Předmět: Základy pedagogické metodologie Vyučující: Mgr. Mgr. Kateřina Vlčková Datum: 20.6.2004 Název práce: Komplexní vyhodnocení strategie učení cizího jazyka Podtitul: Zpráva z výzkumu (Výzkumné šetření bylo prováděno v rámci fakultního projektu pro rok 2004 v kategorii B: Strategie učení cizím jazykům jako východisko efektivního učení cizím jazykům (deskriptivně- relační výzkumné šetření), hlavní řešitel: Mgr. Mgr. Kateřina Vlčková (KPd PdF MU), č. projektu 21/04, č. zakázky3020) Zpracovaly: Renáta Bednárová UČO: 104802 Obor: Matematika a fyzika pro ZŠ Lenka Široká 104296 Matematika a fyzika pro ZŠ Lenka Úlehlová 105044 Matematika a fyzika pro ZŠ OBSAH A. Úvodní pojednání str. 3 1.Úvod str. 4 2.Údaje o třídě str. 5 3.Rozhovor s učitelem ang.jazyka, který danou třídu učí str. 6,7 B. Vyhodnocení jednotlivých strategií str. 8 1.Část A -- Paměťové strategie str. 9,10 2.Část B -- Kognitivní strategie str. 11,12 3.Část C -- Kompenzační strategie str. 13,14 4.Část D -- Metakognitivní strategie str. 15,16 5.Část E -- Afektivní strategie str. 17 6.Část F -- Sociální strategie str. 18,19 C. Komplexní vyhodnocení strategií str. 20 1.Úvod str. 21 2.Tabulky, grafy str. 21,22 3.Závěr str. 23 A . ÚVODNÍ POJEDNÁNÍ 1. Úvod Téma výzkumného šetření se zabývá strategií učení cizímu jazyku, tj. jak žáci postupují, když se učí cizí jazyk, co dělají, co ne. Inventář se ptá na strategie, jaké žáci používají a jak často je používají při učení cizího jazyka, který oni sami preferují. (Preferovaný jazyk =ten, co jim jde nejlépe, ten, co umí nejvíce, ten co mají rádi atd.) Inventář je členěn do několika skupin. Napřed žáci vyplňují obecné údaje (pohlaví, jazyky, které se učí, jak dlouho atd.) do odpověďního archu a pak se zaměřují na jednotlivé strategie (část A-pamětové strategie, část B-kognitivní strategie, část C-kompenzační strategie, část D-metakognitivní strategie, část E-afektivní strategie a část F-sociální strategie), tj. vezmou si inventář a na otázky odpovídají na odpovědní arch. Na otázky odpovídali čísly od 1-5.(tzn. pomocí škály). Kde 1 znamená, že tuto strategii nikdy nebo téměř nikdy nepoužívají. 2-občas,obvykle ne. 3-někdy,půl na půl. 4-často, obvykle ano. 5-vždy, téměř vždy. Sečtením bodů v jednotlivých částí dokážeme vyhodnotit, jak si žáci vedou v jednotlivých strategiích a co by eventuelně měli zlepšit, aby dosáhli lepší úrovně. My se dále budeme zabývat vyhodnocením jednotlivých částí a na závěr komplexním vyhodnocením strategie učení cizímu jazyku. 2.Údaje o třídě Dotazník zadávaly : Renáta Bednárová 104802 Lenka Široká 104296 Lenka Úlehlová105044 Datum: 21. 5. 2004 Hodina (čas, vyučovací hodina,) kdy byl dotazník zadáván: 4. (10:45 -- 11:30) Škola, název: Gymnázium Elgartova 3 Specializace školy:Všeobecné gymnázium Velikost školy (počet žáků, učitelů): ca. 360 žáků 29 prof. + 1 externí Adresa: Elgartova 3, Husovice, Brno Třída: septima Počet žáků ve třídě celkem (z toho dívek/hochů): 29 (17/12) Specializace/zaměření třídy: všeobecné osmileté Jaké jazyky se učí: angličtina, němčina, ruština, latina, francouština, japonština Kolik let se učí tyto jazyky: jazyk počet žáků učících se průměrná délka studia CJ tento CJ angličtin 29 8,5 roků a němčina 29 4 roky a 4 měsíce ruština 9 1 rok latina 6 1 rok francoušt 1 6 roků ina japonštin 1 1 měsíc a Stručné okolnosti administrace dotazníku: Atmosféra ve třídě:dobrá Jak se na dotazník tvářili: nevadilo jim to, dobrá kázeň Na co se žáci ptali? Co bylo nejasné? nic Nějaké další postřehy? Zvláštnosti, kterých jste si všimli: bylo vidět že je dotazník zajímá Doba vyplňování dotazníku: 45 minut Vyskytly se nějaké speciality/problémy/nejasnosti/stížnosti? ne 3. Rozhovor s učitelem anglického jazyka, který danou třídu učí: Jméno vyučujícího: Radim Sedlák Rok narození nebo věk: 1974 (30 let) Pohlaví: muž Aprobace: angličtina (jednooborově) Vzdělání: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích (3 roky Bc. na ZŠ, pak 2 roky Mgr. na SŠ) Praxe: 8 let (4 roky na Gymnáziu Elgartova v Husovicích) Jak dlouho učí tuto třídu: 3 roky Jak hodnotí profesor danou třídu: Třída pokud je vytížena, tak je schopna velice dobrých výkonu. Úroveň třídy je dobrá. Jak hodnotí úroveň žáků v jazyku: Odpovídá učebnici (velice pokročilí) Řekl by, že se žáci učí do jeho předmětu? Dělám vše proto, aby se hodně učili. Dáváte žákům domácí úlohy? Spoléhám na to, že jsou opovědní a samostatní a tak jsem s nimi uzavřel dohodu, že si sami budou dělat úkoly ve cvičebnici paralelně s učebnicí. Jednou za čas je zkontroluji v hodinách nebo u zkoušení. A mám pocit,že se učí dost. Jak se Vám učí v této třídě? Vzhledem k tomu že třída je pracovitá a kolektivní, tak dobře. Ale asi až po dvou měsících, před tím jsem je musel za trest zkoušet, aby se učili, tak jak já jsem chtěl. Řekl by, že se žáci umí učit? Ano, ví jak se mají učit. Řekl byste, že učíte žáky se učit? Ano, snažím se. Jak přibližně, konkrétně: Říkáte jim, jak se učit? Snažím se jim nabídnout možnosti, jak se mají učit, ale hodně to záleží na jedinci. Každý se musí naučit to své ,,know how". A jak je učíte ,,se učit"? Říkám jim, že by to měli porovnat s mateřštinou, prostě by to mělo být přirozené, spontální. V jazyce to vyžaduje hodně memorování, přípravy... Mám pocit, že v prvních ročnících většina studentů neví, jak se učit a až tady se to naučí. I když někteří žáci se to nenaučí nikdy, protože neví jak. Učíte podle osnov? Ano, stihnu co mám a co bych chtěl. Ale každá třída je jiná snažím se dodržovat osnovy, ale někdy musím zabočit a probrat, co žáci zrovna neumí. A také osnovy v CJ jsou pevně dané učebnicí, kterou zrovna probíráme. Myslíte si, že jsou osnovy důležité? Myslím si, že je důležité, aby profesor měl své osnovy a věděl do předu, co s žáky chce probrat. A také každá třída má určitou úroveň, schopnosti, potenciál a myslím si, že ne všechny třídy by měly končit v jednom bodě, protože by se tam nějaké ani nedostaly. Lepší než spěchat, je probírat učivo pomaleji a osnovy dát níž. Na co kladete největší důraz v CJ? Největší důraz kladu na mluvenou angličtinu tzn. ve škole na ang. konverzaci. Myslím si,že je to hodně tím,že teď je maturita z CJ mluvená. Asi kdyby byla v budoucnosti maturita písemná, tak bych věnoval větší důraz na písemný projev, ale to bych potřeboval více času. Také záleží na tom k čemu student angličtinu potřebuje, jestli to potřebuje k maturitě, ke složení státních zkoušek, k příjímacímu řízení na VŠ. Nejdůležitější je motivace tzn. vědět proč se učím CJ. Také zaleží na tom, kolik toho profesor po žákovi chce, kdo učí a koho učí a jestli tě profesoři motivují nebo ne. Jakou byste dal radu budoucímu učiteli? Za prvé, aby se nenechal v začátku odradit, to hlavně. Za druhé, studenti budou vždycky takový, jaký bude on. Tzn.vždycky žákům ukazovat, jak to mají dělat na vlastním příkladu. Také by profesora daný předmět měl bavit a měl by se v něm po dobu učení vzdělávat. Myslím si, že opravdu nejdůležitější je pro začínajícího učitele to vydržet, protože se ze začátku bude muset naučit jak má učit, to prostě nejde hned. A spoustu dalších věcí se bude muset naučit v průběhu začátku. Také je důležité umět jednat se studenty, vyjít s nimi, komunikovat a ono se to pak vše otočí a bude to fungovat. Je pro Vás počet vyučovacích hodin CJ dostatečný? Nebránil bych se tomu, kdyby těch hodin bylo víc. Ale vzhledem k tomu, že jsme všeobecné gymnázium, tak si myslím, že to stačí. Ale určitě, kdybych měl žáky připravovat na budoucí státní maturity, tak bych chtěl těch hodin asi víc. Co si myslíte, že chybí dnešním profesorům? Spoustě učitelům nechybí profesně nic, ale co se týka AJ tak jim chybí ped.otrlost, ale to se časem dostaví. Vysoká ho naučí spoustu věcí, ale spoustu věcí se bude muset stejně naučit až v praxi. Také jim chybí ten čas strávený učením. Jak studenty známkujete? Snažím se každého známkovat podle jeho schopností.Myslím si , že je velmi důležité u každého najít tu laťku, na kterou má anebo nemá, a podle toho každého individuálně hodnotit. Pro žáka je nemotivující když ví, že nikdy nedostane dobrou známku, protože sám ví že na to nemá. Ale když ví, že když bude dělat na své maximum tak dostane jedničku stejně jako jeho spolužák o kterém ví že je lepší, tak je to velmi motivující. Také bych chtěl říct, že známkování je na učení to nejhorší a já se to pořád ještě učím. B . VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH STRATEGIÍ 1. Část A -- Paměťové strategie 1.1 Úvod Paměťové strategie zahrnují učení se v kontextu, používání představivosti pro zapamatování, používání co nejvíce smyslů, vlastní aktivity, strukturovaného a správného opakování, propojování nového se známým, propojování znalostí (skupinky, asociace, pojmové mapy apod.), vizualizace (princip názornosti) atd. 1.2 Tabulky Počet Počet studentů dosažených bodů 25 1 26 2 27 3 30 3 31 3 32 2 33 2 34 2 35 1 37 1 38 2 40 2 41 2 43 1 44 1 50 1 Průměrný počet bodů za 34 celou část Průměrný počet bodů za 2,26 jednu otázku 1.3 Vyhodnocení Žáci mohli dosáhnout max. 75 bodů (reálné maximum 65 -- některé strategie nejde používat "vždy") tj. a min. 15 bodů. Studenti, kteří měli odhadem 50 bodů jsou v této strategii výborní. Dobré úrovně dosáhli ti, kteří měli odhadem 43 bodů. Žáci, kteří měli odhadem 30 bodů a méně, by se měli zamyslet, zda by neměli používat lepší paměťové strategie. Klíčové strategie, které by měly být přinejmenším používány často (tj. důležité jsou body získané hlavně u těchto strategií): 2 -- propojování nového se známým; 3 -- učit se v kontextu; 11, 13 -- opakovat nové často; 12 -- vracet se, opakovat. U těchto strategií by žáci neměli mít nízký počet bodů. 1.4 Závěr Reálného maxima ani minima nedosáhl žádný student. Průměrná hodnota dosažených bodů byla 34. Můžeme říct, že úroveň žáků v pamět´ových strategií je docela dobrá. Průměrný počet bodů za jednu otázku byl 2,26, tzn. že žáci většinou odpovídali, že tuto strategii používají jenom občas nebo téměř vůbec. U těchto strategií by žáci neměli mít nízký počet bodů. Tedy by měli více využívat používání představivosti pro zapamatování, používání co nejvíce smyslů, vlastní aktivity, strukturovaného a správného opakování, propojování nového se známým atd. 2. Část B -- Kognitivní strategie 2.1 Úvod Kognitivní strategie zahrnují opakované provádění činnosti, napodobování, procvičování výslovnosti, psaní atd., dedukce, srovnávání jazyků, překládání, vlastní uspořádávání informací (souhrny, poznámky, zvýrazňování), používání frází a pravidel, kombinování známých struktur, hloubkové/detailní nebo povrchní čtení či poslech; používaní slovníků, gramatik apod., analyzování výrazů např. složených slov, mezijazykový transfer. 2.2 Tabulky Počet dosažených Počet bodů studentů 52 1 55 1 58 1 59 1 62 1 63 1 64 1 69 1 70 1 71 2 72 1 73 1 74 1 78 3 79 1 80 1 81 2 83 2 85 1 88 1 89 1 93 1 101 1 Průměrný počet bodů za 75,4 celou část Průměrný počet bodů za 3,02 jednu otázku 2.3 Vyhodnocení Žáci mohli dosáhnout max. 125 bodů (reálné maximum: 112 -116 bodů) a min. 25 bodů. Studenti, kteří měli odhadem 92 bodů jsou v této strategii výborní. Dobré úrovně dosáhli ti, kteří měli odhadem 76 bodů. Žáci, kteří měli odhadem 49 bodů a méně by se měli zamyslet, zda by neměli používat více kognitivních strategií. Důležité jsou hlavně tyto strategie: 3, 5, 9, 10, 21, 23, 25 aj. (procvičování v přirozeném kontextu s přirozeným/autentickým materiálem, nepřekládat slovo od slova, dělat si poznámky atd.) 2.4 Závěr Reálného maxima ani minima nedosáhl žádný student. Průměrná hodnota dosažených bodů byla 75,4. Můžeme tedy říci, že úroveň třídy v kognitivních strategiích je dobrá. Průměrný počet bodů za jednu otázku byl 3,02, tzn. že žáci většinou odpovídali, že tuto strategii používají někdy (tak půl na půl). U těchto strategií je dobrá úroveň postačující, avšak děti by se měly zamyslet nad tím jestli pro ně nebude lepší více opakovat, procvičovat atd. a tím si zlepšovat strategii učení cizímu jazyku. 3. Část C -- Kompenzační strategie 3.1 Úvod Kompenzační strategie slouží ke kompenzaci nedostatečných znalostí, tak aby žák mluvil, i když toho málo zná (jazyk se učí tím že se používá), odhadování významu slov např. na základě kontextu, chování lidí, na základě předchozích znalostí toho, o čem se mluví atd.; říct si o pomoc, použití češtiny, gestikulace; přizpůsobení si sdělení nebo jeho zjednodušení, výběr tématu konverzace apod. (dobré částečně), vymyšlení slova (neologismu), používání opisu, synonym atd., není dobré: vyhýbání se komunikaci úplně 6 => hodnocení této strategie je převráceno. 3.2 Tabulky Počet dosažených Počet bodů studentů 26 1 29 3 30 2 31 1 32 1 33 5 34 2 35 4 36 2 37 2 38 1 42 1 43 1 44 1 Průměrný počet bodů za 35,1 celou část Průměrný počet bodů za 3,51 jednu otázku 3.3 Vyhodnocení Žáci mohli dosáhnout max. 50 bodů (reálné maximum: 42 bodů) a min. 10 bodů. Studenti, kteří měli odhadem 40 bodů jsou v této strategii výborní. Dobré úrovně dosáhli ti, kteří měli odhadem 30 bodů. Žáci, kteří měli odhadem 14 bodů a méně by se měli zamyslet, zda by neměli používat lepší či více kompenzačních strategií, přičemž ot. 6 by neměla mít hodnocení 4,5; ot. 7 hodnocení 1,2 nebo 5. Důležité jsou tyto otázky: 1,2 -- odhadovat významy neznámých slov; (4), 5 , 8, 9, 10 -- když nevím, jak se něco řekne, poradit si nějak (opis, gestikulace, říct to jinak, říct si o pomoc). 3.4 Závěr Reálného maxima dosáhli 3 žáci a minima ani jeden. Průměrná hodnota dosažených bodů byla 35,1. Můžeme tedy říci, že úroveň třídy v kompenzačních strategiích je chvalitebná. Průměrný počet bodů za jednu otázku byl 3,5, tzn. že žáci většinou odpovídali, že tuto strategii používají někdy (tak půl na půl) nebo často (obvykle ano). Studenti v této strategii dopadli velmi dobře a určitě si uvědomují, že je velmi důležité odhadovat význam slov např. na základě kontextu, chování lidí, na základě předchozích znalostí toho atd. 4. Část D -- Metakognitivní strategie 4.1 Úvod Metakognitivní strategie zahrnují plánování; stanovování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů; příprava na očekávané situace, zjišťování si, jak se učit; příprava prostředí na učení, uspořádání si učení (poznámkový sešit, rozvrh); poznat, na co se zaměřit -- o co jde -- co je důležité; zaměření pozornosti, vytváření si přehledu o učivu a propojování se známými věcmi, vyhledávání co nejvíce příležitostí k používání jazyka; sebepozorování a sebehodnocení. 4.2 Tabulky Počet Počet dosažených studentů bodů 30 1 33 1 35 1 38 2 40 2 41 1 45 1 46 1 47 2 49 1 50 1 51 1 52 4 53 1 56 1 61 2 62 1 64 1 67 1 68 1 70 1 77 1 Průměrný počet bodů za 50,9 celou část Průměrný počet bodů za 2,83 jednu otázku 4.3 Vyhodnocení Žáci mohli dosáhnout max. 85 bodů bez ot. 4 (reálné maximum: 85 bodů bez ot. 4) a min. 17 bodů bez ot. 4. Studenti, kteří měli odhadem 73 bodů bez ot. 4 jsou v této strategii výborní. Dobré úrovně dosáhli ti, kteří měli odhadem 60 bodů. Žáci, kteří měli odhadem 38 bodů a méně by se měli zamyslet, zda by neměli používat lepší či více metakognitivních strategií Důležité jsou tyto otázky: 2 -- soustředit se na učení; 5 -- zajímat se o to, jak se učit; 6, 7 -- plánovat dostatek času, učit se soustavně, nejen před zkouškou; 10, 11 -- cíle; 9 -- vést si sešit apod. na poznámky; 14, 15 -- co nejvíce procvičovat a aktivně si tyto příležitosti sám vyhledávat; 16, 17 -- učit se z chyb, ale nezaměřovat se na ne přehnaně; 18 -- sledovat svůj pokrok. 4.4 Závěr Reálného maxima ani minima nedosáhl žádný student. Průměrná hodnota dosažených bodů byla 50,9. Můžeme tedy říci, že úroveň třídy v metakognitivních strategiích je celkem dobrá. Průměrný počet bodů za jednu otázku byl 2,83, tzn. že žáci většinou odpovídali, že tuto strategii používají někdy (tak půl na půl). Studenti tedy dopadli v této strategii průměrně. Žáci by se určitě mohli ještě zlepšit v této části učení cizího jazyka a to tím, že si budou plánovat; stanovovat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle; připravovat se na očekávané situace, zjišťovat si, jak se učit; atd. 5. Část E -- Afektivní strategie 5.1 Úvod Afektivní strategie zahrnují relaxování, uvolnění napětí, stresu; předcházení stresu apod., sebepovzbuzování a sebemotivování; sebeodměňování, sebereflexe pocitů, postojů, chování atd., ventilování pocitů atd., sdílení svých problémů s někým jiným, akceptovat rozumnou míru rizika. 5.2 Tabulky Počet Počet dosažených studentů bodů 9 1 10 4 11 1 12 1 13 2 14 4 16 1 17 6 18 1 19 3 21 2 22 1 24 1 26 1 Průměrný počet bodů za 15,9 celou část Průměrný počet bodů za 1,99 jednu otázku 5.3 Vyhodnocení Žáci mohli dosáhnout max. 40 bodů (reálné maximum: 38 bodů) a min. 8 bodů. Studenti, kteří měli odhadem 35 bodů jsou v této strategii výborní. Dobré úrovně dosáhli ti, kteří měli odhadem 32 -- 30 bodů. Žáci, kteří měli odhadem 15 bodů a méně by se měli zamyslet, zda by neměli používat více afektivních strategií Důležité jsou hlavně tyto otázky: 1 -- relaxace, odbourávání napětí; 2 -- být pozitivní (NE: To nezvládnu, já se to nikdy nenaučím, nemám na to!); 3 -- riskovat; 8 -- nemít problémy v sobě aj. 5.4 Závěr Reálného maxima ani minima nedosáhl žádný student. Průměrná hodnota dosažených bodů byla 15,9. Můžeme tedy říct, že úroveň třídy v afektivních strategiích je velmi slabá. Průměrný počet bodů za jednu otázku byl 1,99, tzn. že žáci většinou odpovídali, že tuto strategii používají občas, obvykle ne. Studenti v této části dopadli nejhůře a určitě by se měli zamyslet, zda by neměli používat více afektivních strategií jako jsou relaxování, sebepovzbuzování, sebemotivování atd. 6. Část F -- Sociální strategie 6.1 Úvod Sociální strategie zahrnují jazyk jako prostředek komunikace (proto se prostřednictvím komunikace i učí); jazyk je také o kultuře a lidech (je třeba vědět něco o kultuře, která daný jazyk používá a o lidech z dané kultury), spolupráce s vrstevníky, rodilými mluvčími atd., žádání o pomoc s jazykem, o opravování např. výslovnosti aj.; seznamování se s kulturou dané země, zvyky, způsobem života a myšlení; rozvoj empatie -- vnímat pocity, myšlenky lidí, se kterými komunikuji, usnadní to porozumění atd. 6.2 Tabulky Počet Počet dosažených studentů bodů 12 2 16 1 17 3 18 2 19 2 20 3 21 1 22 2 23 1 24 2 25 3 26 1 27 2 30 1 31 1 33 1 34 1 Průměrný počet bodů za 18,1 celou část Průměrný počet bodů za 2,01 jednu otázku 6.3 Vyhodnocení Žáci mohli dosáhnout max. 45 bodů (reálné maximum: 45 bodů) a min. 9 bodů. Studenti, kteří měli odhadem 34 bodů jsou v této strategii výborní. Dobré úrovně dosáhli ti, kteří měli odhadem 30 bodů. Žáci, kteří měli odhadem 18 bodů a méně by se měli zamyslet, zda by neměli používat více sociálních strategií. Důležité jsou např. tyto otázky: 1, 2 -- snažit se rozumět CJ; 4, 6, 7 spolupráce; 8 -- jazyk se používá vždy v nějakém kulturním kontextu; zajímat se např. o sport, historii, literaturu, zvyky dané země; mimo jiné to i pomáhá udržet si dobrou míru motivace, když se člověk učí CJ např. abych mohl číst to, co chce, provozovat svůj koníček nebo se o něm dozvědět více díky CJ. 6.4 Závěr Reálného maxima ani minima nedosáhl žádný student.Průměrná hodnota dosažených bodů byla 22,2.Můžeme tedy říci, že úroveň třídy v sociálních strategiích je slabá. Průměrný počet bodů za jednu otázku byl 2,01, tzn. že žáci většinou odpovídali, že tuto strategii používají občas, obvykle ne. Studenti by se měli zamyslet, zda by neměli používat více sociálních strategií.Protože jazyk je i o kultuře a lidech. C . KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ STRATEGIÍ 1. Úvod V této části se budeme zabývat celkovým vyhodnocením úspěšnosti učení cizímu jazyku. V tabulkách a na grafech si ukážeme, jak si žáci vedli v porovnání s ostatními strategiemi a jak na tom celkově jsou. Řekneme si, co by měli změnit, aby se zlepšili v jednotlivých strategiích. 2. Tabulky, grafy 2.1 Dosažené body u jednotlivých dotazníků Číslo Čás Část Část Část Čás Čás Čás Celk dotazníku t A B C D t E t F t G em 1 44 79 35 50 21 24 17 270 2 33 59 33 38 9 18 21 211 3 27 80 34 52 17 27 21 258 4 40 71 36 45 14 22 22 250 5 31 78 35 51 14 22 23 254 6 50 96 35 70 19 25 18 313 7 30 58 31 47 10 19 6 201 8 34 69 36 52 16 24 16 247 9 27 74 29 38 10 12 17 207 10 38 93 37 67 22 30 26 313 11 40 83 37 61 17 33 26 297 12 31 85 30 62 13 25 28 274 13 32 71 33 53 19 26 16 250 14 37 101 32 61 11 34 19 295 15 32 52 26 33 10 16 14 183 16 30 70 35 40 13 17 16 221 17 34 78 43 46 19 18 17 255 18 35 81 42 77 17 20 20 292 19 38 78 33 64 26 27 18 284 20 41 81 33 52 21 25 18 271 21 30 63 34 49 17 20 15 228 22 41 83 44 47 18 19 18 270 23 25 73 38 41 14 23 19 233 24 31 88 30 56 14 21 14 254 25 26 72 33 52 17 20 18 238 26 26 64 29 40 12 12 12 195 27 33 62 48 35 17 17 12 224 28 43 89 48 68 24 31 27 330 29 27 55 29 30 10 17 12 180 2.2 Průměrné dosažené body Část Část Část Část Část Část A B C D E F Průměrný počet bodů za 34 75,4 35,1 50,9 15,9 18,1 celou část Průměrný počet bodů za 2,26 3,02 3,51 2,83 1,99 2,01 jednu otázku Komentář: žáci odpovídali, jak často danou strategii používají pomocí číslic 1-5, kde 1-nikdy, téměř nikdy 2-občas, obvykle ne 3-někdy, půl na půl 4-často, obvykle ano 5-vždy, téměř vždy 2.3 Úspěšnost Část Část Část Část Část Část A B C D E F Úspěšn 57% 75% 88% 75% 50% 50% ost Komentář : Za horní hranici u počítání úspěšnosti jsme si zvolili absolutní maxima jednotlivých částí. 3. Závěr Celková úspěšnost ve strategiích učení cizího jazyka je 66%, můžeme tedy říci, že úroveň žáků je víc než průměrná. Studenti většinou odpovídali na jednotlivé strategie, že je více jak občas používají. ( =)průměr za všechny otázky je 2,6 ) Nejhůře si žáci vedli v afektivních a sociálních strategiích, jejich průměrný počet bodů byl velice nízký. Studenti by se měli tedy zamyslet, jak by mohli zlepšit tyto strategie, protože odpočinek, sebemotivování i znalost, nejen jazyka, ale i kultury a lidí, je velice důležitá Naopak nejlépe si vedli v kompenzačních strategiích, kde jejich průměrná hodnota odpovídá velmi dobré úrovni. Celkově by se, ale žáci měli zlepšit, kdyby chtěli dosahovat výborných výsledků.