VÝŽIVA TĚHOTNÝCH A KOJÍCÍCH ŽEN STUDIE A PROJEKTY, LISTOPAD 2019 Martina Nevrlá images.jpg Struktura přednášky ¨ Výživa před početím ¨ qVýznam výživy v těhotenství ¨ qDoporučení týkající se těhotných žen q qVýznam výživy při kojení q qDoporučení týkající se kojících žen q ¨ stažený soubor.jpg Výživa před početím §Může negativně či pozitivně ovlivnit samotné početí § §Zdravotní stav § §Zásoby některých složek potravy v těle § §Ovlivnění plodu POZITIVNĚ/NEGATIVNĚ § §Důležité i stravovací návyky otce § §Vhodná úprava jídelníčku-později příliš velká změna/stres § §Rodiče-vzor pro dítě ¨ Výživový stav budoucí matky ¨Nadváha a obezita ¨Rizika pro matku: gestační diabetes, těhotenská hypertenze, preeklamsie, zhoršení obezity matky ¨ Rizika pro plod: makrosomie plodu, riziko obezity u potomka, kryptorchizmus u mužských potomků, defekt neurální trubice ¨Podvýživa/malnutrice ¨Rizika pro matku: vyplnění nutričních zásob matky, anémie matky-mortalita v rozvojových zemích, osteoporóza ¨Rizika pro plod: spontánní potraty, předčasné porody, malformace, mentální retardace, nízká porodní hmotnost, metabolické choroby v dospělosti,nedostatek nutričních zásob plodu ¨ Výživa před početím ¨Na co se zaměřit: ¨ §Optimální tělesná hmotnost §Polynenasycené mastné kyseliny EPA,DHA (nervová soustava dítěte se začíná utvářet už kolem 3.týdne těhotenství) §Jod (nedostatek na počátku těhotenství-závažné poruchy vývoje plodu) ¨ nedostatek: nižší porodní hmotnost, špatné prospívání, postižení mozku dítěte §Železo (strava bohatá na železo) ¨ - určující jsou zásoby před početím ¨ZDROJE: červené maso, listová zelenina, špenát §Kyselina listová (600 μg/den) §Nervová trubice dítěte se uzavírá mezi 22.-28.dnem těhotenství ¨ - již 3 měsíce před početím a v prvním trimestru ¨400 μg v doplňcích stravy a běžná strava ¨ !!!! kuřačky, HAK, špatná výživa,alkohol !!!!!! ¨ZDROJE: listová zelenina, košťálová zelenina, ořechy, luštěniny, pšeničné klíčky, obiloviny, kvasnice, vnitřnosti Kyselina listová-v počátečních fázích těhotenství (4-7týden)nedostatečné zásobení Výživa před početím C:\Users\Martina\Desktop\pyramidab_500x409.png pyramida.jpg Význam výživy v těhotenství ¨ V tomto období se mění potřeby organismu ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Hormonální a metabolické změny ¨Lidský placentární laktogen ¨Prolaktin ¨Choriogonádotropin aj. ¨Ovlivnění hladin všech základních živin B,S,T. ¨ ¨ ¨ ¨ images (3).jpg Změny v těhotenství ¨V prvním trimestru-se zvyšuje hladina insulinu (anabolická fáze)→tvorba tukových zásob ¨ ¨Nárůst lipidů v plazmě (CH, TAG, fosfolipidy, volné MK, lipoproteiny)- tvoří se nové buňky, VMK a TAG-zdroje energie, Lipoproteiny-transportují tuk v krvi ¨ ¨Zvyšuje se bazální metabolismus ¨ ¨Těhotenství je potenciálně diabetogenní, druhý a třetí trimestr –rozvoj insulinové rezistence →→ gestační diabetes mellitus ¨ ¨Změny GIT –Progesteron-ochabování hladkého svalstva GIT, ovlivňuje: ¨ ¨Porucha vyprazdňování střeva ¨Rozvoj zácpy ¨Pyróza ¨ ¨Nevolnost, zvracení (hCG?) ¨ ¨ ¨ ¨ ¨Žena by v těhotenství měla přibrat 8-15 kg? Přírůstek hmotnosti v těhotenství Průměrný přírůstek hmotnosti v gramech Placenta 650 Plodová voda 800 Plod 3200 Děloha 1000 Prsy 500 Objem krve 1500 Tuk 3300 Celkem 10950 ¨ ¨Průměrný přírůstek hmotnosti v gramech-čím je způsoben images (2).jpg Přírůstek hmotnosti v těhotenství Hodnota BMI pře otěhotněním (kg/m2) Doporučený přírůstek hmotnosti (kg) dvoučetné těhotenství Podváha pod 19,5 12.5-18 nestanoveno Optimální hmotnost 19,5-24,9 11,5-16 17-25 Nadváha 25-29,9 7,5-11,5 14-23 Obezita nad 30 7,5 11-19 Optimálně +2 kg-první trimestr, další každý týden + 0,3-0,5 kg. ¨ ¨ ¨ ¨V každém měsíci těhotenství by měla žena přibrat 1 kilogram? ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨Optimálně +2 kg-první trimestr, další každý týden + 0,3-0,5 kg ¨ ¨ ¨ ¨Během těhotenství musí budoucí maminka zdvojnásobit svůj energetický příjem, protože jí za dva? ¨ Potřeba živin v těhotenství ¨Energie-druhý a třetí trimestr těhotenství navýšení energetického příjmu o ¨ 200-300 kcal = 830-1250 kJ/den (dle DACH až 500 kcal/den = 2100 kJ ¨-třetí trimestr) ¨Bílkoviny- vytváření nových buněk placenty, plodu, prsou. ¨ 15 % E příjmu, 0,8g/kg/den + zvýšená potřeba od 4 měsíce o 10-15g B/den! kvalitní zdroje bílkovin (živočišné zdroje) ¨ rostlinné x živočišné 1:1 ¨Sacharidy- až 60 % energetického příjmu -základním zdrojem energie, upřednostňovat polysacharidy ¨ Vláknina- 30g/den 300 kcal-1 jablko + 1 bílý jogurt + 1 rohlík ¨ ¨ ¨ ¨Nízkotučná dieta Vám pomůže během těhotenství nepřibrat zbytečná kila navíc a je tedy pro těhotnou ženu vhodná? ¨ Potřeba živin v těhotenství ¨Tuky 30-35% E, 60-80g/den, ¨nasycené x nenasycené (mononenasycené, polynenasycené) ¨ ¨ nasycené mononenasycené polynenasycené ¨ 1 : 1, 4 : 0,6 ¨20-30g/den 28-42g/den 12-18g/den ¨2-3 polévkové 3-4 polévkové 1-2 polévkové ¨lžíce lžíce lžíce ¨ ¨ ¨ Potřeba živin v těhotenství ¨Nasycené mastné kyseliny: máslo, sádlo, maso, mléko, mléčné výrobky, palmový a palmojádrová tuk, kokosový tuk. ¨Mononenasycené mastné kyseliny: řepkový a olivový olej, ořechy lískové, kešu, mandle, arašídy, avokádo. ¨Polynenasycené mastné kyseliny: vlašské ořechy, lněný, řepkový, sojový olej, sezamový olej, tučné ryby a mořští živočichové, mořské řasy. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨Konzumace kterých ryb je v těhotenství vhodná ? ¨ Potřeba živin v těhotenství ¨ V období těhotenství zvláště důležitý příjem polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem EPA a DHA ¨= kyselina eikosapentaenová a dokosahexaenová ¨ ¨Zdravotní tvrzení schválené EFSA: ¨DHA přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku ¨ ¨Příjem DHA z těla matky přispívá k normálnímu vývoji mozku plodu v těle matky a kojenců vyživovaných mateřským mlékem ¨ ¨Příjem DHA z těla matky přispívá k normálnímu vývoji očí plodu v těle matky a kojenců vyživovaných mateřským mlékem ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ images (3).jpg Potřeba živin v těhotenství ¨Dle EFSA: ¨ 100-200 mg DHA + DDD 250 mg DHA + EPA ¨ 350-450 mg EPA +DHA/den ¨ = ¨ 1-2 porce tučných mořských ryb/týden ¨ images (1).jpg Potřeba živin v těhotenství ¨Jaké ryby tedy konzumovat? ¨ ¨Ne! ¨velké, staré, rybí predátory! ¨žralok, mečoun, štika, candát, ¨bolen ¨ ¨Ano! ¨filé (treska, mořská štika, hejk), losos, sardinky, ¨krevety, kapr, šproty, ančovičky, herinky, pstruzi aj. ¨ ü2 x týdně = 340 g tepelně zpracovaného masa či konzervy ¨ fish-eat-fish-richard-cook-artville-com1.jpg Potřeba živin v těhotenství ¨ Riziko zvýšeného množství methyl-rtuti ¨ ¨ tuňák, makrela ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ 1 x týdně = 170 g ¨ tepelně zpracovaného masa či konzervy ¨ üdioxiny übakterie üparazité ¨ ¨ ¨Jaké je doporučené množství tekutin v těhotenství? ¨ ¨Kterým nápojům by se měla těhotná žena vyhnout? images (4).jpg Pitný režim v těhotenství ¨Potřeba tekutin záleží na mnoha faktorech: ¨ teplota okolního prostředí, intenzita tělesné aktivity, zdravotní stav, tělesná hmotnost….aj ¨ ¨ 35ml/kg/den ¨ (včetně polévek, mléka, ovoce, zeleniny) ¨Vhodná voda slabě mineralizovaná 100-500 mg/litr ¨(Bonaqua, Aquila, Rajec, Toma natura, Dobrá voda, Evian, Tanja, Clever aj.) Mineralizace vody Mineralizace Značka Slabě mineralizované (100-500 mg/l) Bonaqua, Aquila, Rajec, Toma natura, Dobrá voda, Valvert, Evian, Tanja, Clever, Horský pramen, Baby Wellness Středně mineralizované (500-1500 mg/l) Mattoni, Magnesia, Karlovarská korunní, Ondrášovka, Vittel, Tesco minerálni voda, Perrier Silně mineralizované (1500-5000 mg/l) Hanácká, Poděbradka, Odysea Pitný režim v těhotenství ¨Káva, černý čaj, zelený čaj- omezená konzumace-kofein- do 150mg/den ¨ -možné alternativy: ¨čaj Roibos (neobsahuje kofein), káva bez kofeinu, obilninové kávy ¨ ¨Pozor na kofein i v jiných nápojích ¨ ¨Vyhýbat se :Tonicu (obsahuje chinin), alkoholu ¨ ¨Bylinné čaje konzultovat s lékařem či lékárníkem ¨ ¨Vyhýbat se: doslazovaným nápojům a nápojům s CO2 images (5).jpg ¨Jaká je potřeba ¨ ¨kyseliny listové, vitaminu D, Ca, Fe, Zn, I v období těhotenství? Potřeba vitaminů v těhotenství ¨Vitamin A 1,1 mg/den teratogenní účinky při vysokých dávkách! (nekonzumovat játra) ¨Vitamin D 20 μg /den ¨Vitamin E 13 mg/den ¨Vitamin K 60 μg/den ¨Vitamin C 105 mg/den ¨Vitamin B1 1,2-1,3 mg/den ¨Vitamin B2 1,3-1,4 mg/den ¨Vitamin B6 1,5-1,8 mg/den ¨Vitamin B9 (kyselina listová) 550 μg /den ¨Vitamin B12 4,5 μg /den ¨ ¨Zdroj DDD: DACH (2019) images (6).jpg Potřeba minerálních látek v těhotenství ¨Ca regulace funkce nervů a svalů, srdeční aktivita, tvorba a obnova kostí a zubní tkáně, vývoj skeletu plodu. Vitamin D! ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ZDROJE: mléčné výrobky, ořechy, košťálová zelenina (1000 -1200mg/den) ¨ ¨ Využitelnost Zdroje ≥ 50 % květák, řeřicha, čínské zelí, hlávkové zelí, kapusta, tuřín, kedluben,růžičková kapusta, brokolice 30 % mléko, obohacené sojové mléko, tofu-vyrobené pomocí kalciové soli, obohacené džusy 20 % mandle, sezamová semínka, fazole ≤ 5 % špenát, rebarbora Potřeba minerálních látek v těhotenství ¨Fe Tvorba červených krvinek (rozvádějí kyslík), jeho nedostatek: anémie, špatný vývoj plodu, předčasný porod, potrat. Maso-využitelnost 20-30 %, rostlinné zdroje-využitelnost 5 %, vstřebatelnost podporují:vitamin C, živočišné bílkoviny a organické kyseliny. ZDROJE: červené maso, listová zelenina, špenát (30 mg/den) ¨I Biosyntéza hormonů štítné žlázy, stimuluje syntézu bílkovin a produkci tepla, správný tělesný a duševní vývoj dítěte. Při jeho nedostatku hrozí: nižší porodní hmotnost, kretenismus, špatné prospívání plodu. ZDROJE: sůl obohacená jódem, jodidovaná sůl se používá i při výrobě potravin, jod je přidáván do krmiva dobytka, dobrým zdrojem jsou mořští živočichové (230 μg/den) ¨Zn Účastní se metabolismu sacharidů a hormonů (tvorba insulinu), nezbytný pro funkce imunitního systému, nezbytný pro syntézu DNA, důležitý pro inkorporaci Fe do hemoglobinu aj. ZDROJE: maso, celozrnné pečivo (10 mg/den) ¨Mg Reguluje činnost srdce, ovlivňuje metabolismus glukózy a její využití, nezbytný pro stavbu kostí. Nedostatek v těhotenství-křeče, poruchy srážlivosti, dráždivá děloha, preeklampsie . ZDROJE: luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy (310-350 mg/den) ¨P Spolu s Ca se podílí na stavbě kostí a zubů, důležitý pro využitÍ energie, snižuje využitelnost Ca. ZDROJE: tavený sýr, vejce, maso (800-1250 mg/den) ¨ Zdroj DDD: DACH ¨ ¨ ¨ Čemu se v těhotenství ještě vyhnout? ¨ Prevence nákazy listeriózou: ¨ ¨ ! vždy pečlivě umýt ovoce a zeleninu ¨ ¨ ! nekonzumovat potraviny bez náležité tepelné úpravy ¨ ¨! pečlivě oddělovat tepelně upravené a syrové potraviny ¨ ¨! důsledně dodržovat hygienu při přípravě pokrmů (mytí rukou, kuchyňského náčiní) aj. - ¨! vyhýbat se rizikovým potravinám:nepasterizované mléko, syrové maso, měkké zrající sýry, lahůdkářské produkty (hermelínový salát aj.) ¨ -- - Čemu se v těhotenství ještě vyhnout? ¨Jak se vyhnout jiným alimentárním nákazám? ü kontrolovat trvanlivost potravin (vzhled, vůni, barvu,konzistenci) ü nekonzumujte syrové maso a maso nedostatečně tepelně upravené (ve všech ¨ částech potraviny musí byt dosažena teplota nejméně 70ºC alespoň po 10 ¨ minut) ü pokud skladujete tepelně upravenou potravinu, je nutné ji před konzumací ¨ opět ohřát minimálně na 70ºC po 10 minut ü po manipulaci se syrovým masem se nedotýkejte očí a sliznic a dutiny ústní, ¨ důkladně si umývejte ruce po manipulaci se syrovou potravinou (před ¨ začátkem manipulace s potravinou, i při přerušení manipulace) ü vyhýbejte se křížové kontaminaci = syrové x tepelně upravené potraviny ü řádně před konzumací umývejte ovoce a zeleninu ü při manipulaci s potravinami používejte pouze pitnou vodu ü mléko konzumujte pouze po pasterizaci ü nekonzumujte zrající sýry ü pokud krmíte kočku syrovým masem-několik týdnů uskladnit v mrazáku ü pozor na stánky s rychlým občerstvením a na potraviny zabalené v obchodě ü po kontaktu s domácími zvířaty dbejte na důkladnou hygienu ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Čemu se v těhotenství ještě vyhnout? ¨nápoje s kofeinem, chininem, alkoholu ¨ ¨některým bylinným čajům, některému koření ¨ ¨syrovému masu, syrovému mléku, syrovým vejcím ¨ ¨dbát na hygienu při manipulaci s potravinami ¨ ¨vyhnout se rybám s vysokým množstvím rtuti: žralok, mečoun, štika, candát, bolen ¨ ¨vyhnout se plesnivým potravinám ¨ ¨vyhnout se trvanlivým fermentovaným masným výrobkům(Herkules, Poličan, dunajská klobása), nepasterizované jablečné šťávě ¨ ¨nekonzumovat játra-vysoké množství vitaminu A-teratogenní ¨ Čemu se v těhotenství ještě vyhnout? ¨Omezit používání těchto druhů koření: ¨ estragon, fenykl, kmín, libeček, hřebíček, majoránka, rozmarýn, nať petržele, skořice, šafrán, tymián, yzop ¨ ¨Nedoporučené byliny: Aloe léčivé, Bazalka pravá, Bříza bělokorá, Dřišťál obecný, Divizna velkokvětá, Dobromysl obecná (oregano), Hlaváček jarní, Hloh obecný, Hluchavka bílá, Jalovec obecný, Jaterník podléška, Jestřabina lékařská, Jmelí bílé, Kopytník evropský, Kokoška pastuší tobolka, Komonice lékařská, kostival lékařský, Kozlík lékařský, Krušina olšová, Lékořice lysá, Mačinka vonná, Máta peprná, Mateřídouška obecná, Medvědice lékařská, Mydlice lékařská, Pelyněk pravý, Pivoňka lékařská, Podběl lékařský, Prvosenka jarní, Přeslička rolní, Routa vonná, Rozmarýn lékařský, Sedmikráska obecná, Smetánka lékařská, Sporýš lékařský, Srdečník obecný, Svízel přítula, Šalvěj lékařská, Třezalka tečkovaná, Vachta trojlistá, Vlaštovičník větší, Vratič obecný, Zázvor lékařský, Ženšen. images (7).jpg Výživa kojících žen ¨množství mateřského mléka(dále MM) nelze ovlivnit stravou, příjmem tekutin, ¨ ¨ množství MM ovlivní: pozitivně: klid, frekvence kojení ¨ negativně: nadměrné užívání alkoholu, kouření…. ¨ ¨složení MM ovlivnit lze stažený soubor (7).jpg ¨Výživa kojící matky jen málo ovlivňuje množství bílkovin a sacharidů, Ca, Fe, Zn, Cu a kyseliny listové v mm – tyto složky mm jsou ovlivněny stravou kojící matky jen nepatrně. Pokud však množství těchto živin vylučovaných matkou do mm převýší její příjem stravou, můžou být tyto živiny v těle matky v nedostatku. ¨ ¨Výživa kojící matky však přímo ovlivňuje množství vitaminu A, vitaminu D, mastných kyselin (například EPA, DHA, trans mastné kyseliny, ale i jiné), cholinu, Se, I, některých vitaminů rozpustných ve vodě (Vit C, Vitamin B1,B2,B3, B6, B12) v mm ¨ ¨Z vitaminů rozpustných v tucích obsahuje mateřské mléko dostatek vitaminu A a E (záleží však na přijmu tuků, které v mm kolísají- také záleží na přijmu kojící matky) ¨ Vitaminy D a K jsou v mm v nedostatečném množství, je nutné je suplementovat (u dítěte). ¨Zn, Fe- zásoby u dítěte se tvoří již během těhotenství ¨ ¨ ¨Studií na toto téma je velké množství, je však obtížné dojít k jednotnému názoru. ¨Množství živin v mm totiž ve studiích ovlivňuje celá řada faktorů: fáze laktace, genetické faktory matky, kdy byl během dne odběr mm proveden, jak byl vzorek mm skladován, celkově strava matka, kolikáté dítě to je, věk matky, její zdravotní stav aj. ¨ Výživa kojících žen ¨nejlepší pomocník pro zhodnocení jídelníčku - potravinová pyramida ¨zvýšit energetický příjem o 380-500 kcal (1590-2095 kJ) ¨zvýšit příjem bílkovin o 20g ¨důležitý vitamin D (20 µg), kyselina listová (450 µg) , Ca (1000-1200 mg), Fe (20 mg), ¨ Zn (11 mg) I (260 μg) ¨ - ROZDÍL S DOPORUČENÍMI PRO TĚHOTNÉ? ¨zvýšená potřeba tekutin - 45ml/kg/den (včetně potravin obsahujících vodu) 1600 kJ= krajíc chleba a tři plátky drůbeží šunky a rajče a jablko Výživa kojících žen ¨pestrá strava a pravidelná strava ¨omezit: alkohol, kofeinové nápoje, o bylinných čajích se vždy poradit s lékárníkem ¨alergie BKM ¨postupně zařazovat jednotlivé druhy citrusových plodů, nekonzumovat ve velkém množství silně kořeněné potraviny, omezit konzumaci uzených a smažených potravin Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Průzkum z roku 1997, 180 gravidních žen, plzeňský region, průměrná doba gravidity 28 týdnů ¨ ¨34 % žen- rizikový stav nutriční stav na počátku gravidity ¨ (nadváha, obezita, podvýživa) ¨12 % žen-nechutenství ¨39 % žen-zvracení ¨ ¨24h recall: ¨ Vzhledem k výživovým doporučením byl zjištěn: ¨ nedostatečný příjem jodu, kyseliny listové, železa a celkové energie ¨ významná skupina žen měla nízký příjem vitaminu B1, B6 a vitaminu E, Ca a Se ¨50 % žen užívalo doplňky stravy ¨Převaha saturovaných tuků (Svačina a kolektiv, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Průzkum z roku 2002 o primární prevenci v těhotenství, 215 gravidních žen ¨ ¨1/3 žen získala v prenatální poradně radu týkající se zásad zdravé výživy ¨ ¨2/3 matek užívaly v těhotenství různé multivitaminové preparáty na doporučení lékaře a 10 % žen si je kupovalo bez porady s lékařem ¨ ¨1/3 žen znala pojem potravinová pyramida a 1/5 žen se těmito zásadami snažila řídit ¨ ¨více než 40 % žen mělo během těhotenství přírůstek vyšší než 15 kg ¨ ¨ ¨ (Hrubá, Malíková, 2002) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨PPZ- SZÚ, Praha, Komplexní intervence v těhotenství ¨ 2004-2006 (Janatová, Štundlová, Skývová, Uličná) ¨ 169 žen ¨ ¨ ¨Informace o zdravém životním stylu ženy získávaly především z reklamy potravinářských a farmaceutických společností ¨ ¨ 1/2 žen uvedla, že v těhotenství změnila způsob stravování ¨ ¨79 % žen užívalo doplňky stravy ¨ ¨21 % žen nekonzumovalo ryby ¨ ¨ (Janatová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Průzkum z roku 2007, zabývající se pitným režimem těhotných a kojících ¨ ¨doporučená množství tekutin přijímá pouze 62 % těhotných a 61 % kojících ¨ ¨ženy nejsou dostatečně informovány o potřebném množství tekutin a ni o vhodných nápojích (doporučená množství nadsazují) ¨ ¨i když ženy věděly, jaké je doporučované množství tekutin, pitný režim nebyly schopné dodržet-absence žízně ¨ ¨ženy nejčastěji konzumovaly: balené vody, vodu z veřejného vodovodu, nápoje na bázi mléka ¨ ¨pouze 17 % žen bylo informováno zdravotnickým personálem, největším zdrojem informací-časopisy (Pokorná, 2007) ¨ ¨ ¨ ¨ Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Průzkum z roku 2009, zabývající se přívodem Fe u těhotných žen ¨ Ve vyspělých zemích trpí sideropenickou anémií 14-20 % žen. V těhotenství cca 18 % žen ¨ Doporučeného denního přívodu železa nedosahuje 58 % žen ¨ ¨Řešení u těhotných v ČR: ¨Hematologické vyšetření těhotné v 1. nebo 2, trimestru (Hb, Ht, počet erytrocytů) ¨-dle výsledků doporučeny přípravky Fe ¨ ¨Hladiny Hb, Ht, počet erytrocytů klesají až při výrazném deficitu, prvními laboratorními ukazateli-feritin v séru, cirkulující transferinový receptor a vazebná kapacita Fe ¨Indikace přípravků Fe-nejednotná ¨ (Pokorná , 2009) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Norma Hb pro ženy do 120 g/l, pro těhotné ženy 110-100g/l. ¨ ¨Celkově v těhotenství stoupne objem plazmy o 40-60 % (estrogeny, progesteron vliv na osu renin-angiotenzin-aldosteron) ¨Objem erytrocytární masy naroste jen o 20-30 % ¨Vzniká –HEMODILUCE = zředění krve zvětšením objemu tekutiny v cévách ¨Koncentrace Hb klesá o 10-20 g/l není anémie (chorobný stav) ¨ ¨HEMODILUCE umožňuje lepší průtok krve placentou a větší objem krve slouží při porodu jako ¨„autotransfuze ”(pomáhá vyrovnávat krevní ztráty) ¨ ¨Absence poklesu koncentrace Hb-patologická-často u těhotenstvím indukované hypertenze a preeklampsie (Pokorná, 2009) ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Ve výzkumu bylo zjištěno, že: ¨ ¨Ženy užívající přípravky Fe, konzumují méně často potraviny zlepšující jeho status ¨ ¨Zdá se, že kouření má negativní vliv na status Fe v těhotenství ¨ ¨Informovanost žen o výživě zdravotníky je nedostatečná, ženy často získávají informace ze zdrojů méně validních ¨ ¨ (Pokorná, 2009) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Co by mohlo situaci ohledně přijmu Fe u těhotných žen zlepšit? ¨ ¨Sjednocení diagnostiky nedostatku Fe ¨ -zařadit paušálně i odběr feritinu, cirkulujícího transferinového receptoru a vazebnou kapacitu Fe ¨ -vyšetřovat ženy již v 1. trimestru ¨Pokud dojde ke snížení zásob Fe –zaměřit se nejdříve na stravovací návyky až poté přistoupit k předepisování přípravků Fe ¨ ¨Zaměřit se na stravování ženy již v prekoncepčním období ! ¨ ¨ (Pokorná, 2009) ¨ ¨ ¨ Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Průzkum z roku 2004-2006, sledování výživy těhotných žen, ¨ 221 těhotných, do 25tt, průměrný věk 26,5 let ¨ ¨Metodika: ¨ ¨K získání stravovacích zvyklostí byla použita metoda 24 h Recallu, zjištěné potraviny a nápoje byly převedeny (dle porcí) do potravinové pyramidy ¨Poté byla těhotná intervenovaná, ve které skupině potravin by se měla zlepšit a o kolik porcí ¨Za 4-6 týdnů bylo vše zopakováno-cíl přiblížit se doporučením ¨Také byl požit FFQ ¨ (Mottlová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Výsledky: ¨ ¨ Potravinová skupina 5 obiloviny 4 zelenina 3 ovoce 3 mléko 2 maso Max2 sůl, tuky cukry průměr porcí před intervencí 3,6 / +/- 1,88 1,3 / +/- 1,11 1,62 / +/- 1,19 1,7 / +/- 0,87 1,3 / +/- 0,94 1,7 / +/- 0,89 průměr porcí po intervenci 4,3 / +/- 1,4 2,6 / +/- 1,22 1,68 / +/- 1,01 1,9/ +/- 0,95 1,1 / +/ - 0,71 1,7 / +/ - 0,72 porce zvýšilo v % 62,80 67,40 32,50 39,30 27,10 23,50 porce nezměnilo v % 12,20 15,80 42,90 42 41,10 52,90 porce snížilo v % 24,80 16,70 24,40 18,50 31,60 23,50 Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová, 2008) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová, 2008) Romky 2,8-2,1 Průzkumy výživy těhotných žen v ČR (Mottlová,2008) ¨Závěry: ¨ ¨Ve výživě těhotných žen je stále nutriční intervence nedostatečná ¨Ženy nepřijímaly doporučený počet porcí ¨Konzumovaly nadměrné množství nasycených tuků a jednoduchých sacharidů ¨Byla zjištěna nedostatečná konzumace Ca, vlákniny a ryb ¨Klíčová nutriční rizika je třeba monitorovat ¨Nutriční edukace je přínosná !!! ¨Bylo by potřeba poskytovat nutriční edukace individuálně v nutričních poradnách či v rámci gynekologické ordinace ¨ ¨ Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Průzkum z roku 2013 týkající se příjmu polynenasycených mastných kyselin v těhotenství ¨ ¨Metabolismus PNMK ¨Esenciální – linolová, α-linolenová ¨ ¨linolová (ω-6)→ arachidonová (ω-6) ¨α-linolenová (ω-3) → EPA(ω-3)→DHA(ω-3) ¨ ¨V experimentech bylo však pouze 10 % esenciálních mastných kyselin z potravy (kyselina linolová a α-linolenová ) přeměněno na odpovídající deriváty s dlouhým řetězcem. V těhotenství NEDOSTATEČNÉ! ¨ ¨ (Stojanovičová, 2013) ¨ Transmastné kyseliny konkurují stejnýi enzymatickými systémy a zvyšují tak potřebu esenciálních MK. Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨ ¨ ¨74 % žen -výborná znalost o PUFA-zkreslení ¨ ¨50 % žen bylo poučeno-nejčastější zdroj informací ženy uvedly INTERNET ¨ ¨100 % žen konzumovalo ryby ¨ ¨ 70 % žen si bylo vědomo určitých rizik při konzumaci ¨ ¨ (Stojanovičová, 2013) Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Co podle žen představuje největší riziko? ¨ ¨ ¨ Průzkumy výživy těhotných žen v ČR ¨Praktická stránka věci. ¨ (dohledání, kartičky, edukace, program) ¨ ¨Volba zdrojů EPA a DHA u vegetariánů a žen alergických na ryby ¨ ¨Celkové složení stravy ¨ ¨ (Stojanovičová, 2013) Projekty ¨Mysli na mě včas (2010), PPZ SZÚ ¨ -projekt součást programu Zdraví 21 (2003-2012) ¨Cílem projektu je zpřístupnit laické veřejnosti informace o možnostech primární prevence VVV ve srozumitelné formě ¨ ¨ CÍL 3: Zdravý start do života. -Snížení podílu vrozených vad na úmrtnosti živě narozených dětí ¨Prvním bodem (3.3.1) řešení je: ¨ ZAVEDENÍ PROGRAMU PRIMÁRNÍ PREVENCE -program je zaměřen na: výživu v těhotenství, léky, kouření, alkohol v těhotenství, genetické poradenství - -www.vrozene-vady.cz/primarni-prevence/ - ¨ ¨ ¨ mysli_na_mne_vcas_1.jpg Zdraví 2020 (Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemoci) 2014-2020, vychází z programu SZO a navazuje na Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR-Zdraví 21 http://www.vrozene-vady.cz/primarni-prevence/ http://www.szu.cz/czzp/vvv/denniprijem.php http://www.1000dni.cz/ Nutricia (2014) Financován z fondů EU (2015) http://www.together-project.eu/cs https://www.nal.usda.gov/fnic/resources-educating-pregnant-women Zahraniční studie: ¨Zelalem, Endeshaw, Ayenew, Shiferaw, Yirgu, 2017 Etiopie ¨Edukace těhotncých žen > pozitivní vliv na znalosti a chování ¨ ¨Sunuwar,Sangroula, Shakya, Yadav, Chaudhary, Pradhan, 2019 Nepál ¨Edukace o přijmu Fe u těhotných žen > zvýšení přijmmu Fe (z potravy) a zvýšení hladin hemoglobinu, zlepšení znalostí ¨ ¨Ülger, Yardimci, Akçali, 2018 Turecko ¨Edukace těhotných žen o výživě > pozitivní efekt na znalosti těhotných žen ¨ ¨Tanentsapf et al 2011, Kunath et al 2013, Rauh et al 2019 ¨Vliv intervencí na nadměrné přibývání na váze > výsledky se liší ¨……………………………………………………………………………… ¨ ¨ Zdroje: ¨BLATTNÁ, J. et al. Výživa na začátku 21. století. Praha, 2005 ¨DACH-https://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/ ¨HRONEK, M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha, ¨2004. ¨HRUBÁ, D., MALÍKOVÁ, E. Primární prevence v těhotenství. Praktická gynekologie, 2002, č.4, s 29-32. ¨KASPER, H. Výživa v medicíně a dietetika. Praha, 2015. ¨JANATOVÁ, H. et al. Komplexní intervence v těhotenství. Hygiena, 2008.č.1, s. 48-51. ¨MOTTLOVÁ, A. Porovnání výživy české a jiné národní/etnické populace.Brno, 2008. 173 s. Disertační práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce: Prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc ¨PALÁNOVÁ, B. Mikrobiologické rizika z potravin během těhotenství. Brno, 2014. 62 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Danuše Lefnerová, Ph.D. ¨POKORNÁ, J., BŘEZKOVÁ, V., PRŮŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno, 2008. ¨POKORNÁ, J. Pitný režim v těhotenství a v období kojení. Brno, 2007. 70 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce:MVDr. Halina Matějová ¨ ¨ Zdroje: ¨POKORNÁ, J. Význam Fe v těhotenství.Brno, 2009. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce:MVDr. Halina Matějová ¨STOJANOVIČOVÁ, M. Význam polynenasycených mastných kyselin během těhotenství a při kojení, jejich zdroje a přívod. Brno, 2013. 97 s. Diplomová práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce: Prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc ¨SVAČINA, Š. Klinická dietologie. Praha, 2008. ¨SVAČINA, Š. Poruchy metabolismu a výživy. Praha 2010 ¨ZADÁK, Z. Magnézim a další minerály, vitaminy a stopové prvky ve službách zdraví. 2010 ¨http://www.diab.cz/dokumenty/DP_DM_tehotenstvi_CDS_2014.pdf ¨http://www.khsbrno.cz/aktuality/epida/listerioza.pdf ¨http://www.szu.cz/czzp/vvv/denniprijem.php ¨ http://www.together-project.eu/cs ¨http://www.1000dni.cz/ ¨https://journals.plos.org/plosone/article/authors?id=10.1371/journal.pone.0213982 ¨ttps://www.researchgate.net/publication/328654406_Evaluation_of_Nutrition_Education_During_Pregnan cy_and_Nutritional_Knowledge_of_Pregnant_Women ¨pregnancy-specific-nutrition-knowledge-andhealthy-dietary-practice-among-pregnant-women-in-addis-2 090-7214-1000265.pdf ¨https://bmcpregnancychildbirth.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2393-11-81 ¨Human Milk Nutrient Composition in the United States: Current Knowledge, Challenges, and Research Needs ¨Xianli Wu, Robert T Jackson, Saira A Khan, Jaspreet Ahuja, and Pamela R Pehrsson (2018) ¨ ¨Impact of maternal nutrition on breast-milk composition:a systematic review ¨Francesca Bravi, Frank Wiens,Adriano Decarli, Alessia Dal Pont, Carlo Agostoni and Monica Ferraroni (2016) ¨ ¨Nutritional Management of the Breastfeeding Dyad ¨Valentine, Christina J. a, Wagner, Carol L. (2013) ¨ ¨B Vitamins in Breast Milk: Relative Importance of Maternal Status and Intake, and Effects on Infant Status and Function ¨ Lindsay H. Allen ¨ ¨ Základy dětského lékařsktví :Strožický, Sýkora ¨ ¨ ¨ ¨ Děkuji Vám za pozornost! ¨ ¨ ¨ ¨nevrlamartina@gmail.com