Chromatografické metody RNDr. Alena Mikušková FN Brno – Dětská nemocnice, ODHB CHROMATOGRAFIE  Separační (dělící) metoda a současně  Analytická metoda - poskytuje kvalitativní a kvantitativní informaci o vzorku  Využívá distribuce látek mezi dvě fáze • Stacionární (nepohyblivou) – pevná látka nebo na povrchu pevné látky fixovaná kapalina • Mobilní (pohyblivou) – kapalina nebo plyn Fáze = homogenní část heterogenního systému oddělená od okolí fázovým rozhraním  Objevitel - ruský botanik Cvět – přelom 19. a 20. století – dělení rostlinných pigmentů První chromatograf CHROMATOGRAFIE Metoda založená na rozdílné afinitě dělených látek ke stacionární (nepohyblivé) a mobilní (pohyblivé) fázi (SF, MF) Princip:  Mobilní fáze proudí přes nosič nebo kolonu, obsahující stacionární fázi  Během pohybu mobilní fáze dochází k distribuci komponent směsi mezi obě fáze - jednotlivé složky směsi procházejí systémem různou rychlostí: • látky s vyšší afinitou ke stacionární fázi migrují pomaleji • látky s nižší afinitou ke stacionární fázi migrují rychleji (zůstávají přednostně v mobilní fázi) Klasifikace chromatografických metod - Podle uspořádání systému Chromatografie plošná (planární) – Papírová chromatografie SF (H2O nebo polární rozpouštědlo) zakotvena na vláknech papíru – Chromatografie na tenké vrstvě, TLC • SF (silikagel, alumina, celulóza, aj.) rozprostřená na inertní podložce (sklo, Alu-fólie, plast) Chromatografie kolonová (sloupcová) - SF (silikagel, polymer,…) tvoří náplň kolony - nebo nanesena nebo chemicky navázána na nosné částice - nebo nanesena přímo na vnitřní povrch kolony - dle mobilní fáze - LC, GC Klasifikace chromatografických metod - Podle skupenství mobilní fáze – plynová (gas chromatography, GC) – plynná MF – kapalinová (liquid chromatography, LC) – kapalná MF - Podle složení mobilní fáze – izokratické dělení - mobilní fáze má po celou dobu dělení konstantní složení – dělení s proměnlivým složením mobilní fáze • stupňovitá eluce • gradientová eluce - Chromatografie podle účelu – Preparativní chromatografie - pro přípravu většího množství čistých látek – Analytická chromatografie - pro určení identity a koncentrace látek ve směsi Klasifikace chromatografických metod - Podle separačního mechanismu ■ Iontoměničová chromatografie (ionexová, ion-exchange, IEC)  výměna iontů elektrostaticky vázaných na nabitém povrchu SF a iontů v roztoku  SF - iontoměnič (ionex): částice gelu (syntetické pryskyřice) s navázanými nabitými funkčními skupinami (kyselými nebo bazickými): • Katexy (umožňují výměnu kationtů) • na nosné částici navázány silně nebo slabě kyselé funkční skupiny • Anexy (umožňující výměnu aniontů) • silně nebo slabě bazické funkční skupiny  Na těchto skupinách vázán opačně nabitý ion (zachování elektroneutrality)  Tento ion je na začátku analýzy vyměněn za ionty analytů ze vzorku  Složky dělené směsi jsou z kolony eluovány  postupnou změnou pH mobilní fáze  a/nebo změnou iontové síly MF  IEC umožňuje dělit ionty • nízkomolekulární - aminokyseliny, nukleotidy,… • vysokomolekulární - peptidy, proteiny, nukleové kyseliny, oligonukleotidy,… Klasifikace chromatografických metod - Podle separačního mechanismu Rozdělovací chromatografie Založena na distribuci látek mezi dvě nemísitelné tekutiny (tj. rozpustnosti v SF, MF) Stacionární fáze = kapalina, která může být – naadsorbována nebo chemicky navázána na pevném nosiči  např. na vláknech papíru u papírové chromatografie, na nosných částicích u HPLC  nanesena na vnitřním povrchu kapilární kolony (GLC) Mobilní fáze = kapalina nebo plyn – plynová chromatografie (gas-liquid, GLC, zjednodušeně GC) – kapalinová (liquid-liquid, LLC, zjednodušeně LC) ve dvou provedeních: • LLC s normální fází - SF polární, MF méně polární • LLC s obrácenou fází - SF nepolární, MF polární (častěji používané provedení) Klasifikace chromatografických metod - Podle separačního mechanismu Adsorpční chromatografie Dělení založeno na rozdílech v adsorpci a desorpci látek na pevný povrch sorbentu – (elektrostatickými silami, vodíkovými můstky nebo disperzními silami) Klasifikace chromatografických metod - Podle separačního mechanismu Gelová permeační chromatografie  umožňuje dělit molekuly podle jejich velikosti a tvaru  SF = gelové částice kulovitého tvaru (na bázi polysacharidů nebo polyakrylamidu) s póry definovaných rozměrů  Molekuly, jejichž průměr je menší než průměr pórů, difusním pohybem vnikají do vnitřních prostor gelových částic, čímž jsou na koloně zadržovány  velké molekuly, které se nedostanou do pórů, jsou unášeny proudem MF a vytékají z kolony dříve Klasifikace chromatografických metod - Podle separačního mechanismu Afinitní chromatografie využívá specifické interakce molekul:  interakce biologické povahy • enzym - substrát • enzym - inhibitor • antigen - protilátka • receptor - hormon apod.  biologickou interakci napodobující • bílkovina - triazinové barvivo • bílkovina - kovové ionty apod. Jeden z partnerů (tzv. ligand) - pevně navázán na nosič, kterým je naplněna chromatografická kolona V dělené směsi (mobilní fázi) je přítomna řada molekul, z nichž jen některé mají afinitu k ligandu → navážou se na něj a ostatní složky směsi se z kolony vymyjí změna složení mobilní fáze tak, aby se oslabila interakce ligand – navázaná molekula, ta se z kolony uvolní a získá se v relativně čisté podobě bioafinitní chromatografii lze použít k separaci, izolaci a k čistění složek vzorku Přehled chromatografických technik Chromatografie ■ planární  papírová rozdělovací  tenkovrstvá TLC (thin layer chromatography) • tenkovrstvá rozdělovací (SF kapalina) • tenkovrstvá adsorpční (SF pevná látka) ■ kolonová  plynová GC (gas chromatography) • plynová rozdělovací GLC (SF kapalina) • plynová adsorpční GSC (SF pevná látka)  kapalinová LC (liquid chromatography) • kapalinová rozdělovací LLC (SF kapalina) • kapalinová adsorpční LSC (SF pevná látka)  gelová permeační GPC  iontově výměnná IEC  afinitní (a další) SF…stac.fáze Planární chromatografie  Nanesení chromatogramu - vzorky na startovní pozici blízko okraje plošného nosiče (papíru, tenké vrstvy) ve formě malých kapek nebo tenkých čar  Vyvíjení chromatogramu – v chromatografické vaně:  spodní konec nosiče ponořen do MF pod úrovní startovací linie  MF v důsledku kapilárních sil migruje přes SF, unáší s sebou složky směsi v závislosti na jejich afinitě ke SF  Vizualizace skvrn - usušený chromatogram lze vizualizovat • barvotvorným činidlem • osvícením UV světlem • fluorescenčně  Charakteristikou látky je retenční faktor Rf  hodnota Rf je pro dané uspořádání experimentu stálá Rf = A / B A…vzdálenost start – střed skvrny B…vzdálenost start – čelo rozpouštědla Planární chromatografie  Dvourozměrná TLC • Vyvíjení chromatogramu první mobilní fází • otočení usušené destičky o 90 st. • vyvíjení druhou mobilní fází • dokonalejší separace  HPTLC (high perfomance thin layer chromatography) - tenká vrstva sestává z částic o malém průměru (4,5 μm)  Planární techniky - metody kvalitativní nebo semikvantitativní s vizuálním hodnocením srovnáním se skvrnami standardů chromatografovaných na témže nosiči Kolonová chromatografie Chromatogram  grafický záznam odezvy detektoru jako funkce času, případně objemu: • Při postupu vzorku kolonou se jednotlivé složky vzorku separují, tj. dospějí do detektoru v různých retenčních časech • eluované analyty graficky znázorněny jako série vrcholů (píků)  data reprezentovaná chromatogramem slouží k identifikaci a kvantifikaci analytů: - retenční čas tR – kvalitativní charakteristika analytu - plocha chromatografického vrcholu – kvantitativní charakteristika - koncentrace analytu vypočítána na základě porovnání plochy píku analytu s plochou píku standardu - plochu píku lze vypočítat jako: výška x poloviční šířka (h x w1/2) Kolonová chromatografie Základní pojmy – popis chromatografického píku: • tR (min)…retenční čas analytu (doba od nástřiku vzorku na kolonu do průchodu izolovaného analytu detektorem) • tM (min)…mrtvý čas kolony (retenční čas analytu, který není v koloně zadržován, tj. pohybuje se stejnou rychlostí jako MF) • W1/2 …šířka píku analytu v polovině výšky • W …šířka píku analytu u základny • t’R (min)…redukovaný retenční čas analytu (čas, který příslušný analyt stráví ve stacionární fázi) t’R = tR – tM • Obdobně: - retenční objem VR - mrtvý objem VM - redukovaný retenční objem V‘R V’R = VR – VM Kolonová chromatografie  Pro dobré rozdělení dvou sousedních analytů je nutné, aby analyty měly:  dostatečně rozdílné retenční časy → Vhodná volba SF a MF  dostatečně úzké zóny analytů → Dostatečná účinnost kolony  Účinnost kolony – charakterizuje, jak moc se zóny separovaných látek rozšiřují vlivem difůze - Mírou účinnosti kolony je počet teoretických pater kolony (hypotetický pojem !) - Teoretické patro – taková část kolony, na které proběhne jedno ustavení rovnováhy MF – SF - čím větší počet pater, tím užší zóny látek - počet pater dané kolony závisí na rychlosti průtoku MF Plynová chromatografie, GC  Mobilní fáze - nosný plyn (nejčastěji inertní plyn - dusík, helium, argon)  Separace u GC je založena  na rozdílech tlaku par analytů  interakcích se stacionární fází - těkavější analyty se tedy pohybují kolonou rychleji než analyty méně těkavé a navíc analyty interagující se stacionární fází procházejí kolonou pomaleji než analyty se slabší interakcí  GSC - separace na základě adsorpce analytů na pevný povrch náplně kolony  GLC - separace na základě rozdělení mezi plynnou MF a kapalnou SF (netěkavá kapalina zakotvená na částicích náplně nebo přímo na vnitřním povrchu kapilární kolony)  Plynový chromatograf • zdroj mobilní fáze a zařízení pro kontrolu průtoku nosného plynu systémem • dávkovač pro nanesení analytu na kolonu • chromatografická kolona pro separaci analytů • termostat (pec) pro regulaci teploty kolony • on-line detektor pro detekci separovaných analytů vycházejících z kolony • PC pro kontrolu systému a vyhodnocení dat Plynová chromatografie, GC - kolony Náplňové kolony - starší typ, již málo používané – trubice (vnitřní průměr řádově mm, délka 1 m a více, sklo nebo nerez ocel) naplněné nosnými částicemi – částice náplně jsou samy o sobě stacionární fází (GSC – sorbenty: modifikovaný silikagel, aktivní uhlí, alumina, molekulové síto,…) – částice jsou stacionární fází potaženy (GLC)  užší kolony • vyšší účinnost x menší kapacita pro vzorek  delší kolony • vyšší účinnost x nutné zvýšené tlaky MF Kapilární kolony - WCOT (wall-coated open tubular column) – kapiláry z křemenného skla (vnitřní průměr 0,1 - 0,5 mm, délka 10 - 150 m) – na povrchu potaženy polyimidem (pevnost a pružnost) – vnitřní povrch potažen tenkým filmem SF – velmi účinné – malá kapacita pro vzorek Plynová chromatografie, GC - kolony Stacionární fáze pro GLC  netěkavé chemicky inertní kapaliny: methylsilikonové polymery, substituované silikonové polymery, polyethylenglykoly apod.  naneseny nebo chemicky navázány přímo na vnitřním povrchu kapilární kolony  Dostupné i GC mikrokolony na bázi silikonového čipu Plynový chromatograf Zdroj nosného plynu a systém kontroly průtoku  nosný plyn - např. He, Ar, N2, H2 (dle typu kolony a detektoru)  nosný plyn musí být velmi čistý a suchý • trubice s molekulovým sítem odstraňují H2O, uhlovodíky, O2  nutná řízená rychlost průtoku nosného plynu (pro získání reprodukovatelných retenčních časů) • programovatelné elektronické regulační systémy – náplňové kolony: průtok 10 - 60 ml/min – kapilární kolony: 1 - 2 ml/min, velké nároky na stabilitu Dávkovač  vnáší alikvot vzorku (µl) do kolony  vzorky rozpuštěné v organickém rozpouštědle dávkovány injekční jehlou přes tzv. septum do vyhřívaného prostoru – analyty i rozpouštědlo ihned převedeny do plynné fáze a vneseny do kolony nosným plynem  split - splitless technika dávkování vzorku na kolonu: – split mód - do kolony vstupuje pouze malá část zplyněného vzorku • nedochází k zahlcení kapilární kolony – splitless mód - do kolony vstupuje většina vzorku Plynový chromatograf - detektory  Univerzální detektory - detegují většinu analytů  Selektivní detektory Plamenově ionizační detektor (flame ionization detector, FID) – univerzální detektore pro GC – efluent z kolony smísen s H2 a vzduchem → analyty spáleny v plameni – v plameni dochází k ionizaci a vzniklé ionty zvyšují vodivost plamene NPD (nitrogen – phosphorus detector) modifikace FID – nad plamen umístěna vyhřívaná kulička soli alkalického kovu (Rb, Cs) – přítomnost iontů alkalického kovu v plameni zvyšuje signál pro analyty obsahující dusík a fosfor Fotoionizační detektor (photoionization detector, PID) – ionizace intenzivním UV zářením – selektivní pro UV absorbující látky Termovodivostní detektor (thermal conductivity, TCD) – v přítomnosti analytu v nosném plynu se zvyšuje tepelná vodivost plynu – univerzální, jednoduchý, horší citlivost Detektor elektronového záchytu (electron capture, ECD) – nosný plyn ionizován radioaktivním β-zářičem – analyty s elekronegativními skupinami vychytávají elektrony z β-zářiče → snížení ionizace Hmotnostní detektor (mass spectrometry detector, MSD) Plynová chromatografie Příprava vzorků pro GC analýzu:  extrakce sledovaných analytů ze vzorku biologického materiálu do organického rozpouštědla (+ odpaření rozpouštědla z extraktu)  chemická derivatizace - zvýšení těkavosti a termostability látek pro GC analýzu (mnoho klinicky významných látek je netěkavých) – silylace – substituce atomu vodíku funkčních skupin látek silyl-skupinou (R3Si–) – oximace, acylace, esterifikace Analýza těkavých látek v kapalných nebo pevných vzorcích:  GC v uspořádání head-space • „head space“ – prostor nad vzorkem (plynná fáze) např. stanovení alkoholu v krvi, analýza zbytků rozpouštědel ve farmaceutických výrobcích atd. Kapalinová chromatografie - LC  Separace založena na rozdělení látek mezi kapalnou mobilní fázi a fázi stacionární  High perfomance liquid chromatography (HPLC) - jako nosič použity částice malého průměru (5 µm),  HPLC - v klinické laboratoři nejrozšířenější forma LC (všechny principy dělení) Kapalinový chromatograf • kolona pro separaci analytů • zásobníky rozpouštědel (mobilní fáze) • čerpadla pro zajištění průtoku mobilní fáze systémem • dávkovač pro nanesení vzorku na kolonu • on-line detektor pro detekci separovaných analytů • PC pro kontrolu systému, sběr a vyhodnocení dat HPLC kolona Náplňové kolony  běžné kolony - vnitřní průměr 0,1 - 5 mm, délka 50 - 250 mm  tzv. nanobore kolony - vnitřní průměr 25 - 100 µm  open-tubular kolony - průměr pod 25 µm  SF chemicky navázána na povrch částic silikagelu nebo na povrchu polymerních částic – SF: polární funkční skupiny – HPLC s normální fází (silněji vázané polární látky) – C18, C8, C4 uhlovodíkové řetězce – HPLC s reverzní fází (silněji vázané nepolární látky)  částice náplně různé velikosti - průměr 1,8 - 10 µm Obecně platí: – kolony s malým vnitřním průměrem a malým vnitřním objemem - vyšší účinnost, nižší limit detekce, malé objemy MF – čím menší částice náplně, tím větší je účinnost kolony (ale tím větší je odpor vrstvy náplně proti pohybu MF) Monolitické kolony – vysoká účinnost a nízké zpětné tlaky – kolona zcela vyplněna pórovitým polymerem Kapilární kolony pro LC (0,1 - 1 mm vnitřní průměr, 10 - 50 cm délky), SF nanesena na vnitřním povrchu skleněné kapiláry Předkolona – ochrana kolony před ireverzibilní adsorpcí proteinů ze vzorku – naplněna stejnou nebo podobnou SF jako analytická kolona Kapalinový chromatograf Zásobníky s mobilními fázemi  v nejjednodušší formě skleněné lahve s přívodními hadičkami k čerpadlům  MF připraveny z čistých rozpouštědel určených pro chromatografii (HPLC grade)  MF přefiltrovány přes membránový filtr pro odstranění případných pevných částic  MF zbaveny rozpuštěných plynů – sonikace, vakuové degassery (odplyňovače) Čerpadla • čerpadla zajišťují reprodukovatelný, konstantní a bezpulzní průtok MF systémem • v systému je nutné vyvinout vysoké tlaky (až 250 bar) (1 bar = 105 Pa = 1,02 atm = 14,5 psi)  bezpulzní tzv. lineární dávkovač - pro malé průtoky MF - pracuje na principu injekční stříkačky  pulzní pístová dvojúčinná (reciproká) čerpadla - činnost je fázově posunutá pro minimalizaci pulzů – Vyhlazení pulzů • tlumič pulzů na principu svinuté odporové kapiláry • nebo redukce pulzů změnou rychlosti pohybu pístů  izokratický mód práce čerpadla - složení MF zůstává konstantní během celé analýzy  gradientový mód - změna složení MF s časem - až čtyři složky MF programovatelně směšovány gradientovým ventilem Kapalinový chromatograf Dávkovací zařízení – šesticestný ventil s vyměnitelnou smyčkou • objem od desítek nanolitrů po mililitry • plnící pozice (poloha A) - vzorek se nasaje ze vzorkové nádobky (tzv. vialky) dávkovací injekční stříkačkou do smyčky • otočením ventilu do polohy B je obsah smyčky vnesen do proudu mobilní fáze • dávkovací ventil je přesný, programovatelný  Další možnosti – dávkovače s děličem (obdoba splitovacího zařízení v GC) – dávkovače s možností smísení vzorku s derivatizačním činidlem před nadávkováním na kolonu (předkolonová derivatizace) Kapalinový chromatograf - detektory  Detektor (s výjimkou MSD) obsahuje průtokovou celu - zde detegovány separované analyty  generovaný elektronický signál zaznamenán ve formě chromatogramu  Fotometry a spektrofotometry - měření absorbance UV a VIS záření – Detektory s fixní nebo variabilní vlnovou délkou – Detektory diodového pole (PDA) - schopné měřit v celé oblasti λ - průtokovou kyvetou prochází polychromatické světlo - prošlé světlo je za kyvetou rozděleno difrakční mřížkou - světlo dopadá na diodové pole  Fluorometry - pro detekci fluorescenčních látek - často nutná před- nebo postkolonová derivatizace analytů  Elektrochemické detektory – amperometrické el.-chem. detektory – elektroaktivní analyt v průtokové cele oxidován nebo redukován na povrchu elektrody s konstantním potenciálem – zaznamenám vzniklý elektrický proud – př. analýza katecholaminů v moči – coulometrické detektory - oxidace nebo redukce analytu - měření elektrického náboje - př. stanovení metanefrinů, vanilmandlové kyseliny, homovanilové kyseliny nebo 5hydroxy-indoloctové kyseliny v moči  Refraktometrický detektor měří změny indexu lomu eluátu v závislosti na koncentraci analytu  Hmotnostní HPLC, UPLC Výrobci HPLC systémů • např. Waters, Agilent Technologies, Thermo, PerkinElmer, Shimadzu, Varian, Amersham Pharmacia, Dionex, Jasco, Gilson, Hitachi, BioRad a další… UPLC, UHPLC  Ultra high-perfomance liquid chromatography  vyšší separační účinnost než klasická HPLC  UHPLC využívá chromatografické kolony s částicemi < 2µm  přístroje schopné pracovat s ultravysokými tlaky (100 MPa)  práce s širokým rozsahem průtoků  významné zkrácení doby analýzy  Výrobci UPLC - např. Waters  UPLC Waters Acquity (s MS detektorem) Příprava vzorků pro HPLC analýzu Čištění vzorku a zakoncentrování analytů Ultrafiltrační techniky - úprava roztoků pomocí polopropustných membrán – hustota membrány limituje velikost molekul, které jsou separovány – technika je vhodná pro deproteinaci vzorků Extrakční techniky  Kapalinová extrakce analytů do organického rozpouštědla – organický extrakt se odpařuje v proudu inertního plynu (dusíku) – odparek se rozpustí v nezbytném objemu mobilní fáze Extrakce pevnou látkou (solid phase extraction, SPE)  využití SPE kolonek naplněných médiem dle charakteru látky sorbent, iontoměnič, gel atd.  vzorek v roztoku se kolonkou prolévá podtlakem  zachycené složky se po promytí uvolní vhodným rozpouštědlem  SPE je automatizovatelná Derivatizace analytů – umožnění nebo usnadnění detekce analytů – předkolonová derivatizace - např. derivatizace aminokyselin a jiných primárních aminů za vzniku fluorescenčních sloučenin a následná detekce fluorometrem – postkolonová derivatizace - např. u analyzátorů aminokyselin eluované aminokyseliny za kolonou derivatizovány ninhydrinem, fotometrická detekce Chromatografie - kvantitativní analýza Kalibrační techniky: Externí kalibrace (kalibrace s vnějším standardem): – provedení analýz referenčních vzorků se známým obsahem analytu – sestavení kalibrační křivky - velikost ploch píků analytu v závislosti na jeho koncentraci – použití kalibrační závislosti pro vyhodnocení koncentrací analytu v reálných vzorcích Interní kalibrace (kalibrace s vnitřním standardem): – provedení analýzy referenčních vzorků se známým obsahem analytů s přídavkem konstantního množství vnitřního standardu vnitřní (interní) standard – sloučenina s podobnými vlastnostmi jako stanovované analyty, ale nevyskytující se v reálných vzorcích – do kalibrační křivky se vynáší poměr plochy píku analytu a plochy píku vnitřního standardu v závislosti na koncentraci analytu – do reálných vzorků se přidává interní standard ve stejném množství jako do referenčních roztoků – koncentrace analytu se vyhodnocuje na základě poměru plochy (výšky) odpovídajícího píku a píku vnitřního standardu Kalibrace 0 40000 80000 0 10 20 30 40 50 koncentrace (nmol/l) plochapíku Kalibrace 0 1 2 0 10 20 30 40 50 koncentrace umol/l plochaanalytu/plochaIST Praktické aplikace chromatografických technik v klinické biochemii - příklady Tenkovrstvá chromatografie (TLC, HPTLC)  kvalitativní, příp. semikvantitativní analýza  flexibilní levná matoda  umožňuje souběžně analyzovat více vzorků  nevyžaduje přístroje a náročnou přípravu  velmi časté využití v toxikologii průkaz THC – cílené průkazy nejrůznějších nox (jedů, škodlivin) – orientační screening léků a drog – pozitivní výsledky z toxikologického screeningu musí být konfirmovány pomocí dalších chromatografických metod (př. HPLC, často ve spojení s hmotnostní spektrometrií) HPTLC – sacharidy HPTLC – lipidy dvojrozměrná TLC – složené lipidy Praktické aplikace chromatografických technik v klinické biochemii - příklady Papírová chromatografie  jednoduchá, již málo používaná technika př. screening aminokyselin v moči Ionexová chromatografie (IEC)  Analýza aminokyselin – vzorek - deproteinovaná plazma resp. sérum, moč, CSF - směs volných aminokyselin (AMK) – AMK vneseny na kolonu s katexem ve formě kationtů (při nízkém pH) – AMK postupně eluovány z kolony pufry o zvyšující se eluční síle (rostoucí pH a iontová síla) – postkolonová derivatizace ninhydrinem – kvalitativní vyhodnocení chromatogramu - na základě retenčních časů – kvantitativní vyhodnocení pomocí vnitřního standardu (AMK norleucin) Analyzátor AMK (Perkin – Elmer)  Další využití IEC • nukleotidy, peptidy, proteiny, oligonukleotidy, nukleové kyseliny Praktické aplikace chromatografických technik v klinické biochemii - příklady HPLC - rozdělovací  z chromatografických metod nachází nejširší uplatnění v klinické biochemii  většina aplikací využívá HPLC s reverzní fází  lze ji aplikovat na široké spektrum analytů v závislosti na způsobu detekce – sacharidy - karboxylové kys. - aminokyseliny – lipidy - steroidy - katecholaminy – léky - drogy - homocystein – pteriny - CDT - glykovaný hemoglobin atd.  HPLC se uplatňuje jako standardní metoda v toxikologii, hlavně v kombinaci s hmotnostní spektrometrií Praktické aplikace chromatografických technik v klinické biochemii - příklady Záznam HPLC analýzy katecholaminů v moči z HPLC Agilent série 1200, elektrochemický detektor Coulochem Katecholaminy – adrenalin, noradrenalin, dopamin Metanefriny – metanefrin, normetanefrin (metabolity katecholaminů) Kys. vanilmandlová (metabolit katecholaminů) - markery feocytochromu (nádor sympatoadrenálního systému, nejčastěji dřeně nadledvin) Praktické aplikace chromatografických technik v klinické biochemii - příklady Plynová chromatografie  standardní technika v kvalitativních i kvantitativních analýzách v toxikologii – plynové chromatografy v toxikologických laboratořích vybaveny různými detektory k různým typům analýz, např. GC s plamenovým ionizačním detektorem - stanovení alkoholu a těkavých látek v krvi NPD detektor - screening většiny léčiv či drog detektor elektronového záchytu - analýze benzodiazepinů nebo halogenovaných látek hmotnostní spektrometr - cílené průkazy a stanovení nox  diagnostika dědičných metabolických poruch (GC / MS) GC analýza alkoholu Organické kyseliny v moči – diagnostika dědičných metab. poruch Hmotnostní spektrometrie (Mass Spectrometry)  Fyzikálně-chemická metoda • využívá separace urychlených ionizovaných částic ve vakuu podle jejich hmotnosti při jejich průchodu elektrickými (příp. magnetickými) poli  MS vyvinuta počátkem 20.století, • v klinické biochemii - již několik desetiletí ∙ identifikace a stanovení nízkomolekulárních látek na základě měření hmotnosti jejich molekul (detekce látek ve spojení s plynovou chromatografií) • První polovina 90. let 20.století - nové techniky ∙ umožnily využívat metodu i pro látky vysokomolekulární • MS - nejdynamičtěji se rozvíjející metodika současné biochemie ∙ vedle metod molekulové genetiky Hmotnostní spektrum Výstup MS - hmotnostní spektrum - čarový diagram - vodorovná osa - hodnota m/z (hmotnost / náboj iontu) - svislá osa - odezva detektoru nebo relativní zastoupení daného iontu Hmotnostní spektrometr - tři funkční celky: • Iontový zdroj - ionizace neutrálních molekul měřené směsi: – molekula analytu je převedena do plynné fáze (do vysokého vakua) – získává charakteristický náboj • Iontový separátor – rozdělení iontů různých hmotností – ion je urychlen – z charakteru jeho pohybu vakuovaným prostorem lze vypočítat jeho m/z • Detektor – detekce iontů po jejich separaci podle hodnoty m/z – určení relativní intenzity (četnosti) jednotlivých iontů Iontový zdroj - Ionizační techniky Existuje celá řada ionizačních technik Cíl: vytvoření nabité částice, která je následně analyzována Použitá technika záleží na - charakteru analyzovaných látek - separační metodě, na kterou je MS napojen (GC/MS, LC/MS, bez napojení na separaci) GC/MS: LC/MS, CE/MS, - Elektronová ionizace EI MS s přímým nástřikem - Elektrospray ESI MALDI Elektronová ionizace, EI Iontový zdroj - ionizace molekul analytu v plynném stavu pomocí proudu elektronů - Z molekuly při srážce s paprskem elektronů odtržen elektron - molekula získává kladný náboj - Následná fragmentace (rozpad) molekuly přebytkem energie EI - tvrdá ionizační technika (fragmentace) • fragmenty rozděleny v další části analyzátoru dle hodnoty m/z a detegovány - separace magnetickým analyzátorem, kvadrupólem • Pouze pro teplotně stálé nízkomolekulární látky (50 – 800 Da) - Dalton – jednotka molekulové hmotnosti Elektronová ionizace (fragmentace) - Hmotnostní spektrum metanolu Chemická ionizace CI „Měkčí“ varianta elektronové ionizace • Do iontového zdroje přiváděn ionizační plyn (př.metan) – proud elektronů ionizuje nejdříve molekuly tohoto plynu – tyto teprve předávají energii molekule analytu – šetrnější, nedochází k tak rozsáhlé fragmentaci Srovnání hmotnostního spektra s elektronovou ionizací a chemickou ionizací Elektrospray ionizace, ESI  Eluát prochází kapilárou, na ni vloženo vysoké napětí  vzniká sprej vysoce nabitých kapiček  následný postupný odpar rozpouštědla  vznikají ionty (i vícenásobně nabité)  jsou dále separovány (např. kvadrupól)  Měkká ionizační technika (bez fragmentace)  Vhodné pro nízko- i vysokomolekulární látky (peptidy, sacharidy, proteiny, nukleové kyseliny,...) Matrix-Assisted Laser Desorption Ionization - MALDI Vzorek v roztoku smíchán s matricí – matrice - deriváty nízkomolekulárních aromatických kyselin • absorbují energii laserového záření ve VIS nebo blízké UV oblasti Roztok nakápnut a vysušen (vykrystalizován) na MALDI destičce Pulzní ozáření směsných krystalů zábleskem laseru – prudké odpaření látek do vakua – ionizovaná matrice strhává sebou molekulu analytu a ionizuje ji – ionty urychleny stejnosměrným elektrickým polem do TOF analyzátoru MALDI - Matrix-Assisted Laser Desorption Ionization  Velmi měkká, šetrná technika – i pro vysokomolekulární látky (proteiny, peptidy, oligosacharidy, nukleotidy)  Ionty dále separovány analyzátorem TOF Matrice Spotovací destička Spotovací destička na monitoru MS – separace iontů • Iontový separátor: rozdělení iontů různých hmotností – ion je urychlen – z charakteru jeho pohybu vakuovaným prostorem lze vypočítat poměr jeho hmotnosti a náboje m/z Magnetický sektorový analyzátor Kvadrupól Iontová past TOF Magnetický sektorový analyzátor  Nejdéle používaný a nejlépe prozkoumaný, stále se vyvíjí  Klasický typ detektoru, využívá skutečnosti, že dráha nabité částice se v magnetickém poli zakřivuje tím více, čím má vyšší náboj a nižší hmotnost  Malé molekuly – pouze GC/MS (EI)  Velmi přesný, ve své moderní verzi velmi nákladný (v klin. biochemii není používaný) Kvadrupol  Konstrukce - 4 kovové tyče, na ně vloženo stejnosměrné a střídavé napětí  Ionty, které vlétnou do prostoru mezi tyčemi, začnou oscilovat  Při vhodné kombinaci obou složek napětí prochází kvadrupolem pouze ionty o určitém poměru m/z  změnou vkládaných napětí je možné nechat projít kvadrupolem postupně ionty v celém rozsahu m/z  Lze použít pro GC/MS i LC/MS (v kombinaci s EI, ESI), – pouze pro částice s menší hodnotou m/z Iontové pasti stejné fyzikální principy jako kvadrupól – regulace pohybu iontu v určitém prostoru elektrickými poli  ionty se pohybují po určitou dobu v prostoru iontové pasti  vypuzovány z pasti selektivně podle hodnoty m/z Lineární iontová past sférická Orbitrap TOF – analyzátor „Time of Flight“ (průletový)  Deteguje hmotnosti ionizovaných molekul na základě doby jejich letu evakuovanou trubicí  rychlosti letu závisí na hodnotách efektivní hmotnosti m/z - lehčí molekula letí rychleji  V kombinaci s MALDI ionizací Detektor - detekce iontů po jejich separaci podle hodnoty m/z - určení relativní intenzity (četnosti) jednotlivých iontů  Fotonásobič - před vlastním fotonásobičem umístěna fosforová destička - na ni dopadají částice z konverzní dynody - emise fotonů - fotony dopadají na fotokatodu - fotoelektrický jev - emise elektronů - elektrony zmnoženy stejně jako v elektronovém násobiči  Elektronový násobič - série dynod se vzrůstajícím potenciálem - ion narazí na povrch první dynody - emise elektronu - po jeho dopadu na další dynodu - vícenásobná emise - kaskádový efekt - velké množství elektronů - detekce Detekce - hmotnostní spektrum  Skenovací mód = zobrazí všechny fragmenty zvoleného rozmezí m/z  SIM mód (Selection Ion Monitoring) – způsob, kdy přístroj registruje pouze několik zvolených fragmentů (zvýšení citlivosti) Tandemová hmotnostní spektrometrie, MS/MS  MS/MS - ionty podrobeny dvěma hmotnostním analýzám (zapojení dvou či více iontových separátorů v tandemu)  MS/MS umožňuje rychlou analýzu bez použití separačních metod (GC, LC) ve složité matrici, velice citlivá metoda Standardně např. trojitý kvadrupól QqQ: • První kvadrupól vybírá prekursorový ion • Ve druhé části - kolizní cele - probíhá fragmentace prekursorového iontu (srážkou iontu s atomy inertního plynu) • Poslední kvadrupól analyzuje fragmenty Pozn.: QqQ v kombinaci s ESI (přímý nástřik) se používá pro novorozenecký screening - Obdobně TOF-TOF analyzátor - Hybridní Q-TOF analyzátor (kvadrupól – TOF) Kvantita v hmotnostní spektrometrii Kvantifikace látek - metoda vnitřního (interního) standardu (IST) IST pro stanovení určité látky - analogická sloučenina nebo homolog – co nejpodobnější chemicko-fyzikální vlastnosti jako stanovovaná látka – látka, která se v původním zkoumaném vzorku nevyskytuje IST se přidává do vzorku již na začátku zpracování – pro potlačení vlivu matrice či kontaminace na účinnost ionizace analytu IST se přidává do všech vzorků ve stejné koncentraci Z MS spektra se po analýze vyhodnocuje poměr intenzit fragmentů typických pro stanovovanou látku a IST Pozn.: Pro kvantifikaci je vhodné použití selektivního záznamu iontů (SIM – Selection Ion Monitoring) – způsob, kdy přístroj registruje pouze několik zvolených fragmentů (zvýšení citlivosti) nejpřesnější postup: ID-MS metoda izotopického zřeďování IST - izotopicky značený standard stanovované látky - identické chemicko-fyzikální vlastnosti - nejčastěji deuterovaný Příklady použití – GC/MS  Analýza neznámých složek směsi - hmotnostní spektrum pro každou složku směsi - porovnání s databází spekter v počítači - identifikace  Potvrzení či vyloučení metabolitů, které svědčí pro určité metabolické onemocnění  Kvantifikace určitých metabolitů  Toxikologie – léky, drogy, alkohol Ukázka – organické kyseliny v moči Příklady použití - LC/MS, LC/MS/MS  Toxikologie – standardní metoda • screening neznámých nox • konfirmace a kvantifikace speciálních nox  Farmakokinetické studie, stanovení léků  Proteomika / metabolomika Stanovení léků LC/MS (LC/MS/MS) Pozn.: Záznam v SIM módu Příklady použití – MS/MS - MS/MS analýza bez použití separační metody (GC, LC) - uspořádání ESI – trojitý kvadrupol: Novorozenecký screening dědičných poruch metabolismu - Stanovení markerů dědičných poruch metabolismu aminokyselin a mastných kyselin ze suché krevní kapky (18 různých metabolických poruch, např. fenylketonurie) Surface Enhanced Laser Desorption Ionization Analýza proteinů pomocí vazby na předpřipravený povrch pevné fáze proteinového čipu  Povrch čipu - tvořený protilátkou, receptorem, ligandem, chemickou úpravou  Po nanesení vzorku - navázání proteinů k povrchu adsorpcí, elektrostatickou interakcí, na afinitním principu,…  Promytí mikročipu - odstranění nenavázané složky  Analýza – viz MALDI - TOF  Vzorek komplexní směsi proteinů lze analyzovat současně na několika různých sorbentech, aby byly navázány veškeré proteiny ze vzorku  Čipy mohou být vyrobeny dle požadavku zákazníka Příklady použití - MALDI-TOF Analýza biomolekul – proteiny – peptidy – oligosacharidy – nukleotidy…  Identifikace mikroorganismů po extrakci proteinů z bakterií nebo i metodou celých buněk  MALDI - IMS (imaging mass spectrometry) zobrazení rozložení proteinů i nízkomolekulárních látek ve tkáních přímou „in-situ“ analýzou Děkuji za pozornost… …ale i těm, kteří se nudili ! …těm, které problematika zajímala…