Ostatní složky rehabilitace Mgr. et Mgr. Jan Šplouchal Pracovní rehabilitace Je soustavná péče směřující k tomu, aby občané se změněnou pracovní schopností získali, udrželi si nebo znovuzískali vhodné zaměstnán Prolíná se s rehabilitací pedagogickou Psychologická rehabilitace Nejpříznivější vnitřní pocity postiženého občana ve svém životním prostředí Systematicky usiluje o psychologickou konsolidaci postiženého Důležitá i role psychologa Prostupuje všechny složky rehabilitace Pedagogická rehabilitace Souvislá pedagogická péče směřující k získání maximálně možné kvalifikace zdravotně postižených osob pro život a pro společenské uplatnění v závislosti na druhu a stupni zdravotního postižení, osobních předpokladech pro vzdělání a výchovu a na územních možnostech Pedagogika Společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti Má mnoho dílčích složek (oblastí), pro RHB je důležitá speciální pedagogika Speciální pedagogika Oblast pedagogiky, která se zabývá se edukací se specifickými výchovnými a vzdělávacími potřebami Zohledňuje tyto potřeby v oblasti fyzické, psychické nebo sociální Zkoumá pracovní a společenské možnosti těchto osob, usiluje o jejich integraci do společnosti a sleduje komplexní rozvoj jejich osobnosti Speciální pedagogika se dělí do následujících podoborů:  Etopedie  Psychopedie  Somatopedie  Logopedie  Surdopedie  Oftalmopedie Podobory speciální pedagogiky Etopedie Edukace a reedukace (převýchova) sociálně nepřizpůsobené, obtížně vychovatelné nebo jinak sociálně narušené mládeže (např. mravně narušené mládeže) Psychopedie Edukace osob mentálně retardovaných Somatopedie Edukace osob tělesně postižených či znevýhodněných (např. dlouhodobě nemocných) spadá sem i edukace osob s mírně odlišným duševním vývojem od normy, tzn. např. osob s lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD či ADHD) nebo osob se specifickými poruchami učení Podobory speciální pedagogiky Logopedie Zabývá se korekcí nebo odstraňováním poruch řeči (koktavost, vady ve výslovnosti aj.) Surdopedie Edukace osob s různými vadami sluchu (částečná nebo úplná hluchota) Oftalmopedie (= tyflopedie) Edukace osob se zrakovým postižením (částečná slabozrakost, slepota aj.) Mezinárodní klasifikace funkční schopnosti, disability a zdraví (MKF) MKF V roce 1980 byli definovány nové pojmy v rámci MKF  Impairment – porucha na úrovni orgánu či tělesného systému  Disabilita – postižení – funkční změna na úrovni celého jedince a omezující ho v některé činnosti  Handicap – znevýhodnění – projekce do celospolečenské roviny, znevýhodnění pro zdravotní poruchu nebo postižení MKPDH V roce 2001 bylo doporučeno k mezinárodnímu používání rozšířit definici MKF tak, aby dokázala definovat – vyjádřit, utřídit, klasifikovat následky onemocnění a úrazů – Mezinárodní klasifikace poruch, disability a handicapu – MKPDH Nová klasifikace hodnotí pozitivní aspekt zdraví – které orgány a funkce nemá jedinec poškozeny Byly navrženy nové hlavní pojmy klasifikace, pro vybrané následující skupiny se používá výrazu domény MKPDH Nové hlavní pojmy:  Tělesné funkce  Tělesné struktury (odchylka nebo ztráta funkce či struktury)  Aktivity (úkon nebo činnost, kterou člověk provádí)  Participace (zapojení do životní situace)  Faktor prostředí (působí facilitačně nebo nepříznivě bariérovým působením) MKPDH Domény pro tělesné funkce:  Mentální funkce  Senzorické funkce včetně bolestí  Funkce hlasu a řeči  Funkce kardiovaskulární, hematologické  Funkce zažívacího, metabolického a endokrinního systému  Funkce genitourinálního a reprodukčního systému  Funkce vztahující se k pohybu a neuromuskulární  Funkce pokožky MKPDH Domény pro tělesné struktury:  Struktury nervového systému  Oko, ucho a příslušné struktury  Struktury vztahující se k hlasu a řeči  Struktury imunitního, kardiovaskulárního a respiračního systému  Struktury vztahující se k zažívání, metabolismu a endokrinnímu systému  Struktury vztahující se k genitourinálnímu a reprodukčnímu systému  Struktury vztahující se k pohybu  Kůže a k ní se vztahující struktury MKPDH Domény pro aktivizaci a participaci:  Učení a uplatnění vědomostí  Všeobecné úkoly a požadavky (provede úkol sám, ve skupině, vlastní aktivita…)  Komunikace  Pohyblivost  Péče o sebe  Život v bytě  Mezilidské jednání a vztahy (rodina, cizí lidé, …)  Hlavní oblasti života (výchova, školení, povolání, …)  Komunikace sociální a civilní život (život mimo rodinu, rekreace, politický život, …) MKPDH Domény pro faktory prostředí:  Produkty a technologie  Přírodní prostředí a člověkem vytvořené změny v prostředí  Podpory a vztahy (citová, fyzická podpora, vztah k osobě v domě, …)  Postoje (členů rodiny, autority, společnosti, …)  Služby, systémy a principy řízení MKPDH Testuje se ve všech doménách stejným způsobem kvalifikátorů, které vyjadřují omezení v procentech:  0 – žádný problém – 0-4%  1 – lehký problém – 5-24%  2 – mírný problém – 25-49%  3 – těžký problém – 50-95%  4 – úplný problém – 96-100% U mnoha aktivit není stanovena hodnota limitu, ale vychází se z průměru dané populace MKPDH Klasifikace neklasifikuje osobu, ale situaci ve které se osoba nachází Vyjadřuje limitaci v jednotlivých doménách v procentech a je zvláště pro rehabilitaci prostředkem jak je lze příznivě ovlivnit Pro posudkovou činnost je důležitou pomocí, jak neovlivnitelné poruchy finančně a společensky kompenzovat Mezinárodní klasifikace nemocí Mezinárodní klasifikace nemocí Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) je systém klasifikace onemocnění, příznaků, příčin onemocnění a dalších termínů z oblasti medicíny Plným názvem – Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů = International Classification of Diseases (ICD) Mezinárodní klasifikace nemocí  Původně se jednalo o Mezinárodní seznam příčin smrti (přijat na kongresu Mezinárodního statistického institutu v roce 1893)  Potřeby úprav na základě pokroků lékařské vědy byly řešeny postupnými revizemi, které přicházely přibližně každých deset let (decenální revize)  Od roku 1948 (6. revize) převzala dohled nad správou a vývojem MKN Světová zdravotnická organizace (WHO)  Od roku 1994 je používána aktuální 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) s pravidelnými ročními (minor) a tříletými (major) korekcemi Mezinárodní klasifikace nemocí  MKN-10 obsahuje 22 kapitol s hierarchickým členěním až k třímístným kódům, které určují jednotlivá onemocnění (či jiné termíny), čtvrté místo kódu termín blíže definuje  V některých případech lze použít i páté místo kódu (např. u „M“ = Nemoci svalové a kosterní soustavy, kde blíže určuje lokalizaci postižení)  18. 6. 2018 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) 11. revizi  Tzn. ICD-11 (= MKN-11)  Na implementaci se členské státy zatím připravují  Plné využívání se plánuje od 1. ledna 2022 I A00–B99 Některé infekční a parazitární nemoci II C00–D48 Novotvary III D50–D89 Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity IV E00–E90 Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek V F00–F99 poruchy duševní a poruchy chování VI G00–G99 Nemoci nervové soustavy VII H00–H59 Nemoci oka a očních adnex VIII H60–H95 Nemoci ucha a bradavkového výběžku IX I00–I99 Nemoci oběhové soustavy X J00–J99 Nemoci dýchací soustavy XI K00–K93 Nemoci trávicí soustavy XII L00–L99 Nemoci kůže a podkožního vaziva XIII M00–M99 Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně XIV N00–N99 Nemoci močové a pohlavní soustavy XV O00–O99 Těhotenství, porod a šestinedělí XVI P00–P96 Některé stavy vzniklé v perinatálním období XVII Q00–Q99 Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality XVIII R00–R99 Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde XIX S00–T98 Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin XX V01–Y98 Vnější příčiny nemocnosti a Proti narození a smrti nemáš léku. V mezidobí zachovej radost! - George Santayana -