PdF Masarykovy univerzity Brno Katedra pedagogiky Vychází studenti ze svých jazykových znalostí při odhadování významu slova v CJ? (zpráva z výzkumu) předmět: Základy pedagogické metodologie vyučující: Mgr. Kateřina Vlčková Vypracovaly: Hana Gabrielová, učo 104657, obor: Učitelství německého jazyka a literatury pro základní školu (PdF NJ5Z) Učitelství francouzského jazyka a literatury pro základní školu (PdF FJ5Z) Irena Slívová, učo 104575 obor: Učitelství německého jazyka a literatury pro základní školu (PdF NJ5Z) Učitelství francouzského jazyka a literatury pro základní školu (PdF FJ5Z) semestr: jaro 2004 datum: 1. 6. 2004 Obsah Úvod.........................................3 Administrace dotazníku................4 Jak dotazník vypadal....................4 Hypotéza...................................5 Metodologie................................5 Výsledky...................................6 Interpretace výsledků...................7 Závěr.......................................7 Úvod Na úvod bychom chtěly seznámit s tématem výzkumného šetření. Tento výzkum se zabýval strategií učení se cizímu jazyku. Byl určen studentům předposledních ročníků gymnázií. Byl zaměřen především na to, jak se studenti dokáží učit cizí jazyk a jakých při studiu používají metod, pomůcek; z čeho vycházejí, atd. Pro náš výzkum jsme si vybraly otázku z části C č. 1: DKdyž slovíčku nerozumím, snažím se odhadnout jeho výzkum na základě svých jazykových znalostí. Např. na základě gramatiky (pořádek slov ve větě, předpony, slovní druh); důrazu na určité slovo; z kontextu jiných slov; podle tématu (př. cestování); podle jazykové situace (někdo přijde a řekne krátký výraz; z toho usoudím, že se jedná o pozdrav)." Dle našeho názoru má toto vyjádření velký význam. V dnešní době je kladen značný důraz na výuku cizích jazyků -- na většině středních škol je již v osnovách povinná výuka alespoň dvou cizích jazyků. Administrace dotazníku V této kapitole uvedeme základní informace o třídách, ve kterých byl náš výzkum prováděn. Třídy: septima A., septima B Škola: Klasické gymnasium, Plovdivská 8, 616 00, Brno Zaměření školy: klasické jazyky Dne: 19. 5. 2004 Dotazník zadaly: Hana Gabrielová a Irena Slívová Časové rozmezí zadávání dotazníku: 2 vyučovací hodiny (8.00 -- 9. 40) Doba vyplnění dotazníku: 45 minut Počet žáků ve třídách: celkem 50 (35 dívek, 15 hochů) Cizí jazyky, jež se učí: angličtina, němčina, francouzština, italština, latina, ruština, španělština Dotazníky jsme zadávaly během maturit. I když většinou studenti nevyplňují dotazníky s nadšením, o tento projevili zájem. Jak dotazník vypadal Dotazník byl rozdělen do dvou částí. První část se týkala obecné části -- studenti uváděli pohlaví, třídu, školu a dále obecné údaje o jejich studiu cizích jazyků na daném gymnáziu. Druhá část -- tzv. inventář strategií -- byla rozdělena do sedmi částí označených písmeny A--G. Jednotlivé části se zabývaly určitými okruhy a měly různý počet otázek. Část A -- paměťové strategie, část B -- kognitivní strategie, část C -- kompenzační strategie, část D -- metakognitivní strategie, část E -- afektivní strategie, část F -- sociální strategie a část G se týkala vlastního hodnocení sebe a přístupu učitele. Studenti mohli vybírat odpovědi ze stupnice: 1 -- nikdy, téměř nikdy; 2 -- občas, obvykle ne; 3 -- někdy, půl na půl; 4 -- často, obvykle ano; 5 -- vždy, téměř vždy; N -- nevím, nemohu odpovědět (tuto poslední možnost měli studenti použít jen v krajním případě). Hypotéza V této kapitole jsme se zaměřily na stanovení hypotézy. Zajímalo nás, jak si dívky poradí se slovíčkem, jehož význam neznají; do jaké míry se jej snaží odhadnout na základě již získaných zkušeností, oproti chlapcům. Naše hypotéza tedy zní: Dívky se snaží odhadnout význam neznámého slovíčka na základě svých jazykových znalostí častěji než chlapci. Správnost naší hypotézy uvádíme v kapitole Výsledky a Interpretace výsledků. Metodologie Dne 19. 5. 2004 jsme navštívily Klasické gymnasium na Plovdivské ulici v Brně -- Žabovřeskách. Nejdříve jsme navštívily třídu septimu A, která tvořila polovinu našeho výzkumného vzorku. Rozdaly jsme studentům dotazníky, vysvětlily jim, jak je mají správně vyplnit (data z dotazníků zapsány do tabulky, která obsahovala název školy, pohlaví, třídu a odpovědi studentů na jednotlivé otázky) a čekaly na jejich odevzdání. Druhou vyučovací hodinu jsme šly do třídy septimy B, kde jsme postupovaly stejně jako ve třídě předchozí. Na následné propočty a vypracování dat z tabulky jsme použily statistickou metodu aritmetického průměru. Výsledky Počet vyplněných dotazníků (rozdělení podle jednotlivých tříd): Septima A -- 26 studentů ( z toho 7 chlapců a 19 dívek) Septima B -- 24 studentů ( z toho 8 chlapců a 16 dívek) Hoši -- 15 Dívky -- 35 Bodový průměr, jak se hoši a dívky snaží odhadnout význam neznámého slovíčka na základě svých jazykových schopností. Pohlaví Bodový průměr Dívky 4,05 Hoši 3,86 Celkem 3,95 Následující graf pak zobrazuje srovnání bodového průměru: Interpretace výsledků Naše hypotéza, že se dívky snaží odhadnout význam neznámého slovíčka na základě svých jazykových znalostí častěji než chlapci, se potvrdila, i když menším rozdílem než jsme čekaly. Nicméně se jedná jen o "intuitivní potvrzení" hypotézy, k potvrzení hypotézy by bylo samozřejmě třeba provést patřičné statistické testy. Dívky, jejichž bodový průměr je 4,05, se snaží odhadnout význam slovíčka na základě svých jazykových znalostí často, avšak rozdíl mezi nimi a chlapci je zanedbatelný. Chlapci dosáhli bodového průměru 3,86. Celkový průměr (tj. chlapci a dívky dohromady) byl 3,95. Tedy i celkově se studenti snaží odhadovat význam slovíčka ze svých jazykových zkušeností často. Závěr Vzhledem k tomu, že jsme obě studentky učitelství cizích jazyků, vybraly jsme si tento výzkum s úmyslem využít výsledky odpovědí v budoucí pedagogické praxi. Z vyhodnocených dat vyplývá, že ve snaze odhadnout význam neznámého slovíčka na základě již získaných jazykových znalostí se dívky i chlapci chovají v zásadě stejně-iniciativa děvčat je mírně vyšší. V dnešní době je člověk s cizími jazyky konfrontován velice často a často také musí reagovat velmi rychle, a proto nás nepřekvapila míra, s jakou se žáci snaží odhadovat význam neznámého výrazu z již získaných jazykových zkušeností, aniž by si přesný význam daného slova vyhledali ve slovníku.