Zrušte naši školu, už nemůžeme

Na berlínské škole Rütli v klidu začal první vyučovací den pod policejní ochranou.“ Tato suchá zpráva agentury DPA říká mnohé. O tom, že pošťuchování mezi dětmi na německých školách se místy mění v hrubé násilí, věděli zasvěcení své. I o tom, že žáci začínají přerůstat učitelům přes hlavu. Ostrou společenskou diskusi o příčinách násilí vyvolal až dopis učitelů z Rütli-Hauptschule ve čtvrti Neukölln, který koncem března otiskl deník Tagesspiegel. Pedagogové v něm prosí berlínský senát, tedy vládu spolkové země Berlín, o zrušení školy, neboť již nejsou schopni vést řádnou výuku: „Učitelé jsou na konci svých sil,“ shrnují v dopise, který získal pozornost i na nejvyšší politické úrovni. Normální běh školy zajistil až policejní dozor. Kde se stala chyba a jak ji napravit? K tomu má přispět zmíněná debata.

Do třídy jen s mobilem

Případ jmenované berlínské školy je pouze špičkou ledovce, podle zpráv německých médií se po prvním volání o pomoc z Neuköllnu ozvali ředitelé a učitelé dalších škol. Mluví o podobných problémech: urážení, výhrůžky a rvačky, ale také rány či bodnutí nožem. V celoněmecké debatě pak zaznívají argumenty pro zavedení přísnějších pravidel – více povinností pro žáky, více odpovědnosti pro rodiče, ale také povinnost přistěhovalců naučit se německý jazyk a respektovat pravidla hostitelské společnosti. „Pokud se cizinci nebudou chtít integrovat, hrozí jim vyhoštění z Německa,“ navrhoval podle informací agentury AP bavorský premiér Edmund Stoiber.
Zmíněná Rütli-Hauptschule se nachází v sociálním ohnisku a počet cizinců se podle školní kroniky zvýšil za posledních dvacet let z 30 na 83 procent. „Na naší škole nemáme učitele se zkušenostmi z jiných kulturních oblastí. Jsme svědky toho, že atmosféru v některých třídách ovlivňuje agresivita, chybějící úcta a ignorance,“ píše její ředitelka a dále popisuje situaci. „Někteří učitelé se odváží vstoupit do třídy pouze s mobilním telefonem v ruce, aby mohli v případě potřeby zavolat pomoc.“ Existují tři možná vysvětlení: nezdařená integrace cizinců, vyhrocené sociální pnutí ve společnosti nebo chyby vzdělávacího systému v Německu.

Potřebujeme nové programy

V reakci na dění v Berlíně padají návrhy přijímat děti do škol, jen když prokážou odpovídající znalosti německého jazyka. Dolní Sasko již ohlásilo zvýšení počtu hodin němčiny pro děti přistěhovalců o třetinu. Rozšíření výuky němčiny pro tyto děti podpořila i kancléřka Angela Merkelová, jiní politikové však volají po přísnějších opatřeních. Hlasy z řad křesťanských demokratů požadují zavedení policejních hlídek před školami a vybavení škol detektory na kov a videokamerami. Spolková ministryně pro vzdělávání Annette Schavanová (CDU) navrhuje zřídit pro agresivní žáky internáty. „Potřebujeme na školách v oblasti sociálních ohnisek nové integrační programy zaměřené na agresivní mládež,“ řekla deníku Financial Times Deutschland. Její stranický kolega a zemský ministr pro integraci v Porýní-Vestfálsku Armin Laschet ale míří do vlastních řad s kritikou: křesťanští demokraté prý včas nepoznali, že Německo potřebuje účinnou přistěhovaleckou politiku.
Jiní varují před svalováním viny jen na cizince. Zvýšená agresivita u dětí a mládeže je spíše problémem sociálním, tvrdí Brigitte Picková, bývalá ředitelka školy Rütli. Loni nezískal ani jeden její absolvent možnost dalšího vzdělání. Christina Röschová, ředitelka Leibnitzova gymnázia v Berlíně, uvádí, že těmto mladistvým chybí orientace ve společnosti a perspektiva do budoucna. „Mají proto pocit, že jsou vyřazeni ze společnosti, a chtějí se bránit. Jenže sami nevědí jak,“ vysvětluje Röschová. „A učitelé jsou v tomto momentě bezmocní, protože nejsou na takovou situaci připraveni,“ dodává. Wolfgang Gerhardt, předseda poslaneckého klubu liberální FDP, se v rádiu pozastavil nad tím, že všichni požadují řešení od politiků, od státu nebo od škol. „Nikdo se však neptá, kolik vlastní zodpovědnosti přejímají němečtí občané, stejně tak jako spoluobčané jiné národnosti,“ shrnuje Gerhardt. Bádensko-württemberský premiér Günther Oettinger (CDU) navrhl zavedení povinnosti rodičů docházet na třídní schůzky a otevření rodičovských kurzů pro výchovu dětí.

Nedělme děti tak brzy

Třetí diskutovanou příčinou vzrůstajícího násilí na školách je organizace německého vzdělávacího systému. Největší kritiku sklízí fakt, že děti jsou moc brzy rozděleny do různých vzdělávacích větví. Po čtyřech letech na základní škole přibližně jedna třetina dětí dále pokračuje na devítiletá gymnázia, zbytek žáků se rozdělí na všeobecné školy nazvané Realschule (reálka) a hlavní školy Hauptschule. Právě v této větvi se hromadí zprávy o násilí mezi žáky.
Systémové zrušení této třetí větve německých škol (Hauptchulen) požadoval v týdeníku BZ am Sonntag sociálnědemokratický starosta Berlína Klaus Wowereit. Cílem by mělo být omezení silné koncentrace dětí ze sociálně slabších rodin a cizinců na jednom typu školy. Ale konkrétní školu Rütli zrušit nehodlá. Podle jeho představ by část učitelů měla školu opustit a na jejich místo přijít nové síly. „Není to otázka peněz, ale účinných konceptů. Musíme zkontrolovat, jestli vydáváme peníze efektivně,“ odmítl Klaus Wowereit požadavky berlínského ministra školství na více finančních prostředků pro školy, které se nachází v oblastech sociálních ohnisek. Jmenovaná škola má od minulého týdne nové vedení, před školou hlídkují policisté a do školy dochází sociální pracovníci ovládající turečtinu a arabštinu. Situace na škole Rütli se zklidnila, na řešení příčin však německá společnost stále čeká.

Nepřehlédněte související články v nové sekci "Téma": Násilí na školách

Autorka působí v Českém rozhlasu.