STRUKTURA A FUNKCE KŮŽE Kůže • • •největší orgán lidského těla •chrání nás před mikroby a elementy prostředí •pomáhá regulovat tělesnou teplotu •umožňuje vjemy jako dotyk, teplo, chlad,… Kůže dospělého člověka • • •povrch 1,5 -2 m² •váha 18-20 kg (15-19 % celkové tělesné váhy) •tloušťka epidermis a dermis - 2 mm (0,5 - 3,5 kg) •tloušťka podkoží - 8-25 mm Vrstvy kůže •E p idermis ( p okožka) – nejpovrchovější vrstva, šlouží jako bariéra a udává tón pleti • •Dermis (škára) – pod epidermis, obsahuje pojivovou tkáň, svaly, senzorické neurony, cévy, vlasové folikuly, vlasy a potní žlázy • •Hyp odermis ( p odkožní vazivo)- tvořené tukem a pojivovou tkání • Vrstvy kůže 152-5282_IMG Ep idermis Dermis Podkožní vazivo 1. Epidermis •nejtenší část – tloušťka 0,3 – 1,5 mm •povrchová část •tvořená buňkami: • - keratinocyty – 5 vrstev • - melanocyty • - Langerhansovy buňky • - Merkelovy buňky 1. Epidermis Vrstvy epidermis •Stratum basale • – nejhlubší část, místo proliferace keratinocytů, keratinocyty jsou mezi sebou spojené molekulami nazývanými desmosomy a k bazální membráně (vrstva mezi epidermis a dermis) jsou ukotvené pomocí hemidesmosomů •Stratum spinosum • – nad str. basale, vrstva kde začíná proces diferenciace keratinocytů (proces změny morfologie keratinocytů a tvorby keratinu) •Stratum granulosum • – oblast, kde je dokončen proces keratinizace a keratohyaliní granule se stávají viditelnými (prekurzory keratinu) •Stratum lucidum – amorfní pás mezi str. granulosum a str. corneum (viditelné mikroskopem pouze na ploskách a dlaních •Stratum corneum • – tvořené korneocyty (pozůstatky keratinocytů) tvořenými keratinem, buněčnými stěnami, jsou bez jáder • •keratinocyty stratum basale a spodní části stratum spinosum mají schopnost dělit se – tato část se nazývá stratum germinativum Mal p ighi • • 152-5291_IMG Keratinizace •keratinocyty jsou tvořené mitózou v stratum basale •při postupu přes stratum spinosum a stratum granulosum diferencují, čím se tvoří rigidní interní struktura z keratinu, mikrofilament a mikrotubulů - keratinizace •vnější vrstva epidermis, stratum corneum, je tvořená vrstvami plochých mrtvých buněk -korneocyty, kt. ztratily své jádra •korneocyty se odlučují od kůže procesem zvaným deskvamace • •proces trvá přibližně 28 dní, proměna z keratinocytu bazální vrstvy na korneocyt 14 dní, ztráta buněčných zbytků v podobě šupin dalších 14 dní Stratum corneum Stratum granulosum Stratum spinosum Stratum basale 152-5284_IMG Stratum corneum – epidermální bariéra •povrch epidermis nazýváme stratum corneum nebo epidermální bariéra •stratum corneum můžeme přirovnat k cihlové stěně •buňky jsou spojené pomocí epidermálních lipidů a adhezivních molekul •lipidy stabilizují epidermis a pomáhají utěsnit bariéru, zároveň dovolují pasáži substancí v obou směrech Other cells in the normal epidermis •melanocyty – syntéza melaninu (hlavní fotoprotetivní faktor) •Langerhansovy buňky – antigen prezentující buňky kůže •Merkelovy buňky – neuroendokrinní • buňky fungující jako mechanoreceptory • Cells and Layers of the Epidermis – Earth's Lab Melanocytes • lokalizované v stratum basale • •deriváty neurální lišty, kt. migrovaly do epidermis • •obsahují melanin, hlavní funkce melaninu je absorbovat UV záření a chránit tak před jeho nežádoucími účinky 152-5285_IMG Epidermalní melaninová jednotka Tyrosin –> Dopa –> Dopaquinone –> Eumelanin, pheomelanin Tyrosinasa - syntéza melaninu je komplexní proces, kt. začíná tyrozinem, nejdůležitejším enzymem je tyrozináza, jedním z meziproduktů je DOPA (prekurzor dopaminu) - melanin je hromaděn v melanosomech v Golgiho aparátu a transferován ke keratinocytům pomocí dendritů - melanocyty mají dlouhé dendrity a melaninem můžou zásobovat až 30-40 keratinocytů They produce the pigment melanin, manufactured from tyrosine, which is an amino acid, packaged into cellular vesicles called melanosomes, and transported and delivered into the cytoplasm of the keratinocytes (Graham-Brown and Bourke, 2006). Skin colour is determined not by the number of melanocytes, but by the number and size of the melanosomes (Gawkrodger, 2007). It is influenced by several pigments, including melanin, carotene and haemoglobin. Melanin is transferred into the keratinocytes via a melanosome; the colour of the skin therefore depends of the amount of melanin produced by melanocytes in the stratum basale and taken up by keratinocytes. Melanin occurs in two primary forms: •Eumelanin – exists as black and brown; •Pheomelanin – provides a red colour. Skin colour is also influenced by exposure to UV radiation, genetic factors and hormonal influences (Biga et al, 2019). Langerhansovy buňky •antigen prezentující dendritické buňky •součást imunitního systému •neustále hledají antigeny v jejich • okolí, aby je mohly prezentovat • Th lymfocytům a tím aktivovat • imunitní odpověď Cells and Layers of the Epidermis – Earth's Lab Merkelovy buňky •přítomné v malém počtu v stratum basale •blízce asociované s terminálními filamenty kožních nervů a mají roli v čití zejména na • částech těla jako jsou plosky, • dlaně a genitál Cells and Layers of the Epidermis – Earth's Lab 152-5287_IMG Dermoepidermální junkce – zóna bazální membrány - úzká vlnitá vícevrstevná struktura situovaná mezi epidermis a dermis, kt. slouží jako koheze těchto částí kůže - klíčové komponenty zóny bazální membrány jsou hemidesmosomy – junkční komplexy pojící keratinocyty str. basale k bazální membráně, mají podobné vlastnosti jako desmosomy - - tvořená lamina lucida a lamina densa - bariérová funkce – umožnění difuze molekul z a do dermis 2. Dermis •tloušťka: 0,6 – 3 mm •navazuje na epidermis v zóně bazální membrány •tvořená 2 vrstvami – papilární a retikulární, kt. do sebe přecházejí bez jasné hranice •obsahuje: pojivová tkáň • senzorické neurony cévy • vlasové folikuly a vlasy • potní žlázy • Vrstvy dermis •stratum papillare – vybíhá směřem do epidermis v podobě papil, řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny, sensitivní nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerovo, Ruffiniho... •stratum reticulare – větší část dermis, v podobě husté pleteně • kolagenních a elastických vláken, méně buněk, Vater-Paciniho tělíska 152-5288_IMG 2. Dermis vazivová složka - 4 druhy vláken: kolagenní – pevnost, orientované (čáry štěpitelnosti kůže) elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost a pružnost retikulinová – jemné kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům buněčné elementy - fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty krevní cévy - dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký mízní cévy - začínají v papilách a tvoří 2 systémy nervy extracelulární matrix – základní substance koria gelovitá substance, tvořená zejména glycosaminoglycany (tvořené z hyaluronanů, glycoproteinů a proteoglycanů), hydratace a vlhkost Buňky dermis •fibroblasty – syntéza kolagenu a elastinu •histiocyty – z monocytů (z krevních cév), aktivní forma nazývaná mastocyty •mastocyty – fagocytují antigeny, uvolňují mediátory (histamin, heparin, prostaglandiny, leukotrieny, tryptáza, atd. Inervace kůže •nervová zakončení • •Merkelovy buňky • •sensitivní tělíska •teplo •chlad •tlak •vibrace •dotek •svědění •bolest • 152-5290_IMG Kožní adnexa •vlasy •nehty •žlázy (ekrinní, apokrinní a sebaceózní) • •většina lokalizovaná v dermis Žlázová kožní adnexa •ekrinní p otní žlázy • - rozptýlené po celém povrchu, největší hustota na dlaních a ploskách, nenacházejí se na rtech, nehtovém lůžku, labia minora, klitorisu, glans penis a vnitřní čási preputia • - pot se skládá hlavně z vody a iontů, bez zápachu •a p okrinní žlázy • - vázané na vlasové folikuly, vývod ústí do folikulárního infundibula • - axily, anogenitální oblast, prsní dvorce • - viskózní sekret bohatý na lipidy, působením baktérií získává charakteristický zápach Žlázová kožní adnexa •mazové žlázy • - vázané na vlasové folikuly = pilosebaceózní aparát • - v seboroické lokalizaci – zejména obličej a horní část hrudníku • - holokrinní sekrece • - promašťují vlas • - činnost řízená hormonálně, senzitivní na androgeny • Vlasy •první začínají růst v 20.tg. - lanugo •počet vlasových folikulů je konečný po porodu •cca 5 mil. Vlasových folikulů, na hlavě asi 100 000 •zložení folikulu: papila zárodečná matrix medula kortex kutikula epitelové pochvy vazivové pochvy 152-5289_IMG Pilosebaceózní jednotka • spodní část folikulu je rozšířená do bulbu, • kde se nachází papila s kapilárami, a nad • ní zárodečná matrix, její buňky se dělí a • diferencují v další části folikulu a odtud do • rostoucího vlasu • • vlasový stvol je uvnitř folikulu a tvoří ho • medula, kortex a kutikula • • dále se folikul skládá ze zevní epitelové • pochvy, kt. končí pod vývodem mazové • žlázy, celý folikul je obklopen vazivovou • pochvou • • musculus arrector pili se připájí pod vývodem • mazové žlázy, není v piloseb. jednotce brady, • axilárního a pubického ochlupení Vlasový cyklus • anagen – rostoucí fáze, 2 - 6 let • katagen – dny - týdny • telogen – 2 - 4 měsíce • •růst 0 – 35 mm/d • •barva vlasů závisí od počtu a aktivity melanocytů ve vlasovém folikulu Typy vlasů •lanugo - počas gestace •velusové vasy – nahrazuje lanugo po porodu •terminální vlasy – více pigmentované, pevnější, obsahují medulu • pili longi – capillus (pilus capitis) • barba (vous) • hirci (v podpaží) • pubes (na ohanbí) • ochlupení těla • pili breves – cilia (řasy) • supercilium (obočí) • vibrisae (v nose) • tragi (v ústí zevního zvukovodu) 152-5292_IMG Nehet •nehtová ploténka – tvrdý keratin •nehtová matrix – růstová zóna, z částí • prosvítá pod proximálním • koncem ploténky (lunula) •nehtové lůžko – ploténka se po něm posunuje • distálním směrem •nehtové valy – obklopují ploténku, proximálně • přesahuje ploténku (eponychium) •Distální žlábek – žlábek pod nehtovou plotékou • distálně, kde nenaléhá na lůžko •Hyponychium – distálně pod nehtovou ploténkou • •nehty na rukou rostou rychleji než • na nohou, růst 0,12 mm/D, • nehet odroste přibližně za 3-4 měsíce 3. Tela subcutanea •nejhlubší vrstva, pochází z mezodermu •tvořená adipocyty (tukové buňky) a z lamelárně uspořádaného řídkého vaziva •vazivové septa tvoří síť, v kt. jsou uloženy lalůčky tukové tkáně •tloušťka tukové vrstvy kolísá v různých částech těla – značně silná břicho, hýždě a stehna – vytváří tukový polštář – panniculus adiposus •adipocyty mají metabolickou aktivitu 3. Subcutis Funkce kůže •ochranná - bariérová •termoregulační •depotní •smyslová •metabolická •imunologická •detoxikační •psychosociální • Funkce kůže •Bariérová – vůči faktorům •chemickým •fyzikálním (mechanické, termické a aktinické) •biologickým (infekce, antigeny) •+ samočistící funkce a ochranný kožní film pH 5-6 • •Ochrana homeostázy •Vodní hospodářství, elektrolyty, makromolekuly • •epidermální bariéra • • • • • • • •zásobárna vody, potní žlázy, ochranný film • • • Funkce kůže •Termoregulace • - p ocení • - vasodilatace • - vasokonstrikce • •Smyslová • • • • • • •Zásobní (tuk, voda) •krevní cévy, potní žlázy • • • • •termoreceptory – chlad a teplo • mechanoreceptory – dotek, tlak, vibrace • nociceptivní receptory – bolest a svědění • • •zásoba energie – podkožní tuk • • Funkce kůže •Metabolická (sekreční a de p otní) - vitamin D, metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin • sekreční – keratin, melanin, pot a maz • •Imunologická • • • •Psychosociální • •vit. D - epidermis • • • •Langerhansovy buňky, T-lymfocyty, makrofágy, mastocyty, keratinocyty • •aktuální stav kůže DĚKUJI ZA POZORNOST • • •You can find the overview here: https://www.youtube.com/watch?v=MPLV4h0Tr8c •