Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky Základy pedagogické metodologie Aspekty učení cizího jazyka na Gymnáziu Matyáše Lecha v Brně (zpráva z výzkumu) Pavla Harapátová, 123805 Alena Velecká, 123780 Barbora Zemská, 123643 Brno 2004 1. ročník bakalářského studia speciální pedagogiky Obsah 1. Úvod ke zkoumané problematice................................................................... 3 2. Úroveň mluveného cizojazyčného projevu ....................................................... 4 3. Používání jazyka v přirozeném kontextu (televize, rádio aj.) .................................. 6 4. Rozvíjení kulturního porozumění (seznamování se s kulturou cizí země)..................... 8 5. Závěr ...................................................................................................11 1. Úvod Je jasné, že se v dnešní době bez znalosti cizího jazyka už téměř nikdo neobejde. Požadavek aktivní znalosti nejméně jednoho světového jazyka vídáme denně v nabídkách pracovních příležitostí, na středních školách bývá povinná maturita z cizího jazyka a část vysokých škol požaduje pro přijetí svých studentů úspěšné složení přijímacích zkoušek z cizího jazyka. Po vstupu České republiky do Evropské unie se navíc zcela otevřely hranice mezinárodnímu obchodu i turistům, potřeba znalosti cizího jazyka z tohoto důvodu tedy nejspíš ještě poroste. Proto se dnes začíná s výukou cizího jazyka už v mateřské škole, přičemž zde má spíše formu hry, a pokračuje na základní a na střední škole. Na výběr bývá většinou mezi angličtinou a němčinou, někde je nabízena i výuka dalších jazyků. Nejvíce žáků si však volí anglický jazyk, nejspíše proto, že je považován za jazyk, kterým se lze domluvit po celém světě. Náš výzkum se týká strategií a efektivity učení cizího jazyka na brněnských gymnáziích. Konkrétně jsme s dotazníky navštívily žáky tříd 2.B a 7.AV na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Zajímalo nás především, jak žáci hodnotí své dovednosti mluvení angličtinou, zda se učí v přirozeném kontextu a vyhledávají si příležitosti pro učení cizího jazyka (zda sledují filmy či pořady vysílané v jejich oblíbeném cizím jazyce) a rozvíjí-li interkulturní porozumění, které je jedním z klíčových aspektů cizojazyčné komunikativní kompetence (tj. zajímají-li se o kulturu země, v níž se daným jazykem mluví). Proto jsme zmíněné otázky podrobněji zpracovaly a jejich vyhodnocení vám zde nabízíme. 2. Úroveň studentů v mluveném cizojazyčném projevu K tomu, aby si mohl člověk plnohodnotně prožít svůj pobyt v cizí zemi, může posloužit také schopnost dorozumět se s místními obyvateli. Jedná s v podstatě o poměrně samozřejmou věc, ale řada Čechů stále míří do cizí země a jejím jazykem nejsou často ani dotčeni. Každý z nás by se měl snažit před svou cestou naučit alespoň několik základních frází, které mu pomohou v orientaci, ale i v poznání neznámé krajiny, a přiznejme si, že každého z nás potěší, když na nás začne mluvit cizinec tou naší češtinou. A jak jsou na tom s úrovní mluveného jazyka naši studenti dokazuje následující tabulka a z ní vyplývající graf. Číslo A B=dob C D=sla Číslo A B=dob C D=sla dotaz =výbo ře =uchá bé dotaz =výbo ře =uchá bé níku rně zejí níku rně zejí cí cí 2.B 7AV 1 1 26 1 2 1 27 1 3 1 28 1 4 1 29 1 5 1 30 1 6 1 31 1 7 1 32 1 8 1 33 1 9 1 34 1 10 1 35 1 11 1 36 1 12 1 37 1 13 1 38 1 14 1 39 1 15 1 40 1 16 1 41 1 17 1 42 1 18 1 43 1 19 1 44 1 20 1 45 1 21 1 46 1 22 1 Celke 8 6 6 1 m 23 1 24 1 25 1 Celke 4 10 11 0 m: Z tabulky vyplývá, že nejvíce je zastoupena zlatá střední cesta a téměř nikdo necítí svůj mluvený projev zcela slabý. Výborně se v mluveném projevu cítí studenti 7.AV -- jsou o rok starší, možná absolvovali pobyt v zahraničí, mají jiného vyučujícího, jiný typ výuky... 3. Procvičování jazyka v přirozeném kontextu (televize, rádio aj.) Číslo Třída Odpověď Číslo Třída Odpověď dotazníku dotazníku 1. 2B 4 26. 7AV 4 2. 2B 1 27. 7AV 1 3. 2B 2 28. 7AV 3 4. 2B 1 29. 7AV 3 5. 2B 3 30. 7AV 2 6. 2B 3 31. 7AV 4 7. 2B 5 32. 7AV 2 8. 2B 4 33. 7AV 1 9. 2B 3 34. 7AV 2 10. 2B 4 35. 7AV 4 11. 2B 3 36. 7AV 4 12. 2B 4 37. 7AV 3 13. 2B 4 38. 7AV 2 14. 2B 3 39. 7AV 4 15. 2B 3 40. 7AV 3 16. 2B 2 41. 7AV 4 17. 2B 3 42. 7AV 3 18. 2B 3 43. 7AV 5 19. 2B 4 44. 7AV 3 20. 2B 5 45. 7AV 3 21. 2B 5 46. 7AV 4 22. 2B 2 23. 2B 2 24. 2B N 25. 2B 3 Celkem 2.B: odpověď č.1 (nikdy) -- 2 Celkem 7AV: odpověď č.1 (nikdy) -- 2 odpověď č. 2 (občas) -- 4 odpověď č. 2 (občas) -- 4 odpověď č.3 (někdy) -- 9 odpověď č.3 (někdy) -- 7 odpověď č. 4 (často) -- 6 odpověď č. 4 (často) -- 7 odpověď č. 5 (vždy) -- 3 odpověď č. 5 (vždy) -- 1 odpověď N (nevím) -- 1 K vyhodnocení nás zaujala otázka č. B9, která pojednává o tom, zda studenti gymnázia ve svém volném čase poslouchají rozhlas či sledují televizi, která je vysílána v cizím jazyce. Nejvíce respondentů (jedna třetina) odpovědělo, že poslouchají rádio nebo sledují televizi vysílající v cizím jazyce jen někdy, tak na půl a zhruba stejný počet respondentů odpověděl, že se této činnosti věnuje často. 17% dotázaných si poslechne občas něco v cizím jazyce, nikdy nebo téměř nikdy se nevěnuje poslechu cizí řeči necelých 9%, ale na druhou stranu stejné množství respondentů zase tvrdí, že vždy či téměř vždy poslouchají zprávy v cizím jazyce. Pouze jeden dotazovaný nedovedl odpovědět na tuto otázku. Zajímalo nás, zda studenti rozvíjí své schopnosti porozumět cizí řeči i ve svém volném čase, zda to považují za důležité, nepodstatné, nebo nemají k tomu prostředky a pak se nechají překvapit svými jazykovými schopnostmi až přímo v praxi. Očekávaly jsme, že nejvíce respondentů odpoví, že někdy, tak napůl a naše očekávání se i splnilo. Přihrává k tomu i fakt, že stejný počet dotazovaných se této činnosti nevěnuje vůbec a stejný počet vždy. Vzhledem k tomu, že více jak polovina studentů rozvíjí své porozumění cizí řeči, má to kladný vliv jak na jejich osobnost, tak na efektivitu výuky. 4. Rozvíjení kulturního porozumění - seznamování se s kulturou (zvyky, historií, literaturou) země, ve které se daným jazykem mluví. Očekávaly jsme, že většina žáků odpoví, že se s kulturou dané země seznamují, protože dnešní doba nabízí velké množství aktivit, které tomu mohou dopomoci. Jsou to různé zeměpisné pořady a soutěže v televizi nebo různé zájezdy organizované jak školou, tak rodiči. Vždyť i ve škole se žáci denně dovídají nové poznatky o daných zemích. Je to samozřejmě v předmětech jako je zeměpis a dějepis, ale především v hodinách cizího jazyka. Pokud si vzpomenu na maturitu z angličtiny na gymnáziu, které jsem navštěvovala (maturitě se částečně přizpůsobovala výuka v celých čtyřech letech), objevovala se zde témata jako: Londýn, USA, Kanada, Austrálie, školství ve Velké Británii a podobně. To, že se člověk učí cizí jazyk, ho také zajisté motivuje k tomu, aby se zajímal o kulturu dané země. A naopak dnes už obvyklé výlety a dovolené v zahraničí, kde je třeba domluvit se cizím jazykem, by měly žáky motivovat ke studiu cizího jazyka. Výsledky výzkumu nás však celkem překvapily. Ze 46 žáků odpověděli pouze dva, že se s kulturou země, ve které se mluví jazykem, který studují, seznamují vždy nebo téměř vždy. Devět z nich odpovědělo, že se s ní seznamují často nebo obvykle. Patnáct studentů se o kulturu dané země zajímá jen někdy, asi tak půl na půl; sedmnáct žáků občas, obvykle ne a tři žáci se s kulturou dané země neseznamují dokonce téměř nikdy nebo nikdy. Číslo Třída Odpověď Číslo Třída Odpověď dotazníku dotazníku 1 2B 2 26 7AV 4 2 2B 2 27 7AV 4 3 2B 3 28 7AV 3 4 2B 2 29 7AV 3 5 2B 3 30 7AV 4 6 2B 3 31 7AV 3 7 2B 4 32 7AV 2 8 2B 3 33 7AV 3 9 2B 2 34 7AV 2 10 2B 2 35 7AV 2 11 2B 1 36 7AV 4 12 2B 3 37 7AV 3 13 2B 1 38 7AV 2 14 2B 2 39 7AV 3 15 2B 5 40 7AV 2 16 2B 3 41 7AV 2 17 2B 3 42 7AV 3 18 2B 1 43 7AV 4 19 2B 2 44 7AV 4 20 2B 3 45 7AV 2 21 2B 2 46 7AV 4 22 2B 2 23 2B 2 24 2B 4 25 2B 5 Celkem 2.B: odpověď č.1 (nikdy) -- 3 Celkem 7AV: odpověď č.1 (nikdy) -- 0 odpověď č. 2 (občas) -- 10odpověď č. 2 (občas) -- 6 odpověď č.3 (někdy) -- 8 odpověď č.3 (někdy) -- 7 odpověď č. 4 (často) -- 2 odpověď č. 4 (často) -- 7 odpověď č. 5 (vždy) -- 2 odpověď č. 5 (vždy) -- 0 5. Závěr Na závěr bychom chtěly zmínit, že musíme brát v úvahu, že respondenti jsou studenty dvou různých ročníků. Každá třída je navíc při výuce rozdělena do dvou skupin, přičemž výuku zajišťují v různých skupinách i různí vyučující. Z tohoto jasně vyplývá, že odpovědi studentů druhého a třetího ročníku nemůžeme srovnávat. Studenti druhého ročníku ještě neabsolvovali tolik vyučovacích hodin cizího jazyka jako studenti třetího ročníku. Jejich motivace ke studiu cizího jazyka rovněž nemusí být tak velká jako u starších studentů, protože zřejmě ještě nejsou "hnáni" myšlenkou na maturitu. Možná si zatím neuvědomují, že se jazyk učí pro sebe a že ho budou v životě potřebovat. Celkově výsledky výzkumu přibližně odpovídají našim předpokladům. Nejvíce studentů se řadí k průměru (co se týče mluveného projevu) a jen malá část z nich by se hodnotila jako výrazný nadprůměr nebo podprůměr. Stejně je to i u ostatních otázek. Nejčastější odpověď byla "někdy" a velmi zřídka jsme se setkali s odpověďmi "vždy" nebo "nikdy". Doufáme, že náš výzkum bude prospěšný a napomůže v dalším rozvoji výuky cizích jazyků na gymnáziu Matyáše Lercha v Brně.