EKONOMIKA: Podstata tržní
ekonomiky
Autor: Ing. Bc. Martin Svoboda, DiS., MBA
OBSAH
1. Ekonomie jako společenská věda
2. Vznik a vývoj ekonomie
3. Základní ekonomické systémy
4. Historický vývoj ekonomických teorií
5. Zákon vzácnosti a zákon ekonomie času
6. Teorie potřeb
7. Základní ekonomické pojmy
7.1 Hospodářský proces
7.2 Trh a jeho zákony
1 EKONOMIE JAKO SPOLEČENSKÁ VĚDA
Ekonomie – zabývá se společenskou realitou
zvanou ekonomika.
o Ekonomie – ekonomická teorie.
o Ekonomika – ekonomická praxe.
EKONOMIE JAKO SPOLEČENSKÁ VĚDA
Ekonomie – věda, která studuje způsob, jakým lidé
používají vzácné zdroje poskytnuté přírodou
a předcházejícími generacemi, k produkci
výrobků a služeb a jak tyto produkty rozdělují
mezi současnou a budoucí spotřebu mezi
jednotlivce a spotřebitelské skupiny.
EKONOMIE JAKO SPOLEČENSKÁ VĚDA
¢ Ekonomie je studiem všech činností, které
umožňují výrobu a směnu.
¢ Ekonomie analyzuje změny v ekonomice
a navrhuje hospodářskou politiku, která má
zlepšit chod ekonomiky.
¢ Ekonomie je věda, která studuje jak si lidé
vybírají, aby využili své zdroje k uspokojení
potřeb.
EKONOMIE JAKO SPOLEČENSKÁ VĚDA
¢ Ekonomie je studium obchodu mezi národy.
¢ Ekonomie studuje výrobní vztahy, rozdělování,
směnu a spotřebu statků.
¢ Ekonomie se snaží pochopit chování ekonom.
subjektů, zkoumá výrobní činnosti.
EKONOMIE JAKO SPOLEČENSKÁ VĚDA
Dělení ekonomie:
o Mikroekonomie – studuje chování jednotlivých
ekonomických jednotek, z nichž se skládá národní
hospodářství. Např.: chování firem, domácností,
bank.
o Makroekonomie – studuje ekonomii jako celek.
Např.: celková produkce v dané zemi, celková
zaměstnanost, státní rozpočet, množství peněz
v oběhu apod.
EKONOMIE JAKO SPOLEČENSKÁ VĚDA
¢ Pozitivní – popisuje ekonom. jevy, vychází
ze skutečnosti.
¢ Normativní – zhodnocuje současný stav
a navrhuje lepší řešení.
2 VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
Název ekonomie – antické Řecko (oikos – dům,
nomos – zákon).
Řecko/Řím: zásady, pravidla správného
hospodaření v domácnosti – jak zacházet
s otroky.
Ekonomie – samostatná vědní disciplína vznikla
v 18. století.
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
Dílčí pohledy na některé hospodářské jevy:
o Xenofón (430-335 př.n.l.)
o Platón (427-347 př.n.l.)
o Aristoteles (348-322 př.n.l.)
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
o 14. – 16. století merkantilismus: bohatství
s penězi (drahé kovy), růst společenského
bohatství spatřovali v oblasti obchodu, zejména
zahraniční.
o Fyziokratismus: zdroj bohatství v zemědělství.
o 18. – 19. století: Adam Smith (1723 – 1790) –
„Pojednání o podstatě a původu bohatství
národů“.
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
o David Ricard (1772 – 1823)
o Karl Marx (1818 – 1883)
o John Maynard Keynes (1883 – 1946)
o Karel Engliš (1880 – 1961): rektor Masarykovy
univerzity, rektor Univerzity Karlovy, ministr
financí, guvernér Národní banky československé.
3 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
K přežití a dalšímu rozvoji lidé potřebovali
a potřebují nalézt systém, který umožňuje
spojovat jejich síly a efektivně využívat dostupné
zdroje.
o Zvykový systém.
o Příkazový systém.
o Tržní systém.
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Při rozlišování těchto systémů si budeme odpovídat
na tři základní otázky:
o Co a kolik se má ve společnosti vyrábět.
o Jak vyrábět, jakou technologií a s jakými VF.
o Jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno.
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Zvykový systém – historicky nejstarší, založen na
kmenových vztazích a dělbě práce uvnitř
uzavřené skupiny (tlupa, kmen), náčelníci o všem
rozhodovali, produkovali jen tolik, aby přežili;
v některých státech stále funguje.
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Příkazový systém – založený na moci úzké skupiny
lidí ve společnosti, která subjektivně rozhoduje
o tom, co a jak se bude vyrábět a jak se to bude
rozdělovat, vše je podle centrálního plánu.
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Tržní systém – ekonomie je řízena trhem, nabídkou
a poptávkou, stát nezasahuje, tento systém
je vyjímkou. Výrobci a spotřebitelé jsou propojeni
výhradně trhem a tržními zákony jsou řešeny
všechny tři základní otázky.
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Smíšený systém – předpokládá fungování tržního
systému, který je doplněn o působení nástrojů
hospodářské politiky státu, stát zasahuje je-li trh
v nesnázích.
4 HISTORICKÝ VÝVOJ EKONOMICKÝCH
TEORIÍ
Názory na zásahy státu do ekonomie:
Liberalismus – A. Smith zavrhoval zásahy státu
do ekonomie. Tvrdil že trh je dokonalý a vyřeší
si své problémy. NEVIDITELNÁ RUKA TRHU –
když je trh v nerovnováze, pak ho vrátí zpátky do
rovnováhy.
HISTORICKÝ VÝVOJ EKONOMICKÝCH
TEORIÍ
Keynesiánství – J.M.Keynes hlásá zásahy státu
do ekonomie, říkal že existují tržní selhání
a proto ji musí stát pomoci. Hlásal fiskální
politiku.
HISTORICKÝ VÝVOJ EKONOMICKÝCH
TEORIÍ
Neoliberalismus – kompromis mezi Keynesiánství
a Neoliberalismus. Hlásá, že trh je efektivní
a v případě selhání zasahuje stát – vytvořil
právní rámec pro ekonomii.
HISTORICKÝ VÝVOJ EKONOMICKÝCH
TEORIÍ
Monetarismus – klade důraz na samoregulační
funkce peněz v ekonomice. Milton Friedman.
5 ZÁKON VZÁCNOSTI A ZÁKON EKONOMIE
ČASU
To, co nemůžeme mít kdykoliv v jakémkoliv
množství, je pro nás vzácné, nedostatkové.
S růstem počtu obyvatel a postupným
prodlužováním délky jejich života se časová
kapacita lidstva zvětšuje, ale pořád je základním
limitujícím faktorem – dobývání přírodního
bohatství, následné zpracování.
ZÁKON VZÁCNOSTI A ZÁKON EKONOMIE
ČASU
Zákon vzácnosti – co nemůžeme mít kdykoliv
v jakémkoliv množství, je vzácné.
Zákon ekonomického času říká, že lidé musí šetřit
svůj čas – snažit se v kratším čase dosáhnout
stejné produkce nebo ve stejném čase dosáhnout
vyšší produkce (zvyšování produktivity práce).
6 TEORIE POTŘEB
Potřeba – pociťovaný nedostatek.
Každý z nás si představuje využití svého času jinak
– každý z nás má jiné potřeby (nekonečné).
TEORIE POTŘEB
o Potřeby hmotné – potřeba jíst, bydlet, oblékat
se atd.
o Potřeby nehmotné – potřeba přátelství, svobody,
kulturního zážitku atd.
„Možné dělení potřeb: zbytné a nezbytné.“
TEORIE POTŘEB
Maslowova pyramida lidských potřeb
TEORIE POTŘEB
Teorie potřeb pomáhá vysvětlit motivaci a hnací
motor lidského jednání a chování.
Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb.
TEORIE POTŘEB
Statky dělíme:
o Hmotné – jídlo, byt, oblečení atd.
o Nehmotné – vlastnosti, dovednosti, znalosti nebo duševní
vývoj člověka.
Nebo na:
o Volné – vzduch, sluneční svit, déšť, zpěv ptáků atd.
o Ekonomické – nejsou k dispozici volně v přírodě, musíme
k získání vynaložit určité úsilí (spotřební, kapitálové,
veřejné statky).
Veřejné statky = „jakoby zdarma“.
TEORIE POTŘEB
Služby (cizí činnosti) dělíme:
o Služby věcné – oprava obuvi, vymalování bytu
apod.
o Služby osobní – působí na konkrétní osobu –
léčení pacienta lékařem, úprava účesu
kadeřníkem apod.
7 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY
7.1 Hospodářský proces
7.2 Trh a jeho zákony
7.1 HOSPODÁŘSKÝ PROCES
Hospodářský proces: Vyrobit – rozdělování
a přerozdělování ve společnosti – směna –
spotřeba (uspokojování potřeb).
Hospodářský proces dělíme:
o Výroba.
o Rozdělování a přerozdělování.
o Směna.
o Spotřeba .
HOSPODÁŘSKÝ PROCES
VÝROBA
Výroba = přeměna VF v ekonomické statky.
výroba
vstupy výstupy
Druhy VF:
¢ Půda.
¢ Práce.
¢ Kapitál.
¢ Technologie.
¢ Přírodní zdroje.
PŮDA
¢ jako jediný VF je produktem přírody,
¢ pokud se na ni něco pěstuje, je to VF; stavební
parcela je kapitál,
¢ je důležitá kvalita (úrodnost, bonita půdy) a
kvantita (rozloha v m2),
¢ je nezaměnitelná,
¢ cena půdy za to, že ji pronajímáme je pozemková
renta.
PRÁCE
¢ nositelem práce je člověk,
¢ přetváří ostatní VF v ekonom. statky,
¢ rozhoduje kvantita (počet odpracovaných hodin)
a kvalita (schopnosti, dovednosti, talent,
kvalifikace),
¢ cenou práce je mzda,
¢ značka je L.
PRÁCE
o Mzda nominální – mzda, kterou si pracovník
vydělá jako zaměstnanec, když vynaložil pracovní
sílu.
o Mzda reálná – mzda vyjadřující, co si za utržené
peníze je pracovník schopen koupit. Je to tedy
porovnání k cenové hladině zboží a služeb a má
eliminovat vliv znehodnocování peněz (inflace).
PRÁCE
Složky mzdy:
¢ Pevná složka – paušální velikost mzdy.
¢ Pohyblivá složka – jsou příplatky, osobní ohodnocení,
prémie a odměny. Příplatky jsou povinné. Jedná se o práci
přesčas, ve svátek, v noci, v sobotu a neděli a za práci ve
ztíženém pracovním prostředí. Osobní ohodnocení
vyjadřuje trvaleji kvalitu práce určitého zaměstnance a lze
jej odebrat pouze při zhoršení kvality práce zaměstnance.
Prémie jsou stanoveny v procentech a slouží ke zvýšení
motivace. Odměny se vyplácejí jednorázově.
PRÁCE
Druhy mezd:
¢ Časová mzda – mzdová forma, při níž je výdělek
pracovníka závislý na množství odpracovaného času,
o časová mzda prostá,
o časová mzda diferencovaná.
¢ Úkolová mzda – mzdová forma, kdy je výdělek závislý na
počtu jednotek vykonané práce.
¢ Podílová mzda – mzdová forma, která se uplatňuje v
obchodních činnostech a některých službách. Podílová
mzda je zcela nebo zčásti závislá na prodaném množství.
¢ Kombinovaná mzda – kombinuje více druhů mezd.
KAPITÁL
o výsledek předchozí výroby, který dále používáme
pro výrobu,
o dělení:
o fixní (haly), oběžný (zásoby), finanční (peníze, CP),
o hmotný a nehmotný,
o lidský.
o cena kapitálu je úrok,
o značka K.
TECHNOLOGIE
¢ zvláštní forma K, která má podobnou myšlenku,
¢ umocňuje výsledek práce a kapitálu,
¢ pokud k L a K přidáme technologii, znásobí
se jeho cena,
¢ cena technologie je cena.
PŘÍRODNÍ ZDROJE
¢ produkt přírody,
¢ vyčerpatelné – omezené množství – uhlí, ropa,
¢ nevyčerpatelné – obnovitelné (stromy, zvířata),
neobnovitelné (sluneční záření, ropa),
¢ cenou přírodních zdrojů je cena.
ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ
o platí, pokud zvyšujeme množství pouze jednoho VF a ostatní
se nemění,
o při dodatečné jednotce VF roste produkt stále pomaleji,
o platí až od určitého bodu – až se vyčerpají ostatní VF,
o v praxi se mění množství více VF a vznikají
Výnosy z rozsahu:
o rostoucí – když přidám 10 % VF, Q vzroste o 30 %,
o konstantní,
o klesající.
ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ
Zdroj: http://www.hemag.org/Museum.htm
Zákon klesajících výnosů.
HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ
o Hranice produkčních možností souvisí s výrobou.
o Výrobní faktory každé země jsou omezené,
můžeme je najít na hranici produkčních možností
dané země, za kterou není schopna se za daných
podmínek dostat.
HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ
Bod A – neefektivní (nevyužité zdroje).
Bod B – nedosažitelný.
Bod C – efektivní (všechny zdroje max. využity).
C
A
x
B
x
Y
X
ROZDĚLOVÁNÍ A PŘEROZDĚLOVÁNÍ
o Mzda, renta, zisk či úrok – rozdělování – osoby
zapojeny do první fáze hospodářského procesu.
o Ostatní osoby – stát.
o Přerozdělování – kdo získal peníze v procesu
rozdělování musí část odvést do státní pokladny
(daně, soc. a zdrav. pojištění).
SMĚNA
Směna – výměna, obchod.
SMĚNA
Směnný obchod (též barterový obchod či
jen barter):
¢ je výměna zboží nebo služeb za jiné zboží nebo služby bez
použití peněz, nebo při alespoň částečném započtení
hodnoty zboží nebo služby jiným zbožím nebo službou.
¢ barterové obchody jsou považovány za nejzákladnější formu
kompenzačních obchodů,
¢ před vynálezem peněz jako univerzálního prostředku
směny bylo barterové obchodování jedinou možností, jak
uskutečnit obchod.
SMĚNA
SPOTŘEBA
Dělení spotřeby:
o Spotřeba konečná – konečný zákazník.
o Spotřeba výrobní – spotřeba firem.
Dělení spotřeby:
o Spotřeba jednorázová.
o Spotřeba dlouhodobá.
7.2 TRH A JEHO ZÁKONY
Trh:
o musí existovat, aby probíhala směna a naopak,
o první typ trhu byly řemeslné jarmarky, z kterých se vyvinuly
obchody.
Definice:
o trh je sféra oběhu zboží,
o trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně zboží mezi
ekonomické subjekty prostřednictvím směny,
o trh je místo, kde se setkává prodávající a nakupující, aby změnili
zboží.
TRH A JEHO ZÁKONY
Zboží:
o takové výrobky, které jsou určené ke směně,
o vlastností je směnná hodnota, za kterou se zboží
směňuje,
o směnná hodnota v penězích je cena.
TRH A JEHO ZÁKONY
Peníze
Podstata peněz:
¢ zvláštní druh zboží, který zprostředkovává
směnu,
¢ typy směny: prostá, rozvinutá, všeobecná,
peněžní,
¢ penězi nazýváme vše, co je obecně přijímáno.
TRH A JEHO ZÁKONY
Funkce peněz:
¢ prostředek směny – tato úloha peněz je založena na ochotě všech
ekonomických subjektů přijímat peníze jako úhradu závazků.
V běžném životě plní tuto úlohu jednak oběživo (bankovky,
mince), jednak tzv. depozitní neboli bankovní peníze, což jsou
peníze na bankovních účtech – bezhotovostní styk.
¢ zúčtovací jednotka – schopnost peněz být mírou ocenění všech
výrobků a služeb. Peníze jsou v této funkci společným
jmenovatelem, na který je možné převést všechna různorodá
zboží.
¢ uchovatel hodnoty – umožňuje přenos hodnoty v čase, tzn.
do budoucna.
TRH A JEHO ZÁKONY
Formy peněz:
¢ hotovostní – mince, bankovky, státovky,
¢ bezhotovostní – depozita – na účtu.
Vznik a vývoj peněz:
¢ první naturální charakter – barterový obchod,
¢ drahé kovy,
¢ stříbro, zlato,
¢ bankovky, státovky .
TRH A JEHO ZÁKONY
V jaké zemi se platí touto bankovkou?
Evropská unie – euro.
Česká republika – česká koruna.Československá republika –
československá koruna.
Protektorát Čechy a Morava
Velká Británie – libra.Chorvatsko – kuna.
Rumunsko – leu.
Polsko – zlotý.
Bulharsko – leva.
Švédsko – švédská koruna.
Švýcarsko – frank.
Japonsko – jen.
Austrálie – australský dolar.
USA – dolar.
Rusko – rubl.Kolumbie – peso.
Kamerun – frank.
Bangladéš – taka.
Indie – rupie.
Čína – juan.
Zdroj: http://www.statnivlajky.czObrázek č. 2: Měny států.
TRH A JEHO ZÁKONY
TRH A JEHO ZÁKONY
TRH A JEHO ZÁKONY
TRH A JEHO ZÁKONY
Formy peněz – peněžní agregáty:
o M1 – hotovost, šeky, platební karty, BÚ – placení okamžitě,
o M2 – M1 + malá terminovaná depozita – krátkodobé účty,
o M3 – M2 + velká terminovaná depozita – dlouhodobé
terminované účty,
o L – M3 + státní (likvidní) CP,
o D – L + dlouhodobé úvěry a dlouhodobé CP.
o rozdělené peněz podle likvidnosti.
TRH A JEHO ZÁKONY
TRH A JEHO ZÁKONY
Typy trhu:
Podle územní působnosti:
o místní – určené zboží se prodává jen na jednom místě (krajové
speciality, suvenýry),
o národní – se zbožím se obchoduje v rámci státu,
o světový – spojování trhu – globalizace.
Podle počtu zboží:
o dílčí – trh jednoho výrobku,
o agregátní – trh veškerého zboží (celkový trh).
TRH A JEHO ZÁKONY
Podle objektu trhu (s čím se obchoduje):
o trh statků a služeb,
o trh výrobních faktorů (práce, kapitál, půda,
přírodní zdroje, technologie),
o trh peněz (monetární trh).
SUBJEKTY TRHU
Domácnost:
o nejmenší subjekt ekonomie,
o cílem je maximalizovat uživatele, nakupují na
trhu statků a služeb,
o maximalizuje svůj užitek pro uspokojení potřeb.
SUBJEKTY TRHU
Firmy:
¢ cílem je maximalizovat zisk,
¢ firma nakupuje na trhu výrobních faktorů,
¢ prodává na trhu statků a služeb,
¢ maximalizují svůj zisk.
SUBJEKTY TRHU
Stát :
o udržuje ekonomiku v rovnováze,
o cílem je stabilizovat ekonomiku,
o může nakupovat i prodávat na trhu statků
a služeb.
SUBJEKTIVNOST – každý ekonomický subjekt se
chová jinak.
SUBJEKTY TRHU
Trh výrobků a služeb
Trh výrobních faktorů
výrobní náklady
FIRMY
platy, renty, atd.
peněžní výdaje
DOMÁCNOSTI
vlastnictví VF
STÁT
CO ?
JAK ?
PRO KOHO ?
Národohospodářský koloběh.
Peněžní tok
Hmotný tok
POPTÁVKA (D)
o souhrn zamýšlených koupí,
o dělíme ji do tří skupin:
o individuální poptávka – poptávka jediného kupujícího,
o dílčí – tržní poptávka – poptávka po jednom výrobku,
o agregátní – celková poptávka – celková D v daném státě, tzn.
souhrn všech koupí.
Efektivní koupěschopná poptávka – co si můžeme
dovolit koupit.
Rozpočtové omezení – peníze, za které si můžeme koupit
zboží.
POPTÁVKA (D)
P
(cena)
D
Q (množství)
Zákon klesající D – při růstu ceny objem poptávky
zboží klesá.
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU
Faktory ovlivňující D (2 typy):
o faktory způsobující posunutí po křivce: (cena),
o faktory způsobující posun křivky: (důchod spotřebitele,
velikost trhu, substitut, individuální preference,
reklama).
P
Q
D
D 2
D 1
růst
pokles
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU
Změny ceny:
o když se zvýší ceny zboží, může dojít ke 2 efektům:
o důchodový – pokud se zvýší cena, tak si můžeme
koupit méně věcí, D klesá,
o substituční – pokud se zvýší cena zboží, pak si ho
nemohu koupit a proto si koupím substitut.
Giffenovy statky – po zvýšení ceny D neklesá;
zboží, které uspokojuje zákl. potřeby – léky,
elektřina, plyn (např. válka).
NABÍDKA (S)
o souhrn zamýšlených prodejů,
o dělíme ji do tří skupin:
o individuální – S jednoho výrobku,
o tržní-dílčí – S jednoho výrobku od různých prodejců,
o agregátní-celková – souhrn všech zamýšlených
prodejů.
NABÍDKA (S)
Zákon rostoucí nabídky – zvýšení ceny vyvolává růst
nabízeného množství produkce (za vyšší cenu jsou
výrobci ochotni více vyrobit).
P
(cena)
Q
(množství)
S
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU
Faktory ovlivňující nabídku:
o posun po křivce – cena způsobuje posun po křivce;
když klesne cena, klesá objem nabízeného zboží,
o posun křivky – náklady výrobce (čím větší náklady,
tím větší S), ceny substitutu (konkurence má levnější
zboží, mě klesne S), organizace trhu (čím více
konkurentu, tím má S klesá), specifické faktory
(klima, inovace, nové technologie, výroba imitací).
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU
P
Q
S
S 2
S 1
růst
pokles
ROVNOVÁŽNÁ CENA
o trh je v rovnováze když D se rovná S,
o trh se neustále snaží inklinovat k rovnováze,
ale rovnováha je výjimečný krátkodobý jev, protože
křivky se neustále pohybují,
o na trhu se většinou objevují dva jiné stavy:
o přebytek S – není výrobce, který by vyráběl
výrobek za nižší cenu,
o přebytek D – není zákazník, který by koupil
výrobek za vysokou cenu.
ROVNOVÁŽNÁ CENA
P
Q
P 1
P 2
P E
E
Q E
přebytek S
přebytek D
Přebytek S – není výrobce, který by vyráběl výrobek za nižší
cenu.
Přebytek D – není zákazník, který by koupil výrobek za
vysokou cenu.
rovnovážná cena
TRŽNÍ SELHÁNÍ
¢ jev, kdy trh přestane fungovat efektivně,
nedokáže dané situace vyřešit.
Důsledky trhu:
¢ ekonomické – promítne se přímo do ekonomiky,
plýtvání zdrojů,
¢ sociální – důsledky trhu působí na obyvatele
nerovnoměrným rozdělením důchodu,
¢ musí při nich zasahovat stát.
TRŽNÍ SELHÁNÍ
Druhy selhání:
¢ Existence nedokonalé konkurence (monopol,
oligopol):
o alespoň jeden nakupující či prodávající dokáže
ovlivnit cenu ve svůj prospěch,
o příčiny vzniku: nákladové podmínky (rostoucí výnosy,
výnosy z rozsahu), bariéry konkurence (překážky
vstupu: licence, patenty, och.známky), nedostatek
informací.
TRŽNÍ SELHÁNÍ
o Externality:
o vedlejší produkt výroby nebo spotřeby, které
neprochází trhem:
o např. pozitivní – dostanu něco, za co nezaplatím
(např. budu mít dům vedle hlídaného objektu = tím
pádem je hlídán i můj dům), nebo naopak negativní
– je mi způsobena škoda a nedostanu
za ni kompenzaci .
TRŽNÍ SELHÁNÍ
o Veřejné statky:
o produkuje je veřejný sektor (veřejná
osvětlení, povinná školní docházka, ochrana
státu...)
o 3 vlastnosti: nedělitelnost (veřejný statek se musí
spotřebovat celý), nerivalita (spotřebitelé
si nekonkurují při spotřebě statku), nevylučitelnost
ze spotřeby (žádného spotřebitele nemůžeme vyloučit
z užívání veřejného statku.
TRŽNÍ SELHÁNÍ
¢ Společná vlastnická práva:
¢pokud něco patří všem, pak se s tím více
plýtvá, než kdyby to vlastnila jedna osoba.
¢ Asymetrie informací:
¢jeden ekonomický subjekt má více informací
než druhý (např. vlastník a manager).