Lekce 6: Dítě v procesu socializace výchovy a vzdělávání

                                    Pojem socializace označuje

–      celoživotní proces formování člověka jako společenské bytosti

–      proces začleňování, vrůstání jedince do společnosti

–      význam socializace pro jedince a pro společnost

Socializace v širším smyslu zahrnuje:

  Socializace v užším smyslu - enkulturace – personalizace – profesionalizace = humanizace člověka



                                        Etapy v socializaci

•            Primární socializace

–       významný druhý

–       zobecnělý druhý

•            Sekundární socializace

–       je typická tím, že se otevírají šance k široké sociální interakci, která překračuje hranice
rodiny







                                              Výchova

•           proces vědomé a řízené socializace

„Dejte mi tucet nemluvňat, poskytněte mi možnost je vychovávat a já vám zaručím, že vyberu-li
náhodně kterékoli z nich, vzdělám je pro jakýkoli typ speciální profese – lékař, právník, umělec,
obchodník… bez ohledu na jejich talent, sklony, rasu či na povolání jejich rodičů“  Watson, J. B.:
Behaviorism, 1930

•           osobnost člověka se utváří na genetických dispozic v procesu interakce s okolním
prostředím



–      Výchovný styl: autoritativní, demokratický, liberální





                                       Předpoklad výchovy I

•            Stadia kognitivního vývoje (Piaget)



1) senzomotorické st. (do 2. roku)

2) předoperační st. (2-7 let)

3) operační stadium (7 – 11 let)

4) stadium formálních operací (od 11-12)









                                      Předpoklad výchovy II:
                                      Stadia morálního vývoje

Piaget: 3 stadia morálního vývoje

•             individuální rituály

•             heteronomní morálka – morální realismus

•             autonomní morálka – nad 10 let

Kohlberg

•             Předkonvenční úroveň morálky

–       orientace na trest

–       orientace na odměnu

•             Konvenční morálka

–         orientace na to být hodným dítětem

–         orientace na řád a zákon

•             Postkonvenční morálka

–         orientace na společenskou smlouvu

–         univerzální etika



                                            Vzdělávání

•            Vzdělávání lze charakterizovat jako záměrné osvojování vědomostí, dovedností a návyků,
těsně spjaté s rozvojem poznávacích, citových a volních procesů

•            Každý žák má svébytný způsob osvojování poznatků – učební styl

•            Učitel by měl znát svůj učební styl a snažit se vyhovět různým učebním stylům žáků













                                         Učební styl tvoří

1. Vrozená smyslová orientace

   vnitřní motivy k učení i zděděné

   predispozice:

2. Dominantní druh inteligence

3. Věk žáka – kognitivní stádium vývoje

4. Předmět (učivo), ve kterém dochází k učení

5. Očekávaný druh kognitivního myšlení