem zájemcům o studium uzavřené – pro specifický okruh studentů (CVŽ NLZP, předměty na LF MU) Hra a mobilní aplikace ̶ na začátku obeznámit s cílem, úkoly a pravidly – hra by se neměla přerušovat ̶ vhodné prostory ̶ zohlednění času , který hra vyžaduje (pexeso, puzzle, křížovky… PC hry a aplikace s edukačním zaměřením https://play.google.com/store/apps/details?id=com.Mobiab.MyDiabetic https://www.zachrankaapp.cz/ https://www.mou-mindcare.cz/ pro onkologicky nemocné, podpora duševního zdraví a životní spokojenosti https://explaintb.org/site/en (TBC) https://cfhero.org/ cystická fobróza nácvik denních inhalací https://nepanikar.eu/ první pomoc při psychických potížích Simulace ̶ Učení na základě modelové situaci – příprava P/K na reálnou situaci ̶ Ed. rodičů o febrilních křečích, nácvik PP, diabetik/celiak výběr vhodného jídla z jídelního lístku K dalším metodám patří: ̶ Alternativní metody – kruh rozhodnutí, karta očekávání, pravda nebo lež, kognitivní mapování, pořadí nanástěnce, drž se svého plánu ̶ Modifikované metody – životní přímka, kruh, snow-balling Alternativní metody využívané v ošetřovatelství Hlinková, E, 2002 In Magurová D. a Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve s.56 Modifikované metody využívané v ošetřovatelství Magurová D. a Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve s.56 Literatura ̶ Bajer, l. Brainwriting: efektivnější než brainstorming? online dostupné http://www.mitvsehotovo.cz/2013/09/brainwritingefektivnejsi-nez-brainstorming/ staženo 12.3.2015 ̶ Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155, ISBN 978-80- 8063-326-4 ̶ Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259, ISBN 978-80-8063-321-9 ̶ Palán, Z. Andromedia.cz: Přednáška online dostupné z http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/prednaska staženo 12.3.2015 Literatura ̶ Wikipedie: Brainstorming online dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Brainstorming staženo 12.3.2015 ̶ Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936. ISBN 978-80-7367-546-2. ̶ Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s. 80. ISBN 978-80-247-2171-2 ̶ Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0456-5.