Příjmová chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice a srovnání se zeměmi EU (výzkumná zpráva z projektu Monitorování chudoby) Tomáš Sirovátka, Pavel Kofroň, Miroslava Rákoczyová, Ondřej Hora, Robert Trbola VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2005 2 Obsah Úvod 4 Díl 1 Chudoba a sociální vyloučení ve světle statistických šetření 5 Pavel Kofroň, Tomáš Sirovátka Kapitola 1 Příjmová chudoba a materiální deprivace v ČR a EU (podle dat SSD 2001) 5 Úvod 5 1. Příjmová chudoba 6 1.1 Příjmová chudoba domácností 6 1.2 Příjmová chudoba osob 7 1.3 Mezinárodní srovnání (země EU) 9 1.4 Mezera chudoby 10 2. Efektivnost sociálních transferů 12 3. Subjektivní indikace chudoby a materiální deprivace v ČR 15 4. Subjektivní chudoba a materiální deprivace v ČR v mezinárodním srovnání 17 5. Závěry 23 Miroslava Rákoczyová Kapitola 2 Sociální vyloučení v ČR a v zemích EU 24 1. ,,Laekenské"indikátory sociální exkluze 24 2. Chudoba a příjmová nerovnost 25 2.1 Míra chudoby 25 2.2 Regionální rozložení chudoby 25 2.3 Skupiny ohrožené chudobou 27 2.4 Efektivita sociálních transferů při redukci chudoby 29 2.5 Rozsah příjmových nerovností 30 3. Trh práce 31 3.1 Dlouhodobá nezaměstnanost 31 3.2 Domácnost bez vazby na pracovní trh 32 4. Indikátory v oblasti zdraví a vzdělávání 33 5. Závěry 34 Ondřej Hora Kapitola 3 Subjektivní chudoba v ČR podle zjištění Výběrového šetření pracovních sil 35 1. Úvod 35 2. Zvolená metoda a použitá data 37 2.1 Popis výběrového souboru podle vybraných charakteristik 38 3. Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů VŠPS 40 4. Materiální deprivace a její vztah k subjektivnímu vnímání příjmové situace domácností 44 5. Závěry 46 3 Díl 2 Příjemci dávek sociální péče a jejich příjmová situace 47 Robert Trbola 1. Úvod 47 1.1 Účel analýzy a data 47 1.2 Komentář k výběru obcí pro analýzu 48 1.3 Výběr lokalit pro analýzu 51 1.4 Technické problémy analýzy 52 1.5 Validita dat 53 2. Základní charakteristiky souboru příjemců dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti 55 2.1 Demografická analýza vzorku populace 55 2.2 Základní charakteristiky souboru příjemců dávek 58 2.2.1 Počty a struktura příjemců dávek 59 2.2.2 Charakteristiky bezdětných domácností 63 2.3 Komparace vybraných lokalit podle velikosti (spádové oblasti) 65 2.4 Komparace vybraných lokalit podle míry nezaměstnanosti 67 3. Příjmy v domácnostech příjemců dávek sociální péče 69 3.1 Průměrná výše vybraných položek příjmů 69 3.2 Podíly domácností, jež jsou příjemci vybraného typu příjmu 72 3.3 Vztahy mezi příjmy a charakteristikami domácností sociálně potřebných 74 4. Závěry 76 4.1 Shrnutí hlavních zjištění 76 4.2 Srovnání hlavních výstupů s čtvrtletním výkazem o dávkách sociální péče 78 4.3 Návrhy a doporučení 80 Shrnutí 82 Literatura 85 Přílohy 4 Úvod Cílem této zprávy je využít různé zdroje dat a různé přístupy k analýze problematiky chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení v České republice a ke srovnání se zeměmi Evropské unie. Zpráva je součástí dlouhodobého projektu ,,Monitorování chudoby" a navazuje, zejména metodicky, na předchozí zprávy v rámci tohoto projektu zpracované. Její současné zaměření je motivováno těmito hledisky: koncept chudoby je v agendě zemí Evropské unie úzce spojen se studiem problémů sociálního vyloučení. Koncepty chudoba a sociální vyloučení jsou přitom vícedimenzionálními koncepty a jsou operacionalizovány pomocí kritérií a indikátorů, které se vztahují k různým dimenzím kvality života. Tyto dimenze zahrnují jak objektivní, tak i subjektivní hledisko a jsou jen částečně měřitelné příjmovými indikátory. K tomu, abychom problematiku chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení mohli studovat a řešit, je vhodné věnovat pozornost všem dostupným informacím, jež odrážejí zmíněná relevantní hlediska a dimenze. Zpráva je rozdělena do dvou dílů. V prvním díle, jenž využívá dat ze statistických šetření, si všímáme v první kapitole příjmové chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení ve srovnání se zeměmi EU, a to na datech rozsáhlého statistického šetření ,,Sociální situace domácností" (2001) v celé populaci. Rovněž věnujeme pozornost účinnosti sociálních transferů na eliminaci chudoby. Ve druhé kapitole provádíme analýzu Laekenských indikátorů sociálního vyloučení.1 Ve třetí kapitole prohlubujeme analýzu subjektivní chudoby na datech z Výběrových šetření pracovních sil, jež umožňují dost podrobně sledovat vliv postavení na trhu práce, především porovnání situace populace ekonomicky aktivních (zaměstnaných, nezaměstnaných, příjemců dávek sociální péče). Ve druhém díle předkládáme analýzu struktury a příjmů příjemců dávek sociální péče - sociální pomoci podle výběrového šetření, které jsme provedli na vzorku asi 15 % základního souboru příjemců dávek na datech z roku 2003 pocházejících z databází referátů sociální péče. Není účelem této zprávy navrhovat sociálně-politická řešení problému chudoby a sociálního vyloučení. Je zaměřena na konfrontaci různých zdrojů dat za účelem poskytnutí plastického obrazu dané problematiky a na srovnání se zeměmi Evropské unie. Právě tím může poskytnout zpětnou vazbu pro decizní sféru, která v současné době řeší řadu relativně složitých otázek v souvislosti s Národním akčním plánem sociálního začleňování, Národním akčním plánem zaměstnanosti, návrhy reforem životního minima a dávkových systémů a reformou veřejných financí. 1 Data o příjmech zde pocházejí z Mikrocenzu 2002, proto nejsou výsledky příjmové chudoby zcela totožné s výsledky v první kapitole. 5 Díl 1 Kapitola 1 Příjmová chudoba, materiální deprivace v ČR a EU (podle dat SSD 2001) Úvod Tato výzkumná zpráva vychází z dat ze šetření sociální situace domácností (SSD 2001), které provedl Český statistický úřad v roce 2001, údaje jsou platné za rok 2000. Pro účely šetření bylo vybráno 17 992 bytů, zjišťování proběhlo v 16 766 bytech. Počet vyšetřených bytových domácností však byl pouze 10 180 (60,7 %). Při zpracování byla data převážena, ke konstrukci vah byly použity výsledky ze SLDB 2001, korigované výsledky VŠPS a údaje ze statistiky sociálního zabezpečení. Velkým problémem bylo doplnění chybějících údajů u otázek na příjmy domácností a osob, uvedeny jsou čisté peněžní příjmy (příjmy z pracovní činnosti, sociální příjmy, ostatní příjmy), podrobnější členění nebylo možné provést. Cílem šetření SSD 2001 bylo získat reprezentativní sociálně-demografické charakteristiky osob a domácností v České republice, informace o stupni diferenciace jejich příjmů, příjmy byly zjišťovány za rok 2000 podle struktury jejich zdrojů. Vedle toho byly zjišťovány i charakteristiky bydlení, náklady na bydlení, postojové otázky, jejichž cílem bylo získat komplexní data o životních podmínkách. Účelem zprávy je ukázat na těchto datech příjmovou chudobu, materiální deprivaci (sociální situaci) domácností a osob v České republice v mezinárodním srovnání. Pro potřeby analýzy byly použity datové soubory z tohoto šetření, které poskytl Český statistický úřad. Mimo těchto zdrojů dat byla použita publikace ,,European social statistics - Income, poverty and social exclusion, Eurostat 2000", která obsahuje data ze šetření: ,,European Community Household Panel (ECHP)" za rok 1996. Analýza zahrnuje: a) příjmovou chudobu, b) vliv sociálních dávek na příjmovou chudobu, c) subjektivní míry materiální deprivace, d) srovnání se zeměmi EU. 6 1. Příjmová chudoba V této části si systematicky všímáme jak rizika chudoby, tak i struktury chudoby. Struktura chudoby je totiž daná jednak rizikem chudoby, jednak četností určitých typů domácností, popř. osob v populaci. Hranice příjmové chudoby byla stanovena ve výši 60 % národního vyrovnaného mediánového příjmu na spotřební jednotku a byla vypočtena podle metodiky EU, která používá modifikovanou stupnici spotřebních jednotek OECD, přiřazuje první dospělé osobě v domácnosti váhu 1, dalším dospělým osobám (osoby starší 13 let) váhu 0,5 a dětem do 13 let věku včetně váhu 0,3. Index rizika chudoby je poměr (násobek) podílu chudých domácností (osob) v určité skupině k podílu těchto domácností (osob) na celku populace. 1.1 Příjmová chudoba domácností Z výsledků šetření SSD 2001 vyplývá, že podle metodiky EUROSTATu je pod hranicí chudoby 7,1 % domácností, pod hranicí životního minima 3,4 %. Riziko chudoby Nejvyšší riziko incidence chudoby je u domácností bez ekonomicky aktivních členů, domácností se 3 a více dětmi, neúplných čistých rodin, domácností s přednostou do 24 let, s přednostou, který má základní vzdělání, s nezaměstnaným přednostou, ostatních domácností (přednosta není ekonomicky aktivní, není ani příjemcem důchodu). Nejnižší riziko chudoby je u bezdětných domácností, domácností jednotlivců - žen, domácností s přednostou nad 65 let, s přednostou, který má vysokoškolské vzdělání; s přednostou - důchodcem s EA členy. Významně ovlivňuje chudobu domácností počet dětí, více jak polovina domácností se čtyřmi a více dětmi je pod hranicí chudoby (riziko chudoby je přibližně 5krát vyšší než u domácností jen s jedním dítětem). Bezdětná domácnost má o třetinu menší riziko chudoby ve srovnání s domácností s dítětem. Z analýzy dat za domácnosti vyplývá, že podle počtu ekonomicky aktivních osob v domácnosti patří k ohroženějším skupinám domácnosti bez ekonomicky aktivní osoby, index rizika chudoby (irch. 1,84) je skoro dvojnásobně vyšší než u domácností s jednou ekonomicky aktivní osobou (irch. 0,99). Podle druhu domácnosti jsou nejvíce ohroženy chudobou neúplné čisté rodiny s dětmi (irch. 5,72). Mezi ně patří domácnosti svobodného rodiče, což jsou v drtivé většině matky - samoživitelky. Podíl těchto domácností ve skupině chudých domácností je více než pětinový, přičemž podíl mezi domácnostmi je jen necelých 5 %. Nejméně jsou rizikem chudoby ohroženy čisté úplné rodiny, které tvoří polovinu všech domácností. U domácností jednotlivců jsou více ohroženy domácnosti jednotlivců - žen, jejich zastoupení mezi chudými domácnostmi je o 6 % vyšší než u domácností jednotlivců - mužů (viz. tab. 1 v příloze). Z hlediska ekonomického postavení přednosty domácnosti jsou chudobou nejvíce ohroženy domácnosti osob pobírající rodičovský příspěvek - pracující i nepracující (irch. 7,47) a také domácnosti nezaměstnaných (irch 5,31). V případě rozdělení domácností podle ekonomické aktivity je nejvyšší riziko u domácností ,,nepracující - ostatní neaktivní" (irch. 7,23), chudých ve skupině je více než polovina, zastoupení mezi všemi domácnostmi je však jen 1 %. Nejnižší index rizika chudoby je u domácností zaměstnanců a domácností důchodců s ekonomicky aktivními členy (irch. 0,57, resp. 0,99), které mají také nejmenší zastoupení chudých ve skupině (4,0, resp. 7,0 %). Úroveň vzdělání domácnosti úzce souvisí s rizikem chudoby, nejohroženější jsou domácnosti, které mají nízkou úroveň vzdělání. Téměř 15krát je toto riziko vyšší než u domácností s vysokou úrovní vzdělání. 7 Struktura chudých domácností V 54 % chudých domácností je přednostou muž (v celku domácností 76 %), mezi chudými tak převažují muži, ale méně, než je tomu v domácnostech celkem. Podíl chudých podle věku přednosty domácnosti roste společně s vyšším věkem, výjimkou jsou přednostové mezi 55 - 64 lety (12 %). Nejméně chudých je tedy v první věkové kategorii (7 %), to je ale trojnásobek jejich zastoupení v celku domácností. Nejvíce chudých domácností je ze skupiny 45 - 54 let (22 %). Stejné zastoupení má mezi chudými domácnostmi věková kategorie od 35 do 44 let. Domácnosti s přednostou nad 65 let mají pak podíl v chudých domácnostech (21 %), podobné je jejich zastoupení v domácnostech celkem, kde ovšem mají podíl nejvyšší (24 %). Podle ekonomické aktivity přednosty je nejvíce chudých domácností ekonomicky aktivních přednostů (35 %), a to přes jejich nižší riziko chudoby, tvoří totiž 62 % všech domácností. Druhou největší skupinou (33 %) jsou přednostové - nepracující důchodci, přibližně stejný podíl mají i na domácnostech celkem. Ostatní skupiny v této kategorii netvoří více než 7 % v celku chudých domácností. V případě rozdělení domácností podle ekonomické aktivity má největší podíl na chudých domácnostech (38 %) skupina pracující - zaměstnané, tvoří totiž většinu domácností (66 %). Další významnou skupinou jsou nezaměstnaní, jejichž zastoupení v celku domácností je sice malé (5 %), ale na chudých domácnostech se podílí 28 procenty. Nepracující důchodci mají shodný podíl v chudých domácnostech jako nezaměstnaní, jejich zastoupení v domácnostech celkem je však šestkrát vyšší. U domácností podle typu EU tvoří jednotlivci do 65 let nejvíce chudých domácností (23 %), podíl v celku domácností je však poloviční (12 %). Další významnou skupinou jsou jednotlivci nad 65 let (16 % chudých domácností) a ostatní domácnosti, které tvoří též 16 % chudých domácností. Podle úrovně vzdělání je nejvíce chudých domácností se střední úrovní vzdělání (65 %), přibližně poloviční (33 %) zastoupení mají domácností s nízkou úrovní vzdělání, jejich podíl v domácnostech celkem je ovšem 5krát nižší. Podíl domácností s vysokou úrovní vzdělání v celku domácností je sice stejný jako u nízké úrovně vzdělání, ale mezi chudými domácnostmi jsou domácnosti s vysokou úrovní vzdělání zastoupeny 15krát méně (jen 2 - 3 %) než domácnosti s nízkou úrovní vzdělání. Podle typu domácnosti, je nejvíce chudých domácností tvořeno čistými úplnými rodinami (27 %), důvodem je především jejich vysoké (50 %) zastoupení v domácnostech celkem. O 2 % nižší podíl na chudých domácnostech mají jednotlivci - ženy (25 %), ale stojí za pozornost, protože v celku domácností jich je jen 15 %. 1.2 Příjmová chudoba osob Podle metodiky EUROSTATu je pod hranicí chudoby dvakrát více osob než pod hranicí životního minima (7,8 % 4,3 %). Riziko chudoby Vyšší riziko chudoby je u žen než mužů, chudých žen je ve skupině žen více než 8 %. Podle věku je nejvyšší riziko u osob do 18 let (irch. 1,5), jejichž zastoupení v populaci je více než pětinové, ale tvoří přitom 32 % chudých osob (včetně dětí). Nejnižší ohrožení chudobou je u ,,starší" časti populace ve věku 55 - 64 let (irch. 0,53), 8 T a b u l k a 1 Struktura chudé populace a riziko chudoby (osoby) struktura populace celkem chudé pod ŽM nad ŽM index rizika chudoby index rizika "nouze" chudí ve skupině (v %) pod ŽM ve skupině (v %) celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 1,00 1,00 7,8 4,3 pohlaví muž 48,5 45,0 49,6 48,4 0,93 1,02 7,24 4,40 žena 51,5 55,0 50,4 51,6 1,07 0,98 8,33 4,20 věk do 18 let 21,7 32,2 41,2 20,8 1,49 1,90 11,59 8,17 18-24 10,9 13,1 14,4 10,7 1,21 1,32 9,41 5,68 25-34 14,7 12,9 15,3 14,7 0,88 1,04 6,85 4,48 35-44 13,3 13,8 14,0 13,3 1,04 1,06 8,11 4,54 45-54 16,2 11,9 11,0 16,4 0,74 0,68 5,77 2,92 55-64 10,2 5,4 2,3 10,5 0,53 0,22 4,16 0,96 >65 13,1 10,5 1,8 13,6 0,80 0,14 6,26 0,60 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 78,0 52,5 55,2 79,0 0,67 0,71 5,25 3,04 nepracující - nezaměstnané 4,7 26,6 32,9 3,5 5,64 6,99 44,01 30,04 nepracující důchodci 16,5 15,6 3,4 17,1 0,94 0,21 7,34 0,88 nepracující - ostatní neaktivní 0,8 5,4 8,5 0,4 6,85 10,80 53,45 46,43 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 4,6 9,1 5,8 4,6 1,96 1,24 15,28 5,33 jednotlivec, 65 let a více 4,8 7,6 0,0 5,0 1,58 0,00 12,35 0,00 dvojice, oba mladší 65 let 10,5 3,0 1,7 10,9 0,28 0,16 2,20 0,68 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 7,6 1,2 0,7 8,0 0,16 0,09 1,24 0,38 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 12,0 7,8 7,6 12,2 0,65 0,63 5,05 2,73 dvojice se 2 dětmi 20,7 15,5 18,2 20,8 0,75 0,88 5,83 3,78 dvojice se 3 a více dětmi 5,3 12,3 15,2 4,9 2,30 2,85 17,97 12,27 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 6,0 7,1 9,0 5,8 1,19 1,50 9,30 6,47 neúplná rodina 4,7 15,9 21,1 4,0 3,36 4,46 26,24 15,17 ostatní domácnosti 23,6 20,6 20,8 23,8 0,87 0,88 6,80 2,99 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 10,1 28,9 31,0 9,2 2,86 3,06 22,30 13,15 střední úroveň 74,6 67,6 67,3 74,9 0,91 0,90 7,06 3,88 vysoká úroveň 15,3 3,5 1,8 15,9 0,23 0,12 1,79 0,50 Vysvětlivky k tabulce 1: druh domácnosti podle ekonomické aktivity: -pracující, aspoň jeden člen domácnosti je ekonomicky aktivní -nepracující - nezaměstnané, domácnost bez ekonomicky aktivního člena a aspoň jeden člen je nezaměstnaný -nepracující důchodci, domácnost bez ekonomicky aktivního člena nebo nezaměstnaného a aspoň jeden člen je nepracující důchodce -nepracující - ostatní neaktivní, domácnost bez ekonomicky aktivního člena, nezaměstnaného nebo v důchodu druh domácnosti podle vzdělání: -vysoká úroveň, aspoň jeden z partnerů VŠ -střední úroveň, aspoň jeden z partnerů SŠ -nízká úroveň, oba partneři základní / bez vzdělání 9 Podle ekonomické aktivity je nejvyšší riziko chudoby u ,,nepracující - ostatní neaktivní" (irch. 6,85) a ,,nepracující - nezaměstnané" (irch. 5,64). Naopak nejnižší riziko chudoby je u osob žijících v domácnostech ,,pracující - zaměstnané" (irch. 0,67), chudých ve skupině zaměstnaných je pouze 5 %. Podle typu domácnosti EU (ve které osoby žijí) je nejvyšší riziko u osob v domácnostech neúplných rodin, chudých je v této skupině více jak jedna čtvrtina. Dále jsou to osoby z domácností se 3 a více dětmi (irch. 2,30), chudých je ve skupině 18%. Nejmenší riziko chudoby je ve skupině ,,dvojice, aspoň jeden 65 let a více" (irch. 0,16). Osoby v domácnostech s nízkou úrovní vzdělání mají největší riziko chudoby (irch. 2,86), chudých je ve skupině více jak jedna pětina. Naopak nejmenší riziko mají osoby z domácností s vysokou úrovní vzdělání (irch. 0,23). Nejvíce chudých osob, tři čtvrtiny, patří do kategorie domácností se ,,střední úrovní vzdělání", tyto osoby mají čtyřikrát větší riziko chudoby, než je tomu u osob z domácností s vysokou úrovní vzdělání, na druhé straně ale třikrát nižší riziko chudoby než osoby v domácnostech s nízkou úrovní vzdělání. Struktura chudých osob Více než polovinu (55 %) chudých osob tvoří ženy. Podle věku je největší podíl chudých osob ve věkové skupině do 18 let (32 %), v dalších věkových kategoriích podíl chudých klesá, zejména proto, že klesá riziko chudoby. Výjimkou je kategorie 35 - 44 let (14 %) a také poslední kategorie nad 65 let. Nejméně chudých osob je mezi 55 až 64 lety ( 5 %), přičemž jejich zastoupení v populaci celkem je 2krát vyšší. V případě rozdělení osob podle ekonomické aktivity je největší podíl chudých osob ze skupiny pracující - zaměstnané (52,5 %), což je dáno především jejich vysokým zastoupením (78 %) v populaci. Kategorie nepracující - nezaměstnané mají podíl v chudé populaci (26,6 %), jejich podíl v celku populace je však jen 5 %. Třetí největší skupinou jsou nepracující důchodci s 15,6 % (jen o procento vyšší mají zastoupení v populaci celkem). Podle typu domácnosti EU je nejvíce chudých osob v ostatních domácnostech (23,6 %), jež v celku populace tvoří jednu pětinu. Další významnou skupinou chudých jsou dvojice se 2 dětmi (15,5 %), v celku populace je jich 20,7 %. Chudých dvojic je jen 5,8 %, ale skoro 16 % chudých představují osoby z neúplných rodin (v důsledku vysokého rizika chudoby) a 12 % osoby žijící v domácnostech dvojic se 3 a více dětmi (opět v důsledku vysokého rizika chudoby). Tři čtvrtiny chudých osob jsou z domácnosti se střední úrovní vzdělání. Osoby z domácností s vysokou úrovní vzdělání tvoří 3,5 % chudých. Osoby s nízkou úrovní vzdělání reprezentují 29 % chudých a podobně i přes 30 % osob pod ŽM. 1.3 Mezinárodní srovnání (země EU) Riziko chudoby v České republice podle pohlaví je srovnatelné s průměrem za 13 zemí EU. Podle věku je v ČR vyšší riziko chudoby u osob do 18 let (irch. 1,49 1,22) a u osob ve věku 35 - 44 let. Stejné je riziko chudoby u osob ve věku 25 - 34 let. U ostatních věkových kategorii je riziko v ČR nižší než v EU, patrné je to především u starších osob nad 55 let. Při srovnání domácností podle pracovní aktivity je v ČR nižší riziko chudoby u pracujících a nepracujících - důchodců, než je průměr za EU. Téměř dvakrát vyšší riziko chudoby je v ČR u domácností nezaměstnaných (irch. 5,64 2,96) a více než dvakrát vyšší (irch. 6,85 3,06) u domácností ,,ostatní neaktivní". Podle typu domácnosti EU je v ČR proti průměru EU vyšší riziko chudoby u poloviny uvedených kategorií domácností. Výrazně vyšší riziko chudoby v ČR je u neúplných rodin (irch. 3,36 1,84) a také u dvojic se 3 a více dětmi (irch. 2,30 0,81). Naopak nižší riziko chudoby v ČR je u dvojic, kdy alespoň jeden partner má 65 let a více (irch. 0,16 0,94), dále u kategorie ,,dvojice, oba mladší 65 let" (irch. 0,28 0,53) a u 10 dvojic s dítětem, které je mladší 18 let (irch. 0,65 1,84). Při srovnání domácností podle vzdělání je v ČR téměř dvojnásobně nižší riziko chudoby u domácností s vysokou úrovní vzdělání (irch. 0,23 0,41). Naproti tomu u domácností s nízkou úrovní vzdělání je riziko téměř dvakrát vyšší v ČR než v zemích EU. U střední úrovně vzdělání je riziko mírně nižší v průměru zemí EU. Shrnuto, rozdíly v riziku chudoby podle znaků vzdělání, postavení na trhu práce, typ domácnosti a věku jsou v ČR proti průměru mnohem EU výraznější. T a b u l k a 2 Míra chudoby (%) - osoby CZ DK D EL A P UK EU 13 celkem 8 12 16 21 13 22 19 17 pohlaví muži 7 11 15 20 11 20 17 16 ženy 8 13 17 21 14 23 21 18 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 5 8 13 17 11 18 11 2 nepracující - nezaměstnané 44 21 47 33 41 32 54 9 nepracující důchodci 7 29 16 34 17 43 27 3 nepracující - ostatní neaktivní 53 52 73 29 47 60 59 9 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 15 26 20 24 21 39 22 4 jednotlivec, 65 let a více 12 33 21 37 28 53 36 4 dvojice, oba mladši 65 let 2 8 10 16 8 22 6 2 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 1 24 12 37 14 41 23 3 dvojice s 1 ditětem (mladší 18 let) 5 7 36 24 19 28 43 5 dvojice se 2 dětmi 6 5 10 10 10 10 10 5 dvojice se 3 a více dětmi 18 3 15 16 11 19 13 2 dvojice s aspoň 1 ditětem a dalšími členy 9 5 23 18 30 39 25 4 neúplná rodina 26 9 15 19 7 17 9 3 ostatní domácnosti 7 26 19 24 12 19 21 3 druh dom. podle vzdělání vysoká uroveň 2 6 10 6 10 1 6 1 středni uroveň 7 14 17 12 11 8 17 2 nízká úroveň 22 27 21 33 21 26 32 4 1.4 Mezera chudoby Mezera chudoby (relativní propad příjmů) se zjišťuje jako rozdíl mezi průměrným či mediánovým příjmem osob pod hranicí chudoby a stanovenou hranicí chudoby a vyjadřuje se v % z této hranice. Vyšší hodnota ukazatele značí hlubší propad osob pod hranici chudoby. Český statistický úřad v publikaci ,,Sociální situace domácností v roce 2001" používá mediánový příjem osob pod hranicí chudoby, Eurostat v publikaci z roku 2000 ještě průměrný příjem chudých osob; a data pro ČR jsme proto dopočítali rovněž podle této starší metodiky. Vyšší hodnotu mezery chudoby zjišťujeme u mužů než u žen. Lidé ve věkové skupině 18 až 24 let mají nejvyšší mezeru chudoby, naopak nejnižší je u osob nad 65 let. V případě rozdělení osob podle pracovní aktivity je nejnižší hodnota mezery chudoby u nepracujících důchodců, po odečtení sociálních transferů je hodnota nejvyšší, protože tato skupina má jediný příjem - důchod. Podle typu domácnosti EU je nejnižší mezera chudoby u domácností jednotlivců 65 let a více (tyto domácnosti bez sociálních transferů mají mezeru chudoby 100 %), obdobná situace je i u domácností dvojic, aspoň jeden 65 let a více. Naopak nejvyšší mezera chudoby je u domácnosti jednotlivců - mladší 65 let. Podle vzdělání mají nejnižší mezeru chudoby osoby v domácnostech s nejvyšší úrovní vzdělání. Relativně vysoké hodnoty mezery chudoby jsou zjištěny u chudých domácností neaktivních a nezaměstnaných, jednotlivců v produktivním věku, rodin s jedním dítětem. 11 T a b u l k a 3 Mezera chudoby - % (osoby) mezera chudoby (chudé dom.) (bez ST) mezera chudoby (chudé dom.) mezera chudoby (chudé dom.) průměr průměr medián celkem 64,6 18,5 15,6 pohlaví muž 61,5 19,7 16,8 žena 67,1 17,6 14,5 věk <18 58,6 18,2 15,8 18-24 59,4 23,7 18,6 25-34 55,0 17,3 14,9 35-44 59,9 19,9 18,0 45-54 61,7 21,3 16,5 55-64 88,6 16,0 11,7 >=65 98,0 11,0 7,2 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 37,8 16,9 14,5 nepracující - nezaměstnané 92,5 23,0 21,8 nepracující důchodci 99,8 11,6 8,3 nepracující - ostatní neaktivní 86,2 32,0 27,8 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 81,4 27,0 25,7 jednotlivec, 65 let a více 100,0 9,2 7,2 dvojice, oba mladší 65 let 52,4 17,7 14,6 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 100,0 13,2 15,6 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 53,1 15,9 14,9 dvojice se 2 dětmi 45,1 16,2 15,9 dvojice se 3 a více dětmi 54,9 14,4 13,2 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 53,1 21,5 22,8 neúplná rodina 66,7 20,3 17,3 ostatní domácnosti 70,9 21,5 16,5 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 84,0 19,8 17,9 střední úroveň 57,9 18,4 14,9 vysoká úroveň 32,9 9,4 7,0 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 31,3 15,9 12,0 nezaměstnaná 92,9 22,7 21,1 částečně zaměstnaná 42,7 17,7 15,9 důchodecká 99,9 9,5 7,2 12 2. Efektivnost sociálních transferů V této subkapitole sledujeme efekt sociálních dávek na eliminaci chudoby. Je známo z dřívějších analýz (Sirovátka, Kofroň, Trbola 2003), že efektivnost českého systému transferů při eliminaci chudoby v polovině devadesátých let byla v Evropě nejlepší. Nezměnila se situace v roce 2001? Nedochází snad k selhávání ochranné funkce dávek u některých sociálních skupin například v důsledku dopadu rostoucí nezaměstnanosti a opožďující se valorizace životního minima za vývojem mezd a nákladů na bydlení ? Při analýze efektivnosti transferů používáme obvyklou metodu Beckermanna (viz Sirovátka a kol. 2002), jež měří chudobu před transfery a chudobu po transferech, a zajímáme se pak o to, jaké části chudých před transfery se podařilo dosáhnout hranice chudoby po poskytnutí sociálních transferů (efekt transferů na eliminaci chudoby). Je především patrné, že efektivnost transferů je stále vysoká, když se pohybuje u osob kolem 78 % při eliminaci chudoby definované podle EU a kolem 86 % při eliminaci chudoby podle životního minima (efektivnost eliminace chudoby je o něco vyšší u domácností než u osob: při eliminaci životního minima je u domácností dokonce přes 90 %). Efektivnost podle životního minima je o něco vyšší díky tomu, že ŽM je na nižší úrovni než hranice chudoby EU. Pokud se však zaměříme na populaci bez důchodců, je efektivnost u osob horší - jen asi 54 % podle hranice chudoby EU a přes 60 % podle životního minima. Avšak díky vysoké účinnosti transferů u důchodců a díky relativně nízké chudobě ,,před transfery" u ekonomicky aktivní populace, je ve výsledném efektu rozsah příjmové chudoby celkem v České republice mimořádně nízký jak u ekonomicky aktivní populace, tak u populace důchodců. Musíme však přitom pozorně registrovat značné rozdíly mezi různými skupinami populace. Efektivnost v eliminaci chudoby je vysoká u osob ve vyšším věku (nad 55 let), a to přes 90 % (podle hranice chudoby EU), avšak u ostatních věkových skupin je asi 60-70 % a pokud sledujeme populaci bez důchodců, pak je to jen mezi 40-60 %, nejníže ve skupinách nad 45 let a ve skupině 18 až 24 let. Podle hranice životního minima jsou výsledky v eliminaci počtu osob pod hranicí ŽM o něco málo lepší. Protože je chudoba před transfery nejvyšší ve věkových skupinách do 18 let a 18-24 let, je i po transferech (zejména v důsledku nižší efektivnosti transferů u skupiny 18-24 let) výskyt chudoby u těchto věkových skupin vyšší, ale stále jen do 11 % dané věkové kategorie. Podobně zjišťujeme rozdílnou efektivnost dávek podle vzdělání, když nižší efektivnost transferů je sledována u domácností s nízkým vzděláním než u domácností se střední či vysokou úrovní vzdělání. Tento rozdíl vynikne zejména pokud odhlédneme od domácností důchodců: efektivnost u domácností s nízkým vzděláním, a to i podle hranice životního minima je jen 40 % - mimo jiné lze tušit efekt nevyužívání dávek v důsledku nízké kompetence klientů, což v českých podmínkách hraje význačnou roli (srovnej Mareš 2001). Protože výskyt chudoby před transfery je u této kategorie domácností značný, i po transferech dosahuje incidence chudoby až 22 % a 36 %, podle životního minima 13 %, respektive 30 %. To je mimořádně vysoké číslo, i pokud chudobu definujeme podle hranice životního minima! Pokud sledujeme efekt transferů na počet chudých v domácnostech, bez důchodců, pak jsou na tom nejlépe čisté úplné rodiny (63 %) a nejhůře domácnosti jednotlivců (13 % muži, 27 % ženy), hůře jsou na tom neúplné rodiny s dětmi (47 %) a smíšené úplné rodiny (45 %), u kterých je dokonce nejhorší efektivnost podle životního minima (jen 37 %). V důsledku relativně vysoké míry chudoby před transfery a současně v důsledku nižší efektivnosti transferů je pak vysoká míra chudoby u osob, které žijí v neúplných domácnostech s dětmi, stojí ale za pozornost také relativně vyšší míra chudoby v případě jednotlivců a nerodinných 13 domácností ve srovnání s úplnými čistými domácnostmi (pokud nebereme v úvahu domácnosti důchodců) - právě u těchto je totiž efektivnost transferů dosti nízká. Obdobně srovnání typů domácností podle typologie EU ukazuje nejlepší výsledky transferů na snížení počtu chudých osob v domácnostech jednotlivců a dvojic nad 65 let (efektivnost je 90 % a více), nejhorší u neúplných rodin a smíšených domácností s dětmi (40 %), ale i dvojic se dvěma dětmi (51 %). Podle životního minima jsou ale výsledky podstatně lepší - asi 60 až 70 %. Avšak pokud odhlédneme od domácností důchodců, pak efektivnost transferů u zmíněných domácností ještě klesá (pod 40 %) a zejména klesá pod 20 % u jednotlivců mladších 65 let, u chudých podle životního minima klesá u tohoto typu domácnosti na 51 %. V této skupině vysvětlujeme danou situaci jednak absencí dávek státní sociální podpory, jež zvyšují příjem například chudých domácností s dětmi nad úroveň životního minima (pokud je v nich ovšem k dispozici alespoň nějaký pracovní příjem) a pak i nevyužíváním sociálních dávek (rodiny s dětmi využívají jim dostupné sociální dávky v relativně vyšší míře). U neúplných domácností s dětmi a domácností se třemi a více dětmi je chudoba po transferech vysoká z důvodu jak jejího vyššího rozsahu před transfery, tak z důvodu nižší efektivnosti transferů, v případě jednotlivců pod 65 let věku je vysoká míra chudoby důsledkem spíše nízké efektivnosti transferů. T a b u l k a 4 Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (domácnosti) efekty soc. dávek v % eliminace chudých v % eliminace pod ŽM v % celkem 83,5 91,3 pohlaví přednosty muž 85,7 91,4 žena 79,7 92,7 věk přednosty 18-24 48,4 60,5 25-34 67,4 72,4 35-44 57,3 68,5 45-54 62,6 73,8 55-64 89,4 96,7 >65 93,5 99,7 ekonomická aktivita přednosty osoba EA 71,2 76,7 nezaměstnaný 46,6 63,7 nepracující důchodce 92,1 98,9 osoba pobírající rodič. příspěvek (prac. i neprac.) 42,4 55,1 osoba žijící z majetku 69,6 69,6 student, učeň (pracující i nepracující) 15,9 25,2 osoba trvale v domácnosti 29,7 29,7 pomáhající rodinný příslušník 0,0 0,0 ostatní osoby nezařaz. do předcházejících kódů 58,4 78,8 druh domácnosti čistá úplná rodina 89,4 93,0 smíšená úplná rodina 81,3 85,3 čistá neúplná rodina s dětmi 52,5 61,3 smíšená neúplná rodina s dětmi 76,2 88,2 nerodinná domácnost 70,7 78,8 jednotlivec - muž 77,3 90,5 jednotlivec - žena 85,1 98,2 Vysoká efektivnost dávek u důchodců (94 %) a domácností, kde některý člen pracuje (76 %), kontrastuje s nižší efektivností v domácnostech, kde jsou nezaměstnaní a nikdo nepracuje (54 %), či jen neaktivní osoby (37 %). Odhlédneme li od důchodců, efektivnost transferů se snižuje u pracujících domácností na 61 %, u nezaměstnaných domácností na 47 14 %, lepší je podle životního minima (58 %). S ohledem na téměř 90 % koncentraci domácností nezaměstnaných v pásmu chudoby před transfery znamená tato nižší efektivnost transferů i mimořádně vysokou koncentraci chudoby v domácnostech nezaměstnaných (a neaktivních) po transferech: odhlédneme-li od důchodců, patří k chudým skoro polovina domácností nezaměstnaných a neaktivních. T a b u l k a 5 Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (osoby) efekty soc. dávek v % eliminace chudých v % eliminace pod ŽM v % celkem 78,2 86,1 pohlaví muž 77,9 84,4 žena 78,6 87,7 věk <18 61,3 66,8 18-24 56,8 64,6 25-34 68,6 74,0 35-44 60,4 70,9 45-54 68,0 78,6 55-64 93,3 98,3 >65 93,1 99,3 druh domácnosti čistá úplná rodina 83,0 88,2 smíšená úplná rodina 77,0 79,9 neúplná čistá rodina 48,7 56,5 smíšená neúplná rodina s dětmi 72,4 85,0 nerodinná domácnost 65,8 79,0 jednotlivec - muž 75,4 90,3 jednotlivec - žena 81,9 98,2 druh dom. podle prac. aktiv. pracující - zaměstnané 72,3 77,0 nepracující - nezaměstnané 51,0 65,6 nepracující důchodci 92,5 99,1 nepracující - ostatní neaktivní 35,2 42,4 15 3. Subjektivní indikace chudoby a materiální deprivace v ČR V této části využíváme vybrané indikátory deprivace Eurostatu jako mezinárodně ověřené a relevantní pro zjištění materiální deprivace a sociálního vyloučení (Eurostat 2000). Zatímco ukazatele příjmové chudoby naznačují nevelký rozsah chudoby a její vysokou koncentraci jen k některým skupinám, indikátory finanční a materiální deprivace naznačují poněkud odlišný obraz: míra deprivace je u nás výrazně vyšší, liší se však podle různých oblastí. Deprivace v příjmech Zatímco příjmově chudých je jen asi 8 %, osob, které vycházejí s příjmy s velkými obtížemi (subjektivní indikátor chudoby), je asi dvojnásob více (17 %).Vyskytuje se tedy asi 14 % domácností, jež nejsou objektivně chudé a pociťují subjektivní deprivaci v příjmech, zatímco překrytí v objektivní i subjektivní chudobě nastává asi u 3 % domácností. Konečně, asi 4 % objektivně chudých domácností nepociťuje subjektivní deprivaci v příjmech. Tedy, jinak nahlíženo, mezi objektivně chudými domácnostmi je subjektivně deprivována v příjmech asi polovina. Deprivace v příjmech je silnější u mladších osob (domácností, kde je mladší přednosta) - ve skupině do 25 let asi u čtvrtiny, do 45 let pak asi u pětiny, u vyšších věkových kategorií jejich počet ještě dále klesá až k 10 %. Nejvýraznější je pocit subjektivní chudoby u osob žijících v domácnostech nezaměstnaných a neaktivních (či v domácnosti) - a to přes 50 %, zatímco je nízký u osob žijících v domácnostech pracujících a domácnostech důchodců (u těchto dokonce nejnižší - přes 10 %). Dále je pocit subjektivní deprivace v příjmech silný u osob žijících v neúplných rodinách (přes 40 % osob) a domácnostech s třemi a více dětmi (přes 30 %) a pak u jednotlivců nedůchodového věku a v úplných domácnostech se dvěma dětmi (skoro pětina). Výrazně deprivaci v příjmech diferencuje vzdělání - v domácnostech s nízkým vzděláním je deprivováno přes 30 % osob. Neschopnost platit dluhy za nájem nebo poplatky za energie je zjištěno asi u 13 % populace. Opět jsou více postiženy mladé osoby do 25 let (pětina) a hlavně osoby v domácnostech nezaměstnaných (polovina), v neúplných domácnostech (30 %) a v domácnostech se 3 a více dětmi (25 %). I vzdělání je znakem, jenž silně diferencuje, když čtvrtina domácností s nízkým vzděláním není schopna platit v termínu dluhy. Základní potřeby Deprivace v základních potřebách je značná: 40 až 50 % osob si nemůže dovolit obden jíst maso, kupovat nové oblečení, týdenní dovolenou mimo domov, mezi chudými jde o 70 až 85 %. Deprivace v základních potřebách na rozdíl od příjmové deprivace se zvyšuje s věkem: tedy tyto osoby (často důchodci) vycházejí s příjmy především patrně proto, že v zásadě rezignují na kvalitní uspokojení svých základních potřeb. Ve věku nad 65 let jde o většinu těchto osob. Deprivováni v základních potřebách jsou dále především nezaměstnaní: podle položek přes tři čtvrtiny až 86 % (dovolená). Značně jsou ale deprivováni i důchodci a neaktivní (asi polovina). Vzdělání opět výrazně diferencuje, když je deprivováno 64 až 83 % osob s nízkým vzděláním. Podle typu domácnosti je výrazná deprivace v základních potřebách - nad 50 % a více - u osob z domácností neúplných a domácností s třemi a více dětmi a také u jednotlivců nad 65 let. 16 Problémy s bydlením Nepříliš velká míra deprivace je zjištěna pokud jde o absenci koupelny v bytě - o něco častější je jen v domácnostech nezaměstnaných, domácnostech jednotlivců nad 65 let a v domácnostech s nízkým vzděláním. Zato asi 22 % populace trpí nedostatkem prostoru v bytě a 18 % vlhkostí bytu. Zatímco prostor v bytě závisí na řadě okolností (i na tom, jak byl byt získán atp.) a nepříliš diferencuje domácnosti, vlhkost bytu je docela dobrým ukazatelem kvality bytu a dosti dobře populaci diferencuje. Obecně jsou nejvíce deprivováni nezaměstnaní (až přes 30 %), a to pokud jde o prostorovost a vlhkost (a také do určité míry i o absenci koupelny) a neaktivní, pokud jde o vlhkost v bytě. Podobně čtvrtina domácností s nízkým vzděláním trpí vlhkostí v bytě. Domácnosti s dětmi trpí obecně více nedostatkem prostoru v bytě:m: 30 - 40 % (v případě domácností s dvěma, resp. třemi dětmi). Domácnosti se třemi a více dětmi trpí pak i vlhkostí v bytě více (čtvrtina). Zdravotní stav a zdravotní obtíže Špatný zdravotní stav deklaruje asi 12 % populace a asi 8 % deklaruje omezení v důsledku chronických zdravotních obtíží. Ukazuje se jistá souvislost s příjmovou chudobou, když mezi osobami v chudých domácnostech je deklarován špatný zdravotní stav u 22 % a omezení u 14 %. Zdravotní potíže ale hlavně narůstají s věkem - deklaruje je třetina osob nad 65 let a také třetina důchodců, nicméně také skupina nezaměstnaných je deklaruje docela často (22 %). Vzdělání opět diferencuje, když 20 % osob s nízkým vzděláním deklaruje zdravotní potíže (ale je třeba brát v úvahu intervenující proměnnou věk). Osobní kontakty Domácnosti - ani chudé - netrpí příliš absencí sociálních kontaktů. Jde spíše o to, že u chudých domácností jsou tyto kontakty užší - omezené na nejbližší rodinu a okolí či přátele. Věk poněkud snižuje četnost kontaktů. Hlavně stojí za pozornost, že existuje užší skupina - asi 10 % osob jak mezi nezaměstnanými, tak mezi důchodci, které mají kontakty s lidmi méně často než jednou za měsíc, což naznačuje existenci sociálně marginalizovaných skupin (nezávisí to přitom příliš na jejich příjmové chudobě). A krom toho pak mezi chudými domácnostmi jednotlivců i bezdětných partnerů mladších 65 let je skupina kolem 10 % osob, které rovněž trpí nedostatkem sociálních kontaktů, což naznačuje kumulaci materiální a sociální deprivace a zdroj sociální exkluze. 17 4. Subjektivní chudoba a materiální deprivace v ČR v mezinárodním srovnání Údaje o subjektivní chudobě a vícenásobné deprivaci ukazují, jak problematické je posuzovat chudobu pouze podle příjmových charakteristik. Totiž, v postkomunistických zemích, zejména pak v ČR je třeba brát v úvahu, že na jedné straně je příjmové rozložení více ploché, než je tomu ve většině evropských zemí, ČR patří k zemím s nízkou mírou příjmové nerovnosti (GINI koef. příjmů 0,25 až 0,26) a je také značně kumulované k mediánu. Na druhé straně je celková kupní síla příjmů mnohem nižší než v ,,starých" zemích EU a navíc dochází k dynamickému pohybu životních nákladů, zejména v oblasti bydlení: tím se deprivace spojená s nižšími příjmy zesiluje. Tudíž počet chudých podle příjmové chudoby a propad jejich příjmů s použitím relativní míry chudoby, kterou EU poverty line je, nemusí být odpovídajícím indikátorem deprivace spojené s nedostatečnými příjmy (Berthoud 2004, Dennis a Guio 2003). Proto věnujeme otázce subjektivní příjmové chudoby a materiální deprivace značnou pozornost. Všímáme si jí v těchto pěti oblastech, sledovaných Eurostatem: 1. příjmová deprivace (jak domácnosti vycházejí s příjmy, neschopnost zaplatit dluhy za nájem nebo energie apod.), 2. základní potřeby (jídlo, ošacení, dovolená), 3. bydlení (koupelna v bytě, nedostatečný prostor, vlhko v bytě), 4. zdravotní stav (celkový zdravotní stav, problémy omezující), 5. kontakty s lidmi. Celková zjištění Na rozdíl od nízké míry objektivní příjmové chudoby je subjektivní příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice značná a je na úrovni zemí s nejvyšší příjmovou chudobou (jako je Portugalsko), pokud zjišťujeme, jak domácnosti vycházejí s příjmy: 16 - 17 % osob vychází s velkými obtížemi proti 7 % průměru EU-15. Deprivace v příjmech je v ČR výrazně nad průměrem a je nejvyšší ve srovnání se zeměmi EU-15 pokud jde o schopnost platit za bydlení (13 % proti 8 % není schopno platit dluhy v termínu). Hodnoty těchto ukazatelů finanční deprivace jsou v zemích EU u chudých domácností v průměru dost přijatelné (kolem 20 %), ale v ČR jsou příjmově chudé domácnosti deprivovány daleko více: polovina z nich je značně deprivována pokud jde o schopnost vyjít s příjmy a třetina pokud jde o schopnost platit za bydlení. Daleko výraznější než v zemích EU-15 je též deprivace v uspokojování základních životních potřeb - jídlo, oblečení, dovolená. Zde se projevuje mimo jiné celkově nižší životní standard v ČR proti zemím EU, když 40 až 50 % osob, mezi chudými pak 70 až 85 % osob nemůže jíst maso každý druhý den, kupovat nové oblečení a dovolit si dovolenou alespoň týden mimo domov. V tomto ohledu i v nejchudších zemích EU je míra deprivace obecně a též u chudých osob podstatně nižší, zejména pokud jde o jídlo (dosahuje u chudých v průměru 15 %) a podobně i v dalších položkách. Jen u ,,nejchudších zemí", jako je Řecko či Portugalsko, dosahuje deprivace v základních potřebách podobných hodnot jako v ČR. 2 2 Je zajímavé, že deprivace v možnosti jíst maso každý druhý den je v ČR podobně jako v Řecku deklarována velkou částí populace, i když spotřeba masa není oproti průměru zemí EU v roce 2000 (95 kg na osobu a rok) až tak podstatně nižší (89 kg v Řecku, 79 kg v ČR). Nebereme přitom v úvahu spotřebu masných výrobků. Nejnižší je ovšem spotřeba masa v Skandinávských zemích, kde ale není spojena s materiální deprivací v základních potřebách a kde současně spotřeba masných výrobků je zase na vysoké úrovni. Je otázkou, nakolik deklarace o možnosti spotřeby masa vystihuje deprivaci v základních potřebách. Eurostat však tento subjektivní indikátor na rozdíl od některých jiných používá. 18 Problémy s bydlením jsou v ČR výraznější než v průměru zemí EU, zejména pokud jde o prostorovost bytu a jeho kvalitu (indikovanou vlhkostí): deprivací trpí v těchto ohledech asi pětina až čtvrtina české populace - mezi chudými o něco více, rozdíl není ale až tak podstatný. O něco méně příznivé jsou v ČR než v zemích EU i ukazatele zdravotního stavu, rozdíl vynikne zejména u příjmově chudé populace, když skoro čtvrtina z ní trpí špatným nebo velmi špatným zdravotním stavem (v EU asi 13 %). 3 Podobně jako je tomu v zemích EU, není zjištěna příliš výrazná míra deprivace v rozsahu osobních kontaktů, a to ani u chudých domácností, spíše je problém v jejich charakteru a omezenosti (viz Mareš 2004). Specificky ohrožené skupiny Nejvýraznější rozdíl v příjmové a materiální deprivaci způsobuje nezaměstnanost (a neaktivita na trhu práce - pokud odhlížíme od důchodců). Osoby žijící v domácnostech, kde nikdo nepracuje, jsou přibližně stejně deprivovány jako příjmově chudé domácnosti. Je to vcelku logické i proto, že kategorie nezaměstnaní (neaktivní) a kategorie chudí se do značné míry překrývají, nejvíce postižené jsou ale chudé a přitom nezaměstnané (či neaktivní) domácnosti: 60 - 70 % velmi špatně vychází s příjmy, polovina není schopna platit za bydlení včas, 75 až 85 % je deprivováno v základních potřebách (jídlo, oblečení, dovolená), více než třetina trpí nedostatkem místa a/nebo vlhkostí v bytě. Jsou to podstatně vyšší hodnoty ve srovnání se situací v zemích EU (pokud jde o příjmovou deprivaci v podstatě dvojnásob vysoké). Podle typů domácností jsou příjmové deprivaci vystaveny domácnosti neúplné a úplné domácnosti s třemi a více dětmi více než ostatní (30 až 40 % osob v těchto domácnostech vychází špatně s příjmy, mezi chudými přes 60 %), za pozornost stojí vysoká míra deprivace chudých jednotlivců do 65 let (60 % velmi špatně vychází s příjmy). Neschopnost platit za bydlení postihuje asi 40 % osob v těchto typech domácností v kategorii ,,chudé domácnosti". I deprivace v základních potřebách, v prostornosti bytu a jeho kvalitě postihuje opět již zmíněné tři typy domácností: (asi 40 % osob pocházejících z chudých domácností v těchto kategoriích je například vystaveno vlhkosti v bytě, nedostatku místa, deprivací v základních potřebách trpí skoro všechny). Všechny tyto údaje jsou velmi výrazně horší proti průměru v ČR a zhoršení proti průměru je v ČR výraznější, než je zhoršení u obdobných typů domácností v zemích EU proti průměru v těchto zemích. Výrazně špatné jsou ukazatele zdravotního stavu u některých skupin osob: jde obecně o věkově starší populaci nad 65 let (30 - 37 % má špatný zdravotní stav) a jednotlivců pod 65 let (28 % chudých jednotlivců ve věku do 65 let má špatný zdravotní stav). 3 Je složitější otázkou nakolik špatný zdravotní stav je příčinou propadu příjmů a deprivace (například v důsledku menších možností na trhu práce) a nakolik nízké příjmy a materiální deprivace vedou ke zhoršení zdravotního stavu (viz koncept ,,cyklu deprivace"). 19 T a b u l k a 6 Ukazatele materiální deprivace; osoby v % v domácnostech, kde ČR DK Ger GB Port EU mají značné potíže vyjít s příjmy 16,6 4 2 6 17 7 mají potíže s platbami * 12,8 4 3 3 4 8 nemožnost uspokojit základní potřeby jíst maso/rybu/kuře každý druhý den 41,1 1 4 7 6 6 kupovat nové oblečení 47,7 4 13 13 42 13 strávit týden dovolené mimo domov 49,7 14 13 35 61 31 nemožnost dovolit si telefon 5,8 1 1 n.a. 15 3 barevný televizor 1,1 1 0 1 6 1 auto 13,8 12 n.a. 10 22 8 nevhodné podmínky bydlení bez koupelny či sprchy 1,4 2 1 0 10 2 nedostatek místa v bytě 22,0 19 13 23 32 19 vlhké stěny, podlaha, stropy atp. 12,6 7 7 13 34 12 zdravotní problémy** (velmi) špatný zdravotní stav 12,5 7 8 8 23 10 vážně omezen v denních aktivitách*** 7,9 8 8 8 11 7 nedostatečné kontakty s přáteli či příbuznými setkává se s lidmi doma či jinde méně často než jednou za měsíc nebo vůbec ne 7,5 3 6 4 10 6 * V posledních 12 měsících nájem a/nebo účty. ** Jen osoby nad 16 let *** V důsledku chronických potíží. T a b u l k a 7 Finanční deprivace - osoby (v %) osoby, které vycházejí se svými příjmy s velkými obtížemi (%) dluhy (neschopnost zaplatit v termínu), v % (osoby) celkem chudý celkem chudý ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU celkem 17 7 52 18 13 8 33 18 věk <18 23 9 59 21 20 12 40 26 18-24 18 9 53 19 14 10 34 19 25-34 17 7 51 18 16 9 34 20 35-44 19 7 58 20 16 8 42 20 45-54 15 7 61 20 11 7 33 17 55-64 11 6 30 18 5 5 14 10 >=65 9 5 25 11 3 3 5 6 druh domácnosti podle pracovní aktivity pracující - zaměstnané 15 6 50 16 13 7 31 17 nepracující - nezaměstnané 52 29 69 35 46 27 51 36 nepracující důchodci 11 5 28 11 3 3 9 6 nepracující - ostatní neaktivní 47 20 63 25 29 20 31 24 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 19 10 60 20 14 9 41 14 jednotlivec, 65 let a více 12 5 23 9 3 3 3 5 dvojice, oba mladší 65 let 10 3 29 12 7 4 21 9 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 6 4 15 11 1 3 0 6 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 14 16 48 27 14 18 15 29 dvojice se 2 dětmi 17 5 43 17 15 7 33 20 dvojice se 3 a více dětmi 31 6 60 21 25 7 42 19 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 18 9 54 18 15 15 42 30 neúplná rodina 40 7 66 19 30 7 43 16 ostatní domácnosti 17 11 57 22 12 9 33 19 20 T a b u l k a 8 Deprivace v základních potřebách - osoby (%) jídlo -maso, ryby, drůbež (obden) kupování nového oblečení týdenní dovolená mimo domov celkem chudý celkem chudý celkem chudý ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU celkem 41 6 70 14 48 13 75 28 50 31 84 59 věk <18 44 7 72 16 50 15 77 32 49 35 85 66 18-24 38 6 65 12 44 13 68 23 48 36 79 56 25-34 38 5 75 14 44 12 73 27 45 29 80 54 35-44 38 5 68 14 43 11 71 30 43 27 88 61 45-54 37 5 74 12 42 11 79 26 45 27 83 57 55-64 42 6 68 15 50 12 69 27 52 30 81 58 >=65 50 6 61 12 62 14 79 26 67 33 91 55 druh domácnosti podle pracovní aktivity pracující - zaměstnané 37 3 67 11 42 10 66 24 43 27 77 54 nepracující - nezaměstnané 74 11 76 22 81 32 87 39 86 72 96 82 nepracující důchodci 52 5 68 13 63 14 76 26 69 32 87 55 nepracující - ostatní neaktivní 58 14 70 23 78 34 89 39 71 64 88 70 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 44 6 78 17 48 15 79 29 50 27 85 47 jednotlivec, 65 let a více 57 7 69 13 68 20 84 28 78 39 93 56 dvojice, oba mladší 65 let 32 2 59 10 40 7 57 20 41 16 65 41 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 47 4 30 10 57 12 65 23 60 28 85 52 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 31 9 61 22 37 25 67 40 40 53 79 74 dvojice se 2 dětmi 36 3 62 13 41 10 65 25 41 24 75 51 dvojice se 3 a více dětmi 56 3 76 12 62 10 80 25 60 26 90 55 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 41 4 65 17 45 18 64 35 49 39 82 71 neúplná rodina 59 4 75 10 66 11 83 21 62 34 87 60 ostatní domácnosti 42 5 74 19 49 16 76 34 52 42 87 67 21 T a b u l k a 9 Materiální deprivace a bydlení - osoby (%) bez koupelny nedostatek místa vlhkost v bytě celkem chudé celkem chudé celkem chudé ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU celkem 1 2 6 4 22 19 29 25 18 12 27 19 věk <18 1 1 4 3 32 26 38 32 15 14 27 22 18-24 1 1 4 3 26 21 31 28 12 13 19 19 25-34 1 1 5 3 31 24 37 31 13 13 29 20 35-44 2 1 10 2 25 22 30 27 13 11 26 17 45-54 1 1 5 3 16 15 21 23 10 10 19 17 55-64 1 2 8 5 8 10 13 15 11 10 22 16 >=65 4 3 12 9 7 8 10 10 13 10 17 15 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 1 1 3 3 25 21 30 28 12 11 21 18 nepracující - nezaměstnané 7 2 10 2 34 29 35 34 28 20 34 22 nepracující důchodci 3 3 12 8 5 7 12 8 13 9 19 14 nepracující - ostatní neaktivní 2 4 4 5 37 22 43 26 19 20 17 23 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 4 3 8 7 12 16 10 19 13 11 22 15 jednotlivec, 65 let a více 7 6 14 11 4 6 5 7 14 10 18 14 dvojice, oba mladší 65 let 1 1 13 2 12 11 15 16 9 9 15 13 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 1 2 0 6 4 6 15 9 11 9 7 16 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 1 2 4 3 27 22 31 29 10 16 27 21 dvojice se 2 dětmi 0 1 0 2 30 21 34 26 13 11 24 16 dvojice se 3 a více dětmi 2 1 8 2 38 25 44 29 23 11 39 23 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 1 1 9 3 26 31 39 39 13 16 30 25 neúplná rodina 2 1 3 2 30 18 30 26 14 11 20 16 ostatní domácnosti 2 2 8 6 22 25 33 33 13 19 20 26 22 T a b u l k a 10 Zdravotní stav, zdravotní problémy, sociální exkluze - osoby (%) zdravotní stav1 zdravotní problémy2 osobní kontakty s lid., méně než jednou za měsíc nebo nikdy celkem chudé celkem chudé celkem chudé ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU celkem 13 10 22 13 32 7 40 10 6 6 8 8 věk 16 -17 2 2 5 2 11 1 8 2 1 1 3 1 18-24 3 2 7 3 13 1 20 2 3 2 4 3 25-34 3 3 10 4 14 2 25 3 3 3 4 5 35-44 6 4 15 8 22 3 35 5 5 5 12 7 45-54 13 8 29 15 34 6 51 9 6 6 12 11 55-64 17 14 37 23 48 11 56 15 6 7 9 10 >=65 35 23 50 26 68 18 76 20 7 9 11 10 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 7 5 11 7 24 4 26 4 4 5 7 6 nepracující - nezaměstnané 22 13 23 13 41 7 42 7 9 6 9 7 nepracující důchodci 31 21 46 24 64 18 68 21 7 9 11 11 nepracující - ostatní neaktivní 4 23 3 20 16 17 15 15 3 8 3 9 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 14 9 28 14 34 8 49 11 5 5 9 6 jednotlivec, 65 let a více 37 23 55 24 68 19 77 20 7 10 9 11 dvojice, oba mladší 65 let 11 8 17 13 36 7 29 9 5 4 12 8 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 29 20 43 24 63 16 71 20 6 8 0 9 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 5 9 12 9 17 6 27 6 3 7 7 9 dvojice se 2 dětmi 3 3 8 6 16 3 28 5 4 4 6 8 dvojice se 3 a více dětmi 6 3 15 7 21 2 29 4 4 4 5 5 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 5 4 15 6 21 3 16 4 4 5 9 5 neúplná rodina 4 6 9 9 19 4 24 6 3 5 6 6 ostatní domácnosti 13 14 22 16 32 9 40 9 7 7 11 9 1 "špatný" nebo "velmi špatný" 2 "má, do jisté míry omezuje" nebo "má, velmi omezuje" 23 5. Závěry Ze šetření SSD 2001 vyplývá, že podle metodiky EUROSTATu je v ČR pod hranicí chudoby dvakrát více domácností než pod hranicí životního minima (7,1 % 3,4 %), obdobná situace je i u osob (7,8 % 4,3 %). Nejvyšší riziko chudoby je u nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob se základním vzděláním. Mezi typy domácností s nejvyšším rizikem chudoby náleží také domácnosti se třemi a více dětmi. Děti jsou obecně ve vyšším riziku chudoby. Z analýzy vyplývá, že příjmovou deprivaci způsobují následující faktory: 1. nízká vzdělanostní úroveň domácnosti, 2. ekonomická neaktivita (nezaměstnanost) přednosty domácnosti, 3. vyšší počet nezaopatřených dětí v domácnosti, 4. neúplnost rodiny. V mezinárodním srovnání je riziko chudoby v České republice podle pohlaví srovnatelné s průměrem zemí EU. Podle věku je v ČR vyšší riziko chudoby u osob do 18 let (irch. 1,49 1,22), naopak nižší je u osob důchodového věku a u osob ve střední věkové kategorii 35-44 let. Profil rizika chudoby podle ekonomické aktivity domácnosti ukazuje dvojnásobnou hodnotu v ČR u nepracujících - nezaměstnaných a nepracujících - ostatních neaktivních. Vzdělání domácnosti implikuje odlišný stav v ČR ve srovnání s průměrem zemí EU, když vysoká úroveň vzdělání znamená téměř dvakrát nižší riziko chudoby v ČR. Naproti tomu v EU osoby z domácností s nízkou úrovní vzdělání mají dvakrát vyšší riziko incidence chudoby v ČR než v průměru v zemích EU. Efektivnost sociálních dávek na eliminaci chudoby je v ČR poměrně vysoká. Při eliminaci chudoby definované podle EU se pohybuje u osob kolem 78 % a při eliminaci chudoby měřené podle životního minima kolem 86 %. Efektivnost eliminace chudoby je o něco nižší u osob než u domácností. Efektivnost podle životního minima je o něco vyšší díky tomu, že ŽM je na nižší úrovni než hranice chudoby EU. Problém je však v efektivnosti u určitých skupin populace - ty se v podstatě překrývají se skupinami ohroženými vysokým rizikem chudoby. Ukazatele příjmové chudoby nelze z více důvodů (viz text) považovat za adekvátní míry materiální deprivace, především v postkomunistických zemích. Proto je významné a zaslouží pozornost, že na rozdíl od nízké míry příjmové chudoby je míra materiální deprivace v ČR vyšší než v ostatních (,,starých") zemích EU. Subjektivní příjmová chudoba a materiální deprivace je v České republice značná a je na úrovni zemí EU s nejvyšší příjmovou chudobou, jako je Řecko nebo Portugalsko. Pokud zjišťujeme, jak osoby vycházejí se svými příjmy, pak téměř 2,5krát více osob vychází s velkými obtížemi v ČR než v průměru v zemích EU. Podle typů domácností jsou příjmové deprivaci vystaveny ve velké míře domácnosti neúplné s dětmi a úplné domácnosti s třemi a více dětmi a také lidé nezaměstnaní či ekonomicky neaktivní. V ČR je též zjištěn vysoký podíl populace deprivované v uspokojování základních životních potřeb (jídlo, oblečení, dovolená), stejně jako vysoká míra deprivace v základních potřebách u příjmově chudých. Příčinou je patrně nižší životní standard ve srovnání se zeměmi EU a vysoké náklady na bydlení. 24 Kapitola 2 Sociální vyloučení v ČR a v zemích EU 1. ,,Laekenské" indikátory sociální exkluze Problematika sociálního vyloučení se stala dominantním tématem evropského sociálně-politického diskurzu v druhé polovině devadesátých let a v současné době představuje boj proti sociální exkluzi, resp. úsilí o sociální začleňování a podpora sociální koheze jádro sociální politiky Evropské unie. Postup členských zemí v této oblasti spočívá na principu otevřené metody koordinace, jejímiž základními prvky jsou společně definované cíle pro Evropskou unii jako celek, formulace akčních plánů na národních úrovních jako specifických nástrojů dosažení těchto společných cílů a pravidelné monitorování výsledků. V kontextu otevřené metody koordinace hraje významnou roli měřitelnost výsledků dosažených prostřednictvím implementace jednotlivých národních akčních plánů sociálního začleňování (tj. stavu v oblasti sociální exkluze) a jejich vzájemná srovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi. Za tímto účelem vypracoval Výbor pro sociální ochranu sadu 18 indikátorů chudoby a sociální exkluze, které byly přijaty Evropskou komisí na summitu v Laekenu v roce 2001. Indikátory jsou zaměřeny především na relativní chudobu a příjmové nerovnosti, participaci na trhu práce, pouze velmi okrajově na oblast zdraví a vzdělávání. Tyto indikátory tedy ani zdaleka nezachycují sociální exkluzi v její plné šíři a zachovávají spíše tradiční orientaci na příjmovou chudobu a nezaměstnanost.4 Indikátory jsou založeny na datech z Evropského panelu domácností (ECHP)5 a z Výběrových šetření pracovních sil (LFS), a proto také nezachycují některé skupiny obyvatel, které patří mezi nejvíce ohrožené sociálním vyloučením (například bezdomovce a osoby, které nežijí v soukromých domácnostech, ale například v institucích sociální péče nebo v ubytovnách). Omezený počet základních indikátorů navíc opomíjí kvalitativní dimenzi sociálního vyloučení. V následujícím textu se zaměříme na identifikaci sociální exkluze v ČR a na její srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie právě na základě Laekenských indikátorů. Vzhledem k časové prodlevě, která vzniká při zpracování statistických dat a jejich zveřejňování, se údaje týkají období před rozšířením EU v květnu 2004. Větší část indikátorů je nicméně dostupná také pro ty země, které se stejně jako ČR na vstup do EU dlouhodobě připravovaly, a proto jsou, je-li to možné a přínosné, do analýzy také zařazeny. 4 Seznam indikátorů viz příloha 1. 5 ECHP představuje obecně nejčastěji využívaný zdroj dat pro analýzu sociální exkluze a její dynamiky. Šetření ECHP probíhá ve většině zemí EU-15 od roku 1994. Má charakter dotazníkového šetření reprezentativního vzorku domácností a zahrnuje široký okruh témat (příjmy, zdraví, vzdělání, bytové podmínky, pozici na pracovním trhu a demografická data). 25 2. Chudoba a příjmová nerovnost 2.1 Míra chudoby Míra chudoby je v EU pojímána relativně a na národní úrovni, tedy v poměru k životnímu standardu ve společnosti, ke které jedinec přísluší. V kontextu Laekenských indikátorů jsou za chudé považováni ti lidé, kteří žijí v domácnostech s příjmy pod 60 % národního příjmového mediánu. Podle tohoto kritéria žilo v zemích Evropské unie v chudobě 15 % lidí, tedy přibližně každý sedmý, zatímco v ČR byl podíl chudých lidí pouze poloviční (8 %). Pokud by však byla hranice chudoby stanovena přísněji - jako polovina národního příjmového mediánu - bylo by za chudé označeno 9 % evropské populace (EU-15) a 4 % Čechů. Znamená to, že mezi chudými je značný podíl těch, jejichž příjem se pohybuje v rozmezí mezi 50 a 60 % národního příjmového mediánu. V zemích EU-15 nicméně žije 5 % lidí ve velmi chudých domácnostech, jejichž příjem nedosahuje ani 40 % příjmového mediánu. V České republice je podíl takto chudých pětinásobně menší (1 %). Znamená to tedy, že ve srovnání se zeměmi EU-15 je v České republice nejen výrazně nižší podíl relativně chudých lidí, ale také, že příjem chudých v ČR méně často nabývá extrémně nízkých hodnot ve srovnání se standardem obvyklým v EU. Mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie ovšem existují značné rozdíly, a to jak z hlediska míry chudoby, tak také z hlediska její struktury, trvalosti a hloubky (závažnosti). 2.2 Regionální rozložení chudoby Mezi státy s nejvyšší mírou chudoby se v rámci EU v roce 2001 i v letech předchozích zařadily jihoevropské země (Itálie, Portugalsko, Španělsko a Řecko) a tradičně liberální Velká Británie a Irsko. Míra chudoby se v těchto zemích pohybovala od 17 do 21 % - chudý byl tedy přibližně každý pátý člověk. Chudoba, kterou lidé v těchto zemích zakoušeli, byla navíc nejvýraznější: mediánový příjem chudých domácností zde byl pod hranicí chudoby asi o čtvrtinu (23 - 28 %). Zejména v jihoevropských zemích mají chudí skutečně velmi nízké příjmy: v Řecku a Itálii žije 8 % populace v domácnosti s příjmem nižším než 40 % národního příjmového mediánu a přibližně každý sedmý pak musí vystačit s příjmem nižším než 50 % příjmového mediánu. Vysoká míra chudoby je v uvedených zemích spojená také s vysokou mírou dlouhodobé chudoby - od 10 % (Velká Británie a Španělsko) až po 15 % občanů v Portugalsku totiž zakoušelo chudobu nejen ve sledovaném roce, ale také přinejmenším ve dvou ze tří předchozích let. V extrémním případě Portugalska to znamená, že pro celé tři čtvrtiny chudých měla špatná finanční situace dlouhodobý charakter - vymanit se ze stavu chudoby je tedy v této zemi velmi obtížné. Příjmová chudoba přitom znamená vysoké riziko sociálního vyloučení především tehdy, nemá-li přechodný, ale spíše trvalý charakter. Na druhou stranu mezi státy s nízkou mírou chudoby se tradičně řadí severské země - Švédsko, Dánsko a Finsko. V roce 2001 k nim pak patřily také Německo, Nizozemsko, Rakousko a Lucembursko. Podíl chudých se v těchto zemích pohyboval pouze okolo 10 %. Chudí zde nejčastěji disponovali příjmy ve výši 83 % hranice chudoby - znamená to, že jejich chudoba zpravidla nebyla relativně příliš hluboká. Podíl chudých osob, které se s nízkými příjmy potýkaly trvale, se v těchto zemích příliš neodlišoval od většiny ostatních zemí6 - vzhledem k nízké míře chudoby obecně to ovšem znamenalo také nízkou míru dlouhodobé chudoby (okolo 6 %). 6 V průměru měla v EU chudoba dlouhodobý charakter pro 60 % chudých (rok 2001). 26 Míra relativní chudoby v nových členských zemích7 dosáhla 14 % a nelišila se tedy příliš od míry chudoby zemí EU-15. Mezi země s nejvyšším podílem chudých patřilo Slovensko (21 %) a pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko (16 až 18 %). Na Slovensku pak navíc velký podíl chudých zakoušel velmi výraznou chudobu (tři čtvrtiny všech chudých dosahovaly příjmů pod hranicí 50 % a téměř dvě třetiny dokonce pouze pod hranici 40 % příjmového mediánu). Příjem chudých je totiž na Slovensku nejčastěji o plnou třetinu nižší než příjem stanovený jako hranice chudoby.8 V pobaltských zemích má relativní chudoba méně dramatické rozměry než na Slovensku - míra velmi chudých (pod 40 % příjmového mediánu) dosahuje 7 až 8 %. Naopak Česká republika patří společně s Maďarskem a Slovinskem k zemím s nejnižší mírou relativní chudoby - její hodnoty jsou obdobné jako ve skandinávských zemích a pohybují se v rozmezí od 8 do 11 %. Mezi chudými je zde výrazně chudý (pod 40 % příjmového mediánu) přibližně každý pátý a v ČR dokonce pouze každý sedmý jedinec. To znamená, že s výraznou chudobou se v těchto zemích potýká pouze 1 - 3 % populace. Mediánový příjem chudých v těchto zemích klesl pod hranici chudoby o 16 až 18 %, což znamená, že příjem chudých se nejčastěji pohyboval okolo poloviny národního příjmového mediánu. Ve srovnání se zeměmi EU-15 se mezi novými členskými zeměmi nacházejí extrémy na obou stranách škály - na jedné straně vykazuje Česká republika zcela nejnižší míru chudoby a také nejnižší podíl velmi chudých jedinců, na straně druhé pak Slovenská republika v míře chudoby dosahuje společně s Irskem nejvyšších hodnot. Extrémní rozsah relativní chudoby na Slovensku je patrný zejména při srovnání podílu velmi chudých. Pokud posuzujeme obě skupiny zemí (nové členské země a země EU-15) samostatně, pak platí, že země s nejvyšší mírou chudoby jsou často země s celkově nižší životní úrovní, a tedy i nižším příjmovým mediánem. Hranice chudoby pro jednočlennou domácnost v Portugalsku dosahuje pouze 60 % hranice chudoby v EU-15 jako celku9 , v Řecku a Itálii je hodnota hranice chudoby rovněž výrazně nižší. Podobně mezi novými členskými zeměmi dosahují pobaltské země nižšího příjmového mediánu a jejich hranice chudoby jsou o více než čtvrtinu níže, než činí průměr pro tuto skupinu zemí (Slovensko představuje výjimku z tohoto vzorce - mediánový příjem a na jeho základě stanovená hranice chudoby jsou zde nadprůměrné). Uvažujeme-li však o Evropské unii v jejím současném složení, tj. EU-25, souvislost mezi mírou relativní chudoby a výší příjmového mediánu se vytrácí: stejné míry chudoby totiž dosahují země s velmi odlišnou ekonomickou úrovní. Rozdílná ekonomická úroveň se potom promítá spíše do nemonetárních aspektů chudoby - deprivaci v oblasti uspokojení základních životních potřeb totiž v méně vyspělých zemích zažívají ve větší míře také osoby, které nejsou příjmově chudé. Například v České republice bylo za příjmově chudé označeno pouze 8 % populace, avšak téměř polovina (47,7 %) si nemůže z finančních důvodů dovolit nákup nového oblečení a obuvi a 41 % nemůže jíst maso, drůbež nebo ryby každý druhý den (viz ,,Sociální situace domácností v roce 2001", ČSÚ, 2003). Podíl osob, které se potýkají s obdobnými obtížemi, je v zemích EU-15 naopak nižší než podíl chudých: nákup nového oblečení a obuvi si finančně nemůže dovolit 13 % a jíst maso obden nemůže pouze 6 % populace (ECHP, 1996).10 7 Hovoříme o nových členských zemích (tj. 10 zemích, které přistoupily do EU v roce 2004), ačkoliv ve sledovaném období se o členství v Unii pouze ucházely. 8 To současně znamená, že mediánový příjem chudých dosahuje přibližně 40 % příjmového mediánu populace jako celku. 9 To současně znamená, že jsou příjmy chudých v Portugalsku pod hranicí 36 % příjmového mediánu EU-15 jako celku. Srovnání hranic chudoby přitom zohledňuje cenovou hladinu v jednotlivých zemích. 10 Míra chudoby v roce 1996 přitom byla vyšší než v roce 2001 a dosahovala 17 %. 27 2.3 Skupiny ohrožené chudobou Pro země, které se potýkají s vysokou mírou chudoby, je charakteristické, že zcela nejvýrazněji jsou chudobou ohroženy děti do 15 let (s výjimkou Irska, kde jsou ještě více znevýhodnění staří občané nad 65 let). V těchto zemích žije v chudobě od 24 % dětí ve Velké Británii až po necelou třetinu (30 %) všech dětí na Slovensku. Naopak země s nízkou mírou chudoby děti před životem v chudobě účinně ochraňují: ve Skandinávii žije v chudobě pouze 6-7 % dětí a navíc jsou děti riziku chudoby vystaveny méně často než ostatní. Situace v České republice je však jiná: ačkoliv ČR dosáhla ještě nižší míry chudoby než skandinávské země, děti do 15 let jsou v ní ohroženy chudobou mnohem častěji (12 %) a představují dokonce věkovou kategorii s vůbec nejvyšší specifickou mírou chudoby (ta převyšuje míru chudoby ve společnosti o celou polovinu). Znamená to, že chudoba je v ČR častěji než ve Skandinávii spojena s výchovou dětí. Přesto však jsou české děti méně často chudé než děti ve většině zemí Evropské unie (EU 25).11 Naopak výrazně méně často než v ostatních evropských zemích jsou chudobě v České republice vystaveni mladí lidé ve věku od 16 do 24 let a staří lidé, důchodci. Například ve skandinávských zemích, které úspěšně ochraňují před chudobou děti, je jejich následný samostatný start do života často provázen nízkými příjmy ­ s chudobou se potýká okolo 20 % mladých Skandinávců a podobně jsou na tom také mladí lidé ve většině ostatních evropských zemích s výjimkou České republiky, Maďarska, Slovinska a Belgie, kde je míra chudoby v této věkové kategorii pouze okolo 10 %. Rozdílná úroveň chudoby v severských zemích a v ČR je dána rozdílným kulturním vzorcem: zatímco pro mladé lidi v Dánsku nebo Švédsku je běžné osamostatnit se krátce po dosažení plnoletosti a samostatné domácnosti zakládají i například studenti, v České republice tento postup není z řady důvodů obvyklý: k osamostatnění mladých lidí dochází až po jejich nastoupení do zaměstnání, a i tehdy často se značným časovým odstupem. Závislost na rodině je pro mladé v České republice celkově běžnější a akceptovatelnější než ve Skandinávii. Vzhledem k tomu, že základem měření chudoby jsou příjmy domácností, je chudoba mladých lidí v ČR hůře identifikovatelná a měřitelná - nakolik se mladí skutečně potýkají s chudobou totiž záleží na přerozdělení zdrojů uvnitř rodiny (od rodičů k dětem) a na osobní situaci, v níž se skutečně nacházejí.12 Příjmová chudoba je výrazně spjata s ekonomickou aktivitou jednotlivce i ostatních členů jeho domácnosti. Nevíce jsou chudobou ohroženi lidé mimo trh práce: nezaměstnaní (ti jsou v zemích EU-25 vystaveni více než šestinásobnému riziku ve srovnání se zaměstnanými), ekonomicky neaktivní (čtyřnásobně vyšší riziko než u zaměstnanců) a důchodci (téměř trojnásobné riziko než u zaměstnaných). Nezaměstnanost obecně představuje zvýšené riziko chudoby, jeho stupeň se však mezi jednotlivými zeměmi značně liší, a to zejména v důsledku rozdílů v systémech sociální ochrany nezaměstnaných a podílu nízkoplacených pracovníků (,,working poor"). Relativně nízký nárůst rizika chudoby v případě nezaměstnanosti může být spojen se dvěma diametrálně odlišnými situacemi. Zatímco kvalitní sociální ochrana snižuje podíl chudých mezi nezaměstnanými (například Rakousko), vysoký podíl chudých mezi pracujícími zvyšuje průměrné riziko chudoby ve společnosti, a tak snižuje relativní znevýhodnění nezaměstnaných oproti pracujícím, resp. vzhledem k průměrnému riziku chudoby ve společnosti (Řecko, Portugalsko, Španělsko). Ve všech uvedených zemích převyšuje riziko chudoby nezaměstnaných míru chudoby ve společnosti přibližně dvojnásobně. V České republice představuje nezaměstnanost mimořádné zvýšení nezaměstnanosti: specifická míra chudoby mezi nezaměstnanými (30 %) převyšuje chudobu ve společnosti téměř čtyřikrát a chudobu zaměstnanců dokonce desetkrát. Takto extrémní znevýhodnění představuje 11 V EU-25 i EU-15 žije v chudobě přibližně každé páté dítě (19 %). 12 Například student žijící na kolejích nebo v podnájmu má trvalé bydliště u rodičů a není počítán jako samostatná domácnost. 28 nezaměstnanost pak už jen ve Slovinsku. Vysoké riziko chudoby v nezaměstnanosti je v ČR spojeno s neadekvátní sociální ochranou nezaměstnaných před chudobou13 a vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Nicméně podíl chudých mezi českými nezaměstnanými patří ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše k lehkému podprůměru. Ve srovnání s ostatními zeměmi s nízkou mírou chudoby koresponduje chudoba u nezaměstnaných v ČR (30 %) nejvíce se situací v Německu (34 %). Oproti tomu ve skandinávských zemích jsou nezaměstnaní před chudobou chránění výrazně lépe (chudý je tam jen asi každý pátý nezaměstnaný). Nejméně jsou chudobou postižení nezaměstnaní v severských zemích, Rakousku a Nizozemsko (okolo 20 %), nejvíce pak v Irsku, Velké Británii a na Maltě (asi polovina). Ekonomicky neaktivní14 představují další skupinu, která v Evropě čelí výrazně zvýšenému riziku chudoby - v zemích EU-15 je chudý každý čtvrtý ekonomicky neaktivní člověk, v nových členských zemích je podíl nižší (18 %). V České republice je chudý ovšem pouze každý devátý (11 %) ekonomicky neaktivní, což představuje společně s Nizozemskem (12 %) nejnižší hodnotu ze všech evropských zemí. Nízká míra chudoby ekonomicky neaktivních u nás souvisí mimo jiné se skutečností, že naprostou většinu (dvě třetiny) této sociální kategorie představují žáci a studenti - tedy mladí lidé, jejichž chudoba se odvíjí od příjmové situace rodičů (viz výše). S rizikem nízkého příjmu se vedle osob mimo trh práce potýkají také sebezaměstnaní (osoby samostatně výdělečně činné), jejichž riziko chudoby je ve srovnání se zaměstnanci zvláště vysoké v Dánsku,15 Švédsku a Rakousku, tedy v zemích s nízkou mírou chudoby. V českých podmínkách představuje sebezaměstnání nižší riziko chudoby než ve společnosti celkově, ačkoliv jsou čeští živnostníci chudobě vystaveni častěji než zaměstnanci (5 % oproti 3 %). Evropští důchodci obecně nepředstavují sociální skupinu, která by čelila zvýšenému riziku chudoby a v řadě zemí je tomu právě naopak. Například v Nizozemsku je riziko chudoby důchodců třetinové oproti míře chudoby v EU, v Polsku a na Slovensku poloviční. Také v ČR jsou důchodci ohrožení chudobou méně často než zbytek populace a navíc je jejich specifická míra chudoby (pouhých 5 %) po Nizozemsku druhou nejnižší v Evropě. Relativně nejvíce jsou důchodci vůči ostatním v EU znevýhodnění v Dánsku (2,6-krát vyšší riziko ve srovnání s průměrem v EU a dokonce 23-krát vyšší než u zaměstnanců). Nejvyšší podíl chudých žije mezi důchodci v Irsku, Řecku, Portugalsku a Velké Británii, tedy v zemích s vysokou mírou chudoby obecně. Nízká míra relativní chudoby důchodců v ČR je ovlivněna několika různými faktory: (a) naprostá většina českých důchodců splnila nárok počtu odpracovaných let (z titulu všeobecné pracovní povinnosti v období reálného socialismu) a pobírá tedy starobní důchod, (b) starobní důchody jsou pravidelně valorizovány a udržují příjmy penzistů nad hranicí chudoby. Vývoj důchodů však v ČR zaostává za mzdovým vývojem a penzisté tedy postupně relativně chudnou. Většina (téměř tři čtvrtiny) českých důchodců se domnívá, že při současném důchodovém systému nemohou strávit důstojné stáří (Vohralíková, Rabušic, 2004). Z hlediska typu domácnosti jsou chudobou v Evropské unii nejvíce ohroženy domácnosti rodiče - samoživitele, dále pak domácnosti se třemi a více závislými dětmi a jednočlenné domácnosti mladých lidí do 30 let. 13 Jestliže výše podpory v nezaměstnanosti činí 50 % příjmu po dobu tří měsíců a 40 % další tři měsíce, pak se v chudobě okamžitě ocitá i domácnost jednotlivce, jehož příjmy v předchozím zaměstnání převyšovaly mediánový příjem a byly tedy výrazně nad hranicí chudoby. Podobně také příjem ve výši životního minima nezajišťuje pro jedince v samostatné domácnosti ochranu před chudobou (mediánový příjem v roce 2001 činil 8 997 Kč, hranice chudoby 5 386 Kč a životní minimum jednočlenné domácnosti pouze 4 010 Kč). V případě větších domácností je pak významná zejména existence pracovního příjmu dalšího člena domácnosti a jeho výše. 14 Uvažujeme o kategorii ekonomicky neaktivních mimo důchodce. 15 Sebezaměstnaní jsou v Dánsku ohrožení chudobou dokonce patnáctkrát častěji než zaměstnanci (!). 29 V zemích EU-25 se s chudobou potýká třetina osob žijících v domácnostech samoživitelů. Specifická míra chudoby pro tyto domácnosti tedy převyšuje celkovou míru chudoby více než dvojnásobně. Situace v nových členských zemích je přitom výrazně příznivější než v zemích EU-15 (23 % oproti 35 %). Chudobou jsou nejvíce postiženy domácnosti samoživitelů ve Velké Británii (50 %), Nizozemsku, Irsku a Španělsku (42 - 45 %). Zatímco Velká Británie, Irsko a Španělsko jsou země s celkově vysokou mírou chudoby, v Nizozemsku jsou domácnosti samoživitelů mimořádně znevýhodněny: jejich míra chudoby převyšuje míru chudoby ve společnosti více než čtyřikrát. Nejlépe jsou před chudobou ochráněny domácnosti samoživitelů ve skandinávských zemích - v Dánsku, Finsku a Švédsku se jich s chudobou potýká pouze 11 - 13 %. Z hlediska chudoby v těchto zemích nepatří domácnosti samoživitelů mezi nejohroženější kategorie. Jinak je tomu v ČR. Jestliže je v české společnosti chudých 8 % obyvatel, pak v domácnostech samoživitelů jich je 26 %, tedy přibližně trojnásobně více. To znamená, že relativně jsou čeští samoživitelé znevýhodněni více než v jiných evropských zemích (s výjimkou zmiňovaného Nizozemska). Domácnosti samoživitelů představují typ domácnosti, které jsou v ČR vůbec nejvíce ohrožené chudobou. Chudoba těchto domácností pravděpodobně indikuje selhávání systému sociálního zabezpečení při ochraně dětí osamělých rodičů před chudobou a může také souviset s přetrvávající vysokou úrovní rozdílu ve výši pracovních příjmů mezi muži a ženami.16 Druhým typem domácnosti, která je v ČR nejvýrazněji ohrožená chudobou, jsou domácnosti se třemi a více závislými dětmi. Pod hranici chudoby se u nás v roce 2001 ocitlo 18 % osob žijících v takové domácnosti. Podíl chudých v těchto mnohodětných rodinách je tedy 2,3násobný než v české společnosti jako celku. Ve srovnání se zeměmi EU-25 se Česká republika vyznačuje nižší mírou chudoby v tomto typu domácností, ale relativně vyšším znevýhodněním ve srovnání s ostatními typy (v zemích EU-25 žije pod hranicí chudoby 27 % osob žijících v mnohodětných rodinách, což převyšuje celkovou míru chudoby 1,8krát). V zemích EU-15 jsou chudobou vedle domácností samoživitelů nejvíce postižení mladí lidé do 30 let, kteří žijí v jednočlenné domácnosti (32 %). V České republice je tento typ rovněž zvýšeně ohrožen chudobou, avšak ve výrazně nižší míře (14 %) pravděpodobně vzhledem k výše diskutovaným vzorcům chování mladé generace. 2.4 Efektivita sociálních transferů při redukci chudoby Bez sociálních transferů by byla relativní chudoba v zemích Evropské unie mnohem vyšší: pod hranicí chudoby by žil téměř každý čtvrtý občan EU-25. Znamená to, že sociální dávky pomáhají téměř třetině nízkopříjmových domácností vymanit se z chudoby. V České republice je tento redistribuční efekt ještě výraznější: bez sociálních transferů by byl podíl chudých ve společnosti více než dvojnásobný. Výsledná míra chudoby ve společnosti je ovlivněna jednak rozsahem primárních nerovností a jednak účinností sociálního systému při jejich redukci. Cílem příjmové redistribuce prostřednictvím sociálních transferů je redukce nerovností a zejména redukce chudoby vzniklé primární, tržní redistribucí příjmů. Státy, jejichž sociální transfery při redukci chudoby výrazně selhávají, mají nejvyšší výslednou míru chudoby. Nízká efektivita sociálních transferů je příčinou vysoké míry chudoby v Itálii, Řecku, Španělsku a Portugalsku - zatímco míra chudoby před jejich uskutečněním dosahuje pouze průměrných hodnot (22 až 24 %), redukce chudoby na úrovni 3 až 4 procentních bodů patří k výrazně nejnižším ze všech zemí Evropské unie. Naopak v případě Velké Británie a Irska je vysoká míra chudoby především důsledkem vysoké míry primárních nerovností - míra chudoby před uskutečněním sociálních transferů patří v EU k nejvyšším a míra redukce chudoby k průměrným (Irsko) nebo dokonce nadprůměrným (Velká Británie). Výjimku představuje Dánsko, kde je před 16 Většina rodičů pečujících samostatně o dítě jsou ženy. 30 uskutečněním sociálních transferů míra chudoby velmi vysoká (na úrovni liberálních zemí jako je Velká Británie a Irsko). Pro Českou republiku je, stejně jako i pro ostatní země s nízkou mírou chudoby, charakteristická nízká míra chudoby vzniklá v důsledku tržní distribuce příjmů. Prostřednictvím sociálních transferů je pak v těchto zemích míra chudoby dále zredukována asi na polovinu původní hodnoty (o 8 až 10 procentních bodů). 2.5 Rozsah příjmových nerovností Mezi Laekenskými indikátory jsou dva, které charakterizují rozsah příjmových nerovností ve společnosti: jednak jde o poměr příjmů prvního a posledního příjmového kvintilu (S80/S20) a jednak o Gini koeficient. Rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli spočívá především ve skutečnosti, že poměr kvintilů charakterizuje pouze nerovnost mezi nejchudší a nejbohatší příjmovou skupinou, zatímco Gini koeficient zahrnuje distribuci příjmů v celé společnosti. V absolutně rovnostářské společnosti, kde každý jedinec disponuje stejným příjmem jako ostatní, by hodnota Gini byla 0. Hodnota koeficientu 100 by pak charakterizovala společnost absolutně nerovnou, ve které připadá veškerý národní příjem jediné osobě. Pro evropské země zpravidla platí, že oba indikátory spolu vzájemně korespondují a oba indikují stejný rozsah nerovností. Země s vysokou mírou chudoby vykazují vysokou míru příjmových nerovností - jejich nejvyšší příjmový kvintil disponuje příjmem 4,5 až 6,5- násobně vyšším než nejchudší pětina populace a Gini koeficient dosahuje hodnot nad 30. Naopak země s nízkou mírou chudoby, včetně České republiky, vykazují nízkou míru nerovností (S80/S20 nižší než 3,6 a Gini koeficient 22 - 24). V některých zemích se však oba ukazatele příjmových nerovností výrazně odlišují: například na Slovensku je vysoký poměr S80/S20 doprovázen velmi nízkou hodnotou Gini koeficientu (22). Tato diskrepance zřejmě poukazuje na skutečnost, že chudí Slováci jsou znevýhodněni v jinak relativně velmi rovnostářské společnosti. Opačná situace je pak ve Slovinsku a Finsku, kde je vysoký Gini koeficient doprovázen nízkou hodnotou indikátoru S80/S20. V těchto dvou zemích je míra chudoby nízká, a proto lze usuzovat, že i přes relativně vysokou míru příjmových nerovností není znevýhodnění osob s nízkými příjmy příliš výrazné. 31 3. Trh práce Mezi primárními indikátory sociálního vyloučení, které byly přijaty na summitu v Laekenu, mají přímou vazbu na trh práce tři indikátory: jeden z nich věnuje pozornost regionální kohezi (vymezené jako variační koeficient míry zaměstnanosti na úrovni NUTS 2), další dva pak míře dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců) a podílu domácností, které nemají žádnou vazbu na pracovní trh (tzv. jobless households). Jako sekundární indikátor pak situaci na trhu práce dokresluje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti a míru velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 24 měsíců). Vzhledem k tomu, že dosud není k dispozici hodnota indikátoru regionální koheze pro Českou republiku, budeme v následujícím textu věnovat pozornost především zbývajícím indikátorům.17 3.1 Dlouhodobá nezaměstnanost Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU-15 kontinuálně klesala od poloviny devadesátých let a kopírovala tedy pokles míry nezaměstnanosti obecně. Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti byl dokonce výraznější, což se promítlo do klesajícího podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných. Vývoj v České republice byl však dramaticky odlišný: v období let 1995 - 2001 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti ztrojnásobila a podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti vzrostl z necelé třetiny na více než polovinu. Podobně negativní vývoj proběhl také v řadě dalších nových členských zemí EU - například na Slovensku postihla v roce 2002 dlouhodobá nezaměstnanost hned dvě třetiny uchazečů o zaměstnání a nadpoloviční podíl dlouhodobě nezaměstnaných pak v tomtéž roce dosáhlo také Polsko, Slovinsko a Litva. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti je pak v těchto zemích také míra dlouhodobé nezaměstnanosti extrémně vysoká (na Slovensku bylo v roce 2002 dokonce více než 11 % dlouhodobě nezaměstnaných). Ve srovnání s novými členskými zeměmi EU je tedy míra dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR relativně nízká a podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti průměrný. Ve srovnání se zeměmi EU- 15 jsou však míra dlouhodobé nezaměstnanosti i podíl dlouhodobě nezaměstnaných relativně vysoké. Oproti skandinávským zemím, ale také Velké Británii a Rakousku, je podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti dokonce více než dvounásobný. Vypovídá to o nižší dynamice na trhu práce v ČR a pravděpodobně také o vyšším podílu strukturální nezaměstnanosti na českém pracovním trhu. Dlouhodobou nezaměstnaností (i nezaměstnaností celkově) jsou obecně ve větší míře postiženy ženy. V jihoevropských zemích, s výjimkou Portugalska, míra dlouhodobé nezaměstnanosti žen přesahuje míru nezaměstnanosti mužů dokonce několikanásobně. Jedná se přitom současně o země s velmi nízkou mírou ekonomické aktivity žen.18 Také v České republice je míra dlouhodobé nezaměstnanosti u žen vyšší než u mužů (5,2 % oproti 3,5 %). Opačně je riziko dlouhodobé nezaměstnanosti rozloženo v Estonsku, Irsku, Litvě, Maďarsku, Finsku a ve Velké Británii - v těchto zemích jsou ženy postiženy dlouhodobou nezaměstnaností méně často než muži. Začlenění na pracovní trh je s prodlužující se nezaměstnaností stále obtížnější. Značný podíl dlouhodobě nezaměstnaných (66 %) totiž tvoří v zemích EU-15 lidé, kteří jsou bez zaměstnání dokonce déle než dva roky.19 Velmi dlouhou nezaměstnaností jsou postižena 17 Variační koeficient míry zaměstnanosti na úrovni NUTS 2 je mezi jednotlivými regiony v rámci EU obecně vyšší než v rámci jednotlivých zemí. V rámci členských států je rozdíl mezi regiony nejvýraznější ve Španělsku a Itálii, nejmenší pak v Nizozemsku, Rakousku a Portugalsku. 18 V Řecku, Itálii a Španělsku je ekonomicky neaktivních téměř 40 % žen ve věku 15 - 64 let. 19 Údaje pro nové členské země EU nejsou k dispozici. 32 2 % populace EU-15, přičemž nejvyšší podíl velmi dlouhodobě nezaměstnaných vykazují opět jihoevropské země, Itálie, Řecko a Španělsko. 3.2 Domácnosti bez vazby na pracovní trh Sociální inkluze prostřednictvím pracovního trhu nezávisí pouze na pracovní participaci jednotlivce, ale obecněji také na celkové míře kontaktu se světem práce. Tento kontakt může být zprostředkován dalším členem domácnosti; může však také zcela chybět tam, kde žádný další člen na trhu práce neparticipuje. Podíl domácností bez vazby na pracovní trh vyjadřuje různé situace, ve kterých se osoby v ekonomicky aktivním věku (nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní) mohou nacházet: jednak může jít o domácnosti, kdy jsou z pracovního trhu vyloučeni i další členové, a jednak o domácnosti, ve kterých další osoby v produktivním věku nejsou (například jednočlenné domácnosti, domácnosti samoživitelů nebo také domácnosti, ve kterých je partner důchodce). Laekenský indikátor ,,jobless households" vyjadřuje podíl osob ve věku 0 - 60 let (resp. 0 - 65 let) v domácnostech, ve kterých nikdo nepracuje. Zahrnuty nejsou domácnosti, ve kterých jsou všichni členové příslušníky některé z následujících kategorií: (a) mladší 18 let nebo (b) studenti ve věku 18 - 24 let nebo (c) ekonomicky neaktivní ve věku nad 60 let (resp. 65 let). Podíl osob žijících v domácnostech bez pracovního příjmu je vysoký zejména v Belgii, Maďarsku a Velké Británii (okolo 15 % osob ve věku do 65 let), naopak nízký v Portugalsku, na Kypru, ve Slovinsku a Lucembursku (méně než 6 %). Česká republika patří k zemím s podprůměrným podílem osob žijících v domácnostech bez pracovního příjmu, a to jak ve věkové kategorii osob do 65 let (9,9 %), tak i do 60 let (6,9 %).20 Neznamená to však, že by tento problém nebyl pro českou společnost relevantní a závažný z hlediska rizika sociálního vyloučení. Reprezentativní studie VÚPSV (Mareš et al., 2002) provedená v osmi českých a moravských okresech naznačuje, že i v ČR dochází k relativně značné kumulaci nezaměstnanosti v rodinách a vyděluje se tak skupina domácností charakterizovaná velmi slabou (a zpravidla také často přerušovanou) vazbou na pracovní trh.21 Jedná se zejména o domácnosti, ve kterých jsou oba partneři s nízkým vzděláním, nekvalifikovaní nebo zdravotně postižení. 20 Hodnoty pro skandinávské země nebyly k dispozici 21 Dvojí nezaměstnaností byla postižena téměř třetina respondentů, pro které byl tento dotaz relevantní (tj. v jejichž domácnosti byla přítomna další osoba v produktivním věku). Vedle toho další část souboru tvořili nezaměstnaní žijící v jednočlenných domácnostech a nezaměstnaní samoživitelé - tedy v domácnostech, ve kterých také vazba na pracovní trh zcela chyběla. 33 4. Indikátory v oblasti zdraví a vzdělávání Vedle ukazatelů vztahujících se k chudobě a participaci na pracovním trhu, byly do souboru Laekenských indikátorů sociální exkluze okrajově zařazeny pouze dvě další dimenze tohoto fenoménu: vzdělávání a délka života. V oblasti vzdělanosti se jedná o identifikaci velikosti dvou skupin s nízkým stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání: jednak jde o mladé lidi ve věku 18 - 24 let, kteří dosáhli nejvýše vzdělání na úrovni ISCED 222 a na vzdělávání ani pracovním výcviku dále neparticipují (primární indikátor), a jednak o celkový podíl osob s nízkým vzděláním v populaci (sekundární indikátor). Mezi členskými zeměmi EU-25 existují velké rozdíly ve vzdělanostní úrovni mladé generace. Výrazný rozdíl se projevuje také mezi členskými zeměmi EU-15 (18,9 % předčasně ukončujících vzdělávání) a novými členskými zeměmi (8,4 %). Česká republika patří společně se Slovenskem a Slovinskem k zemím s výrazně nejnižším podílem mladých osob ve věku 18 - 24 let, které dosáhly pouze nízkého stupně vzdělání (ISCED 2) a dále se nevzdělávají (5 %). Ze škol předčasně odcházejí především mladí lidé v jihoevropských zemích (Portugalsko, Španělsko a Itálie) a v Irsku. Extrémně negativní situace je pak na Maltě, kde vzdělávací proces předčasně opouští více než polovina osob. Vzdělanostní úroveň pracovní síly se dlouhodobě zvyšuje ve všech zemích EU-15. Z pracovního trhu totiž postupně odcházejí starší osoby, mezi kterými je vysoký podíl osob s nízkým vzděláním. Podíl nevzdělaných nebo nízko vzdělaných osob se postupně snižoval, což se odráží ve vzdělanostní struktuře jednotlivých věkových kategorií - zatímco mezi mladými lidmi ve věku od 25 do 34 let má v EU-15 nízké vzdělání (ISCED 2 nebo nižší) čtvrtina osob, ve věkové kategorii od 55 do 64 let je jich více než polovina. Kvalitativní aspekty života mezi Laekenskými indikátory do určité míry zachycuje očekávaná délka života při narození. Jedná se o indikátor, který vyjadřuje řadu okolností, které ovlivňují délku života (např. kvalita životního prostředí, kvalita a dostupnost zdravotní péče, životní styl ad.).23 Nejdelší život mohou očekávat lidé narození ve Středozemí (Itálie, Francie a Španělsko) a ve Švédsku, kde se lidé v průměru mohou těšit na více než 79 let života. Naopak nejkratší je střední délka života v nových členských zemích - v Litvě, Estonsku a Maďarsku (méně než 72 let). Muži mohou očekávat kratší život než ženy ve všech členských zemích EU-25, nicméně rozdíly mezi pohlavími jsou nejvýraznější právě v zemích s celkově nízkou střední délkou života - například v Litvě je střední délka života u mužů pouze 64,5 roku, zatímco u žen je o plných 11 let delší. Česká republika patří se 75,4 roku k nejlepším mezi novými členskými zeměmi, ale přesto za zeměmi EU 15 značně zaostává. Naděje na dožití u je u českých žen o 6 let vyšší než u mužů, což celkově zařazuje Českou republiku mezi evropské země s nejnižším genderovým rozdílem. 22 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED (International Standard Classification of Education), která byla vypracována UNESCO v roce 1976, člení vzdělání do 7 úrovní. Úrovni ISCED 2 odpovídá v českém vzdělávacím systému: 2. stupeň základní školy (6. - 9. ročník), 2. stupeň speciální základní školy, 1. a 2. ročník 6letého gymnázia, 1. až 4. ročník 7 a 8letého gymnázia či konzervatoří, učiliště se zvlášť upravenými plány, praktické školy, pracovní stupně pomocné a zvláštní školy. 23 Kvalitativní hledisko je možné zohlednit prostřednictvím jiných indikátorů, např. indexu očekávané délky zdravého života. 34 5. Závěry Indikátory sociální exkluze přijaté v Laekenu opomíjejí řadu významných dimenzí sociálního vyloučení a charakterizují především příjmovou chudobu a dlouhodobé vyloučení na pracovním trhu. Je přitom významné, že nezachyceny zůstávají právě dimenze, které vedly k posunu od konceptu chudoby ke konceptu sociální exkluze. U některých indikátorů pak není zřejmá přímá vazba na koncept sociální exkluze (např. očekávaná délka života). Zvolené indikátory navíc nejen zcela opomíjejí kvalitativní aspekty sociálního vyloučení, ale nezahrnují ani sociální skupiny a kategorie, které jsou jím nejvíce ohroženy - například bezdomovce, osoby žijící v institucích sociální péče ad. Největší důraz je kladen na chudobu v jejím relativním pojetí, tedy vzhledem k životnímu standardu v dané společnosti, který je vyjádřen jako poměrná část příjmového mediánu. Takováto míra chudoby vypovídá snad o vyloučení z určitého životního standardu, který je v dané společnosti ještě považován za přijatelný (ačkoliv ani toto nemusí obecně platit), nevypovídá však o skutečném vyloučení ze spotřeby. Vyloučení ze spotřeby, ke kterému může docházet i v situaci mimo relativní chudobu, přitom představuje vyloučení v jednom ze základních společenských systémů a ovlivňuje také další významné dimenze sociálního vyloučení (například prostorovou dimenzi nebo vyhlídky do budoucnosti). Koncept relativní chudoby vystihuje zřejmě jeden aspekt sociálního vyloučení v bohatých zemích s příjmovými nerovnostmi, nemusí však dobře indikovat sociální vyloučení v relativně chudších zemích s nízkými příjmovými nerovnostmi. Taková situace se zřejmě týká také České republiky. Z hlediska Laekenských indikátorů patří Česká republika v rámci zemí Evropské unie k zemím, které jsou sociální exkluzí méně postiženy. Podíl chudých je nízký (dokonce nejnižší ze všech zemí EU-25) a propad chudoby není příliš výrazný. Chudobou jsou výrazněji ohroženy určité sociální skupiny - jedná se především o nezaměstnané a o domácnosti osamělých rodičů se závislými dětmi. Významnými faktory nízké míry relativní chudoby v ČR je nízká míra sociálních nerovností a poměrně vysoká efektivita sociálních transferů v kombinaci s nízkou úrovní příjmového mediánu. Z hlediska exkluze na pracovním trhu je pro Českou republiku charakteristická vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti a také vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti, zejména pak ve srovnání se zeměmi EU-15. Nové členské země se potýkají s problémem dlouhodobé nezaměstnanosti často i ve větším rozsahu než ČR. 35 Kapitola 3. Subjektivní chudoba v ČR podle zjištění výběrového šetření pracovních sil 1. Úvod V této kapitole se věnujeme fenoménu chudoby. Využíváme přitom data VŠPS - je to jedna ze slibných možností jak opakovaně monitorovat problém chudoby a materiální deprivace na velkém vzorku populace, přitom ekonomicky efektivně. Zatím tato možnost u nás využita nebyla. Data za rok 2001 jsme zvolili proto, že časově odpovídají Šetření sociální situace domácností, ze které máme srovnatelná data, jež využíváme v první kapitole. Oproti první kapitole je zde ovšem kladen větší důraz na význam trhu práce na vnímání příjmové situace domácností, a proto se v této kapitole zaměřujeme především na domácnosti s členy v ekonomicky aktivním věku. Chudoba zůstává přes výrazný rozvoj současné společnosti významným problémem, který zasahuje mnohem širší část společnosti, než je na první pohled patrné. Skutečný význam a rozsah problému chudoby bývá někdy podceňován hned z několika důvodů. Jednak to, jakým způsobem chudobu vnímáme a posuzujeme, do značné míry závisí na námi využité definici tohoto problému (např. absolutní, relativní, objektivní či subjektivní). Zároveň můžeme i podle námi zvoleného způsobu chápání pojmu chudoba uplatňovat různě přísná měřítka. Např. tedy můžeme za chudé považovat 1) pouze tzv. jádro absolutně chudých (zjevná chudoba, neuspokojování základních životních potřeb) či 2) skupinu potřebných (ti, kdo nějak uspokojují primární životní potřeby, ale se zjevnými nedostatky) či 3) skupinu ohrožených (ti kdo žijí na námi zvolené hranici chudoby a těsně nad ní nebo ti, u kterých hrozí významné riziko náhlého propadu pod tuto hranici). Z možných hledisek vnímání chudoby (dle různého vymezení chudoby jako teoretického konceptu) jsme se rozhodli pro analýzu subjektivního vnímání příjmové situace domácností. Tato kapitola by v tomto ohledu mohla být chápána, snad právě pro svůj převážně popisný charakter, jako jakýsi ,,doplněk" k oficiálním statistikám, který se pokouší uplatnit toto ne příliš často reflektované hledisko. Za výrazný aspekt spojený s naším úhlem pohledu považujeme to, že chudoba se v rámci domácností reprodukuje, respektive přenáší se od osob s hlavními příjmy na ostatní závislé členy. Proto věnujeme pozornost nejen ekonomickému postavení jednotlivých členů domácností, ale také struktuře těchto domácností. Poznávacím cílem této zprávy tedy je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje postavení na trhu práce a ostatní vybrané charakteristiky členů domácnosti subjektivní vnímání příjmové situace těchto domácnosti. Vycházíme z hypotézy, že ekonomické postavení občanů vzhledem k trhu práce (tedy to, zda je člověk zaměstnán či nikoli, případně jak dlouho jeho nezaměstnanost trvá) ovlivňuje jeho subjektivní vnímání příjmové situace domácnosti, ve které žije. Příjmová situace domácností je ovšem ovlivňována ekonomickým postavením všech jejích členů. Jinak se projevuje ztráta zaměstnání v rodině, kde práci ztratil jediný pracující (přednosta domácnosti) a jinak v domácnosti, kde pracuje nebo má jiný významný příjem více členů. Do situace nezaměstnaných občanů a jejich domácností významným způsobem zasahují také systémy sociální ochrany, které chrání tyto občany před přímými dopady ztráty příjmu při ztrátě zaměstnání. Lze předpokládat, že význam těchto systémů pro příjmovou situaci domácností roste tím více, čím větší část celkových příjmů domácnosti dávky tvoří a také zároveň s tím, jak se prodlužuje doba trvání nezaměstnanosti (docházejí úspory a příjmy domácnosti nestačí na větší výdaje). Z hlediska významu sociálních dávek věnujeme pozornost především příjemcům dávek sociální péče, a to z toho důvodu, že předpokládáme vyšší úroveň subjektivní chudoby a materiální deprivace mezi příjemci těchto dávek. Tento předpoklad vychází ze speciální povahy těchto dávek určených jako dávky ,,dna sociální sítě". Jejich poskytování je totiž legislativně podmíněno předchozím vyčerpáním 36 vlastních zdrojů, navíc v případě nezaměstnaných s nárokem na příspěvek od ÚP jsou tyto dávky poskytovány až po 6 měsících nezaměstnanosti (případně dříve dorovnáním do životního minima domácnosti). 37 2. Zvolená metoda a použitá data Tato výzkumná zpráva využívá sekundární analýzu dat získaných šetřením Českého statistického ústavu nazvaného ,,Výběrová šetření pracovních sil" provedeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2001. ,,Předmětem šetření ve VŠPS jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby bydlící ve vybraném bytě nepřetržitě po dobu minimálně 3 měsíců, přičemž není rozhodující a není ani sledováno, mají-li zde pobyt trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený.....U osob mladších než 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15-ti let se vyplňují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních (ČSÚ 2002 - základní metodické přístupy)". VŠPS je kontinuální šetření, jehož výsledky jsou vyhodnocovány a publikovány ve čtvrtletní periodicitě. Výsledky šetření jsou zveřejňovány dva měsíce po skončení čtvrtletí. Výběrový soubor zahrnoval ve 4. čtvrtletí 2001 necelých 25 tis. (24 860) bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno více než 63 tis. (63376) respondentů všech věkových skupin. Z nich je přes 54 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Všechny údaje zjištěné VŠPS byly převáženy četností jednotlivých věkových skupin mužů a žen vypočtenou na základě koncových stavů demografických dat k 31. 12. 2000. (Pro podrobnější informace o datovém souboru viz ČSÚ 2002).24 Respondenti VŠPS odpovídali na otázku, zda považují příjmovou situaci své domácnosti za velmi dobrou, spíše dobrou, spíše špatnou či velmi špatnou25 . V této práci jsou nejčastěji sledováni respondenti ve všech čtyřech definovaných kategoriích ekonomického postavení (zaměstnaní, nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní a příjemci dávek sociální péče) samostatně. Je podstatné, že tyto kategorie se v některých případech překrývají (tj. dlouhodobě nezaměstnaný je také zařazen v kategorii nezaměstnaní (celkem) a současně může být i příjemcem dávek sociální péče). Při našem výzkumu bylo nutné vytvořit na základě existujících dat nové proměnné zahrnující doposud nesledované charakteristiky respondentů (především o demografickém složení jejich domácností ve vztahu k ekonomickému postavení respondentů). Pro popis 24 Metoda přepočtu dat na úhrn populace standardně používaná ve VŠPS by mohla mít vliv na určité zkreslení výsledků analýzy v těch případech, kde došlo k malé četnosti zastoupení v jednotlivých kategoriích třídících proměnných. Z tohoto hlediska považujeme ale četnosti zastoupení v jednotlivých kategoriích ve většině případů za dostatečné, protože přesahují počet n=200 a pouze výjimečně jsou menší než n=100 (s výjimkou tabulek 2.20 a 2.21). 25 Námi využívaná otázka v šetření VŠPS 2001 (část A, otázka 11) zněla: Považujete současnou příjmovou situaci vaší domácnosti za: 1 - velmi dobrou, 2 - spíše dobrou, 3 - spíše špatnou, 4 - velmi špatnou. Formu otázky a výsledky šetření je možné porovnat s dalšími výzkumy sledujícími subjektivní vnímání příjmové situace domácností provedenými v České republice. Jedním takovým šetřením byl např. panel 812 nezaměstnaných v sedmi okresech ČR v roce 2000, v němž byl použit český překlad otázky z Centre for Social Policy (CSP) (viz Gallie, 1999). V tomto panelu bylo subjektivní vnímání příjmové situace domácnosti zjišťováno otázkou: Jak vycházíte se svými příjmy? 1 - s velkými obtížemi, 2 - s obtížemi, 3 - s jistými obtížemi, 4 - poměrně snadno, 5 - (velmi) snadno (viz Sirovátka, Mareš, 2003). V roce 2001 byla podobná otázka využita také v Šetření sociální situace domácností (Český statistický úřad), SSD (otázka B21): Jak vaše domácnost s tímto příjmem vycházela? 1 - s velkými obtížemi, 2 - s obtížemi, 3 - s jistými potížemi, 4 - docela snadno, 5 - snadno, 6 - velmi snadno. Velmi podobná položka vztahující se k "finanční situaci vaší domácnosti" byla v SSD zařazena i do baterie otázek uvedených: ,,Pro vyjádření míry spokojenosti v každém z uvedených okruhů použijte škálu od 1 do 6. Hodnocení 1 znamená, že nejste ani trochu spokojen/a, 6 znamená vaši úplnou spokojenost" (otázka C527). Otázka použitá v VŠPS 2001 se na první pohled odlišuje menším počtem variant odpovědí. Další odlišností je pravděpodobně to, že ve výzkumu VŠPS odpovídal na tuto otázku pouze jeden ,,reprezentant" z každé domácnosti (většinou přednosta domácnosti) i za ostatní členy, což v důsledku může do jisté míry zkreslovat dosažené výsledky. 38 původních proměnných viz ,,ČSÚ 2002: metodické vysvětlivky", seznam námi nově vytvořených proměnných a jejich popis je uveden v příloze 2. 2.1 Popis výběrového souboru podle vybraných charakteristik V této části práce se zabýváme základním popisem výběrového souboru VŠPS podle zvolených charakteristik. Tyto charakteristiky byly posuzovány u čtyř základních kategorií respondentů: zaměstnaných, nezaměstnaných, dlouhodobě nezaměstnaných (nad 6. měsíců) a u příjemců dávek sociální péče. V příloze ke kapitole (tab. 1.1) jsou tyto kategorie ekonomického postavení popisovány podle věku. Zde je patrně nejzajímavější vysoký podíl mladých lidí v kategoriích nezaměstnaných a příjemců dávek sociální péče, který kontrastuje s nižším podílem této věkové kategorie mezi dlouhodobě nezaměstnanými. Z toho lze usuzovat, že mladí lidé zpravidla opouštějí registry před uplynutím 6 měsíců a ve většině případů se nestávají dlouhodobě nezaměstnanými. Mezi zaměstnanými je vyšší podíl lidí nad 50 let (více než 20 procent). Naopak podíl těchto lidí mezi nezaměstnanými či příjemci dávek sociální péče je mnohem menší. Tento menší podíl lze snad vysvětlit větší pracovní zkušeností, ale také větším stigmatem z nezaměstnanosti a tím, že starší pracovníci často využívají tzv. úniková řešení (např. předčasné důchody). V tabulce 1.2 jsou prezentovány ekonomické kategorie podle pohlaví respondentů. Na první pohled zde vidíme, že zatímco v kategorii zaměstnaných mírně převládají muži (57 procent), v ostatních třech kategoriích je tento poměr opačný. Zjištěné odlišnosti se ovšem nezdají být příliš podstatné. Tabulka 1.3 shrnuje významné rozdíly mezi kategoriemi ekonomického postavení způsobené úrovní dosaženého vzdělání. Mezi zaměstnanými je podíl respondentů se základním vzděláním velmi malý, v ostatních kategoriích ekonomického postavení jsou ovšem respondenti se základním vzděláním zastoupeni výrazně více (tvoří kolem 30 procent ve všech třech těchto kategoriích s tím, že jejich podíl mezi příjemci dávek sociální péče je dokonce více než 35 procent). Naopak vysokoškoláci jsou mezi nezaměstnanými zastoupeni minimálně (na úrovni frikční nezaměstnanosti) ale tento nízký podíl už s delším trváním nezaměstnanosti příliš neklesá. Můžeme konstatovat, že vzdělání je výrazným determinantem ekonomického postavení respondentů, přičemž lidé se základním vzděláním jsou v tomto ohledu na tom podstatně hůře než ostatní kategorie. Posuzujeme-li rozdíly mezi kategoriemi ekonomického postavení respondentů podle počtu nezaopatřených dětí, žádné výraznější odlišnosti nejsou patrné snad s výjimkou o několik procent vyššího podílu domácností se třemi a více dětmi v kategorii příjemců dávek sociální péče. Tento stav je přirozeným vyústěním celkově obtížnější příjmové situace mnohočlenných rodin. Jednotlivé typy domácností podle rodinného složení domácnosti (příbuzenských vztahů) jsou zobrazeny v tabulce 1.5. Nejčastěji zastoupenými kategoriemi jsou páry s jedním až dvěma dětmi následované kategorií bezdětných párů. Potvrzuje se, že v českém prostředí převládá nukleární typ rodiny bezdětné nebo s malým počtem dětí. Počet domácností s více dětmi je proti domácnostem s menším počtem dětí ani ne pětinový. Sledujeme-li jakým způsobem jsou mezi respondenty zastoupeny kategorie podle ekonomického postavení hlavy rodiny a partnera (tab. 1.6), jsou nejčastější kategorií domácnosti se dvěma (oběma) zaměstnanými. Následují kategorie párů se dvěma seniory a s jedním zaměstnaným a jedním ekonomicky neaktivním členem. Bereme-li v úvahu ekonomické postavení všech členů domácnosti, pak jsou nejvýznamnějšími kategoriemi domácnosti s minimálně dvěma zaměstnanými členy ať již s dětmi či bez dětí, ale také částečně zaměstnané domácnosti s dětmi a domácnosti důchodců. Tabulka 1.8 popisuje strukturu ekonomického postavení příjemců dávek sociální péče. Mezi příjemci dávek sociální péče výrazně převažuje kategorie nezaměstnaných (kolem 90 procent), jedinou další trochu významnější kategorií jsou osoby s částečným invalidním 39 důchodem (tvoří přibližně 5 procent příjemců těchto dávek). Nezaměstnanost a nízká úroveň vzdělání (35 % základní vzdělání) jsou nejvýznačnějšími charakteristikami příjemců dávek sociální péče. 40 3. Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů VŠPS V této části práce hodnotíme subjektivní vnímání příjmové situace domácností respondenty.26 V této souvislosti nás zajímal především vztah mezi ekonomickým postavením respondentů a jejich vnímáním příjmové situace domácnosti a také význam dalších proměnných, které by mohly do tohoto vztahu intervenovat. Základní rozdíly v subjektivním vnímání příjmové situace domácnosti různých kategorií respondentů podle ekonomického postavení jsou uvedeny v tabulce 2.1. V kategorii zaměstnaných vnímá svou příjmovou situaci jako dobrou 60 procent respondentů, mezi příjemci dávek sociální péče je to ale jen 12 procent, takže již nyní lze říci, že ekonomické postavení členů výrazně ovlivňuje vnímání příjmové situace domácností. Nyní se v rámci definovaných kategorií ekonomického postavení zaměříme na jednotlivé další proměnné, které by mohly zjištěný vztah ovlivňovat. Nejprve popíšeme případné rozdíly v subjektivním vnímání příjmové situace domácnosti podle věkových kategorií respondentů. V kategorii zaměstnaných (tab. 2.2) nelze považovat věk za charakteristiku, která by příliš významně ovlivňovala vnímání respondentů ohledně příjmové situace jejich domácností. O trochu lépe vnímají svou situaci respondenti v nejvyšší věkové kategorii, což by mohlo být způsobeno nižšími náklady spojenými s odchodem závislých dětí z domácnosti rodičů. V kategoriích nezaměstnaných (tab. 2.3) a dlouhodobě nezaměstnaných (tab. 2.4) vnímají svou situaci o něco lépe respondenti z nejnižší věkové kategorie do 24 let (lze předpokládat, že důvodem je sdílení některých nákladů např. na bydlení s rodiči) a nejhůře respondenti v kategorii 45 - 50 let (u kterých lze předpokládat, že jsou sami živiteli rodin). V kategorii 45 - 50 let hodnotí svou situaci u obou skupin nezaměstnaných jako velmi špatnou téměř 40 procent respondentů a celkově jako špatnou kolem 85 procent respondentů. U prvních dvou kategorií (zaměstnaní a nezaměstnaní) neexistují výrazné rozdíly v posuzování příjmové situace domácností podle pohlaví. V kategoriích dlouhodobě nezaměstnaných (tab. 2.8) a příjemců sociální péče (tab. 2.9) vnímají svou situaci o něco hůře muži než ženy. Je otázkou, zda je to způsobeno tím, že finanční propad je u mužů při dlouhodobé ztrátě zaměstnání výraznější, zda se zde projevuje subjektivně vnímaná role živitele a s ní spojená odpovědnost za celou rodinu či zda se naopak jedná o osaměle žijící osoby. Úroveň dosaženého vzdělání u kategorie zaměstnaných (tab. 2.10) významně ovlivňuje hodnocení příjmové situace domácnosti. Zatímco v kategorii pracovníků se základním vzděláním považuje svou příjmovou situaci za dobrou pouze 41 procent dotázaných, v kategorii vysokoškoláků jí považuje za dobrou celých 80 procent respondentů. Zajímavý je také překvapivě významný rozdíl mezi dvěma středními kategoriemi respondentů. Středoškoláci s maturitou jsou na tom mnohem lépe než vyučení (ať již s maturitou či bez) a ti, kdo střední školu maturitou nezakončili. Potvrzuje se, že maturita je pro uplatnění na trhu práce a následně pro zajištění příjmu domácnosti relativně významná. To, že respondenti (ve stejné kategorii ekonomického postavení) s vyšším vzděláním vnímají svou příjmovou situaci obecně lépe než respondenti s nižším vzděláním se potvrzuje také u kategorie nezaměstnaných (tab. 2.11). Z nezaměstnaných respondentů se základním vzděláním a bez vzdělání hodnotí svou situaci jako velmi špatnou 44 procent respondentů a jako špatnou téměř 90 procent respondentů, v kategorii vysokoškoláků jí hodnotí jako špatnou ,,pouze" 60 procent. 27 Vysokoškoláci (a do jisté míry středoškoláci) jsou na tom lépe nejen 26 Pro podrobný popis výzkumné otázky a jednotlivých kategorií respondentů viz kap. 2. 27 Tento údaj není vzhledem k nízkému počtu respondentů v této skupině tak určující, podstatnější je celkově nízký počet vysokoškoláků mezi nezaměstnanými (vzhledem k celkovému zastoupení těchto skupin ve výběrovém souboru). 41 v období nezaměstnanosti, ale především tím, že jim vyšší kvalifikace umožňuje lépe se situaci nezaměstnanosti vyhnout. Tato skutečnost se jasně potvrzuje u podskupiny dlouhodobě nezaměstnaných (tab. 2.12). Zatímco vnímání příjmové situace zůstává s prodlužováním nezaměstnanosti u většiny skupin podle vzdělání stejné (o něco horší je u skupiny středoškoláků), počet nezaměstnaných v této kategorii je u vysokoškoláků a středoškoláků poloviční, zatímco ve skupině se základním vzděláním zůstávají dvě třetiny respondentů dlouhodobě nezaměstnané. Již na počátku nezaměstnanosti tíživá příjmová situace rodin osob se základním vzděláním se pravděpodobně v průběhu nezaměstnanosti ještě zhoršuje, respektive velmi vysoké procento respondentů ve špatné příjmové situaci v této kategorii (90 procent) v našem výběrovém šetření je ovlivněno skutečností, že většina z nich je dlouhodobě nezaměstnaná. To se potvrzuje u kategorie příjemců dávek sociální péče (tab. 2.13), ve které vnímá svou situaci jako velmi špatnou 53 procent respondentů se základním vzděláním. Zároveň je ale možné tvrdit, že momentální ekonomické postavení členů má pro domácnosti větší význam než dosažená úroveň jejich vzdělání, neboť nekvalifikovaní zaměstnaní jsou na tom v subjektivním vnímání příjmové situace přece jen o několik procent lépe než kvalifikovaní nezaměstnaní (vysokoškoláci). Dále nás zajímalo, do jaké míry ovlivňuje příjmovou situaci domácností počet nezaopatřených dětí. V kategorii zaměstnaných (tab. 2.14) hodnotí svou příjmovou situaci nejlépe (60 procent jako dobrou) respondenti, kteří děti nemají (zahrnuje svobodné i bezdětné partnery). Respondenti s jedním či dvěma dětmi hodnotí svou situaci téměř totožně (v 57 procentech jako dobrou). Předělem je zde zřejmě narození třetího a dalšího dítěte, protože z domácností se třemi a více dětmi hodnotí svou situaci jako dobrou jen 42 procent respondentů. U kategorií nezaměstnaných (tab. 2.15), dlouhodobě nezaměstnaných (tab. 2.16) a v kategorii příjemců dávek sociální péče (tab. 2.17) se potvrzuje stejný trend s tím, že lidí, kteří svou situaci vnímají jako velmi špatnou v každé následující tabulce o několik procent přibývá. Vzhledem k současné diskusi o změnách v sociálním instrumentáriu dávek pro mnohočetné rodiny (srovnej např. Baštýř et al. 2003) musíme brát v úvahu to, že mezi podíly respondentů, kteří vnímají svou příjmovou situaci nejhůře, neexistují vzhledem k počtu dětí až tak významné rozdíly, a to ani u kategorie zaměstnaných, kde nelze očekávat významnější vliv sociálních dávek. Na základě dostupných dat ovšem nelze jednoznačně konstatovat, zda u příjemců dávek sociální péče skutečně dochází díky úsporám z rozsahu k lepšímu vnímání příjmové situace. Lze pouze říci, že i kdyby se tato skutečnost potvrdila, rozdíl oproti příjemcům s menším počtem dětí by pravděpodobně nebyl nijak výrazný. To znamená, že dávky mohou za současného stavu těmto domácnostem pomoci k tomu, aby svou situaci vnímaly zhruba stejně jako domácnosti s menším počtem dětí, ale ne k tomu, aby jí vnímaly nějak výrazně lépe. Dalším možným faktorem ovlivňujícím vnímání příjmové situace domácností by mohlo být její demografické složení. Rozhodli jsme se při této analýze využít jako třídící znak reálné příbuzenské vztahy v domácnostech respondentů a nebrat při tom ohled na jejich věk (zavedením další proměnné ,,věk" by se analýza příliš zkomplikovala). V kategorii zaměstnaných (tab. 2.18) nejsou patrné až tak významné rozdíly, o něco hůře vnímají svou příjmovou situaci jednotlivci s dětmi a partneři se třemi a více dětmi. U kategorie nezaměstnaných (tab. 2.19) dochází k velmi výraznému zhoršení vnímání příjmové situace především v domácnostech jednotlivců, kde situaci hodnotí jako velmi špatnou téměř 60 procent respondentů.28 Je pravděpodobné, že příčin tohoto propadu je více. Snížené příjmy v domácnostech jednotlivců nemohou být v případě nezaměstnanosti kompenzovány příjmy 28 Dodatečná analýza ukázala, že tento nepříznivý trend se potvrzuje zhruba stejně ve všech věkových kategoriích nezaměstnaných jednotlivců s výjimkou kategorie do 24 let (kde je výrazně nižší). Počet respondentů v jednotlivých věkových kategoriích je už ale příliš malý na to, abychom mohli vliv věku zcela vyloučit. 42 jiných členů a zároveň jednotlivci nemohou uplatnit úsporu ze sdílených nákladů ani nejsou do takové míry chráněni systémem sociální ochrany jako ostatní typy domácností. Poměrně negativní vnímání příjmové situace osamělých rodičů se u kategorie nezaměstnaných ještě prohlubuje. U kategorií dlouhodobě nezaměstnaných (tab. 2.20) a příjemců dávek sociální péče (tab. 2.21) nacházíme velmi podobné souvislosti. V kategorii jednotlivci a partneři s rodiči nacházíme téměř totožnou situaci jako u kategorie jednotlivci s dětmi, ale první z těchto kategorií bohužel není v našem souboru dostatečně zastoupena, takže není možné tento závěr jednoznačně potvrdit. Pro zjištění, nakolik ekonomické postavení všech členů ovlivňuje subjektivní vnímání příjmové situace domácností (tab. 2.22) jsme využili nejprve typologii OECD (viz Sirovátka et al. 2002:113). Tento typ analýzy nemá význam provádět pro dosud využívané tři kategorie, a tak byla analýza provedena pro všechny respondenty v souboru. V typologii OECD jsou domácnosti respondentů rozděleny na plně zaměstnané (1 zaměstnaný jednotlivec nebo 2 a více zaměstnaných členů), částečně zaměstnané (1 zaměstnaný člen v domácnostech s více dospělými členy), nezaměstnané (kde nikdo není zaměstnaný) a domácnosti seniorů (s přednostou domácnosti starším než 65 let). Není překvapivé, že plně zaměstnané domácnosti (s více zaměstnanými členy) hodnotí svou situaci v 60 procentech jako dobrou, zatímco u nezaměstnaných domácností je to pouhých 30 procent. Respondenti z domácností s jedním pracujícím hodnotili svou situaci kladně ve 43 procentech případů a respondenti z domácností seniorů jí hodnotili jako dobrou ve více než polovině případů, tedy celkově o něco lépe než částečně zaměstnané domácnosti. Nízký příjem je tedy významnou hrozbou nejen v domácnostech nezaměstnaných, ale částečně také v některých domácnostech s pouze jedním pracujícím. Pro posouzení vlivu ekonomického postavení členů domácnosti na subjektivní vnímání příjmové chudoby jsme kromě výše zmíněné typologie OECD využili ještě dalších dvou odlišných způsobů třídění znaku ekonomické postavení. Důvodem pro toto ,,ztrojení" je naše snaha o získání co nejpřesnější informace o různých hlediscích tohoto problému. Ve druhém případě jsme pro zhodnocení využili pouze ekonomické postavení hlavy rodiny (osoby v čele domácnosti) a partnera/partnerky (tab. 2.23), protože jsou to často osoby, jejichž příjem je pro rozpočet domácnosti nejvýznamnější. Z tabulky je patrné, že nejhůře svou situaci vnímají domácnosti, kde žijí nezaměstnaní jednotlivci nebo jsou oba partneři nezaměstnaní (přibližně 1,5 procenta respondentů, z nichž přes 90 procent jí hodnotí jako špatnou), a také domácnosti s nezaměstnaným a neaktivním členem (zhruba 1 procento respondentů). Tato situace (nezaměstnaný a neaktivní) vede k významnému propadu vnímání příjmové situace, srovnáme-li jí se situací domácnosti, kdy je jeden z partnerů zaměstnán a druhý neaktivní. Domácnosti s pouze jedním ekonomicky aktivním členem na tom zřejmě z hlediska příjmové situace nejsou až tak špatně, čelí ovšem významnému riziku ztráty životní úrovně, pokud ,,živitel domácnosti" ztratí zaměstnání. Členové domácnosti, v nichž se mezi partnery vyskytuje nezaměstnaný, hodnotí svou situaci vždy o něco hůře než podobné domácnosti s ekonomicky neaktivním členem. Celková situace domácnosti je zobrazena v tabulce 2.24. Tato tabulka zahrnuje ekonomické postavení všech jejich členů a počet nezaopatřených dětí. Nejhůře svou situaci hodnotí členové domácností jednotlivců bez zaměstnání s dětmi i bez dětí a domácnosti párů bez zaměstnání s dětmi i bez dětí. Zaměstnání, byť i jen jednoho člena domácnosti příjmovou situaci domácnosti výrazně zlepšuje, a to dokonce i v domácnostech jednotlivců. Nejlépe svou situaci hodnotí domácnosti s více zaměstnanými (v 60 procentech jako dobrou). Přítomnost děti (srovnáváme-li domácnosti se stejným počtem zaměstnaných členů) má jistý vliv na zhoršení vnímání ekonomické situace domácností, který je větší v domácnostech dospělých jednotlivců. V domácnostech s více dospělými členy tento vliv, byť patrný, není zřejmě tak významný. 43 Další významnou skutečností, která ovlivňuje příjmovou situaci domácností, je region, kde rodina bydlí. Specifika lokálních trhů práce ovlivňují nejen míru nezaměstnanosti, ale často také výši příjmu a povahu práce samotné. Pro zhodnocení vlivu regionu bydliště jsme zvolili poněkud jiný přístup než dosud a sledovali jsme všechny ekonomicky aktivní obyvatele, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní (tab. 2.25). Regionem, kde obyvatelé hodnotí svou situaci nejlépe, je Praha (přes 70 procent jí hodnotí jako dobrou), ale také např. Karlovy Vary a překvapivě Ústí nad Labem (oba kolem 60 procent). Nejhůře hodnotí svou situaci respondenti z olomouckého regionu (pouze 45 procent jí hodnotí jako dobrou). 44 4. Materiální deprivace a její vztah k subjektivnímu vnímání příjmové situace domácností Součástí výzkumu VŠPS jsou také otázky zaměřené na vybrané složky materiální deprivace (v podstatě se jedná o některé základní životní potřeby). Sledovali jsme subjektivní vnímání míry uspokojování těchto potřeb ve čtyřech výše zmíněných kategoriích podle ekonomického postavení a současně vztah mezi vnímáním uspokojení jednotlivých potřeb a celkovým vnímáním příjmové situace domácnosti vyjádřený korelačním koeficientem. V kategorii zaměstnaných (tab. 3.1) 95 procent respondentů uvádí, že jim příjmy stačí k uspokojování základních životních potřeb. Toto číslo je opravdu vysoké a potvrzuje, že v ČR nedochází v domácnostech ,,zaměstnaných" k masovému výskytu absolutní chudoby. Tato skutečnost koresponduje s výsledky prezentovanými v předchozí části práce, ale je třeba brát v úvahu, že šetření typu VŠPS do jisté míry počet absolutně deprivovaných zkresluje, protože nezahrnuje občany bydlící nestandardním způsobem (ubytovny, ústavní zařízení, bezdomovci). Téměř 80 procent respondentů v domácnostech se zaměstnanými členy uvedlo, že jim příjem umožňuje udržovat vybavení domácnosti, ovšem pouze 40 procent považuje tento příjem za dostatečný pro obnovu tohoto vybavení. Vnímání adekvátnosti příjmu v položkách uspokojování zájmů a koníčků a možnosti sportu je v této kategorií rozloženo poměrně rovnoměrně, nejhůře ze všech položek respondenti vnímají možnost zaplatit zahraniční dovolenou, kdy téměř 60 procent uvedlo, že si to rozhodně nemohou dovolit. Rozložení odpovědí v jednotlivých otázkách naznačuje, že tito respondenti mají určité problémy s většími jednorázovými výdaji, jako je obnovení vybavení či zaplacení zahraniční dovolené, což potvrzuje i odpověď na otázku o možnosti spořit (kde více než polovina respondentů uvedla, že jim to jejich příjmy neumožňují). Korelační koeficient mezi jednotlivými položkami a celkovým vnímáním příjmové situace domácností je ve všech případech vyšší než 0,3, což naznačuje, že tato položka je vcelku vhodným měřícím nástrojem pro posuzování zvoleného problému. Při posuzování kategorie nezaměstnaných si můžeme na první pohled povšimnout, že korelační koeficienty mezi jednotlivými položkami jsou ve všech případech vyšší než u kategorie zaměstnaných. Jednou z příčin by mohlo být to, že nezaměstnaní intenzivněji vnímají nedostatky v jednotlivých položkách (své potřeby), a proto si také intenzivněji uvědomují dostatečnost či nedostatečnost svého příjmu pro jejich uspokojování. Situace se oproti kategorii zaměstnaných ve všech položkách zhoršila, příjem postačuje k uspokojování základních životních potřeb, ale neumožňuje kromě větších výdajů a tvorby úspor ani zbytné výdaje, jako jsou výdaje na kulturu a koníčky. U kategorie dlouhodobě nezaměstnaných se tento trend potvrzuje (peníze stačí pouze na základní potřeby a na údržbu vybavení, např. tvorba úspor není takřka vůbec možná). Příjemci dávek sociální péče jsou na tom ještě o něco hůře než dlouhodobě nezaměstnaní, kromě uspokojování základních životních potřeb a částečně údržby vybavení domácnosti jim příjmy nepostačují na výdaje na ostatní položky zpravidla ve více než 90 procentech případů. To je způsobeno pochopitelně také tím, že výdaje na první dvě položky jsou ve většině případů chápány jako nezbytné, a tudíž jsou hrazeny jako první. Shrnuto, podle dat VŠPS zjišťujeme: Příjemci dávek sociální péče se věkovou strukturou příliš neodlišují od ekonomicky aktivní populace (!), nízký je podíl starších ročníků, mírně převažují muži. Výraznou charakteristikou je nízké vzdělání (35 % základní), nicméně vyučení společně s maturanty převažují. Nejvýraznější charakteristikou je nezaměstnanost (92 % příjemců dávek), skoro 5 % jsou invalidní důchodci (převážně částečně invalidní), pod 5 % skupina v domácnosti, na rodičovském příspěvku. Minimální je počet pracujících chudých a starobních důchodců. 45 Subjektivní vnímání příjmové situace podle zde použité otázky odpovídá objektivnímu ukazateli chudoby (ten je podle EU poverty line 7,8 %): 7,7 % osob žije v domácnostech, kde přednosta signalizuje že příjmová situace je ,,velmi špatná". Největší rozdíl lze sledovat mezi zaměstnanými a nezaměstnanými (potažmo dlouhodobě nezaměstnanými či příjemci dávek sociální péče). V uvedeném pořadí se toto subjektivní vnímání zhoršuje: velmi špatně vychází s příjmy 5 % zaměstnaných, 31 % nezaměstnaných, 35 % dlouhodobě nezaměstnaných a 41 % příjemců dávek sociální péče. Věk respondentů přitom výrazně zhoršuje subjektivní chudobu, když například je mezi příjemci dávek sociální péče ve věku do 24 let podíl subjektivně chudých 26 %, ale ve skupině nad 45 až 50 je to kolem 50 % a obdobné rozdíly jsou sledovány u nezaměstnaných. Muži pociťují subjektivní chudobu výrazněji než ženy, nejvýraznější rozdíly jsou však zjištěny podle vzdělání. Například subjektivní chudoba příjemců dávek sociální péče se základní vzděláním je 53 %,¨vyučených 38 %, středoškoláků 26 % a vysokoškoláků 22 %. Je zajímavé, že v ohrožených skupinách nezaměstnaných a příjemců dávek úplné domácnosti s dětmi vnímají svou situaci lépe než neúplné domácnosti s dětmi, nejhůře ji ale vnímají jednotlivci (různých věkových skupin) nebo bezdětné domácnosti žijící ve vícegeneračních rodinách (až 60 % subjektivně chudých). Příjemci dávek sociální péče (a tím spíše nezaměstnaní) jsou schopni až na výjimky uspokojovat jen své základní životní potřeby, ale nemohou obnovovat vybavení domácnosti (72 %) a uspokojovat své kulturní zájmy a koníčky (62 %), o spoření ani nemluvě a značná část ani není s to udržovat vybavení domácnosti (32 %). 46 5. Závěry Cílem této kapitoly bylo ukázat, jakým způsobem ovlivňuje ekonomické postavení a ostatní charakteristiky členů domácnosti jejich vnímání subjektivní příjmové situace. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že proces reprodukce chudoby, o němž jsme psali na počátku, pravděpodobně existuje, ale je možné ho chápat jako oboustranný. Počet členů domácnosti a jejich různé ekonomické i demografické charakteristiky ovlivňují do značné míry proces redistribuce rodinného příjmu. Předpokládáme, že domácnosti redistribuují získané statky ve prospěch všech svých členů a že do jisté míry využívají k této redistribuci nějakého společného postupu (strategie) (viz Jordan et. al 1992), což ovšem neznamená, že by příjmy musely být nutně přerozdělovány spravedlivě nebo podle potřeb jednotlivých členů. Proto není z tohoto hlediska suma příjmů domácnosti a její rozdělení přepočet na členy domácnosti zcela průkazným indikátorem chudoby domácnosti. V tomto kontextu nabývají subjektivní míry chudoby větší význam. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že ekonomické postavení členů má významný vliv na příjmovou situaci domácností. Nejvíce důsledky nepříznivé příjmové situace dopadají na osoby nízko kvalifikované, na osoby žijící osaměle, na osoby s vyšším počtem závislých členů a na osoby v domácnostech, kde nikdo nepracuje. V této souvislosti lze doložit, že přítomnost byť i jen jediného pracujícího člena v domácnosti je výrazným přínosem pro subjektivní vnímání příjmové situace domácnosti. Specifickou kategorií zasluhující si pozornost jsou domácnosti jednotlivců, kteří se v případě nezaměstnanosti dostávají do obzvláště nepříznivé životní situace. Tato kategorie přitom často bývá do jisté míry v systému sociální pomoci poněkud opomíjena, neboť není zpravidla vnímána jako kategorie ,,oprávněných". Naše zjištění do jisté míry korespondují s výsledky studie Mareše a Sirovátky (2003), kteří uvádějí mezi dlouhodobě nezaměstnanými 27,3 procenta respondentů vycházejících se svými příjmy s velkými obtížemi, zatímco v našem výzkumu hodnotí příjmovou situaci své domácnosti jako velmi špatnou 35 procent dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud sečteme v těchto otázkách všechny kategorie s negativním hodnocením příjmové situace, dostaneme se v obou případech k téměř identickému výsledku kolem 85 procent. Také z tohoto důvodu se domníváme, že příjmové chudobě a materiální deprivaci, především u některých kategorií dlouhodobě nezaměstnaných, by měla být věnována zvýšená pozornost. 47 Díl 2 Příjemci dávek sociální péče a jejich příjmová situace 1. Úvod V této části zprávy přinášíme další z průběžných výstupů projektu ,,Monitorování chudoby v ČR". Dlouhodobým záměrem projektu ,,monitorování chudoby" je, mimo jiné, vytvořit předpoklady pro pravidelné sledování indikátorů, jež podávají komplexní přehled o charakteristikách populace příjemců dávek sociální péče, zvláště pak o jejich počtu a struktuře, délce evidence v systému, struktuře jejich příjmů apod. V souladu se záměry vyjádřenými v úvodní zprávě k projektu reflektujeme možnost využití údajů z databází vybraných sociálních referátů, tedy institucí zajišťujících výplatu dávek sociální péče, k analýze problému chudoby. Hlavním cílem druhé fáze projektu je rozšíření sledování a analýzy databází způsobem, který zajistí možnost komplexnějšího monitorování klientely odborů (útvarů) sociální péče na celorepublikové úrovni. Nyní tedy předkládáme analýzu opřenou o adekvátní a reprezentativní výběr jednotlivých lokalit v rámci celé ČR. 1.1 Účel analýzy a data Účelem zprávy je podat obraz dat o příjemcích dávek sociální péče z titulu nedostatečnosti příjmu (rodin a jednotlivců). Snažíme se též zpřehlednit praktický význam systémů sociálních dávek pro tyto skupiny z hlediska kompenzace jejich nedostatečných příjmů. Zdrojem analýzy jsou data o klientech sociálních referátů tvořených příjemci dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti. Cílem této fáze projektu je analýza počtu a struktury příjemců dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti na komplexnější, celorepublikové úrovni. Současně považujeme za významnou analýzu délky nepřetržité evidence v systému dávek sociální péče a analýzu struktury příjmů poživatelů dávek sociální péče včetně stupně jejich závislosti na dávkách. Stejně jako v předchozí fázi projektu jsme i v této fázi přistoupili ke sběru dat z databází jednotlivých (vybraných) referátů sociální péče ve vybraných lokalitách, navíc ale s ohledem na pokrytí celého území České republiky. Data jsme po určité metodické přípravě (definice dat a výsledný tvar matice jako zdroj dat) shromáždili s jistými organizačními problémy plynoucími z nedostatečné nařizovací kompetence VÚPSV ČR a MPSV pro získávání tohoto druhu informací. Oslovili jsme 67 institucí (obecních úřadů, městských úřadů a magistrátů) se žádostí o spolupráci na výzkumném úkolu. Z tohoto souboru institucí samosprávy se nám díky spolupráci pracovníků sociálních referátů v daných lokalitách podařilo získat primární data o příjemcích dávek u 40 z nich, přičemž ve čtyřech případech byla data pro další analytická zpracování nepoužitelná. Dále jsme provedli čištění získaných dat a následně analýzy přiměřenými statistickými nástroji (SPSS). Data o příjemcích dávek sociální péče byla seskupována s ohledem na požadavky analýzy, byly provedeny propočty relativních četností, průměrů, směrodatných odchylek, korelací aj., přičemž v druhé fázi analýzy byla konfrontována s demografickými analýzami v daných lokalitách, jejichž předmětem byly stejné proměnné určující charakter populace (věková struktura obyvatelstva, podíl obyvatelstva se základním vzděláním jako důležitý faktor ovlivňující míru nezaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, průměrná délka evidence v systému dávek, počet domácností v lokalitě v členění na úplné, neúplné a bezdětné, ekonomická aktivita atd. - rozvedeno v dalším textu). Tímto způsobem jsme získali data (jejichž validita je více či méně využitelná pro tento typ analýzy) ze 36 různých velikostních typů lokalit, s přiměřeným zastoupením lokalit s rozdílnou mírou nezaměstnanosti v rámci každého velikostního typu. To nám umožňuje vzájemná srovnání a 48 analýzu faktorů, které počty a strukturu příjemců sociálních dávek ovlivňují. Do analýzy bylo zahrnuto téměř 36 000 domácností sociálně potřebných příjemců sociálních dávek. Podrobněji jsou kritéria výběru lokalit včetně velikostního členění rozebrána v další subkapitole. Tento typ analýzy umožňuje s ohledem na přesnost vedení dané evidence téměř komplexní popis charakteristik příjemců dávek sociální péče k danému okamžiku v dané lokalitě (data pocházejí z evidencí referátů sociální péče s uzávěrkou k 30. 8. 2003). V analýze pracujeme s údaji za různé skupiny lokalit, přičemž vzájemnou komparací a hledáním faktorů ovlivňujících diferenciaci v datech sledujeme souvislosti mezi nimi. . 1.2 Komentář k výběru obcí pro analýzu Pro účely druhé fáze projektu předkládáme nyní vzorek obcí vybraných pro analýzu databází klientů sociální péče. Navržený vzorek slouží jako vstup do této fáze, v níž je hlavním cílem rozšíření sledování a analýzy databází způsobem, který zajistí možnost komplexnějšího monitorování klientely referátů sociální péče na celorepublikové úrovni. Výběrem jednotlivých lokalit v rámci celé ČR v dané chvíli vyhovujeme požadavku typové reprezentativnosti, samozřejmě s ohledem na nedostatky v evidencích dat použitých jako podklad pro analýzu. Při výběru jednotlivých spádových obcí (zde zastupujících referáty sociální péče) pro analýzu jsme vycházeli z několika kritérií, jež v konečném důsledku vedly k vytvoření reprezentativního vzorku referátů, který umožní monitorování dat na regionálních úrovních, přičemž jsme v jednotlivých regionech sledovali stejné proměnné určující charakter tamní populace. V úvahu byla brána vzájemná meziregionální srovnatelnost sídelních struktur zohledňující kritéria velikosti populace, lidnatosti spádové oblasti v rámci kraje (i v celorepublikovém srovnání), krajského uspořádání republiky a v neposlední řadě i míry nezaměstnanosti. Výsledkem je soubor 67 měst (27 náhradních) a obcí, které byly kontaktovány žádostí o spolupráci. Kritéria výběru 1. Krajské uspořádání republiky + hlavní město Praha - umožní celorepublikové zacílení monitoringu. 2. V rámci kraje výběr zástupců tří velikostních kategorií obcí v členění na krajská města, města okresního formátu, malé obce do 20 000 obyvatel. 3. Lidnatost kraje v celorepublikovém srovnání - zde jsme sledovali lidnatost kraje v rámci republiky (procentuální hodnota v prvním sloupci přiložené tabulky 1) pro účely rovnoměrného rozložení výběru. Větší výkyv v celorepublikovém průměru byl zjištěn pouze u krajů Středočeského, Jihomoravského, Moravskoslezského a Karlovarského (viz přiložená tabulka 1). 4. Podíl lidnatosti jednotlivých lokalit ve vztahu ke krajské populaci - výběr lokalit srovnatelných ve svém procentuálním podílu na krajské populaci v rámci kraje (mezikrajské srovnání těchto lokalit neúčinné vzhledem k rozdílnostem v charakteru osídlení jednotlivých krajů). Tento vzorek byl vybrán na základě lidnatosti okresů porovnáním průměru procentuálního zastoupení populace daného okresu na populaci kraje. Pro třetí velikostní kategorii (malé obce do 20 000 obyvatel) jsme použili hodnoty za daný okres v němž se tato obec nachází. 5. Jako doplněk uvádíme míru nezaměstnanosti ve vybraných lokalitách. Tato hodnota bude později zohledněna v konkrétních analýzách spádových oblastí pro vybraná sídla. 49 T a b u l k a 1 Vzorek obcí pro analýzu databází klientů sociální péče kraj obec náhradní obec 3 počet obyvatel v obci počet obyvatel v okrese procentní podíl na lidnatosti v kraji 4 míra nezaměst nanosti 5 Jihomoravský Brno 388 899 531 122 47,37 10,20 1 121 283 1 Znojmo 36 618 114 046 10,17 16,40 11,01 2 Boskovice (Blansko) 7 103 107 374 9,57 9,00 Hodonín 28 431 158 857 14,16 15,60 Hustopeče (Břeclav) 5 889 123 378 11,00 12,60 Zlínský Zlín 83 026 194 462 32,81 10,10 592 607 1 Vsetín 30 010 146 245 24,68 12,30 5,82 2 Staré Město (UH) 6 816 143 982 24,30 9,40 Kroměříž 30 056 107 918 18,21 11,50 Bystřice p. Hostýnem. (Kroměříž) 8 901 107 918 18,21 11,50 Olomoucký Olomouc 110 000 224 106 35,19 12,20 636 897 1 Šumperk 29 590 125 979 19,78 13,50 6,25 2 Konice (Prostějov) 3 095 109 502 17,19 13,40 Prostějov 49 868 109 502 17,19 10,30 Lipník nad Bečvou (Př.) 8 776 135 025 21,20 10,30 Moravskoslezský Ostrava 323 177 323 177 25,50 17,70 1 262 504 1 Opava 62 468 180 916 14,33 17,70 12,4 2 Rýmařov (Bruntál) 9 318 104 586 8,28 17,70 Nový Jičín 27 700 159 413 12,63 14,30 Jablunkov (Fr.-Místek) 6 712 226 497 17,94 14,90 Královéhradecký Hradec Králové 99 129 159 357 29,08 6,60 548 007 1 Trutnov 32 549 120 052 21,91 9,50 5,38 2 Hořice (Jičín) 9 245 77 410 14,12 8,30 Náchod 21 388 112 313 21,91 7,10 Nová Paka (Jičín) 9 443 77 410 14,12 8,30 Pardubický Pardubice 93 777 160 618 31,72 6,50 506 390 1 Chrudim 24 179 104 884 20,71 10,40 4,97 2 Choceň (Ústí n. Orlicí) 9 097 138 688 27,39 8,10 Svitavy 17 569 102 200 20,18 12,80 Lanškroun (Ústí n.Orl.) 9 919 138 688 27,39 8,10 Vysočina Jihlava 52 751 108 060 20,89 7,50 517 331 1 Třebíč 39 688 117 036 22,62 14,10 5,08 2 Světlá n. Sázavou (HB) 7 230 94 847 18,33 7,00 Havlíčkův Brod 24 572 94 847 18,33 7,00 Telč (Jihlava) 6 111 108 060 20,89 7,50 České Budějovice 99 708 178 088 28,50 4,90Jihočeský 624 176 1 Tábor 22 931 102 589 16,43 6,00 6,13 2 Třeboň (Jind.Hradec) 9 155 92 835 14,87 7,10 Písek 29 878 70 313 11,26 8,70 Milevsko (Písek) 9 320 70 313 11,26 8,70 Plzeňský Plzeň 173 000 173 000 31,53 7,60 548 684 1 Klatovy 23 345 87 659 15,98 8,00 5,4 2 Stříbro (Tachov) 8 166 51 100 9,31 10,00 Rokycany 14 619 45.553 8,30 8,00 Nýřany (Plzeň-sever) 7 151 73 405 13,38 6,80 50 Středočeský Kladno 72 325 150 017 13,34 10,20 1 124 128 1 Příbram 36 901 107 142 9,53 8,90 11,04 2 Mnichovo Hradiště (Mladá Boleslav) 8 513 112 191 9,98 4,90 Kolín 31 476 95 459 8,49 10,30 Dobříš (Příbram) 7 873 107 142 9,53 8,90 Praha 11521581 11,36 2 1152 158 3,80 Karlovarský Karlovy Vary 54 600 121 581 40,12 10,70 303 051 1 Cheb 31 931 88 671 29,26 8,00 2,98 2 Horní Slavkov (Sok.) 6 022 92 799 30,62 13,00 Sokolov 25 748 92 799 30,62 13,00 Kraslice (Sokolov) 7 556 92 799 30,62 13,00 Ústecký Ústí nad Labem 97 164 117 324 14,33 15,40 818 552 1 Děčín 53 938 133 601 16,32 15,90 8,04 2 Štětí (Litoměřice) 9 128 114 313 13,96 14,30 Litvínov (Most) 28 622 116 655 14,25 21,40 Duchcov (Teplice) 8 929 126 274 15,43 18,90 Liberecký Liberec 101 000 157 853 36,99 9,90 426 703 1 Česká Lípa 40 186 105 843 24,80 9,70 4,2 2 Semily 9 357 75 124 17,60 7,90 Jablonec n. Nisou 46 238 87 883 20,59 8,40 Frýdlant (Liberec) 7 608 157 853 36,99 9,90 pozn: 1 počet obyvatel v rámci kraje; stav k 30. září 2003 2 procentuální podíl krajské populace v národním měřítku 3 zástupné obce za obce vybrané v prvním kole kontaktování za účelem spolupráce 4 hodnoty vykazují procentuální zastoupení regionu v lidnatosti kraje, přičemž v případě malých obcí je zohledněna lidnatost regionu 5 míra nezaměstnanosti v regionu je zobecněna na úroveň daného regionu dle statistik příslušného úřadu práce i v případě malých obcí odmítnutá spolupráce data pro analytická zpracování nepoužitelná V tabulce 1 jsou hodnoty za jednotlivé vybrané spádové lokality tak, jak se nám je podařilo získat z databáze ,,Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001". Výše popsaným způsobem byly za účelem analýzy databází klientů systému dávek sociální péče vybrány lokality, jež nijak výrazně nevybočovaly svými průměrnými hodnotami zadaným kritériím výběru, zvláště pak kritériím srovnatelnosti v rámci regionu. Hodnoty za spády tvořené krajskými městy jsou ve vzorku aktuálních obcí mírně odlišné, což je však způsobeno především charakteristickou strukturou populace velkoměst. Ostatní hodnoty průměrů jsou s menšími odchylkami vzájemně srovnatelné (předposlední a poslední sloupec tabulky). Jak jsme již uvedli, pro spolupráci na projektu bylo osloveno 67 obcí, přičemž výstupy analýzy jsou tvořeny souborem 36 spádových lokalit, s nimiž se podařilo navázat bezproblémovou spolupráci. Ve výše uvedené tabulce jsou odlišným stínováním zvýrazněny obce, které musely být z předpokládaného vzorku pro analýzu vypuštěny. Je zřetelné, že největším problémem bylo navázání spolupráce s krajskými městy. Podařilo se nám získat databáze jen z určitých městských částí Prahy, Ostravy, Brna, celkově pak Zlína a Jihlavy, přičemž databáze poskytnutá magistrátem města Brna, Olomouce a Městským úřadem Šumperk byla z důvodu odlišné struktury sledování charakteristik klientů sociální péče nepoužitelná. 51 1.3 Výběr lokalit pro analýzu Pro účely analýzy, jejímž hlavním cílem je možnost srovnání určitých charakteristik populace klientů systému dávek sociální péče, jsme pro jednotlivé spádové oblasti, za něž byla data analyzována, použili 2 kritéria dělení do skupin: kritérium velikosti populace v daném spádu (zde byl vytvořen soubor čtyř skupin spádových obcí) a kritérium hodnoty míry nezaměstnanosti v daném spádu (jedná se o soubor tří skupin spádových obcí). Tímto způsobem jsme vytvořili dva soubory matic určené ke srovnání a následné analýze. Dané skupiny jsou uvedeny níže: Kritérium velikosti populace v daném spádu 1. skupina: spády do 20 000 obyvatel: Bystřice pod Hostýnem, Hořice, Choceň, Konice, Kraslice, Lipník nad Bečvou, Nová Paka, Rýmařov, Staré Město, Světlá nad Sázavou, Třeboň 2. skupina: spády do 50 000 obyvatel: Boskovice, Hustopeče, Cheb, Chrudim, Jablunkov, Kroměříž, Lanškroun, Litvínov, Rokycany, Sokolov, Trutnov 3. skupina: spády do 100 000 obyvatel: Česká Lípa, Děčín, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Kolín, Tábor, Vsetín, Znojmo 4. skupina: spády nad 100 000 obyvatel: Opava, Zlín, Moravská Ostrava, Praha 11, Praha 13, Praha 14 Ve čtvrté skupině obcí jsme se vědomě dopustili určitého zkreslení v souvislosti s velikostí populace ve spádových oblastech (ta samozřejmě v případě městských částí nedosahuje hodnot nad 100 000 obyvatel), nicméně strukturou populace jak celkové, tak i populace klientů systému dávek sociální péče a konečně i mírou nezaměstnanosti jsou spády velkoměst obecně ve výše zmíněných charakteristikách více homogenní než v ostatních skupinách. Kritérium hodnoty míry nezaměstnanosti 1. skupina: spády s mírou nezaměstnanosti do 7 %: Boskovice, Hořice, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Lanškroun, Nová Paka, Praha 11, Praha 13, Praha 14, Rokycany, Světlá nad Sázavou, Tábor, Trutnov, Třeboň, Zlín 2. skupina: spády s mírou nezaměstnanosti 7-10 %: Bystřice pod Hostýnem, Česká Lípa, Hustopeče, Cheb, Choceň, Chrudim, Kolín, Staré Město 3. skupina: spády s mírou nezaměstnanosti 10 + %: Děčín, Jablunkov, Konice, Kraslice, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Opava, Rýmařov, Sokolov, Vsetín, Znojmo, Litvínov, Moravská Ostrava Z výčtu jednotlivých spádových obcí a koneckonců i z tabulky1 je zřejmé, že se v omezení výběru projevuje problém spolupráce především s velkými (zde hlavně krajskými) městy. Mimo krajská města shora uvedená se nám nepodařilo navázat spolupráci téměř s žádným z oslovených magistrátů, zvláště pak v Čechách.29 29 Jak jsme se v jednotlivých fázích komunikace s magistrátními městy mohli přesvědčit, problém nenaplnění spolupráce na projektu spočíval zejména v tom, že magistrátní města nejsou z důvodu roztříštěnosti na jednotlivé městské části schopna zkompletovat data ve tvaru potřebném pro tento druh analýzy, zejména pak data, jež by komplexně charakterizovala strukturu klientů dávek na území všech spádových oblastí těchto měst. I v případě ochoty ke spolupráci na projektu se jevil časový horizont zhruba pěti měsíců ke kompletaci dat jako nedostatečný, popř. vyvstával finanční problém takového zpracování (mzdové náklady na zpracovatele, popř. finančně náročné zadání zpracování softwarové firmě). Tento problém se nutně projevuje i ve výstupech našeho 52 Pro skupiny spádových oblastí menších obcí nebylo uplatněno žádné výraznější omezení úplnosti dat pro možnosti srovnání, i když i zde jsme museli přistoupit k eliminaci některých proměnných charakterizujících strukturu klientů dávek sociální péče. Zastoupení menších spádových obcí ve vzorku pro analýzu bylo více méně rovnoměrné, s ohledem na celorepublikové rozložení, nicméně i zde se nám v některých krajích nepodařilo sesbírat rovnoměrně rozložená data tak, aby odpovídala objemu sběru dat v ostatních lokalitách. Největší problém se sběrem databází jsme zaznamenali ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde se nám podařilo získat data jen za jednu spádovou oblast. Naopak nejúspěšněji hodnotíme spolupráci s krajem Zlínským, kde databáze pro analýzy dodaly všechny oslovené referáty sociální péče. Přes výše uvedené problémy byl zajištěn výběrový soubor, jenž se v základních charakteristikách shoduje se základním souborem (viz kapitola 4.2). 1.4 Technické problémy analýzy V úvodu této subkapitoly bychom rádi odkázali na přílohu 1 k tomuto dílu výzkumné zprávy ,,Definice dat a postup zapracování dat do matice". Vzhledem k tomu, že jsme se v této fázi projektu snažili rozšířit analyzovaný vzorek populace výše uvedeným způsobem (tedy na výběr oblastí v rámci celé republiky), připravili jsme komplexní matici s charakteristikou proměnných, které byly předmětem našeho zájmu v souvislosti se strukturou populace klientů dávek sociální péče. I při vědomí specifického omezení, na něž jsme upozorňovali v pilotní fázi projektu a kterým je nejednotnost softwarového vybavení pro zpracování agendy na jednotlivých referátech, jsme na rozdíl od pilotní fáze oslovili pro spolupráci i referáty dle výše uvedeného klíče, bez ohledu na možnosti jejich technického zázemí pro zpracování námi zadané databáze. Zde jsme si ověřili, že nejednotnost software zapříčiňuje technickou obtížnost shromažďování primárních dat ze sociálních referátů tak, aby vyhovovala požadavkům jednotné definice, kategorizace a tvaru těchto dat. V pilotní studii byly analyzovány databáze referátů, jež používaly pro zpracování agend jednotný software, který zajišťovala firma PVT Vsetín. I v této fázi projektu jsme se setkávali s technickými problémy zpracování analýzy (podrobněji viz. dílčí zpráva ,,Příjemci dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti: jejich počty, struktura, příjmy - evidence z dat sociálních referátů", VÚPSV Brno - Tomáš Sirovátka, Robert Trbola, 12/2002). Skutečně znatelný důsledek decentralizace řízení dané agendy na pověřených obcích však přinesla až druhá fáze projektu, kdy již jednotnost software nebyla zohledněna. Jakkoliv je agenda (až na výjimky) vedena na PC, díky nejednotnosti softwarového vybavení nejsou určité referáty (zvláště pak ty, které spravují menší spádové oblasti) absolutně schopny naplnit prostřednictvím svého software zadanou matici údaji ze svých databází. V několika případech jsme se přesvědčili, že námi požadované charakteristiky byly do databáze zapracovávány ručně, což zaměstnalo několik referentek v přesčasových hodinách. Důvodem pro takový postup bylo ve většině případů nedostatečné technické zázemí pro komplexní sledování všech požadovaných charakteristik. Shodou okolností však tímto způsobem zpracované databáze byly až na drobné nedostatky téměř precizně připraveny k analýze (na rozdíl od jiných). V souvislosti s nejednotností databází pro zpracování agend jsme se setkali také s dalším problémem. Tím je finanční náročnost zpracovávání databází dávek sociální péče. Jednotlivé referáty jsou vybaveny softwarovými zařízeními, jež jsou podle objednávek obcí produkty různých IT firem. Dodaný software a veškeré statistické analýzy, ať už určené pro vlastní potřeby referátů (výroční zprávy, čtvrtletní výkazy apod.), tak tvorba specificky projektu. Data za moravská magistrátní města + městské 3 části Prahy nemohou být aplikována pro srovnání na celorepublikový průměr. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli v případě měst Ostrava a Praha pro analýzy konkrétních spádových oblastí těchto částí. 53 zadaných databází spadá pod metodickou i technickou správu těchto firem, přičemž převedení dat do tvaru určeného pro konkrétní druh analýzy bývá zpravidla různě, jak časově, tak i finančně náročné. Při zadání žádosti o spolupráci na výzkumném projektu jsme se setkávali s několika typy přístupů, od bezplatného naplnění naší matice, přes placenou službu řádově v tisících korunách (většinou se jednalo o poskytnutí databáze za finanční úplatu v průměru kolem 5 000 Kč) až po extrémní případy, kdy za nabídnutou databázi byla požadována částka v hodnotě vyšší než 100 000 Kč. Výše finanční částky za provedenou službu se odvíjela od požadavku té které konkrétní IT firmy, která měla s konkrétním městským úřadem uzavřenou smlouvu o správě softwarového zařízení. V případě vyšších finančních nároků jsme byli nuceni nabízenou databázi odmítnout, což v konečném důsledku ovlivnilo redukci vzorku vybraných lokalit. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý projekt a zpracování výstupů je časově náročné, nepovažujeme finanční úplatu za poskytnuté databáze za příliš významný problém (analýza může být do budoucna prováděna s delší periodou a na specifický požadavek). Problém zde ale spatřujeme především v nedostatečné kompetenci MPSV v oblasti zadání.30 S výše uvedenou nejednotností softwarové vybavenosti jednotlivých referátů spravujících systém dávek sociální péče souvisí dále nemožnost sjednocení metodiky zpracování dat (jaká data, jaké charakteristiky u klienta monitorovat), což v konečném důsledku vede ke znemožnění kontroly efektivity finančních prostředků vynaložených na chod systému a bezprostředně se tento stav odráží také v případné možnosti nadužívání některých druhů dávek klienty. Na tomto místě uvádíme zejména nejednotnost vedení údajů rozhodných pro přiznání dávky, chyby v jejich vedení, popř. nemonitorování některých údajů apod., (podrobněji viz. kapitola 1.5). Často nekorektní zpracování databází do formy předepsané zadanou maticí vedlo ve fázi zpracování k náročnému procesu čištění primárních dat. Snad kromě duplicit v databázích, jsme se při procesu čištění setkali s obdobnými problémy, jež jsou popsány již v pilotní fázi projektu (podrobněji viz. dílčí zpráva ,,Příjemci dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti: jejich počty, struktura, příjmy - evidence z dat sociálních referátů", VÚPSV Brno - Tomáš Sirovátka, Robert Trbola, 12/2002). Nyní se nám podařilo vyvarovat se nedostačujícího časového prostoru pro zpracování zadané matice. Jednotlivým referátům byla žádost o spolupráci doručena s dostatečným časovým předstihnem. I zde jsme se ovšem setkávali s kritikou obtížnosti takového zpracování z časových důvodů a nedostatečnosti personálního zázemí pro plnění takového úkolu. Přitom časový horizont pro zpracování tohoto úkolu byl téměř šest měsíců. Přes veškerá úskalí při zpracování primárních databází se nám nakonec podařilo eliminovat z analýzy momenty, které by v konečném důsledku mohly vést ke zkreslení výstupů a zde si dovolujeme vyjádřit poděkování zúčastněným referátům sociální péče, které i přes náročnost zadání naplnily svými databázemi vzorek klientů systému dávek sociální péče a umožnily nám tím vytvořit reprezentativnější soubor dat. 1.5 Validita dat Míra validity dat v jednotlivých databázích byla závislá na způsobu zpracování na oslovených referátech. Jak již bylo uvedeno v předchozí subkapitole, prakticky čistá data byla dodána zejména referáty, v nichž byla zadaná matice nouzově zpracována ručně, přičemž zaměstnankyně byly nuceny projít každou proměnnou identifikující klienta pro každý jednotlivý případ. Tento způsob zpracování zadání je však časově nezvládnutelný, zejména 30 Na tomto místě stojí za zmínku také skutečnost, že finančně náročným se stává provoz a statistické zpracování databází nasmlouvanými firmami ošetřením jednotlivých specifických požadavků na tvorbu konkrétních statistik, s nimiž referentky pracují. 54 v případě referátů, jejichž klientela několikanásobně přesahuje obvyklý počet případů stanovený pro jednoho zaměstnance. Ve větších spádových obcích, kde ke zpracování matice byl využit software, se míra validity dat lišila v závislosti na typu používaného software, přičemž není možno určit významnou souvislost mezi typem software a mírou validity dat. Významným problémem při zpracovávání databází byla nejednotnost zpracovávaných dat v souvislosti s kategorizací proměnných zadaných formou matice. V některých lokalitách nejsou některá data referáty monitorována vůbec, v jiných jsou vyplňována nedůsledně nebo vůbec. Neexistence jednotné metodiky pro zpracování databází tak znemožňuje nastavit určitý model, jímž by mohla být charakterizována populace klientů systému dávek sociální péče jednotným systémem proměnných a jednotně pro celé území. Důsledek této nejednotnosti je patrný v souboru tabulkových příloh k této zprávě, kdy jak v dílčích, tak i ve výsledných analýzách zohledňujeme pouze validní proměnné, přičemž pro potřeby určitých typů analýz jsme byli nuceni některé lokality vypustit ze sledování úplně. Stejně jako v předchozí fázi výzkumného úkolu, i zde jsme dospěli k závěru, že největší slabinou úplnosti charakteristik popisujících identifikaci domácnosti klienta jsou hodnoty vztahující se k oblasti jeho příjmů. Předepsané struktuře příjmů ke sledování neodpovídá více než polovina analyzovaných databází. Byli jsme tedy nuceni upustit od podrobnosti členění druhů příjmů a některé z nich sloučit pod proměnnou jednoho typu příjmu (důchody, SSP apod.). Vzhledem k významnosti problému nejasného a neúplného metodického zpracování databází na jednotlivých referátech sociální péče uvádíme níže některé výrazné nedostatky jmenovitě za jednotlivé spádové oblasti: 1. Databáze naprosto nevhodná pro zpracování analýzy (rozdílný formát dat, někdy i nepochopení zadání, neúplně vyplněné hodnoty apod. (4); 2. Některé z důležitých požadovaných proměnných nemonitorovány (nemocenské dávky, některé dávky SSP, některé druhy důchodů, zaopatřovací příspěvek, výživné) (19); 3. Nemonitorována doba evidence klientů v systému, popř. monitoring evidence zaveden krátkou dobu (9); 4. Nedůslednost či zjevné chyby při zpracování údajů (např. uváděny počty dětí v bezdětných domácnostech, hodnota počtu nezaměstnaných v jedné domácnosti příliš vysoká, nelogický vztah mezi jednotlivými proměnnými jež spolu bezprostředně popisně souvisí) (4); 5. Prakticky ve všech analyzovaných lokalitách byl problém vysledovat strukturu příjmů domácností klientů systému dávek sociální péče. Námi předepsaná podrobná struktura příjmů je uvozena z toho, co se po klientech požaduje doložit a tímto způsobem není sledována v podstatě v žádné z analyzovaných databází. V některých lokalitách nejsou příjmy sledovány vůbec, v jiných jen určité jejich složky. Z předchozího usuzujeme, že výše příjmů domácností klientů jsou na referátech sledovány v odlišných strukturách, respektive jednotnost zápočtu příjmů pro nárok na dávku se neprokázala ani v této identifikační proměnné. Výše uvedené nedostatky v primárních databázích významným způsobem ovlivnily náročnost zpracování, přičemž u některých typů analýz jsme byli nuceni omezit počet sledovaných případů tak, aby výstupy nebyly zkreslovány chybějícími identifikačními údaji o klientech. 55 2. Základní charakteristiky souboru příjemců dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti V této demografické analýze jsme, na rozdíl od předchozí fáze projektu, kdy jsme počty příjemců dávek sociální péče vztahovali k počtu ekonomicky aktivních v dané lokalitě, byli schopni pracovat s již dostupnými daty za jednotlivé domácnosti pocházejícími z databází ,,Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001". Veškeré charakteristiky odvislé od agregovaných údajů užitých v této analýze jsou k dispozici v přílohách 2 a 3 k tomuto dílu za každou lokalitu i za velikostní skupiny a celek. 2.1 Demografická analýza vzorku populace Stejně jako u předchozí analýzy dat referátů sociální péče byly i pro tuto demografickou analýzu za jednotlivé typy lokalit vybrány charakteristiky srovnatelné pro populaci všech sledovaných lokalit (ukazatele týkající se věkové struktury obyvatelstva, podílu obyvatelstva se základním vzděláním jako důležitým faktorem ovlivňujícím míru nezaměstnanosti, počty obyvatel i počty domácností, průměrné délky evidence příjemců dávek a míry nezaměstnanosti). V této fázi úkolu se snažíme rozšířit již získané poznatky na celorepublikovou úroveň bez ohledu na různá omezení typu jednotnosti softwarového vybavení referátů, předchozího zjišťování možnosti participovat na daném výzkumu apod. Pro účely interpretace demografických údajů ve zjednodušené formě popisujeme v této části stav populace v daných lokalitách dle jejich velikosti (velikosti populace v daném spádu) a pro větší přehlednost využíváme údajů z tabulky zobecňující data na úroveň velikostních skupin lokalit (viz následující tabulka 2). Kritéria hodnoty míry nezaměstnanosti v daných lokalitách si budeme všímat v další kapitole. T a b u l k a 2 Základní charakteristiky vybraných skupin populace podle velikostních skupin lokalit velikost spádové oblasti populace věk do 15 let populace věk nad 60 let populace se zákl. vzděláním míra nezamě- stnanosti PSD /CPD1 NEZPSD/ NEZ2 prům.dob a evidence v měsících do 20 000 obyv. 16,79 % 18,27 % 32,49 % 9,17 % 5,94 % 41,25 % 14,5 20 000-50 000 obyv. 16,88 % 17,49 % 33,25 % 9,98 % 7,53 % 44,77 % 19,3 50 000-100 000 obyv. 16,56 % 17,38 % 30,99 % 9,12 % 4,80 % 29,56 % 13,6 nad 100 000 obyv. 16,27 % 15,56 % 24,40 % 7,80 % 4,97 % 32,09 % 14,1 pozn.: 1/ podíl příjemců sociálních dávek na celkovém počtu domácností v regionu 2/ podíl nezaměstnaných příjemců sociálních dávek na celkovém počtu nezaměstnaných v regionu Z předchozí tabulky vyplývá, že věková struktura populace ve sledovaných lokalitách přibližně odpovídá celorepublikovému průměru (jde o zhruba dvě třetiny populace v produktivním věku). Mezi jednotlivými velikostními skupinami lokalit nejsou výrazné rozdíly v procentuálním zastoupení jak generace mladší 15 let (asi 16,5 %), tak zastoupení generace v postproduktivním věku (asi 17,5 %), přičemž o něco vyšší zastoupení této generace v populaci sledovaných lokalit jsme zaznamenali v malých obcích, naopak ve velkých městech je zastoupení této generace o něco nižší. Jak je však zřetelné z tabulky 3, na konci této kapitoly, v níž jsou uvedená agregovaná data za všechny sledované lokality, nelze úplně jednoznačně identifikovat vyšší podíl starší populace v menších lokalitách a stejně tak nejsou demograficky prokázány větší rozdíly mezi jednotlivými lokalitami v případě populace do 15 let věku. Naše zjištění tím potvrzují výstupy z předchozí části výzkumného projektu, ovšem zde již s uplatněním reprezentativního výběru. 56 Zjištění srovnatelná s výsledky předchozího výzkumného úkolu se nám potvrdila i v případě vzdělanostní struktury populace ve sledovaných lokalitách. Mezi jednotlivými lokalitami jsou znatelné rozdíly v procentuálním zastoupení jednotlivců se základním vzděláním na celkové populaci v produktivním a postproduktivním věku. Míra zastoupení populace se základním vzděláním v populaci sledovaných lokalit je nižší ve velkých městech, kde se pohybuje do 30 % (s výjimkou měst s již tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti - Ostrava, Opava, Znojmo apod.), zatímco v menších městech a malých obcích tato dosahuje hodnot nad 30 % (v některých případech až 40 % - Konice, Jablunkov). Ani v tomto případě však nelze jednoznačně tvrdit, že vzdělanost populace roste úměrně s velikostí lokality (s ohledem na to, že nám ze vzorku lokalit z výše popsaných důvodů vypadla některá velmi významná města okresního a krajského typu). Na rozdíl od předchozí části výzkumu se nám však v aktuálních výstupech objevuje vyšší procento zastoupení populace se základním vzděláním na produktivní a postproduktivní populaci sledovaných lokalit (30,1 % oproti 24,1 % z předchozího výzkumu). Takový výsledek je zřejmě opět důsledkem zastoupení lokalit participujících ve vzorku sledované populace (prakticky nulový podíl krajských měst na výzkumu, větší zacílení do malých měst). Upozorňujeme na významnou korelaci podílu populace se základním vzděláním s mírou nezaměstnanosti v dané spádové oblasti, což je zřetelné, mimo jiné, už i z tabulky 3 na konci této kapitoly. Obecně je míra nezaměstnanosti ve sledovaných lokalitách srovnatelná s aktuálním průměrem za Českou republiku. Kromě skupiny zahrnující spádové oblasti velkých měst se míra nezaměstnanosti pohybuje mezi 9 % a 10 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje skupina 2 (města do 50 000 obyvatel - téměř 10 %.) Ve velkých městech dosahuje hodnot do 8 %. Vazba mezi velikostní skupinou jako celkem a mírou nezaměstnanosti není však jednoznačná. Naopak je zřetelná korelace podílu počtu poživatelů dávek sociální péče s mírou nezaměstnanosti a stupněm vzdělání. S tím samozřejmě souvisí i případné znatelné rozdíly uvnitř jednotlivých velikostních skupin lokalit. Ve srovnání se skupinou lokalit s velikostí populace nad 50 000 je výrazně vyšší podíl příjemců dávek ve skupinách menších lokalit. Zatímco ve velkých městech činí tento podíl v průměru necelých 5 %, ve velikostně menších lokalitách (vztaženo ku počtu obyvatel) je tento podíl mezi 6 % až 8 %. Novou proměnnou charakterizující stav sledované populace ve vybraných lokalitách je podíl nezaměstnaných příjemců sociálních dávek na celkovém počtu nezaměstnaných v regionu. Protože se však jedná o proměnnou, která bude důkladněji sledována v části analýz klientů dávek, uvedeme zde jen stručně vztah k rozdílům mezi lokalitami z demografického hlediska. Významný rozdíl jsme zaznamenali mezi skupinami lokalit zahrnujících malé obce a menší města a skupinami lokalit s počtem obyvatel nad 50 000. Zatímco v první a druhé skupině lokalit je podíl nezaměstnaných příjemců sociálních dávek na celkovém počtu nezaměstnaných v lokalitě více než čtyřicetiprocentní, v lokalitách s vyšším počtem obyvatel se tento podíl pohybuje kolem 30 %. Sledujeme - li hodnoty tohoto podílu v podrobnější struktuře za jednotlivé sledované lokality v tabulce na konci této kapitoly, můžeme opět usoudit na korelaci s mírou nezaměstnanosti v dané lokalitě. Obecně nejvyšších hodnot vykazuje průměrná doba evidence v systému dávek sociální péče v lokalitách do 50 000 obyvatel (asi 19 měsíců). Průměrná doba nepřetržité evidence je nižší ve větších městech (lepší možnost pracovních příležitostí). Nelze však tvrdit, že by průměrná doba evidence v systému významným způsobem korespondovala s velikostí spádové oblasti. Jednotlivé hodnoty v podrobnějším přehledu v tabulce za textem nepotvrzují vazbu na velikost lokality, spíše jsou vyjádřením regionálních specifik. Navíc v případě některých lokalit je tento údaj monitorován krátkou dobu na to, aby byl srovnatelný v celku souboru s ostatními. 57 T a b u l k a 3 Demografický popis lokalit zahrnutých do analýzy velikost spádové regiony věk do 15 let věk nad 60 let zákl. vzdělání míra nezam. PSD/ CPD1 NEZPSD /NEZ2 prům. doba evidence do 20 000 Bystřice p. Host. 16,83 18,49 30,56 9,09 7,09 55,59 19,30 Hořice 16,23 19,50 28,66 5,96 2,19 26,01 18,80 Choceň 16,55 19,31 24,88 7,79 3,53 26,34 19,40 Konice 16,89 20,38 40,05 11,12 7,28 47,63 16,50 Kraslice 17,58 15,76 39,15 12,55 7,46 37,55 6,90 Lipník n.Bečvou 17,30 18,46 32,70 14,21 8,04 18,17 9,90 Nová Paka 16,45 19,54 28,38 5,44 3,70 50,42 15,60 Rýmařov 17,76 15,19 36,32 14,72 14,78 70,77 x Staré Město 15,50 18,24 36,82 8,17 4,44 37,42 17,40 Světlá n.Sázavou 16,80 16,68 29,29 4,83 2,20 33,46 20,40 Třeboň 16,46 19,71 31,60 5,56 2,24 23,84 15,80 do 50 000 Boskovice 17,26 18,43 29,94 6,80 5,07 53,97 14,90 Hustopeče 17,32 17,17 37,63 8,64 4,13 21,64 7,30 Cheb 16,54 15,85 35,17 9,22 12,46 45,82 13,50 Chrudim 17,08 17,83 26,66 8,74 5,89 47,08 9,20 Jablunkov 19,10 18,07 40,61 12,51 8,90 52,07 15,10 Kroměříž 15,92 18,95 27,67 10,63 2,87 3,84 x Lanškroun 17,51 16,39 34,34 5,32 5,10 61,37 18,00 Litvínov 15,49 18,39 37,56 20,03 18,90 75,45 30,30 Rokycany 15,97 19,89 28,58 6,96 2,59 17,87 28,10 Sokolov 18,09 15,68 39,05 11,75 6,52 37,78 15,10 Trutnov 16,82 16,30 31,10 6,79 5,06 52,48 18,50 do 100 000 Česká Lípa 18,86 12,95 31,77 7,91 3,82 28,27 19,20 Děčín 16,38 16,96 31,67 13,73 4,16 18,55 x Jablonec n.Nisou 16,08 16,99 28,62 5,98 4,13 x 10,40 Jihlava 16,16 18,24 29,32 5,90 3,95 47,42 19,30 Kolín 14,94 20,09 29,43 8,35 3,52 24,80 9,20 Tábor 16,30 18,56 27,98 6,01 3,34 39,78 11,20 Vsetín 16,87 17,50 31,17 11,44 10,62 70,10 x Znojmo 17,03 17,29 36,57 13,06 5,62 x 9,70 nad 100 000 Opava 16,99 17,65 30,46 10,04 5,77 31,72 17,70 Zlín 14,91 20,35 29,86 6,91 3,87 6,31 7,80 Mor.Ostrava 15,65 16,89 30,45 15,04 21,25 65,83 x Praha 11 12,57 13,66 17,43 5,08 1,83 18,41 17,90 Praha 13 19,71 9,18 18,59 5,11 0,72 8,63 10,60 Praha 14 18,23 14,36 20,46 5,65 2,59 31,42 13,90 pozn.: 1/ podíl příjemců sociálních dávek na celkovém počtu domácností v regionu 2/ podíl nezaměstnaných příjemců sociálních dávek na celkovém počtu nezaměstnaných v regionu x/ hodnoty nezjištěny Stejně jako výstupy předchozí části projektu byly ovlivněny nedostatečným zastoupením některých lokalit ve vzorku, i zde je poměrně nízký počet především krajských měst určitou slabinou ve zpracování analýzy, což se v konečném důsledku projevuje především v omezené možnosti zpracovávat některé z charakteristik populace klientů. Nicméně s ohledem na nejednotnost softwarového vybavení referátů sociální péče a možnosti technického zpracování databází se nám vcelku podařilo zajistit data, která mohou posloužit jako reprezentativní vzorek populace klientů těchto referátů a výsledky zpracování jsou použitelné jako zobecňující charakteristiky pro tuto populaci v rámci celé republiky. 58 2.2 Základní charakteristiky souboru příjemců dávek V této kapitole se budeme zabývat demografickou analýzou sledovaného vzorku lokalit jako celku a v druhé části ji doplníme komplexní analýzou klientů dávek sociální péče v těchto lokalitách. Zaměřili jsme se zejména na analýzu takových identifikačních charakteristik populace, jako jsou její věková a vzdělanostní struktura, míra ekonomické aktivity a míra nezaměstnanosti, rozložení typů domácnosti v populaci a některé další indikátory, jež považujeme za vhodné pro tento typ analýzy. V tabulce 4 je charakteristika struktury populace ve sledovaných lokalitách. Podařilo se nám vytvořit soubor asi 35 000 domácností příjemců dávek sociální péče, jejichž charakteristiky jsou sledovány níže. V analyzovaných lokalitách žije zhruba 1 500 000 obyvatel v 620 000 domácnostech. Vzhledem k tomu, že přednosta domácnosti je současně potenciálním klientem dávek sociální péče, vztahovali jsme údaj o počtu klientů k údaji o počtu domácností v dané lokalitě. Takto ve sledovaných lokalitách zjišťujeme v průměru asi 5,7 % podíl příjemců dávek sociální péče v relaci k počtu domácností. Tato hodnota prakticky potvrzuje výstup z předchozí fáze výzkumného úkolu (6 %), i když hodnota přepočtu byla v minulé analýze (2002) v důsledku nedostatku dat o domácnostech vztažena k ekonomicky aktivní populaci. Podíl příjemců sociálních dávek v úplných domácnostech na celkovém počtu úplných domácností tvoří zhruba 1,2 %. Dále je mezi příjemci sociálních dávek v daných lokalitách téměř 9 % neúplných domácností a nejvíce jsou mezi příjemci zastoupeny domácnosti jednotlivců, které tvoří více než 12 % podíl celkového počtu tohoto typu domácností ve sledované populaci. Věková struktura populace ve sledovaných lokalitách v podstatě odpovídá celorepublikovému průměru. Zhruba dvě třetiny populace jsou v produktivním věku, zatímco zástupci věkové kategorie do 15 let a nad 60 let se na celkové populaci podílí necelými 17 %. 53 % populace ve sledovaných lokalitách je ekonomicky aktivní, přičemž míra nezaměstnanosti za celek sledovaných lokalit je zhruba na celorepublikovém průměru (necelých 9 %). Téměř 30 % sledované populace dosahuje základního vzdělání, které, jak uvidíme v další části analýzy, významně koreluje s počtem příjemců dávek sociální péče a je významnou determinantou i pro výši hodnoty míry nezaměstnanosti v regionech. Podrobněji viz tabulka 4. T a b u l k a 4 Struktura populace ve sledovaných lokalitách poživatelé sociálních dávek celkem 35 178 celkem 619 393 100% úplné 342 344 55,27% neúplné 86 435 13,95% počet domácností bezdětné 190 614 30,77% počet obyvatel celkem 1 507 619 100% 0 -14 let 249 923 16,58% 15 - 59 let 1 002 520 66,50% věková struktura obyvatelstva 60+ 255 176 16,93% počet jednotlivců se základním vzděláním 296 661 celkem 799 812 53% zaměstnaní 728 709 91,11% ekonomicky aktivní nezaměstnaní 71 103 8,89% počet poživatelů sociálních dávek ku počtu domácností celkem 5,68% počet poživatelů z úplných domácností ku počtu úplných domácností 1,23% počet poživatelů z neúplných domácností ku počtu neúplných domácností 8,56% počet poživatelů z bezdětných domácností ku počtu bezdětných domácností 12,36% počet nezaměstnaných ku počtu ekonomicky aktivních 8,89% počet obyvatel se základním vzděláním ku počtu obyvatel v produktivním věku 29,59% 59 2.2.1 Počty a struktura příjemců dávek V následující části bude popsána zejména struktura domácností příjemců dávek sociální péče zohledňující členění těchto domácností podle typů na domácnosti úplné, neúplné a bezdětné vztažena k dalším výše uvedeným sledovaným charakteristikám. Budeme si všímat také stavu nezaměstnanosti v těchto domácnostech, počtu dětí v domácnostech s dětmi, charakteristik, jako jsou pohlaví klientů a doba evidence v systému dávek sociální péče. Jak ukazují následující tabulky 5 - 7, ve struktuře příjemců dávek sociální péče převažují zejména bezdětné domácnosti. Ty se na struktuře příjemců podílí téměř 70 %. Proto jim v kapitole 2.2.2 budeme věnovat větší pozornost. Druhou nejpočetnější skupinou jsou domácnosti neúplné, které v průměru představují zhruba 21 %. Domácnosti úplné se na struktuře příjemců podílejí necelými 12 %. Tato zjištění potvrzují s malými odchylkami naše výstupy z předchozí fáze výzkumného úkolu a v podstatě jsou v souladu se statistikou MPSV za celou republiku. T a b u l k a 5 Typ domácnosti x věková kategorie (řádkové relativní četnosti) věková kategorietyp domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem úplná 0,2 17,3 44,0 27,4 10,4 0,6 0,0 100,0 (4 202) neúplná 0,8 20,0 47,5 23,5 7,9 0,2 0,0 100,0 (7 356) bezdětná 0,3 40,3 17,9 12,7 20,3 5,3 3,2 100,0 (23 313) celkem 0,4 33,3 27,3 16,8 16,5 3,7 2,1 100,0 (34 871) Nejpočetnější skupinou příjemců dávek z hlediska věkových kategorií jsou převážně domácnosti mladých lidí ve věku mezi 19 a 35 lety (asi 61 %) ve všech typech domácností, v případě domácností s dětmi je to pak ještě věková kategorie do 45 let. Prakticky bezvýznamný podíl mezi příjemci dávek tvoří mladí lidé do 18 let a zástupci věkových kategorií nad 45 let (viz tabulka 5). T a b u l k a 6 Typ domácnosti x celkový počet dětí (řádkové relativní četnosti) celkový počet dětítyp domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem úplná 1,0 34,9 34,6 16,7 12,8 100,0 (4 212) neúplná 1,6 57,8 29,9 7,8 2,9 100,0 (7 399) bezdětná 99,5 0,3 0,1 0,0 0,0 100,0 (23 567) celkem 67,1 16,5 10,5 3,7 2,2 100,0 (35 178) Jak ukazuje předchozí tabulka, mezi příjemci dávek sociální péče převažují (upustíme-li od bezdětných domácností) domácnosti s jedním dítětem, a to především v neúplných domácnostech (téměř 60 %). Jistý procentuální podíl s počtem dětí 0 u úplných a neúplných domácností je způsoben neprůhlednou kategorizací těchto domácností v databázích jednotlivých referátů, popř. chybným naplněním matice. T a b u l k a 7 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti (řádkové relativní četnosti) počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem úplná 28,5 43,2 28,3 100,0 (4 088) neúplná 52,8 46,4 0,8 100,0 (7 095) bezdětná 19,7 74,1 6,2 100,0 (23 055) celkem 27,6 64,7 7,7 100,0 (34 238) 60 Podíl nezaměstnaných příjemců dávek se výrazně liší podle typů domácností. Zatímco v neúplných domácnostech je nejvyšší podíl příjemců dávek bez nezaměstnaného přednosty domácnosti (53 %), v případě úplných domácností je podíl domácností s nezaměstnaným členem (přednostou) téměř 72 % a v bezdětných domácnostech tento podíl tvoří dokonce téměř 81 %. Zatímco v bezdětných domácnostech je především nezaměstnanost hlavním faktorem ovlivňujícím vstup do systému dávek sociální péče, v neúplných domácnostech se často jedná spíše o nedostatečnou výši příjmu v domácnosti tvořené jen jedním z rodičů. Ve vztahu k počtu nezaměstnaných v domácnosti tvoří většinový podíl klientů dávek sociální péče domácnosti s jedním nezaměstnaným (65 %). T a b u l k a 8 Počet členů domácnosti x věková kategorie (řádkové relativní četnosti) věková kategorie počet členů 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem 1 0,3 41,3 18,5 12,8 19,0 4,9 3,2 100,0 (22 714) 2 0,3 24,3 38,0 17,2 17,2 2,8 0,2 100,0 (5 195) 3 0,7 16,4 46,4 26,8 9,1 0,4 0,1 100,0 (3 440) 4 0,8 13,8 48,0 29,8 7,3 0,3 100,0 (2 156) 5 0,4 9,3 51,4 33,7 4,7 0,2 0,1 100,0 (803) 6 a více 4,1 51,8 38,3 5,2 0,7 100,0 (562) celkem 0,4 33,3 27,3 16,8 16,5 3,7 2,1 100,0 (34 870) Ze sledování počtu členů domácností příjemců dávek sociální péče ve vztahu k věkovým kategoriím těchto příjemců jednoznačně vyplývá, že vedle bezdětných domácností (domácností jednotlivců) jsou nejčetnější skupinou příjemců dávek převážně domácnosti se dvěma a třemi členy (tvoří téměř 25 % podíl - viz tabulka 8) a jak již vyplynulo z tabulky 5, jedná se především o mladé domácnosti ve věku mezi 19 a 35 lety. Odhlédneme-li od nejčetnější skupiny bezdětných domácností, příjemci dávek sociální péče jsou zejména mladé neúplné rodiny a mladé rodiny s jedním dítětem s nedostatečným příjmem z jiných než sociálních zdrojů. T a b u l k a 9 Pohlaví x věková kategorie (řádkové relativní četnosti) věková kategorie pohlaví 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem muži 0,4 35,5 22,3 16,0 18,6 5,9 1,3 100,0 (15 893) ženy 0,4 31,4 31,5 17,4 14,7 1,8 2,8 100,0 (18 969) celkem 0,4 33,3 27,3 16,8 16,5 3,7 2,1 100,0 (34 863) Mezi příjemci dávek sociální péče jsou častěji zastoupeny ženy (54,4 %) než muži (45,6 %), (viz tabulka 9). Rozdíly v podílech zastoupení mezi pohlavími tedy nejsou tak výrazné, částečně je tento výsledek ovlivněn podílem samoživitelek na souboru klientů. Toto tvrzení dokládá i výraznější zastoupení žen ve věkových kategoriích mezi 19 a 45 lety (80 % podíl žen oproti 74 % podílu mužů). Jde o věkové kategorie, ve kterých se nachází většina domácností s dětmi (odsud možnost vyššího podílu samoživitelek). Naopak ve vyšších věkových kategoriích převládají mezi klienty zástupci mužské části populace, což může být způsobeno případnou nezaměstnaností vyplývající z omezených možností na trhu práce souvisejících právě s vyšším věkem. V následujících třech tabulkách (tabulky 10 - 12) uvádíme přehled některých typů závislostí ve vztahu k době evidence v systému dávek sociální péče. 61 T a b u l k a 10 Typ domácnosti x doba evidence v systému (řádkové relativní četnosti) doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36měs. 36+ měs. celkem úplná 33,1 22,3 16,7 8,9 19,0 100,0 (2 829) neúplná 31,9 21,8 19,8 10,3 16,3 100,0 (5 949) bezdětná 40,4 23,6 20,4 6,6 9,1 100,0 (17 135) celkem 37,6 23,0 19,8 7,7 11,8 100,0 (25 913) Z tabulky 10 je zřejmé, že nejvyšší podíl příjemců dávek se v evidenci referátů nachází maximálně půl roku (průměrně 37,6 %). Nepříliš výrazně se v této kategorii co do typů domácností od průměru odlišují pouze domácnosti bezdětné (41 %). V bezdětných domácnostech je patrný také vyšší podíl krátkodobých klientů do jednoho roku. Činí zhruba 65 %, zatímco v domácnostech s dětmi je tento podíl v průměru do 55 %. V ostatních kategoriích dle délky evidence v systému je zastoupení jednotlivých typů domácností rovnoměrně rozloženo. Výjimku tvoří bezdětné domácnosti opět v kategorii dlouhodobé evidence v systému (nad 36 měsíců), kde jich v evidenci zůstává jen 9 % na rozdíl od domácností s dětmi. Nicméně v dlouhodobé evidenci referátů (nad dva roky) zůstává téměř 20 % příjemců. Podíl příjemců ve vztahu k prodlužování doby evidence v systému u mladších věkových kategorií klesá, naopak u starších věkových kategorií podíl příjemců ve vztahu k prodlužování doby evidence v systému roste. Zajímavým zjištěním je, že podíl příjemců v rámci jednotlivých věkových kategoriích ve vztahu k prodlužování doby evidence začíná růst od 26 let věku. (viz tabulka 11). T a b u l k a 11 Doba evidence v systému x věková kategorie (řádkové relativní četnosti) věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem do 6 měs. 0,8 45,8 25,6 12,9 11,6 2,4 1,0 100,0 (9 593) 7-12 měs. 0,2 39,7 24,8 16,0 15,5 2,7 1,1 100,0 (5 906) 13-24 měs. 0,3 25,9 26,6 17,8 19,8 4,9 4,6 100,0 (5 102) 25-36 měs. 0,2 20,6 30,4 18,9 18,8 4,9 6,3 100,0 (1 976) 36 + měs. 0,3 11,4 32,4 22,2 23,9 5,4 4,5 100,0 (3 033) celkem 0,5 34,4 26,8 16,2 16,1 3,5 2,6 100,0 (25 610) Potvrzuje se zjištění o alarmující průměrné délce evidence v systému dávek sociální péče, která za celek sledované populace klientů činí 16 a půl měsíce (výstupy předchozího výzkumného úkolu zjistily 19 měsíců). Při sledování průměrné doby evidence však musíme odhlédnout od skutečnosti, že některé lokality tyto charakteristiky nesledují vůbec, některé mají systém sledování evidence zaveden po dobu nedostačující pro výstupy této analýzy (v příloze v tabulkách k jednotlivým spádovým oblastem v případě nesrovnalostí analýzu této proměnné neuvádíme). V tabulce 12 je uveden přehled průměrné doby evidence v systému v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů domácnosti. V celku sledovaných domácností se výrazněji liší pouze domácnosti bezdětné, v nichž průměrná doba evidence mírně přesahuje 14 měsíců, zatímco u ostatních typů je tato doba delší 20 měsíců. Obecně je možno vysledovat kratší průměrnou dobu evidence u domácností bez nezaměstnaného člena (kolem 15 měsíců v případě rodin s dětmi, 13 měsíců v případě bezdětných domácností). Hodnoty mediánu u každého typu domácnosti jsou téměř dvakrát nižší (9 měsíců), a to především z toho důvodu, že v populaci klientů dávek se nachází vysoký podíl dlouhodobých klientů (20% klientů je v evidenci systému déle než dva roky), což v konečném důsledku zvedá hodnoty průměru na výrazně vyšší úroveň ve srovnání s mediánem. 62 T a b u l k a 12 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet úplná 0 15,5 8 713 1 19,9 10 1 179 2 a více 30,4 17 813 celkem 21,9 10 2 705 neúplná 0 15,7 9 2 928 1 25,3 15 2 670 2 a více 22,3 10 47 celkem 20,3 11 5 645 bezdětná 0 13,4 9 4 145 1 14,3 8 11 699 2 a více 18,9 11 779 celkem 14,3 8 16 623 celkem 0 14,4 9 7 786 1 16,6 9 15 548 2 a více 24,7 13 1 639 celkem 16,4 9 24 973 V tabulce 13 jsou uvedeny některé korelace demografických charakteristik sledovaných spádových oblastí a charakteristik populace příjemců dávek sociální péče. Vzhledem k tomu, že byly již výše stručně popsány rozdíly mezi jednotlivými velikostními skupinami spádových oblastí a tyto budou podrobněji rozebírány v následující kapitole, zaměříme se zde pouze na popis jednotlivých vazeb mezi vybranými proměnnými. Jednotlivé velikostní skupiny lokalit se nijak významně neliší podle podílu mladé generace do 15 let věku. Jakkoliv se sledované lokality liší v míře nezaměstnanosti, korelační analýza ani u této identifikační proměnné neprokázala přímou souvislost s velikostí spádové oblasti. Vliv velikosti spádových lokalit se neprokázal ani na identifikační proměnné charakterizující zastoupení jednotlivých typů domácností mezi příjemci dávek sociální péče. Nelze tedy jednoznačně určit význam velikosti spádové oblasti na strukturaci podílů jednotlivých typů domácností ve sledované populaci. Určitý stupeň závislosti se dá vysledovat v případě velikosti spádové oblasti a populace nad 60 let věku, přičemž vyšší podíl starší generace je znatelný v menších lokalitách (Pearson = -0,399). Velikostní skupiny lokalit se však významně liší podle podílu populace v produktivním věku a podle vzdělanostní struktury (v podílu populace se základním vzděláním). Korelační koeficient mezi jejich podílem populace v produktivním věku a velikostní skupinou je 0,515 (ve větších lokalitách vyšší podíl populace v produktivním věku), zatímco mezi podílem populace se základním vzděláním a velikostní skupinou je Pearson = -0,465 (vzdělanostní struktura populace je horší v menších spádových oblastech). Z tabulky 13 dále vyplývá jednoznačná souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a počtem poživatelů sociálních dávek, a to bez ohledu na typ domácnosti (ve většině případů je Pearson = 0,700 a výše). Determinace závislosti na sociálních dávkách je v této souvislosti mimo jiné dána i mírou vzdělanosti, respektive podílem populace se základním vzděláním ve sledovaných oblastech, přičemž Pearsonův korelační koeficient mezi mírou nezaměstnanosti a podílem populace se základním vzděláním dosahuje hodnoty 0,584 (ostatní hodnoty identifikující závislost vzdělání a počtu příjemců dávek sociální péče jsou blíže rozvedeny v tabulce). Z korelace vyplývá, že nezaměstnanost je vyšší ve spádových oblastech s vyšším podílem nekvalifikované populace. Zřejmý je také vztah mezi podílem nezaměstnaných členů domácnosti a průměrnou délkou evidence (Pearson = kolem 0,400). 63 Tabulka 13 Korelace charakteristik spádových oblastí a příjemců dávek sociální péče charakteristika populace charakteristika příjemců dávek VELSP V15/CPO V59/CPO V60/CPO ZV/59 MNEZ P/CPD PÚD/ÚD PÚD/P PND/ND PND/P PBD/BD PBD/P NEZP/P NEZP/NEZ NEÚD/PÚD NEND/PND NEBD/PBD PDE VELSP 1 V15/CPO 1 V59/CPO ,515 1 V60/CPO -,399 -,429 -,834 1 ZV/59 -,465 -,468 1 MNEZ ,584 1 P/CPD ,466 ,787 1 PÚD/ÚD ,733 ,901 1 PÚD/P ,387 1 PND/ND ,506 ,772 ,767 ,642 1 PND/P -,412 -,416 1 PBD/BD ,543 ,722 ,922 ,709 ,655 -,565 1 PBD/P ,374 -,639 -,870 ,447 1 NEZP/P 1 NEZP/NEZ ,417 ,390 ,708 ,542 ,598 -,350 ,726 ,628 1 NEÚD/PÚD ,766 ,436 1 NEND/PND -,402 ,695 ,481 ,801 1 NEBD/PBD ,945 ,560 ,582 ,485 1 PDE ,375 ,403 ,488 1 pozn: VELSP velikost spádu V15/CPO podíl zástupců věkové kategorie do 15 let na celkovém počtu obyvatel V59/CPO podíl zástupců věkové kategorie od 15 do 59 let na celkovém počtu obyvatel V60/CPO podíl zástupců věkové kategorie nad 60 let na celkovém počtu obyvatel ZV/59 podíl obyvatel se základním vzděláním na počtu obyvatel v produktivním věku MNEZ míra nezaměstnanosti P/CPD podíl poživatelů SD na celkovém počtu domácností PÚD/ÚD podíl úplných domácností poživatelů SD na celkovém počtu úplných domácností PÚD/P podíl poživatelů SD v úplných domácnostech na celkovém počtu poživatelů SD PND/ND podíl neúplných domácností poživatelů SD na celkovém počtu neúplných domácností PND/P podíl poživatelů SD v neúplných domácnostech na celkovém počtu poživatelů SD PBD/BD podíl bezdětných domácností poživatelů SD na celkovém počtu bezdětných domácností PBD/P podíl poživatelů SD v bezdětných domácnostech na celkovém počtu poživatelů SD NEZP/P podíl nezaměstnaných poživatelů SD na celkovém počtu poživatelů SD NEZP/NEZ podíl nezaměstnaných poživatelů SD na celkovém počtu nezaměstnaných ve spádu NEÚD/PÚD podíl nezaměstnaných poživatelů SD v úplných domácnostech na počtu poživatelů SD v úplných domácnostech NEND/PND podíl nezaměstnaných poživatelů SD v neúplných domácnostech na počtu poživatelů SD v neúplných domácnostech NEBD/PBD podíl nezaměstnaných poživatelů SD v bezdětných domácnostech na počtu poživatelů SD v bezdětných domácnostech PDE průměrná doba evidence 2.2.2 Charakteristiky bezdětných domácností Vzhledem k tomu, že bezdětné domácnosti jsou nejpočetnější skupinou klientů systému dávek sociální péče ve sledovaných spádových oblastech (téměř 70 %), věnujeme jim v této části pozornost. Jelikož však tento typ domácností byl podrobněji analyzován v předchozí přehledové zprávě (viz Sirovátka, Kofroň, Trbola, 2003), soustředíme se zde jen na některá aktuální zjištění. Zajímali jsme se především o rozložení těchto domácností v rámci 64 věkových kategorií, počty členů v těchto domácnostech a rozdíly v zastoupení mezi příjemci podle pohlaví. Ve sledovaném souboru 35 178 příjemců dávek sociální péče tvoří bezdětné domácnosti více než dvě třetiny, konkrétně 23 312 domácností (viz tabulka 14). V průměru 95% příjemců dávek v těchto domácnostech tvoří jednotlivci. Zde se výsledky poněkud liší od výstupů předchozí analýzy, kdy podíl domácností s jedním členem tvořil asi 72 % všech příjemců dávek v bezdětných domácnostech. Je však nutno podotknout, že identifikační proměnná popisující počet členů domácnosti byla jednou z mála, které byly v aktuálních databázích zachyceny bezchybně. Nejpočetnější skupinou domácností jednotlivců jsou mladí ve věkové kategorii od 19 do 25 let. Ti se podílí na počtu příjemců dávek téměř 42 %. Rozložení těchto domácností v ostatních věkových kategoriích je více méně rovnoměrné, mezi 12 % a 19 %. Výjimku tvoří domácnosti jednotlivců v nejnižší a nejvyšší věkové kategorii. Jejich podíl na počtu příjemců dávek v tomto typu domácnosti je prakticky mizivý. Druhou nejčetnější skupinou bezdětných domácností jsou domácnosti dvou členů. Ty ve sledovaném souboru tvoří asi 4,2 %, přičemž výrazněji jsou zastoupeni ve věkové kategorii mezi 46 a 55 lety (46 %). Rozložení podílu příjemců v ostatních věkových kategoriích je opět rovnoměrné. Naprosto bezvýznamný podíl na počtu příjemců dávek představují bezdětné domácnosti s více než dvěma členy. T a b u l k a 14 Počet členů domácnosti x věková kategorie (řádkové relativní četnosti) věková kategorie počet členů 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem 1 0,3 41,5 18,1 12,5 19,2 5,0 3,3 100,0 (22 283) 2 0,1 11,0 12,3 16,3 46,0 13,6 0,7 100,0 (964) 3 53,8 26,9 11,5 3,8 3,8 100,0 (26) 4 59,1 22,7 9,1 9,1 100,0 (22) 5 54,5 27,3 18,2 100,0 (11) 6 a více 50,0 33,3 16,7 100,0 (6) celkem 0,3 40,3 17,9 12,7 20,3 5,3 3,2 100,0 (23 312) Z hlediska struktury bezdětných domácností jsme se dále zajímali o rozložení příjemců dávek sociální péče dle pohlaví v závislosti na jednotlivých věkových kategoriích. Výstupy jsou zachyceny v tabulce 15. T a b u l k a 15 Pohlaví x věková kategorie (řádkové relativní četnosti) věková kategorie pohlaví 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem muži 0,3 37,9 20,6 14,4 19,0 6,4 1,4 100,0 (14 302) ženy 0,4 44,1 13,7 10,0 22,2 3,6 5,9 100,0 (9 007) celkem 0,3 40,3 17,9 12,7 20,3 5,3 3,2 100,0 (23 309) Zatímco v souboru všech klientů převládaly mezi příjemci dávek ženy (54 %), v souboru příjemců z bezdětných domácností se na počtu klientů podílí muži 61,4 %, kdežto ženy pouze 38,6 %. Tato zjištění v podstatě odpovídají výstupům z předchozího výzkumu. Pomineme-li nepatrné podíly příjemců dávek v nejnižší a nejvyšší věkové kategorii, můžeme si všimnout výraznějších rozdílů v zastoupení jednotlivých věkových kategorií u mužů a žen. Zatímco v souboru žen převládá věková kategorie od 19 do 25 let (44 %) oproti podílu v souboru mužů (38 %), kategorie 25 až 45 let je více zastoupena u mužů (35 %) než u žen (23,7 %). Vyšší podíl kategorie mezi 46 a 55 lety mezi příjemci opět zaznamenáváme mezi ženami. Bezdětné domácnosti jsou značně nehomogenní skupinou. V souboru příjemců dávek sociální péče, jsou bezdětné domácnosti zastoupeny ve všech věkových kategoriích, 65 přičemž stabilní jádro tvoří především zástupci mladé a střední generace. Jsou to věkové skupiny, jež jsou nejvíce ohroženy chudobou. S největší pravděpodobností se jedná o domácnosti nezaměstnaných jednotlivců a především dávky sociální péče dorovnávají příjmy na úroveň životního minima. 2.3 Komparace vybraných lokalit podle velikosti (spádové oblasti) Pro účely srovnávací analýzy na základě velikosti jednotlivých spádových oblastí ve vybraném souboru jsme sídla, která jsou současně obcemi s pověřenou působností v oblasti výkonu sociálních služeb a výplaty dávek sociální péče, rozdělili do čtyř velikostních skupin podle počtu obyvatel tak, jak jsou uvedeny v následující tabulce 16. Kritérium dělení sídel je uvedeno v kapitole 1.3 v úvodu této zprávy. V tabulce jsou v řádcích pod sebou uvedeny jednotlivé identifikační charakteristiky, jak celkové populace v dané spádové oblasti, tak charakteristiky popisující populaci klientů dávek sociální péče. V textové části uvádíme souhrnnou tabulku. Dílčí analýzy za jednotlivé velikostní skupiny spádových oblastí jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto dílu výzkumné zprávy. T a b u l k a 16 Sjednocené skupiny lokalit - kritérium velikosti spádu (procentuální podíly) velikost spádu do 20 000 obyvatel 20 000-50 000 obyvatel 50 000-100 000 obyvatel nad 100 000 obyvatel celkem VĚKDO15/CPO 16,79 16,88 16,56 16,27 16,58 VĚK15-59/CPO 64,93 65,63 66,06 68,17 66,50 VĚK60+/CPO 18,27 17,49 17,38 15,56 16,93 ZV/VĚK15-59 32,49 33,25 30,99 24,40 29,59 MNEZ 9,17 9,98 9,12 7,80 8,89 PSD/CPD 5,94 7,53 4,80 4,97 5,68 PSDvÚD/ÚD 1,21 1,69 1,07 1,01 1,23 PSDvÚD/PSD 12,18 12,58 12,43 10,70 11,97 PSDvNEÚD/NEÚD 11,33 12,92 7,97 5,38 8,56 PSDvNEÚD/PSD 22,89 22,75 22,44 16,87 21,03 PSDvBD/BD 13,63 15,87 10,16 11,38 12,36 PSDvBD/PSD 64,93 64,66 65,12 72,43 66,99 NEZPSD/PSD 80,74 73,78 70,76* 68,95 70,47 NEZPSD/NEZ 41,25 44,77 29,56* 32,09 34,86 NEZvÚD/PSDvÚD 83,55 83,03 74,79* 46,21 69,37 NEZvNEÚD/PSDvNEÚD 54,73 56,29 51,07* 24,10 45,28 NEZvBD/PSDvBD 89,39 78,13 76,35* 82,76 78,57 PDE** 14,5** 19,3*** 13,6**** 14,1**** 16,0 PDEMED** 8** 11*** 8**** 8**** 9 pozn: CPO celkový počet obyvatel VĚKDO15 počet obyvatel ve věkové kategorii do 15 let VĚK15-59 počet obyvatel ve věkové kategorii 15-59 let VĚK60+ počet obyvatel ve věkové kategorii nad 60 let ZV počet obyvatel se základním vzděláním EA počet ekonomicky aktivních obyvatel NEZ počet nezaměstnaných obyvatel MNEZ průměrná míra nezaměstnanosti CPD celkový počet domácností PSD poživatelé sociálních dávek ÚD úplné domácnosti NEÚD neúplné domácnosti BD bezdětné domácnosti NEZPSD nezaměstnaní poživatelé sociálních dávek PDE průměrná doba evidence, (PDEMED průměrná doba evidence - medián) * soubor počítá s 90,1% validní proměnné nezaměstnaných členů domácnosti ** soubor počítá se zhruba 70% validní proměnné doby evidence v systému dávek *** soubor počítá se zhruba 96% validní proměnné doby evidence v systému dávek **** soubor počítá se zhruba 55% validní proměnné doby evidence v systému dávek 66 Všimneme-li si věkové struktury populace, zjišťujeme, že jednotlivé velikostní skupiny spádových oblastí se od sebe nijak výrazně neliší. Mírnou odchylku od průměru jsme zaznamenali pouze v případě velkých sídel nad 100 000 obyvatel (vyšší podíl populace v produktivním věku ­ 68 %, nižší podíl populace v postproduktivním věku - 15,5 %). Podíl příjemců dávek se základním vzděláním je nejnižší opět ve velkých sídlech (nad 100 000 obyvatel spádové oblasti): 24,5 % proti průměru 3 0%. V ostatních velikostních skupinách jsou hodnoty srovnatelné s průměrem. Míra nezaměstnanosti se ve velkoměstských spádových oblastech pohybuje mírně pod celkovým průměrem (7,8 %), v ostatních velikostních skupinách je hodnota mírně nad celkovým průměrem (mezi 9 %-10 %). Jednotlivé hodnoty jsou, jak již bylo dříve uvedeno, ovlivněny i regionálními specifiky v dané spádové oblasti (výsledky dílčích analýz za jednotlivé spádové oblasti viz tabulky v přílohové části 2). Analýza struktury populace klientů dávek sociální péče přináší viditelné rozdíly mezi jednotlivými velikostními skupinami spádových oblastí. Téměř ve všech identifikačních charakteristikách klientů sociální péče se podstatně liší hodnoty podílů ve spádových oblastech velkých sídel nad 100 000 obyvatel. Výrazně nižší než průměrné hodnoty zaznamenáváme především u počtu příjemců sociálních dávek v celku domácností v daném spádu (necelých 5 %), nižší je také podíl poživatelů sociálních dávek v neúplných domácnostech v celku neúplných domácností (5,4 %), podíl poživatelů sociálních dávek v neúplných domácnostech v celku poživatelů sociálních dávek (16,9 %) a podíly nezaměstnaných poživatelů sociálních dávek v celku poživatelů těchto dávek v případě úplných a neúplných domácností. Naopak hodnoty charakterizující situaci bezdětných domácností přesahují v těchto lokalitách průměrné hodnoty za celek. Významný rozdíl vidíme především v případě podílu poživatelů sociálních dávek v bezdětných domácnostech v celku příjemců sociálních dávek (72,5 %) a podílu nezaměstnaných příjemců v celku příjemců dávek (téměř 83 %) v tomto typu domácností (průměrné hodnoty za celek srovnej viz tabulka 16). Ve spádových oblastech reprezentovaných menšími sídly (do 20 000 obyvatel a do 50 000 obyvatel) naopak sledujeme vyšší průměrné hodnoty podílů ve srovnání s průměrnými hodnotami v celku analyzované populace především u hodnot podílů poživatelů sociálních dávek v neúplných domácnostech v celku těchto domácností (mezi 11 % a 13 %). Větší rozdíly zaznamenáváme taktéž u hodnot charakterizujících obecně míru nezaměstnanosti (v malých sídlech je míra nezaměstnanosti vyšší ve srovnání s průměrem), především pak v případě podílu nezaměstnaných příjemců dávek v celku příjemců dávek (asi 80 %) a tentýž podíl v celku nezaměstnaných v lokalitě (asi 41 %). Z výše uvedeného vyplývá, že ve velkoměstských regionech je možno vysledovat vyšší podíl příjemců dávek sociální péče především v bezdětných domácnostech, je jich také vyšší podíl v populaci, kdežto v menších lokalitách je problém závislosti na sociálních dávkách koncentrován spíše do neúplných rodin a je vyšší měrou ovlivněn situací na trhu práce v těchto oblastech. V průměrné délce doby evidence v systému dávek sociální péče se výrazněji mezi jednotlivými velikostními skupinami lokalit vymyká pouze skupina středně malých měst od 20 000 do 50 000 obyvatel. Zatímco všechny ostatní velikostní skupiny lokalit se nacházejí pod průměrnou hodnotou (16 měsíců), v této velikostní skupině je délka průměrné evidence rovna 19 měsícům. Nepotvrdil se však žádný vztah mezi průměrnou délkou evidence a velikostí spádové oblasti. Tento rozdíl je spíše způsoben zastoupením jednotlivých spádových oblastí v rámci velikostní skupiny a jejich regionálními charakteristikami, částečně pak také nekvalitně vyplněnými databázemi pro tuto proměnnou. 67 2.4 Komparace vybraných lokalit podle míry nezaměstnanosti Nově jsme se pokusili o srovnávací analýzu skupin spádových oblastí vytvořených podle úrovně míry nezaměstnanosti v těchto spádech. V souvislosti s tím jsme jednotlivá sídla zastupující spádové oblasti znovu přerozdělili do tří skupin podle hodnoty míry nezaměstnanosti tak, jak jsou uvedeny v tabulce 17. Kritérium dělení sídel podle této hodnoty je opět uvedeno v kapitole 1.3 v úvodu zprávy. Identifikační charakteristiky populace klientů dávek v řádcích pod sebou zůstávají stejné jako u předchozí tabulky, sloupce jsou řazeny vzestupně, kopírují hodnoty míry nezaměstnanosti ve skupinách lokalit. Takto upravený výstup umožní porovnání jednotlivých charakteristik sledované populace mezi skupinami spádových oblastí s různou mírou nezaměstnanosti a porovnání s průměrnými hodnotami za celek sledované populace. Dílčí analýzy za jednotlivé skupiny spádových oblastí dělených na základě kritéria úrovně míry nezaměstnanosti jsou opět uvedeny v přílohové části 2. T a b u l k a 17 Sjednocené skupiny lokalit - kritérium míry nezaměstnanosti (procentuální podíly) míra nezam. ve spádu míra nezam. do 7% míra nezam. do 10% míra nezam. do 20% celkem VĚKDO15/CPO 16,30 16,81 16,83 16,58 VĚK15-59/CPO 67,18 66,19 65,75 66,50 VĚK60+/CPO 16,52 17,00 17,42 16,93 ZV/VĚK15-59 25,83 31,68 33,59 29,59 MNEZ 5,92 8,52 12,93 8,89 PSD/CPD 3,11 6,02 8,85 5,68 PSDvÚD/ÚD 0,51 1,22 2,17 1,23 PSDvÚD/PSD 9,01 11,40 13,51 11,97 PSDvNEÚD/NEÚD 5,27 9,50 12,80 8,56 PSDvNEÚD/PSD 24,75 21,17 19,29 21,03 PSDvBD/BD 6,76 13,44 18,94 12,35 PSDvBD/PSD 66,24 66,96 67,20 66,91 NEZPSD/PSD 71,48* 63,41 75,67 70,47 NEZPSD/NEZ 29,04* 35,23 40,02 34,86 NEZvÚD/PSDvÚD 84,93* 74,10 67,29 69,37 NEZvNEÚD/PSDvNEÚD 51,99* 49,70 43,92 45,28 NEZvBD/PSDvBD 76,67* 66,37 86,48 78,67 PDE** 15,2 * 13,4 19,2** 16,0 PDEMED** 8 * 8 11 ** 9 pozn: CPO celkový počet obyvatel VĚKDO15 počet obyvatel ve věkové kategorii do 15 let VĚK15-59 počet obyvatel ve věkové kategorii 15-59 let VĚK60+ počet obyvatel ve věkové kategorii nad 60 let ZV počet obyvatel se základním vzděláním EA počet ekonomicky aktivních obyvatel NEZ počet nezaměstnaných obyvatel MNEZ průměrná míra nezaměstnanosti CPD celkový počet domácností PSD poživatelé sociální dávek ÚD úplné domácnosti NEÚD neúplné domácnosti BD bezdětné domácnosti NEZPSD nezaměstnaní poživatelé sociálních dávek PDE průměrná doba evidence PDEMED průměrná doba evidence - medián * soubor počítá s 89,6% validní proměnné nezaměstnaných členů domácnosti ** soubor počítá pouze se zhruba 53% validní proměnné doby evidence v systému dávek 68 Struktura populace v jednotlivých skupinách lokalit podle míry nezaměstnanosti se nijak výrazně neliší od celkového průměru ani mezi sebou vzájemně. Zajímavé je ovšem sledovat rozdíly v podílu populace se základním vzděláním. Zatímco ve skupině s nejnižší mírou nezaměstnanosti je tento podíl zhruba 26 %, ve skupinách lokalit s vyšší mírou nezaměstnanosti již přesahuje průměrné hodnoty pro sledovaný celek a pohybuje se v rozmezí od 31 % do 34 %. Zde se nám potvrzuje, že míra nezaměstnanosti v dané oblasti je nepřímo úměrná míře vzdělanosti populace, respektive tam, kde je podíl obyvatel se základním vzděláním vyšší, je vyšší také míra nezaměstnanosti. Vzestupně, v přímé úměře se také vyvíjejí hodnoty podílu příjemců dávek sociální péče v celkové populaci domácností v závislosti na míře nezaměstnanosti v lokalitě. V lokalitách s mírou nezaměstnanosti do 7 % se příjemci dávek podílejí na celkovém počtu domácností asi 3 %, v lokalitách s mírou nezaměstnanosti do 10 % je to už 6 % podíl příjemců dávek, v lokalitách s mírou nezaměstnanosti nad 10 % se podíl příjemců dávek blíží téměř 9 % (průměr srovnej viz tabulka 17). I zde se tedy potvrzuje závislost mezi mírou nezaměstnanosti a počtem příjemců dávek sociální péče ve sledované populaci. Prakticky stejný trend vzrůstajících hodnot podílů s rostoucí mírou nezaměstnanosti je znatelný i v případě dalších proměnných charakterizujících populaci příjemců dávek sociální péče. Výjimku z tohoto trendu tvoří podíl příjemců sociálních dávek v neúplných domácnostech v celku příjemců sociálních dávek, který je nejvyšší právě ve skupině lokalit s nejnižší mírou nezaměstnanosti (téměř 25 %), což v podstatě odpovídá skutečnosti, že nezaměstnanost není v případě neúplných domácností klíčovou determinantou setrvávání v evidenci systému dávek sociální péče, dá se tu spíše uvažovat o nedostatečnosti jednoho příjmu v domácnosti, v níž je vychováváno dítě. Ostatně hodnoty podílů charakterizující nezaměstnanost v domácnosti dokládají předchozí tvrzení (viz. tabulka č. 17). Prakticky obdobný stav je znatelný také v případě úplných domácností, kde nad hodnotou průměru celku vystupují hodnoty průměrného podílu právě v lokalitách s nejnižší mírou nezaměstnanosti. I zde tedy můžeme zvažovat skutečnost, že neexistuje výrazná závislost mezi mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných příjemců dávek v tomto typu domácnosti. Naopak výrazně zřetelná je souvislost mezi vysokou mírou nezaměstnanosti v lokalitě a počtem nezaměstnaných členů bezdětných domácností. Podíl nezaměstnaných (většinou dlouhodobě) jednotlivců mezi poživateli sociálních dávek je v případě lokalit s nejvyšší mírou nezaměstnanosti téměř 87 %. Průměrná doba nepřetržité evidence v systému dávek je nejvyšší v lokalitách s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (asi 19 měsíců), což logicky vyplývá z možností trhu práce v daných lokalitách. Tato skutečnost bezprostředně souvisí s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných poživatelů dávek v těchto lokalitách. Nicméně je nutno brát stále v úvahu nepříliš kvalitní zpracování dat o délce evidence v analyzovaných databázích. 69 3. Příjmy v domácnostech příjemců dávek sociální péče Příjmová situace domácností je hlavním kritériem pro rozhodnutí o přiznání dávky sociální péče. Klienti systému dávek svými příjmy ze závislé činnosti, podnikání, popřípadě příjmy z jiných zdrojů (dávky SSP, důchody, nemocenské apod.) nejsou často schopni zajistit potřeby domácnosti na úroveň životního minima domácnosti. Proto se v této subkapitole budeme stručně zabývat přehledem a strukturou příjmů domácností, které se dostaly pod hranici chudoby a staly se tak klienty systému dávek sociální péče. Analýza příjmové situace domácností byla provedena na vzorku 25 555 domácností ve vybraných lokalitách, v jejichž databázích bylo možno vysledovat alespoň částečně některé druhy monitorovaných příjmů bez větších nedostatků v evidenci. Z celkové analýzy jsme vyloučili některé lokality (v přílohové části nejsou u těchto lokalit provedeny dílčí analýzy příjmů), u nichž nebyly příjmy vedeny s dostatečnou spolehlivostí a přesností, popř. u nich nebylo možno identifikovat některé druhy příjmů vůbec (viz kapitola 1.4 a 1.5 v úvodu zprávy). 3.1 Průměrná výše vybraných položek příjmů V příjmech domácností klientů sociální péče jsou nejčastějším příjmem dávky sociální péče. Jak je patrno z tabulky 18, tvoří tyto dávky 53 % celkových příjmů těchto domácností (srovnej 61 % v analýze z roku 2002). Následují příjmy z dávek SSP, které představují téměř 24 % příjmů domácností, necelé 4 % tvoří pracovní příjmy a 4,5 % dávky v nezaměstnanosti. 14 % příjmů představují ostatní typy příjmů jako důchody, výživné, nemocenské dávky a jiné příjmy, jež jsme však z již výše uvedených důvodů problematického zpracování nesledovali v podrobnějším členění. Jednoznačně však z analýzy vyplývá, že dávky sociální péče tvoří u klientů tohoto systému rozhodující část příjmů jejich domácností, naopak pracovní příjmy tvoří jejich zanedbatelnou součást. V tabulce je dále možnost nahlédnout srovnání příjmových položek v členění dle typů domácností. V domácnostech s dětmi je znatelná srovnatelnost průměrné výše dávek sociální péče s průměrnou výší dávek SSP. V bezdětných domácnostech však jednoznačně převládají dávky sociální péče jako hlavní zdroj příjmů těchto domácností. Dávky sociální péče se zde na příjmové skladbě domácnosti podílejí 70 %. U ostatních typů příjmů nejsou rozdíly v objemu příliš významné. Jen úplné domácnosti s dětmi mají hodnotu průměrného příjmu o něco vyšší než ostatní dva typy domácností. Výše životního minima domácností podle typů se logicky odvíjí od skladby domácností (nejnižší je u bezdětných domácností). Částečné odlišnosti ve srovnání s výstupy předchozího výzkumného úkolu vyplývají především z reprezentativnosti výběru tohoto vzorku populace a lepšího zpracování příjmových databází na vstupu. T a b u l k a 18 Příjmy v Kč podle typu rodiny (příjmy za celek domácností) typ domácnosti pracovní příjmy SSP podpora v nezam. důchody dávky soc. potřebnosti výše ŽM úplná Mean 917,31 4 545,14 326,96 241,76 4 120,65 11 757,32 neúplná Mean 151,55 3 433,70 177,76 81,62 3 053,60 8 044,15 bezdětná Mean 122,40 200,44 275,40 122,58 2 882,66 4 096,07 celkem Mean 226,49 1 384,58 262,24 129,12 3 069,77 5 833,21 Struktura příjmů klientů systému dávek sociální péče v členění dle věkových kategorií potvrzuje logickou skutečnost, že nejpočetnější skupinou příjemců dávek jsou věkové kategorie mezi 26 a 55 lety. To jsou také příjemci největšího objemu dávek sociální péče. Vzhledem k tomu, že ve věkových kategoriích mezi 25 a 45 lety se objevuje převážná část rodin s dětmi, jsou tito nejpočetnější skupinou příjemců dávek SSP (viz tabulka 19). 70 T a b u l k a 19 Příjmy v Kč podle věku (příjmy za celek domácností) věková kategorie pracovní příjmy SSP podpora v nezam. důchody dávky soc. potřebnosti výše ŽM 15 - 18 Mean 72,45 2 094,75 479,98 34,55 1 650,70 6 556,15 N 124 124 124 124 124 124 19 -25 Mean 91,44 736,07 405,86 10,52 2 735,52 4 642,34 N 8 254 8 254 8 250 8 235 8 252 8 251 26 - 35 Mean 276,07 2 277,45 235,78 76,00 3 389,63 7 065,20 N 6 982 6 982 6 978 6 972 6 977 6 979 36 - 45 Mean 395,88 2 157,57 194,79 128,97 3 486,84 7 207,70 N 4 296 4 296 4 294 4 282 4 293 4 295 46 - 55 Mean 271,23 816,66 155,22 247,97 3 335,82 5 265,16 N 4 153 4 153 4 153 4 143 4 150 4 149 56 - 65 Mean 272,15 393,59 97,24 777,00 2 730,75 4 633,24 N 973 973 973 973 973 973 65 + Mean 1,24 47,47 78,86 466,73 478,31 4 117,84 N 724 724 724 723 724 724 celkem Mean 226,77 1 384,55 262,23 129,41 3 069,22 5 833,17 N 25 506 25 506 25 496 25 452 25 493 25 495 pozn: N - podíl příjemců daného typu příjmu v daném typu domácnosti na celku příjemců daného typu příjmů V tabulce 20 se potvrdila zjištění z předchozí fáze úkolu. Proto si zde dovolíme ocitovat komentář z dílčí zprávy ,,Příjemci dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti: jejich počty, struktura, příjmy - evidence z dat sociálních referátů": ,,Nejvíce je domácností, v nichž žije jeden nezaměstnaný. Protože však mají tyto domácnosti menší počet členů (a hlavně dětí) v porovnání s domácnostmi, kde není žádný nezaměstnaný nebo je více nezaměstnaných než jeden, tyto domácnosti přijímají nejmenší objem dávek SSP a sociální péče (pokud tyto dva typy dávek sečteme). Je zajímavé, že domácnosti, kde nezaměstnaný nežije, mají dost nízké pracovní příjmy - jde totiž často o ženy na rodičovském příspěvku či invalidní a starobní důchodce, studenty.". T a b u l k a 20 Příjmy v Kč podle počtu nezaměstnaných v domácnosti (příjmy za celek domácností) nezaměstnaní pracovní příjmy SSP podpora v nezam. důchody dávky soc. potřebnosti výše ŽM 0 Mean 363,44 2 277,84 61,05 247,88 2 121,22 6 602,00 N 5 661 5 661 5 659 5 654 5 660 5 661 1 Mean 178,15 1 002,21 318,61 82,59 3 159,54 5 279,91 N 17 968 17 968 17 961 17 926 17 959 17 959 2 a více Mean 274,73 2 322,09 327,53 213,41 5 013,33 8 721,72 N 1 936 1 936 1 935 1 930 1 933 1 934 celkem Mean 226,49 1 384,64 262,25 129,12 3 069,78 5 833,28 N 25 565 25 565 25 555 25 510 25 552 25 554 pozn: N - podíl příjemců daného typu příjmu v daném typu domácnosti na celku příjemců daného typu příjmů Jak již bylo uvedeno v komentáři k tabulce 19, roste objem vyplacených dávek sociální péče i dávek SSP přímo úměrně s počtem dětí v domácnosti. Domácnosti s dětmi, respektive vícečlenné domácnosti mají vyšší finanční nároky na životní minimum, což se bezprostředně odráží v objemu výše uvedených dávek. Nejnižší příjmy z dávek sociální péče i z dávek SSP mají domácnosti bezdětné, tvoří ale nejpočetnější skupinu příjemců těchto 71 dávek. Příjemci největšího objemu dávek SSP ve vztahu k dávkám sociální péče jsou domácnosti se čtyřmi a více dětmi. T a b u l k a 21 Příjmy v Kč podle počtu dětí v domácnosti (příjmy za celek domácností) počet dětí pracovní příjmy SSP podpora v nezam. důchody dávky soc. potřebnosti výše ŽM 0 Mean 121,86 185,43 274,71 123,81 2 894,67 4 075,94 N 17 270 17 270 17 267 17 236 17 264 17 262 1 Mean 299,17 2 604,27 226,20 136,67 2 976,29 7 370,16 N 4 156 4 156 4 153 4 146 4 154 4 156 2 Mean 576,28 4 230,79 271,79 127,73 3 594,73 10 263,15 N 2 709 2 709 2 706 2 701 2 708 2 709 3 Mean 598,78 5 957,44 179,19 164,05 4 180,72 12 839,20 N 917 917 916 915 914 915 4 a více Mean 646,33 8 654,36 232,27 191,27 4 968,94 16 623,27 N 514 514 514 513 513 513 celkem Mean 226,49 1 384,58 262,24 129,12 3 069,77 5 833,21 N 25 566 25 566 25 556 25 511 25 553 25 555 pozn: N - podíl příjemců daného typu příjmu v daném typu domácnosti na celku příjemců daného typu příjmů Zaměříme-li se na sledování podílu příjemců dávek sociální péče na požitcích z vybraných druhů příjmů (v tomto případě jsme vybrali položku pracovního příjmu, dávek SSP a podpory v nezaměstnanosti), zjišťujeme, že jen necelých 7% příjemců dávek současně pobírá i příjmy ze závislé činnosti (popř. příjmy z podnikání OSVČ), téměř 43% z nich jsou současně poživateli dávek SSP a asi 13 % pobírá podporu v nezaměstnanosti. Jak ukazuje tabulka 22, pracovní příjmy i u tak mizivého procenta příjemců jsou tak nízké (nejvyšší v úplných domácnostech - 4 700 Kč), že nestačí pokrývat skutečné potřeby domácnosti ani z jedné třetiny. Nejnižší jsou tyto průměrné příjmy u skupiny bezdětných domácností (2 500 Kč), což v podstatě potvrzuje naše zjištění o závislosti domácností jednotlivců na dávkách sociální péče v tak extrémním rozsahu (téměř 70 % příjemců ve sledovaném vzorku populace). Ačkoliv se bezdětné domácnosti podílí na čerpání dávek SSP 34 % (úplné domácnosti 26 %), logicky nejvyšší průměrné hodnoty dávek SSP dosahují právě úplné domácnosti s dětmi (dávky zaměřeny především na podporu rodin s dětmi), kdežto téměř pětkrát nižší průměrné hodnoty dosahují tyto dávky u bezdětných domácností (pouze příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, většinou nízké dávky). Taktéž průměrná výše podpor v nezaměstnanosti dosahuje velmi nízkých hodnost (asi 2.500 Kč), přičemž její výše se nijak neliší v závislosti na typu domácnosti. Příjemci tohoto typu příjmu jsou především bezdětné domácnosti (asi 75 %) a často se jedná o jediný typ příjmu, k němuž jsou dopočítávány dávky sociální péče na úroveň životního minima domácnosti jednotlivce. T a b u l k a 22 Průměrná výše příjmu v domácnostech příjemců daného příjmu typ domácnosti pracovní příjmy SSP podpora v nezam. úplná Mean 4 728,70 4 633,11 2 512,24 N 613 35,70% 3 100 26,18% 411 12,33% neúplná Mean 2 851,07 3 500,74 2 128,12 N 272 15,84% 5 019 42,38% 427 12,81% bezdětná Mean 2 543,46 930,55 1 908,04 N 832 48,46% 3 724 31,44% 2 495 74,86% celkem Mean 3 372,36 2 988,96 2 010,74 N 1 717 100,00% 11 843 100,00% 3 333 100,00% pozn: N - podíl příjemců daného typu příjmu v daném typu domácnosti na celku příjemců daného typu příjmů 72 3.2 Podíly domácností, jež jsou příjemci vybraného typu příjmu V této části se zaměřujeme na podrobnější analýzu příjmů jen u těch domácností, jež jsou příjemci daného typu příjmu, bez ohledu na celkový počet domácností, jež jsou příjemci sociálních dávek. Půjde tedy o rozšířenější výklad výstupů z tabulky 22 a v následujících tabulkách budeme z několika hledisek sledovat oblast pracovních příjmů, příjmů z podpor v nezaměstnanosti a příjmů plynoucích z dávek SSP. Tím získáme podrobnější informace o složení souboru příjemců dávek sociální péče. Pracovní příjmy Pracovním příjmem v rodinném rozpočtu disponuje asi 6,7 % domácností příjemců sociálních dávek. Nejvyšší měrou se na požitcích z pracovního příjmu podílejí domácnosti úplné. Tvoří mezi domácnostmi pobírajícími pracovní příjem téměř 20 %. Hodnoty výstupů z předchozí fáze výzkumného úkolu byly o něco vyšší (necelých 25 %), nicméně zde provádíme analýzy na reprezentativnějším vzorku populace, kde výsledky nejsou zatíženy kritériem jednotnosti používaného software, přičemž dochází k menším nepřesnostem v naplňování databází. Výsledky se však v meziročním srovnání mezi jednotlivými fázemi výzkumu příliš neliší, a to ani v případě podílu neúplných domácností na požitcích z pracovního příjmu (necelých 6 %) a podílu bezdětných domácností na tomto druhu příjmu (5 %). Skutečnost, že příjmy z pracovního procesu má pouze necelých 7 % populace příjemců dávek sociální péče svědčí mimo jiné o nepříliš proaktivním charakteru systému dávek sociální péče (viz tabulka 23). Z hlediska počtu nezaměstnaných členů domácnosti jsou největší skupinou poživatelů pracovního příjmu domácnosti bez nezaměstnaného člena (asi 10 %). Dále pobírá pracovní příjem necelých 8 % domácností se dvěma a více nezaměstnanými členy (pravděpodobně domácnosti bezdětné, v nichž žije více členů, popř. domácnosti, v nichž žijí nezaměstnaní mladí lidé se svými rodiči). V kategorii neúplných domácností pobírá pracovní příjem 5,5 % klientů. Většinou jde o samoživitelky, které v rámci péče o dítě nemají příliš reálné šance na pracovním trhu a tudíž reálnou možnost aktivně přispívat do rodinného rozpočtu (viz tabulka 24). Nejvíce poživatelů pracovního příjmu je zastoupeno ve věkové kategorii mezi 26 a 45 lety. Téměř 55 % klientů sociálních dávek z těch, kteří disponují i pracovním příjmem, se nachází právě v této věkové kategorii (viz tabulka 25). T a b u l k a 23 Příjemci pracovního příjmu podle typu domácnosti úplná neúplná bezdětná celkem nemá příjem počet 2 547 4 845 16 457 23 849 % 80,60 94,68 95,19 93,28 má příjem počet 613 272 832 1 717 % 19,40 5,32 4,81 6,72 celkem počet 3 160 5 117 17 289 25 566 % 100,00 100,00 100,00 100,00 T a b u l k a 24 Příjemci pracovního příjmu podle počtu nezaměstnaných v domácnosti 0 1 2 a více celkem nemá příjem počet 5 088 16 975 1 785 23 848 % 89,88 94,47 92,20 93,28 má příjem počet 573 993 151 1 717 % 10,12 5,53 7,80 6,72 celkem počet 5 661 17 968 1 936 25 565 % 100,00 100,00 100,00 100,00 73 T a b u l k a 25 Příjemci pracovního příjmu podle věku příjemce 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem nemá příjem počet 121 7 912 6 458 3 869 3 810 900 722 23 792 % 97,06 95,86 92,49 90,06 91,74 92,50 99,72 93,28 má příjem počet 3 342 524 427 343 73 2 1 714 % 2,42 4,14 7,51 9,94 8,26 7,50 0,28 6,72 celkem počet 124 8 254 6 982 4 296 4 153 973 724 25 506 % 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti Podíl příjemců hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti činí asi 13 %, přičemž vyšší hodnotu tohoto podílu sledujeme mezi úplnými domácnostmi (13 %) a bezdětnými domácnostmi (14,5 %). Nejméně příjemců hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti je mezi neúplnými domácnostmi (necelých 9 %). Nízká hodnota podílu příjemců hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti je především dána skutečností, že evidence v systému dávek sociální péče má obecně dlouhodobější charakter (průměrně 16 měsíců), tudíž se klienti stávají po 6 měsících požívání podpory v nezaměstnanosti zcela závislí na systému dávek sociální péče. Nejvyšší podíl příjemců hmotného zabezpečení mezi příjemci tohoto druhu příjmu je ve skupině domácností s jedním nezaměstnaným členem (jedná se především o domácnosti jednotlivců), který činí téměř 88 %. Příjemci hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti mezi klienty systému dávek sociální péče jsou převážně mladí lidé (v průměru okolo 55 % těch, kteří tento druh příjmu pobírají) do 25 let věku. Tato skutečnost může svědčit o tom, že mladí lidé jsou flexibilnější v možnostech uplatnění na pracovním trhu a v systému dávek nemají charakter dlouhodobých klientů. (viz tabulky 26, 27, 28). T a b u l k a 26 Příjemci hmotného zabezpečení podle typu domácnosti úplná neúplná bezdětná celkem nemá příjem počet 2 747 4 685 14 791 22 223 % 86,93 91,56 85,55 86,92 má příjem počet 413 432 2 498 3 343 % 13,07 8,44 14,45 13,08 celkem počet 3 160 5 117 17 289 25 566 % 100,00 100,00 100,00 100,00 T a b u l k a 27 Příjemci hmotného zabezpečení podle počtu nezaměstnaných v domácnosti 0 1 2 a více celkem nemá příjem počet 5 504 15 035 1 683 22 222 % 97,23 83,68 86,93 86,92 má příjem počet 157 2 933 253 3 343 % 2,77 16,32 13,07 13,08 celkem počet 5 661 17 968 1 936 25 565 % 100,00 100,00 100,00 100,00 T a b u l k a 28 Příjemci hmotného zabezpečení podle věku příjemce 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem nemá příjem počet 91 6 462 6 216 3 925 3 863 925 689 22 171 % 73,39 78,29 89,03 91,36 93,02 95,07 95,17 86,92 má příjem počet 33 1 792 766 371 290 48 35 3 335 % 26,61 21,71 10,97 8,64 6,98 4,93 4,83 13,08 celkem počet 124 8 254 6 982 4 296 4 153 973 724 25 506 % 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 74 Dávky státní sociální podpory Příjemci dávek SSP jsou především domácnosti s dětmi, a to jak úplné, tak i neúplné stejnou měrou (98 % těchto domácností pobírá dávky SSP). To vyplývá ze skutečnosti, že systém SSP je skladbou svých dávek orientován především na rodiny s dětmi. Pouze 22 % bezdětných domácností pobírá tento typ příjmu. Jedná se o příjemce především příspěvku na bydlení a dopravu. Paradoxně se mezi příjemci dávek SSP vyskytuje nejmenší podíl klientů ve věku mezi 19 a 25 lety. Pravděpodobně se jedná o mladé lidi, kteří žijí v domácnostech jednotlivců bez vyššího nároku na SSP. Počet dětí v rodině nemá na podíl příjemců dávek SSP žádný vliv (viz tabulky 29, 30, 31, 32). T a b u l k a 29 Příjemci podle typu domácnosti úplná neúplná bezdětná celkem nemá příjem počet 60 98 13 565 13 723 % 1,90 1,92 78,46 53,68 má příjem počet 3 100 5 019 3 724 11 843 % 98,10 98,08 21,54 46,32 celkem počet 3 160 5 117 17 289 25 566 % 100,00 100,00 100,00 100,00 T a b u l k a 30 Příjmy podle počtu nezaměstnaných v domácnosti 0 1 2 a více celkem nemá příjem počet 2 189 10 994 539 13 722 % 38,67 61,19 27,84 53,67 má příjem počet 3 472 6 974 1 397 11 843 % 61,33 38,81 72,16 46,33 celkem počet 5 661 17 968 1 936 25 565 % 100,00 100,00 100,00 100,00 T a b u l k a 31 Příjmy podle věku příjemce 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem nemá příjem počet 60 6 134 2 662 1 590 1 997 573 674 13 690 % 48,39 74,32 38,13 37,01 48,09 58,89 93,09 53,67 má příjem počet 64 2 120 4 320 2 706 2 156 400 50 11 816 % 51,61 25,68 61,87 62,99 51,91 41,11 6,91 46,33 celkem počet 124 8 254 6 982 4 296 4 153 973 724 25 506 % 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 T a b u l k a 32 Příjmy podle počtu dětí 0 1 2 3 4 a více celkem nemá příjem počet 13 618 79 17 5 4 13 723 % 78,85 1,90 0,63 0,55 0,78 53,68 má příjem počet 3 652 4 077 2 692 912 510 11 843 % 21,15 98,10 99,37 99,45 99,22 46,32 celkem počet 17 270 4 156 2 709 917 514 25 566 % 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 3.3 Vztahy mezi příjmy a charakteristikami domácností sociálně potřebných Provedli jsme korelační analýzu souvislostí V této kapitole jsme provedli zjednodušený model analýzy souvislostí mezi příjmy v domácnostech klientů systému dávek sociální péče a jejich strukturou. Pro větší přehlednost uvádíme jen hodnoty, u nichž analýza prokázala určitý stupeň korelace mezi jednotlivými proměnnými. Analýza ukazuje na silnou závislost mezi typem domácnosti a výškou sociálních dávek, což je v podstatě skutečnost vyplývající z rozdílu charakteristik domácností s dětmi a bezdětných domácností. Jednoznačně lze vysledovat souvislost mezi počtem dětí v rodině, 75 výší životního minima a nárokem na dávky SSP. Středně silná korelace se projevuje také mezi domácnostmi s dětmi a výplatami sociálních dávek, i když tento vztah je determinován objemem dávek SSP. Určitá středně silná závislost se potvrdila také mezi počtem dětí v domácnosti a pracovními příjmy. To jen potvrzuje výše uvedená zjištění, že nejvyšší míra závislosti na dávkách sociální péče byla prokázána u bezdětných domácností. Analýza příjmové situace domácností s dětmi v předchozí kapitole taktéž prokázala nejvyšší objem příjmů z pracovní aktivity. Korelační analýza vztahu mezi počtem nezaměstnaných členů domácnosti a výplatou sociálních dávek ukazuje na středně silnou závislost (Pearson = 0,349). Tato charakteristika domácnosti navíc středně silně souvisí i s výplatou dávek hmotného zabezpečení. V domácnostech, v nichž žije nezaměstnaný člen pobírající podporu v nezaměstnanosti, je nižší příjem z dávek sociální péče a naopak. Věk klientů dávkového systému nijak významně nesouvisí s výší a strukturou jednotlivých příjmů. Částečně se projevuje určitá souvislost mezi věkem a dávkami v nezaměstnanosti. Zástupci mladších věkových kategorií jsou častěji poživateli podpory v nezaměstnanosti (souvislost je dána délkou doby evidence v systému dávek). Určitý stupeň závislosti je patrný také mezi pracovním příjmem a výplatou dávek SSP. Obě tyto kategorie příjmu se bezprostředně více vztahují k domácnostem s dětmi. Navíc výše dávek v nezaměstnanosti a výše pracovních příjmů vykazují zápornou korelaci s výplatou dávek sociální péče (další výstupy viz tabulka 33). T a b u l k a 33 Matice korelací mezi charakteristikami domácností a jejich příjmy UR CPD NEZP VEKKAT PRIJTRH SSP HZ SUM HSP UR 1 CPD -0,825 1 NEZP -0,048 1 VEKKAT 0,063 -0,044 -0,062 1 PRIJTRH -0,217 0,163 -0,050 0,049 1 SSP -0,784 0,909 -0,112 -0,040 0,125 1 HZ -0,021 0,123 -0,131 -0,038 -0056 1 SUM -0,187 0,198 0,349 -0,021 -0,144 0,150 -0,236 1 HSP -0,812 0,880 0,028 0,021 0,256 0,830 0257 1 pozn: UR úplnost rodiny CPDcelkový počet dětí v domácnosti NEZPpočet nezaměstnaných členů v domácnosti VEKKATvěková struktura poživatelů PRIJTRHpracovní příjmy SSPpříjmy ze systému SSP HZpodpora v nezaměstnanosti SUMdoplatek do výše životního minima domácnosti HSPsociální potřebnost domácnosti 76 4. Závěry 4.1 Shrnutí hlavních zjištění Nová zjištění plynoucí z naší analýzy domácností klientů dávek sociální péče (data za rok 2003) jsou srovnatelná s výstupy z předchozí fáze výzkumného úkolu (data za rok 2002). Nepříliš významné odchylky v průměrných hodnotách jednotlivých identifikačních charakteristik jsou způsobeny zejména snahou o zpracování reprezentativnější analýzy populace klientů dávek sociální péče a rozšířením vzorku této populace bez ohledu na jednotnost softwarového vybavení referátů spolupracujících na úkolu. V souvislosti s tím zdůrazňujeme potřebu jednotné metodiky evidence klientů v systému. Efektivita, pružnost a možnost kontroly systému, jehož hlavní funkční náplní je monitoring a následná finanční a materiální podpora domácností, které se z určitých důvodů dostaly pod hranici životního minima, mohou být zajištěny především zprůhledněním informací, o které se systém opírá. Proto považujeme do budoucna za aktuální sjednocení metodických postupů a zejména pak jednotné užití softwarového vybavení v subjektech podílejících se na správě systému dávek sociální péče. Výsledky našich analýz potvrzují skutečnost, že monitorování databází klientů dávek sociální péče jako jedno z kritérií monitorování chudoby je proveditelné v pravidelných časových intervalech, avšak z důvodu neexistence kompetencí v možnostech ovlivnit subjekty v systému sociální péče pro účast na spolupráci bezprostředně ovlivňuje kvalitu takových sledování. S ohledem na to, že analýzy databází příjemců dávek sociální péče umožňují blíže poznat strukturu a příjmy sociálně potřebných domácností, by do budoucna měl i tento typ analýzy přispívat k rozšíření informací o problému chudoby v České republice. Aktuální analýza, ve které byla naše sledování rozšířena nad rámec analýzy předchozí (větší reprezentativnost výběru vzorku populace), jednoznačně potvrzuje skutečnost, že podíl domácností příjemců dávek sociální péče na celku domácností se v čase příliš nemění. Ve sledovaných lokalitách zjišťujeme v průměru asi 5,7 % podíl příjemců dávek sociální péče v relaci k počtu domácností tamtéž (v roce 2002 asi 6 %). 67 % podíl příjemců dávek tvoří domácnosti bezdětné (výstup opět identický s výstupem z roku 2002). Vysoký je též podíl neúplných rodin s dětmi, který tvoří zhruba 21 %. Nejméně početnou skupinou příjemců dávek jsou domácnosti úplné (12 %). Klientům zastupujícím bezdětné domácnosti by do budoucna měla být věnována výraznější pozornost s ohledem na to, že se na objemu příjemců dávek podílejí více než dvěma třetinami, přičemž téměř 95% z nich tvoří domácnosti jednotlivců. V rámci tohoto typu domácností přitom převažují mladé domácnosti mezi 19 a 25 lety, tedy v době, kdy rozhodují o své budoucí existenci, pracovním a sociálním začlenění (tvoří téměř 42 % podíl). V 72,5 % domácností příjemců dávek sociální péče žije alespoň jeden nezaměstnaný člen domácnosti, většinou se jedná o přednostu této domácnosti. Nezaměstnaností jsou opět nejvíce zatíženy domácnosti jednotlivců (81 %). Pro srovnání dodáváme, že tento podíl v domácnostech neúplných tvoří 47 % a v domácnostech úplných se jedná zhruba o 71 %. Při sledování rozdílů mezi jednotlivými typy domácností je ovšem nutno brát v úvahu skutečnost, že struktura příjemců je výrazně ovlivněna funkcí dávek SSP, které značnou část rodin s dětmi vzdalují z pásma chudoby. Rozdíly v podílech zastoupení mezi pohlavími nejsou výrazné, mezi příjemci jsou častěji zastoupeny ženy (asi 54 %), což může být ovlivněno vysokým podílem samoživitelek v souboru klientů. Z hlediska věkového rozložení sledujeme v souboru nejvyšší koncentraci klientů ve skupině od 19 do 35 let věku. Ta tvoří asi 61 % celkové populace těchto klientů. I když se hodnota průměrné doby evidence v systému dávek oproti výstupům z předchozí fáze výzkumného úkolu poněkud snížila (16 měsíců v roce 2003, 19 měsíců v roce 2002), stále se jedná o dlouhou dobu, což mimo jiné znamená vysoké finanční zatížení systému. Zkrácení doby evidence je tedy hlavním problémem, na který by měla být 77 soustředěna pozornost. V systému dávek zůstává déle než půl roku přes 62 % populace klientů. Typicky krátkodobými klienty jsou především domácnosti jednotlivců (popř. bezdětné domácnosti) a domácnosti mladých rodin, zatímco vyšší věkové skupiny a samoživitelky zůstávají v systému déle. Vliv velikosti spádových lokalit na variabilitu v proměnných charakterizujících strukturu jednotlivých typů domácností mezi příjemci dávek sociální péče není příliš silný. Určitý stupeň významnosti se projevuje v odlišnostech vzdělanostní struktury v závislosti na velikosti lokality. Ve větších lokalitách je nižší podíl populace se základním vzděláním, naopak v menších sídlech je tento podíl vyšší. Významný rozdíl mezi jednotlivými velikostními skupinami je znatelný v případě míry nezaměstnanosti. Ve velkoměstských spádových oblastech se tato pohybuje mírně pod celkovým průměrem, v ostatních velikostních skupinách je hodnota mírně nad tímto průměrem. Je možno vysledovat jednoznačnou souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a počtem poživatelů sociálních dávek. Determinace závislosti na sociálních dávkách je v této souvislosti dána mírou vzdělanosti, respektive podílem populace se základním vzděláním ve sledovaných oblastech. Vyšší podíl populace se základním vzděláním v menších sídlech se bezprostředně odráží ve vyšší míře nezaměstnanosti, která je klíčovým faktorem ovlivňujícím hodnotu podílu počtu domácností příjemců dávek sociální péče na celkové populaci domácností v lokalitě. Významný rozdíl je znatelný zejména v případě podílu poživatelů sociálních dávek v bezdětných domácnostech v celku příjemců sociálních dávek (72,5 %) a podílu nezaměstnaných příjemců v celku příjemců dávek (téměř 83 %) v tomto typu domácností. Tato skutečnost je důsledkem existence vyššího počtu bezdětných domácností v lokalitách zde zastoupených velkoměsty. Ve spádových oblastech reprezentovaných menšími sídly sledujeme vyšší průměrné hodnoty podílů poživatelů sociálních dávek v neúplných domácnostech v celku těchto domácností. Pro velkoměsta jsou typickými příjemci sociálních dávek spíše jednotlivci, kdežto v menších lokalitách jde spíše o neúplné rodiny. Analýza příjmů v souboru klientů systému dávek sociální péče potvrdila dříve zjištěné skutečnosti a prokázala trvající silnou závislost příjemců dávek na systému sociální péče. Dávky sociální péče tvoří svým objemem největší podíl příjmů v rozpočtu domácností klientů (53 %). Hodnota podílu ve srovnání s rokem 2002 je asi o 8 % nižší, nicméně stále je tento podíl vysoký. Druhým nejčastějším typem příjmu v rozpočtu těchto domácností jsou dávky SSP, které představují téměř 24 %. Příjmy pocházející z pracovní aktivity, popř. z podnikání, tvoří necelé 4 % rozpočtu domácností klientů, 4,5 % příjmů tvoří dávky v nezaměstnanosti. 14 % příjmů představují ostatní typy příjmů jako důchody, výživné, nemocenské dávky a jiné příjmy. Zatímco v domácnostech s dětmi jsou významnými zdroji příjmů dvě rozpočtové položky prakticky stejným dílem (dávky sociální péče a dávky SSP), v bezdětných domácnostech jednoznačně převládají jako hlavní zdroj příjmů dávky sociální péče. Obecně analýza prokázala, že zástupci všech typů domácností ve všech věkových kategoriích jsou na dávkovém systému sociální péče plně příjmově závislí poměrně dlouhou dobu. Vazba mezi nezaměstnaností (obzvláště pak dlouhodobou), ekonomickou neaktivitou a závislostí na systému sociální péče z titulu sociální potřebnosti je jednoznačná. Vzhledem k tomu, že systém sociální pomoci plní pouze funkci ochranného filtru před propadem do pasti chudoby a nedisponuje žádnými motivačními mechanismy, je třeba v ostatních oblastech sociální politiky posílit opatření podporující aktivitu příjemců dávek v hledání příležitostí k uplatnění na pracovním trhu a provázat je se systémem sociálních dávek. Předložená analýza ve své druhé fázi naplnila i ten cíl, jímž bylo zjistit možnost a náročnost rozšíření sledování jednotlivých charakteristik populace příjemců dávek sociální péče prostřednictvím vybraných databází referátů sociální péče s celorepublikovým zacílením. Tento typ analýzy by se do budoucna mohl stát cenným zdrojem pravidelně 78 zpracovávaných informací o domácnostech příjemců sociálních dávek. V kombinaci s evidencí klientů systému dávek sociální péče prostřednictvím periodického čtvrtletního sledování stavu tak, jak je prováděno na MPSV (výkaz ,,V (MPSV) 9-04; Čtvrtletní výkaz o dávkách sociální péče"), by mohl tento druh analýzy sloužit jako podrobnější popis charakteristik sledované skupiny obyvatelstva. Nevýhodou takového typu analýzy je časová a technická náročnost sběru dat ke zpracování. Nedostatečné kompetence pro zadání spolupráce na úrovni městských úřadů a další faktory tak, jak byly popsány v úvodní kapitole 1, mohou negativně ovlivnit hodnoty výstupů. K naplnění možností tohoto druhu analýzy a podobně i k vedení čtvrtletního výkaznictví o příjemcích dávek sociální péče je třeba zkvalitnit práci s databázemi i způsob jejich vedení a také dořešit kompetence. Určité východisko spatřujeme v ujednocení metodiky evidence klientů prostřednictvím jednotného software ke zpracování této evidence a sjednocení obsahové stránky sledovaných dat. Tím by byly vytvořeny předpoklady pro pravidelné sledování jednotných indikátorů, jejichž množství by bylo možno v rámci výzkumných strategií případně dále rozšiřovat. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhujeme do budoucna pravidelně využívat analýzu výkazů o dávkách sociální péče, která by v případě zájmu o prohloubení mohla být v určitých časových periodách (jednou za 2 až 3 roky) souběžně doplňována podrobnějšími analýzami na vybraném vzorku lokalit. K možnosti kombinace sběru dat, jejich evidence a následného statistického zpracování tak, jak je formálně prováděno oddělením statistické metodiky a rozborů MPSV a jednorázových analýz tohoto typu demonstrujeme v závěrečné subkapitole stručné srovnání základních výstupů obou variant monitorování klientů dávek sociální péče. 4.2 Srovnání hlavních výstupů s čtvrtletním výkazem o dávkách sociální péče Ke sběru informací o klientech systému dávek sociální péče slouží výkaz ,,V (MPSV) 9-04; Čtvrtletní výkaz o dávkách sociální péče", který je ve čtvrtletních periodách rozesílán ke zpracování všem referátům sociální péče oddělením statistické metodiky a rozborů MPSV. Výhodou takového sběru dat je jeho celoplošný charakter. Přes přehlednost struktury požadovaných informací v tomto formuláři se jednotliví pracovníci ministerstva setkávali s obdobnými problémy, na které poukazuje v úvodní kapitole 1 naše analýza. Data na referátech nejsou vedena jednotně a často jsou nedostatečně zpracována. Výkaz je veden ve třech oddílech sledujících především strukturu a počty dávek vyplacených za určité čtvrtletí, počty příjemců a neinvestiční výdaje na tyto dávky. Strukturou příjemců dávek se výkaz zabývá ve třetím oddíle, který ukazuje stav populace příjemců opakujících se dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností. Vzhledem k tomu, že naše analýza je zaměřena právě na skupinu příjemců pravidelně se opakujících dávek, pokusili jsme se v tabulce 34 o srovnání některých výstupů zjištěných naší analýzou s výstupy ve výkaze MPSV v oddíle III. Jednotlivé výstupy naší analýzy v sobě odrážejí stav populace klientů dávek sociální péče k datu 30. 8. 2003. Proto jsme požádali o vypracování výkazu za třetí čtvrtletí 2003 a ke vzájemnému srovnání jsme použili hodnoty za poslední měsíc tohoto čtvrtletí. Srovnáním jednotlivých výstupů jsme si chtěli především ověřit přesnost analýz zaměřených na výběr z populace klientů (jako je tato analýza). V tabulce uvádíme hodnoty dosažených výstupů ve srovnání charakteristik populace klientů dávek sociální péče v celku vybraného vzorku s reálným stavem této populace v celorepublikovém měřítku zjištěným výstupy pro výkaz. Omezujeme se zde pouze na celorepublikové srovnání, jelikož jednotlivé skupiny lokalit v naší analýze tvoří výběrové spádové oblasti reprezentované sídlem s pověřenou působností v oblasti sociální pomoci, přičemž podrobnější struktura evidence dat klientů dávek na oddělení statistické metodiky a rozborů MPSV je sledována na úrovni okresů a krajů. Hodnoty uvedené v tabulce jsou ty, u nichž přicházelo v úvahu srovnání vzhledem k tomu, že 79 reprezentují shodné identifikační charakteristiky sledované klientely. Proto se zde zaměřujeme na srovnání takových charakteristik, jako je podíl počtu klientů dávek na sledované populaci, procentuální zastoupení jednotlivých typů domácností jak v populaci, tak v souboru příjemců, základní srovnání průměrné doby evidence v systému a základní parametry sledované populace v souvislosti s nezaměstnaností a to v obou typech sledování. Konkrétní hodnoty jednotlivých charakteristik viz tabulka 34. T a b u l k a 34 Srovnání výstupů analýzy a výstupů šetření MPSV za třetí čtvrtletí 2003 výsledky analýzy výsledky statistické evidence MPSV % příjemců dávek ve výběru z celku příjemců v populaci celkový počet příjemců dávek v populaci 14,5% (35 178) 100% (243 244) podíl typů domácností v populaci podíl typů domácností v populaci úplné neúplné bezdětné úplné neúplné bezdětné 55,3% 13,9% 30,8% 54,6% 13,5% 31,8% příjemci dávek sociální péče v populaci příjemci dávek sociální péče v populaci 5,7% 5,7% příjemci v úplných dom./úplné v celku příjemci v neúplných dom./neúplné v celku příjemci v bezdětných dom./bezdětné v celku příjemci v úplných dom./úplné v celku příjemci v neúplných dom./neúplné v celku příjemci v bezdětných dom./bezdětné v celku 1,2% 8,6% 12,3% 1,3% 9,4% 11,6% podíl typu domácnosti v celku příjemců podíl typu domácnosti v celku příjemců úplné dom. neúplné dom. bezdětné dom. úplné dom. neúplné dom. bezdětné dom. 12,0% 21,0% 67,0% 12,0% 22,0% 65,0% podíl příjemců v evidenci déle než 6 měsíců podíl příjemců v evidenci déle než 6 měsíců 62,5% 71,6% podíl nezaměstnaných příjemců v souboru příjemců podíl nezaměstnaných příjemců v souboru příjemců celkem bezdětné dom. celkem bezdětné dom. 72,0% 81,0% x 82,0% Výstupy srovnání obou typů analýz vykazují jen nepatrné odchylky v procentuálních podílech jednotlivých charakteristik populace klientů dávek sociální péče. Prakticky všechny sledované hodnoty podílů identifikačních proměnných jsou téměř identické s hodnotami, kterých bylo dosaženo agregací dat z výkazu MPSV. V souvislosti s výstupy je možno považovat vzorový výběr souboru lokalit za reprezentativní (výběr pro tuto analýzu je tvořen 14,5 % příjemců dávek z celku příjemců v populaci), což potvrzuje naši úvahu o možnosti a proveditelnosti kombinací analýz tohoto typu se statistickými analýzami dat získaných v rámci čtvrtletního monitoringu prováděného oddělením statistické metodiky a rozborů MPSV. Konkrétní výstupy z analýzy primárních databází referátů sociální péče (soubor 36 000 domácností) jsou srovnatelné s výstupy sekundárních analýz základních dat sesbíraných na referátech sociální péče celorepublikovým výkazem. Necelých 6 % domácností v české populaci žije pod úrovní svého životního minima a stává se klienty systému dávek sociální péče. Naše analýza dále prokázala, že nejrozšířenější skupinou domácností klientů dávek jsou domácnosti bezdětné (tvoří zhruba 67 % podíl mezi všemi příjemci a 12 % podíl mezi bezdětnými domácnostmi v celku; (ostatní typy domácností srovnej viz. tabulka 34). Jistou odchylku mezi oběma zpracovanými výstupy jsme zaznamenali u šetření doby evidence v systému (výsledky naší analýzy prokazují asi 63 % podíl dlouhodobých klientů, což je asi o 9 % nižší hodnota než hodnota výstupu ve výkazu). Tuto odchylku ve výstupech však přikládáme skutečnosti, že pokud jde o tuto proměnnou, je kvalita v datech nižší než v jiných, v mnohých případech není sledována, čímž mohlo dojít k částečnému zkreslení výstupu. 80 V našich analýzách se objevuje více proměnných charakterizujících nezaměstnanost v domácnostech klientů dávek sociální péče, což umožňuje podrobnější analýzy v závislosti na typech těchto domácností, což s daty obsaženými ve výkazu není z hlediska jeho struktury v současné době možné. Proto v tabulce uvádíme jen výstup za bezdětné domácnosti, hodnota jehož podílu je v obou typech analýz téměř identická a činí asi 81 % (82 %). Identifikačních proměnných pro možnost srovnání struktury populace klientů dávek sociální péče není mnoho. Méně prostoru je zde věnováno charakteristikám popisujícím strukturu příjemců dávek. Možnost sledování příjmové struktury příjemců dávek je ve výkaze opominuta. V souvislosti s touto úvahou předkládáme několik návrhů a doporučení s cílem zprůhlednit analýzy chudoby v ČR prostřednictvím podrobnější identifikace skupiny klientů systému dávek sociální péče. 4.3 Návrhy a doporučení A Ke struktuře výkazu Po rozboru obsahu formuláře bychom s odvoláním na realizaci projektu zaměřeného na analýzu chudoby v České republice doplnili daný formulář (konkrétně odd.III. - Příjemci opakujících se dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností) o následující charakteristiky týkající se struktury populace klientů systému dávek sociální péče: 1.Obě kategorie příjemců dávek (odd.I - bezdětné domácnosti + odd.II - rodiny s nezaopatřenými dětmi) navrhujeme doplnit o skupinu příjemců do 30 let věku, v případě rodin s dětmi zvlášť pro úplné a neúplné rodiny. Bylo by vhodné mít pro rozborové účely alespoň základní informaci o podílu ,,mladých" příjemců dávek. 2.Odd.II navrhujeme doplnit o skupinu příjemců dávek v evidenci úřadů práce tak, jako je tomu u bezdětných domácností, a to jak pro případ rodin úplných, tak pro případ rodin neúplných. Rozlišení počtu příjemců dle ekonomické aktivity nemá výpovědní hodnotu o struktuře klientů ve vztahu k nezaměstnanosti (mezi příjemce spadají např. poživatelé starobního důchodu v úplných rodinách, popř. ženy na rodičovské dovolené apod.) ­ a bylo by pro rozborové účely vhodné mít informaci o nezaměstnanosti, tím spíše, že tento údaj je v oddíle 1 zařazen. 3.Za uvážení by stála i možnost rozšíření charakteristik struktury populace klientů o skupinu příjemců registrovaných v systému déle než 12 měsíců. Naše výzkumy ukazují na problém dlouhodobé závislosti na dávkách sociální péče (tam, kde se pohybuje doba evidence v průměru kolem 16 měsíců, je to zhruba 40 % klientů do 6 měsíců, nicméně přes 60% klientů je v systému evidováno déle než půl roku a 20 % z nich dokonce déle než dva roky). 4.S ohledem na to, že se v našich analýzách prokázala významná souvislost mezi vzdělanostní strukturou populace, mírou nezaměstnanosti a jejím vlivem na podíl příjemců sociálních dávek v populaci, sledujeme praktický význam i v zavedení identifikační proměnné charakterizující vzdělanostní úroveň klientů dávek. 5.Do budoucna by stálo za úvahu taktéž monitorování příjmové struktury klientů sociální péče v několika druzích příjmů v rozpočtu domácnosti. V souvislosti s analýzami týkajícími se chudoby považujeme za důležité sledovat tuto charakteristiku domácností alespoň v základní struktuře tak, jak ji uvádíme v našich analýzách. B Další doporučení 1.Navrhujeme diskusi nad sjednocením definic a rozsahu sledovaných údajů (charakteristik) populace klientů sociální péče. 2.V souvislosti s výše uvedenými problémy nejednotnosti a nepříliš efektivní možností kontroly systému považujeme za důležité usilovat o sjednocení software na referátech sociální péče tak, jako je tomu v systému dávek SSP. 81 3.Analýzu příjemců sociálních dávek doporučujeme v roční periodicitě, přičemž jako zdroj dat pro tuto analýzu by měl sloužit výkaz ,,V (MPSV) 9-04; Čtvrtletní výkaz o dávkách sociální péče". Pro podrobnější monitorování chudoby prostřednictvím analýzy stavu populace klientů dávek sociální péče dále navrhujeme tuto doplnit v delší časové periodicitě (rámcově 2 až 3 roky) analýzami typově příbuznými předkládanému vzoru, tj. analýzami výběru z databází klientů. Případně by se dala zvážit možnost rozšířit tyto analýzy o techniky dotazování klientů systému dávek sociální péče. 82 Shrnutí Chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení podle statistických šetření Ze šetření SSD 2001 vyplývá, že podle metodiky EUROSTATu je v ČR pod hranicí příjmové chudoby necelých 8 % populace, což je méně než v jiných zemích EU, a to dokonce jen asi polovina průměrného počtu chudých v zemích EU. Příjmová chudoba je však výrazně, mnohem výrazněji než v zemích EU, koncentrována k určitým kategoriím populace. Nejvyšší riziko chudoby zjišťujeme u nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob se základním vzděláním. Mezi typy domácností s nejvyšším rizikem chudoby náleží také domácnosti neúplné a úplné domácností se třemi a více dětmi. Děti jsou obecně ve vyšším riziku chudoby. Příjmovou chudobu a deprivaci způsobují především následující faktory: 1. nízká vzdělanostní úroveň domácnosti, 2. ekonomická neaktivita (nezaměstnanost) přednosty domácnosti, 3. vyšší počet nezaopatřených dětí v domácnosti, 4. neúplnost rodiny. Efektivnost sociálních dávek na eliminaci chudoby je v ČR poměrně vysoká. Při eliminaci chudoby definované podle EU se účinek dávek pohybuje kolem 78 % a při eliminaci chudoby podle měřené osob pod životním minimem dokonce kolem 86 %. Efektivnost podle životního minima je vyšší díky tomu, že ŽM je na nižší úrovni, než je hranice chudoby EU. Problémem je však nižší efektivnost dávek u určitých skupin populace - ty se v podstatě překrývají s již uvedenými skupinami vyznačujícími se vysokým rizikem chudoby. Ukazatele příjmové chudoby nelze z více důvodů považovat za adekvátní míry materiální deprivace v postkomunistických zemích; ani v České republice. Proto je významné zjištění, že na rozdíl od nízké míry příjmové chudoby je míra materiální deprivace v ČR vyšší než v zemích EU. Subjektivní příjmová chudoba a materiální deprivace je v České republice značná a je na úrovni zemí EU s nejvyšší příjmovou chudobou, jako je Řecko nebo Portugalsko. V řadě indikátorů - jako je deprivace v oblasti základních potřeb a bydlení - je celkový podíl deprivovaných a zejména míra deprivace u příjmově chudých v ČR výrazně vyšší. Podle typů domácností jsou příjmové deprivaci vystaveny nejvíce domácnosti neúplné, úplné domácnosti s třemi a více dětmi, podobně pak nezaměstnaní a neaktivní lidé v produktivním věku. Indikátory sociální exkluze přijaté v Laekenu charakterizují především příjmovou chudobu a dlouhodobé vyloučení na pracovním trhu. Nezachyceny však zůstávají právě ty dimenze, které vedly k posunu od konceptu chudoby ke konceptu sociální exkluze, zejména vyloučení ze spotřeby, ke kterému může docházet i v situaci mimo relativní příjmovou chudobu. Z hlediska Laekenských indikátorů patří Česká republika v rámci zemí Evropské unie k zemím, které jsou takto indikovanou sociální exkluzí méně postiženy. Podíl chudých je nízký (dokonce nejnižší ze všech zemí EU-25) a propad pod hranici chudoby není příliš výrazný. Chudobou jsou však výrazněji než v jiných zemích ohroženy určité sociální skupiny - jedná se, jak už bylo řečeno, především o nezaměstnané a o domácnosti osamělých rodičů se závislými dětmi. Významnými faktory nízké míry relativní chudoby v ČR je nízká míra sociálních nerovností a poměrně vysoká efektivita sociálních transferů v kombinaci s nízkou úrovní příjmového mediánu. Z hlediska exkluze na pracovním trhu je pro Českou republiku charakteristická vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti a také vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných 83 na celkové nezaměstnanosti, zejména pak ve srovnání se zeměmi EU-15. Nicméně, nové členské země se potýkají s problémem dlouhodobé nezaměstnanosti často ve větším rozsahu než ČR. Podle dat VŠPS zjišťujeme, že subjektivní vnímání příjmové situace (subjektivní chudoba je zachycena jako podíl osob, jež vycházejí s příjmy s ,,velkými obtížemi") odpovídá objektivnímu ukazateli chudoby: 7,7 % osob žije v domácnostech, kde přednosta signalizuje, že příjmová situace je ,,velmi špatná". Největší rozdíl lze sledovat mezi zaměstnanými a nezaměstnanými (a nejhorší je situace mezi dlouhodobě nezaměstnanými a příjemci dávek sociální péče). V uvedeném pořadí se toto subjektivní vnímání zhoršuje: velmi špatně vychází s příjmy 5 % zaměstnaných, 31 % nezaměstnaných, 35 % dlouhodobě nezaměstnaných a 41 % příjemců dávek sociální péče. Přítomnost byť i jen jediného pracujícího člena v domácnosti je výrazným přínosem pro subjektivní vnímání příjmové situace domácnosti. Výsledky do jisté míry korespondují s výsledky studie Mareše a Sirovátky (2003), kteří uvádějí mezi dlouhodobě nezaměstnanými 27 procent respondentů vycházejících se svými příjmy s velkými obtížemi, zatímco podle VŠPS hodnotí příjmovou situaci své domácnosti jako velmi špatnou až 35 procent dlouhodobě nezaměstnaných. Věk respondentů přitom výrazně zhoršuje subjektivní chudobu, když například je její výskyt mezi příjemci dávek sociální péče ve věku do 24 let na úrovni 26 %, ale ve skupině nad 45 až 50 je kolem 50 % a obdobné rozdíly jsou sledovány u nezaměstnaných. Výrazné rozdíly jsou zjištěny podle vzdělání. Například subjektivní chudoba příjemců dávek sociální péče se základním vzděláním je až 53 %, u vyučených 38 %, středoškoláků 26 % a vysokoškoláků 22 %. Je zajímavé, že v ohrožených skupinách nezaměstnaných a příjemců dávek úplné domácnosti s dětmi vnímají svou situaci lépe než neúplné domácnosti s dětmi, nejhůře ji ale vnímají jednotlivci (různých věkových skupin) nebo bezdětné domácnosti žijící ve vícegeneračních rodinách (až 60 % se cítí subjektivně chudých). Tato kategorie přitom často bývá do jisté míry při uplatňování sociální pomoci opomíjena, neboť není zpravidla vnímána jako kategorie, která má ,,zásluhy" a ,,oprávnění". Příjemci dávek sociální péče (a tím spíše nezaměstnaní) jsou schopni až na výjimky uspokojovat své životní potřeby, nemohou však obnovovat vybavení domácnosti (72 %) a uspokojovat své kulturní zájmy a koníčky (62 %), o spoření ani nemluvě a značná část ani není s to udržovat vybavení domácnosti (32 %). Příjemci dávek sociální péče a jejich příjmy Zjištění plynoucí z analýzy domácností klientů dávek sociální péče (data za rok 2003) jsou srovnatelná s výstupy z předchozí fáze výzkumného úkolu (data za rok 2002). Podíl domácností příjemců dávek sociální péče na celku domácností se v čase příliš nemění. Ve sledovaných lokalitách zjišťujeme v průměru asi 6 % podíl příjemců dávek sociální péče v relaci k počtu domácností (dost podobně jako v roce 2002). Dvě třetiny příjemců dávek tvoří domácnosti bezdětné. Vysoký je též podíl neúplných rodin s dětmi, který tvoří zhruba 21%. Nejméně početnou skupinou příjemců dávek jsou domácnosti úplné (12 %). Téměř 95 % bezdětných domácností tvoří domácnosti jednotlivců. V rámci tohoto typu domácností přitom převažují mladé domácnosti mezi 19 a 25 lety (téměř 42 % podíl). Ve více než 72 % domácností příjemců dávek sociální péče žije alespoň jeden nezaměstnaný člen domácnosti, většinou se jedná o přednostu této domácnosti. Nezaměstnaností jsou nejvíce zatíženy domácnosti jednotlivců (81 %), v domácnostech neúplných tvoří 47 % a v domácnostech úplných se jedná o 71 %. Rozdíly v podílech zastoupení mezi pohlavími nejsou výrazné (mezi příjemci jsou častěji zastoupeny ženy ­ 54 %). Z hlediska věkového rozložení sledujeme v souboru nejvyšší koncentraci klientů ve skupině od 19 do 35 let věku. Ta tvoří asi 61 % celkové populace klientů. 84 I když se průměrná doba evidence v systému dávek oproti předchozímu roku poněkud snížila (16 měsíců v roce 2003, 19 měsíců v roce 2002), stále se jedná o dlouhou dobu. V systému dávek zůstává déle než půl roku přes 62 % populace klientů. Typicky krátkodobými klienty jsou především domácnosti jednotlivců (popř. bezdětné domácnosti) a domácnosti mladých rodin, zatímco vyšší věkové skupiny a samoživitelky zůstávají v systému déle. Pro velkoměsta jsou typickými příjemci sociálních dávek o něco častěji jednotlivci, kdežto v menších lokalitách jde častěji o neúplné rodiny. Především je však možno vysledovat jednoznačnou přímou souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a počtem poživatelů sociálních dávek v lokalitách. Analýza příjmů v souboru klientů prokázala silnou závislost příjemců dávek na systému sociální péče. Dávky sociální péče tvoří svým objemem největší podíl příjmů v rozpočtu domácností klientů (53 %). Druhým nejčastějším typem příjmu v rozpočtu těchto domácností jsou dávky SSP, které představují téměř 24 %. Příjmy pocházející z pracovní aktivity, popř. z podnikání tvoří necelé 4 % rozpočtu domácností klientů, 4,5 % příjmů tvoří dávky v nezaměstnanosti, 14 % příjmů představují ostatní typy příjmů jako důchody, výživné, nemocenské dávky a jiné příjmy. Zatímco v domácnostech s dětmi jsou významnými zdroji příjmů dvě rozpočtové položky prakticky stejným dílem (dávky sociální péče a dávky SSP), v bezdětných domácnostech jednoznačně převládají jako hlavní zdroj příjmů dávky sociální péče. Obecně analýza prokázala, že zástupci všech typů domácností ve všech věkových kategoriích jsou na dávkovém systému sociální péče plně příjmově závislí poměrně dlouhou dobu. Vazba mezi nezaměstnaností (obzvláště pak dlouhodobou), ekonomickou neaktivitou a závislostí na systému sociální péče z titulu sociální potřebnosti je jednoznačná. 85 Literatura Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (4. čtvrtletí 2001) - základní metodické přístupy. ČSÚ, Praha 2002 http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/3101-01-2001 Sociální situace domácností v roce 2001. Údaje za hospodařící domácnosti.[Czech StatisticalOffice: Social situation of households in 2001] ČSÚ, Praha 2003 Berthoud, R.: Patterns of Poverty in Europe. University of Bristol: The Policy Press. 2004 Baštýř, I. et al.: Změna sociálního instrumentária v sociální praxi ČR, in Sirovátka, T., Mareš, P. (ed.): Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika; Masarykova universita, Brno 2003 Dennis, I. and Anne-Catherin Guio:. Monetary Poverty in EU Acceding and Candidate Countries. Theme 3-21. Luxembourg: Eurostat 2003 Eurostat Income, Poverty and Social Exclusion. EC: Luxemburg 2000 Jordan, B. et al.: Trapped in poverty: labour-market decisions in low-income households, Routledge, Londýn. 1992 Mareš, P.: Problém nečerpání sociálních dávek. VÚPSV, Praha 2001 Mareš, P.: Chudoba v České republice v datech (šetření sociální situace domácností). Dílčí studie projektu o možnostech monitorování chudoby v ČR. VÚPSV, Praha 2004 Sirovátka, T., Mareš, P.: Podpory v nezaměstnanosti a materiální deprivace nezaměstnaných, in Sirovátka, T., Mareš, P. (ed.): Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, Brno: Masarykova universita Brno 2003 Sirovátka, T., Kofroň, P., Trbola, R.: Domácnosti s nízkými příjmy a sociální dávky (shrnující přehledová zpráva). VÚPSV, Praha 2003. Sirovátka, T., Mareš, P., Večerník, J., Zelený, M.: Monitorování chudoby v České republice (úvodní studie). VÚPSV, Praha 2002 Přílohy 1 Příloha ke kapitole 1 Seznam tabulek T a b u l k a 1 Struktura domácností a riziko chudoby (%) T a b u l k a 2 Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (domácnosti) T a b u l k a 3 Struktura populace a riziko chudoby - osoby (%) T a b u l k a 4 Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (osoby) T a b u l k a 4a Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (osoby, bez důchodců) T a b u l k a 5 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu (%) T a b u l k a 6 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu - bez ST (%) T a b u l k a 7 Mezera chudoby (domácnosti) T a b u l k a 8 Mezera chudoby (osoby) T a b u l k a 9 Finanční deprivace - domácnosti ( %) T a b u l k a 10 Dluhy (neschopnost zaplatit v termínu), (%) - domácnosti T a b u l k a 11 Finanční deprivace (%) - osoby T a b u l k a 12 Deprivace v základních potřebách (%) - osoby T a b u l k a 13 Materiální deprivace a bydlení (%) - osoby T a b u l k a 14 Zdravotní stav a zdravotní problémy - osoby nad 16 let T a b u l k a 15 Sociální deprivace (%) - osoby nad 16 let T a b u l k a 16 Mezera chudoby v EU (100 = mezera chudoby v zemi) T a b u l k a 17 Míra chudoby (%) - osoby T a b u l k a 18 Riziko chudoby, index 100 = míra chudoby v zemi (osoby) T a b u l k a 19 Mezinárodní srovnání se zeměmi EU (%) - osoby T a b u l k a 20 Mezinárodní srovnání se zeměmi EU (%) - osoby nad 16 let 2 Vysvětlivky k tabulkám druh domácnosti podle pracovní aktivity: - pracující, aspoň jeden člen domácnosti je ekonomicky aktivní - nepracující - nezaměstnané, domácnost bez ekonomicky aktivního člena a aspoň jeden člen je nezaměstnaný - nepracující důchodci, domácnost bez ekonomicky aktivního člena nebo nezaměstnaného a aspoň jeden člen je neprac. důchodce - nepracující - ostatní neaktivní, domácnost bez ekonomicky aktivního člena, nezaměstnaného nebo v důchodu druh domácnosti - typ EU: - dvojice = manžel a manželka, druh a družka - dítě = mladší 18 let druh domácnosti podle vzdělání: - vysoká úroveň, aspoň jeden z partnerů VŠ - střední úroveň, aspoň jeden z partnerů SŠ - nízká úroveň, oba partneři základní / bez vzdělání druh domácnosti - typ OECD: - plně zaměstnaná, jeden dospělý (18 - 64 let nebo EA), je EA nebo 2 a více dospělých, z nichž aspoň 2 jsou EA - nezaměstnaná, nikdo z dospělých není EA - částečně zaměstnaná - důchodecká, jen osoby ve věku 65 a více, nejsou EA druh domácnosti - čistá úplná rodina a) bezdětná dvoučlenná rodina (manžel a manželka, druh a družka) b) rodina s nezaopatřenými dětmi (žádné dítě žijící v domácnosti není ekonomicky aktivní), v níž nežijí další příbuzní (např. babička, strýc) - smíšená úplná rodina a) bezdětná rodina, kde je další člen domácnosti (tchyně, dědeček, vnuk) b) rodina s dětmi, kde některé dítě je ekonomicky aktivní c) rodina s dětmi, s níž žijí další členové domácnosti - čistá neúplná rodina s dětmi v domácnosti je jeden rodič, který je osobou v čele domácnosti, jinak jako u čisté úplné rodiny b) - smíšená neúplná rodina s dětmi v domácnosti je jen jeden rodič, jinak jako u smíšené úplné rodiny b),c) - nerodinná domácnost domácnost netvořící rodinu - např. dvě sestry, babička s vnukem - jednotlivec muž domácnost jednotlivce ve vlastním bytě nebo podnájmu - jednotlivec žena jako u jednotlivce muže mezera chudoby (relativní propad příjmů) se počítá jako rozdíl mezi průměrným příjmem osob pod hranicí chudoby a stanovenou hranicí chudoby a vyjadřuje se v % z této hranice 3 index rizika chudoby je podíl chudých domácností (osob) a celkového podílu domácností (osob) index rizika "nouze" je podíl domácností (osob) pod životním minimem a celkového podílu domácností (osob) míra chudoby - podíl osob žijících v domácnostech s celkovými příjmy nižšími než 60 % příjmového mediánu finanční deprivace - domácnost vycházela se svými příjmy s velkými problémy dluhy - nájemné za byt, platby za teplo, elektřinu, plyn, vodu, jednou nebo vícekrát deprivace v základních potřebách - domácnost si nemohla dovolit, i kdyby chtěla: jídlo (maso, ryby, drůbež) obden; kupování nového oblečení; týdenní dovolenou mimo domov materiální deprivace a bydlení - problémy se stavem bytu, domu; byt bez koupelny, malý byt (nedostatek místa), vlhkost v bytě zdravotní stav a zdravotní problémy - zdravotní stav "špatný" nebo "velmi "špatný"; zdravotní problémy "má, do jisté míry omezuje" nebo "má, velmi omezuje" sociální deprivace - osobní kontakt s lidmi méně než jednou za měsíc nebo nikdy 4 T a b u l k a 1 Struktura domácností a riziko chudoby (v %) celkem chudé pod ŽM nad ŽM index rizika chudoby index rizika "nouze" chudí ve skupině (v %) pod ŽM ve skupině (v %) celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 1,00 1,00 7,10 3,40 pohlaví přednosty muž 76,3 53,6 64,7 76,7 0,70 0,85 4,99 2,88 žena 23,7 46,4 35,3 23,3 1,96 1,49 13,91 5,07 věk přednosty 18-24 2,5 7,0 8,6 2,3 2,81 3,42 19,93 11,64 25-34 16,1 17,6 27,3 15,8 1,09 1,69 7,76 5,75 35-44 18,1 21,5 28,0 17,7 1,19 1,55 8,46 5,27 45-54 23,6 21,6 25,4 23,6 0,91 1,08 6,48 3,66 55-64 15,7 11,5 7,5 16,0 0,73 0,48 5,22 1,62 >65 23,9 20,7 3,2 24,7 0,86 0,02 6,13 0,06 ekonomická aktivita přednosty osoba EA 61,8 34,8 43,2 62,5 0,56 0,70 4,00 2,38 nezaměstnaný 4,7 24,8 34,3 3,6 5,31 7,32 37,67 24,89 nepracující důchodce 32,4 33,3 11,2 33,2 1,03 0,35 7,31 1,18 osoba pobírající rodič. příspěvek (prac. i neprac.) 0,5 3,8 6,7 0,3 7,47 13,31 53,06 45,24 osoba žijící z majetku 0,1 0,1 0,3 0,1 1,26 2,66 8,98 9,06 student, učeň (pracující i nepracující) 0,3 2,2 3,2 0,2 7,31 10,84 51,88 36,87 osoba trvale v domácnosti 0,0 0,3 0,5 0,0 5,51 11,60 39,09 39,44 ostatní osoby nezařaz. do předcházejících kódů 0,2 0,7 0,6 0,2 3,26 2,83 23,14 9,61 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 66,3 37,9 46,8 67,0 0,57 0,71 4,06 2,40 nepracující - nezaměstnané 4,7 28,0 37,3 3,5 6,00 8,01 42,63 27,23 nepracující důchodci 28,2 27,9 4,8 29,1 0,99 0,17 7,03 0,58 nepracující - ostatní neaktivní 0,9 6,1 11,0 0,5 7,23 12,94 51,32 44,00 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 11,9 23,1 18,5 11,6 1,94 1,56 13,81 5,30 jednotlivec, 65 let a více 12,2 16,4 0,0 12,6 1,34 0,00 9,54 0,00 dvojice, oba mladší 65 let 13,5 3,7 2,7 13,9 0,27 0,20 1,94 0,67 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 9,8 1,6 1,1 10,1 0,16 0,11 1,16 0,38 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 10,3 6,6 8,2 10,3 0,64 0,80 4,54 2,71 dvojice se 2 dětmi 13,2 9,5 14,6 13,2 0,72 1,11 5,11 3,76 dvojice se 3 a více dětmi 2,6 5,3 9,2 2,4 1,99 3,47 14,13 11,81 5 pokračování tabulky 1 celkem chudé pod ŽM nad ŽM index rizika chudoby index rizika "nouze" chudí ve skupině (v %) pod ŽM ve skupině (v %) dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 3,4 3,3 5,1 3,4 0,97 1,48 6,91 5,02 neúplná rodina 4,8 14,8 23,4 4,1 3,10 4,91 22,03 16,71 ostatní domácnosti 18,4 15,8 17,3 18,4 0,86 0,94 6,10 3,19 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 50,2 18,7 19,7 51,3 0,37 0,39 2,64 1,33 nezaměstnaná 15,1 44,4 52,9 13,8 2,93 3,49 20,81 11,87 částečně zaměstnaná 16,0 19,2 27,1 15,6 1,20 1,69 8,51 5,76 důchodecká 18,6 17,7 0,3 19,3 0,95 0,01 6,76 0,05 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 14,1 33,3 27,1 13,6 2,37 1,93 16,79 6,55 střední úroveň 71,9 64,5 71,2 71,9 0,90 0,99 6,37 3,37 vysoká úroveň 14,0 2,3 1,7 14,5 0,16 0,12 1,15 0,42 druh domácnosti čistá úplná rodina 49,5 26,7 35,9 50,0 0,54 0,72 3,83 2,44 smíšená úplná rodina 14,8 8,4 11,9 14,9 0,57 0,80 4,01 2,73 neúplná čistá rodina 4,8 14,8 23,4 4,1 3,08 5,72 22,03 19,45 smíšená neúplná rodina s dětmi 6,0 8,6 7,9 6,0 1,43 1,32 10,17 4,49 nerodinná domácnost 0,9 2,1 2,4 0,8 2,33 2,97 17,14 10,09 jednotlivec - muž 9,0 14,1 12,1 8,8 1,57 1,37 11,14 4,65 jednotlivec - žena 15,0 25,4 6,4 15,4 1,69 0,41 11,94 1,41 6 T a b u l k a 2 Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (domácnosti) před ST po ST efekty soc. dávek v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % eliminace chudých v % eliminace pod ŽM v % celkem 43,1 39,4 7,1 3,2 83,5 91,3 muž 35,0 31,4 5,0 2,7 85,7 91,4pohlaví přednosty žena 69,1 65,2 14,0 4,8 79,7 92,7 18-24 38,9 27,2 20,1 10,7 48,4 60,5 25-34 23,9 19,5 7,8 5,4 67,4 72,4 35-44 19,9 16,1 8,5 5,1 57,3 68,5 45-54 17,4 13,5 6,5 3,5 62,6 73,8 55-64 49,7 45,1 5,3 1,5 89,4 96,7 věk přednosty >65 95,0 93,6 6,2 0,3 93,5 99,7 osoba EA 14,0 9,5 4,0 2,2 71,2 76,7 nezaměstnaný 71,1 66,4 37,9 24,1 46,6 63,7 nepracující důchodce 93,6 91,7 7,4 1,0 92,1 98,9 osoba pobírající rodič. příspěvek (prac. i neprac.) 92,7 90,2 53,4 40,5 42,4 55,1 osoba žijící z majetku 29,7 29,7 9,0 9,0 69,6 69,6 student, učeň (pracující i nepracující) 62,1 49,2 52,2 36,8 15,9 25,2 osoba trvale v domácnosti 55,9 55,9 39,4 39,4 29,7 29,7 pomáhající rodinný příslušník 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ekonomická aktivita přednosty ostatní osoby nezařaz. do předcházejících kódů 56,1 45,3 23,3 9,6 58,4 78,8 bez vzdělání, neukončené vzděláni 98,1 94,4 33,6 9,6 65,8 89,9 základní 78,3 75,9 14,8 5,5 81,1 92,8 nižší střední 43,7 38,9 7,0 3,4 84,1 91,3 úplné střední s maturitou 31,7 28,0 5,7 2,9 82,1 89,5 nástavbové studium, absolv. 2 nebo více středních škol 38,1 33,5 2,8 0,0 92,6 100,0 vyšší odborné 46,7 46,0 5,1 1,6 89,1 96,5 vysokoškolské bakalářské 17,5 14,0 1,5 1,5 91,2 89,0 vysokoškolské 18,8 17,5 0,7 0,2 96,3 99,0 vzdělání přednosty vědecká příprava 29,7 26,8 4,5 3,3 84,7 87,6 čistá úplná rodina 36,2 32,7 3,9 2,3 89,4 93,0 smíšená úplná rodina 21,6 17,8 4,0 2,6 81,3 85,3 neúplná čistá rodina 46,7 39,2 22,2 15,2 52,5 61,3 smíšená neúplná rodina s dětmi 43,0 36,0 10,2 4,3 76,2 88,2 nerodinná domácnost 58,8 44,7 17,3 9,4 70,7 78,8 jednotlivec - muž 49,5 47,2 11,2 4,5 77,3 90,5 druh domácnosti jednotlivec - žena 80,9 79,3 12,0 1,4 85,1 98,2 7 pokračování tabulky 2 před ST po ST efekty soc. dávek v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % eliminace chudých v % eliminace pod ŽM v % pracující - zaměstnané 16,2 11,2 4,1 2,2 74,8 80,0 nepracující - nezaměstnané 86,3 82,9 42,9 26,1 50,3 68,5 nepracující důchodci 98,1 97,5 7,1 0,5 92,8 99,5 druh dom. podle prac. aktiv. nepracující - ostatní neaktivní 75,0 71,3 51,7 41,2 31,1 42,3 nízká úroveň 83,9 81,4 16,9 6,0 79,8 92,7 střední úroveň 40,0 35,7 6,4 3,2 84,0 91,1 druh dom. podle vzdělání vysoká úroveň 18,0 16,6 1,2 0,4 93,6 97,5 ostatní domácnosti 31,5 26,0 6,1 3,0 80,5 88,3 jednotlivec, mladší 65 let 39,8 36,4 13,9 5,2 65,0 85,6 jednotlivec, 65 let a více 97,9 97,4 9,6 0,0 90,2 100,0 dvojice, oba mladší 65 let 30,1 24,6 2,0 0,7 93,5 97,3 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 93,6 92,6 1,2 0,0 98,8 100,0 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 13,1 10,3 4,6 2,6 65,0 74,5 dvojice se 2 dětmi 15,4 11,8 5,1 3,5 66,5 70,1 dvojice se 3 a více dětmi 47,7 42,4 14,2 11,0 70,2 74,0 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 16,9 13,7 7,0 5,0 58,8 63,5 druh dom. - typ EU neúplná rodina 46,7 39,2 22,2 15,2 52,5 61,3 plně zaměstnaná 8,6 5,5 2,7 1,3 69,2 77,1 nezaměstnaná 91,9 89,8 21,0 11,2 77,2 87,5 částečně zaměstnaná 40,1 29,2 8,6 5,3 78,6 81,7 druh dom. - typ OECD důchodecká 99,1 98,8 6,8 0,0 93,1 100,0 8 T a b u l k a 3 Struktura populace a riziko chudoby - osoby (%) celkem chudé pod ŽM nad ŽM index rizika chudoby index rizika "nouze" chudí ve skupině (v %) pod ŽM ve skupině (v %) celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 1,00 1,00 7,80 4,30 pohlaví muž 48,5 45,0 49,6 48,4 0,93 1,02 7,24 4,40 žena 51,5 55,0 50,4 51,6 1,07 0,98 8,33 4,20 věk do 18 let 21,7 32,2 41,2 20,8 1,49 1,90 11,59 8,17 18-24 10,9 13,1 14,4 10,7 1,21 1,32 9,41 5,68 25-34 14,7 12,9 15,3 14,7 0,88 1,04 6,85 4,48 35-44 13,3 13,8 14,0 13,3 1,04 1,06 8,11 4,54 45-54 16,2 11,9 11,0 16,4 0,74 0,68 5,77 2,92 55-64 10,2 5,4 2,3 10,5 0,53 0,22 4,16 0,96 >65 13,1 10,5 1,8 13,6 0,80 0,14 6,26 0,60 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 78,0 52,5 55,2 79,0 0,67 0,71 5,25 3,04 nepracující - nezaměstnané 4,7 26,6 32,9 3,5 5,64 6,99 44,01 30,04 nepracující důchodci 16,5 15,6 3,4 17,1 0,94 0,21 7,34 0,88 nepracující - ostatní neaktivní 0,8 5,4 8,5 0,4 6,85 10,80 53,45 46,43 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 4,6 9,1 5,8 4,6 1,96 1,24 15,28 5,33 jednotlivec, 65 let a více 4,8 7,6 0,0 5,0 1,58 0,00 12,35 0,00 dvojice, oba mladší 65 let 10,5 3,0 1,7 10,9 0,28 0,16 2,20 0,68 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 7,6 1,2 0,7 8,0 0,16 0,09 1,24 0,38 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 12,0 7,8 7,6 12,2 0,65 0,63 5,05 2,73 dvojice se 2 dětmi 20,7 15,5 18,2 20,8 0,75 0,88 5,83 3,78 dvojice se 3 a více dětmi 5,3 12,3 15,2 4,9 2,30 2,85 17,97 12,27 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 6,0 7,1 9,0 5,8 1,19 1,50 9,30 6,47 neúplná rodina 4,7 15,9 21,1 4,0 3,36 4,46 26,24 15,17 ostatní domácnosti 23,6 20,6 20,8 23,8 0,87 0,88 6,80 2,99 9 pokračování tabulky 3 celkem chudé pod ŽM nad ŽM index rizika chudoby index rizika "nouze" chudí ve skupině (v %) pod ŽM ve skupině (v %) druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 10,1 28,9 31,0 9,2 2,86 3,06 22,30 13,15 střední úroveň 74,6 67,6 67,3 74,9 0,91 0,90 7,06 3,88 vysoká úroveň 15,3 3,5 1,8 15,9 0,23 0,12 1,79 0,50 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 57,9 22,7 20,9 59,5 0,39 0,36 3,06 1,55 nezaměstnaná 12,1 38,9 44,6 10,7 3,21 3,68 25,03 15,83 částečně zaměstnaná 20,1 29,7 34,3 19,4 1,48 1,71 11,55 7,35 důchodecká 9,9 8,6 0,2 10,3 0,87 0,02 6,78 0,07 10 T a b u l k a 4 Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (osoby) před ST po ST efekty soc. dávek v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % eliminace chudých v % eliminace pod ŽM v % celkem 35,8 31,0 7,8 4,3 78,2 86,1 muž 32,6 28,0 7,2 4,4 77,9 84,4 pohlaví žena 38,8 33,9 8,3 4,2 78,6 87,7 <18 29,9 24,4 11,5 8,1 61,3 66,8 18-24 21,7 15,9 9,4 5,6 56,8 64,6 25-34 21,7 17,1 6,8 4,4 68,6 74,0 35-44 20,4 15,5 8,1 4,5 60,4 70,9 45-54 17,9 13,5 5,7 2,9 68,0 78,6 55-64 62,3 56,8 4,1 1,0 93,3 98,3 věk >65 90,1 87,6 6,3 0,6 93,1 99,3 čistá úplná rodina 32,4 28,0 5,5 3,3 83,0 88,2 smíšená úplná rodina 24,2 18,8 5,6 3,8 77,0 79,9 neúplná čistá rodina 51,0 43,7 26,1 19,0 48,7 56,5 smíšená neúplná rodina s dětmi 44,2 37,4 12,2 5,6 72,4 85,0 nerodinná domácnost 58,4 44,9 19,9 9,4 65,8 79,0 jednotlivec - muž 49,5 47,2 12,2 4,6 75,4 90,3 druh domácnosti jednotlivec - žena 81,1 79,3 14,7 1,4 81,9 98,2 pracující - zaměstnané 18,9 13,1 5,2 3,0 72,3 77,0 nepracující - nezaměstnané 89,4 86,6 43,8 29,8 51,0 65,6 nepracující důchodci 97,8 97,1 7,3 0,9 92,5 99,1 druh dom. podle prac. aktiv. nepracující - ostatní neaktivní 82,1 80,0 53,2 46,1 35,2 42,4 nízká úroveň 79,4 75,5 22,2 13,1 72,0 82,7 střední úroveň 34,3 28,9 7,0 3,8 79,5 86,7 druh dom. podle vzdělání vysoká úroveň 14,1 12,0 1,8 0,5 87,3 95,9 ostatní domácnosti 31,5 25,5 6,8 3,8 78,5 85,3 jednotlivec, mladší 65 let 39,9 36,4 15,2 5,3 61,9 85,5 jednotlivec, 65 let a více 97,9 97,4 12,3 0,0 87,4 100,0 dvojice, oba mladší 65 let 30,2 24,7 2,2 0,7 92,7 97,3 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 93,7 92,6 1,2 0,4 98,7 99,6 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 13,7 10,3 5,0 2,7 63,2 73,8 dvojice se 2 dětmi 11,9 11,9 5,8 3,8 51,0 68,3 dvojice se 3 a více dětmi 43,4 43,4 17,9 12,2 58,7 71,9 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 15,3 15,3 9,3 6,4 39,6 58,1 druh dom. - typ EU neúplná rodina 43,7 43,7 26,1 19,0 40,2 56,5 plně zaměstnaná 9,9 6,1 3,1 1,5 69,3 74,9 nezaměstnaná 92,6 90,6 24,9 15,7 73,1 82,7 částečně zaměstnaná 44,7 33,5 11,5 7,3 74,3 78,2 druh dom. - typ OECD důchodecká 99,0 98,8 6,8 0,1 93,2 99,9 11 T a b u l k a 4a Eliminace chudoby pomocí sociálních dávek (osoby, bez důchodců) před ST po ST efekty soc. dávek v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % chudí ve skupině v % pod ŽM v % eliminace chudých v % eliminace pod ŽM v % celkem 18,0 13,7 8,3 5,3 53,9 61,3 muž 17,1 13,0 8,0 5,2 53,4 60,1 pohlaví žena 18,9 14,4 8,6 5,5 54,9 61,9 <18 26,8 21,6 11,4 8,2 57,3 62,2 18-24 16,1 10,6 8,7 5,0 46,0 52,8 25-34 18,2 14,4 7,0 4,9 61,4 65,8 35-44 15,4 11,1 7,6 4,3 50,9 61,3 45-54 9,1 6,1 5,4 3,0 40,2 51,2 55-64 6,2 4,5 3,2 0,9 48,6 79,1 věk >65 14,0 14,0 0,0 0,0 100,0 100,0 čistá úplná rodina 16,7 12,4 6,3 3,9 62,6 68,3 smíšená úplná rodina 10,6 7,0 5,7 4,4 45,9 37,3 neúplná čistá rodina 50,2 42,9 26,7 19,2 46,8 55,4 smíšená neúplná rodina s dětmi 22,0 16,4 13,9 6,1 36,8 63,1 nerodinná domácnost 27,7 19,3 19,3 19,3 30,4 0,0 jednotlivec - muž 17,1 14,3 14,9 7,2 12,9 49,9 druh domácnosti jednotlivec - žena 19,8 15,0 14,5 7,0 27,0 53,6 pracující - zaměstnané 13,7 9,3 5,6 3,3 59,1 64,6 nepracující - nezaměstnané 87,2 84,2 49,6 35,6 43,1 57,7 nepracující důchodci 82,1 80,0 53,2 46,1 35,2 42,4 druh dom. podle prac. aktiv. nepracující - ostatní neaktivní 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 nízká úroveň 56,7 49,7 35,6 29,7 37,3 40,2 střední úroveň 18,7 13,9 7,9 4,8 57,7 65,1 druh dom. podle vzdělání vysoká úroveň 3,7 2,4 1,8 0,5 50,5 80,8 ostatní domácnosti 10,9 7,7 6,2 3,9 43,4 48,8 jednotlivec, mladší 65 let 18,1 14,5 14,8 7,1 18,2 51,0 jednotlivec, 65 let a více 33,5 33,5 0,0 0,0 100,0 100,0 dvojice, oba mladší 65 let 4,7 2,5 2,0 0,9 56,2 65,0 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 10,3 7,2 4,5 2,5 56,4 65,1 dvojice se 2 dětmi 15,6 10,8 5,5 3,5 64,5 67,7 dvojice se 3 a více dětmi 49,5 42,8 18,1 12,7 63,6 70,4 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 16,5 10,5 9,4 6,6 43,3 37,0 druh dom. - typ EU neúplná rodina 50,2 42,9 26,7 19,2 46,8 55,4 plně zaměstnaná 6,8 4,0 3,3 1,7 52,0 57,7 nezaměstnaná 86,2 83,3 50,4 37,7 41,6 54,7 částečně zaměstnaná 37,9 27,7 13,8 8,8 63,6 68,1 druh dom. - typ OECD důchodecká 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12 T a b u l k a 5 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu (%) domácnosti s čistým peněžním příjmem méně než ŽM 1,00 - 1,59 násobek ŽM 1,60 - 2,19 násobek ŽM 2,20 - 2,99 násobek ŽM 3,00 a více násobek ŽM počet členů na domácnost: 1 18,5 26,7 31,8 15,5 20,8 2 16,6 18,1 30,8 33,6 36,6 3 23,3 17,5 15,4 25,9 25,0 4 22,4 25,6 17,2 20,7 14,3 5 10,2 9,4 3,9 3,8 2,3 6 a více 9,0 2,9 0,9 0,5 0,9 počet ekonomicky aktivních: 0 53,2 43,2 53,3 15,3 5,2 s EA členy celkem 46,8 56,8 46,8 84,7 94,8 1 34,5 33,5 20,1 31,3 33,2 2 11,4 21,0 23,5 41,3 43,7 3 a více 0,9 2,4 3,4 12,2 18,0 počet nezaopatřených dětí: 0 30,3 43,2 53,3 63,7 74,7 s dětmi celkem 69,7 56,8 46,8 36,3 25,3 1 23,2 33,5 40,2 21,6 17,1 2 29,7 21,0 23,3 13,7 7,3 3 11,6 2,4 3,4 0,9 0,8 4 a více 5,2 1,6 0,2 0,1 0,2 vzdělání osoby v čele: základní (vč. neukončeného) 29,2 25,8 22,1 8,0 3,6 nižší střední, vyučení 43,9 48,7 45,8 42,8 28,6 úplné střední, vyšší odborné 25,8 21,6 26,4 33,6 38,6 bakalářské, vysokoškolské, věd. př. 1,1 3,9 5,9 15,6 29,2 sociální skupina osoby v čele: zaměstnanec (dělník) 32,4 45,0 37,7 65,7 68,6 OSVČ 10,9 7,6 5,5 12,6 22,0 důchodce s EA členy 1,2 2,0 2,5 5,5 3,4 důchodce bez EA členů 10,0 33,4 51,5 13,7 3,5 nezaměstnaný 34,3 10,1 2,5 2,0 1,7 ostatní 11,3 2,0 0,4 0,5 0,8 druh domácnosti čistá úplná rodina 35,9 47,1 49,3 53,0 48,0 smíšená úplná rodina 11,9 9,8 10,0 20,3 22,4 čistá neúplná rodina 23,4 9,3 3,9 2,1 2,3 smíšená neúplná rodina 7,9 6,6 4,3 0,1 0,2 nerodinná domácnost 2,4 0,7 0,8 1,7 1,6 jednotlivec - muž 12,1 6,2 8,2 8,3 5,4 jednotlivec - žena 6,4 20,5 23,6 0,7 1,1 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 18,5 10,0 8,4 12,3 22,9 jednotlivec, 65 let a více 0,0 16,8 21,9 3,3 1,5 dvojice, oba mladší 65 let 2,7 4,4 9,0 18,9 27,2 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 1,1 5,0 17,8 7,1 3,3 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 8,2 8,7 9,0 13,4 10,4 dvojice se 2 dětmi 14,6 20,5 13,2 12,5 5,6 dvojice se 3 a více dětmi 9,2 7,8 1,4 1,0 0,6 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 5,1 3,1 2,9 4,4 2,7 neúplná rodina 23,4 9,3 3,5 2,1 2,2 ostatní domácnosti 17,3 14,3 12,8 25,1 23,6 13 pokračování tabulky 5 domácnosti s čistým peněžním příjmem méně než ŽM 1,00 - 1,59 násobek ŽM 1,60 - 2,19 násobek ŽM 2,20 - 2,99 násobek ŽM 3,00 a více násobek ŽM domácnost - typ OECD plně zaměstnaná 19,7 31,1 33,8 68,8 85,3 nezaměstnaná 52,9 22,2 17,6 9,0 3,6 částečně zaměstnaná 27,1 25,4 13,7 15,6 9,5 důchodecká 0,3 21,3 34,9 6,6 1,6 druh dom. podle prac. aktiv. pracující - zaměstnané 46,8 56,5 47,5 84,5 94,8 nepracující - nezaměstnané 37,3 11,5 2,0 1,2 1,2 nepracující důchodci 4,8 30,7 50,4 14,0 3,4 nepracující - ostatní neaktivní 11,0 1,4 0,1 0,4 0,5 věk přednosty 18 až 24 8,6 3,0 1,8 2,8 2,1 25 až 34 27,3 21,1 12,4 15,3 17,5 35 až 44 28,0 23,6 14,8 18,0 17,1 45 až 54 25,4 17,8 14,9 32,8 35,2 55 až 64 7,5 9,6 14,6 18,7 22,1 65 a více 3,2 24,9 41,5 12,4 6,0 14 T a b u l k a 6 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu - bez ST (%) domácnosti s čistým peněžním příjmem méně než ŽM 1,00 - 1,59 násobek ŽM 1,60 - 2,19 násobek ŽM 2,20 - 2,99 násobek ŽM 3,00 a více násobek ŽM počet členů na domácnost 1 41,0 5,3 9,4 14,9 23,0 2 37,2 23,4 19,5 25,6 34,1 3 9,6 24,4 29,5 29,6 25,3 4 6,8 34,2 34,7 25,3 15,0 5 3,6 10,4 6,0 3,7 1,9 6 a více 1,9 2,3 1,0 0,8 0,6 počet ekonomicky aktivních 0 80,9 5,5 1,8 1,8 2,5 s EA členy celkem 19,1 94,5 98,2 98,3 97,5 1 15,6 54,4 33,7 27,6 29,0 2 3,2 36,5 54,0 53,1 48,8 3 a více 0,3 3,6 10,5 17,6 19,7 počet nezaopatřených dětí 0 80,5 32,0 38,2 54,0 73,9 s dětmi celkem 19,4 68,0 61,8 46,0 26,1 1 7,4 25,8 29,2 28,0 17,8 2 7,8 34,8 30,6 16,9 7,5 3 3,3 6,6 2,0 0,9 0,7 4 a více 0,9 0,8 0,0 0,2 0,1 vzdělání osoby v čele základní (vč. neukončeného) 31,2 10,0 8,5 4,6 2,2 nižší střední, vyučení 41,8 52,7 47,6 41,3 27,7 úplné střední, vyšší odborné 21,7 30,0 33,7 36,7 38,9 bakalářské, vysokoškolské, věd. př. 5,3 7,4 10,2 17,4 31,2 sociální skupina osoby v čele zaměstnanec (dělník) 12,4 73,2 80,4 79,2 72,1 OSVČ 2,5 11,0 12,8 16,6 23,9 důchodce s EA členy 3,4 7,0 3,5 1,4 0,9 důchodce bez EA členů 71,8 2,2 1,1 0,6 0,8 nezaměstnaný 7,9 5,5 1,8 1,6 1,4 ostatní 1,9 1,0 0,3 0,5 0,9 druh domácnosti čistá úplná rodina 41,1 59,9 57,5 53,7 48,5 smíšená úplná rodina 6,7 17,2 19,9 21,4 21,7 čistá neúplná rodina 4,7 9,1 4,9 2,8 2,2 smíšená neúplná rodina 5,5 7,3 7,8 6,9 3,6 nerodinná domácnost 1,0 1,2 0,5 0,4 1,0 jednotlivec - muž 10,7 2,1 4,7 8,0 17,0 jednotlivec - žena 30,3 3,2 4,7 6,9 6,0 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 10,9 4,6 9,0 14,6 22,3 jednotlivec, 65 let a více 30,0 0,7 0,4 0,3 0,7 dvojice, oba mladší 65 let 8,4 10,4 10,6 18,1 28,1 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 22,9 1,9 0,9 1,0 1,0 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 2,7 13,4 17,6 17,9 12,0 dvojice se 2 dětmi 4,1 27,5 26,5 15,6 6,8 dvojice se 3 a více dětmi 2,9 6,5 1,9 0,9 0,6 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 1,2 4,1 6,1 5,8 3,2 neúplná rodina 4,7 9,1 4,9 2,8 2,2 ostatní domácnosti 12,2 21,8 22,2 22,9 23,2 15 pokračování tabulky 6 domácnosti s čistým peněžním příjmem méně než ŽM 1,00 - 1,59 násobek ŽM 1,60 - 2,19 násobek ŽM 2,20 - 2,99 násobek ŽM 3,00 a více násobek ŽM domácnost - typ OECD plně zaměstnaná 7,2 55,5 78,8 87,2 92,9 nezaměstnaná 34,4 4,9 1,5 1,7 2,0 částečně zaměstnaná 12,0 39,0 19,4 11,0 4,7 důchodecká 46,4 0,6 0,3 0,1 0,4 druh dom. podle prac. aktiv. pracující - zaměstnané 19,1 94,5 98,2 98,2 97,7 nepracující - nezaměstnané 9,8 2,8 0,6 0,8 1,1 nepracující důchodci 69,6 2,2 1,1 0,5 0,7 nepracující - ostatní neaktivní 1,5 0,5 0,1 0,5 0,5 věk přednosty 18 až 24 1,7 3,7 3,2 3,3 1,5 25 až 34 8,1 26,6 20,4 19,7 20,6 35 až 44 7,4 28,9 30,2 22,3 19,5 45 až 54 8,2 23,8 32,0 39,9 38,1 55 až 64 18,0 12,5 12,1 13,3 18,6 65 a více 56,6 4,5 2,1 1,5 1,7 16 T a b u l k a 7 Mezera chudoby (domácnosti) mezera chudoby (chudé dom.) (bez ST) mezera chudoby (chudé dom.) celkem 63,5 17,2 pohlaví přednosty muž 56,9 16,7 žena 76,0 18,1 věk přednosty 18-24 60,4 27,3 25-34 61,5 17,5 35-44 53,0 17,0 45-54 53,8 17,7 55-64 78,6 18,6 >65 99,2 10,3 počet EA EA=0 94,9 19,2 EA celkem EA = 1 41,1 15,7 EA = 2 29,8 15,0 EA>=3 22,9 14,9 počet dětí děti = 0 80,4 18,1 děti celkem děti = 1 56,5 16,9 děti = 2 53,6 15,8 děti >= 3 59,4 17,8 druh domácnosti čistá úplná rodina 50,6 14,4 smíšená úplná rodina 58,5 20,0 čistá neúplná rodina 66,1 19,5 smíšená neúplná rodina 71,5 19,6 nerodinná domácnost 93,1 19,2 jednotlivec - muž 79,3 23,7 jednotlivec - žena 92,8 13,7 vzdělání přednosty bez vzdělání, neukončené vzdělání 91,3 18,3 základní 80,9 18,4 nižší střední 55,5 16,3 úplné střední s maturitou 53,3 17,8 nástavbové studium 58,0 5,2 vyšší odborné 77,8 20,7 vysokoškolské bakalářské 100,0 19,2 vysokoškolské 41,8 9,0 vědecká příprava 56,0 23,9 sociální skupina osoby v čele dělník 36,8 15,8 OSVČ (mimo zemědělství) 37,2 16,8 zaměstnanec 33,5 12,0 sam. hospod. rolník 33,3 14,7 zemědělec důchodce v dom. s EA členy 56,6 18,7 důchodce v dom. bez EA členů 99,4 13,4 17 pokračování tabulky 7 mezera chudoby (chudé dom.) (bez ST) mezera chudoby (chudé dom.) nezaměstnaný 85,7 21,8 ostatní 84,3 28,7 druh domácnosti podle vzdělání nízká úroveň 83,0 18,8 střední úroveň 55,8 16,7 vysoká úroveň 40,9 10,1 ekonomická aktivita přednosty osoba EA 36,0 15,0 nezaměstnaný 85,7 21,8 nepracující důchodce 95,5 13,9 osoba pob. rodič. příspěvek 89,7 25,1 osoba žijící z majetku 64,6 52,7 student, učeň 60,0 51,3 osoba trvale v dom. 82,0 29,4 pomáhající rod. příslušník ostatní osoby 85,5 20,4 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 37,0 15,5 nepracující - nezaměstnané 93,7 20,9 nepracující důchodci 99,7 11,7 nepracující - ostatní neaktivní 87,0 31,5 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 77,9 24,5 jednotlivec, 65 let a více 100,0 8,6 dvojice, oba mladší 65 let 53,0 17,3 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 100,0 12,4 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 49,7 14,5 dvojice se 2 dětmi 44,0 14,3 dvojice se 3 a více dětmi 53,5 13,8 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 52,3 18,9 neúplná rodina 66,1 19,5 ostatní domácnosti 70,0 20,0 domácnost - typ OECD plně zaměstnaná 31,0 14,1 nezaměstnaná 93,8 21,5 částečně zaměstnaná 42,2 16,7 důchodecká 99,9 9,0 18 T a b u l k a 8 Mezera chudoby (osoby) mezera chudoby (chudé dom.) (bez ST) mezera chudoby (chudé dom.) mezera chudoby (chudé dom.) průměr průměr medián celkem 64,6 18,5 15,6 pohlaví muž 61,5 19,7 16,8 žena 67,1 17,6 14,5 věk <18 58,6 18,2 15,8 18-24 59,4 23,7 18,6 25-34 55,0 17,3 14,9 35-44 59,9 19,9 18,0 45-54 61,7 21,3 16,5 55-64 88,6 16,0 11,7 >=65 98,0 11,0 7,2 druh domácnosti podle ekon. aktivity pracující - zaměstnané 37,8 16,9 14,5 nepracující - nezaměstnané 92,5 23,0 21,8 nepracující důchodci 99,8 11,6 8,3 nepracující - ostatní neaktivní 86,2 32,0 27,8 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 81,4 27,0 25,7 jednotlivec, 65 let a více 100,0 9,2 7,2 dvojice, oba mladší 65 let 52,4 17,7 14,6 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 100,0 13,2 15,6 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 53,1 15,9 14,9 dvojice se 2 dětmi 45,1 16,2 15,9 dvojice se 3 a více dětmi 54,9 14,4 13,2 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 53,1 21,5 22,8 neúplná rodina 66,7 20,3 17,3 ostatní domácnosti 70,9 21,5 16,5 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 84,0 19,8 17,9 střední úroveň 57,9 18,4 14,9 vysoká úroveň 32,9 9,4 7,0 domácnost - typ OECD plně zaměstnaná 31,3 15,9 12,0 nezaměstnaná 92,9 22,7 21,1 částečně zaměstnaná 42,7 17,7 15,9 důchodecká 99,9 9,5 7,2 19 T a b u l k a 9 Finanční deprivace - domácnosti (%) celkem nechudé chudé celkem 15,5 12,8 51,6 pohlaví přednosty muž 13,5 11,3 53,7 žena 22,1 17,9 49,1 věk přednosty 18-24 26,0 21,4 43,0 25-34 18,3 15,1 55,3 35-44 20,4 16,3 64,2 45-54 16,7 13,0 70,3 55-64 12,4 11,2 36,4 >65 9,6 8,7 25,4 ekonomická aktivita přednosty osoba EA 13,7 12,3 48,9 nezaměstnaný 50,8 34,5 77,4 nepracující důchodce 13,0 11,5 32,6 osoba pobírající rodič. příspěvek (prac. i neprac.) 50,6 34,8 64,3 osoba žijící z majetku 16,4 8,1 100,0 student, učeň (pracující i nepracující) 24,1 6,6 40,0 osoba trvale v domácnosti 63,5 39,8 100,0 ostatní osoby nezařaz. do předcházejících kódů 37,1 25,2 76,2 druh domácnosti podle ekon. aktivity pracující - zaměstnané 14,1 12,6 50,0 nepracující - nezaměstnané 51,8 35,5 73,3 nepracující důchodci 12,0 10,8 29,3 nepracující - ostatní neaktivní 42,8 25,8 58,8 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 19,1 12,1 63,2 jednotlivec, 65 let a více 12,3 11,2 23,7 dvojice, oba mladší 65 let 9,9 9,5 28,7 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 5,7 5,6 16,8 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 13,9 12,3 48,0 dvojice se 2 dětmi 16,7 15,0 49,1 dvojice se 3 a více dětmi 30,7 24,8 65,9 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 16,3 13,5 53,6 neúplná rodina 38,3 30,2 66,8 ostatní domácnosti 16,4 13,9 54,3 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 12,1 11,1 46,8 nezaměstnaná 28,6 19,4 64,2 částečně zaměstnaná 20,5 17,4 53,1 důchodecká 9,8 9,0 22,1 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 24,2 19,1 50,5 střední úroveň 15,8 13,4 52,5 vysoká úroveň 5,1 4,7 40,8 20 T a b u l k a 10 Dluhy (neschopnost zaplatit v termínu), (%) - domácnosti celkem nechudé chudé celkem 7,8 6,6 22,2 pohlaví přednosty muž 7,2 6,3 21,7 žena 11,1 8,5 23,1 věk přednosty 18-24 19,0 15,2 33,8 25-34 12,6 11,5 23,1 35-44 10,3 8,5 27,6 45-54 7,2 6,0 23,9 55-64 3,6 2,9 17,1 >65 1,2 1,2 1,8 ekonomická aktivita přednosty osoba EA 7,2 6,6 18,6 nezaměstnaný 33,4 28,5 41,6 nepracující důchodce 3,6 3,0 11,0 osoba pobírající rodič. příspěvek (prac. i neprac.) 16,6 18,4 15,1 student, učeň (pracující i nepracující) 5,1 0,0 10,6 pomáhající rod. příslušník 61,7 61,7 0,0 ostatní osoby nezařaz. do předcházejících kódů 23,0 18,0 33,9 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 7,3 6,7 19,7 nepracující - nezaměstnané 36,3 35,5 37,4 nepracující důchodci 1,5 1,0 7,2 nepracující - ostatní neaktivní 16,3 19,3 13,7 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 10,0 6,0 32,1 jednotlivec, 65 let a více 1,1 0,9 2,8 dvojice, oba mladší 65 let 4,8 4,6 14,7 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 0,2 0,2 0,0 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 8,8 8,6 13,5 dvojice se 2 dětmi 8,3 8,0 12,3 dvojice se 3 a více dětmi 14,4 12,3 24,0 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 8,3 5,8 33,1 neúplná rodina 22,1 18,2 33,1 ostatní domácnosti 7,2 5,9 24,7 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 16,4 12,5 29,7 střední úroveň 7,6 6,7 19,6 vysoká úroveň 3,0 2,9 9,8 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 6,1 5,7 17,8 nezaměstnaná 16,7 12,3 29,8 částečně zaměstnaná 10,9 9,6 21,3 důchodecká 0,6 0,5 2,4 21 T a b u l k a 11 Finanční deprivace (%) - osoby finanční deprivace (%) - osoby dluhy (%) - osoby celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé celkem 16,6 13,7 52,1 12,8 11,2 32,8 pohlaví muži 16,2 13,3 54,0 13,6 11,7 37,6 ženy 17,1 14,0 50,5 12,1 10,6 29,0 věk <18 23,3 18,7 58,9 19,7 17,1 40,1 18-24 18,2 14,6 53,2 14,2 12,2 33,8 25-34 16,8 14,3 51,3 15,9 14,6 33,6 35-44 18,7 15,2 58,1 16,1 13,8 42,5 45-54 14,6 11,8 60,5 10,5 9,1 33,5 55-64 10,8 10,0 29,8 4,6 4,2 13,9 >=65 9,1 8,0 25,2 2,9 2,8 4,9 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 15,4 13,5 49,7 12,7 11,7 30,7 nepracující - nezaměstnané 51,7 38,5 68,5 46,1 42,1 51,1 nepracující důchodci 11,0 9,6 28,3 3,4 3,0 9,4 nepracující - ostatní neaktivní 47,0 28,7 63,1 29,1 27,1 30,8 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 31,1 24,2 55,1 22,9 17,8 40,5 střední úroveň 17,0 14,4 51,6 12,9 11,5 30,4 vysoká úroveň 5,2 4,6 36,6 6,1 5,9 16,0 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 19,1 11,7 60,1 14,2 9,4 40,8 jednotlivec, 65 let a více 12,3 10,7 23,4 2,7 2,7 3,3 dvojice, oba mladší 65 let 9,9 9,5 28,7 7,3 7,0 20,9 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 5,7 5,6 14,6 1,5 1,5 0,0 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 13,9 12,1 48,2 13,6 13,5 15,5 dvojice se 2 dětmi 16,7 15,1 43,5 14,6 13,4 33,4 dvojice se 3 a více dětmi 31,2 24,9 59,8 24,6 20,8 42,0 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 17,5 13,8 53,8 15,2 12,5 41,6 neúplná rodina 40,1 31,0 65,9 29,6 24,7 43,4 ostatní domácnosti 16,7 13,8 56,8 12,3 10,7 33,3 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 13,2 12,2 45,7 11,0 10,5 27,4 Nezaměstnaná 31,0 20,6 62,3 22,8 16,3 42,3 částečně zaměstnaná 21,8 17,8 52,8 17,6 15,5 33,3 důchodecká 8,6 7,7 20,5 2,0 2,0 2,9 22 T a b u l k a 12 Deprivace v základních potřebách (%) - osoby jídlo - maso, ryby, drůbež (obden) kupování nového oblečení týdenní dovolená mimo domov celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé celkem 41,1 38,6 69,8 47,7 45,5 74,6 49,7 46,8 84,1 pohlaví muž 40,1 37,8 69,7 46,6 44,6 72,7 48,1 45,4 83,7 žena 42,0 39,5 69,8 48,8 46,3 76,2 51,1 48,1 84,3 věk <18 44,0 40,4 71,8 49,8 46,2 77,3 49,5 44,9 84,8 18-24 37,6 34,8 65,5 43,8 41,2 68,4 47,8 44,6 78,9 25-34 37,8 35,1 75,1 43,9 41,8 72,9 45,4 42,9 79,7 35-44 38,1 35,5 68,4 42,9 40,4 70,8 42,7 38,7 88,1 45-54 36,9 34,7 73,6 42,5 40,2 79,2 44,9 42,6 83,1 55-64 42,3 41,2 67,7 49,9 49,0 68,7 52,0 50,7 81,3 >=65 49,9 49,1 61,2 61,6 60,4 79,0 67,3 65,8 90,7 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 36,5 34,8 67,1 42,2 40,8 66,4 43,2 41,3 76,8 nepracující - nezaměstnané 73,8 72,2 75,7 81,5 77,1 87,1 86,2 78,6 95,9 nepracující důchodci 52,3 51,1 68,4 62,9 61,9 76,2 68,7 67,3 87,2 nepracující - ostatní neaktivní 58,0 43,7 70,5 78,2 66,5 88,6 71,4 53,0 87,6 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 64,1 60,3 77,5 73,5 70,0 85,8 82,5 79,4 93,3 střední úroveň 42,1 40,2 67,1 48,5 46,9 69,9 51,0 48,7 81,2 vysoká úroveň 20,7 20,0 57,5 26,7 25,9 73,3 21,3 20,6 63,7 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 43,5 37,3 78,2 47,7 42,1 79,0 49,6 43,3 84,5 jednotlivec, 65 let a více 56,8 55,1 68,9 68,0 65,7 84,2 77,7 75,5 92,9 dvojice, oba mladší 65 let 32,1 31,5 59,1 40,1 39,7 56,7 40,7 40,2 64,9 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 46,7 46,9 30,0 56,8 56,7 64,7 59,8 59,4 85,4 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 31,2 29,6 60,5 37,4 35,8 67,2 40,0 37,9 79,2 dvojice se 2 dětmi 35,9 34,3 62,0 41,5 40,0 64,8 41,0 38,9 75,2 dvojice se 3 a více dětmi 55,7 51,3 75,6 62,0 58,0 80,4 60,2 53,7 89,9 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 40,7 38,2 65,0 45,0 43,1 63,7 49,1 45,8 81,7 neúplná rodina 58,6 52,7 75,0 66,2 60,2 83,2 62,3 53,6 86,9 ostatní domácnosti 42,4 40,2 73,8 48,6 46,6 76,3 52,4 49,9 86,9 23 pokračování tabulky 12 jídlo - maso, ryby, drůbež (obden) kupování nového oblečení týdenní dovolená mimo domov celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 33,2 32,3 63,2 38,3 37,5 64,9 38,6 37,3 77,8 nezaměstnaná 60,9 56,3 74,7 69,7 64,8 84,5 74,1 68,1 92,2 částečně zaměstnaná 46,0 42,9 70,1 53,2 51,4 67,6 56,5 54,0 76,0 důchodecká 52,5 51,7 63,9 64,6 63,5 79,9 70,7 69,1 91,8 24 T a b u l k a 13 Materiální deprivace a bydlení (%) - osoby byt bez koupelny nedostatek místa vlhkost v bytě celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé celkem nechudé chudé celkem 1,3 1,1 6,4 22,2 21,1 28,9 13,7 12,8 22,7 pohlaví muž 1,4 1,0 6,6 22,4 21,8 30,4 12,3 11,4 25,0 žena 1,5 1,1 5,7 21,7 21,1 28,6 12,9 12,0 23,0 věk <18 1,0 0,6 4,0 31,8 31,6 37,8 15,0 13,4 27,3 18-24 1,2 0,8 4,4 25,6 25,1 30,9 11,9 11,2 18,7 25-34 1,0 0,7 4,8 31,1 30,7 37,4 13,2 12,0 29,1 35-44 1,5 0,8 9,7 24,9 24,5 29,9 13,3 12,2 26,3 45-54 1,0 0,8 5,2 16,3 16,0 20,7 10,3 9,7 18,7 55-64 1,2 0,9 7,5 8,1 7,9 12,6 10,5 10,0 22,4 >=65 3,5 2,9 12,2 6,8 6,6 9,7 12,6 12,3 16,7 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 0,7 0,6 3,0 24,7 24,4 30,4 11,7 11,2 20,8 nepracující - nezaměstnané 7,4 5,2 10,4 33,8 32,7 35,1 28,1 23,2 34,4 nepracující důchodci 3,1 2,5 11,6 5,2 4,7 11,5 12,5 12,0 18,5 nepracující - ostatní neaktivní 1,7 0,1 3,6 37,2 30,8 42,8 18,5 20,4 16,8 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 7,7 5,9 14,2 21,2 16,1 39,1 22,8 21,4 27,6 střední úroveň 0,9 0,7 3,0 21,9 21,7 25,2 12,4 11,6 22,5 vysoká úroveň 0,0 0,0 0,0 23,1 22,9 28,9 7,1 6,9 19,2 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 3,9 3,1 8,0 11,8 12,0 10,2 12,8 11,1 22,2 jednotlivec, 65 let a více 6,7 5,7 13,7 3,8 3,5 5,4 13,5 13,0 17,6 dvojice, oba mladší 65 let 1,0 0,7 12,7 12,3 12,2 14,5 9,2 9,1 15,3 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 1,1 1,1 0,0 4,1 4,0 14,6 10,6 10,6 7,3 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 0,6 0,5 3,6 26,7 26,4 31,0 10,3 9,5 27,1 dvojice se 2 dětmi 0,3 0,3 0,0 30,0 29,7 33,6 12,8 12,2 23,5 dvojice se 3 a více dětmi 1,8 0,4 8,2 38,4 37,3 43,6 22,7 19,2 39,0 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 1,4 0,7 8,5 26,1 24,8 39,3 13,1 11,4 30,2 neúplná rodina 1,5 1,2 2,5 29,8 29,7 30,1 14,1 12,1 19,9 ostatní domácnosti 1,5 1,0 8,3 22,3 21,5 33,3 12,9 12,4 20,0 25 T a b u l k a 14 Zdravotní stav a zdravotní problémy - osoby nad 16 let zdravotní stav1 zdravotní problémy2 celkem nechudý chudý celkem nechudý chudý celkem 12,5 11,8 22,0 7,6 7,2 13,7 pohlaví muž 11,2 10,9 17,1 6,9 6,5 13,8 žena 13,7 12,8 25,3 8,3 7,8 13,7 věk 16 -17 2,1 1,7 5,1 1,3 0,7 6,4 18-24 2,5 2,1 6,9 1,2 0,9 4,8 25-34 3,4 2,9 10,1 2,0 1,8 4,5 35-44 6,0 5,3 14,6 3,3 3,0 6,2 45-54 12,5 11,7 29,3 7,2 6,4 21,3 55-64 17,0 16,3 37,4 11,1 10,3 29,4 >=65 34,9 33,8 50,0 22,4 21,8 30,7 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 6,9 6,7 10,5 3,9 3,9 5,5 nepracující - nezaměstnané 22,1 21,5 23,2 11,5 8,9 15,2 nepracující důchodci 31,3 30,1 46,3 20,2 19,4 30,7 nepracující - ostatní neaktivní 4,3 5,4 3,4 5,6 4,0 7,1 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 14,1 11,8 28,3 9,6 6,7 25,2 jednotlivec, 65 let a více 37,2 34,5 55,1 24,0 22,6 34,1 dvojice, oba mladší 65 let 10,7 10,6 16,7 7,1 7,0 15,1 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 28,8 28,7 42,9 17,1 17,1 16,7 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 4,5 4,3 12,1 2,2 2,1 5,0 dvojice se 2 dětmi 3,2 2,9 7,7 1,5 1,4 3,9 dvojice se 3 a více dětmi 5,5 3,7 14,8 2,7 1,7 8,0 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 5,4 4,7 15,4 3,5 3,3 6,7 neúplná rodina 4,4 2,8 9,2 2,3 1,7 4,1 ostatní domácnosti 13,4 12,9 21,8 8,3 8,0 14,2 druh dom. podle vzdělání nízká úroveň 32,2 31,3 36,3 17,9 17,1 21,4 střední úroveň 10,8 10,6 14,8 6,9 6,7 10,3 vysoká úroveň 5,2 4,9 25,0 3,6 3,6 8,9 druh domácnosti - typ OECD plně zaměstnaná 5,7 5,6 9,5 3,0 2,9 5,7 nezaměstnaná 24,5 24,4 25,1 15,5 15,0 17,4 částečně zaměstnaná 10,8 10,8 11,3 7,0 7,2 5,4 důchodecká 34,7 33,2 54,1 21,6 20,7 33,0 1 "špatný" nebo "velmi špatný" 2 " má, do jisté míry omezuje" nebo "má, velmi omezuje" 26 T a b u l k a 15 Sociální deprivace (%) - osoby nad 16 let celkem nechudý chudý celkem 5,9 5,8 7,9 věk 16 -17 1,5 1,2 3,4 18-24 2,8 2,7 3,9 25-34 2,8 2,6 4,5 35-44 5,3 4,7 12,0 45-54 6,4 6,1 11,8 55-64 6,4 6,3 8,9 >=65 7,4 7,2 10,8 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 4,3 4,2 6,8 nepracující - nezaměstnané 9,4 9,7 9,0 nepracující důchodci 7,1 6,8 11,1 nepracující - ostatní neaktivní 2,8 2,0 3,5 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 5,0 4,4 9,1 jednotlivec, 65 let a více 6,6 6,2 9,2 dvojice, oba mladší 65 let 4,5 4,4 11,7 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 5,9 6,0 0,0 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 3,4 3,3 6,9 dvojice se 2 dětmi 3,6 3,4 6,2 dvojice se 3 a více dětmi 3,6 3,4 4,5 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 3,9 3,6 8,7 neúplná rodina 3,4 2,7 5,7 ostatní domácnosti 6,7 6,5 11,2 * osobní kontakt s lidmi méně než jednou za měsíc nebo nikdy 27 T a b u l k a 16 Mezera chudoby v EU (100 = mezera chudoby v zemi) CZ DK D A P UK EU 13 pohlaví muži 107 101 99 107 98 98 99 ženy 95 98 101 94 101 102 101 věk <18 99 83 109 94 111 100 103 18-24 128 124 89 134 111 115 105 25-34 94 124 99 112 103 102 101 35-44 107 85 110 100 112 89 101 45-54 115 113 91 120 116 118 103 55-64 86 116 95 107 101 111 100 >=65 59 72 95 74 71 87 88 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 91 115 99 108 108 99 99 nepracující - nezaměstnané 124 124 89 82 88 103 103 nepracující důchodci 63 91 91 84 67 85 86 nepracující - ostatní neaktivní 173 158 128 97 134 112 118 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 146 133 90 139 124 117 114 jednotlivec, 65 let a více 50 81 108 67 86 103 97 dvojice, oba mladší 65 let 96 102 96 122 121 108 108 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 71 73 83 82 60 72 78 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 86 90 104 92 101 106 102 dvojice se 2 dětmi 88 83 89 94 100 128 105 dvojice se 3 a více dětmi 78 46 123 106 121 85 106 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 116 81 117 66 111 95 100 neúplná rodina 109 115 94 154 103 92 96 ostatní domácnosti 116 194 69 90 105 120 98 druh dom. podle vzdělání vysoká úroveň 51 116 102 95 122 112 116 střední úroveň 100 115 96 109 104 98 98 nízká úroveň 107 97 99 88 100 94 97 28 T a b u l k a 17 Míra chudoby (%) - osoby CZ DK D EL A P UK EU 13 celkem 8 12 16 21 13 22 19 17 pohlaví muži 7 11 15 20 11 20 17 16 ženy 8 13 17 21 14 23 21 18 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 5 8 13 17 11 18 11 2 nepracující - nezaměstnané 44 21 47 33 41 32 54 9 nepracující důchodci 7 29 16 34 17 43 27 3 nepracující - ostatní neaktivní 53 52 73 29 47 60 59 9 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 15 26 20 24 21 39 22 4 jednotlivec, 65 let a více 12 33 21 37 28 53 36 4 dvojice, oba mladší 65 let 2 8 10 16 8 22 6 2 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 1 24 12 37 14 41 23 3 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 5 7 36 24 19 28 43 5 dvojice se 2 dětmi 6 5 10 10 10 10 10 5 dvojice se 3 a více dětmi 18 3 15 16 11 19 13 2 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 9 5 23 18 30 39 25 4 neúplná rodina 26 9 15 19 7 17 9 3 ostatní domácnosti 7 26 19 24 12 19 21 3 druh dom. podle vzdělání vysoká úroveň 2 6 10 6 10 1 6 1 střední úroveň 7 14 17 12 11 8 17 2 nízká úroveň 22 27 21 33 21 26 32 4 Míra chudoby (v %) CZ DK D EL A P UK EU 13 pohlaví do 18 let muži 12 4 20 20 15 21 25 21 ženy 11 5 20 18 16 25 25 21 18 až 24 muži 9 29 23 25 12 14 18 22 ženy 10 31 25 24 13 17 28 26 25 až 34 muži 6 8 15 14 7 10 13 14 ženy 8 11 18 14 12 14 17 16 35 až 44 muži 8 6 12 14 9 19 12 13 ženy 8 6 15 16 11 19 15 15 45 až 54 muži 6 7 13 18 11 17 11 13 ženy 6 6 15 19 10 18 14 14 55 až 64 muži 4 13 13 20 8 21 11 14 ženy 4 12 12 24 12 26 15 15 65 a více muži 3 23 12 31 12 35 23 16 ženy 9 27 16 34 20 37 25 23 29 T a b u l k a 18 Riziko chudoby, index 100 = míra chudoby v zemi (osoby) CZ DK D EL A P UK EU 13 EU 13 (%) míra chudoby 8 12 16 21 13 22 19 17 pohlaví muž 93 95 93 99 88 93 91 94 16 žena 107 109 107 103 113 108 111 106 18 věk <18 149 41 124 92 123 106 132 122 21 18-24 121 258 148 117 100 71 121 138 24 25-34 88 83 101 68 79 58 80 87 15 35-44 104 51 82 73 79 89 70 81 14 45-54 74 53 84 88 85 81 64 80 14 55-64 53 105 76 107 80 112 66 84 15 >=65 80 212 99 158 136 169 139 107 18 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 67 66 83 82 83 82 56 77 13 nepracující - nezaměstnané 564 171 291 156 314 147 286 296 51 nepracující důchodci 94 239 101 162 132 195 140 109 19 nepracující - ostatní neaktivní 685 433 458 140 365 271 309 306 53 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 196 215 127 115 163 175 114 126 22 jednotlivec, 65 let a více 158 279 129 176 219 243 190 146 25 dvojice, oba mladší 65 let 28 63 61 77 63 98 34 53 9 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 16 202 72 175 111 185 120 94 16 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 336 57 227 116 146 129 228 184 32 dvojice se 2 dětmi 65 39 61 46 78 47 50 60 10 dvojice se 3 a více dětmi 75 24 94 74 81 85 71 81 14 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 230 41 143 88 229 176 133 144 25 neúplná rodina 119 74 93 91 57 75 46 97 17 ostatní domácnosti 87 214 121 116 89 88 111 106 18 druh dom. podle vzdělání vysoká úroveň 23 49 64 28 76 3 34 41 7 střední úroveň 91 117 107 58 87 37 87 82 14 nízká úroveň 286 227 129 158 162 117 169 150 26 30 T a b u l k a 19 Mezinárodní srovnání se zeměmi EU (%) - osoby problémy s bydlenímosoby, které vycházejí se svými příjmy s velkými obtížemi (%) dluhy (neschopnost zaplatit v termínu), v %, (osoby) bez koupelny nedostatek místa vlhkost v bytě celkem chudý celkem chudý celkem chudé celkem chudé celkem chudé ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU celkem 17 7 52 18 13 8 33 18 1 2 6 4 22 19 29 25 18 12 27 19 věk <18 23 9 59 21 20 12 40 26 1 1 4 3 32 26 38 32 15 14 27 22 18-24 18 9 53 19 14 10 34 19 1 1 4 3 26 21 31 28 12 13 19 19 25-34 17 7 51 18 16 9 34 20 1 1 5 3 31 24 37 31 13 13 29 20 35-44 19 7 58 20 16 8 42 20 2 1 10 2 25 22 30 27 13 11 26 17 45-54 15 7 61 20 11 7 33 17 1 1 5 3 16 15 21 23 10 10 19 17 55-64 11 6 30 18 5 5 14 10 1 2 8 5 8 10 13 15 11 10 22 16 >=65 9 5 25 11 3 3 5 6 4 3 12 9 7 8 10 10 13 10 17 15 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 15 6 50 16 13 7 31 17 1 1 3 3 25 21 30 28 12 11 21 18 nepracující - nezaměstnané 52 29 69 35 46 27 51 36 7 2 10 2 34 29 35 34 28 20 34 22 nepracující důchodci 11 5 28 11 3 3 9 6 3 3 12 8 5 7 12 8 13 9 19 14 nepracující - ostatní neaktivní 47 20 63 25 29 20 31 24 2 4 4 5 37 22 43 26 19 20 17 23 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 19 10 60 20 14 9 41 14 4 3 8 7 12 16 10 19 13 11 22 15 jednotlivec, 65 let a více 12 5 23 9 3 3 3 5 7 6 14 11 4 6 5 7 14 10 18 14 dvojice, oba mladší 65 let 10 3 29 12 7 4 21 9 1 1 13 2 12 11 15 16 9 9 15 13 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 6 4 15 11 1 3 0 6 1 2 0 6 4 6 15 9 11 9 7 16 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 14 16 48 27 14 18 15 29 1 2 4 3 27 22 31 29 10 16 27 21 dvojice se 2 dětmi 17 5 43 17 15 7 33 20 0 1 0 2 30 21 34 26 13 11 24 16 dvojice se 3 a více dětmi 31 6 60 21 25 7 42 19 2 1 8 2 38 25 44 29 23 11 39 23 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 18 9 54 18 15 15 42 30 1 1 9 3 26 31 39 39 13 16 30 25 neúplná rodina 40 7 66 19 30 7 43 16 2 1 3 2 30 18 30 26 14 11 20 16 ostatní domácnosti 17 11 57 22 12 9 33 19 2 2 8 6 22 25 33 33 13 19 20 26 31 T a b u l k a 20 Mezinárodní srovnání se zeměmi EU (%) - osoby nad 16 let zdravotní stav1 zdravotní problémy2 osobní kontakty s lid., méně než jednou za měsíc nebo nikdy celkem chudé celkem chudé celkem chudé ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU celkem 13 10 22 13 8 7 14 10 6 6 8 8 věk 16 -17 2 2 5 2 1 1 6 2 1 1 3 1 18-24 3 2 7 3 1 1 5 2 3 2 4 3 25-34 3 3 10 4 2 2 5 3 3 3 4 5 35-44 6 4 15 8 3 3 6 5 5 5 12 7 45-54 13 8 29 15 7 6 21 9 6 6 12 11 55-64 17 14 37 23 11 11 29 15 6 7 9 10 >=65 35 23 50 26 22 18 31 20 7 9 11 10 druh domácnosti podle prac. aktivity pracující - zaměstnané 7 5 11 7 4 4 5 4 4 5 7 6 nepracující - nezaměstnané 22 13 23 13 12 7 15 7 9 6 9 7 nepracující důchodci 31 21 46 24 20 18 31 21 7 9 11 11 nepracující - ostatní neaktivní 4 23 3 20 6 17 7 15 3 8 3 9 druh domácnosti - typ EU jednotlivec, mladší 65 let 14 9 28 14 10 8 25 11 5 5 9 6 jednotlivec, 65 let a více 37 23 55 24 24 19 34 20 7 10 9 11 dvojice, oba mladší 65 let 11 8 17 13 7 7 15 9 5 4 12 8 dvojice, aspoň jeden 65 let a více 29 20 43 24 17 16 17 20 6 8 0 9 dvojice s 1 dítětem (mladší 18 let) 5 9 12 9 2 6 5 6 3 7 7 9 dvojice se 2 dětmi 3 3 8 6 2 3 4 5 4 4 6 8 dvojice se 3 a více dětmi 6 3 15 7 3 2 8 4 4 4 5 5 dvojice s aspoň 1 dítětem a dalšími členy 5 4 15 6 4 3 7 4 4 5 9 5 neúplná rodina 4 6 9 9 2 4 4 6 3 5 6 6 ostatní domácnosti 13 14 22 16 8 9 14 9 7 7 11 9 1 Přílohy ke kapitole 2 T a b u l k a 1A Laekenské indikátory sociální exkluze - primární indikátory indikátor operacionalizace zdroj dat (1) míra chudoby podíl osob žijících v domácnostech s celkovými příjmy nižšími než 60 % příjmového mediánu (podle věku, pohlaví, pracovního statusu - ek. aktivity, typu domácnosti, typu bydlení) + vyjádření prahu chudoby ECHP (2) příjmová distribuce poměr příjmů prvního a posledního příjmového kvintilu (S80/S20) ECHP (3) perzistence nízkého příjmu podíl osob žijících v chudých domácnostech (pod 60 % příjmového mediánu) v daném roce a nejméně ve dvou ze tří předchozích let ECHP (4) relativní příjmová mezera rozdíl mezi příjmovým mediánem chudých domácností (pod 60 % národního příjmového mediánu) a prahem chudoby, vyjádřeno jako procentní podíl hranice chudoby ECHP (5) regionální koheze koeficient variace míry zaměstnanosti na úrovni NUTS 2 LFS (6) míra dlouhodobé nezaměstnanosti podíl osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců (podle definice ILO) na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel LFS (7) osoby žijící v domácnostech bez pracovního příjmu osoby ve věku 0 - 65 let (0 - 60 let) žijící v domácnostech, ve kterých ani jeden člen nepracuje. Zahrnuty jsou všechny domácnosti s výjimkou domácností, kde všichni členové spadají do jedné z následujících kategorií: - osoby mladší než 18 let - osoby ve věku 18 - 24 let, kteří jsou ekonomicky neaktivní a vzdělávají se - osoby ve věku nad 65 let (60 let), které nepracují LFS (8) osoby předčasně ukončující účast ve vzdělávání podíl osob ve věkové skupině 18 - 24 let, které dosáhly vzdělanostní úrovně ISCED 2 nebo nižší a neúčastní se vzdělávání ani výcviku LFS (9) střední délka života očekávaný počet let (při narození), kterých se v průměru dožije každá osoba v dané generaci demografické statistiky Eurostatu (10) subjektivní zdravotní stav podle příjmové úrovně poměr podílu osob nad 16 let v prvním a posledním příjmovém kvintilu, které subjektivně hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný nebo velmi špatný (podle definice WHO) ECHP 2 T a b u l k a 1B Leakenské indikátory sociální exkluze - sekundární indikátory (1) rozptyl kolem prahu chudoby osoby žijící v domácnostech, jejichž příjem byl pod hranicí 40 %, 50 % a 70 % národního příjmového mediánu ECHP (2) míra chudoby ukotvená v čase míra chudoby ve stálých cenách (očištěná od inflace) zvoleného výchozího roku ECHP (3) míra chudoby před uskutečněním sociálních transferů míra chudoby, kde je příjem kalkulován následně: 1. příjem bez jakýchkoliv sociálních transferů 2. příjem zahrnující starobní a pozůstalostní penze 3. příjem po uskutečnění všech sociálních transferů (= primární indikátor č. 1) (4) Gini koeficient podíl mezi kumulativním podílem populace uspořádaným podle příjmu a kumulativním podílem jejich příjmu z celkového příjmu ve společnosti ECHP (5) perzistence nízkého příjmu (pod 50 % příjmového mediánu) podíl osob žijících v chudých domácnostech (pod 50 % příjmového mediánu) v daném roce a nejméně ve dvou ze tří předchozích let. ECHP (6) podíl dlouhodobé nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců (podle definice ILO) na celkovém počtu nezaměstnaných LFS (7) míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti podíl osob nezaměstnaných déle než 24 měsíců na celkovém počtu ekonomicky aktivní populace LFS (8) osoby s nízkým vzděláním podíl osob, které dosáhly nejvýše vzdělanostní úrovně ISCED 2 v jednotlivých věkových kategoriích (25-34, 35-44, 45-54, 55-64 let). LFS Indikátory sociální exkluze 1. Riziko chudoby (osoby žijící v domácnostech s příjmem nižším než 60 % národního příjmového mediánu), rok 2001 (%) T a b u l k a 1A Struktura podle pohlaví a věku celkem muži ženy 0 - 15 let 16 - 24 let 25 - 49 let 50 - 64 let 65 a více EU - 25 15 14 17 19 19 12 12 17 EU - 15 15 14 17 19 19 12 12 19 noví členové 14 14 14 19 17 14 10 9 Belgie 13 12 15 12 12 10 12 26 ČR 8 7 8 12 10 7 4 6 Dánsko 10 9 12 7 21 7 5 24 Německo 11 10 12 14 16 9 10 12 Estonsko 18 17 19 19 21 18 17 18 Řecko 20 19 22 19 19 14 21 33 Španělsko 19 17 20 26 20 15 17 22 Francie 15 15 16 18 21 12 13 19 Irsko 21 20 23 26 12 17 16 44 Itálie 19 19 20 25 25 18 16 17 Lotyšsko (2002) 16 16 16 19 18 16 17 10 Litva 17 17 17 20 21 17 15 12 Lucembursko 12 12 13 18 20 11 9 7 Maďarsko 10 10 10 14 12 9 7 9 Malta (2000) 15 15 15 21 10 14 12 20 Nizozemsko 11 12 11 16 22 10 7 4 Rakousko 12 9 14 13 11 8 9 24 Polsko 15 16 15 21 19 16 10 6 Portugalsko 20 20 20 27 18 15 16 30 Slovinsko (2000) 11 10 12 9 11 9 11 21 Slovensko (2003) 21 21 21 30 23 21 14 13 Finsko 11 9 14 6 23 7 9 23 Švédsko 9 10 11 7 18 7 5 16 Velká Británie 17 15 19 24 20 12 11 24 Norsko 10 9 12 7 23 7 4 22 3 T a b u l k a 1B Míra chudoby podle statusu na trhu práce zaměstnanci zaměstnaní (mimo sebe- zaměstnané) sebe- zaměstnaní nezaměstnaní důchodci ostatní ekonomicky neaktivní EU - 25 6 6 16 38 16 24 EU - 15 7 6 16 38 17 25 noví členové 7 7 15 37 9 18 Belgie 4 3 10 32 21 21 ČR 3 3 5 30 5 11 Dánsko 3 1 15 23 23 22 Německo 4 4 5 34 13 18 Estonsko 9 9 16 47 21 27 Řecko 13 5 25 39 32 23 Španělsko 10 7 20 37 18 24 Francie 8 6 25 30 17 26 Irsko 7 6 16 54 39 33 Itálie 10 7 18 51 13 28 Lotyšsko (2002) 9 9 22 42 13 27 Litva 9 9 33 41 13 20 Lucembursko 8 8 2 48 8 16 Maďarsko 5 5 3 31 9 15 Malta (2000) 6 6 1 50 18 18 Nizozemsko (2000) 8 6 21 23 3 12 Rakousko 6 3 24 23 16 22 Polsko 7 7 19 37 7 18 Portugalsko 12 7 28 38 25 28 Slovinsko (2000) 4 4 10 43 15 19 Slovensko (2003) 14 14 24 47 11 28 Finsko 6 4 17 21 20 22 Švédsko 5 4 24 19 16 22 Velká Británie 6 5 14 49 24 30 4 T a b u l k a 1C Míra chudoby ve vybraných typech domácností (%, 2001) domácnosti samoživitelů domácnosti dvou dospělých se třemi nebo více závislými dětmi domácnosti jednotlivců do 30 let EU - 25 33 27 28 EU - 15 35 27 32 noví členové 23 28 11 Belgie 25 7 21 ČR 26 18 14 Dánsko 12 13 n.a. Německo 36 21 42 Estonsko 29 20 31 Řecko 37 26 37 Španělsko 42 34 27 Francie 35 24 31 Irsko 42 37 21 Itálie 23 37 19 Lotyšsko (2002) 35 22 n.a. Litva 23 27 14 Lucembursko 35 23 11 Maďarsko 18 22 10 Malta (2000) 55 29 n.a. Nizozemsko (2000) 45 17 49 Rakousko 23 23 17 Polsko 19 32 5 Portugalsko 39 49 1 Slovinsko (2000) 20 12 n.a. Slovensko (2003) 40 35 n.a. Finsko 11 5 52 Švédsko 13 8 n.a. Velká Británie 50 30 37 5 T a b u l k a 1D Práh chudoby (v jednotkách parity kupní síly) domácnost jednotlivce domácnost typu dva dospělí a dvě děti EU - 25 7 426 15 595 EU - 15 8 253 17 332 noví členové 3 240 6 804 Belgie 9 286 19 501 ČR 4 045 8 494 Dánsko 9 747 20 496 Německo 9 492 19 933 Estonsko 2 359 4 954 Řecko 5 443 11 431 Španělsko 6 527 13 706 Francie 8 765 18 407 Irsko 7 934 16 662 Itálie 7 044 14 793 Lotyšsko (2002) 2 301 4 833 Litva 2 346 4 926 Lucembursko 14 376 30 190 Maďarsko 3 369 7 075 Malta (2000) 5 510 11 572 Nizozemsko 8 309 17 449 Rakousko 9 468 19 883 Polsko 2 859 6 004 Portugalsko 4 967 10 431 Slovinsko (2000) 6 295 13 219 Slovensko (2003) 3 629 7 622 Finsko 7 680 16 128 Švédsko 8 502 17 854 Velká Británie 8 984 18 866 graf viz Prah chudoby.xls 6 T a b u l k a 2 Příjmová nerovnost (poměr příjmů prvního a posledního příjmového kvintilu; Gini koeficient), rok 2001 S80/S20 Gini EU ­ 25 4,4 28 EU ­ 15 4,4 28 noví členové 4,3 28 Belgie 4,0 28 ČR 3,4 25 Dánsko 3,0 22 Německo 3,6 25 Estonsko 6,1 35 Řecko 5,7 33 Španělsko 5,5 33 Francie 4,0 27 Irsko 4,5 29 Itálie 4,8 29 Lotyšsko (2002) 5,5 n.a. Litva 4,9 34 Lucembursko 3,8 32 Maďarsko 3,4 27 Malta (2000) 4,5 23 Nizozemsko 3,8 30 Rakousko 3,5 26 Polsko 4,5 24 Portugalsko 6,5 30 Slovinsko (2000) 3,2 37 Slovensko (2003) 5,4 22 Finsko 3,5 31 Švédsko 3,4 24 Velká Británie 4,9 24 T a b u l k a 3A Trvale ohrožení chudobou (chudí v daném roce a alespoň ve dvou ze tří předcházejících let, hranice 60 % příjmového mediánu), 2001 celkem muži ženy 0 - 15 let 16 - 24 let 25 - 49 let 50 - 64 let 65 a více EU 15 9 9 10 12* 11* 7* 7* 12* Belgie 7 6 8 6* 8* 5* 6* 18* Dánsko 6 4 * 8* 3 7* 3* 4* 18 Německo 6 6 7 6* 7* 5* 5* 7* Řecko 14 13 15 10* 13* 8* 13* 26* Španělsko 10 10 11 17* 13* 9* 9* 10* Francie 9 8 9 10* 12* 6* 6* 13* Irsko 13 12 15 15* 12* 9* 10* 27* Itálie 13 12 13 15* 17* 10* 10* 10* Lucembursko 9 9 8 12* 14* 7* 5* 7* Nizozemsko 5 6 5 8* 11* 5* 2* 1* Rakousko 7 5 9 6* 5* 4* 5* 17* Portugalsko 15 14 15 19* 13* 10* 10* 26* Finsko 6 4 8 2* 6* 4* 6* 14* Velká Británie 10 9 11 19* 11* 8* 5* 15* * rok 2000 7 T a b u l k a 3B Trvale ohrožení chudobou (chudí v daném roce a alespoň ve dvou ze tří předcházejících let, hranice 50 % příjmového mediánu), 2001 celkem muži ženy 0 - 15 let* 16 - 24 let* 25 - 49 let* 50 - 64 let* 65 a více let* EU - 15 5 4 5 6 6 4 4 5 Belgie 3 2 3 2 4 3 2 7 Dánsko 2 1* 2* 0 1 1 2 4 Německo 3 3 3 3 3 2 3 4 Řecko 9 8 10 5 9 5 8 18 Španělsko 6 5 6 10 7 5 6 3 Francie 3 3 4 4 5 2 3 5 Irsko 7 6 8 9 7 5 5 8 Itálie 7 7 8 10 10 6 6 4 Lucembursko 3 4 3 3 3 2 2 2 Nizozemsko 2 2 2 2 2 2 0 0 Rakousko 3 2 3 3 2 2 3 7 Portugalsko 8 7 8 11 7 6 6 17 Finsko 2 1 2 0 3 2 2 3 Velká Británie 5 4 6 9 6 4 3 6 T a b u l k a 4 Mezera chudoby: rozdíl mezi příjmovým mediánem chudých domácností (pod 60 %) a prahem chudoby vyjádřené jako procento hranice chudoby. celkem muži ženy EU - 25 22 22 22 EU - 15 22 22 22 noví členové 21 22 20 Belgie 15 15 15 ČR 16 17 14 Dánsko 13 16* 15* Německo 19 21 18 Estonsko 24 28 22 Řecko 28 27 29 Španělsko 24 24 24 Francie 19 18 19 Irsko 24 27 23 Itálie 28 28 28 Lotyšsko (2002) 20 21 18 Litva 22 24 20 Lucembursko 17 18 17 Maďarsko 16 16 16 Malta (2000) 18 19 16 Nizozemsko 20 21 19 Rakousko 19 20 18 Polsko 22 22 22 Portugalsko 22 22 24 Slovinsko (2000) 18 19 18 Slovensko (2003) 34 35 34 Finsko 17 18 17 Švédsko 17 25* 23* Velká Británie 23 22 23 8 T a b u l k a 5 Osoby žijící v domácnosti bez jakékoliv pracovní participace (jobless households), rok 2002 osoby ve věku 0 - 65 let osoby ve věku 0 - 60 let EU - 25 n.a. n.a. EU - 15 12,1 8,9 noví členové 12,0 9,2 Belgie 16,3 12,9 ČR 9,9 6,9 Dánsko n.a n.a. Německo 13,8 8,9 Estonsko 11,3 9 Řecko 10,1 7,2 Španělsko 8,1 6,2 Francie 13,1 9,8 Irsko 9,9 8,5 Itálie 11,5 8,5 Kypr 6 4,4 Lotyšsko (2002) 11,8 9 Litva 10,2 7,8 Lucembursko 8,9 5,6 Maďarsko 15,6 12,4 Malta (2000) n.a. n.a. Nizozemí 9,5 6,3 Rakousko 10 6,3 Polsko n.a. n.a. Portugalsko 5,4 3,7 Slovinsko (2000) 8,1 5,4 Slovensko (2003) 12,9 10,6 Finsko n.a. n.a. Švédsko n.a. n.a. Velká Británie 14,3 12 9 T a b u l k a 6 Early school leavers (podíl osob ve věku 18 - 24 let, které dosáhly kvalifikace na úrovni ISCED 2 nebo nižší a neúčastní se vzdělávání ani výcviku), rok 2002 celkem muži ženy EU - 25 EU - 15 18,9 21,5 16,4 noví členové 8,4 10,0 7,0 Belgie 12,4 14,9 9,9 ČR 5,5 5,3 5,7 Dánsko 15,4 13,8 17 Německo 12,5 12,2 12,8 Estonsko 12,6 15,6 9,6 Řecko 16,1 20,1 12,3 Španělsko 29 35,4 22,3 Francie 13,4 14,9 11,9 Irsko 27,1 35,2 19,3 Itálie 24,3 27,9 20,7 Kypr 14 18,8 10,2 Lotyšsko (2002) 19,3 25,5 12,9 Litva 14,3 15,1 13,4 Lucembursko 18,1 19,0 17,2 Maďarsko 12,3 12,5 12,1 Malta (2000) 52,7 56,2 49,0 Nizozemsko 15,0 15,7 14,3 Rakousko 9,5 8,8 10,3 Polsko 7,6 9,5 5,6 Portugalsko 45,5 52,9 38,1 Slovinsko (2000) 5 6,5 3,4 Slovensko (2003) 5,6 6,7 4,6 Finsko 9,9 12,6 7,3 Švédsko 10,4 11,4 9,3 Velká Británie n.a. n.a. n.a. 10 T a b u l k a 7 Střední délka života celkem muži ženy EU - 25 n.a. n.a. n.a. EU - 15 78,6 75,5 81,6 noví členové n.a. n.a. n.a. Belgie 77,8* 74,6* 80,8* ČR 75,4 72,1 78,5 Dánsko 76,7 74,3 79,0* Německo 77,8** 74,7** 80,7** Estonsko 71,1* 65,6* 76,4* Řecko 78,1 75,4 80,7 Španělsko 79,3 75,6 82,9 Francie 79,3 75,5 83,0 Irsko 75,8 73,0 78,5 Itálie 79,9 76,7 82,9 Kypr 77,9** 75,3** 80,4** Lotyšsko (2002) 72,7* 67,5* 77,7* Litva 70,2 64,5 75,6 Lucembursko 78,2 74,9* 81,3* Maďarsko 71,6 67,2* 75,7* Malta (2000) 77,3* 75,1* 79,3* Nizozemsko 78,2 75,7 80,6 Rakousko 78,4* 75,4* 81,2* Polsko 74,4* 70,2 78,4 Portugalsko 77 73,5 80,3 Slovinsko (2000) 76,1* 72,3* 79,7* Slovensko (2003) 73,4* 69,2* 77,4* Finsko 78,1 74,6 81,5 Švédsko 79,9 77,5 82,1 Velká Británie 78,1 75,7 80,4 Pozn.: * rok 2000, ** rok 2001 11 T a b u l k a 8 Rozptyl okolo prahu chudoby (osoby žijící v domácnostech, jejichž příjem byl pod hranicí 40 %, 50 % a 70 % národního příjmového mediánu) T a b u l k a 9 Míra chudoby ukotvená v čase (tj. očištěná od inflace, výchozí rok 1998) 1999 2000 2001 EU - 15 15 13 12 Belgie 13 11 11 Dánsko 10 11 9 Německo 10 9 9 Řecko 20 18 17 Španělsko 16 12 12 Francie 15 15 13 Irsko 16 15 13 Itálie 17 15 15 Lucembursko 12 11 10 Nizozemsko 9 9 10 Rakousko 12 10 10 Portugalsko 19 17 16 Finsko 10 9 9 Velká Británie 20 16 13 Švédsko 9 10 6 40 % 50 % 70 % EU - 25 5 9 23 EU - 15 5 9 23 noví členové 5 8 22 Belgie 2 6 21 ČR 1 4 16 Dánsko 2 4 19 Německo 3 6 19 Estonsko 7 11 26 Řecko 8 14 28 Španělsko 7 13 27 Francie 4 9 23 Irsko 5 15 29 Itálie 8 13 27 Kypr n.a. n.a. Lotyšsko (2002) 5 9 26 Litva 6 10 25 Lucembursko 3 6 21 Maďarsko 2 5 18 Malta (2000) 3 8 23 Nizozemsko 4 6 19 Rakousko 3 6 19 Polsko 5 9 23 Portugalsko 6 13 28 Slovinsko (2000) 3 6 18 Slovensko (2003) 13 16 27 Finsko 2 6 20 Švédsko 2 5 17 Velká Británie 5 11 26 12 T a b u l k a 10 Míra chudoby před uskutečněním sociálních transferů (důchody nejsou započítány do sociálních transferů) míra chudoby (%) (míra před transfery) ­ (míra chudoby po transferech) EU - 25 24 9 EU - 15 24 9 noví členové 26 12 Belgie 23 8 ČR 18 10 Dánsko 29 19 Německo 21 10 Estonsko 25 7 Řecko 23 3 Španělsko 23 4 Francie 24 9 Irsko 30 9 Itálie 22 3 Kypr n.a. n.a. Lotyšsko (2002) 24 8 Litva 24 7 Lucembursko 23 11 Maďarsko 20 10 Malta (2000) 21 6 Nizozemsko 21 10 Rakousko 22 10 Polsko 30 15 Portugalsko 24 4 Slovinsko (2000) 17 6 Slovensko (2003) 28 7 Finsko 19 8 Švédsko 17 8 Velká Británie 29 12 13 T a b u l k a 11 Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) a velmi dlouhodobá nezaměstnanost (nad 24 měsíců) míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%), rok 2001 míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (%), rok 2001 podíl dlouhodobě nezamě- stnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, rok 2002 EU - 15 3,1 2,0 41,4 (2001) noví členové 7,6 n.a. n.a. Belgie 3,2 2,2 49,3 ČR 4,3 n.a. 50,3 Dánsko 0,9 0,3 19,1 Německo 4,0 (2000) 2,6 (2000) 50,4 (2001) Estonsko 6,2 n.a. 52,3 Řecko 5,4 3,1 51,2 Španělsko 3,9 2,3 34,2 Francie 3,1 1,7 32,7 Irsko 1,3 0,8 29,3 Itálie 5,8 4,3 59,6 Kypr 1,2 (2000) n.a. 20,1 Lotyšsko 7,4 n.a. 54,3 Litva 8,1 (2000) n.a. 44,8 Lucembursko 0,5 (2000) 0,2 (2000) 28,4 (2001) Maďarsko 2,6 n.a. 43,8 Malta 2,9 n.a. n.a. Nizozemsko 0,9 n.a. 25,8 Rakousko 0,8 0,4 20,3 Polsko 7,4 (2000) n.a. 54,3 Portugalsko 1,5 0,8 34,7 Slovinsko 3,7 n.a. 54,6 Slovensko 11,3 n.a. 65,1 Finsko 2,4 1,3 24,9 Švédsko 1,0 n.a. 19,9 Velká Británie 1,3 0,7 21,9 T a b u l k a 12 Osoby s velmi nízkou kvalifikací (úroveň ISCED 2 a nižší), 2001 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let 55 - 64 let EU - 15 26,1 31,4 40,2 51,6 Belgie 24,9 37,6 46,3 60,3 Dánsko 13,7 19,6 19,6 28,1 Německo 14,8 14,6 17,1 24,3 Řecko 27,3 39,6 56,8 72,3 Španělsko 42,8 55,0 71,4 82,7 Francie 22,3 33,4 42,4 54,9 Itálie 42,6 50,7 61,5 78,2 Lucembursko 34,0 37,4 45,4 52,1 Nizozemsko 23,1 29,0 37,8 47,8 Rakousko 14,6 18,2 26,5 36,1 Portugalsko 67,6 80,4 86,3 91,2 Finsko 13,2 16,0 30,8 49,3 14 Přílohy ke kapitole 3 Seznam tabulek Popis výběrového souboru podle vybraných charakteristik Tab. 1.1 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle věkových kategorií Tab. 1.2 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle pohlaví Tab. 1.3 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle úrovně vzdělání Tab. 1.4 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle počtu nezaopatřených dětí Tab. 1.5 Procentuální vyjádření jednotlivých typů domácností podle rodinného složení domácnosti Tab. 1.6 Procentuální vyjádření jednotlivých typů domácností podle ekonomického postavení hlavy rodiny a partnera Tab. 1.7 Procentuální vyjádření jednotlivých typů domácností podle ekonomického postavení členů domácnosti Tab.1.8 Struktura příjemců dávek sociální péče podle ekonomického postavení Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů VŠPS Tab. 2.1 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů podle kategorií ekonomického postavení Tab. 2.2 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle věkových kategorií Tab. 2.3 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle věkových kategorií Tab. 2.4 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle věkových kategorií Tab. 2.5 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle věkových kategorií Tab. 2.6 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle pohlaví Tab. 2.7 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle pohlaví Tab. 2.8 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle pohlaví Tab. 2.9 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle pohlaví Tab. 2.10 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle kategorií vzdělání Tab. 2.11 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle kategorií vzdělání Tab. 2.12 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle kategorií vzdělání Tab. 2.13 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle kategorií vzdělání Tab. 2.14 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle počtu dětí Tab. 2.15 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle počtu dětí Tab. 2.16 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle počtu dětí Tab. 2.17 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle počtu dětí Tab. 2.18 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle rodinného složení domácnosti Tab. 2.19 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle rodinného složení domácnosti Tab.2.20 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle rodinného složení domácnosti 15 Tab. 2.21 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle rodinného složení domácnosti Tab. 2.22 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů podle typů domácností z hlediska ekonomické aktivity členů (typologie OECD) Tab. 2.23 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů podle typů domácnost z hlediska ekonomického postavení hlavy rodiny a partnera Tab. 2.24 Subjektivní vnímání příjmové situace různých typů domácnosti podle ekonomic- kého postavení členů Tab. 2.25 Subjektivní vnímání příjmové situace ekonomicky aktivních podle krajů Materiální deprivace a její vztah k subjektivnímu vnímání příjmové situace domácností Tab. 3.1 Vztah subjektivního vnímání chudoby zaměstnaných a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace Tab. 3.2 Vztah subjektivního vnímání chudoby nezaměstnaných a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace Tab. 3.3 Vztah subjektivního vnímání chudoby dlouhodobě nezaměstnaných a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace Tab. 3.4 Vztah subjektivního vnímání chudoby příjemců dávek sociální péče a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace Popis nových proměnných vytvořených v datech VŠPS V této příloze uvádíme popis proměnných, které nejsou součástí původního výzkumu VŠPS. 1. věk - věkové kategorie a) do 24 let b) 25 - 34 let c) 35 - 44 let d) 45 - 50 let e) 51 a více let 2. vzdělání - kategorie podle úrovně vzdělání a) základní vzdělání a bez vzdělání b) vyučen (i s maturitou), středoškolské bez maturity c) úplné středoškolské d) vysokoškolské 3. nezaopatřené děti - kategorie podle počtu nezaopatřených dětí a) bez dětí b) jedno nebo dvě děti c) tři a více dětí pozn.: Jako nezaopatřené děti jsou označeny děti do 15 let, učni a studenti středních a vysokých škol. 4. typy domácností podle rodinného složení domácnosti a) jednotlivci (jednočlenné domácnosti) b) partneři bez dětí (jen partneři, tj. 2 osoby) c) jednotlivci a partneři se sourozenci (jednotlivci nebo partneři a jejich sourozenci) d) jednotlivci s dětmi (pouze jeden rodič a 1 nebo více dětí) e) partneři a 1 - 2 děti (pouze oba rodiče a jedno nebo dvě děti) f) partneři a 3 a více dětí (pouze oba rodiče a 3 nebo více dětí) g) jednotlivci a partneři s rodiči (jednotlivci nebo partneři a jejich rodiče) 16 h) tři a čtyř generační domácnosti (rodiny, v nichž žijí členové minimálně tří generací, např. děd, syn, vnuk) i) ostatní (neurčené) domácnosti (domácnosti, které nejsou zahrnuty v předchozích typech) pozn.: tato proměnná je konstruována na základě proměnné "vztah k osobě v čele domácnosti", takže bere v úvahu pouze rodinné vztahy, ale nikoli věk respondentů. V popisku je jako první uvedena osoba v čele domácnosti 5. typy domácností podle ekonomického postavení členů (varianta využívaná OECD) pracující domácnosti (s hlavou rodiny ve věku 18-64 let) a) plně zaměstnané domácnosti (jeden dospělý zaměstnaný nebo 2 nebo více dospělých a současně 2 nebo více nezaměstnaných) b) nezaměstnané domácnosti (jeden dospělý nezaměstnaný nebo 2 nebo více dospělých a současně nikdo zaměstnaný) c) částečně zaměstnané domácnosti (2 nebo více dospělých a právě jeden zaměstnaný) d) domácnosti důchodců - s hlavou rodiny ve věku 65+ let 6. typy domácností podle ekonomického postavení hlavy rodiny a partnera a) zaměstnaní - (zaměstnaní) (hlava rodiny zaměstnaný a partner neexistuje nebo jsou oba zaměstnaní) b) zaměstnaní - nezaměstnaní (jeden z partnerů je zaměstnaný a druhý nezaměstnaný) c) zaměstnaní - neaktivní (jeden z partnerů je zaměstnaný a druhý neaktivní) d) nezaměstnaní - (nezaměstnaní) (hlava rodiny nezaměstnaný a partner neexistuje nebo oba nezaměstnaní) e) nezaměstnaní - neaktivní (jeden z partnerů je nezaměstnaný a druhý neaktivní) f) neaktivní - (neaktivní) (hlava rodiny je neaktivní a partner neexistuje nebo jsou oba neaktivní) g) senioři - (senioři) (hlava rodiny je v důchodu a partner neexistuje nebo jsou oba v důchodu h) senioři ­ zaměstnaní, nezaměstnaní, neaktivní (jeden z partnerů je v důchodu a druhý je zaměstnaný, nezaměstnaný nebo neaktivní) i) ostatní (neurčené) domácnosti (domácnosti, jejichž strukturu se nepodařilo určit) 7. typy domácností podle ekonomického postavení členů a) jednotlivci zaměstnaní bez dětí (jedna zaměstnaná osoba) b) jednotlivci bez zaměstnání bez dětí (jedna osoba bez zaměstnání) c) jednotlivci důchodci bez dětí (jedna osoba v důchodu) d) jednotlivci zaměstnaní s dětmi (jedna zaměstnaná osoba a jedno nebo více děti) e) jednotlivci bez zaměstnání s dětmi (jedna osoba bez zaměstnání a jedno nebo více dětí) f) plně zaměstnané domácnosti s dětmi (dvě nebo více osob, z nichž jsou dva nebo více zaměstnaní a jedno nebo více dětí) g) částečně zaměstnané domácnosti s dětmi (dvě nebo více osob, z nichž je jeden zaměstnaný a jedno nebo více dětí) h) bez zaměstnaného člena s dětmi (dvě nebo více osob, z nichž nikdo není zaměstnaný a jedno nebo více dětí) i) plně zaměstnané domácnosti bez dětí (dvě nebo více osob, z nichž jsou dva nebo více zaměstnaní a žádné děti) j) částečně zaměstnané domácnosti bez dětí (dvě nebo více osob, z nichž je jeden zaměstnaný a žádné děti) k) bez zaměstnaného člena bez dětí (dvě nebo více osob, z nichž není nikdo zaměstnaný a žádné děti) l) páry důchodců (dvě osoby v důchodu) m)ostatní (neurčené) domácnosti ­ domácnosti, které se nepodařilo identifikovat 17 Popis výběrového souboru podle vybraných charakteristik (VŠPS) T a b u l k a 1.1 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle věkových kategorií věkové kategorie do 24 let 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 50 let 51a více let chybí celkem zaměstn. N = 26 877 10,6% 23,2% 25,9% 18,8% 21,4% 0,0% 100,0% nezaměst. N = 2 248 27,3% 25,7% 20,6% 13,5% 13,0% 0,0% 100,0% dlouhod. nezaměst. N = 1409 12,2% 29,3% 25,8% 15,7% 17,0% 0,0% 100,0% příjemci dávek soc.péče kategorie responde- ntů podle ekonom. postavení N = 978 23,3% 27,8% 22,0% 13,4% 13,5% 0,0% 100,0% T a b u l k a 1.2 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle pohlaví pohlaví muži ženy chybí celkem zaměstnaní N = 26877 56,9% 43,1% 0,0% 100,0% nezaměstnaní N = 2248 47,1% 52,9% 0,0% 100,0% dlouhodobě nezaměstnaní (6 více měsíců) N = 1409 45,1% 54,9% 0,0% 100,0% příjemci dávek sociální péče kategorie respondentů podle ekonom. postavení N = 978 47,5% 52,5% 0,0% 100,0% T a b u l k a 1.3 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle úrovně vzdělání úroveň vzdělání základní a bez vzdělání vyučen (i smatur), středoš. bez maturity úplné středoškolské vysoko- školské chybí celkem zaměstnaní N = 26877 8,2% 44,1% 35,2% 12,6% 0,0% 100,0% nezaměstnaní N = 2248 27,1% 46,8% 23,1% 3,1% 0,0% 100,0% dlouhodobě nezaměstnaní (6 více měsíců) N = 1409 30,4% 47,9% 19,4% 2,3% 0,0% 100,0% příjemci dávek sociální péče kategorie respondentů podle ekonomického postavení N = 978 35,1% 45,5% 17,8% 1,5% 0,0% 100,0% 18 T a b u l k a 1.4 Kategorie ekonomického postavení respondentů podle počtu nezaopatřených dětí počet dětí bez dětí jedno nebo dvě děti tři a více dětí chybí celkem zaměstnaní N = 26877 47,1% 49,3% 3,6% 0,0% 100,0% nezaměstnaní N = 2248 48,8% 45,4% 5,8% 0,0% 100,0% dlouhodobě nezaměstnaní (6 více měsíců) N = 1409 46,3% 47,2% 6,5% 0,0% 100,0% příjemci dávek sociální péče kategorie respondentů podle ekonomického postavení N = 978 46,5% 45,8% 7,7% 0,0% 100,0% T a b u l k a 1.5 Procentuální vyjádření jednotlivých typů domácností podle rodinného složení domácnosti četnost procent validních procent kumulativních procent jednotlivci 5 796 9,1 9,1 9,1 partneři bez dětí 12 488 19,7 19,7 28,9 jednogenerační domácnosti jednotlivci a partneři se sourozenci 215 0,3 0,3 29,2 jednotlivci s dětmi 5 001 7,9 7,9 37,1 partneři a 1 - 2 děti 27 867 44,0 44,0 81,1 partneři a 3 a více dětí 4 994 7,9 7,9 88,9 dvougenerační domácnosti jednotlivci a partneři s rodiči 888 1,4 1,4 90,3 tři- a čtyřgenerační domácnosti různé varianty 4 586 7,2 7,2 97,6 ostatní (neurčené) domácnosti různé varianty 1 541 2.4 2,4 100,0 celkem 63 376 100,0 100,0 T a b u l k a 1.6 Procentuální vyjádření jednotlivých typů domácností podle ekonomického postavení hlavy rodiny a partnera četnost procent validních procent kumulativních procent zaměstnaní (zaměstnaní) 30 545 48,2 48,2 48,2 zaměstnaní nezaměstnaní 2 387 3,8 3,8 52,0 zaměstnaní neaktivní 8 809 13,9 13,9 65,9 nezaměstnaní (nezaměstnaní) 1 032 1,6 1,6 67,5 nezaměstnaní neaktivní 557 0,9 0,9 68,4 neaktivní (neaktivní) 1 731 2,7 2,7 71,1 senioři (senioři) 14 167 22,4 22,4 93,5 senioři (zam. / nez. / neaktiv.*) 3 651 5,8 5,8 99,2 ostatní domácnosti 497 0,8 0,8 100,0 ekonomické postavení hlavy rodiny a partnera celkem 63 376 100,0 100,0 19 T a b u l k a 1.7 Procentuální vyjádření jednotlivých typů domácností podle ekonomického postavení členů domácnosti četnost procent validních procent kumulativních procent jednotlivci zaměstnaní bez dětí 1 456 2,3 2,3 2,3 jednotlivci bez zaměstnání bez dětí 489 0,8 0,8 3,1 jednotlivci bez dětí jednotlivci důchodci bez dětí 3 786 6,0 6,0 9,0 jednotlivci zaměstnaní s dětmi 2 372 3,7 3,7 12,8jednotlivci s dětmi jednotlivci bez zaměstnání s dětmi 974 1,5 1,5 14,3 plně zaměstnané domácnosti s dětmi 19 986 31,5 31,5 45,9 částečně zaměstnané domácnosti s dětmi 8 692 13,7 13,7 59,6 vícečlenné domácnosti s dětmi bez zaměstnaného člena s dětmi 1 042 1,6 1,6 61,2 plně zaměstnané domácnosti bez dětí 10 335 16,3 16,3 77,5 částečně zaměstnané domácnosti bez dětí 2 068 3,3 3,3 80.8 bez zaměstnaného člena bez dětí 501 0,8 0,8 81,6 vícečlenné domácnosti bez dětí páry důchodců 6 386 10,1 10,1 91,7 neurčené dom. ostatní domácnosti 5 289 8,3 8,3 100,0 celkem 63 376 100,0 100,0 T a b u l k a 1.8 Struktura příjemců dávek sociální péče podle ekonomického postavení četnost procent validních procent kumulativních procent učeň, učnice 1 0,1 0,1 0,1 student(ka) SŠ 1 0,1 0,1 0,2 žena na mateřské dovolené 1 0,1 0,1 0,3 další rodičovská dovolená 7 0,7 0,7 1,0 osoba v domácnosti 13 1,3 1,3 2,4 invalidní důchodce 3 0,3 0,3 2,7 částečný inval. důchodce 43 4,4 4,4 7,1 nezaměstnaný 901 92,1 92,1 99,2 pracující 7 0,7 0,7 99,9 ostatní 1 0,1 0,1 100,0 příjemci dávek sociální péče celkem 978 100,0 100,0 20 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů VŠPS T a b u l k a 2.1 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů podle kategorií ekonomického postavení všichni respondenti považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem zaměstnaní N = 26877 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% nezaměstnaní N = 2248 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,0% 100,0% dlouhodobě nezaměstnaní (6 více měsíců) N = 1409 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% příjemci dávek sociální péče N = 978 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.2 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle věkových kategorií považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: zaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem do 24 let N = 2859 2,3% 51,4% 40,1% 6,2% 0,0% 100,0% 25 - 34 let N = 6247 3,3% 55,1% 36,3% 5,3% 0,1% 100,0% 35 - 44 let N = 6971 3,1% 53,8% 37,8% 5,2% 0,1% 100,0% 45 - 50 let N = 5060 3,5% 54,2% 37,0% 5,3% 0,1% 100,0% 51 a více let věkovéskupiny N = 5740 4,0% 58,1% 33,6% 4,2% 0,0% 100,0% celkem N = 26877 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% T a b u l k a 2.3 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle věkových kategorií považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem do 24 let N = 613 0,6% 25,1% 50,8% 23,4% 0,0% 100,0% 25 - 34 let N = 577 0,8% 23,0% 46,8% 29,4% 0,0% 100,0% 35 - 44 let N = 462 1,3% 13,1% 50,7% 35,0% 0,0% 100,0% 45 - 50 let N = 304 0,0% 16,4% 45,7% 37,9% 0,0% 100,0% 51 a více let věkovéskupiny N = 292 0,6% 18,6% 46,9% 33,8% 0,0% 100,0% celkem N = 2 248 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,0% 100,0% 21 T a b u l k a 2.4 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle věkových kategorií považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:dlouhodobě nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem do 24 let N = 172 0,5% 20,4% 52,6% 26,5% 0,0% 100,0% 25 - 34 let N = 413 0,3% 21,4% 46,5% 31,8% 0,0% 100,0% 35 - 44 let N = 364 1,2% 12,4% 50,0% 36,4% 0,0% 100,0% 45 - 50 let N = 221 0,0% 12,3% 48,3% 39,4% 0,0% 100,0% 51 a více let věkovéskupiny N = 239 0,7% 16,4% 43,3% 39,5% 0,0% 100,0% celkem N = 1409 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.5 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle věkových kategorií považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:příjemci dávek sociální péče velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem do 24 let N = 228 0,0% 14,5% 53,4% 32,1% 0,0% 100,0% 25 - 34 let N = 272 0,0% 12,5% 49,4% 38,1% 0,0% 100,0% 35 - 44 let N = 215 0,9% 6,1% 48,8% 44,1% 0,0% 100,0% 45 - 50 let N = 131 0,0% 9,6% 43,1% 47,3% 0,0% 100,0% 51 a více let věkovéskupiny N = 132 0,0% 12,5% 36,3% 51,2% 0,0% 100,0% celkem N = 978 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.6 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle pohlaví považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:zaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem muž N =15 043 3,4% 54,6% 36,8% 5,2% 0,0% 100,0% žena pohlaví N =11 835 3,2% 55,1% 36,5% 5,1% 0,1% 100,0% celkem N = 26 878 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% T a b u l k a 2.7 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle pohlaví považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem muž N = 1 040 0,2% 18,3% 48,2% 33,3% 0,0% 100,0% žena pohlaví N = 1 208 1,2% 21,9% 48,9% 28,0% 0,0% 100,0% celkem N = 2 248 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,0% 100,0% 22 T a b u l k a 2.8 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle pohlaví považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:dlouhodobě nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem muž N = 618 0,1% 13,9% 46,2% 39,9% 0,0% 100,0% žena pohlaví N = 791 1,0% 19,3% 49,3% 30,4% 0,0% 100,0% celkem N = 1409 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.9 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle pohlaví považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:příjemci dávek sociální péče velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem muž N = 456 0,0% 11,9% 45,3% 42,8% 0,0% 100,0% ženapohlaví N = 522 0,4% 10,8% 50,3% 38,6% 0,0% 100,0% celkem N = 978 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.10 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle kategorií vzdělání považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:zaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem základní a bez vzdělání N = 2 342 1,1% 40,1% 47,9% 10,9% 0,1% 100,0% vyučen (i s matur), středoš. bez maturity N = 12 169 1,7% 47,7% 43,9% 6,6% 0,0% 100,0% úplné středoškolské N = 9 295 3,7% 61,4% 31,4% 3,4% 0,0% 100,0% vysokoškolské vzdělanostníkategorie N = 3 072 9,1% 70,6% 18,7% 1,4% 0,2% 100,0% celkem N = 26 878 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% T a b u l k a 2.11 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle kategorií vzdělání považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem základní a bez vzdělání N = 628 0,6% 11,8% 44,0% 43,7% 0,1% 100,0% vyučen (i s matur.), středoš. bez maturity N = 1 059 0,2% 17,7% 51,6% 30,5% 0,0% 100,0% úplné středoškolské N = 497 1,7% 32,9% 48,6% 16,9% 0,0% 100.0% vysokoškolské vzdělanostníkategorie N = 64 2,3% 38,5% 43,0% 16,2% 0,2% 100,0% celkem N = 2 248 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,1% 100,0% 23 T a b u l k a 2.12 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle kategorií vzdělání považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: dlouhodobě nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem základní a bez vzdělání N = 445 0,3% 10,5% 43,4% 45,8% 0,0% 100,0% vyučen (i s matur), středoš. bez maturity N = 671 0,1% 16,5% 49,8% 33,6% 0,0% 100,0% úplné středoškolské N = 262 2,3% 25,1% 50,6% 21,9% 0,0% 100,0% vysokoškolské vzdělanostníkategorie N = 31 0,0% 36,6% 45,9% 17,5% 0,0% 100,0% celkem N = 1 409 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.13 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle kategorií vzdělání považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:příjemci dávek sociální péče velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem základní a bez vzděl. N = 358 0,5% 9,1% 37,3% 53,0% 0,0% 100,0% vyučen (i s matur), středoš. bez maturity N = 440 0,0% 11,0% 51,4% 37,5% 0,0% 100,0% úplné středoškolské N = 164 0,0% 14,1% 60,4% 25,5% 0,0% 100,0% vysokoškolské vzdělanostníkategorie N = 16 0,0% 36,0% 41,6% 22,5% 0,0% 100,0% celkem N = 978 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.14 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle počtu dětí považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: zaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem bez dětí N = 12 861 3,8% 56,8% 34,6% 4,8% 0,0% 100,0% jedno nebo dvě děti N = 13 025 2,9% 54,0% 37,8% 5,2% 0,1% 100,0% tři a více dětí početdětív domácnosti N = 992 2,7% 39,2% 48,3% 9,8% 0,0% 100,0% celkem N = 26 878 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% T a b u l k a 2.15 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle počtu dětí považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem bez dětí N = 1 111 0,7% 22,7% 45,6% 31,0% 0,0% 100,0% jedno nebo dvě děti N = 1 003 0,8% 18,9% 50,7% 29,7% 0,0% 100,0% tři a více dětí početdětív domácnosti N = 134 0,0% 10,3% 57,1% 32,6% 0,0% 100,0% celkem N = 2 248 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,0% 100,0% 24 T a b u l k a 2.16 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle počtu dětí považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:dlouhodobě nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem bez dětí N = 667 0,4% 18,2% 45,3% 36,0% 0,0% 100,0% jedno nebo dvě děti N = 650 0,8% 16,7% 49,3% 33,1% 0,0% 100,0% tři a více dět početdětív domácnosti N = 92 0,0% 7,6% 55,6% 36,9% 0,0% 100,0% celkem N = 1409 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.17 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle počtu dětí považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:příjemci dávek sociální péče velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem bez dětí N = 463 0,4% 13,4% 45,2% 41,0% 0,0% 100,0% jedno nebo dvě děti N = 438 0,0% 9,7% 49,4% 40.9% 0,0% 100,0% tři a více dětí početdětív domácnosti N = 77 0,0% 8,2% 55,2% 36,5% 0,0% 100,0% celkem N = 978 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.18 Subjektivní vnímání příjmové situace zaměstnaných podle rodinného složení domácnosti považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za:zaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem jednotlivci N = 1 456 6,6% 57,3% 30,1% 6,0% 0,1% 100,0% partneři bez dětí (se sourozenci) N = 4 240 5,0% 62,5% 29,0% 3,5% 0,1% 100,0% jednotlivci s dětmi N = 2 048 1,1% 41,1% 47,3% 10,4% 0,0% 100,0% partneři a 1 - 2 děti N = 14 546 3,1% 57,5% 35,3% 4,0% 0,1% 100,0% partneři a 3 a více dětí N = 1 802 2,6% 41,0% 48,5% 7,8% 0,0% 100,0% jednotlivci a partneři s rodiči N = 293 2,9% 55,9% 36,4% 4,8% 0,0% 100,0% tři a čtyř gener. domácnosti N = 1 856 1,9% 45,7% 44,7% 7,8% 0,0% 100,0% ostatní domácnosti rodinnésloženídomácnosti N = 637 3,5% 45,0% 42,1% 9,4% 0,0% 100,0% celkem N = 26 878 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% 25 T a b u l k a 2.19 Subjektivní vnímání příjmové situace nezaměstnaných podle rodinného složení domácnosti považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem jednotlivci N = 164 0,0% 6,9% 34,4% 58,7% 0,0% 100,0% partneři bez dětí (se souroz.) N = 247 2,0% 20,9% 53,6% 23,5% 0,0% 100,0% jednotlivci s dětmi N = 346 0,0% 13,5% 47,3% 39,2% 0,0% 100,0% partneři a 1 - 2 děti N = 930 0,8% 27,1% 50,0% 22,1% 0,0% 100,0% partneři a 3 a více dětí N = 249 0,6% 14,7% 56,2% 28,5% 0,0% 100,0% jednotlivci a partneři s rodiči N = 26 0,0% 33,5% 28,3% 38,1% 0,0% 100,0% tři a čtyř gener. domácnosti N = 203 1,0% 16,5% 44,6% 37,9% 0,0% 100,0% ostatní domácnosti rodinnésloženídomácnosti N = 83 0,0% 15,6% 44,7% 39,7% 0,0% 100,0% celkem N = 2 248 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.20 Subjektivní vnímání příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných podle rodinného složení domácnosti považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: dlouhodobě nezaměstnaní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem jednotlivci N = 135 0,0% 7,0% 31,6% 61,4% 0,0% 100,0% partneři bez dětí (se souroz.) N = 179 1,6% 21,1% 53,5% 23,8% 0,0% 100,0% jednotlivci s dětmi N = 208 0,0% 11,7% 46,9% 41,4% 0,0% 100,0% partneři a 1 - 2 děti N = 558 0,7% 22,8% 48,7% 27,8% 0,0% 100,0% partneři a 3 a více dětí N = 136 1,1% 9,7% 57,9% 31,2% 0,0% 100,0% jednotlivci a partneři s rodiči N = 18 0,0% 29,4% 26,7% 43,9% 0,0% 100,0% tři a čtyř gener. domácnosti N = 127 0,0% 14,2% 46,1% 39,7% 0,0% 100,0% ostatní domácnosti rodinnésloženídomácnosti N = 48 0,0% 2,0% 52,8% 45,2% 0,0% 100,0% celkem N = 1 409 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% 26 T a b u l k a 2.21 Subjektivní vnímání příjmové situace příjemců dávek sociální péče podle rodinného složení domácnosti považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: příjemci dávek sociální péče velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem jednotlivci N = 101 0,0% 3,6% 36,5% 59,9% 0,0% 100,0% partneři bez dětí (se souroz.) N = 83 1,4% 7,6% 56,4% 34,6% 0,0% 100,0% jednotlivci s dětmi N = 191 0,0% 10,8% 46,4% 42,8% 0,0% 100,0% partneři a 1 - 2 děti N = 333 0,2% 16,8% 49,4% 33,5% 0,0% 100,0% partneři a 3 a více dětí N = 116 0,0% 5,0% 55,5% 39,5% 0,0% 100,0% jednotlivci a partneři s rodiči N = 8 0,0% 12,2% 23,1% 64,8% 0,0% 100,0% tři a čtyř gener. domácnosti N = 113 0,0% 13,7% 45,0% 41,4% 0,0% 100,0% ostatní domácnosti rodinnésloženídomácnosti N = 33 0,0% 3,6% 42,2% 54,2% 0,0% 100,0% celkem N = 978 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% T a b u l k a 2.22 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů podle typů domácností z hlediska ekonomické aktivity členů (typologie OECD) považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: všichni respondenti velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem plně zaměstnané dom. N = 32 750 3,3% 55,6% 36,3% 4,7% 0,1% 100,0% částečně zaměstnané dom. N = 13 379 2,1% 41,3% 45,9% 10,7% 0,0% 100,0% nezaměstnané domácnosti N = 5 915 1,2% 29,0% 46,7% 23,2% 0,0% 100,0% domácnosti důchodců typydomácností zhlediskaekonomické aktivityčlenů N = 11310 1,5% 49,6% 43,6% 5,2% 0,0% 100,0% celkem N = 63 354 2,6% 49,1% 40,6% 7,7% 0,0% 100,0% 27 T a b u l k a 2.23 Subjektivní vnímání příjmové situace respondentů podle typů domácností z hlediska ekonomického postavení hlavy rodiny a partnera považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: všichni respondenti velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem zaměstnaní (zaměstnaní) N = 30 545 3,5% 56,8% 35,3% 4,3% 0,1% 100,0% zaměstnaní nezaměstnaní N = 2 387 1,0% 24,3% 54,0% 20,7% 0,0% 100,0% zaměstnaní neaktivní N = 8 809 2,3% 44,2% 45,2% 8,3% 0,0% 100,0% nezaměstnaní (nezaměstnaní) N = 1 032 0,0% 7,0% 40,1% 52,9% 0,0% 100,0% nezaměstnaní neaktivní N = 557 0,4% 9,3% 52,9% 37,3% 0,0% 100,0% neaktivní (neaktivní) N = 1 731 1,6% 19,4% 53,7% 25,4% 0,0% 100,0% senioři (senioři) N = 14 167 1,3% 48,4% 44,5% 5,8% 0,0% 100,0% senioři zaměst, nezaměstnaní / neaktivní N = 3 651 2,4% 49,0% 41,9% 6,7% 0,0% 100,0% ostatní domácnosti ekonomicképostaveníhlavyrodinyapartnera N = 497 2,0% 37,0% 46,0% 15,1% 0,0% 100,0% celkem N = 63 376 2,6% 49,1% 40,6% 7,7% 0,0% 100,0%. T a b u l k a 2.24 Subjektivní vnímání příjmové situace různých typů domácnosti podle ekonomického postavení členů všichni respondenti považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: typ domácnosti velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem jednotlivci zaměstnaní bez dětí N = 1 456 6,6% 57,3% 30,1% 6,0% 0,1% 100,0% jednotlivci bez zaměstnání bez dětí N = 489 1,1% 16,8% 47,2% 34,9% 0,0% 100,0% jednotlivci důchodci bez dětí N = 3 786 1,6% 43,4% 47,2% 7,7% 0,0% 100,0% jednotlivci zaměstnaní s dětmi N = 2 372 1,0% 37,6% 48,3% 13,1% 0,0% 100,0% jednotlivci bez zaměstnání s dětmi N = 974 0,9% 12,6% 48,0% 38,6% 0,0% 100,0% plně zaměstnané domácnosti s dětmi N = 19 986 3,2% 55,6% 37,0% 4,2% 0,1% 100,0% částečně zam. domácnosti s dětmi N = 8 692 2,1% 39,9% 47,1% 10,8% 0,0% 100,0% bez zaměstnaného člena s dětmi N = 1 042 0,3% 11,0% 48,5% 40,2% 0,0% 100,0% plně zaměstnané dom. bez dětí N = 10 335 3,6% 57,8% 34,2% 4,3% 0,0% 100,0% částečně zam. domácnosti bez dětí N = 2 068 1,3% 35,6% 48,4% 14,7% 0,0% 100,0% bez zaměstnaného člena bez dětí N = 501 1,4% 14,3% 52,7% 31,6% 0,0% 100,0% páry důchodců N = 6 386 1,4% 55,5% 40,5% 2,7% 0,0% 100,0% ostatní domácnosti N = 5 289 1,8% 48,8% 42,9% 6,5% 0,0% 100,0% celkem N = 63 376 2,6% 49,1% 40,6% 7,7% 0,0% 100,0% 28 T a b u l k a 2.25 Subjektivní vnímání příjmové situace ekonomicky aktivních podle krajů považujete současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti za: ekonomicky aktivní velmi dobrou spíše dobrou spíše špatnou velmi špatnou chybí celkem Jihočeský N = 2524 2,2% 53,4% 38,9% 5,4% 0,1% 100,0% Jihomoravský N = 3184 3,1% 46,6% 42,6% 7,6% 0,0% 100,0% Karlovarský N = 1302 3,4% 58,7% 32,0% 5,9% 0,0% 100,0% Královéhradecký N = 1525 1,8% 59,6% 33,9% 4,6% 0,0% 100,0% Liberecký N = 1243 5,3% 55,7% 32,0% 7,0% 0,0% 100,0% Moravskoslezský N = 3100 2,6% 47,5% 40,1% 9,6% 0,2% 100,0% Olomoucký N = 1503 1,9% 43,1% 43,4% 11,6% 0,0% 100,0% Pardubický N = 1678 2,2% 45,4% 44,3% 7,7% 0,4% 100,0% Plzeňský N = 2174 2,3% 53,0% 37,4% 7,3% 0,0% 100,0% Praha N = 1987 6,5% 64,7% 25,7% 3,1% 0,0% 100,0% Středočeský N = 3138 3,0% 47,5% 40,6% 8,9% 0,0% 100,0% Ústecký N = 2103 2,2% 57,3% 34,8% 5,5% 0,0% 100,0% Vysočina N = 1720 2,0% 51,8% 39,2% 7,0% 0,1% 100,0% Zlínský regiony N = 1945 2,7% 47,2% 41,8% 8,3% 0,0% 100,0% celkem N = 29126 3,1% 52,1% 37,6% 7,2% 0,1% 100,0% 29 T a b u l k a 3.1 Vztah subjektivního vnímání chudoby zaměstnaných a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace zaměstnaní velmi dobrou/ ano spíše dobrou/ spíše ano spíše špatnou/ spíše ne velmi špatnou/ ne neví /netýká se celkem Somerovo d (asym.) považujete současnou příjmovou situaci dom. za: 3,3% 54,8% 36,7% 5,2% 0,1% 100,0% korel.s uspokojovat základní životní potřeby 74,3% 20,7% 4,4% 0,5% 0,1% 100,0% 0,322 udržovat vybavení domácnosti 41,5% 35,9% 16,7% 5,5% 0,4% 100,0% 0,381 obnovovat vybavení domácn. 15,6% 24,1% 30,5% 28,4% 1,3% 100,0% 0,446 uspokojovat kulturní zájmy, záliby a koníčky 22,9% 29,7% 24,0% 20,2% 3,1% 100,0% 0,374 spořit 23,7% 21,1% 25,3% 29,0% 0,8% 100,0% 0,325 zaplatit zahraniční dovolenou 11,9% 12,3% 16,9% 55,8% 3,1% 100,0% 0,404 celkem N = 2248 Pozn.: Korelační koeficient Somerovo d byl použit s předpokladem, že vnímání vybraných položek materiální deprivace (co jim jejich příjmy umožňují) ovlivňuje celkové vnímání příjmové situace respondentů (považujete současnou příjmovou situaci domácnosti zda je závislá proměnná). T a b u l k a 3.2 Vztah subjektivního vnímání chudoby nezaměstnaných a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace nezaměstnaní velmi dobrou/ ano spíše dobrou/ spíše ano spíše špatnou/ spíše ne velmi špatnou / ne neví / netýká se celkem Somerovo d (asym.) považujete současnou příjmovou situaci dom. za: 0,7% 20,2% 48,6% 30,5% 0,0% 100,0% korel. s uspokojovat základní životní potřeby 48,1% 29,5% 17,5% 4,9% 0,0% 100,0% 0,347 udržovat vybavení domácnosti 19,2% 29,1% 27,2% 23,9% 0,6% 100,0% 0,447 obnovovat vybavení domácn. 3,7% 9,5% 26,2% 59,4% 1,1% 100,0% 0,547 uspokojovat kulturní zájmy, záliby a koníčky 7,8% 15,0% 24,9% 49,3% 2,9% 100,0% 0,485 spořit 9,0% 9,5% 16,3% 64,7% 0,5% 100,0% 0,499 zaplatit zahraniční dovolenou 3,3% 3,% 9,1% 82,7% 1,7 % 100,0% 0,571 celkem N = 2 248 Pozn.: Korelační koeficient Somerovo d byl použit s předpokladem, že vnímání vybraných položek materiální deprivace (co jim jejich příjmy umožňují) ovlivňuje celkové vnímání příjmové situace respondentů (považujete současnou příjmovou situaci domácnosti zda je závislá proměnná). 30 T a b u l k a 3.3 Vztah subjektivního vnímání chudoby dlouhodobě nezaměstnaných a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace dlouhodobě nezaměstnaní velmi dobrou/ ano spíše dobrou/ spíše ano spíše špatnou/ spíše ne velmi špatnou/ ne neví / netýká se celkem Somerovo d (asym.) považujete současnou příjmovou situaci dom. za: 0,6% 16,8% 47,9% 34,7% 0,0% 100,0% korel. s uspokojovat základní životní potřeby 43,9% 31,5% 19,4% 5,2% 0,0% 100,0% 0,312 udržovat vybavení domácnosti 16,7% 27,2% 29,1% 26,5% 0,6% 100,0% 0,421 obnovovat vybavení domácnosti 3,0% 7,7% 25,0% 63,1% 1,2% 100,0% 0,535 uspokojovat kulturní zájmy, záliby a koníčky 5,7% 13,8% 22,8% 54,9% 2,9% 100,0% 0,476 spořit 6,4% 7,2% 15,6% 70,5% 0,4% 100,0% 0,505 zaplatit zahraniční dovolenou 2,6% 2,0% 7,9% 86,1% 1,3% 100,0% 0,561 celkem N = 1409 Pozn.: Korelační koeficient Somerovo d byl použit s předpokladem, že vnímání vybraných položek materiální deprivace (co jim jejich příjmy umožňují) ovlivňuje celkové vnímání příjmové situace respondentů (považujete současnou příjmovou situaci domácnosti zda je závislá proměnná). T a b u l k a 3.4 Vztah subjektivního vnímání chudoby příjemců dávek sociální péče a baterie otázek věnující se vybraným položkám materiální deprivace příjemci dávek sociální péče velmi dobrou/ ano spíše dobrou/ spíše ano spíše špatnou/ spíše ne velmi špatnou/ ne neví / netýká se celkem Somerovo ´d (asym.) považujete současnou příjmovou situaci dom. za: 0,2% 11,3% 47,9% 40,6% 0,0% 100,0% korel. s uspokojovat základní životní potřeby 42,4% 30,0% 21,7% 5,9% 0,0% 100,0% 0,258 udržovat vybavení domácnosti 15,5% 23,3% 28,5% 32,4% 0,3% 100,0% 0,391 obnovovat vybavení domácn. 1,8% 5,5% 20,1% 72,1% 0,5% 100,0% 0,521 uspokojovat kulturní zájmy, záliby a koníčky 3,8% 9,8% 21,3% 62,1% 3,0% 100,0% 0,462 spořit 4,2% 4,9% 12,6% 78,1% 0,2% 100,0% 0,494 zaplatit zahraniční dovolenou 1,3% 1,0% 6,2% 90,2% 1,4% 100,0% 0,489 celkem N = 978 Pozn.: Korelační koeficient Somerovo d byl použit s předpokladem, že vnímání vybraných položek materiální deprivace (co jim jejich příjmy umožňují) ovlivňuje celkové vnímání příjmové situace respondentů (považujete současnou příjmovou situaci domácnosti zda je závislá proměnná). 1 Přílohy k dílu 2 Příloha 1 Definice dat a postup zapracování dat do matice DEFINICE DAT A POSTUP Věcné vymezení - Výtah z dat o příjemcích dávek sociální péče z titulu nedostatečnosti příjmu (rodin a jednotlivců) ve vztahu k nákladům na zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb a nezbytným nákladům na domácnost. - Jedná se o příjemce opakované dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti. Poznámka: pokud je poskytována jednorázová peněžitá dávka opakovaně s obdobným účelem a forma jednorázové dávky je volena pouze z důvodu ověření aktuálních příjmů, měli by být příjemci takto poskytovaných jednorázových dávek zahrnuti do analýzy. Data v matici: řádky - jednotlivé domácnosti řazené pod pořadovými čísly sloupce - dále uvedené údaje Formát: dbf nebo excelovská matice (do tohoto formátu převede pracovník úřadu pověřený správou vnitřního informačního systému) Nosič: disketa, CD ROM K dále uvedené databázi prosím přiložte stručné vymezení příjemců dávek a) územní příslušnost (které město, městský obvod, všechny obce spravované v rámci sociální péče spádovou obcí - jejich výčet, popř. počet obyvatel) b) celkový počet příjemců daného typu dávek k 30.8.2003 - počet záznamů v matici dbf c) celkový počet obyvatel, případně domácností v dané lokalitě Data a jejich tvar V tabulce jsou uvedeny zkratky proměnných použité ve sloupcích matice. V řádcích matic požadujeme jednotlivé domácnosti řazené pod pořadovými čísly. 2 údaj - symbol a charakter hodnoty - kód obsah referenční osoba PC - identifikátor - číselná 1až nnnnn identifikace referenční osoby 1,2,.....,n SEX - číselná 1 (M) 2 (Z) muž žena DNAR - datumová, tvar dd.mm.rrrr 25.09.1950 příklad den, měsíc, rok narození PSČ - číselná PSČ ve tvaru xxxxx POS-textová název obce přiřadí se z číselníku PSČ SK - číselná Kč měsíční příjem referenční osoby ZAOP-číselná (zaopatřenost ref.osoby) 0 (N) 1 (A) (údaj nevyplněn) (údaj vyplněn) UUP- číselná (nezaměstnanost ref.osoby) 0 (N) 1 (A) (údaj nevyplněn) (údaj nevyplněn) domácnost TYPD - typ dávky - číselná 25 15 5 jednotlivec, dvojice bez dětí pro úplné/neúplné rodiny s dětmi pro staré občany PCD - číselná (počet společně posuzovaných osob) 1 ­ n počet společně posuzovaných osob celkem (včetně nezaopatřených dětí) CPD - číselná (počet nezaop. dětí) 1 - n počet nezaopatřených dětí NEZP - číselná (počet nezam. osob) 1 - n počet nezaměstnaných osob v domácnosti UR - číselná (úplnost rodiny) 1 2 3 úplná rodina neúplná rodina jiný typ domácnosti (není rodina s dětmi) ND - číselná částka ŽM Kč částka na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a částka na zajištění nezbytných nákladů na domácnost HSP - číselná ŽM celé domácnosti Kč ŽM celé domácnosti SUM - číselná plná výše dávky soc. péče Kč plná výše dávky sociální péče REG - číselná (počet měsíců nepřetržité výplaty dávky) 1 - n počet měsíců ­ zjistí se z registru plateb dle typu dávky, referenční osoby a období vyplácení příjmy domácnosti - vše číselné (vše v Kč, v případě, že domácnost určitý druh příjmu nepobírá vyplnit 0) PZ Kč mzda - hlavní pracovní poměr JIPR Kč ost prijmy z prac.pomeru PODNIK Kč příjem OSVČ VYZD Kč výživné VD Kč vdovský důchod SD Kč starobní důchod VDS Kč starobní + vdovský důchod VID Kč vdovský + invalidní důchod SID Kč starobní + invalidní důchod ID Kč invalidní důchod P Kč sirotčí CID Kč částečný invalidní důchod HZ Kč podpora v nezaměstnanosti DNZ Kč dávky nemocenského pojištění RP Kč rodičovský příspěvek PDZ Kč přídavek na dítě PP Kč odměna pěstouna SOCP Kč sociální příplatek PNB Kč příspěvek na bydlení PNADO Kč příspěvek na dopravu ZP Kč zaopatřovací příspěvek OU Kč příspěvek na výživu dítěte (plnění za jiného) OSTP Kč ostatní příjmy - součet všech ostatních příjmů PRI Kč celková výše příjmů bez dávky sociální péče (včetně důchodů, dávek SSP, ostatní příjmy, jiné příjmy atd.) 3 Výsledná podoba matice obsahující data o poživatelích sociální péče při výstupu z odboru (referátu) sociální péče by měla mít následující podobu: PC SEX DNAR PSC POS SK ZAOP UUP TYPD PCD CPD NEZP UR ND atd. 1 2 3 4 5 6 7 8 atd. . . . 4 Příloha 2 A Komparace vybraných lokalit na základě velikosti spádové oblasti do 20 000 obyvatel spádové oblasti do 50 000 obyvatel spádové oblasti do 100 000 obyvatel pádové oblasti nad 100 000 obyvatel B Komparace vybraných lokalit na základě stanovené úrovně míry nezaměstnanosti spádové oblasti s mírou nezaměstnanosti do 7% spádové oblasti s mírou nezaměstnanosti do 10% spádové oblasti s mírou nezaměstnanosti nad 10% 5 ad A Spádové oblasti do 20 000 obyvatel poživatelé sociálních dávek celkem 3 744 počet domácností celkem 63 036 úplné 37 632 neúplné 7 565 bezdětné 17 839 počet obyvatel celkem 159 532 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 26 789 15 - 59 let 103 590 60+ 29 153 počet jednotlivců se základním vzděláním 33 654 ekonomicky aktivní celkem 79 896 zaměstnaní 72 568 nezaměstnaní 7 328 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,94 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,21 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 11,33 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 13,63 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 9,17 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 32,49 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,93 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 3 728 99,6 16 0,4 3 744 100,0 typ dom./děti 3 744 100,0 0 0,0 3 744 100,0 typ dom./nezam. 3 744 100,0 0 0,0 3 744 100,0 typ dom./osoby 3 743 100,0 1 0,0 3 744 100,0 typ dom./evidence 2 670 71,3 1 074 28,7 3 744 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 48 197 156 52 2 455 úplná % 10,5 43,3 34,3 11,4 0,4 100,0 počet 3 174 387 217 72 1 1 855 neúplná % 0,4 20,4 45,3 25,4 8,4 0,1 0,1 100,0 počet 11 1 126 370 317 483 109 2 2 418 bezdětná % 0,5 46,6 15,3 13,1 20,0 4,5 0,1 100,0 počet 14 1 348 954 690 607 112 3 3 728 celkem % 0,4 36,2 25,6 18,5 16,3 3,0 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 1 124 179 96 56 456 úplná % 0,2 27,2 39,3 21,1 12,3 100,0 počet 6 486 274 64 27 857 neúplná % 0,7 56,7 32,0 7,5 3,2 100,0 počet 2 428 3 2 431 bezdětná % 99,9 0,1 100,0 počet 2 435 613 453 160 83 3 744 celkem % 65,0 16,4 12,1 4,3 2,2 100,0 6 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 75 224 157 456 úplná % 16,4 49,1 34,4 100,0 počet 388 464 5 857 neúplná % 45,3 54,1 0,6 100,0 počet 258 2 108 65 2 431 bezdětná % 10,6 86,7 2,7 100,0 počet 721 2 796 227 3 744 celkem % 19,3 74,7 6,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 2 127 172 98 56 456 úplná % 0,2 0,4 27,9 37,7 21,5 12,3 100,0 počet 1 488 264 76 20 8 857 neúplná % 0,1 56,9 30,8 8,9 2,3 0,9 100,0 počet 2 324 106 2 430 bezdětná % 95,6 4,4 100,0 počet 2 326 596 391 248 118 64 3 743 celkem % 62,1 15,9 10,4 6,6 3,2 1,7 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36měs. 36+ měs. celkem počet 132 85 55 23 33 328 úplná % 40,2 25,9 16,8 7,0 10,1 100,0 počet 212 116 123 64 100 615 neúplná % 34,5 18,9 20,0 10,4 16,3 100,0 počet 782 441 325 76 103 1 727 bezdětná % 45,3 25,5 18,8 4,4 6,0 100,0 počet 1 126 642 503 163 236 2 670 celkem % 42,2 24,0 18,8 6,1 8,8 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 8 524 285 152 127 22 2 1 120 do 6 měs. % 0,7 46,8 25,4 13,6 11,3 2,0 0,2 100,0 počet 1 279 121 119 101 19 640 7-12 měs. % 0,2 43,6 18,9 18,6 15,8 3,0 100,0 počet 132 135 88 121 26 502 13-24 měs. % 26,3 26,9 17,5 24,1 5,2 100,0 počet 32 55 35 29 10 1 162 25-36 měs. % 19,8 34,0 21,6 17,9 6,2 0,6 100,0 počet 22 76 69 58 9 234 36 + měs. % 9,4 32,5 29,5 24,8 3,8 100,0 počet 9 989 672 463 436 86 3 2 658 celkem % 0,3 37,2 25,3 17,4 16,4 3,2 0,1 100,0 7 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 928,9 5 081,1 961,1 225,3 30,3 295,0 105,3 4 748,5 13 038,5 N 75 75 75 75 75 75 75 74 75 1 Mean 1 668,0 4 790,1 328,3 372,7 424,1 452,7 122,9 4 010,0 12 606,9 N 224 224 224 224 223 223 224 224 224 2 a více Mean 136,3 3 775,7 497,8 0,0 715,8 476,0 99,7 6 265,2 12 067,7 N 157 157 157 157 157 157 157 156 157 celkem Mean 1 183,5 4 488,7 490,7 220,1 459,8 434,7 112,0 4 905,3 12 492,2 úplná N 456 456 456 456 455 455 456 454 456 0 Mean 399,6 3 803,0 754,3 208,3 1,8 56,7 532,4 2 161,8 8 007,6 N 388 388 388 388 387 387 387 388 388 1 Mean 61,0 2 846,1 360,7 5,9 380,9 145,1 733,7 3 487,9 8 272,6 N 464 464 464 464 464 463 463 462 464 2 a více Mean 0,0 5 419,8 623,2 0,0 0,0 0,0 720,0 5 873,6 12 641,2 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 214,0 3 294,4 540,4 97,5 207,3 104,2 642,5 2 900,1 8 178,1 neúplná N 857 857 857 857 856 855 855 855 857 0 Mean 618,3 190,4 127,8 0,0 16,1 298,9 25,2 3 106,4 4 173,5 N 258 258 258 258 258 258 258 258 258 1 Mean 64,2 150,9 14,0 14,0 390,5 84,6 1,0 2 770,1 3 818,5 N 2 108 2 108 2 107 2 108 2 106 2 108 2 108 2 108 2 108 2 a více Mean 190,5 540,4 16,6 119,3 210,7 693,9 27,7 4 723,4 6 959,9 N 65 65 65 65 65 65 65 65 65 celkem Mean 126,4 165,5 26,1 15,3 346,0 123,6 4,3 2 858,1 3 940,2 bezdětná N 2 431 2 431 2 430 2 431 2 429 2 431 2 431 2 431 2 431 0 Mean 637,0 2 643,2 551,6 135,5 9,9 168,3 306,1 2 766,2 7 158,9 N 721 721 721 721 720 720 720 720 721 1 Mean 192,2 969,8 96,7 41,4 391,6 124,0 132,2 2 988,2 5 261,8 N 2 796 2 796 2 795 2 796 2 793 2 794 2 795 2 794 2 796 2 a více Mean 148,8 2 885,5 362,7 34,2 555,4 527,9 92,7 5 813,1 10 617,7 N 227 227 227 227 227 227 227 226 227 celkem Mean 275,2 1 408,2 200,5 59,1 328,1 157,0 163,2 3 116,2 5 951,8 celkem N 3 744 3 744 3 743 3 744 3 740 3 741 3 742 3 740 3 744 8 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 2 670 71,3 1 074 28,7 3 744 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 12,6 8 68 1 14,8 8 156 2 a více 19,5 9 104 úplná celkem 15,9 8 328 0 15,4 9 286 1 25,2 13 326 2 a více 38,3 9 3 neúplná celkem 20,7 11 615 0 11,7 9 242 1 11,8 7 1 441 2 a více 25,7 10 44 bezdětná celkem 12,2 7 1 727 0 13,6 9 596 1 14,3 7 1 923 2 a více 21,7 9 151 celkem celkem 14,6 8 2 670 9 ad A Spádové oblasti do 50 000 obyvatel poživatelé sociálních dávek celkem 12 126 počet domácností celkem 161 088 úplné 90 315 neúplné 21 350 bezdětné 49 423 počet obyvatel celkem 393 642 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 66 451 15 - 59 let 258 361 60+ 68 830 počet jednotlivců se základním vzděláním 85 910 ekonomicky aktivní celkem 200 263 zaměstnaní 180 279 nezaměstnaní 19 984 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 7,53 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,69 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 12,92 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 15,87 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 9,98 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 33,25 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,63 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 12 093 99,7 33 0,3 12 126 100,0 typ dom./děti 12 126 100,0 0 0,0 12 126 100,0 typ dom./nezam. 12 126 100,0 0 0,0 12 126 100,0 typ dom./osoby 12 125 100,0 1 0,0 12 126 100,0 typ dom./evidence 11 612 95,8 514 4,2 12 126 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 4 285 661 403 163 6 1 1 523 úplná % 0,3 18,7 43,4 26,5 10,7 0,4 0,1 100,0 počet 5 550 1 346 631 211 5 1 2 749 neúplná % 0,2 20,0 49,0 23,0 7,7 0,2 0,0 100,0 počet 27 3 125 1 310 888 1 452 397 622 7 821 bezdětná % 0,3 40,0 16,7 11,4 18,6 5,1 8,0 100,0 počet 36 3 960 3 317 1 922 1 826 408 624 12 093 celkem % 0,3 32,7 27,4 15,9 15,1 3,4 5,2 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 15 529 516 264 202 1 526 úplná % 1,0 34,7 33,8 17,3 13,2 100,0 počet 12 1 605 848 219 75 2 759 neúplná % 0,4 58,2 30,7 7,9 2,7 100,0 počet 7 837 4 7 841 bezdětná % 99,9 0,1 100,0 počet 7 864 2 138 1 364 483 277 12 126 celkem % 64,9 17,6 11,2 4,0 2,3 100,0 10 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 258 725 542 1 525 úplná % 16,9 47,5 35,5 100,0 počet 1 206 1 524 29 2 759 neúplná % 43,7 55,2 1,1 100,0 počet 1 715 5 915 211 7 841 bezdětná % 21,9 75,4 2,7 100,0 počet 3 179 8 164 782 12 125 celkem % 26,2 67,3 6,4 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 6 24 520 509 264 203 1 526 úplná % 0,4 1,6 34,1 33,4 17,3 13,3 100,0 počet 26 1 587 838 225 52 31 2 759 neúplná % 0,9 57,5 30,4 8,2 1,9 1,1 100,0 počet 7 500 338 3 7 841 bezdětná % 95,7 4,3 0,0 100,0 počet 7 532 1 949 1 361 734 316 234 12 126 celkem % 62,1 16,1 11,2 6,1 2,6 1,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 502 253 224 134 330 1 443 úplná % 34,8 17,5 15,5 9,3 22,9 100,0 počet 779 467 457 292 559 2 554 neúplná % 30,5 18,3 17,9 11,4 21,9 100,0 počet 2 794 1 473 1 579 762 1 007 7 615 bezdětná % 36,7 19,3 20,7 10,0 13,2 100,0 počet 4 075 2 193 2 260 1 188 1 896 11 612 celkem % 35,1 18,9 19,5 10,2 16,3 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 20 1 852 1 053 520 431 96 90 4 062 do 6 měs. % 0,5 45,6 25,9 12,8 10,6 2,4 2,2 100,0 počet 7 854 552 352 311 50 63 2 189 7-12 měs. % 0,3 39,0 25,2 16,1 14,2 2,3 2,9 100,0 počet 4 594 573 381 392 84 223 2 251 13-24 měs. % 0,2 26,4 25,5 16,9 17,4 3,7 9,9 100,0 počet 1 272 334 170 228 61 120 1 186 25-36 měs. % 0,1 22,9 28,2 14,3 19,2 5,1 10,1 100,0 počet 3 244 627 390 394 105 128 1 891 36 + měs. % 0,2 12,9 33,2 20,6 20,8 5,6 6,8 100,0 počet 35 3 816 3 139 1 813 1 756 396 624 11 579 celkem % 0,3 33,0 27,1 15,7 15,2 3,4 5,4 100,0 11 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 0 Mean 1 779,4 4 403,4 2 280,0 97,3 137,6 499,4 99,2 2 593,5 11 556,9 N 258 258 258 258 258 258 258 258 258 1 Mean 1 137,5 4 913,4 456,6 134,7 269,1 380,9 92,1 4 377,6 12 024,9 N 725 725 724 723 725 722 724 724 724 2 a více Mean 99,8 4 154,9 113,5 21,5 426,2 338,4 106,4 6 624,3 12 061,7 N 542 542 541 542 541 539 541 541 541 celkem Mean 877,3 4 557,5 643,6 88,1 302,6 385,9 98,4 4 873,4 11 958,7 úplná N 1 525 1 525 1 523 1 523 1 524 1 519 1 523 1 523 1 523 0 Mean 316,3 3 913,9 1 076,0 103,1 31,7 96,0 729,1 2 225,2 7 929,4 N 1 206 1 206 1 205 1 206 1 205 1 202 1 206 1 206 1 206 1 Mean 55,2 2 984,3 103,4 33,2 272,8 73,4 810,3 3 846,3 49 607,0 N 1 524 1 524 1 524 1 523 1 522 1 516 1 522 1 523 1 523 2 a více Mean 110,3 3 424,8 91,2 94,7 86,9 242,1 315,5 4 198,8 9 766,2 N 29 29 29 29 29 29 29 29 29 celkem Mean 169,9 3 395,3 528,2 64,4 165,4 85,0 769,5 3 141,1 30 963,6 neúplná N 2 759 2 759 2 758 2 758 2 756 2 747 2 757 2 758 2 758 0 Mean 138,8 333,2 59,9 34,4 102,4 194,1 37,1 1 390,8 4 091,9 N 1 715 1 715 1 715 1 715 1 715 1 713 1 715 1 715 1 715 1 Mean 40,8 159,1 33,3 6,4 301,1 85,6 4,3 3 019,0 4 126,2 N 5 915 5 915 5 911 5 915 5 914 5 887 5 901 5 910 5 909 2 a více Mean 70,8 577,1 181,6 30,5 180,9 465,8 0,0 5 449,3 6 827,1 N 211 211 211 211 211 208 210 210 210 celkem Mean 63,1 208,4 43,1 13,2 254,4 119,5 11,3 2 727,7 4 191,1 bezdětná N 7 841 7 841 7 837 7 841 7 840 7 808 7 826 7 835 7 834 0 Mean 339,3 2 021,9 625,4 65,6 78,5 181,8 304,6 1 804,9 6 153,6 N 3 179 3 179 3 178 3 179 3 178 3 173 3 179 3 179 3 179 1 Mean 140,9 1 108,7 84,0 22,8 293,0 109,6 162,6 3 294,0 13 320,2 N 8 164 8 164 8 159 8 161 8 161 8 125 8 147 8 157 8 156 2 a více Mean 92,4 3 162,5 131,1 26,6 347,3 368,9 85,5 6 217,8 10 567,0 N 782 782 781 782 781 776 780 780 780 celkem Mean 189,8 1 480,6 229,0 34,2 240,2 145,2 195,0 3 091,6 11 262,4 celkem N 12 125 12 125 12 118 12 122 12 120 12 074 12 106 12 116 12 115 12 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 11 611 95,8 515 4,2 12 126 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 10,6 5 197 1 20,8 11 708 2 a více 32,8 20 537 úplná celkem 23,8 11 1 442 0 17,1 10 1 024 1 27,9 18 1 501 2 a více 21,0 14 29 neúplná celkem 23,5 13 2 554 0 18,3 15 1 547 1 16,4 9 5 857 2 a více 24,2 16 211 bezdětná celkem 17,0 10 7 615 0 17,3 11 2 768 1 18,9 10 8 066 2 a více 30,0 19 777 celkem celkem 19,3 11 11 611 13 ad A Spádové oblasti do 100 000 obyvatel poživatelé sociálních dávek celkem 9 442 počet domácností celkem 196 776 úplné 109 670 neúplné 26 571 bezdětné 60 535 počet obyvatel celkem 478 166 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 79 208 15 - 59 let 315 876 60+ 83 082 počet jednotlivců se základním vzděláním 97 888 ekonomicky aktivní celkem 247 655 zaměstnaní 225 067 nezaměstnaní 22 588 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 4,80 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,07 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 7,97 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 10,16 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 9,12 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 30,99 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,06 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 9 424 99,8 18 0,2 9 442 100,0 typ dom./děti 9 442 100,0 0 0,0 9 442 100,0 typ dom./nezam. 8 503 90,1 939 9,9 9 442 100,0 typ dom./osoby 9 442 100,0 0 0,0 9 442 100,0 typ dom./evidence 6 107 64,7 3 335 35,3 9 442 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 3 197 527 325 108 13 1 173 úplná % 0,3 16,8 44,9 27,7 9,2 1,1 100,0 počet 48 415 962 511 172 6 2 114 neúplná % 2,3 19,6 45,5 24,2 8,1 0,3 100,0 počet 16 2 487 1 173 785 1 263 342 71 6 137 bezdětná % 0,3 40,5 19,1 12,8 20,6 5,6 1,2 100,0 počet 67 3 099 2 662 1 621 1 543 361 71 9 424 celkem % 0,7 32,9 28,2 17,2 16,4 3,8 0,8 100,0 14 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 5 376 410 199 184 1 174 úplná % 0,4 32,0 34,9 17,0 15,7 100,0 počet 57 1 204 608 177 73 2 119 neúplná % 2,7 56,8 28,7 8,4 3,4 100,0 počet 6 054 50 34 5 6 6 149 bezdětná % 98,5 0,8 0,6 0,1 0,1 100,0 počet 6 116 1 630 1 052 381 263 9 442 celkem % 64,8 17,3 11,1 4,0 2,8 100,0 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 265 466 320 1 051 úplná % 25,2 44,3 30,4 100,0 počet 888 908 19 1 815 neúplná % 48,9 50,0 1,0 100,0 počet 1 333 4 061 243 5 637 bezdětná % 23,6 72,0 4,3 100,0 počet 2 486 5 435 582 8 503 celkem % 29,2 63,9 6,8 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 96 6 348 376 182 166 1 174 úplná % 8,2 0,5 29,6 32,0 15,5 14,1 100,0 počet 71 1 181 603 186 63 15 2 119 neúplná % 3,4 55,7 28,5 8,8 3,0 0,7 100,0 počet 5 973 168 3 3 1 1 6 149 bezdětná % 97,1 2,7 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 počet 6 140 1 355 954 565 246 182 9 442 celkem % 65,0 14,4 10,1 6,0 2,6 1,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 200 226 126 51 101 704 úplná % 28,4 32,1 17,9 7,2 14,3 100,0 počet 491 479 335 125 125 1 555 neúplná % 31,6 30,8 21,5 8,0 8,0 100,0 počet 1 606 1 173 762 134 173 3 848 bezdětná % 41,7 30,5 19,8 3,5 4,5 100,0 počet 2 297 1 878 1 223 310 399 6 107 celkem % 37,6 30,8 20,0 5,1 6,5 100,0 15 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 38 1 107 543 299 265 42 2 294 do 6 měs. % 1,7 48,3 23,7 13,0 11,6 1,8 100,0 počet 6 677 508 313 307 62 1 1 874 7-12 měs. % 0,3 36,1 27,1 16,7 16,4 3,3 0,1 100,0 počet 13 317 347 233 241 64 2 1 217 13-24 měs. % 1,1 26,0 28,5 19,1 19,8 5,3 0,2 100,0 počet 2 46 107 95 47 12 309 25-36 měs. % 0,6 14,9 34,6 30,7 15,2 3,9 100,0 počet 5 35 118 107 107 21 2 395 36 + měs. % 1,3 8,9 29,9 27,1 27,1 5,3 0,5 100,0 počet 64 2 182 1 623 1 047 967 201 5 6 089 celkem % 1,1 35,8 26,7 17,2 15,9 3,3 0,1 100,0 16 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 0 Mean 1 465,0 4 939,7 646,0 64,5 78,2 319,0 41,1 4 119,0 12 127,2 N 265 265 265 265 265 265 265 265 265 1 Mean 1 328,0 5 166,5 891,7 41,5 282,9 197,4 100,3 4 100,1 12 169,8 N 466 466 465 466 466 466 466 466 466 2 a více Mean 287,3 3 969,5 177,5 17,0 593,5 198,2 111,5 5 731,9 11 957,9 N 320 320 320 320 320 319 320 320 320 celkem Mean 1 045,7 4 744,8 612,1 39,8 325,8 228,3 88,8 4 601,7 12 094,5 úplná N 1 051 1 051 1 050 1 051 1 051 1 050 1 051 1 051 1 051 0 Mean 317,8 3 902,1 902,5 41,4 17,0 47,7 379,7 2 402,1 7 806,8 N 888 888 888 888 888 888 888 888 888 1 Mean 62,1 2 972,2 705,5 14,5 315,0 85,7 854,7 3 227,0 8 123,3 N 908 908 908 908 907 908 908 908 908 2 a více Mean 222,6 2 834,7 175,4 0,0 555,4 210,1 300,0 4 486,9 8 920,6 N 19 19 19 19 19 19 19 19 19 celkem Mean 188,9 3 425,8 796,4 27,5 171,6 68,4 616,5 2 836,6 7 976,8 neúplná N 1 815 1 815 1 815 1 815 1 814 1 815 1 815 1 815 1 815 0 Mean 111,4 207,0 12,4 6,2 25,3 206,8 17,9 2 899,6 3 401,3 N 1 333 1 333 1 333 1 333 1 333 1 333 1 333 1 333 1 333 1 Mean 115,1 151,7 35,0 3,4 402,2 51,1 22,4 2 852,4 3 437,9 N 4 061 4 061 4 061 4 059 4 061 4 060 4 061 4 061 4 060 2 a více Mean 349,6 444,2 35,1 0,0 182,3 83,6 267,1 3 354,1 4 290,4 N 243 243 243 243 243 243 243 243 243 celkem Mean 124,4 177,4 29,7 3,9 303,6 89,3 31,9 2 885,2 3 466,0 bezdětná N 5 637 5 637 5 637 5 635 5 637 5 636 5 637 5 637 5 636 0 Mean 329,4 2 031,4 397,9 25,0 28,0 161,9 149,6 2 851,9 5 905,1 N 2 486 2 486 2 486 2 486 2 486 2 486 2 486 2 486 2 486 1 Mean 210,3 1 052,9 220,4 8,5 377,4 69,4 168,1 3 022,0 4 969,6 N 5 435 5 435 5 434 5 433 5 434 5 434 5 435 5 435 5 434 2 a více Mean 311,2 2 460,6 118,0 9,3 420,6 150,7 182,6 4 698,4 8 657,3 N 582 582 582 582 582 581 582 582 582 celkem Mean 252,0 1 435,3 265,3 13,4 278,2 102,0 163,7 3 087,0 5 495,6 celkem N 8 503 8 503 8 502 8 501 8 502 8 501 8 503 8 503 8 502 17 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 5 168 54,7 4 274 45,3 9 442 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 10,9 9 186 1 21,3 11 248 2 a více 30,7 18 147 úplná celkem 20,4 10 581 0 11,7 8 660 1 19,2 12 580 2 a více 23,0 8 11 neúplná celkem 15,3 9 1 251 0 10,6 8 1 224 1 12,3 7 2 062 2 a více 17,3 9 50 bezdětná celkem 11,8 8 3 336 0 11,0 8 2 070 1 14,5 8 2 890 2 a více 27,0 14 208 celkem celkem 13,6 8 5 168 18 ad A Spádové oblasti nad 100 000 obyvatel poživatelé sociálních dávek celkem 9 866 počet domácností celkem 198 493 úplné 104 727 neúplné 30 949 bezdětné 62 817 počet obyvatel celkem 476 279 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 77 475 15 - 59 let 324 693 60+ 74 111 počet jednotlivců se základním vzděláním 79 209 ekonomicky aktivní celkem 271 998 zaměstnaní 250 795 nezaměstnaní 21 203 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 4,97 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,01 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 5,38 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 11,38 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 7,80 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 24,40 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 68,17 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 9 626 97,6 240 2,4 9 866 100,0 typ dom./děti 9 866 100,0 0 0,0 9 866 100,0 typ dom./nezam. 9 866 100,0 0 0,0 9 866 100,0 typ dom./osoby 9 866 100,0 0 0,0 9 866 100,0 typ dom./evidence 5 524 56,0 4 342 44,0 9 866 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 1 199 462 269 115 5 1 051 úplná % 0,1 18,9 44,0 25,6 10,9 0,5 100,0 počet 334 797 373 129 5 1 638 neúplná % 20,4 48,7 22,8 7,9 0,3 100,0 počet 24 2 662 1 324 972 1 523 392 40 6 937 bezdětná % 0,3 38,4 19,1 14,0 22,0 5,7 0,6 100,0 počet 25 3 195 2 583 1 614 1 767 402 40 9 626 celkem % 0,3 33,2 26,8 16,8 18,4 4,2 0,4 100,0 19 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 21 440 351 145 99 1 056 úplná % 2,0 41,7 33,2 13,7 9,4 100,0 počet 45 979 486 114 40 1 664 neúplná % 2,7 58,8 29,2 6,9 2,4 100,0 počet 7 133 12 1 7 146 bezdětná % 99,8 0,2 0,0 100,0 počet 7 199 1 431 837 260 139 9 866 celkem % 73,0 14,5 8,5 2,6 1,4 100,0 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 568 350 138 1 056 úplná % 53,8 33,1 13,1 100,0 počet 1 263 394 7 1 664 neúplná % 75,9 23,7 0,4 100,0 počet 1 232 5 006 908 7 146 bezdětná % 17,2 70,1 12,7 100,0 počet 3 063 5 750 1 053 9 866 celkem % 31,0 58,3 10,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 184 5 231 485 85 66 1 056 úplná % 17,4 0,5 21,9 45,9 8,0 6,3 100,0 počet 46 964 496 114 32 12 1 664 neúplná % 2,8 57,9 29,8 6,9 1,9 0,7 100,0 počet 6 732 360 20 19 10 5 7 146 bezdětná % 94,2 5,0 0,3 0,3 0,1 0,1 100,0 počet 6 962 1 329 747 618 127 83 9 866 celkem % 70,6 13,5 7,6 6,3 1,3 0,8 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 101 68 67 44 74 354 úplná % 28,5 19,2 18,9 12,4 20,9 100,0 počet 418 232 260 130 185 1 225 neúplná % 34,1 18,9 21,2 10,6 15,1 100,0 počet 1 737 955 823 157 273 3 945 bezdětná % 44,0 24,2 20,9 4,0 6,9 100,0 počet 2 256 1 255 1 150 331 532 5 524 celkem % 40,8 22,7 20,8 6,0 9,6 100,0 20 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem do 6 měs. počet 8 909 575 266 287 66 6 2 117 % 0,4 42,9 27,2 12,6 13,6 3,1 0,3 100,0 7-12 měs. počet 532 286 160 194 30 1 1 203 % 44,2 23,8 13,3 16,1 2,5 0,1 100,0 13-24 měs. počet 277 304 208 257 78 8 1 132 % 24,5 26,9 18,4 22,7 6,9 0,7 100,0 25-36 měs. počet 58 104 73 67 14 3 319 % 18,2 32,6 22,9 21,0 4,4 0,9 100,0 36 + měs. počet 44 162 107 165 29 6 513 % 8,6 31,6 20,9 32,2 5,7 1,2 100,0 celkem počet 8 1 820 1 431 814 970 217 24 5 284 % 0,2 34,4 27,1 15,4 18,4 4,1 0,5 100,0 21 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 0 Mean 657,0 2 562,3 528,5 0,5 112,5 92,8 215,4 3 309,1 10 712,8 N 568 568 568 568 568 568 568 568 568 1 Mean 788,8 4 210,4 167,4 15,5 250,2 41,2 271,9 2 506,9 11 039,4 N 350 350 350 350 350 350 350 350 350 2 a více Mean 286,6 3 804,0 67,9 0,0 264,1 18,7 65,2 4 724,3 12 046,0 N 138 138 138 138 138 138 138 138 138 celkem Mean 652,3 3 270,8 348,6 5,4 178,0 66,0 214,5 3 228,2 10 995,3 úplná N 1 056 1 056 1 056 1 056 1 056 1 056 1 056 1 056 1 056 0 Mean 205,5 2 294,6 1 023,0 3,0 27,5 56,5 522,6 2 858,0 7 879,8 N 1 263 1 263 1 263 1 263 1 263 1 263 1 263 1 263 1 263 1 Mean 101,2 2 521,6 307,4 5,0 294,7 115,2 650,7 3 557,2 8 217,7 N 394 394 394 394 394 394 394 394 394 2 a více Mean 0,0 2 442,6 0,0 0,0 0,0 0,0 171,4 5 258,0 8 486,3 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 celkem Mean 180,0 2 349,0 849,2 3,5 90,7 70,2 551,4 3 033,6 7 962,4 neúplná N 1 664 1 664 1 664 1 664 1 664 1 664 1 664 1 664 1 664 0 Mean 173,7 166,3 496,8 2,2 0,0 658,5 10,7 3 094,8 4 638,9 N 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 Mean 156,4 150,8 85,3 0,1 322,6 14,0 1,2 3 155,6 3 829,9 N 5 006 5 006 5 006 5 006 5 006 5 006 5 006 5 006 5 006 2 a více Mean 370,9 233,2 0,0 0,0 236,1 0,0 0,0 3 402,3 4 221,3 N 908 908 908 908 908 908 908 908 908 celkem Mean 186,7 164,0 145,4 0,4 256,0 123,4 2,7 3 176,5 4 019,1 bezdětná N 7 146 7 146 7 146 7 146 7 146 7 146 7 146 7 146 7 146 0 Mean 276,4 1 488,2 719,6 2,2 32,2 305,4 259,7 3 036,9 7 101,6 N 3 063 3 063 3 063 3 063 3 063 3 063 3 063 3 063 3 063 1 Mean 191,1 560,4 105,5 1,3 316,3 22,6 62,2 3 143,7 4 569,4 N 5 750 5 750 5 750 5 750 5 750 5 750 5 750 5 750 5 750 2 a více Mean 357,4 715,8 8,9 0,0 238,2 2,5 9,7 3 587,9 5 275,1 N 1 053 1 053 1 053 1 053 1 053 1 053 1 053 1 053 1 053 celkem Mean 235,4 865,0 285,8 1,5 219,7 108,3 117,9 3 157,9 5 430,9 celkem N 9 866 9 866 9 866 9 866 9 866 9 866 9 866 9 866 9 866 22 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 5 524 56,0 4 342 44,0 9 866 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 23,0 15 262 1 17,8 11 67 2 a více 24,4 20 25 úplná celkem 22,2 14 354 0 17,1 11 958 1 23,6 16 263 2 a více 18,0 9 4 neúplná celkem 18,5 12 1 225 0 9,9 8 1 132 1 12,2 7 2 339 2 a více 16,1 9 474 bezdětná celkem 12,0 8 3 945 0 14,3 10 2 352 1 13,4 7 2 669 2 a více 16,6 9 503 celkem celkem 14,1 8 5 524 23 ad B Spádové oblasti s mírou nezaměstnanosti do 7% poživatelé sociálních dávek celkem 9 037 počet domácností celkem 290 276 úplné 159 313 neúplné 42 440 bezdětné 88 523 počet obyvatel celkem 705 883 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 115 033 15 - 59 let 474 238 60+ 116 612 počet jednotlivců se základním vzděláním 122 489 ekonomicky aktivní celkem 376 031 zaměstnaní 353 784 nezaměstnaní 22 247 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,11 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,51 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 5,27 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 6,76 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,92 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 25,83 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 67,18 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 8 769 97,0 268 3,0 9 037 100,0 typ dom./děti 9 037 100,0 0 0,0 9 037 100,0 typ dom./nezam. 8 097 89,6 940 10,4 9 037 100,0 typ dom./osoby 9 037 100,0 0 0,0 9 037 100,0 typ dom./evidence 9 037 100,0 0 0,0 9 037 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 4 136 367 220 79 2 808 úplná % 0,5 16,8 45,4 27,2 9,8 0,2 100,0 počet 47 414 1 074 506 156 6 2 203 neúplná % 2,1 18,8 48,8 23,0 7,1 0,3 100,0 počet 24 2 493 1 004 731 1 158 317 31 5 758 bezdětná % 0,4 43,3 17,4 12,7 20,1 5,5 0,5 100,0 počet 75 3 043 2 445 1 457 1 393 325 31 8 769 celkem % 0,9 34,7 27,9 16,6 15,9 3,7 0,4 100,0 24 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 4 257 307 134 112 814 úplná % 0,5 31,6 37,7 16,5 13,8 100,0 počet 10 1 277 719 170 61 2 237 neúplná % 0,4 57,1 32,1 7,6 2,7 100,0 počet 5 959 19 5 3 5 986 bezdětná % 99,5 0,3 0,1 0,1 100,0 počet 5 973 1 553 1 031 307 173 9 037 celkem % 66,1 17,2 11,4 3,4 1,9 100,0 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 104 368 218 690 úplná % 15,1 53,3 31,6 100,0 počet 928 990 15 1 933 neúplná % 48,0 51,2 0,8 100,0 počet 1 277 4 076 121 5 474 bezdětná % 23,3 74,5 2,2 100,0 počet 2 309 5 434 354 8 097 celkem % 28,5 67,1 4,4 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 7 11 257 298 131 110 814 úplná % 0,9 1,4 31,6 36,6 16,1 13,5 100,0 počet 26 1 247 724 174 47 19 2 237 neúplná % 1,2 55,7 32,4 7,8 2,1 0,8 100,0 počet 5 687 236 25 22 11 5 5 986 bezdětná % 95,0 3,9 0,4 0,4 0,2 0,1 100,0 počet 5 720 1 494 1 006 494 189 134 9 037 celkem % 63,3 16,5 11,1 5,5 2,1 1,5 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 293 165 158 62 136 814 úplná % 36,0 20,3 19,4 7,6 16,7 100,0 počet 762 416 474 224 361 2 237 neúplná % 34,1 18,6 21,2 10,0 16,1 100,0 počet 2 868 1 342 1 066 307 403 5 986 bezdětná % 47,9 22,4 17,8 5,1 6,7 100,0 počet 3 923 1 923 1 698 593 900 9 037 celkem % 43,4 21,3 18,8 6,6 10,0 100,0 25 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 50 1 696 999 500 428 91 8 3 772 do 6 měs. % 1,3 45,0 26,5 13,3 11,3 2,4 0,2 100,0 počet 4 747 469 299 291 54 2 1 866 7-12 měs. % 0,2 40,0 25,1 16,0 15,6 2,9 0,1 100,0 počet 13 409 474 321 347 102 9 1 675 13-24 měs. % 0,8 24,4 28,3 19,2 20,7 6,1 0,5 100,0 počet 2 102 206 128 114 24 4 580 25-36 měs. % 0,3 17,6 35,5 22,1 19,7 4,1 0,7 100,0 počet 6 89 297 209 213 54 8 876 36 + měs. % 0,7 10,2 33,9 23,9 24,3 6,2 0,9 100,0 počet 75 3 043 2 445 1 457 1 393 325 31 8 769 celkem % 0,9 34,7 27,9 16,6 15,9 3,7 0,4 100,0 26 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 0 Mean 2 552,4 4 257,9 4 009,6 53,2 23,5 678,3 173,5 3 672,2 11 327,4 N 104 104 104 104 104 104 104 103 104 1 Mean 1 405,0 4 690,6 1 199,6 145,3 426,4 459,0 149,3 4 195,0 12 583,3 N 368 368 367 366 368 368 368 368 368 2 a více Mean 127,8 4 173,5 354,9 30,5 606,2 369,4 165,9 6 279,4 12 165,7 N 218 218 218 218 218 218 218 217 218 celkem Mean 1 174,4 4 462,0 1 356,5 95,0 422,4 463,7 158,2 4 774,2 12 262,1 úplná N 690 690 689 688 690 690 690 688 690 0 Mean 356,0 3 858,2 1 878,6 40,4 21,3 93,7 832,5 2 318,9 7 997,0 N 928 928 928 928 928 928 928 928 928 1 Mean 60,4 3 022,8 616,5 10,3 371,3 130,0 904,4 3 324,7 72 211,3 N 990 990 990 990 989 988 990 988 990 2 a více Mean 213,3 3 067,5 222,1 0,0 0,0 0,0 386,7 5 784,8 9 440,3 N 15 15 15 15 15 15 15 15 15 celkem Mean 203,5 3 424,2 1 219,3 24,7 200,3 111,5 865,9 2 860,4 40 896,0 neúplná N 1 933 1 933 1 933 1 933 1 932 1 931 1 933 1 931 1 933 0 Mean 133,2 170,9 479,9 3,2 38,9 497,8 11,2 3 129,5 4 473,7 N 1 277 1 277 1 277 1 277 1 277 1 276 1 277 1 277 1 277 1 Mean 67,4 105,2 133,3 3,7 461,1 91,3 3,6 2 887,4 4 009,2 N 4 076 4 076 4 074 4 076 4 076 4 071 4 076 4 076 4 075 2 a více Mean 120,4 464,3 95,3 53,1 309,8 471,2 32,6 4 251,3 6 254,3 N 121 121 121 121 121 121 121 121 121 celkem Mean 83,9 128,4 213,4 4,7 359,2 194,5 6,0 2 974,0 4 167,2 bezdětná N 5 474 5 474 5 472 5 474 5 474 5 468 5 474 5 474 5 473 0 Mean 331,7 1 836,9 1 201,0 20,4 31,1 343,5 348,6 2 827,8 6 198,4 N 2 309 2 309 2 309 2 309 2 309 2 308 2 309 2 308 2 309 1 Mean 156,7 947,3 293,4 14,5 442,4 123,3 177,6 3 055,5 17 017,7 N 5 434 5 434 5 431 5 432 5 433 5 427 5 434 5 432 5 433 2 a více Mean 128,9 2 858,8 260,5 37,0 479,2 388,5 129,7 5 563,2 10 029,7 N 354 354 354 354 354 354 354 353 354 celkem Mean 205,4 1 284,5 550,9 17,1 326,7 197,7 224,3 3 100,0 13 626,5 celkem N 8 097 8 097 8 094 8 095 8 096 8 089 8 097 8 093 8 096 27 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 8 097 89,6 940 10,4 9 037 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 14,0 7 104 1 18,8 10 368 2 a více 30,6 17 218 úplná celkem 21,8 11 690 0 16,2 10 928 1 24,7 15 990 2 a více 22,0 14 15 neúplná celkem 20,6 12 1 933 0 11,1 8 1 277 1 12,6 7 4 076 2 a více 21,1 10 121 bezdětná celkem 12,4 7 5 474 0 13,3 9 2 309 1 15,2 8 5 434 2 a více 27,0 13 354 celkem celkem 15,2 8 8 097 28 ad B Spádové oblasti s mírou nezaměstnanosti do 10% poživatelé sociálních dávek celkem 6 368 počet domácností celkem 105 798 úplné 59 660 neúplné 14 192 bezdětné 31 946 počet obyvatel celkem 259 785 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 43 663 15 - 59 let 171 949 60+ 44 173 počet jednotlivců se základním vzděláním 54 482 ekonomicky aktivní celkem 134 516 zaměstnaní 123 053 nezaměstnaní 11 463 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 6,02 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,22 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 9,50 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 13,44 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 8,52 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 31,68 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,19 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 6 346 99,7 22 0,3 6 368 100,0 typ dom./děti 6 368 100,0 0 0,0 6 368 100,0 typ dom./nezam. 6 368 100,0 0 0,0 6 368 100,0 typ dom./osoby 6 368 100,0 0 0,0 6 368 100,0 typ dom./evidence 6 367 100,0 1 0,0 6 368 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 2 123 327 203 66 3 724 úplná % 0,3 17,0 45,2 28,0 9,1 0,4 100,0 počet 3 255 671 311 101 4 1 345 neúplná % 0,2 19,0 49,9 23,1 7,5 0,3 100,0 počet 17 1 560 578 468 775 273 606 4 277 bezdětná % 0,4 36,5 13,5 10,9 18,1 6,4 14,2 100,0 počet 22 1 938 1 576 982 942 280 606 6 346 celkem % 0,3 30,5 24,8 15,5 14,8 4,4 9,5 100,0 29 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 5 249 239 127 106 726 úplná % 0,7 34,3 32,9 17,5 14,6 100,0 počet 23 789 402 93 41 1 348 neúplná % 1,7 58,5 29,8 6,9 3,0 100,0 počet 4 290 4 4 294 bezdětná % 99,9 0,1 100,0 počet 4 318 1 042 641 220 147 6 368 celkem % 67,8 16,4 10,1 3,5 2,3 100,0 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 188 323 215 726 úplná % 25,9 44,5 29,6 100,0 počet 678 658 12 1 348 neúplná % 50,3 48,8 0,9 100,0 počet 1 464 2 762 68 4 294 bezdětná % 34,1 64,3 1,6 100,0 počet 2 330 3 743 295 6 368 celkem % 36,6 58,8 4,6 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 18 4 245 226 128 105 726 úplná % 2,5 0,6 33,7 31,1 17,6 14,5 100,0 počet 48 767 393 99 22 19 1 348 neúplná % 3,6 56,9 29,2 7,3 1,6 1,4 100,0 počet 4 152 142 4 294 bezdětná % 96,7 3,3 100,0 počet 4 218 913 638 325 150 124 6 368 celkem % 66,2 14,3 10,0 5,1 2,4 1,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 339 186 83 37 80 725 úplná % 46,8 25,7 11,4 5,1 11,0 100,0 počet 558 356 238 99 97 1 348 neúplná % 41,4 26,4 17,7 7,3 7,2 100,0 počet 1 772 955 933 303 331 4 294 bezdětná % 41,3 22,2 21,7 7,1 7,7 100,0 počet 2 669 1 497 1 254 439 508 6 367 celkem % 41,9 23,5 19,7 6,9 8,0 100,0 30 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 12 1 123 690 368 314 69 85 2 661 do 6 měs. % 0,5 42,2 25,9 13,8 11,8 2,6 3,2 100,0 počet 6 482 398 272 229 44 63 1 494 7-12 měs. % 0,4 32,3 26,6 18,2 15,3 2,9 4,2 100,0 počet 3 255 292 174 226 77 220 1 247 13-24 měs. % 0,2 20,4 23,4 14,0 18,1 6,2 17,6 100,0 počet 1 48 93 71 68 40 117 438 25-36 měs. % 0,2 11,0 21,2 16,2 15,5 9,1 26,7 100,0 počet 30 102 97 105 50 121 505 36 + měs. % 5,9 20,2 19,2 20,8 9,9 24,0 100,0 počet 22 1 938 1 575 982 942 280 606 6 345 celkem % 0,3 30,5 24,8 15,5 14,8 4,4 9,6 100,0 31 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 0 Mean 1 496,2 4 214,9 908,0 128,9 194,1 388,7 116,5 2 189,3 11 892,2 N 188 188 188 188 188 188 188 188 188 1 Mean 1 098,9 4 740,8 432,3 189,2 296,5 387,4 100,7 3 990,5 12 376,5 N 323 323 322 323 322 321 323 322 322 2 a více Mean 102,5 3 687,1 217,7 0,0 621,9 391,5 104,9 5 900,4 12 014,3 N 215 215 215 215 215 213 215 214 214 celkem Mean 906,7 4 292,6 492,0 117,5 366,4 389,0 106,0 4 087,3 12 143,7 úplná N 726 726 725 726 725 722 726 724 724 0 Mean 448,2 3 651,5 581,8 84,0 42,0 91,3 625,0 1 968,9 7 792,4 N 678 678 677 678 678 676 678 678 678 1 Mean 143,6 2 660,1 361,6 13,1 287,0 136,7 844,5 3 287,8 8 152,0 N 658 658 658 657 657 657 657 657 657 2 a více Mean 0,0 2 687,7 259,7 0,0 192,5 917,8 241,7 3 601,8 9 390,0 N 12 12 12 12 12 12 12 12 12 celkem Mean 295,5 3 159,0 471,3 48,7 162,9 120,9 728,6 2 626,7 7 982,0 neúplná N 1 348 1 348 1 347 1 347 1 347 1 345 1 347 1 347 1 347 0 Mean 102,6 332,4 16,7 41,2 86,3 150,3 31,1 1 201,1 3 825,5 N 1 464 1 464 1 464 1 464 1 464 1 464 1 464 1 464 1 464 1 Mean 44,2 145,8 24,2 14,0 330,9 92,7 5,0 2 987,1 3 448,5 N 2 762 2 762 2 760 2 760 2 761 2 760 2 762 2 757 2 756 2 a více Mean 131,0 510,2 162,2 0,0 161,0 238,8 0,0 6 284,9 5 839,9 N 68 68 68 68 68 67 68 67 67 celkem Mean 65,5 215,2 23,8 23,1 244,8 114,6 13,8 2 428,8 3 614,6 bezdětná N 4 294 4 294 4 292 4 292 4 293 4 291 4 294 4 288 4 287 0 Mean 315,6 1 611,5 252,9 60,7 82,1 152,4 210,8 1 504,2 5 630,7 N 2 330 2 330 2 329 2 330 2 330 2 328 2 330 2 330 2 330 1 Mean 152,7 984,3 118,7 29,0 320,2 125,7 160,6 3 126,4 5 045,5 N 3 743 3 743 3 740 3 740 3 740 3 738 3 742 3 736 3 735 2 a více Mean 104,9 2 914,1 206,6 0,0 498,2 378,1 86,3 5 894,2 10 494,9 N 295 295 295 295 295 292 295 293 293 celkem Mean 210,1 1 303,2 171,9 39,3 241,3 147,1 175,6 2 659,6 5 511,1 celkem N 6 368 6 368 6 364 6 365 6 365 6 358 6 367 6 359 6 358 32 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 6 367 100,0 1 0,0 6 368 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 8,8 6 188 1 14,0 7 323 2 a více 21,9 8 214 úplná celkem 15,0 7 725 0 11,4 7 678 1 16,2 8 658 2 a více 26,1 9 12 neúplná celkem 13,8 7 1 348 0 17,6 15 1 464 1 10,5 7 2 762 2 a více 18,5 14 68 bezdětná celkem 13,0 8 4 294 0 15,1 10 2 330 1 11,8 7 3 743 2 a více 21,3 9 294 celkem celkem 13,4 8 6 367 33 ad B Spádové oblasti s mírou nezaměstnanosti do 20% poživatelé sociálních dávek celkem 19 773 počet domácností celkem 223 319 úplné 123 371 neúplné 29 803 bezdětné 70 145 počet obyvatel celkem 541 951 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 91 227 15 - 59 let 356 333 60+ 94 391 počet jednotlivců se základním vzděláním 119 690 ekonomicky aktivní celkem 289 265 zaměstnaní 251 872 nezaměstnaní 37 393 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 8,85 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 2,17 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 12,80 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 18,94 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 12,93 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 33,59 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,75 validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % typ dom./věk 19 756 99,9 17 0,1 19 773 100,0 typ dom./děti 19 773 100,0 0 0,0 19 773 100,0 typ dom./nezam. 19 773 100,0 0 0,0 19 773 100,0 typ dom./osoby 19 772 100,0 1 0,0 19 773 100,0 typ dom./evidence 10 509 53,1 9 264 46,9 19 773 100,0 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 2 470 1 153 730 293 21 1 2 670 úplná % 0,1 17,6 43,2 27,3 11,0 0,8 0,0 100,0 počet 6 804 1 747 915 327 7 2 3 808 neúplná % 0,2 21,1 45,9 24,0 8,6 0,2 0,1 100,0 počet 37 5 347 2 595 1 763 2 788 650 98 13 278 bezdětná % 0,3 40,3 19,5 13,3 21,0 4,9 0,7 100,0 počet 45 6 621 5 495 3 408 3 408 678 101 19 756 celkem % 0,2 33,5 27,8 17,3 17,3 3,4 0,5 100,0 34 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 33 963 910 443 323 2 672 úplná % 1,2 36,0 34,1 16,6 12,1 100,0 počet 87 2 208 1 095 311 113 3 814 neúplná % 2,3 57,9 28,7 8,2 3,0 100,0 počet 13 203 46 29 3 6 13 287 bezdětná % 99,4 0,3 0,2 0,0 0,0 100,0 počet 13 323 3 217 2 034 757 442 19 773 celkem % 67,4 16,3 10,3 3,8 2,2 100,0 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 874 1 074 724 2 672 úplná % 32,7 40,2 27,1 100,0 počet 2 139 1 642 33 3 814 neúplná % 56,1 43,1 0,9 100,0 počet 1 797 10 252 1 238 13 287 bezdětná % 13,5 77,2 9,3 100,0 počet 4 810 12 968 1 995 19 773 celkem % 24,3 65,6 10,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 262 22 724 1 018 370 276 2 672 úplná % 9,8 0,8 27,1 38,1 13,8 10,3 100,0 počet 70 2 206 1 084 328 98 28 3 814 neúplná % 1,8 57,8 28,4 8,6 2,6 0,7 100,0 počet 12 690 594 1 1 13 286 bezdětná % 95,5 4,5 0,0 0,0 100,0 počet 13 022 2 822 1 809 1 346 468 305 19 772 celkem % 65,9 14,3 9,1 6,8 2,4 1,5 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 303 281 231 153 322 1 290 úplná % 23,5 21,8 17,9 11,9 25,0 100,0 počet 580 522 463 288 511 2 364 neúplná % 24,5 22,1 19,6 12,2 21,6 100,0 počet 2 279 1 745 1 490 519 822 6 855 bezdětná % 33,2 25,5 21,7 7,6 12,0 100,0 počet 3 162 2 548 2 184 960 1 655 10 509 celkem % 30,1 24,2 20,8 9,1 15,7 100,0 35 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 12 1 573 767 369 368 66 5 3 160 do 6 měs. % 0,4 49,8 24,3 11,7 11,6 2,1 0,2 100,0 počet 4 1 113 600 373 393 63 2 546 7-12 měs. % 0,2 43,7 23,6 14,7 15,4 2,5 100,0 počet 1 656 593 415 438 73 4 2 180 13-24 měs. % 0,0 30,1 27,2 19,0 20,1 3,3 0,2 100,0 počet 258 301 174 189 33 3 958 25-36 měs. % 26,9 31,4 18,2 19,7 3,4 0,3 100,0 počet 2 226 584 367 406 60 7 1 652 36 + měs. % 0,1 13,7 35,4 22,2 24,6 3,6 0,4 100,0 počet 19 3 826 2 845 1 698 1 794 295 19 10 496 celkem % 0,2 36,5 27,1 16,2 17,1 2,8 0,2 100,0 36 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 0 Mean 936,4 3 485,5 622,5 33,9 95,5 165,4 145,1 3 663,4 11 263,6 N 874 874 874 874 874 874 874 874 874 1 Mean 1 137,1 4 896,6 277,3 85,1 239,0 176,4 138,5 3 749,5 11 591,3 N 1 074 1 074 1 074 1 074 1 074 1 072 1 073 1 074 1 074 2 a více Mean 217,0 4 057,2 112,8 14,4 419,7 220,2 81,8 6 107,7 11 996,8 N 724 724 723 724 723 722 723 724 724 celkem Mean 822,1 4 207,6 345,7 49,2 241,0 184,7 125,3 4 360,3 11 594,0 úplná N 2 672 2 672 2 671 2 672 2 671 2 668 2 670 2 672 2 672 0 Mean 207,6 3 040,1 722,5 70,7 19,0 47,9 414,4 2 701,4 7 877,5 N 2 139 2 139 2 139 2 139 2 137 2 136 2 138 2 139 2 139 1 Mean 33,1 2 934,2 145,2 30,2 266,8 50,9 704,4 3 871,0 8 013,8 N 1 642 1 642 1 642 1 642 1 641 1 636 1 640 1 642 1 642 2 a více Mean 128,2 3 609,4 80,1 83,2 326,1 0,0 331,8 4 339,3 9 728,3 N 33 33 33 33 33 33 33 33 33 celkem Mean 131,8 2 999,4 468,4 53,4 128,4 48,8 538,5 3 219,1 7 952,2 neúplná N 3 814 3 814 3 814 3 814 3 811 3 805 3 811 3 814 3 814 0 Mean 244,7 220,7 70,7 3,1 20,9 357,1 26,3 2 843,6 3 912,0 N 1 797 1 797 1 797 1 797 1 797 1 796 1 797 1 797 1 797 1 Mean 120,0 175,5 18,1 2,7 298,4 32,5 9,3 3 029,5 3 874,4 N 10 252 10 252 10 251 10 252 10 250 10 230 10 238 10 252 10 252 2 a více Mean 343,8 311,5 20,5 6,3 211,7 72,2 50,7 3 570,4 4 534,3 N 1 238 1 238 1 238 1 238 1 238 1 236 1 237 1 238 1 238 celkem Mean 157,7 194,2 25,4 3,1 252,8 80,2 15,5 3 054,7 3 941,0 bezdětná N 13 287 13 287 13 286 13 287 13 285 13 262 13 272 13 287 13 287 0 Mean 353,9 2 067,7 460,8 38,8 33,6 184,8 220,5 2 929,3 7 011,3 N 4 810 4 810 4 810 4 810 4 808 4 806 4 809 4 810 4 810 1 Mean 193,3 915,8 55,7 13,0 289,5 46,8 108,1 3 195,6 5 037,6 N 12 968 12 968 12 967 12 968 12 965 12 938 12 951 12 968 12 968 2 a více Mean 294,2 1 725,4 54,9 10,5 289,0 124,7 66,7 4 503,9 7 328,4 N 1 995 1 995 1 994 1 995 1 994 1 991 1 993 1 995 1 995 celkem Mean 242,5 1 277,7 154,2 19,0 227,2 88,2 131,2 3 262,8 5 748,9 celkem N 19 773 19 773 19 771 19 773 19 767 19 735 19 753 19 773 19 773 37 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů validní a chybějící případy valid missing celkem počet % počet % počet % evid./dom./nezam. 10 509 53,1 9 264 46,9 19 773 100,0 typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 18,8 10 421 1 24,7 16 488 2 a více 35,1 25 381 úplná celkem 25,8 15 1 290 0 17,5 11 1 322 1 31,7 24 1 022 2 a více 20,3 14 20 neúplná celkem 23,7 14 2 364 0 11,0 9 1 404 1 17,8 11 4 861 2 a více 18,6 11 590 bezdětná celkem 16,5 10 6 855 0 14,8 9 3 147 1 20,6 12 6 371 2 a více 25,0 14 991 celkem celkem 19,3 11 10 509 38 Příloha 3 Podrobné analýzy jednotlivých sledovaných lokalit Boskovice poživatelé sociálních dávek celkem 645 počet domácností celkem 12 718 úplné 7 945 neúplné 1 493 bezdětné 3 280 počet obyvatel celkem 33 977 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 5 863 15 - 59 let 21 851 60+ 6 263 počet jednotlivců se základním vzděláním 6 543 ekonomicky aktivní celkem 16 295 zaměstnaní 15 187 nezaměstnaní 1 108 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,07 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,87 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 7,43 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 14,18 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 6,80 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 29,94 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,31 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 10 28 24 7 69 úplná % 14,5 40,6 34,8 10,1 100,0 počet 17 58 27 8 110 neúplná % 15,5 52,7 24,5 7,3 100,0 počet 225 82 53 82 18 2 462 bezdětná % 48,7 17,7 11,5 17,7 3,9 0,4 100,0 počet 252 168 104 97 18 2 641 celkem % 39,3 26,2 16,2 15,1 2,8 0,3 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 25 21 12 11 69 úplná % 36,2 30,4 17,4 15,9 100,0 počet 72 33 5 1 111 neúplná % 64,9 29,7 4,5 0,9 100,0 počet 465 465 bezdětná % 100,0 100,0 počet 465 97 54 17 12 645 celkem % 72,1 15,0 8,4 2,6 1,9 100,0 39 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 3 49 17 69 úplná % 4,3 71,0 24,6 100,0 počet 41 70 111 neúplná % 36,9 63,1 100,0 počet 3 441 21 465 bezdětná % 0,6 94,8 4,5 100,0 počet 47 560 38 645 celkem % 7,3 86,8 5,9 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 3 1 24 19 11 11 69 úplná % 4,3 1,4 34,8 27,5 15,9 15,9 100,0 počet 70 35 5 1 111 neúplná % 63,1 31,5 4,5 0,9 100,0 počet 447 16 2 465 bezdětná % 96,1 3,4 0,4 100,0 počet 450 87 61 24 11 12 645 celkem % 69,8 13,5 9,5 3,7 1,7 1,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36měs. 36+ měs. celkem počet 29 16 15 6 3 69 úplná % 42,0 23,2 21,7 8,7 4,3 100,0 počet 35 18 23 21 14 111 neúplná % 31,5 16,2 20,7 18,9 12,6 100,0 počet 179 109 83 68 26 465 bezdětná % 38,5 23,4 17,8 14,6 5,6 100,0 počet 243 143 121 95 43 645 celkem % 37,7 22,2 18,8 14,7 6,7 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 137 61 27 14 3 1 243 do 6 měs. % 56,4 25,1 11,1 5,8 1,2 0,4 100,0 počet 64 29 26 20 3 142 7-12 měs. % 45,1 20,4 18,3 14,1 2,1 100,0 počet 34 35 17 30 2 118 13-24 měs. % 28,8 29,7 14,4 25,4 1,7 100,0 počet 14 30 21 26 4 95 25-36 měs. % 14,7 31,6 22,1 27,4 4,2 100,0 počet 3 13 13 7 6 1 43 36 + měs. % 7,0 30,2 30,2 16,3 14,0 2,3 100,0 počet 252 168 104 97 18 2 641 celkem % 39,3 26,2 16,2 15,1 2,8 0,3 100,0 40 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 4 261,0 6 706,7 1 237,3 1 748,7 0,0 0,0 433,3 2 003,0 16 146,7 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 Mean 1 302,8 3 612,4 248,5 127,5 321,0 866,4 167,2 3 680,3 11 744,1 N 49 49 49 48 49 49 49 49 49 2 a více Mean 161,9 4 027,1 111,8 72,4 875,9 839,4 144,1 5 367,3 12 312,9 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 celkem Mean 1 150,4 3 849,1 257,8 185,2 443,8 822,1 173,1 4 023,0 12 075,7 úplná N 69 69 69 68 69 69 69 69 69 0 Mean 159,8 2 102,9 293,4 166,0 0,0 0,0 628,0 1 548,5 7 513,9 N 41 41 41 41 41 41 41 41 41 1 Mean 0,0 2 563,5 193,5 0,0 297,7 123,2 824,5 3 361,7 7 744,3 N 70 70 70 70 70 70 70 70 70 celkem Mean 59,0 2 393,4 230,4 61,3 187,7 77,7 751,9 2 692,0 7 659,2 neúplná N 111 111 111 111 111 111 111 111 111 0 Mean 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 510,7 200,0 1 726,0 4 100,0 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 Mean 41,3 140,8 1,3 2,6 254,9 119,6 1,8 2 829,1 4 149,3 N 441 441 441 441 441 441 441 441 441 2 a více Mean 0,0 300,4 18,7 0,0 171,6 688,0 0,0 3 414,2 5 382,9 N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 celkem Mean 39,2 147,1 2,0 2,4 249,5 154,3 3,0 2 848,4 4 204,7 bezdětná N 465 465 465 465 465 465 465 465 465 0 Mean 411,4 2 262,5 334,9 256,5 0,0 96,4 588,3 1 588,8 7 847,0 N 47 47 47 47 47 47 47 47 47 1 Mean 146,5 747,4 46,9 13,0 266,1 185,4 119,1 2 970,1 5 263,2 N 560 560 560 559 560 560 560 560 560 2 a více Mean 72,4 1 967,6 60,3 32,4 486,7 755,7 64,5 4 287,9 8 483,2 N 38 38 38 38 38 38 38 38 38 celkem Mean 161,5 929,7 68,7 31,9 259,7 212,5 150,1 2 947,1 5 641,2 celkem N 645 645 645 644 645 645 645 645 645 41 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 40,3 5 3 1 11,4 8 49 2 a více 11,6 10 17 úplná celkem 12,7 8 69 0 13,9 11 41 1 22,3 21 70neúplná celkem 19,2 15 111 0 19,0 7 3 1 14,0 10 441 2 a více 19,2 12 21 bezdětná celkem 14,2 10 465 0 15,9 10 47 1 14,8 11 560 2 a více 15,8 11 38 celkem celkem 14,9 11 645 42 Bystřice pod Hostýnem poživatelé sociálních dávek celkem 445 počet domácností celkem 6 277 úplné 3 736 neúplné 786 bezdětné 1 755 počet obyvatel celkem 16 015 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 696 15 - 59 let 10 358 60+ 2 961 počet jednotlivců se základním vzděláním 3 165 ekonomicky aktivní celkem 7 879 zaměstnaní 7 163 nezaměstnaní 716 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 7,09 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,15 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 13,87 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 16,70 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 9,09 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 30,56 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,68 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 1 27 13 2 43 úplná % 2,3 62,8 30,2 4,7 100,0 počet 15 55 30 7 1 108 neúplná % 13,9 50,9 27,8 6,5 0,9 100,0 počet 170 36 35 39 9 289 bezdětná % 58,8 12,5 12,1 13,5 3,1 100,0 počet 186 118 78 48 10 440 celkem % 42,3 26,8 17,7 10,9 2,3 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 16 14 9 4 43 úplná % 37,2 32,6 20,9 9,3 100,0 počet 68 35 5 1 109 neúplná % 62,4 32,1 4,6 0,9 100,0 počet 292 1 293 bezdětná % 99,7 0,3 100,0 počet 292 85 49 14 5 445 celkem % 65,6 19,1 11,0 3,1 1,1 100,0 43 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 5 23 15 43 úplná % 11,6 53,5 34,9 100,0 počet 42 66 1 109 neúplná % 38,5 60,6 0,9 100,0 počet 291 2 293 bezdětná % 99,3 0,7 100,0 počet 47 380 18 445 celkem % 10,6 85,4 4,0 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 17 13 9 4 43 úplná % 39,5 30,2 20,9 9,3 100,0 počet 68 34 6 1 109 neúplná % 62,4 31,2 5,5 0,9 100,0 počet 286 7 293 bezdětná % 97,6 2,4 100,0 počet 286 75 51 19 10 4 445 celkem % 64,3 16,9 11,5 4,3 2,2 0,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36měs. 36+ měs. celkem počet 17 4 12 4 6 43 úplná % 39,5 9,3 27,9 9,3 14,0 100,0 počet 14 21 20 16 38 109 neúplná % 12,8 19,3 18,3 14,7 34,9 100,0 počet 139 76 38 13 27 293 bezdětná % 47,4 25,9 13,0 4,4 9,2 100,0 počet 170 101 70 33 71 445 celkem % 38,2 22,7 15,7 7,4 16,0 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 95 39 17 15 2 168 do 6 měs. % 56,5 23,2 10,1 8,9 1,2 100,0 počet 52 17 19 11 1 100 7-12 měs. % 52,0 17,0 19,0 11,0 1,0 100,0 počet 26 24 12 7 1 70 13-24 měs. % 37,1 34,3 17,1 10,0 1,4 100,0 počet 5 13 7 3 5 33 25-36 měs. % 15,2 39,4 21,2 9,1 15,2 100,0 počet 8 25 23 12 1 69 36 + měs. % 11,6 36,2 33,3 17,4 1,4 100,0 počet 186 118 78 48 10 440 celkem % 42,3 26,8 17,7 10,9 2,3 100,0 44 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM 0 Mean 3 548,0 5 794,2 0,0 408,8 0,0 1 386,2 240,0 2 630,8 N 5 5 5 5 5 5 5 5 1 Mean 2 817,8 3 779,6 0,0 246,8 805,9 723,3 273,9 3 084,1 N 23 23 23 23 23 23 23 23 2 a více Mean 92,5 3 502,7 215,5 0,0 894,7 757,7 233,3 6 148,7 N 15 15 15 15 15 15 15 15 celkem Mean 1 952,0 3 917,3 75,2 179,5 743,1 812,3 255,8 4 100,4 úplná N 43 43 43 43 43 43 43 43 0 Mean 615,0 3 737,0 340,7 157,4 16,9 189,5 587,0 2 237,6 N 42 42 42 42 42 42 42 42 1 Mean 51,5 2 739,7 0,0 0,0 406,2 187,8 842,7 3 720,3 N 66 66 66 66 66 66 66 66 2 a více Mean 0,0 3 463,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8 737,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 268,1 3 130,6 131,3 60,7 252,4 186,7 736,5 3 195,0 neúplná N 109 109 109 109 109 109 109 109 1 Mean 46,1 127,4 12,8 3,3 361,1 55,5 0,0 2 751,7 N 291 291 291 291 291 291 291 291 2 a více Mean 0,0 435,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7 389,5 N 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 45,8 129,5 12,7 3,2 358,6 55,2 0,0 2 783,4 bezdětná N 293 293 293 293 293 293 293 293 0 Mean 927,0 3 955,9 304,4 184,2 15,1 316,8 550,1 2 279,4 N 47 47 47 47 47 47 47 47 1 Mean 214,8 802,2 9,8 17,4 395,8 118,9 162,9 2 940,1 N 380 380 380 380 380 380 380 380 2 a více Mean 77,1 3 159,6 179,6 0,0 745,6 631,4 194,4 6 430,3 N 18 18 18 18 18 18 18 18 celkem Mean 284,4 1 230,6 47,8 34,3 369,8 160,6 205,1 3 011,5 celkem N 445 445 445 445 445 445 445 445 45 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 32,6 19 5 1 16,7 12 23 2 a více 19,7 8 15 úplná celkem 19,6 13 43 0 33,6 25 42 1 35,7 24 66 2 a více 103,0 103 1 neúplná celkem 35,5 24 109 1 12,8 7 291 2 a více 71,0 71 2bezdětná celkem 13,2 7 293 0 33,5 22 47 1 17,0 8 380 2 a více 30,0 14 18 celkem celkem 19,3 9 445 46 Česká Lípa poživatelé sociálních dávek celkem 821 počet domácností celkem 21 516 úplné 11 391 neúplné 3 294 bezdětné 6 831 počet obyvatel celkem 52 347 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 9 875 15 - 59 let 35 692 60+ 6 780 počet jednotlivců se základním vzděláním 7,91 ekonomicky aktivní celkem 27 819 zaměstnaní 25 619 nezaměstnaní 2 200 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,82 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,08 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 6,38 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 7,14 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 7,91 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 31,77 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 68,18 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 20 45 44 13 122 úplná % 16,4 36,9 36,1 10,7 100,0 počet 47 99 47 16 209 neúplná % 22,5 47,4 22,5 7,7 100,0 počet 4 233 69 55 95 26 1 483 bezdětná % 0,8 48,2 14,3 11,4 19,7 5,4 0,2 100,0 počet 4 300 213 146 124 26 1 814 celkem % 0,5 36,9 26,2 17,9 15,2 3,2 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 2 36 36 19 30 123 úplná % 1,6 29,3 29,3 15,4 24,4 100,0 počet 1 117 60 24 8 210 neúplná % 0,5 55,7 28,6 11,4 3,8 100,0 počet 486 2 488 bezdětná % 99,6 0,4 100,0 počet 489 155 96 43 38 821 celkem % 59,6 18,9 11,7 5,2 4,6 100,0 47 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 2 61 60 123 úplná % 1,6 49,6 48,8 100,0 počet 88 118 4 210 neúplná % 41,9 56,2 1,9 100,0 počet 109 366 13 488 bezdětná % 22,3 75,0 2,7 100,0 počet 199 545 77 821 celkem % 24,2 66,4 9,4 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 18 2 31 28 17 27 123 úplná % 14,6 1,6 25,2 22,8 13,8 22,0 100,0 počet 36 91 52 24 4 3 210 neúplná % 17,1 43,3 24,8 11,4 1,9 1,4 100,0 počet 469 19 488 bezdětná % 96,1 3,9 100,0 počet 523 112 83 52 21 30 821 celkem % 63,7 13,6 10,1 6,3 2,6 3,7 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36měs. 36+ měs. celkem počet 25 12 18 23 45 123 úplná % 20,3 9,8 14,6 18,7 36,6 100,0 počet 69 33 47 40 21 210 neúplná % 32,9 15,7 22,4 19,0 10,0 100,0 počet 209 110 89 39 41 488 bezdětná % 42,8 22,5 18,2 8,0 8,4 100,0 počet 303 155 154 102 107 821 celkem % 36,9 18,9 18,8 12,4 13,0 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 2 159 64 33 38 6 302 do 6 měs. % 0,7 52,6 21,2 10,9 12,6 2,0 100,0 počet 2 71 36 18 19 8 154 7-12 měs. % 1,3 46,1 23,4 11,7 12,3 5,2 100,0 počet 47 51 25 24 3 150 13-24 měs. % 31,3 34,0 16,7 16,0 2,0 100,0 počet 16 35 34 13 4 102 25-36 měs. % 15,7 34,3 33,3 12,7 3,9 100,0 počet 7 27 36 30 5 1 106 36 + měs. % 6,6 25,5 34,0 28,3 4,7 0,9 100,0 počet 4 300 213 146 124 26 1 814 celkem % 0,5 36,9 26,2 17,9 15,2 3,2 0,1 100,0 48 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM 0 Mean 856,0 5 677,0 0,0 0,0 673,5 1 778,0 0,0 12 190,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 1 Mean 826,5 6 017,0 70,2 0,0 78,3 573,5 115,2 13 031,1 N 61 61 60 61 61 61 61 61 2 a více Mean 75,8 4 142,4 216,9 0,0 451,1 463,7 177,6 12 414,4 N 60 60 60 60 60 59 60 60 celkem Mean 460,8 5 097,0 141,2 0,0 269,8 540,2 143,7 12 716,6 úplná N 123 123 122 123 123 122 123 123 0 Mean 21,0 4 513,8 2,7 172,2 0,0 26,6 687,5 7 716,4 N 88 88 88 88 88 88 88 88 1 Mean 41,1 3 239,0 23,7 19,0 231,5 103,4 1 222,2 9 119,1 N 118 118 118 118 118 118 118 118 2 a více Mean 0,0 1 882,5 0,0 0,0 577,5 0,0 125,0 7 937,5 N 4 4 4 4 4 4 4 4 celkem Mean 31,9 3 747,3 14,5 82,8 141,1 69,2 977,2 8 508,8 neúplná N 210 210 210 210 210 210 210 210 0 Mean 55,6 49,0 0,0 32,1 242,0 105,0 0,0 0,0 N 109 109 109 109 109 109 109 109 1 Mean 22,0 79,4 16,2 0,0 280,5 150,4 0,0 19,0 N 366 366 366 364 366 366 366 366 2 a více Mean 0,0 160,2 192,3 0,0 303,9 268,7 0,0 1 606,2 N 13 13 13 13 13 13 13 13 celkem Mean 28,9 74,7 17,2 7,2 272,5 143,4 0,0 57,0 bezdětná N 488 488 488 486 488 488 488 488 0 Mean 48,4 2 079,9 1,2 93,7 139,3 87,2 304,0 3 534,8 N 199 199 199 199 199 199 199 199 1 Mean 116,1 1 428,0 23,8 4,1 247,2 187,6 277,5 3 445,7 N 545 545 544 543 545 545 545 545 2 a více Mean 59,1 3 352,7 201,5 0,0 432,8 405,9 144,9 10 357,1 N 77 77 77 77 77 76 77 77 celkem Mean 94,4 1 766,6 35,0 25,5 238,5 183,5 271,5 4 115,5 celkem N 821 821 820 819 821 820 821 821 49 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 4,5 5 2 1 30,7 26 61 2 a více 44,7 31 60 úplná celkem 37,1 28 123 0 15,2 10 88 1 22,3 20 118 2 a více 40,5 26 4 neúplná celkem 19,7 14 210 0 13,9 8 109 1 14,3 8 366 2 a více 27,8 21 13 bezdětná celkem 14,6 8 488 0 14,4 9 199 1 17,9 10 545 2 a více 41,6 29 77 celkem celkem 19,2 10 821 50 Děčín poživatelé sociálních dávek celkem 1 163 počet domácností celkem 27 953 úplné 14 270 neúplné 3 724 bezdětné 9 959 počet obyvatel celkem 63 004 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 10 319 15 - 59 let 42 000 60+ 10 685 počet jednotlivců se základním vzděláním 13 301 ekonomicky aktivní celkem 33 086 zaměstnaní 28 542 nezaměstnaní 4 544 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 4,16 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 2,28 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 9,51 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 4,86 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 13,73 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 31,67 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,66 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 66 143 83 29 4 325 úplná % 20,3 44,0 25,5 8,9 1,2 100,0 počet 1 75 159 85 33 1 354 neúplná % 0,3 21,2 44,9 24,0 9,3 0,3 100,0 počet 2 189 108 65 82 37 1 484 bezdětná % 0,4 39,0 22,3 13,4 16,9 7,6 0,2 100,0 počet 3 330 410 233 144 42 1 1 163 celkem % 0,3 28,4 35,3 20,0 12,4 3,6 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 3 120 100 59 43 325 úplná % 0,9 36,9 30,8 18,2 13,2 100,0 počet 17 190 107 31 9 354 neúplná % 4,8 53,7 30,2 8,8 2,5 100,0 počet 404 42 29 3 6 484 bezdětná % 83,5 8,7 6,0 0,6 1,2 100,0 počet 424 352 236 93 58 1 163 celkem % 36,5 30,3 20,3 8,0 5,0 100,0 51 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 74 126 125 325 úplná % 22,8 38,8 38,5 100,0 počet 155 194 5 354 neúplná % 43,8 54,8 1,4 100,0 počet 91 200 193 484 bezdětná % 18,8 41,3 39,9 100,0 počet 320 520 323 1 163 celkem % 27,5 44,7 27,8 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 76 3 96 77 47 26 325 úplná % 23,4 0,9 29,5 23,7 14,5 8,0 100,0 počet 17 190 107 31 7 2 354 neúplná % 4,8 53,7 30,2 8,8 2,0 0,6 100,0 počet 460 23 1 484 bezdětná % 95,0 4,8 0,2 100,0 počet 553 216 203 108 54 29 1 163 celkem % 47,5 18,6 17,5 9,3 4,6 2,5 100,0 52 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 162,2 4 868,4 0,0 0,0 228,7 0,0 75,0 2 997,6 11 550,2 N 74 74 74 74 74 74 74 74 74 1 Mean 1 122,2 5 490,1 0,0 0,0 139,0 0,0 95,9 3 367,9 11 804,8 N 126 126 126 126 126 126 126 126 126 2 a více Mean 475,5 3 953,7 0,0 0,0 373,6 0,0 70,8 4 991,6 11 778,0 N 125 125 125 125 125 125 125 125 125 celkem Mean 882,6 4 757,6 0,0 0,0 249,7 0,0 81,5 3 908,1 11 736,5 úplná N 325 325 325 325 325 325 325 325 325 0 Mean 34,2 4 015,9 0,0 0,0 59,6 0,0 798,1 2 395,6 7 475,1 N 155 155 155 155 155 155 155 155 155 1 Mean 9,1 2 963,5 0,0 0,0 153,9 0,0 835,7 3 272,3 7 605,3 N 194 194 194 194 194 194 194 194 194 2 a více Mean 846,0 4 028,2 0,0 0,0 410,0 0,0 600,0 3 859,8 9 744,0 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 31,9 3 439,3 0,0 0,0 116,2 0,0 815,9 2 896,8 7 578,5 neúplná N 354 354 354 354 354 354 354 354 354 0 Mean 884,5 728,1 0,0 0,0 80,7 595,7 256,9 1 319,1 4 520,3 N 91 91 91 91 91 91 91 91 91 1 Mean 105,1 1 048,0 0,0 0,0 396,6 0,0 413,8 2 105,1 4 855,2 N 200 200 200 200 200 200 200 200 200 2 a více Mean 424,7 442,4 0,0 0,0 122,4 0,0 325,2 2 956,6 4 083,4 N 193 193 193 193 193 193 193 193 193 celkem Mean 379,1 746,4 0,0 0,0 227,9 112,0 348,9 2 296,9 4 484,5 bezdětná N 484 484 484 484 484 484 484 484 484 0 Mean 536,9 3 278,0 0,0 0,0 104,7 169,4 477,0 2 228,7 7 577,2 N 320 320 320 320 320 320 320 320 320 1 Mean 315,7 2 839,0 0,0 0,0 243,7 0,0 494,2 2 846,5 7 565,2 N 520 520 520 520 520 520 520 520 520 2 a více Mean 450,9 1 856,8 0,0 0,0 224,1 0,0 231,0 3 758,2 7 148,8 N 323 323 323 323 323 323 323 323 323 celkem Mean 414,1 2 687,0 0,0 0,0 200,0 46,6 416,3 2 929,7 7 452,9 celkem N 1 163 1 163 1 163 1 163 1 163 1 163 1 163 1 163 1 163 53 Hořice poživatelé sociálních dávek celkem 157 počet domácností celkem 7 173 úplné 4 329 neúplné 826 bezdětné 2 018 počet obyvatel celkem 18 032 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 927 15 - 59 let 11 588 60+ 3 517 počet jednotlivců se základním vzděláním 3 321 ekonomicky aktivní celkem 9 097 zaměstnaní 8 555 nezaměstnaní 542 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 2,19 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,76 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 4,00 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 4,51 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,96 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 28,66 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,26 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 7 19 3 4 33 úplná % 21,2 57,6 9,1 12,1 100,0 počet 4 23 6 33 neúplná % 12,1 69,7 18,2 100,0 počet 37 14 11 25 4 91 bezdětná % 40,7 15,4 12,1 27,5 4,4 100,0 počet 48 56 20 29 4 157 celkem % 30,6 35,7 12,7 18,5 2,5 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 9 16 4 4 33 úplná % 27,3 48,5 12,1 12,1 100,0 počet 19 13 1 33 neúplná % 57,6 39,4 3,0 100,0 počet 91 91 bezdětná % 100,0 100,0 počet 91 28 29 5 4 157 celkem % 58,0 17,8 18,5 3,2 2,5 100,0 54 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 18 15 33 úplná % 54,5 45,5 100,0 počet 16 17 33 neúplná % 48,5 51,5 100,0 počet 85 6 91 bezdětná % 93,4 6,6 100,0 počet 16 120 21 157 celkem % 10,2 76,4 13,4 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 9 16 4 4 33 úplná % 27,3 48,5 12,1 12,1 100,0 počet 19 13 1 33 neúplná % 57,6 39,4 3,0 100,0 počet 85 6 91 bezdětná % 93,4 6,6 100,0 počet 85 25 22 17 4 4 157 celkem % 54,1 15,9 14,0 10,8 2,5 2,5 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36měs. 36+ měs. celkem počet 13 11 4 3 2 33 úplná % 39,4 33,3 12,1 9,1 6,1 100,0 počet 11 6 8 4 4 33 neúplná % 33,3 18,2 24,2 12,1 12,1 100,0 počet 42 22 9 3 15 91 bezdětná % 46,2 24,2 9,9 3,3 16,5 100,0 počet 66 39 21 10 21 157 celkem % 42,0 24,8 13,4 6,4 13,4 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 24 26 6 9 1 66 do 6 měs. % 36,4 39,4 9,1 13,6 1,5 100,0 počet 15 10 5 9 39 7-12 měs. % 38,5 25,6 12,8 23,1 100,0 počet 6 8 2 4 1 21 13-24 měs. % 28,6 38,1 9,5 19,0 4,8 100,0 počet 1 6 1 2 10 25-36 měs. % 10,0 60,0 10,0 20,0 100,0 počet 2 6 6 5 2 21 36 + měs. % 9,5 28,6 28,6 23,8 9,5 100,0 počet 48 56 20 29 4 157 celkem % 30,6 35,7 12,7 18,5 2,5 100,0 55 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM sociální potřebnost 1 Mean 206,7 5 721,7 228,4 277,3 438,2 0,0 100,0 4 105,2 12 142,2 N 18 18 18 18 18 18 18 18 18 2 a více Mean 0,0 3 487,7 153,3 0,0 836,4 543,3 340,0 5 172,9 11 312,7 N 15 15 15 15 15 15 15 15 15 celkem Mean 112,7 4 706,2 194,3 151,2 619,2 247,0 209,1 4 590,5 11 765,2 úplná N 33 33 33 33 33 33 33 33 33 0 Mean 169,5 4 653,6 232,0 0,0 0,0 0,0 706,3 1 319,4 7 956,3 N 16 16 16 16 16 16 16 16 16 1 Mean 0,0 2 410,0 29,4 0,0 642,4 164,5 850,0 2 708,3 7 438,8 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 celkem Mean 82,2 3 497,8 127,6 0,0 330,9 84,7 780,3 2 034,9 7 689,7 neúplná N 33 33 33 33 33 33 33 33 33 1 Mean 0,0 122,7 35,9 0,0 372,1 0,0 0,0 2 622,1 4 114,1 N 85 85 85 85 85 85 85 85 85 2 a více Mean 0,0 997,0 0,0 0,0 0,0 285,0 0,0 5 328,2 7 160,0 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 celkem Mean 0,0 180,3 33,5 0,0 347,5 18,8 0,0 2 800,5 4 314,9 bezdětná N 91 91 91 91 91 91 91 91 91 0 Mean 169,5 4 653,6 232,0 0,0 0,0 0,0 706,3 1 319,4 7 956,3 N 16 16 16 16 16 16 16 16 16 1 Mean 31,0 1 286,6 63,9 41,6 420,3 23,3 135,4 2 856,8 5 789,3 N 120 120 120 120 120 120 120 120 120 2 a více Mean 0,0 2 776,0 109,5 0,0 597,4 469,5 242,9 5 217,3 10 126,2 N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 celkem Mean 41,0 1 828,9 87,1 31,8 401,1 80,6 208,0 3 015,8 6 590,3 celkem N 157 157 157 157 157 157 157 157 157 56 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 1 8,9 9 18 2 a více 20,5 9 15úplná celkem 14,2 9 33 0 21,1 21 16 1 22,0 11 17neúplná celkem 21,6 12 33 1 16,8 7 85 2 a více 58,0 50 6bezdětná celkem 19,5 8 91 0 21,1 21 16 1 16,3 8 120 2 a více 31,2 12 21 celkem celkem 18,8 9 157 57 Hustopeče poživatelé sociálních dávek celkem 424 počet domácností celkem 10 259 úplné 6 659 neúplné 1 080 bezdětné 2 520 počet obyvatel celkem 27 508 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 4 764 15 - 59 let 18 020 60+ 4 724 počet jednotlivců se základním vzděláním 6 781 ekonomicky aktivní celkem 13 694 zaměstnaní 12 511 nezaměstnaní 1 183 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 4,13 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,83 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 11,39 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 9,76 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 8,64 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 37,63 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,51 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 9 22 18 6 55 úplná % 16,4 40,0 32,7 10,9 100,0 počet 20 67 22 14 123 neúplná % 16,3 54,5 17,9 11,4 100,0 počet 1 137 22 25 46 13 2 246 bezdětná % 0,4 55,7 8,9 10,2 18,7 5,3 0,8 100,0 počet 1 166 111 65 66 13 2 424 celkem % 0,2 39,2 26,2 15,3 15,6 3,1 0,5 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 23 24 7 1 55 úplná % 41,8 43,6 12,7 1,8 100,0 počet 2 74 37 7 3 123 neúplná % 1,6 60,2 30,1 5,7 2,4 100,0 počet 245 1 246 bezdětná % 99,6 0,4 100,0 počet 247 98 61 14 4 424 celkem % 58,3 23,1 14,4 3,3 0,9 100,0 58 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 27 21 7 55 úplná % 49,1 38,2 12,7 100,0 počet 83 40 123 neúplná % 67,5 32,5 100,0 počet 58 187 1 246 bezdětná % 23,6 76,0 0,4 100,0 počet 168 248 8 424 celkem % 39,6 58,5 1,9 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 22 23 9 1 55 úplná % 40,0 41,8 16,4 1,8 100,0 počet 2 74 37 7 3 123 neúplná % 1,6 60,2 30,1 5,7 2,4 100,0 počet 235 11 246 bezdětná % 95,5 4,5 100,0 počet 237 85 59 30 12 1 424 celkem % 55,9 20,0 13,9 7,1 2,8 0,2 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 36+ měs. celkem počet 26 26 3 55 úplná % 47,3 47,3 5,5 100,0 počet 46 54 22 1 123 neúplná % 37,4 43,9 17,9 0,8 100,0 počet 125 80 41 246 bezdětná % 50,8 32,5 16,7 100,0 počet 197 160 66 1 424 celkem % 46,5 37,7 15,6 0,2 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 99 47 27 22 1 1 197 do 6 měs. % 50,3 23,9 13,7 11,2 0,5 0,5 100,0 počet 1 46 45 31 29 7 1 160 7-12 měs. % 0,6 28,8 28,1 19,4 18,1 4,4 0,6 100,0 počet 21 18 7 15 5 66 13-24 měs. % 31,8 27,3 10,6 22,7 7,6 100,0 počet 1 1 36 + měs. % 100,0 100,0 počet 1 166 111 65 66 13 2 424 celkem % 0,2 39,2 26,2 15,3 15,6 3,1 0,5 100,0 59 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 3 126,3 913,4 3 791,0 149,3 0,0 364,9 0,0 2 868,6 10 815,6 N 27 27 27 27 27 27 27 27 27 1 Mean 2 862,9 2 147,0 2 108,4 0,0 308,9 353,1 0,0 3 904,5 11 451,9 N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 2 a více Mean 652,0 988,4 2 473,9 0,0 2 678,9 578,6 0,0 5 792,1 11 951,4 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 celkem Mean 2 710,8 1 394,0 2 980,9 73,3 458,9 387,6 0,0 3 636,2 11 203,1 úplná N 55 55 55 55 55 55 55 55 55 0 Mean 1 299,9 1 338,5 2 224,5 0,0 0,0 50,7 0,0 2 675,7 7 762,2 N 83 83 83 83 83 83 83 83 83 1 Mean 1 571,5 2 003,9 997,7 0,0 713,1 0,0 0,0 2 796,2 7 809,5 N 40 40 40 40 40 40 40 40 40 celkem Mean 1 388,2 1 554,9 1 825,5 0,0 231,9 34,2 0,0 2 714,9 7 777,6 neúplná N 123 123 123 123 123 123 123 123 123 0 Mean 584,8 77,9 171,4 0,0 0,0 272,9 0,0 2 830,6 4 221,4 N 58 58 58 58 58 58 58 58 58 1 Mean 117,0 34,1 35,4 0,0 675,3 81,2 0,0 2 728,3 4 210,7 N 187 187 187 187 187 187 187 187 187 2 a více Mean 0,0 0,0 0,0 0,0 2 271,0 0,0 0,0 4 121,0 6 960,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 226,8 44,3 67,3 0,0 522,6 126,1 0,0 2 758,0 4 224,4 bezdětná N 246 246 246 246 246 246 246 246 246 0 Mean 1 346,5 835,0 1 767,4 24,0 0,0 177,9 0,0 2 760,2 7 030,5 N 168 168 168 168 168 168 168 168 168 1 Mean 584,1 530,8 366,2 0,0 650,4 91,1 0,0 2 838,8 5 404,3 N 248 248 248 248 248 248 248 248 248 2 a více Mean 570,5 864,9 2 164,6 0,0 2 627,9 506,3 0,0 5 583,3 11 327,5 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 celkem Mean 885,9 657,6 955,3 9,5 430,0 133,3 0,0 2 859,4 6 160,4 celkem N 424 424 424 424 424 424 424 424 424 60 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 6,3 7 27 1 7,0 7 21 2 a více 2,3 1 7 úplná celkem 6,1 7 55 0 9,4 8 83 1 7,5 7 40neúplná celkem 8,8 8 123 0 6,8 7 58 1 6,9 6 187 2 a více 2,0 2 1 bezdětná celkem 6,9 6 246 0 8,0 7 168 1 7,0 7 248 2 a více 2,3 2 8 celkem celkem 7,3 7 424 61 Cheb poživatelé sociálních dávek celkem 2 673 počet domácností celkem 21 445 úplné 10 741 neúplné 3 329 bezdětné 7 375 počet obyvatel celkem 49 655 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 8 215 15 - 59 let 33 570 60+ 7 870 počet jednotlivců se základním vzděláním 11 808 ekonomicky aktivní celkem 26 953 zaměstnaní 24 467 nezaměstnaní 2 486 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 12,46 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 2,19 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 12,05 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 27,62 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 9,22 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 35,17 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 67,61 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 2 51 109 50 23 235 úplná % 0,9 21,7 46,4 21,3 9,8 100,0 počet 1 70 211 89 29 1 401 neúplná % 0,2 17,5 52,6 22,2 7,2 0,2 100,0 počet 9 405 272 221 362 166 602 2 037 bezdětná % 0,4 19,9 13,4 10,8 17,8 8,1 29,6 100,0 počet 12 526 592 360 414 167 602 2 673 celkem % 0,4 19,7 22,1 13,5 15,5 6,2 22,5 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 87 71 39 38 235 úplná % 37,0 30,2 16,6 16,2 100,0 počet 238 114 32 17 401 neúplná % 59,4 28,4 8,0 4,2 100,0 počet 2 037 2 037 bezdětná % 100,0 100,0 počet 2 037 325 185 71 55 2 673 celkem % 76,2 12,2 6,9 2,7 2,1 100,0 62 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 96 77 62 235 úplná % 40,9 32,8 26,4 100,0 počet 230 168 3 401 neúplná % 57,4 41,9 0,7 100,0 počet 1 208 802 27 2 037 bezdětná % 59,3 39,4 1,3 100,0 počet 1 534 1 047 92 2 673 celkem % 57,4 39,2 3,4 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 87 71 39 38 235 úplná % 37,0 30,2 16,6 16,2 100,0 počet 238 114 32 5 12 401 neúplná % 59,4 28,4 8,0 1,2 3,0 100,0 počet 1 982 55 2 037 bezdětná % 97,3 2,7 100,0 počet 1 982 293 201 103 44 50 2 673 celkem % 74,1 11,0 7,5 3,9 1,6 1,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 149 54 27 3 2 235 úplná % 63,4 23,0 11,5 1,3 0,9 100,0 počet 195 108 82 12 4 401 neúplná % 48,6 26,9 20,4 3,0 1,0 100,0 počet 723 339 549 209 217 2 037 bezdětná % 35,5 16,6 27,0 10,3 10,7 100,0 počet 1 067 501 658 224 223 2 673 celkem % 39,9 18,7 24,6 8,4 8,3 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65 + celkem počet 6 344 297 157 139 41 83 1 067 do 6 měs. % 0,6 32,2 27,8 14,7 13,0 3,8 7,8 100,0 počet 2 107 136 95 87 12 62 501 7-12 měs. % 0,4 21,4 27,1 19,0 17,4 2,4 12,4 100,0 počet 3 64 128 79 116 48 220 658 13-24 měs. % 0,5 9,7 19,5 12,0 17,6 7,3 33,4 100,0 počet 1 5 20 17 38 26 117 224 25-36 měs. % 0,4 2,2 8,9 7,6 17,0 11,6 52,2 100,0 počet 6 11 12 34 40 120 223 36 + měs. % 2,7 4,9 5,4 15,2 17,9 53,8 100,0 počet 12 526 592 360 414 167 602 2 673 celkem % 0,4 19,7 22,1 13,5 15,5 6,2 22,5 100,0 63 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 918,1 4 805,4 38,7 75,7 291,4 247,2 183,3 739,3 11 760,7 N 96 96 96 96 96 96 96 96 96 1 Mean 61,9 4 828,3 34,9 421,9 58,0 214,8 119,1 2 724,9 12 005,6 N 77 77 77 77 77 77 77 77 77 2 a více Mean 0,0 3 868,3 0,0 0,0 246,1 141,5 119,4 5 332,1 12 498,5 N 62 62 62 62 62 62 62 62 62 celkem Mean 395,4 4 565,7 27,2 169,2 203,0 208,7 145,4 2 601,6 12 035,6 úplná N 235 235 235 235 235 235 235 235 235 0 Mean 307,8 4 191,1 71,9 39,9 93,5 120,6 942,1 1 376,5 8 141,0 N 230 230 230 230 230 230 230 230 230 1 Mean 5,6 2 678,9 3,2 0,0 264,2 72,7 1 003,5 2 922,9 7 937,0 N 168 168 168 168 168 168 168 168 168 2 a více Mean 0,0 2 878,0 0,0 0,0 0,0 0,0 800,0 400,0 9 340,0 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 celkem Mean 178,9 3 547,7 42,6 22,9 164,3 99,6 966,8 2 017,1 8 064,5 neúplná N 401 401 401 401 401 401 401 401 401 0 Mean 75,7 382,6 4,3 45,8 82,8 110,9 36,8 859,0 4 135,5 N 1 208 1 208 1 208 1 208 1 208 1 208 1 208 1 208 1 208 1 Mean 24,4 235,0 16,7 35,5 236,0 62,5 15,8 3 158,6 4 146,4 N 802 802 802 802 802 802 802 802 802 2 a více Mean 0,0 897,1 92,6 0,0 60,7 184,5 0,0 6 770,0 6 960,0 N 27 27 27 27 27 27 27 27 27 celkem Mean 54,5 331,3 10,3 41,2 142,8 92,8 28,1 1 842,7 4 177,2 bezdětná N 2 037 2 037 2 037 2 037 2 037 2 037 2 037 2 037 2 037 0 Mean 163,2 1 230,4 16,6 46,8 97,5 120,8 181,7 929,1 5 213,3 N 1 534 1 534 1 534 1 534 1 534 1 534 1 534 1 534 1 534 1 Mean 24,1 965,0 15,9 58,3 227,4 75,3 181,9 3 088,9 5 332,6 N 1 047 1 047 1 047 1 047 1 047 1 047 1 047 1 047 1 047 2 a více Mean 0,0 2 964,0 27,2 0,0 183,7 149,5 106,5 5 593,3 10 770,1 N 92 92 92 92 92 92 92 92 92 celkem Mean 103,1 1 186,1 16,7 49,7 151,3 104,0 179,2 1 935,6 5 451,3 celkem N 2 673 2 673 2 673 2 673 2 673 2 673 2 673 2 673 2 673 64 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 4,5 3 96 1 6,9 4 77 2 a více 8,8 7 62 úplná celkem 6,4 4 235 0 8,2 6 230 1 9,1 7 168 2 a více 9,0 10 3 neúplná celkem 8,6 7 401 0 19,1 16 1 208 1 9,4 7 802 2 a více 14,0 10 27 bezdětná celkem 15,2 11 2 037 0 16,6 14 1 534 1 9,2 7 1 047 2 a více 10,3 7 92 celkem celkem 13,5 9 2 673 65 Choceň poživatelé sociálních dávek celkem 193 počet domácností celkem 5 468 úplné 3 348 neúplné 564 bezdětné 1 556 počet obyvatel celkem 13 798 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 284 15 - 59 let 8 849 60+ 2 665 počet jednotlivců se základním vzděláním 2 202 ekonomicky aktivní celkem 6 970 zaměstnaní 6 427 nezaměstnaní 543 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,53 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,63 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 12,59 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 6,49 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 7,79 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 24,88 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,13 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 4 7 9 1 21 úplná % 19,0 33,3 42,9 4,8 100,0 počet 15 38 14 4 71 neúplná % 21,1 53,5 19,7 5,6 100,0 počet 1 45 17 10 19 7 99 bezdětná % 1,0 45,5 17,2 10,1 19,2 7,1 100,0 počet 1 64 62 33 24 7 191 celkem % 0,5 33,5 32,5 17,3 12,6 3,7 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 6 6 5 4 21 úplná % 28,6 28,6 23,8 19,0 100,0 počet 40 27 2 2 71 neúplná % 56,3 38,0 2,8 2,8 100,0 počet 101 101 bezdětná % 100,0 100,0 počet 101 46 33 7 6 193 celkem % 52,3 23,8 17,1 3,6 3,1 100,0 66 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 6 10 5 21 úplná % 28,6 47,6 23,8 100,0 počet 40 31 71 neúplná % 56,3 43,7 100,0 počet 4 90 7 101 bezdětná % 4,0 89,1 6,9 100,0 počet 50 131 12 193 celkem % 25,9 67,9 6,2 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 6 6 5 4 21 úplná % 28,6 28,6 23,8 19,0 100,0 počet 40 27 2 2 71 neúplná % 56,3 38,0 2,8 2,8 100,0 počet 92 9 101 bezdětná % 91,1 8,9 100,0 počet 92 49 33 8 7 4 193 celkem % 47,7 25,4 17,1 4,1 3,6 2,1 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 6 3 1 3 8 21 úplná % 28,6 14,3 4,8 14,3 38,1 100,0 počet 16 10 19 16 10 71 neúplná % 22,5 14,1 26,8 22,5 14,1 100,0 počet 43 29 13 5 11 101 bezdětná % 42,6 28,7 12,9 5,0 10,9 100,0 počet 65 42 33 24 29 193 celkem % 33,7 21,8 17,1 12,4 15,0 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 30 20 7 6 63 do 6 měs. % 47,6 31,7 11,1 9,5 100,0 počet 1 21 5 7 6 2 42 7-12 měs. % 2,4 50,0 11,9 16,7 14,3 4,8 100,0 počet 7 11 7 5 3 33 13-24 měs. % 21,2 33,3 21,2 15,2 9,1 100,0 počet 6 10 5 2 1 24 25-36 měs. % 25,0 41,7 20,8 8,3 4,2 100,0 počet 16 7 5 1 29 36 + měs. % 55,2 24,1 17,2 3,4 100,0 počet 1 64 62 33 24 7 191 celkem % 0,5 33,5 32,5 17,3 12,6 3,7 100,0 67 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 4 352,8 5 219,5 0,0 139,5 378,3 0,0 166,7 2 788,0 12 448,3 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 1 Mean 1 304,4 5 510,3 0,0 621,0 1 007,5 0,0 143,0 3 839,6 12 723,0 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 2 a více Mean 0,0 3 454,0 0,0 0,0 779,0 0,0 0,0 6 439,0 11 498,0 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 1 864,8 4 937,6 0,0 335,6 773,3 0,0 115,7 4 158,0 12 352,9 úplná N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 0 Mean 310,7 4 541,1 0,0 129,0 0,0 54,4 1 066,3 2 292,7 7 939,0 N 40 40 40 40 40 40 40 40 40 1 Mean 0,0 2 305,8 9,7 0,0 334,4 196,2 568,1 4 048,2 7 700,0 N 31 31 31 31 31 31 31 31 31 celkem Mean 175,0 3 565,1 4,2 72,7 146,0 116,3 848,7 3 059,2 7 834,6 neúplná N 71 71 71 71 71 71 71 71 71 0 Mean 565,0 330,8 0,0 0,0 0,0 3 307,3 0,0 832,5 4 100,0 N 4 4 4 4 4 4 4 4 4 1 Mean 68,0 122,6 0,0 0,0 303,7 143,0 0,0 3 017,5 4 163,6 N 90 90 90 90 90 90 90 90 90 2 a více Mean 741,9 557,1 0,0 0,0 0,0 566,0 0,0 5 576,4 6 960,0 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 celkem Mean 134,4 160,9 0,0 0,0 270,7 297,6 0,0 3 108,3 4 354,9 bezdětná N 101 101 101 101 101 101 101 101 101 0 Mean 816,1 4 285,7 0,0 119,9 45,4 308,1 873,0 2 235,3 8 173,0 N 50 50 50 50 50 50 50 50 50 1 Mean 146,3 1 050,5 2,3 47,4 364,7 144,7 145,3 3 324,1 5 653,8 N 131 131 131 131 131 131 131 131 131 2 a více Mean 432,8 1 764,2 0,0 0,0 324,6 330,2 0,0 5 935,8 8 850,8 N 12 12 12 12 12 12 12 12 12 celkem Mean 337,6 1 933,0 1,6 63,2 279,5 198,5 324,8 3 204,4 6 505,2 celkem N 193 193 193 193 193 193 193 193 193 68 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 26,7 14 6 1 23,4 6 10 2 a více 66,2 60 5 úplná celkem 34,5 30 21 0 16,2 14 40 1 30,3 22 31neúplná celkem 22,3 17 71 0 6,5 7 4 1 13,9 8 90 2 a více 23,4 11 7 bezdětná celkem 14,3 8 101 0 16,7 14 50 1 18,5 10 131 2 a více 41,3 46 12 celkem celkem 19,4 11 193 69 Chrudim poživatelé sociálních dávek celkem 835 počet domácností celkem 14 170 úplné 8 414 neúplné 1 723 bezdětné 4 033 počet obyvatel celkem 35 400 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 6 045 15 - 59 let 23 042 60+ 6 313 počet jednotlivců se základním vzděláním 6 143 ekonomicky aktivní celkem 17 835 zaměstnaní 16 276 nezaměstnaní 1 559 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,89 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,37 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 12,65 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 12,45 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 8,74 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 26,66 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,09 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 23 48 36 6 1 114 úplná % 20,2 42,1 31,6 5,3 0,9 100,0 počet 1 45 104 51 15 2 218 neúplná % 0,5 20,6 47,7 23,4 6,9 0,9 100,0 počet 1 277 75 51 80 16 500 bezdětná % 0,2 55,4 15,0 10,2 16,0 3,2 100,0 počet 2 345 227 138 101 19 832 celkem % 0,2 41,5 27,3 16,6 12,1 2,3 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 2 38 47 15 13 115 úplná % 1,7 33,0 40,9 13,0 11,3 100,0 počet 5 118 73 18 4 218 neúplná % 2,3 54,1 33,5 8,3 1,8 100,0 počet 502 502 bezdětná % 100,0 100,0 počet 509 156 120 33 17 835 celkem % 61,0 18,7 14,4 4,0 2,0 100,0 70 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 10 70 35 115 úplná % 8,7 60,9 30,4 100,0 počet 89 128 1 218 neúplná % 40,8 58,7 0,5 100,0 počet 2 492 8 502 bezdětná % 0,4 98,0 1,6 100,0 počet 101 690 44 835 celkem % 12,1 82,6 5,3 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 2 38 47 15 13 115 úplná % 1,7 33,0 40,9 13,0 11,3 100,0 počet 5 118 73 18 2 2 218 neúplná % 2,3 54,1 33,5 8,3 0,9 0,9 100,0 počet 484 18 502 bezdětná % 96,4 3,6 100,0 počet 489 138 111 65 17 15 835 celkem % 58,6 16,5 13,3 7,8 2,0 1,8 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 80 23 7 1 4 115 úplná % 69,6 20,0 6,1 0,9 3,5 100,0 počet 153 37 9 9 10 218 neúplná % 70,2 17,0 4,1 4,1 4,6 100,0 počet 278 101 78 20 25 502 bezdětná % 55,4 20,1 15,5 4,0 5,0 100,0 počet 511 161 94 30 39 835 celkem % 61,2 19,3 11,3 3,6 4,7 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 2 224 147 77 51 9 510 do 6 měs. % 0,4 43,9 28,8 15,1 10,0 1,8 100,0 počet 72 45 30 11 3 161 7-12 měs. % 44,7 28,0 18,6 6,8 1,9 100,0 počet 37 12 19 21 3 92 13-24 měs. % 40,2 13,0 20,7 22,8 3,3 100,0 počet 9 9 5 6 1 30 25-36 měs. % 30,0 30,0 16,7 20,0 3,3 100,0 počet 3 14 7 12 3 39 36 + měs. % 7,7 35,9 17,9 30,8 7,7 100,0 počet 2 345 227 138 101 19 832 celkem % 0,2 41,5 27,3 16,6 12,1 2,3 100,0 71 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 2 054,5 4 333,8 614,0 0,0 488,6 0,0 210,0 2 065,2 10 940,0 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 1 Mean 1 179,2 4 874,5 400,3 100,1 571,7 520,3 115,0 4 260,1 12 156,4 N 70 70 70 70 70 69 70 69 69 2 a více Mean 227,1 3 317,8 115,9 0,0 1 018,2 406,5 28,6 5 494,4 11 090,9 N 35 35 35 35 35 34 35 34 34 celkem Mean 965,6 4 353,7 332,3 60,9 700,4 440,1 97,0 4 437,3 11 728,1 úplná N 115 115 115 115 115 113 115 113 113 0 Mean 220,0 3 817,3 491,0 166,9 70,3 162,6 819,6 2 072,0 7 883,8 N 89 89 88 89 89 88 89 89 89 1 Mean 0,0 2 889,2 18,2 29,1 196,6 180,3 1 237,4 3 267,6 8 135,0 N 128 128 128 127 127 128 127 127 127 2 a více Mean 0,0 1 314,0 0,0 0,0 0,0 7 022,0 0,0 1 074,0 9 210,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 89,8 3 260,9 209,9 85,4 143,9 204,7 1 060,4 2 767,1 8 036,9 neúplná N 218 218 217 217 217 217 217 217 217 0 Mean 0,0 334,0 0,0 717,0 0,0 0,0 550,0 2 058,0 4 100,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 Mean 57,2 190,4 6,4 5,7 397,1 151,4 2,0 2 817,7 4 175,8 N 492 492 491 492 491 490 492 487 486 2 a více Mean 92,5 368,9 464,0 0,0 386,1 509,3 0,0 4 875,6 6 722,9 N 8 8 8 8 8 7 8 7 7 celkem Mean 57,6 193,8 13,7 8,5 395,3 155,8 4,2 2 843,7 4 211,6 bezdětná N 502 502 501 502 501 499 502 496 495 0 Mean 397,3 3 799,5 493,5 161,2 110,3 143,1 753,9 2 071,1 8 111,5 N 101 101 100 101 101 100 101 101 101 1 Mean 160,4 1 166,2 48,6 19,6 377,8 193,8 241,2 3 047,1 5 720,5 N 690 690 689 689 688 687 689 683 682 2 a více Mean 197,4 2 736,1 176,5 0,0 880,1 581,2 22,7 5 286,0 10 318,1 N 44 44 44 44 44 42 44 42 42 celkem Mean 191,0 1 567,5 108,8 35,7 371,9 207,3 291,8 3 041,6 6 247,3 celkem N 835 835 833 834 833 829 834 826 825 72 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 10,0 5 10 1 6,2 6 70 2 a více 9,6 6 35 úplná celkem 7,5 6 115 0 6,9 6 89 1 10,8 6 128 7,0 7 1 neúplná celkem 9,2 6 218 0 4,0 4 2 1 9,6 6 492 2 a více 11,9 7 8 bezdětná celkem 9,6 6 502 0 7,2 6 101 1 9,5 6 690 2 a více 9,9 6 44 celkem celkem 9,2 6 835 73 Jablonec nad Nisou poživatelé sociálních dávek celkem 939 počet domácností celkem 22 752 úplné 11 691 neúplné 3 497 bezdětné 7 564 počet obyvatel celkem 53 119 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 8 542 15 - 59 let 35 553 60+ 9 024 počet jednotlivců se základním vzděláním 10 177 ekonomicky aktivní celkem 27 701 zaměstnaní 26 044 nezaměstnaní 1 657 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 4,13 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,05 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 8,69 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 6,77 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,98 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 28,62 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,93 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 29 55 31 8 123 úplná % 23,6 44,7 25,2 6,5 100,0 počet 66 142 73 21 2 304 neúplná % 21,7 46,7 24,0 6,9 0,7 100,0 počet 2 258 87 62 80 22 1 512 bezdětná % 0,4 50,4 17,0 12,1 15,6 4,3 0,2 100,0 počet 2 353 284 166 109 24 1 939 celkem % 0,2 37,6 30,2 17,7 11,6 2,6 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 38 41 24 20 123 úplná % 30,9 33,3 19,5 16,3 100,0 počet 176 91 27 10 304 neúplná % 57,9 29,9 8,9 3,3 100,0 počet 512 512 bezdětná % 100,0 100,0 počet 512 214 132 51 30 939 celkem % 54,5 22,8 14,1 5,4 3,2 100,0 74 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 38 41 24 20 123 úplná % 30,9 33,3 19,5 16,3 100,0 počet 176 91 27 8 2 304 neúplná % 57,9 29,9 8,9 2,6 0,7 100,0 počet 494 18 512 bezdětná % 96,5 3,5 100,0 počet 494 194 129 68 32 22 939 celkem % 52,6 20,7 13,7 7,2 3,4 2,3 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 56 29 22 8 8 123 úplná % 45,5 23,6 17,9 6,5 6,5 100,0 počet 126 71 65 23 19 304 neúplná % 41,4 23,4 21,4 7,6 6,3 100,0 počet 276 123 70 26 17 512 bezdětná % 53,9 24,0 13,7 5,1 3,3 100,0 počet 458 223 157 57 44 939 celkem % 48,8 23,7 16,7 6,1 4,7 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 2 210 125 70 41 10 458 do 6 měs. % 0,4 45,9 27,3 15,3 9,0 2,2 100,0 počet 87 66 39 27 4 223 7-12 měs. % 39,0 29,6 17,5 12,1 1,8 100,0 počet 44 53 26 28 5 1 157 13-24 měs. % 28,0 33,8 16,6 17,8 3,2 0,6 100,0 počet 7 18 20 10 2 57 25-36 měs. % 12,3 31,6 35,1 17,5 3,5 100,0 počet 5 22 11 3 3 44 36 + měs. % 11,4 50,0 25,0 6,8 6,8 100,0 počet 2 353 284 166 109 24 1 939 celkem % 0,2 37,6 30,2 17,7 11,6 2,6 0,1 100,0 75 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost Mean 191,3 4 814,8 288,7 0,0 276,0 0,0 188,0 264,1 12 073,1 úplná N 123 123 123 123 123 123 123 123 123 Mean 172,8 3 327,7 97,7 0,0 317,7 0,0 1 107,3 147,3 8 036,8 neúplná N 304 304 304 304 304 304 304 304 304 Mean 12,1 182,7 0,0 0,0 472,5 0,0 17,7 56,1 4 200,5 bezdětná N 512 512 512 512 512 512 512 512 512 Mean 87,6 1 807,6 69,4 0,0 396,6 0,0 392,8 112,9 6 473,7 celkem N 939 939 939 939 939 939 939 939 939 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny mean medián počet úplná 11,7 7 123 neúplná 12,2 8 304 bezdětná 9,0 6 512 celkem 10,4 7 939 76 Jablunkov poživatelé sociálních dávek celkem 711 počet domácností celkem 7 990 úplné 5 446 neúplné 907 bezdětné 1 637 počet obyvatel celkem 22 662 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 4 329 15 - 59 let 14 239 60+ 4 094 počet jednotlivců se základním vzděláním 5 783 ekonomicky aktivní celkem 10 405 zaměstnaní 9 103 nezaměstnaní 1 302 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 8,90 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,34 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 10,80 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 32,99 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 12,51 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 40,61 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 62,83 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 10 24 26 12 1 73 úplná % 13,7 32,9 35,6 16,4 1,4 100,0 počet 22 38 28 9 1 98 neúplná % 22,4 38,8 28,6 9,2 1,0 100,0 počet 3 311 92 48 69 15 2 540 bezdětná % 0,6 57,6 17,0 8,9 12,8 2,8 0,4 100,0 počet 3 343 154 102 90 16 3 711 celkem % 0,4 48,2 21,7 14,3 12,7 2,3 0,4 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 9 23 25 13 3 73 úplná % 12,3 31,5 34,2 17,8 4,1 100,0 počet 1 63 27 7 98 neúplná % 1,0 64,3 27,6 7,1 100,0 počet 540 540 bezdětná % 100,0 100,0 počet 550 86 52 20 3 711 celkem % 77,4 12,1 7,3 2,8 0,4 100,0 77 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 4 56 13 73 úplná % 5,5 76,7 17,8 100,0 počet 29 69 98 neúplná % 29,6 70,4 100,0 počet 539 1 540 bezdětná % 99,8 0,2 100,0 počet 33 664 14 711 celkem % 4,6 93,4 2,0 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 10 22 25 13 3 73 úplná % 13,7 30,1 34,2 17,8 4,1 100,0 počet 1 63 27 7 98 neúplná % 1,0 64,3 27,6 7,1 100,0 počet 534 6 540 bezdětná % 98,9 1,1 100,0 počet 535 79 49 32 13 3 711 celkem % 75,2 11,1 6,9 4,5 1,8 0,4 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 22 19 15 5 5 66 úplná % 33,3 28,8 22,7 7,6 7,6 100,0 počet 21 19 18 10 21 89 neúplná % 23,6 21,3 20,2 11,2 23,6 100,0 počet 198 149 117 31 45 540 bezdětná % 36,7 27,6 21,7 5,7 8,3 100,0 počet 241 187 150 46 71 695 celkem % 34,7 26,9 21,6 6,6 10,2 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 2 149 44 19 22 4 1 241 do 6 měs. % 0,8 61,8 18,3 7,9 9,1 1,7 0,4 100,0 počet 101 35 25 23 3 187 7-12 měs. % 54,0 18,7 13,4 12,3 1,6 100,0 počet 1 58 46 25 16 3 1 150 13-24 měs. % 0,7 38,7 30,7 16,7 10,7 2,0 0,7 100,0 počet 16 10 11 7 2 46 25-36 měs. % 34,8 21,7 23,9 15,2 4,3 100,0 počet 19 16 12 19 4 1 71 36 + měs. % 26,8 22,5 16,9 26,8 5,6 1,4 100,0 počet 3 343 151 92 87 16 3 695 celkem % 0,4 49,4 21,7 13,2 12,5 2,3 0,4 100,0 78 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 3 495,5 3 834,8 1 856,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3 496,8 12 210,0 N 4 4 4 4 4 4 4 4 4 1 Mean 2 274,9 3 887,0 487,3 0,0 396,6 329,7 8,9 3 620,2 10 919,5 N 56 56 56 56 56 56 56 56 56 2 a více Mean 0,0 2 678,8 0,0 0,0 689,0 1 781,2 240,9 5 029,8 10 447,7 N 13 13 13 13 13 13 13 13 13 celkem Mean 1 936,7 3 669,0 475,5 0,0 426,9 570,1 49,8 3 864,4 10 906,2 úplná N 73 73 73 73 73 73 73 73 73 0 Mean 811,4 3 961,9 217,0 0,0 0,0 120,9 556,1 1 711,3 7 743,2 N 29 29 29 29 29 29 29 29 29 1 Mean 0,0 2 528,3 0,0 0,0 390,5 0,0 1 091,3 3 459,2 7 614,6 N 69 69 69 69 69 69 69 69 69 celkem Mean 240,1 2 952,5 64,2 0,0 275,0 35,8 932,9 2 942,0 7 652,6 neúplná N 98 98 98 98 98 98 98 98 98 1 Mean 30,6 42,1 0,0 0,0 467,0 79,0 0,7 2 666,7 4 115,0 N 539 539 539 539 539 538 539 539 539 2 a více Mean 0,0 242,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 9 139,0 6 960,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 30,6 42,4 0,0 0,0 466,1 78,9 0,7 2 678,7 4 120,3 bezdětná N 540 540 540 540 540 539 540 540 540 0 Mean 1 136,8 3 946,5 415,6 0,0 0,0 106,2 488,7 1 927,7 8 284,6 N 33 33 33 33 33 33 33 33 33 1 Mean 216,7 624,7 41,1 0,0 453,1 92,0 114,8 2 829,5 5 052,6 N 664 664 664 664 664 663 664 664 664 2 a více Mean 0,0 2 504,7 0,0 0,0 639,8 1 653,9 223,7 5 323,3 10 198,6 N 14 14 14 14 14 14 14 14 14 celkem Mean 255,1 815,9 57,7 0,0 435,7 123,4 134,3 2 836,7 5 303,9 celkem N 711 711 711 711 711 710 711 711 711 79 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 20,5 13 4 1 14,3 9 53 2 a více 12,0 10 9 úplná celkem 14,4 10 66 0 24,4 17 26 1 22,7 14 63neúplná celkem 23,2 15 89 1 13,8 10 539 2 a více 27,0 27 1bezdětná celkem 13,8 10 540 0 23,9 15 30 1 14,7 10 655 2 a více 13,5 10 10 celkem celkem 15,1 10 695 80 Jihlava poživatelé sociálních dávek celkem 1 192 počet domácností celkem 30 202 úplné 17 490 neúplné 3 931 bezdětné 8 781 počet obyvatel celkem 74 574 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 12 052 15 - 59 let 48 920 60+ 13 602 počet jednotlivců se základním vzděláním 14 343 ekonomicky aktivní celkem 39 109 zaměstnaní 36 802 nezaměstnaní 2 307 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,95 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,82 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 7,15 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 8,75 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,90 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 29,32 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,60 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 3 23 63 41 12 1 143 úplná % 2,1 16,1 44,1 28,7 8,4 0,7 100,0 počet 45 50 108 57 19 1 280 neúplná % 16,1 17,9 38,6 20,4 6,8 0,4 100,0 počet 4 350 113 112 147 38 2 766 bezdětná % 0,5 45,7 14,8 14,6 19,2 5,0 0,3 100,0 počet 52 423 284 210 178 40 2 1 189 celkem % 4,4 35,6 23,9 17,7 15,0 3,4 0,2 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 36 64 21 22 143 úplná % 25,2 44,8 14,7 15,4 100,0 počet 154 88 28 11 281 neúplná % 54,8 31,3 10,0 3,9 100,0 počet 765 2 1 768 bezdětná % 99,6 0,3 0,1 100,0 počet 765 192 152 50 33 1 192 celkem % 64,2 16,1 12,8 4,2 2,8 100,0 81 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 8 85 50 143 úplná % 5,6 59,4 35,0 100,0 počet 86 193 2 281 neúplná % 30,6 68,7 0,7 100,0 počet 4 760 4 768 bezdětná % 0,5 99,0 0,5 100,0 počet 98 1 038 56 1 192 celkem % 8,2 87,1 4,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 38 63 19 23 143 úplná % 26,6 44,1 13,3 16,1 100,0 počet 1 149 89 31 10 1 281 neúplná % 0,4 53,0 31,7 11,0 3,6 0,4 100,0 počet 758 9 1 768 bezdětná % 98,7 1,2 0,1 100,0 počet 759 158 127 95 29 24 1 192 celkem % 63,7 13,3 10,7 8,0 2,4 2,0 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 35 23 38 11 36 143 úplná % 24,5 16,1 26,6 7,7 25,2 100,0 počet 79 45 68 25 64 281 neúplná % 28,1 16,0 24,2 8,9 22,8 100,0 počet 337 155 123 49 104 768 bezdětná % 43,9 20,2 16,0 6,4 13,5 100,0 počet 451 223 229 85 204 1 192 celkem % 37,8 18,7 19,2 7,1 17,1 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 31 228 95 50 40 7 451 do 6 měs. % 6,9 50,6 21,1 11,1 8,9 1,6 100,0 počet 2 99 48 37 31 3 1 221 7-12 měs. % 0,9 44,8 21,7 16,7 14,0 1,4 0,5 100,0 počet 12 65 62 51 27 12 229 13-24 měs. % 5,2 28,4 27,1 22,3 11,8 5,2 100,0 počet 2 15 26 19 17 5 84 25-36 měs. % 2,4 17,9 31,0 22,6 20,2 6,0 100,0 počet 5 16 53 53 63 13 1 204 36 + měs. % 2,5 7,8 26,0 26,0 30,9 6,4 0,5 100,0 počet 52 423 284 210 178 40 2 1 189 celkem % 4,4 35,6 23,9 17,7 15,0 3,4 0,2 100,0 82 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 3 829,3 5 000,1 333,3 0,0 0,0 420,4 400,0 2 298,9 11 523,8 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 1 Mean 1 187,8 4 918,9 43,7 173,8 186,7 411,0 68,2 4 317,6 11 900,1 N 85 85 85 85 85 85 85 85 85 2 a více Mean 70,9 3 844,8 74,2 0,0 848,9 326,7 62,0 6 228,6 12 260,2 N 50 50 50 50 50 50 50 50 50 celkem Mean 945,1 4 547,9 70,6 103,3 407,8 382,1 84,6 4 872,8 12 005,0 úplná N 143 143 143 143 143 143 143 143 143 0 Mean 574,0 4 682,0 62,5 94,9 38,0 80,3 625,6 1 796,8 8 111,5 N 86 86 86 86 86 86 86 86 86 1 Mean 27,1 3 027,5 72,3 0,0 346,5 120,7 760,5 3 016,6 8 271,0 N 193 193 193 193 193 193 193 193 193 2 a více Mean 0,0 1 834,0 0,0 0,0 0,0 0,0 250,0 6 461,0 9 265,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 194,3 3 525,4 68,8 29,0 249,6 107,5 715,6 2 667,8 8 229,3 neúplná N 281 281 281 281 281 281 281 281 281 0 Mean 575,0 2 414,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3 138,0 6 660,0 N 4 4 4 4 4 4 4 4 4 1 Mean 46,0 106,4 5,0 1,0 345,5 89,8 2,1 2 878,6 4 126,5 N 760 760 760 760 760 760 760 760 759 2 a více Mean 0,0 606,0 0,0 0,0 0,0 769,5 0,0 2 939,5 6 960,0 N 4 4 4 4 4 4 4 4 4 celkem Mean 48,5 121,1 5,0 1,0 341,9 92,8 2,1 2 880,3 4 154,5 bezdětná N 768 768 768 768 768 768 768 768 767 0 Mean 839,8 4 615,4 82,1 83,3 33,4 104,8 581,6 1 892,6 8 330,8 N 98 98 98 98 98 98 98 98 98 1 Mean 136,0 1 043,6 20,7 15,0 332,7 121,8 148,5 3 022,1 5 535,1 N 1 038 1 038 1 038 1 038 1 038 1 038 1 038 1 038 1 037 2 a více Mean 63,3 3 541,7 66,3 0,0 757,9 346,7 64,3 6 001,9 11 774,6 N 56 56 56 56 56 56 56 56 56 celkem Mean 190,4 1 454,7 27,9 19,9 328,1 131,0 180,2 3 069,2 6 058,5 celkem N 1 192 1 192 1 192 1 192 1 192 1 192 1 192 1 192 1 191 83 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 16,0 11 8 1 27,0 18 85 2 a více 27,2 16 50 úplná celkem 26,5 17 143 0 20,4 11 86 1 24,8 18 193 2 a více 26,0 26 2 neúplná celkem 23,4 15 281 0 19,3 11 4 1 16,2 8 760 2 a více 50,0 42 4 bezdětná celkem 16,4 8 768 0 20,0 11 98 1 18,7 10 1 038 2 a více 28,8 16 56 celkem celkem 19,3 10 1 192 84 Kolín poživatelé sociálních dávek celkem 792 počet domácností celkem 22 498 úplné 12 698 neúplné 2 916 bezdětné 6 884 počet obyvatel celkem 53 668 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 8 018 15 - 59 let 34 868 60+ 10 782 počet jednotlivců se základním vzděláním 10 263 ekonomicky aktivní celkem 27 774 zaměstnaní 25 455 nezaměstnaní 2 319 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,52 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,87 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 6,28 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 7,25 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 8,35 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 29,43 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,97 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 12 57 28 12 1 110 úplná % 10,9 51,8 25,5 10,9 0,9 100,0 počet 34 86 51 12 183 neúplná % 18,6 47,0 27,9 6,6 100,0 počet 1 226 75 57 112 28 499 bezdětná % 0,2 45,3 15,0 11,4 22,4 5,6 100,0 počet 1 272 218 136 136 29 792 celkem % 0,1 34,3 27,5 17,2 17,2 3,7 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 35 32 28 15 110 úplná % 31,8 29,1 25,5 13,6 100,0 počet 15 114 43 5 6 183 neúplná % 8,2 62,3 23,5 2,7 3,3 100,0 počet 499 499 bezdětná % 100,0 100,0 počet 514 149 75 33 21 792 celkem % 64,9 18,8 9,5 4,2 2,7 100,0 85 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 41 45 24 110 úplná % 37,3 40,9 21,8 100,0 počet 96 85 2 183 neúplná % 52,5 46,4 1,1 100,0 počet 80 409 10 499 bezdětná % 16,0 82,0 2,0 100,0 počet 217 539 36 792 celkem % 27,4 68,1 4,5 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 34 32 27 17 110 úplná % 30,9 29,1 24,5 15,5 100,0 počet 5 118 46 7 5 2 183 neúplná % 2,7 64,5 25,1 3,8 2,7 1,1 100,0 počet 476 23 499 bezdětná % 95,4 4,6 100,0 počet 481 141 80 39 32 19 792 celkem % 60,7 17,8 10,1 4,9 4,0 2,4 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 27 60 14 8 109 úplná % 24,8 55,0 12,8 7,3 100,0 počet 62 88 32 1 183 neúplná % 33,9 48,1 17,5 0,5 100,0 počet 193 195 106 3 2 499 bezdětná % 38,7 39,1 21,2 0,6 0,4 100,0 počet 282 343 152 3 11 791 celkem % 35,7 43,4 19,2 0,4 1,4 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 1 129 60 45 41 6 282 do 6 měs. % 0,4 45,7 21,3 16,0 14,5 2,1 100,0 počet 96 110 65 62 10 343 7-12 měs. % 28,0 32,1 19,0 18,1 2,9 100,0 počet 44 42 22 31 13 152 13-24 měs. % 28,9 27,6 14,5 20,4 8,6 100,0 počet 2 1 3 25-36 měs. % 66,7 33,3 100,0 počet 1 4 4 2 11 36 + měs. % 9,1 36,4 36,4 18,2 100,0 počet 1 272 217 136 136 29 791 celkem % 0,1 34,4 27,4 17,2 17,2 3,7 100,0 86 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 039,4 4 546,4 1 426,7 245,1 0,0 707,3 0,0 5 013,9 12 863,1 N 41 41 41 41 41 41 41 41 41 1 Mean 1 702,8 4 224,8 1 167,2 101,3 184,4 83,2 0,0 4 838,7 11 468,9 N 45 45 45 45 45 45 45 45 45 2 a více Mean 149,4 3 634,8 383,2 0,0 525,0 621,5 0,0 5 639,5 11 491,3 N 24 24 24 24 24 24 24 24 24 celkem Mean 1 116,6 4 216,0 1 092,9 132,8 190,0 433,3 0,0 5 078,7 11 993,5 úplná N 110 110 110 110 110 110 110 110 110 0 Mean 682,3 2 962,4 1 405,7 62,7 0,0 31,4 0,0 2 253,6 6 993,0 N 96 96 96 96 96 96 96 96 96 1 Mean 248,4 1 829,3 2 259,1 31,4 206,8 280,8 0,0 3 253,1 7 677,7 N 85 85 85 85 85 85 85 85 85 2 a více Mean 0,0 2 484,5 0,0 0,0 0,0 1 995,5 0,0 6 041,0 10 700,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 473,3 2 430,9 1 786,7 47,4 96,1 168,7 0,0 2 759,2 7 351,6 neúplná N 183 183 183 183 183 183 183 183 183 0 Mean 192,1 149,3 116,3 0,0 0,0 481,1 0,0 2 790,7 4 038,6 N 80 80 80 80 80 80 80 80 80 1 Mean 48,1 61,2 83,1 15,6 265,9 70,0 0,0 3 135,1 3 613,0 N 409 409 409 409 409 409 409 409 409 2 a více Mean 297,4 66,8 231,7 0,0 0,0 0,0 0,0 6 908,1 6 408,6 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 celkem Mean 76,2 75,5 91,4 12,8 218,0 134,5 0,0 3 155,5 3 737,2 bezdětná N 499 499 499 499 499 499 499 499 499 0 Mean 569,1 2 224,6 934,3 74,0 0,0 324,9 0,0 2 973,2 7 012,9 N 217 217 217 217 217 217 217 217 217 1 Mean 217,8 687,7 516,7 25,3 249,8 104,4 0,0 3 296,0 4 909,9 N 539 539 539 539 539 539 539 539 539 2 a více Mean 182,2 2 579,8 319,8 0,0 350,0 525,2 0,0 6 014,2 10 035,4 N 36 36 36 36 36 36 36 36 36 celkem Mean 312,4 1 194,8 622,2 37,5 185,9 183,9 0,0 3 331,1 5 719,1 celkem N 792 792 792 792 792 792 792 792 792 87 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 15,1 10 41 1 10,3 8 45 2 a více 10,4 9 23 úplná celkem 12,1 9 109 0 8,4 8 96 1 8,6 8 85 2 a více 5,5 6 2 neúplná celkem 8,4 8 183 0 7,4 7 80 1 9,0 8 409 2 a více 11,3 9 10 bezdětná celkem 8,8 8 499 0 9,3 8 217 1 9,0 8 539 2 a více 10,4 9 35 celkem celkem 9,2 8 791 88 Konice poživatelé sociálních dávek celkem 315 počet domácností celkem 4 329 úplné 2 725 neúplné 491 bezdětné 1 113 počet obyvatel celkem 11 720 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 1 980 15 - 59 let 7 351 60+ 2 389 počet jednotlivců se základním vzděláním 2 944 ekonomicky aktivní celkem 5 496 zaměstnaní 4 885 nezaměstnaní 611 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 7,28 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,58 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 12,83 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 18,78 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 11,12 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 40,05 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 62,72 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 1 13 22 7 43 úplná % 2,3 30,2 51,2 16,3 100,0 počet 11 29 15 7 1 63 neúplná % 17,5 46,0 23,8 11,1 1,6 100,0 počet 2 105 21 26 47 7 1 209 bezdětná % 1,0 50,2 10,0 12,4 22,5 3,3 0,5 100,0 počet 2 117 63 63 61 7 2 315 celkem % 0,6 37,1 20,0 20,0 19,4 2,2 0,6 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 9 17 10 7 43 úplná % 20,9 39,5 23,3 16,3 100,0 počet 39 13 8 3 63 neúplná % 61,9 20,6 12,7 4,8 100,0 počet 209 209 bezdětná % 100,0 100,0 počet 209 48 30 18 10 315 celkem % 66,3 15,2 9,5 5,7 3,2 100,0 89 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 3 24 16 43 úplná % 7,0 55,8 37,2 100,0 počet 21 42 63 neúplná % 33,3 66,7 100,0 počet 199 10 209 bezdětná % 95,2 4,8 100,0 počet 24 265 26 315 celkem % 7,6 84,1 8,3 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 9 16 10 7 43 úplná % 2,3 20,9 37,2 23,3 16,3 100,0 počet 40 12 8 2 1 63 neúplná % 63,5 19,0 12,7 3,2 1,6 100,0 počet 200 9 209 bezdětná % 95,7 4,3 100,0 počet 200 50 21 24 12 8 315 celkem % 63,5 15,9 6,7 7,6 3,8 2,5 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 15 7 8 7 6 43 úplná % 34,9 16,3 18,6 16,3 14,0 100,0 počet 20 13 10 8 12 63 neúplná % 31,7 20,6 15,9 12,7 19,0 100,0 počet 104 43 28 15 19 209 bezdětná % 49,8 20,6 13,4 7,2 9,1 100,0 počet 139 63 46 30 37 315 celkem % 44,1 20,0 14,6 9,5 11,7 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 2 75 28 18 15 1 139 do 6 měs. % 1,4 54,0 20,1 12,9 10,8 0,7 100,0 počet 30 8 11 12 2 63 7-12 měs. % 47,6 12,7 17,5 19,0 3,2 100,0 počet 9 9 11 15 2 46 13-24 měs. % 19,6 19,6 23,9 32,6 4,3 100,0 počet 2 11 9 6 1 1 30 25-36 měs. % 6,7 36,7 30,0 20,0 3,3 3,3 100,0 počet 1 7 14 13 2 37 36 + měs. % 2,7 18,9 37,8 35,1 5,4 100,0 počet 2 117 63 63 61 7 2 315 celkem % 0,6 37,1 20,0 20,0 19,4 2,2 0,6 100,0 90 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 7 224,3 5 716,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 875,7 13 816,7 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 Mean 1 894,9 5 251,2 0,0 566,3 199,9 298,3 35,4 4 304,0 12 549,6 N 24 24 24 24 24 24 24 24 24 2 a více Mean 64,4 4 395,8 0,0 0,0 1 077,6 0,0 178,1 6 409,8 12 125,6 N 16 16 16 16 16 16 16 16 16 celkem Mean 1 585,6 4 965,3 0,0 316,1 512,5 166,5 86,0 4 848,4 12 480,2 úplná N 43 43 43 43 43 43 43 43 43 0 Mean 519,9 4 523,3 0,0 308,0 0,0 0,0 969,0 1 963,2 8 283,3 N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 1 Mean 19,0 3 076,0 0,0 20,0 355,0 173,9 1 151,2 3 547,7 8 383,3 N 42 42 42 42 42 42 42 42 42 celkem Mean 186,0 3 558,5 0,0 116,0 236,7 115,9 1 090,5 3 019,5 8 350,0 neúplná N 63 63 63 63 63 63 63 63 63 1 Mean 7,4 173,3 0,0 0,0 324,3 17,3 7,3 2 774,0 3 304,4 N 199 199 199 199 199 199 199 199 199 2 a více Mean 533,5 532,7 0,0 0,0 0,0 2 014,3 0,0 4 035,5 7 116,0 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 celkem Mean 32,6 190,5 0,0 0,0 308,8 112,8 6,9 2 834,4 3 486,8 bezdětná N 209 209 209 209 209 209 209 209 209 0 Mean 1 357,9 4 672,5 0,0 269,5 0,0 0,0 847,9 1 827,3 8 975,0 N 24 24 24 24 24 24 24 24 24 1 Mean 180,2 1 093,2 0,0 54,5 317,9 67,5 191,1 3 035,2 4 946,7 N 265 265 265 265 265 265 265 265 265 2 a více Mean 244,8 2 910,0 0,0 0,0 663,1 774,7 109,6 5 496,6 10 198,8 N 26 26 26 26 26 26 26 26 26 celkem Mean 275,2 1 515,9 0,0 66,3 322,2 120,8 234,4 3 146,3 5 687,1 celkem N 315 315 315 315 315 315 315 315 315 91 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 16,0 22 3 1 21,5 15 24 2 a více 21,0 9 16 úplná celkem 20,9 11 43 0 12,7 9 21 1 28,9 17 42neúplná celkem 23,5 12 63 1 13,5 6 199 2 a více 11,0 10 10bezdětná celkem 13,4 7 209 0 13,1 10 24 1 16,7 8 265 2 a více 17,2 10 26 celkem celkem 16,5 8 315 92 Kraslice poživatelé sociálních dávek celkem 456 počet domácností celkem 6 115 úplné 3 144 neúplné 891 bezdětné 2 080 počet obyvatel celkem 14 106 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 480 15 - 59 let 9 403 60+ 2 223 počet jednotlivců se základním vzděláním 3 681 ekonomicky aktivní celkem 7 361 zaměstnaní 6 437 nezaměstnaní 924 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 7,46 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 2,19 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 10,55 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 14,09 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 12,55 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 39,15 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,66 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 11 33 21 3 1 69 úplná % 15,9 47,8 30,4 4,3 1,4 100,0 počet 1 30 39 19 5 94 neúplná % 1,1 31,9 41,5 20,2 5,3 100,0 počet 111 50 40 73 19 293 bezdětná % 37,9 17,1 13,7 24,9 6,5 100,0 počet 1 152 122 80 81 20 456 celkem % 0,2 33,3 26,8 17,5 17,8 4,4 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 18 20 15 16 69 úplná % 26,1 29,0 21,7 23,2 100,0 počet 6 50 26 7 5 94 neúplná % 6,4 53,2 27,7 7,4 5,3 100,0 počet 293 293 bezdětná % 100,0 100,0 počet 299 68 46 22 21 456 celkem % 65,6 14,9 10,1 4,8 4,6 100,0 93 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 32 23 14 69 úplná % 46,4 33,3 20,3 100,0 počet 68 25 1 94 neúplná % 72,3 26,6 1,1 100,0 počet 9 273 11 293 bezdětná % 3,1 93,2 3,8 100,0 počet 109 321 26 456 celkem % 23,9 70,4 5,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 18 20 15 16 69 úplná % 26,1 29,0 21,7 23,2 100,0 počet 1 52 27 8 5 1 94 neúplná % 1,1 55,3 28,7 8,5 5,3 1,1 100,0 počet 279 14 293 bezdětná % 95,2 4,8 100,0 počet 280 66 45 28 20 17 456 celkem % 61,4 14,5 9,9 6,1 4,4 3,7 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. celkem počet 43 9 17 69 úplná % 62,3 13,0 24,6 100,0 počet 59 9 26 94 neúplná % 62,8 9,6 27,7 100,0 počet 196 31 66 293 bezdětná % 66,9 10,6 22,5 100,0 počet 298 49 109 456 celkem % 65,4 10,7 23,9 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 1 123 81 44 41 8 298 do 6 měs. % 0,3 41,3 27,2 14,8 13,8 2,7 100,0 počet 8 17 10 8 6 49 7-12 měs. % 16,3 34,7 20,4 16,3 12,2 100,0 počet 21 24 26 32 6 109 13-24 měs. % 19,3 22,0 23,9 29,4 5,5 100,0 počet 1 152 122 80 81 20 456 celkem % 0,2 33,3 26,8 17,5 17,8 4,4 100,0 94 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 655,9 5 735,6 615,0 79,8 0,0 101,4 0,0 5 696,4 13 306,3 N 32 32 32 32 32 32 32 32 32 1 Mean 333,2 5 749,0 340,0 0,0 107,2 814,2 0,0 4 306,5 11 978,7 N 23 23 23 23 23 23 23 23 23 2 a více Mean 0,0 4 204,8 300,9 0,0 251,9 497,3 0,0 6 575,6 12 130,0 N 14 14 14 14 14 14 14 14 14 celkem Mean 415,3 5 429,5 459,6 37,0 86,8 419,3 0,0 5 411,5 12 625,1 úplná N 69 69 69 69 69 69 69 69 69 0 Mean 378,5 3 105,7 1 651,4 75,1 0,0 0,0 11,8 2 249,3 7 742,1 N 68 68 68 68 68 68 68 68 68 1 Mean 164,0 3 652,3 770,6 0,0 261,4 148,3 12,0 3 611,7 8 922,4 N 25 25 25 25 25 25 25 25 25 2 a více Mean 0,0 3 708,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7 592,0 11 300,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 317,4 3 257,5 1 399,6 54,3 69,5 39,4 11,7 2 668,5 8 093,8 neúplná N 94 94 94 94 94 94 94 94 94 0 Mean 863,3 188,6 55,6 0,0 0,0 797,2 0,0 2 563,6 4 114,4 N 9 9 9 9 9 9 9 9 9 1 Mean 19,9 176,7 16,7 7,9 187,3 12,8 0,0 3 042,7 4 149,0 N 273 273 273 273 273 273 273 273 273 2 a více Mean 0,0 396,2 98,2 0,0 240,3 206,3 0,0 5 017,1 7 014,5 N 11 11 11 11 11 11 11 11 11 celkem Mean 45,1 185,3 20,9 7,3 183,5 44,2 0,0 3 102,1 4 255,5 bezdětná N 293 293 293 293 293 293 293 293 293 0 Mean 499,9 3 636,9 1 215,4 70,2 0,0 95,6 7,3 3 287,2 9 076,1 N 109 109 109 109 109 109 109 109 109 1 Mean 53,6 846,7 98,6 6,7 187,3 80,8 0,9 3 177,6 5 081,8 N 321 321 321 321 321 321 321 321 321 2 a více Mean 0,0 2 574,3 203,5 0,0 237,3 355,0 0,0 5 955,3 9 933,8 N 26 26 26 26 26 26 26 26 26 celkem Mean 157,2 1 612,2 371,5 21,5 145,4 100,0 2,4 3 362,2 6 313,2 celkem N 456 456 456 456 456 456 456 456 456 95 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 10,1 7 32 1 4,5 1 23 2 a více 5,5 3 14 úplná celkem 7,3 3 69 0 7,7 3 68 1 7,9 4 25 2 a více 9,0 9 1 neúplná celkem 7,7 4 94 0 4,1 1 9 1 6,7 1 273 2 a více 3,3 4 11 bezdětná celkem 6,5 1 293 0 8,1 3 109 1 6,7 1 321 2 a více 4,7 4 26 celkem celkem 6,9 2 456 96 Kroměříž poživatelé sociálních dávek celkem 496 počet domácností celkem 17 278 úplné 10 046 neúplné 2 196 bezdětné 5 036 počet obyvatel celkem 43 285 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 6 889 15 - 59 let 28 192 60+ 8 204 počet jednotlivců se základním vzděláním 7 801 ekonomicky aktivní celkem 21 553 zaměstnaní 19 261 nezaměstnaní 2 292 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 2,87 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,75 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 8,88 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 4,49 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 10,63 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 27,67 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,13 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 12 28 28 7 75 úplná % 16,0 37,3 37,3 9,3 100,0 počet 44 99 42 10 195 neúplná % 22,6 50,8 21,5 5,1 100,0 počet 1 88 48 27 50 12 226 bezdětná % 0,4 38,9 21,2 11,9 22,1 5,3 100,0 počet 1 144 175 97 67 12 496 celkem % 0,2 29,0 35,3 19,6 13,5 2,4 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 26 30 11 8 75 úplná % 34,7 40,0 14,7 10,7 100,0 počet 112 56 23 4 195 neúplná % 57,4 28,7 11,8 2,1 100,0 počet 224 2 226 bezdětná % 99,1 0,9 100,0 počet 224 140 86 34 12 496 celkem % 45,2 28,2 17,3 6,9 2,4 100,0 97 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 celkem počet 61 14 75 úplná % 81,3 18,7 100,0 počet 179 16 195 neúplná % 91,8 8,2 100,0 počet 168 58 226 bezdětná % 74,3 25,7 100,0 počet 408 88 496 celkem % 82,3 17,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 26 30 11 8 75 úplná % 34,7 40,0 14,7 10,7 100,0 počet 105 53 27 8 2 195 neúplná % 53,8 27,2 13,8 4,1 1,0 100,0 počet 209 17 226 bezdětná % 92,5 7,5 100,0 počet 209 122 79 57 19 10 496 celkem % 42,1 24,6 15,9 11,5 3,8 2,0 100,0 98 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 2 138,4 4 363,3 7 438,9 140,4 0,0 1 254,0 32,8 4 860,9 11 616,2 N 61 61 61 61 61 61 61 61 61 1 Mean 1 390,9 4 963,1 10 032,9 0,0 2 483,4 201,7 121,4 3 125,4 12 684,3 N 14 14 14 14 14 14 14 14 14 celkem Mean 1 998,9 4 475,3 7 923,1 114,2 463,6 1 057,6 49,3 4 536,9 11 815,6 úplná N 75 75 75 75 75 75 75 75 75 0 Mean 313,6 3 672,4 5 403,2 4,8 0,0 283,5 1 012,8 3 501,7 8 396,0 N 179 179 179 179 179 179 179 179 179 1 Mean 93,8 2 743,8 5 342,7 0,0 1 767,2 0,0 750,0 2 726,6 7 910,0 N 16 16 16 16 16 16 16 16 16 celkem Mean 295,5 3 596,2 5 398,2 4,4 145,0 260,2 991,3 3 438,1 8 356,2 neúplná N 195 195 195 195 195 195 195 195 195 0 Mean 88,5 195,9 459,8 0,0 0,0 335,8 6,0 3 331,7 4 177,3 N 168 168 168 168 168 168 168 168 168 1 Mean 0,0 218,8 1 894,7 0,0 1 675,9 0,0 0,0 1 784,7 4 986,2 N 58 58 58 58 58 58 58 58 58 celkem Mean 65,8 201,8 828,0 0,0 430,1 249,6 4,4 2 934,7 4 384,9 bezdětná N 226 226 226 226 226 226 226 226 226 0 Mean 493,7 2 344,2 3 672,0 23,1 0,0 450,1 451,7 3 634,9 7 140,3 N 408 408 408 408 408 408 408 408 408 1 Mean 238,3 1 432,6 3 816,3 0,0 1 820,9 32,1 155,7 2 169,3 6 742,5 N 88 88 88 88 88 88 88 88 88 celkem Mean 448,4 2 182,4 3 697,6 19,0 323,1 375,9 399,2 3 374,9 7 069,8 celkem N 496 496 496 496 496 496 496 496 496 99 Lanškroun poživatelé sociálních dávek celkem 425 počet domácností celkem 8 339 úplné 5 113 neúplné 955 bezdětné 2 271 počet obyvatel celkem 21 750 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 3 809 15 - 59 let 14 376 60+ 3 565 počet jednotlivců se základním vzděláním 4 936 ekonomicky aktivní celkem 11 243 zaměstnaní 10 645 nezaměstnaní 598 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,10 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,80 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 10,05 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 12,68 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,32 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 34,34 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,10 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 10 20 10 1 41 úplná % 24,4 48,8 24,4 2,4 100,0 počet 1 16 47 27 5 96 neúplná % 1,0 16,7 49,0 28,1 5,2 100,0 počet 3 143 51 25 43 17 282 bezdětná % 1,1 50,7 18,1 8,9 15,2 6,0 100,0 počet 4 169 118 62 49 17 419 celkem % 1,0 40,3 28,2 14,8 11,7 4,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 11 18 9 3 41 úplná % 26,8 43,9 22,0 7,3 100,0 počet 50 36 9 1 96 neúplná % 52,1 37,5 9,4 1,0 100,0 počet 287 1 288 bezdětná % 99,7 0,3 100,0 počet 287 62 54 18 4 425 celkem % 67,5 14,6 12,7 4,2 0,9 100,0 100 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 6 27 8 41 úplná % 14,6 65,9 19,5 100,0 počet 44 52 96 neúplná % 45,8 54,2 100,0 počet 8 275 5 288 bezdětná % 2,8 95,5 1,7 100,0 počet 58 354 13 425 celkem % 13,6 83,3 3,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 11 18 9 3 41 úplná % 26,8 43,9 22,0 7,3 100,0 počet 50 35 10 1 96 neúplná % 52,1 36,5 10,4 1,0 100,0 počet 275 13 288 bezdětná % 95,5 4,5 100,0 počet 275 63 46 28 9 4 425 celkem % 64,7 14,8 10,8 6,6 2,1 0,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36 + měs. celkem počet 14 9 6 3 9 41 úplná % 34,1 22,0 14,6 7,3 22,0 100,0 počet 28 19 20 7 22 96 neúplná % 29,2 19,8 20,8 7,3 22,9 100,0 počet 176 38 28 7 39 288 bezdětná % 61,1 13,2 9,7 2,4 13,5 100,0 počet 218 66 54 17 70 425 celkem % 51,3 15,5 12,7 4,0 16,5 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 3 126 46 16 16 5 212 do 6 měs. % 1,4 59,4 21,7 7,5 7,5 2,4 100,0 počet 25 17 16 4 4 66 7-12 měs. % 37,9 25,8 24,2 6,1 6,1 100,0 počet 8 25 12 7 2 54 13-24 měs. % 14,8 46,3 22,2 13,0 3,7 100,0 počet 4 8 2 2 1 17 25-36 měs. % 23,5 47,1 11,8 11,8 5,9 100,0 počet 1 6 22 16 20 5 70 36 + měs. % 1,4 8,6 31,4 22,9 28,6 7,1 100,0 počet 4 169 118 62 49 17 419 celkem % 1,0 40,3 28,2 14,8 11,7 4,1 100,0 101 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 3 120,2 4 941,8 618,7 0,0 0,0 460,0 0,0 2 053,8 10 983,3 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 1 Mean 1 453,7 4 694,6 0,0 0,0 715,6 0,0 201,9 4 025,5 11 712,2 N 27 27 27 27 27 27 27 27 27 2 a více Mean 512,5 4 008,5 18,8 0,0 1 489,8 0,0 0,0 5 070,5 11 853,8 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 celkem Mean 1 514,0 4 596,9 94,2 0,0 761,9 67,3 132,9 3 940,9 11 633,2 úplná N 41 41 41 41 41 41 41 41 41 0 Mean 328,1 4 109,5 84,4 0,0 21,8 0,0 1 025,7 1 624,0 7 559,1 N 44 44 44 44 44 44 44 44 44 1 Mean 0,0 3 172,3 0,0 0,0 343,3 134,2 1 257,5 3 426,0 8 674,1 N 52 52 52 52 52 52 52 52 52 celkem Mean 150,4 3 601,8 38,7 0,0 195,9 72,7 1 151,2 2 600,1 8 163,1 neúplná N 96 96 96 96 96 96 96 96 96 0 Mean 820,4 98,0 0,0 0,0 441,0 0,0 58,8 1 267,5 4 100,0 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 1 Mean 114,4 65,9 1,0 0,0 734,1 20,9 0,0 2 477,0 4 185,9 N 275 275 275 275 275 275 275 275 275 2 a více Mean 0,0 348,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6 211,4 6 906,0 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 132,0 71,6 1,0 0,0 713,2 19,9 1,6 2 508,3 4 230,8 bezdětná N 288 288 288 288 288 288 288 288 288 0 Mean 684,8 3 642,3 128,0 0,0 77,3 47,6 786,2 1 619,3 7 436,2 N 58 58 58 58 58 58 58 58 58 1 Mean 199,7 875,2 0,8 0,0 675,3 35,9 200,1 2 734,5 5 419,2 N 354 354 354 354 354 354 354 354 354 2 a více Mean 315,4 2 600,6 11,5 0,0 916,8 0,0 0,0 5 509,3 9 950,8 N 13 13 13 13 13 13 13 13 13 celkem Mean 269,5 1 305,6 18,5 0,0 601,0 36,4 274,0 2 667,2 5 833,1 celkem N 425 425 425 425 425 425 425 425 425 102 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 36,7 14 6 1 21,9 9 27 2 a více 23,9 14 8 úplná celkem 24,5 10 41 0 19,9 11 44 1 34,4 15 52neúplná celkem 27,8 13 96 0 34,4 25 8 1 13,2 4 275 2 a více 16,6 11 5 bezdětná celkem 13,9 4 288 0 23,7 11 58 1 17,0 5 354 2 a více 21,1 11 13 celkem celkem 18,0 6 425 103 Lipník nad Bečvou poživatelé sociálních dávek celkem 479 počet domácností celkem 5 959 úplné 3 683 neúplné 645 bezdětné 1 631 počet obyvatel celkem 15 442 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 671 15 - 59 let 9 921 60+ 2 850 počet jednotlivců se základním vzděláním 3 244 ekonomicky aktivní celkem 7 670 zaměstnaní 6 580 nezaměstnaní 1 090 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 8,04 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,41 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 13,18 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 20,97 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 14,21 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 32,70 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,25 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 6 27 14 5 52 úplná % 11,5 51,9 26,9 9,6 100,0 počet 16 29 31 9 85 neúplná % 18,8 34,1 36,5 10,6 100,0 počet 166 51 36 76 13 342 bezdětná % 48,5 14,9 10,5 22,2 3,8 100,0 počet 188 107 81 90 13 479 celkem % 39,2 22,3 16,9 18,8 2,7 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 11 21 12 8 52 úplná % 21,2 40,4 23,1 15,4 100,0 počet 47 26 9 3 85 neúplná % 55,3 30,6 10,6 3,5 100,0 počet 342 342 bezdětná % 100,0 100,0 počet 342 58 47 21 11 479 celkem % 71,4 12,1 9,8 4,4 2,3 100,0 104 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 17 18 17 52 úplná % 32,7 34,6 32,7 100,0 počet 45 40 85 neúplná % 52,9 47,1 100,0 počet 219 122 1 342 bezdětná % 64,0 35,7 0,3 100,0 počet 281 180 18 479 celkem % 58,7 37,6 3,8 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 11 21 12 8 52 úplná % 21,2 40,4 23,1 15,4 100,0 počet 46 22 14 3 85 neúplná % 54,1 25,9 16,5 3,5 100,0 počet 326 16 342 bezdětná % 95,3 4,7 100,0 počet 326 62 33 35 15 8 479 celkem % 68,1 12,9 6,9 7,3 3,1 1,7 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. celkem počet 14 36 1 1 52 úplná % 26,9 69,2 1,9 1,9 100,0 počet 49 31 5 85 neúplná % 57,6 36,5 5,9 100,0 počet 93 138 102 9 342 bezdětná % 27,2 40,4 29,8 2,6 100,0 počet 156 205 108 10 479 celkem % 32,6 42,8 22,5 2,1 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 66 44 27 16 3 156 do 6 měs. % 42,3 28,2 17,3 10,3 1,9 100,0 počet 85 37 41 39 3 205 7-12 měs. % 41,5 18,0 20,0 19,0 1,5 100,0 počet 31 25 12 33 7 108 13-24 měs. % 28,7 23,1 11,1 30,6 6,5 100,0 počet 6 1 1 2 10 25-36 měs. % 60,0 10,0 10,0 20,0 100,0 počet 188 107 81 90 13 479 celkem % 39,2 22,3 16,9 18,8 2,7 100,0 105 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 2 133,9 3 252,7 2 864,0 162,5 0,0 257,2 0,0 6 643,8 13 312,9 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 1 Mean 1 802,2 2 658,4 2 043,4 143,3 141,1 572,3 0,0 4 912,0 11 839,4 N 18 18 18 18 18 18 18 18 18 2 a více Mean 592,2 1 577,5 3 082,5 0,0 338,5 389,5 0,0 7 454,8 12 610,0 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 celkem Mean 1 515,1 2 499,3 2 651,4 102,7 159,5 409,5 0,0 6 309,5 12 573,1 úplná N 52 52 52 52 52 52 52 52 52 0 Mean 795,2 2 537,3 2 195,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 755,5 8 376,4 N 45 45 45 45 45 45 45 45 45 1 Mean 391,7 1 548,8 2 506,7 0,0 20,2 125,0 0,0 2 754,5 8 532,0 N 40 40 40 40 40 40 40 40 40 celkem Mean 605,3 2 072,2 2 341,7 0,0 9,5 58,8 0,0 2 755,0 8 449,6 neúplná N 85 85 85 85 85 85 85 85 85 0 Mean 656,0 145,8 148,2 0,0 0,0 144,4 0,0 3 241,9 4 114,6 N 219 219 219 219 219 219 219 219 219 1 Mean 251,7 176,8 45,2 0,0 408,6 196,2 0,0 2 547,7 4 231,0 N 122 122 122 122 122 122 122 122 122 2 a více Mean 0,0 870,0 0,0 0,0 0,0 3 910,0 0,0 2 687,0 6 960,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 509,9 159,0 111,1 0,0 145,8 173,9 0,0 2 992,6 4 164,4 bezdětná N 342 342 342 342 342 342 342 342 342 0 Mean 767,7 716,7 640,3 9,8 0,0 128,1 0,0 3 369,8 5 353,6 N 281 281 281 281 281 281 281 281 281 1 Mean 437,9 729,8 792,0 14,3 295,5 218,0 0,0 2 830,1 5 947,6 N 180 180 180 180 180 180 180 180 180 2 a více Mean 559,3 1 538,2 2 911,2 0,0 319,7 585,1 0,0 7 189,9 12 296,1 N 18 18 18 18 18 18 18 18 18 celkem Mean 635,9 752,5 782,7 11,2 123,1 179,1 0,0 3 310,5 5 837,7 celkem N 479 479 479 479 479 479 479 479 479 106 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 7,3 8 17 1 8,9 8 18 2 a více 8,7 9 17 úplná celkem 8,3 8 52 0 6,6 6 45 1 6,4 6 40neúplná celkem 6,5 6 85 0 12,0 9 219 1 9,3 8 122 2 a více 6,0 6 1 bezdětná celkem 11,0 9 342 0 10,9 9 281 1 8,6 8 180 2 a více 8,6 9 18 celkem celkem 9,9 8 479 107 Litvínov poživatelé sociálních dávek celkem 3 420 počet domácností celkem 18 096 úplné 8 774 neúplné 2 544 bezdětné 6 778 počet obyvatel celkem 40 169 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 6 224 15 - 59 let 26 556 60+ 7 389 počet jednotlivců se základním vzděláním 9 974 ekonomicky aktivní celkem 20 501 zaměstnaní 16 395 nezaměstnaní 4 106 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 18,90 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 5,36 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 34,91 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 30,42 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 20,03 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 37,56 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,11 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 1 85 217 106 55 4 1 469 úplná % 0,2 18,1 46,3 22,6 11,7 0,9 0,2 100,0 počet 2 177 413 219 71 882 neúplná % 0,2 20,1 46,8 24,8 8,0 100,0 počet 5 886 408 249 431 74 3 2 056 bezdětná % 0,2 43,1 19,8 12,1 21,0 3,6 0,1 100,0 počet 8 1 148 1 038 574 557 78 4 3 407 celkem % 0,2 33,7 30,5 16,8 16,3 2,3 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 161 174 85 50 470 úplná % 34,3 37,0 18,1 10,6 100,0 počet 2 530 274 60 22 888 neúplná % 0,2 59,7 30,9 6,8 2,5 100,0 počet 2 062 2 062 bezdětná % 100,0 100,0 počet 2 064 691 448 145 72 3 420 celkem % 60,4 20,2 13,1 4,2 2,1 100,0 108 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 17 225 228 470 úplná % 3,6 47,9 48,5 100,0 počet 259 621 8 888 neúplná % 29,2 69,9 0,9 100,0 počet 46 1 938 78 2 062 bezdětná % 2,2 94,0 3,8 100,0 počet 322 2 784 314 3 420 celkem % 9,4 81,4 9,2 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 4 157 173 83 52 470 úplná % 0,2 0,9 33,4 36,8 17,7 11,1 100,0 počet 2 528 273 62 15 8 888 neúplná % 0,2 59,5 30,7 7,0 1,7 0,9 100,0 počet 1 956 105 1 2 062 bezdětná % 94,9 5,1 0,0 100,0 počet 1 959 637 431 235 98 60 3 420 celkem % 57,3 18,6 12,6 6,9 2,9 1,8 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 60 47 83 83 196 469 úplná % 12,8 10,0 17,7 17,7 41,8 100,0 počet 128 92 149 157 361 887 neúplná % 14,4 10,4 16,8 17,7 40,7 100,0 počet 504 326 416 307 509 2 062 bezdětná % 24,4 15,8 20,2 14,9 24,7 100,0 počet 692 465 648 547 1 066 3 418 celkem % 20,2 13,6 19,0 16,0 31,2 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 4 366 155 79 73 13 690 do 6 měs. % 0,6 53,0 22,5 11,4 10,6 1,9 100,0 počet 2 230 113 55 56 7 463 7-12 měs. % 0,4 49,7 24,4 11,9 12,1 1,5 100,0 počet 213 179 132 108 12 644 13-24 měs. % 33,1 27,8 20,5 16,8 1,9 100,0 počet 171 170 80 107 16 1 545 25-36 měs. % 31,4 31,2 14,7 19,6 2,9 0,2 100,0 počet 2 168 421 226 213 30 3 1 063 36 + měs. % 0,2 15,8 39,6 21,3 20,0 2,8 0,3 100,0 počet 8 1 148 1 038 572 557 78 4 3 405 celkem % 0,2 33,7 30,5 16,8 16,4 2,3 0,1 100,0 109 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 3 219,6 5 538,9 0,0 0,0 0,0 252,5 94,1 2 574,1 10 561,8 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 1 Mean 1 571,6 5 309,3 270,3 133,1 158,1 392,3 98,1 5 089,6 11 944,0 N 225 225 225 225 225 223 224 225 225 2 a více Mean 105,6 4 290,6 66,4 45,6 350,0 292,1 114,9 7 310,7 11 717,0 N 228 228 227 228 227 226 227 228 228 celkem Mean 920,0 4 823,4 161,8 85,8 245,3 338,6 106,1 6 076,1 11 783,9 úplná N 470 470 469 470 469 466 468 470 470 0 Mean 185,9 4 373,6 143,3 291,9 0,0 35,5 723,0 2 505,1 7 743,8 N 259 259 259 259 258 256 259 259 259 1 Mean 18,9 3 185,5 17,7 75,5 202,7 66,6 790,4 4 377,5 8 054,8 N 621 621 621 621 620 615 620 621 621 2 a více Mean 0,0 2 732,8 0,0 343,1 314,9 0,0 318,8 5 622,5 9 112,5 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 celkem Mean 67,4 3 528,0 54,2 141,0 144,7 56,9 766,5 3 842,6 7 973,6 neúplná N 888 888 888 888 886 879 887 888 888 0 Mean 1 026,7 672,0 183,6 18,7 43,8 1 067,8 303,3 1 539,7 4 493,0 N 46 46 46 46 46 45 46 46 46 1 Mean 28,0 190,5 23,1 0,8 178,1 91,8 5,3 3 376,9 4 155,4 N 1 938 1 938 1 937 1 938 1 938 1 917 1 924 1 938 1 938 2 a více Mean 140,4 634,5 48,7 0,0 152,0 634,0 0,0 6 052,2 7 007,7 N 78 78 78 78 78 76 77 78 78 celkem Mean 54,6 218,0 27,6 1,2 174,1 133,6 11,8 3 437,1 4 270,9 bezdětná N 2 062 2 062 2 061 2 062 2 062 2 038 2 047 2 062 2 062 0 Mean 466,1 3 906,3 141,5 237,5 6,3 193,2 629,8 2 370,8 7 428,2 N 322 322 322 322 321 318 322 322 322 1 Mean 150,7 1 272,2 41,9 28,1 182,0 110,5 188,7 3 738,5 5 654,7 N 2 784 2 784 2 783 2 784 2 783 2 755 2 768 2 784 2 784 2 a více Mean 111,6 3 342,7 60,3 41,9 299,8 368,4 91,8 6 955,1 10 480,8 N 314 314 313 314 313 310 312 314 314 celkem Mean 176,8 1 710,3 52,9 49,1 176,3 141,9 221,5 3 905,1 6 264,8 celkem N 3 420 3 420 3 418 3 420 3 417 3 383 3 402 3 420 3 420 110 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 22,4 19 17 1 35,6 30 225 2 a více 45,1 35 227 úplná celkem 39,7 31 469 0 29,5 23 259 1 40,3 34 620 2 a více 26,0 20 8 neúplná celkem 37,0 30 887 0 19,5 9 46 1 25,0 18 1 938 2 a více 34,6 29 78 bezdětná celkem 25,2 18 2 062 0 27,7 21 322 1 29,3 22 2 783 2 a více 42,0 33 313 celkem celkem 30,3 23 3 418 111 Moravská Ostrava a Přívoz poživatelé sociálních dávek celkem 4 342 počet domácností celkem 20 434 úplné 8 594 neúplné 3 348 bezdětné 8 492 počet obyvatel celkem 43 428 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 6 795 15 - 59 let 29 300 60+ 7 333 počet jednotlivců se základním vzděláním 8 922 ekonomicky aktivní celkem 36 672 zaměstnaní 31 156 nezaměstnaní 5 516 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 21,25 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 8,17 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 13,11 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 37,69 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 15,04 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 30,45 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 67,47 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 1 151 306 181 60 3 702 úplná % 0,1 21,5 43,6 25,8 8,5 0,4 100,0 počet 103 196 99 39 2 439 neúplná % 23,5 44,6 22,6 8,9 0,5 100,0 počet 16 1 121 650 520 698 180 16 3 201 bezdětná % 0,5 35,0 20,3 16,2 21,8 5,6 0,5 100,0 počet 17 1 375 1 152 800 797 185 16 4 342 celkem % 0,4 31,7 26,5 18,4 18,4 4,3 0,4 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 19 302 223 99 59 702 úplná % 2,7 43,0 31,8 14,1 8,4 100,0 počet 21 253 124 30 11 439 neúplná % 4,8 57,6 28,2 6,8 2,5 100,0 počet 3 201 3 201 bezdětná % 100,0 100,0 počet 3 241 555 347 129 70 4 342 celkem % 74,6 12,8 8,0 3,0 1,6 100,0 112 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 306 283 113 702 úplná % 43,6 40,3 16,1 100,0 počet 305 131 3 439 neúplná % 69,5 29,8 0,7 100,0 počet 100 2 667 434 3 201 bezdětná % 3,1 83,3 13,6 100,0 počet 711 3 081 550 4 342 celkem % 16,4 71,0 12,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 183 2 92 358 39 28 702 úplná % 26,1 0,3 13,1 51,0 5,6 4,0 100,0 počet 21 253 124 30 8 3 439 neúplná % 4,8 57,6 28,2 6,8 1,8 0,7 100,0 počet 3 010 191 3 201 bezdětná % 94,0 6,0 100,0 počet 3 214 446 216 388 47 31 4 342 celkem % 74,0 10,3 5,0 8,9 1,1 0,7 100,0 113 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 784,9 4 049,7 0,0 0,0 208,9 0,0 379,3 1 591,5 10 132,5 N 306 306 306 306 306 306 306 306 306 1 Mean 718,4 4 369,4 0,0 0,0 178,0 0,0 314,7 2 051,9 10 804,7 N 283 283 283 283 283 283 283 283 283 2 a více Mean 350,0 4 175,2 0,0 0,0 253,5 0,0 69,0 4 365,1 12 237,1 N 113 113 113 113 113 113 113 113 113 celkem Mean 688,1 4 198,8 0,0 0,0 203,6 0,0 303,3 2 223,5 10 742,2 úplná N 702 702 702 702 702 702 702 702 702 0 Mean 333,2 3 440,8 0,0 0,0 77,9 0,0 676,9 3 283,2 8 214,5 N 305 305 305 305 305 305 305 305 305 1 Mean 89,9 2 920,2 0,0 0,0 130,8 0,0 742,0 3 934,2 8 059,4 N 131 131 131 131 131 131 131 131 131 2 a více Mean 0,0 2 676,0 0,0 0,0 0,0 0,0 233,3 4 632,0 8 541,3 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 celkem Mean 258,3 3 280,2 0,0 0,0 93,2 0,0 693,3 3 486,7 8 170,5 neúplná N 439 439 439 439 439 439 439 439 439 0 Mean 559,8 96,6 0,0 0,0 0,0 2 237,6 0,0 1 776,3 5 023,4 N 100 100 100 100 100 100 100 100 100 1 Mean 197,3 182,9 0,0 0,0 162,0 0,0 0,0 3 285,4 3 841,2 N 2 667 2 667 2 667 2 667 2 667 2 667 2 667 2 667 2 667 2 a více Mean 533,8 299,9 0,0 0,0 110,1 0,0 0,0 3 714,6 4 645,1 N 434 434 434 434 434 434 434 434 434 celkem Mean 254,2 196,1 0,0 0,0 149,9 69,9 0,0 3 296,5 3 987,1 bezdětná N 3 201 3 201 3 201 3 201 3 201 3 201 3 201 3 201 3 201 0 Mean 559,5 3 232,5 0,0 0,0 123,3 314,7 453,6 2 343,2 8 591,2 N 711 711 711 711 711 711 711 711 711 1 Mean 240,6 683,8 0,0 0,0 162,2 0,0 60,5 3 199,7 4 660,2 N 3 081 3 081 3 081 3 081 3 081 3 081 3 081 3 081 3 081 2 a více Mean 493,1 1 109,1 0,0 0,0 139,0 0,0 15,5 3 853,2 6 226,2 N 550 550 550 550 550 550 550 550 550 celkem Mean 324,8 1 155,0 0,0 0,0 152,9 51,5 119,1 3 142,2 5 502,2 celkem N 4 342 4 342 4 342 4 342 4 342 4 342 4 342 4 342 4 342 114 Nová Paka poživatelé sociálních dávek celkem 196 počet domácností celkem 5 304 úplné 3 189 neúplné 594 bezdětné 1 521 počet obyvatel celkem 13 294 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 187 15 - 59 let 8 509 60+ 2 598 počet jednotlivců se základním vzděláním 2 415 ekonomicky aktivní celkem 6 630 zaměstnaní 6 269 nezaměstnaní 361 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,70 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,78 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 7,91 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 8,15 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,44 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 28,38 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,01 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 3 4 13 5 25 úplná % 12,0 16,0 52,0 20,0 100,0 počet 1 8 18 12 8 47 neúplná % 2,1 17,0 38,3 25,5 17,0 100,0 počet 2 49 16 17 30 10 124 bezdětná % 1,6 39,5 12,9 13,7 24,2 8,1 100,0 počet 3 60 38 42 43 10 196 celkem % 1,5 30,6 19,4 21,4 21,9 5,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 6 11 5 3 25 úplná % 24,0 44,0 20,0 12,0 100,0 počet 32 10 2 3 47 neúplná % 68,1 21,3 4,3 6,4 100,0 počet 124 124 bezdětná % 100,0 100,0 počet 124 38 21 7 6 196 celkem % 63,3 19,4 10,7 3,6 3,1 100,0 115 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 1 19 5 25 úplná % 4,0 76,0 20,0 100,0 počet 13 34 47 neúplná % 27,7 72,3 100,0 počet 121 3 124 bezdětná % 97,6 2,4 100,0 počet 14 174 8 196 celkem % 7,1 88,8 4,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 5 11 5 3 25 úplná % 4,0 20,0 44,0 20,0 12,0 100,0 počet 32 9 3 3 47 neúplná % 68,1 19,1 6,4 6,4 100,0 počet 115 9 124 bezdětná % 92,7 7,3 100,0 počet 116 41 14 14 5 6 196 celkem % 59,2 20,9 7,1 7,1 2,6 3,1 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36 + měs. celkem počet 10 4 8 1 2 25 úplná % 40,0 16,0 32,0 4,0 8,0 100,0 počet 16 11 5 8 7 47 neúplná % 34,0 23,4 10,6 17,0 14,9 100,0 počet 48 34 22 10 10 124 bezdětná % 38,7 27,4 17,7 8,1 8,1 100,0 počet 74 49 35 19 19 196 celkem % 37,8 25,0 17,9 9,7 9,7 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 3 28 12 18 9 4 74 do 6 měs. % 4 38 16 24 12 5 100 počet 20,0 8,0 10,0 8,0 3,0 49,0 7-12 měs. % 41 16 20 16 6 100 počet 7,0 7,0 7,0 11,0 3,0 35,0 13-24 měs. % 20 20 20 31 9 100 počet 4,0 5,0 5,0 5,0 19,0 25-36 měs. % 21 26 26 26 100 počet 1,0 6,0 2,0 10,0 19,0 36 + měs. % 5 32 11 53 100 počet 3,0 60,0 38,0 42,0 43,0 10,0 196,0 celkem % 2 31 19 21 22 5 100 116 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 0,0 0,0 3 712,0 0,0 0,0 0,0 0,0 708,0 4 700,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Mean 2 142,1 4 844,9 221,7 0,0 584,2 816,6 184,2 3 700,1 11 818,4 N 19 19 19 19 19 19 19 19 19 2 a více Mean 0,0 6 717,4 1 276,0 0,0 1 043,0 910,4 0,0 5 495,4 14 908,2 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 1 628,0 5 025,6 572,2 0,0 652,6 802,7 140,0 3 939,4 12 151,6 úplná N 25 25 25 25 25 25 25 25 25 0 Mean 315,4 5 074,2 0,0 0,0 0,0 0,0 809,4 1 754,9 8 453,1 N 13 13 13 13 13 13 13 13 13 1 Mean 88,9 3 127,3 66,5 0,0 393,7 113,6 897,1 3 310,6 7 705,1 N 34 34 34 34 34 34 34 34 34 celkem Mean 151,5 3 665,8 48,1 0,0 284,8 82,2 872,8 2 880,3 7 912,0 neúplná N 47 47 47 47 47 47 47 47 47 1 Mean 93,7 128,4 4,1 0,0 304,6 289,1 0,0 2 901,2 4 281,5 N 121 121 121 121 121 121 121 121 121 2 a více Mean 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4 313,3 6 960,0 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 celkem Mean 91,4 125,3 4,0 0,0 297,2 282,1 0,0 2 935,4 4 346,3 bezdětná N 124 124 124 124 124 124 124 124 124 0 Mean 292,9 4 711,7 265,1 0,0 0,0 0,0 751,6 1 680,1 8 185,0 N 14 14 14 14 14 14 14 14 14 1 Mean 316,4 1 229,4 40,1 0,0 352,6 312,4 195,4 3 068,4 5 773,5 N 174 174 174 174 174 174 174 174 174 2 a více Mean 0,0 4 198,4 797,5 0,0 651,9 569,0 0,0 5 052,1 11 927,6 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 celkem Mean 301,8 1 599,3 87,1 0,0 339,6 300,5 227,2 3 050,2 6 196,9 celkem N 196 196 196 196 196 196 196 196 196 117 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 2,0 2 1 1 13,7 12 19 2 a více 18,0 9 5 úplná celkem 14,1 10 25 0 10,8 8 13 1 25,1 12 34neúplná celkem 21,2 11 47 1 13,8 9 121 2 a více 16,7 16 3bezdětná celkem 13,8 9 124 0 10,2 6 14 1 16,0 9 174 2 a více 17,5 13 8 celkem celkem 15,6 9 196 118 Opava poživatelé sociálních dávek celkem 2 321 počet domácností celkem 40 207 úplné 24 182 neúplné 4 794 bezdětné 11 231 počet obyvatel celkem 102 221 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 17 370 15 - 59 let 66 809 60+ 18 042 počet jednotlivců se základním vzděláním 20 351 ekonomicky aktivní celkem 51 752 zaměstnaní 46 557 nezaměstnaní 5 195 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,77 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,94 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 10,30 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 14,24 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 10,04 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 30,46 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,36 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15-18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 37 90 66 34 1 228 úplná % 16,2 39,5 28,9 14,9 0,4 100,0 počet 114 229 109 40 2 494 neúplná % 23,1 46,4 22,1 8,1 0,4 100,0 počet 1 752 274 172 326 68 6 1 599 bezdětná % 0,1 47,0 17,1 10,8 20,4 4,3 0,4 100,0 počet 1 903 593 347 400 71 6 2 321 celkem % 0,0 38,9 25,5 15,0 17,2 3,1 0,3 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 2 87 80 26 33 228 úplná % 0,9 38,2 35,1 11,4 14,5 100,0 počet 16 303 119 40 16 494 neúplná % 3,2 61,3 24,1 8,1 3,2 100,0 počet 1 599 1 599 bezdětná % 100,0 100,0 počet 1 617 390 199 66 49 2 321 celkem % 69,7 16,8 8,6 2,8 2,1 100,0 119 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 202 17 9 228 úplná % 88,6 7,5 3,9 100,0 počet 455 39 494 neúplná % 92,1 7,9 100,0 počet 16 1 128 455 1 599 bezdětná % 1,0 70,5 28,5 100,0 počet 673 1 184 464 2 321 celkem % 29,0 51,0 20,0 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 2 87 80 26 33 228 úplná % 0,9 38,2 35,1 11,4 14,5 100,0 počet 16 303 119 40 14 2 494 neúplná % 3,2 61,3 24,1 8,1 2,8 0,4 100,0 počet 1 537 62 1 599 bezdětná % 96,1 3,9 100,0 počet 1 553 367 206 120 40 35 2 321 celkem % 66,9 15,8 8,9 5,2 1,7 1,5 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 49 42 39 35 63 228 úplná % 21,5 18,4 17,1 15,4 27,6 100,0 počet 134 97 118 70 75 494 neúplná % 27,1 19,6 23,9 14,2 15,2 100,0 počet 562 432 294 102 209 1 599 bezdětná % 35,1 27,0 18,4 6,4 13,1 100,0 počet 745 571 451 207 347 2 321 celkem % 32,1 24,6 19,4 8,9 15,0 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategoriedoba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 1 387 185 78 76 17 1 745 do 6 měs. % 0,1 51,9 24,8 10,5 10,2 2,3 0,1 100,0 počet 306 127 60 67 11 571 7-12 měs. % 53,6 22,2 10,5 11,7 1,9 100,0 počet 146 137 78 76 12 2 451 13-24 měs. % 32,4 30,4 17,3 16,9 2,7 0,4 100,0 počet 41 60 52 44 10 207 25-36 měs. % 19,8 29,0 25,1 21,3 4,8 100,0 počet 23 84 79 137 21 3 347 36 + měs. % 6,6 24,2 22,8 39,5 6,1 0,9 100,0 počet 1 903 593 347 400 71 6 2 321 celkem % 0,0 38,9 25,5 15,0 17,2 3,1 0,3 100,0 120 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 604,2 11 514,3 N 202 202 202 202 202 202 202 202 202 1 Mean 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4 098,5 10 287,3 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 2 a více Mean 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6 159,0 11 479,6 N 9 9 9 9 9 9 9 9 9 celkem Mean 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 513,8 11 421,4 úplná N 228 228 228 228 228 228 228 228 228 0 Mean 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 733,3 7 441,9 N 455 455 455 455 455 455 455 455 455 1 Mean 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3 089,2 7 319,6 N 39 39 39 39 39 39 39 39 39 celkem Mean 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 761,4 7 432,2 neúplná N 494 494 494 494 494 494 494 494 494 0 Mean 442,6 71,3 0,0 0,0 0,0 487,7 0,0 2 157,3 3 917,8 N 16 16 16 16 16 16 16 16 16 1 Mean 114,1 121,7 0,0 0,0 397,1 0,0 0,0 3 003,0 3 613,2 N 1 128 1 128 1 128 1 128 1 128 1 128 1 128 1 128 1 128 2 a více Mean 206,2 175,2 0,0 0,0 357,7 0,0 0,0 3 066,3 3 781,5 N 455 455 455 455 455 455 455 455 455 celkem Mean 143,6 136,4 0,0 0,0 381,9 4,9 0,0 3 012,5 3 664,1 bezdětná N 1 599 1 599 1 599 1 599 1 599 1 599 1 599 1 599 1 599 0 Mean 10,5 2,0 0,0 0,0 0,0 11,6 0,0 3 581,3 8 580,4 N 673 673 673 673 673 673 673 673 673 1 Mean 108,7 115,9 0,0 0,0 378,3 0,0 0,0 3 021,5 3 831,1 N 1 184 1 184 1 184 1 184 1 184 1 184 1 184 1 184 1 184 2 a více Mean 202,2 171,8 0,0 0,0 350,7 0,0 0,0 3 126,3 3 930,9 N 464 464 464 464 464 464 464 464 464 celkem Mean 98,9 94,1 0,0 0,0 263,1 3,4 0,0 3 204,8 5 228,2 celkem N 2 321 2 321 2 321 2 321 2 321 2 321 2 321 2 321 2 321 121 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 27,1 20 202 1 20,2 12 17 2 a více 26,1 17 9 úplná celkem 26,5 19 228 0 19,8 14 455 1 19,6 13 39neúplná celkem 19,8 14 494 0 15,9 16 16 1 15,6 10 1 128 2 a více 16,5 9 455 bezdětná celkem 15,9 10 1 599 0 21,9 15 673 1 15,8 10 1 184 2 a více 16,6 9 464 celkem celkem 17,7 11 2 321 122 Praha 11 poživatelé sociálních dávek celkem 670 počet domácností celkem 36 620 úplné 17 903 neúplné 6 799 bezdětné 11 918 počet obyvatel celkem 85 020 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 10 683 15 - 59 let 62 722 60+ 11 615 počet jednotlivců se základním vzděláním 10 930 ekonomicky aktivní celkem 51 105 zaměstnaní 48 509 nezaměstnaní 2 596 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 1,83 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,26 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 4,21 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 2,83 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,08 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 17,43 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 73,77 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 6 32 7 2 47 úplná % 12,8 68,1 14,9 4,3 100,0 počet 62 157 48 19 286 neúplná % 21,7 54,9 16,8 6,6 100,0 počet 117 57 36 90 30 7 337 bezdětná % 34,7 16,9 10,7 26,7 8,9 2,1 100,0 počet 185 246 91 111 30 7 670 celkem % 27,6 36,7 13,6 16,6 4,5 1,0 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 20 17 8 2 47 úplná % 42,6 36,2 17,0 4,3 100,0 počet 5 173 90 13 5 286 neúplná % 1,7 60,5 31,5 4,5 1,7 100,0 počet 336 1 337 bezdětná % 99,7 0,3 100,0 počet 341 194 107 21 7 670 celkem % 50,9 29,0 16,0 3,1 1,0 100,0 123 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 12 28 7 47 úplná % 25,5 59,6 14,9 100,0 počet 163 122 1 286 neúplná % 57,0 42,7 0,3 100,0 počet 17 314 6 337 bezdětná % 5,0 93,2 1,8 100,0 počet 192 464 14 670 celkem % 28,7 69,3 2,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 20 17 8 2 47 úplná % 42,6 36,2 17,0 4,3 100,0 počet 8 170 90 13 1 4 286 neúplná % 2,8 59,4 31,5 4,5 0,3 1,4 100,0 počet 308 14 10 5 337 bezdětná % 91,4 4,2 3,0 1,5 100,0 počet 316 184 120 35 9 6 670 celkem % 47,2 27,5 17,9 5,2 1,3 0,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 15 11 11 3 7 47 úplná % 31,9 23,4 23,4 6,4 14,9 100,0 počet 66 60 51 30 79 286 neúplná % 23,1 21,0 17,8 10,5 27,6 100,0 počet 148 84 56 21 28 337 bezdětná % 43,9 24,9 16,6 6,2 8,3 100,0 počet 229 155 118 54 114 670 celkem % 34,2 23,1 17,6 8,1 17,0 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 93 74 22 29 9 2 229 do 6 měs. % 40,6 32,3 9,6 12,7 3,9 0,9 100,0 počet 49 47 23 34 1 1 155 7-12 měs. % 31,6 30,3 14,8 21,9 0,6 0,6 100,0 počet 18 45 21 24 9 1 118 13-24 měs. % 15,3 38,1 17,8 20,3 7,6 0,8 100,0 počet 12 20 8 10 3 1 54 25-36 měs. % 22,2 37,0 14,8 18,5 5,6 1,9 100,0 počet 13 60 17 14 8 2 114 36 + měs. % 11,4 52,6 14,9 12,3 7,0 1,8 100,0 počet 185 246 91 111 30 7 670 celkem % 27,6 36,7 13,6 16,6 4,5 1,0 100,0 124 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 4 593,5 4 151,6 0,0 0,0 0,0 0,0 300,0 2 454,3 11 714,4 N 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 Mean 2 152,6 4 362,8 0,0 193,9 666,8 351,3 189,3 4 681,5 12 711,0 N 28 28 28 28 28 28 28 28 28 2 a více Mean 0,0 2 635,0 0,0 0,0 389,4 368,9 171,4 7 261,6 10 897,7 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 celkem Mean 2 455,2 4 051,5 0,0 115,5 455,2 264,2 214,9 4 497,1 12 186,5 úplná N 47 47 47 47 47 47 47 47 47 0 Mean 540,2 3 919,4 0,0 15,8 18,2 131,3 1 093,2 2 212,0 8 159,2 N 163 163 163 163 163 163 163 163 163 1 Mean 90,5 2 568,6 0,0 0,0 423,6 337,4 1 108,1 3 642,5 8 609,6 N 122 122 122 122 122 122 122 122 122 2 a více Mean 0,0 2 573,0 0,0 0,0 0,0 0,0 500,0 4 017,0 7 090,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 346,5 3 338,5 0,0 9,0 191,1 218,8 1 097,5 2 828,5 8 347,6 neúplná N 286 286 286 286 286 286 286 286 286 0 Mean 218,4 212,6 0,0 0,0 0,0 3 242,6 0,0 1 209,5 4 930,2 N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 1 Mean 0,0 114,3 0,0 0,0 402,4 199,9 4,9 3 173,4 3 887,2 N 314 314 314 314 314 314 314 314 314 2 a více Mean 0,0 145,0 0,0 0,0 268,0 0,0 0,0 3 923,8 4 336,8 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 celkem Mean 11,0 119,8 0,0 0,0 379,7 349,8 4,6 3 087,7 3 947,9 bezdětná N 337 337 337 337 337 337 337 337 337 0 Mean 765,0 3 605,7 0,0 13,4 15,5 398,6 946,8 2 138,3 8 095,5 N 192 192 192 192 192 192 192 192 192 1 Mean 153,7 1 016,0 0,0 11,7 423,9 245,2 306,1 3 387,8 5 661,4 N 464 464 464 464 464 464 464 464 464 2 a více Mean 0,0 1 563,4 0,0 0,0 309,6 184,4 121,4 5 599,4 7 813,9 N 14 14 14 14 14 14 14 14 14 celkem Mean 325,7 1 769,6 0,0 12,0 304,5 287,9 485,8 3 075,9 6 403,9 celkem N 670 670 670 670 670 670 670 670 670 125 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 16,4 12 12 1 16,9 7 28 2 a více 23,0 18 7 úplná celkem 17,7 10 47 0 23,4 16 163 1 25,8 17 122 2 a více 10,0 10 1 neúplná celkem 24,3 16 286 0 28,7 21 17 1 11,7 7 314 2 a více 12,5 12 6 bezdětná celkem 12,5 8 337 0 23,4 16 192 1 15,7 8 464 2 a více 17,6 13 14 celkem celkem 17,9 10 670 126 Praha 13 poživatelé sociálních dávek celkem 240 počet domácností celkem 33 246 úplné 16 593 neúplné 5 994 bezdětné 10 659 počet obyvatel celkem 81 050 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 15 977 15 - 59 let 57 629 60+ 7 444 počet jednotlivců se základním vzděláním 10 716 ekonomicky aktivní celkem 45 563 zaměstnaní 43 234 nezaměstnaní 2 329 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 0,72 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,03 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 0,43 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 1,96 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,11 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 18,59 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 71,10 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 3 1 1 5 úplná % 60,0 20,0 20,0 100,0 počet 18 5 2 1 26 neúplná % 69,2 19,2 7,7 3,8 100,0 počet 209 209 bezdětná % 100,0 100,0 počet 209 18 8 3 2 240 celkem % 87,1 7,5 3,3 1,3 0,8 100,0 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 3 2 5 úplná % 60,0 40,0 100,0 počet 20 6 26 neúplná % 76,9 23,1 100,0 počet 19 187 3 209 bezdětná % 9,1 89,5 1,4 100,0 počet 39 196 5 240 celkem % 16,3 81,7 2,1 100,0 127 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 3 1 1 5 úplná % 60,0 20,0 20,0 100,0 počet 18 5 2 1 26 neúplná % 69,2 19,2 7,7 3,8 100,0 počet 202 7 209 bezdětná % 96,7 3,3 100,0 počet 202 25 5 5 2 1 240 celkem % 84,2 10,4 2,1 2,1 0,8 0,4 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 1 1 1 1 1 5 úplná % 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 100,0 počet 9 9 3 2 3 26 neúplná % 34,6 34,6 11,5 7,7 11,5 100,0 počet 129 42 14 9 15 209 bezdětná % 61,7 20,1 6,7 4,3 7,2 100,0 počet 139 52 18 12 19 240 celkem % 57,9 21,7 7,5 5,0 7,9 100,0 128 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 1 Mean 0,0 7 528,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 883,0 13 786,7 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 a více Mean 0,0 3 522,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7 440,0 10 962,5 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 0,0 5 925,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6 505,8 12 657,0 úplná N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 0 Mean 371,2 3 769,5 0,0 0,0 232,4 0,0 757,5 1 574,6 7 366,5 N 20 20 20 20 20 20 20 20 20 1 Mean 0,0 2 094,3 0,0 0,0 588,8 0,0 433,3 3 312,8 6 951,7 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 celkem Mean 285,5 3 382,9 0,0 0,0 314,6 0,0 682,7 1 975,7 7 270,8 neúplná N 26 26 26 26 26 26 26 26 26 0 Mean 195,4 0,0 0,0 60,0 0,0 2 965,2 0,0 1 964,5 5 367,0 N 19 19 19 19 19 19 19 19 19 1 Mean 210,1 51,0 0,0 0,0 275,4 0,0 0,0 3 219,9 3 784,0 N 187 187 187 187 187 187 187 187 187 2 a více Mean 1 225,3 184,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4 211,3 5 620,7 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 celkem Mean 223,3 48,3 0,0 5,5 246,4 269,6 0,0 3 120,0 3 954,3 bezdětná N 209 209 209 209 209 209 209 209 209 0 Mean 285,5 1 933,1 0,0 29,2 119,2 1 444,6 388,5 1 764,5 6 392,4 N 39 39 39 39 39 39 39 39 39 1 Mean 200,4 228,0 0,0 0,0 280,8 0,0 13,3 3 263,5 4 034,1 N 196 196 196 196 196 196 196 196 196 2 a více Mean 735,2 1 519,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 502,8 7 757,4 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 225,4 532,0 0,0 4,8 248,7 234,7 74,0 3 066,6 4 494,9 celkem N 240 240 240 240 240 240 240 240 240 129 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 1 23,3 24 3 2 a více 20,5 21 2úplná celkem 22,2 24 5 0 13,3 9 20 1 24,2 10 6neúplná celkem 15,8 9 26 0 27,7 31 19 1 7,9 4 187 2 a více 5,0 5 3 bezdětná celkem 9,7 5 209 0 20,3 12 39 1 8,6 4 196 2 a více 11,2 7 5 celkem celkem 10,6 5 240 130 Praha 14 poživatelé sociálních dávek celkem 684 počet domácností celkem 26 378 úplné 13 829 neúplné 4 410 bezdětné 8 139 počet obyvatel celkem 63 629 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 11 601 15 - 59 let 42 892 60+ 9 136 počet jednotlivců se základním vzděláním 8 776 ekonomicky aktivní celkem 34 809 zaměstnaní 32 842 nezaměstnaní 1 967 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 2,59 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,12 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 3,22 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 6,45 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,65 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 20,46 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 67,41 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 2 9 4 2 17 úplná % 11,8 52,9 23,5 11,8 100,0 počet 24 73 36 9 142 neúplná % 16,9 51,4 25,4 6,3 100,0 počet 4 163 134 72 119 30 3 525 bezdětná % 0,8 31,0 25,5 13,7 22,7 5,7 0,6 100,0 počet 4 189 216 112 130 30 3 684 celkem % 0,6 27,6 31,6 16,4 19,0 4,4 0,4 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 3 6 4 4 17 úplná % 17,6 35,3 23,5 23,5 100,0 počet 2 70 50 15 5 142 neúplná % 1,4 49,3 35,2 10,6 3,5 100,0 počet 524 1 525 bezdětná % 99,8 0,2 100,0 počet 526 73 56 20 9 684 celkem % 76,9 10,7 8,2 2,9 1,3 100,0 131 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 1 10 6 17 úplná % 5,9 58,8 35,3 100,0 počet 61 78 3 142 neúplná % 43,0 54,9 2,1 100,0 počet 4 511 10 525 bezdětná % 0,8 97,3 1,9 100,0 počet 66 599 19 684 celkem % 9,6 87,6 2,8 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 1 4 5 4 2 17 úplná % 5,9 5,9 23,5 29,4 23,5 11,8 100,0 počet 1 67 52 14 6 2 142 neúplná % 0,7 47,2 36,6 9,9 4,2 1,4 100,0 počet 453 33 10 14 10 5 525 bezdětná % 86,3 6,3 1,9 2,7 1,9 1,0 100,0 počet 455 101 66 33 20 9 684 celkem % 66,5 14,8 9,6 4,8 2,9 1,3 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 2 7 5 3 17 úplná % 11,8 41,2 29,4 17,6 100,0 počet 23 26 37 28 28 142 neúplná % 16,2 18,3 26,1 19,7 19,7 100,0 počet 262 123 94 25 21 525 bezdětná % 49,9 23,4 17,9 4,8 4,0 100,0 počet 285 151 138 58 52 684 celkem % 41,7 22,1 20,2 8,5 7,6 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 4 97 83 29 59 13 285 do 6 měs. % 1,4 34,0 29,1 10,2 20,7 4,6 100,0 počet 47 45 34 21 4 151 7-12 měs. % 31,1 29,8 22,5 13,9 2,6 100,0 počet 32 46 25 23 12 138 13-24 měs. % 23,2 33,3 18,1 16,7 8,7 100,0 počet 5 24 13 13 1 2 58 25-36 měs. % 8,6 41,4 22,4 22,4 1,7 3,4 100,0 počet 8 18 11 14 1 52 36 + měs. % 15,4 34,6 21,2 26,9 1,9 100,0 počet 4 189 216 112 130 30 3 684 celkem % 0,6 27,6 31,6 16,4 19,0 4,4 0,4 100,0 132 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 0,0 4 902,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 798,0 7 700,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Mean 742,4 6 816,2 0,0 0,0 90,3 0,0 0,0 4 139,7 13 973,0 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 2 a více Mean 0,0 3 895,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 735,3 10 934,2 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 celkem Mean 436,7 5 672,8 0,0 0,0 53,1 0,0 0,0 4 623,9 12 531,5 úplná N 17 17 17 17 17 17 17 17 17 0 Mean 506,8 4 601,0 0,0 0,0 55,3 151,4 0,0 1 752,9 8 149,1 N 61 61 61 61 61 61 61 61 61 1 Mean 144,4 3 003,3 0,0 25,2 132,5 0,0 0,0 3 243,3 8 332,3 N 78 78 78 78 78 78 78 78 78 2 a více Mean 0,0 2 165,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6 297,7 8 896,7 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 celkem Mean 297,0 3 671,9 0,0 13,9 96,5 65,0 0,0 2 667,6 8 265,5 neúplná N 142 142 142 142 142 142 142 142 142 0 Mean 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3 634,0 3 634,0 N 4 4 4 4 4 4 4 4 4 1 Mean 153,9 116,2 0,0 0,0 338,1 14,7 0,0 3 235,3 3 773,9 N 511 511 511 511 511 511 511 511 511 2 a více Mean 764,6 41,4 0,0 0,0 222,8 0,0 0,0 4 578,1 5 342,7 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 celkem Mean 164,3 113,9 0,0 0,0 333,3 14,3 0,0 3 263,9 3 802,7 bezdětná N 525 525 525 525 525 525 525 525 525 0 Mean 468,4 4 326,7 0,0 0,0 51,1 139,9 0,0 1 882,7 7 868,7 N 66 66 66 66 66 66 66 66 66 1 Mean 162,5 604,0 0,0 3,3 307,2 12,6 0,0 3 251,5 4 537,7 N 599 599 599 599 599 599 599 599 599 2 a více Mean 402,4 1 593,9 0,0 0,0 117,3 0,0 0,0 5 215,1 7 669,6 N 19 19 19 19 19 19 19 19 19 celkem Mean 198,7 990,7 0,0 2,9 277,2 24,5 0,0 3 173,9 4 946,1 celkem N 684 684 684 684 684 684 684 684 684 133 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 22,0 22 1 1 27,7 29 10 2 a více 28,7 30 6 úplná celkem 27,7 24 17 0 25,7 24 61 1 27,0 24 78 2 a více 20,7 8 3 neúplná celkem 26,3 24 142 0 19,0 19 4 1 10,1 6 511 2 a více 7,6 9 10 bezdětná celkem 10,1 7 525 0 25,3 23 66 1 12,6 8 599 2 a více 16,3 10 19 celkem celkem 13,9 8 684 134 Rokycany poživatelé sociálních dávek celkem 367 počet domácností celkem 14 147 úplné 8 293 neúplné 1 541 bezdětné 4 313 počet obyvatel celkem 34 529 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 5 514 15 - 59 let 22 148 60+ 6 867 počet jednotlivců se základním vzděláním 6 329 ekonomicky aktivní celkem 17 775 zaměstnaní 16 538 nezaměstnaní 1 237 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 2,59 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,68 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 5,13 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 5,38 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 6,96 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 28,58 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,14 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 10 20 19 7 56 úplná % 17,9 35,7 33,9 12,5 100,0 počet 15 44 11 9 79 neúplná % 19,0 55,7 13,9 11,4 100,0 počet 1 110 38 34 42 7 232 bezdětná % 0,4 47,4 16,4 14,7 18,1 3,0 100,0 počet 1 135 102 64 58 7 367 celkem % 0,3 36,8 27,8 17,4 15,8 1,9 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 3 16 16 10 11 56 úplná % 5,4 28,6 28,6 17,9 19,6 100,0 počet 1 39 26 9 4 79 neúplná % 1,3 49,4 32,9 11,4 5,1 100,0 počet 232 232 bezdětná % 100,0 100,0 počet 236 55 42 19 15 367 celkem % 64,3 15,0 11,4 5,2 4,1 100,0 135 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 6 7 43 56 úplná % 10,7 12,5 76,8 100,0 počet 25 52 2 79 neúplná % 31,6 65,8 2,5 100,0 počet 115 109 8 232 bezdětná % 49,6 47,0 3,4 100,0 počet 146 168 53 367 celkem % 39,8 45,8 14,4 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 7 14 13 11 10 56 úplná % 1,8 12,5 25,0 23,2 19,6 17,9 100,0 počet 16 30 20 9 4 79 neúplná % 20,3 38,0 25,3 11,4 5,1 100,0 počet 226 6 232 bezdětná % 97,4 2,6 100,0 počet 243 43 34 22 15 10 367 celkem % 66,2 11,7 9,3 6,0 4,1 2,7 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 14 8 3 3 28 56 úplná % 25,0 14,3 5,4 5,4 50,0 100,0 počet 20 12 17 8 22 79 neúplná % 25,3 15,2 21,5 10,1 27,8 100,0 počet 92 33 32 23 52 232 bezdětná % 39,7 14,2 13,8 9,9 22,4 100,0 počet 126 53 52 34 102 367 celkem % 34,3 14,4 14,2 9,3 27,8 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 1 68 35 13 9 126 do 6 měs. % 0,8 54,0 27,8 10,3 7,1 100,0 počet 20 14 9 10 53 7-12 měs. % 37,7 26,4 17,0 18,9 100,0 počet 21 15 9 6 1 52 13-24 měs. % 40,4 28,8 17,3 11,5 1,9 100,0 počet 14 11 3 6 34 25-36 měs. % 41,2 32,4 8,8 17,6 100,0 počet 12 27 30 27 6 102 36 + měs. % 11,8 26,5 29,4 26,5 5,9 100,0 počet 1 135 102 64 58 7 367 celkem % 0,3 36,8 27,8 17,4 15,8 1,9 100,0 136 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 490,5 2 422,3 0,0 0,0 0,0 1 323,0 0,0 4 006,5 7 430,0 N 6 6 6 6 6 6 6 6 6 1 Mean 829,6 3 038,0 0,0 685,7 234,3 404,9 0,0 4 141,3 9 710,4 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 2 a více Mean 16,7 5 372,9 345,3 0,0 118,0 172,6 65,1 7 186,6 12 711,8 N 43 43 43 43 43 43 43 43 43 celkem Mean 276,3 4 764,9 265,1 85,7 119,9 324,9 50,0 6 465,2 11 770,7 úplná N 56 56 56 56 56 56 56 56 56 0 Mean 0,0 3 335,2 180,6 0,0 160,2 144,0 1 060,0 2 119,7 7 279,9 N 25 25 25 25 25 25 25 25 25 1 Mean 57,5 3 840,9 12,2 0,0 39,4 0,0 771,5 4 731,5 1 225 684,4 N 52 52 52 52 52 52 52 52 52 2 a více Mean 0,0 2 451,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8 102,0 8 104,5 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 37,8 3 645,7 65,2 0,0 76,6 45,6 843,3 3 990,3 809 288,6 neúplná N 79 79 79 79 79 79 79 79 79 0 Mean 0,0 103,0 7,5 0,0 343,2 0,0 0,0 2 646,9 3 108,6 N 115 115 115 115 115 115 115 115 115 1 Mean 20,0 81,9 13,8 0,0 201,2 36,7 0,0 2 671,9 2 161,1 N 109 109 109 109 109 109 109 109 109 2 a více Mean 0,0 786,8 928,0 0,0 0,0 418,3 0,0 4 193,4 6 960,0 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 celkem Mean 9,4 116,6 42,2 0,0 264,6 31,7 0,0 2 712,0 2 796,2 bezdětná N 232 232 232 232 232 232 232 232 232 0 Mean 61,3 751,8 36,8 0,0 297,8 79,0 181,5 2 612,5 4 000,4 N 146 146 146 146 146 146 146 146 146 1 Mean 65,3 1 368,5 12,7 28,6 152,5 40,7 238,8 3 370,7 381 185,3 N 168 168 168 168 168 168 168 168 168 2 a více Mean 13,6 4 570,4 420,2 0,0 95,8 203,2 52,8 6 769,3 11 669,8 N 53 53 53 53 53 53 53 53 53 celkem Mean 56,2 1 585,6 81,1 13,1 202,1 79,4 189,2 3 559,9 177 770,3 celkem N 367 367 367 367 367 367 367 367 367 137 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 32,8 16 6 1 31,0 10 7 2 a více 55,3 45 43 úplná celkem 49,8 35 56 0 18,1 7 25 1 37,2 15 52 2 a více 19,0 19 2 neúplná celkem 30,7 14 79 0 19,0 7 115 1 23,4 13 109 2 a více 43,8 50 8 bezdětná celkem 21,9 10 232 0 19,4 8 146 1 28,0 14 168 2 a více 52,2 45 53 celkem celkem 28,1 13 367 138 Rýmařov poživatelé sociálních dávek celkem 1 074 počet domácností celkem 7 269 úplné 4 189 neúplné 991 bezdětné 2 089 počet obyvatel celkem 17 984 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 3 194 15 - 59 let 12 059 60+ 2 731 počet jednotlivců se základním vzděláním 4 380 ekonomicky aktivní celkem 9 108 zaměstnaní 7 767 nezaměstnaní 1 341 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 14,78 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 3,06 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 24,42 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 33,70 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 14,72 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 36,32 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 67,05 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 9 48 51 19 127 úplná % 7,1 37,8 40,2 15,0 100,0 počet 49 102 67 24 242 neúplná % 20,2 42,1 27,7 9,9 100,0 počet 5 301 132 109 128 26 701 bezdětná % 0,7 42,9 18,8 15,5 18,3 3,7 100,0 počet 5 359 282 227 171 26 1 070 celkem % 0,5 33,6 26,4 21,2 16,0 2,4 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 36 60 24 8 128 úplná % 28,1 46,9 18,8 6,3 100,0 počet 133 77 25 7 242 neúplná % 55,0 31,8 10,3 2,9 100,0 počet 703 1 704 bezdětná % 99,9 0,1 100,0 počet 703 170 137 49 15 1 074 celkem % 65,5 15,8 12,8 4,6 1,4 100,0 139 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 7 68 53 128 úplná % 5,5 53,1 41,4 100,0 počet 102 138 2 242 neúplná % 42,1 57,0 0,8 100,0 počet 16 667 21 704 bezdětná % 2,3 94,7 3,0 100,0 počet 125 873 76 1 074 celkem % 11,6 81,3 7,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 37 59 24 8 128 úplná % 28,9 46,1 18,8 6,3 100,0 počet 133 76 26 5 2 242 neúplná % 55,0 31,4 10,7 2,1 0,8 100,0 počet 673 30 703 bezdětná % 95,7 4,3 100,0 počet 673 163 113 85 29 10 1 073 celkem % 62,7 15,2 10,5 7,9 2,7 0,9 100,0 140 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 2 349,7 5 754,3 0,0 1 243,1 0,0 1 082,1 228,6 1 920,7 12 578,6 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 1 Mean 2 097,0 4 968,1 178,1 665,9 481,3 303,6 192,6 3 826,6 12 756,3 N 68 68 68 68 68 68 68 68 68 2 a více Mean 168,2 4 010,9 111,5 0,0 824,5 534,6 79,2 6 236,0 11 972,7 N 53 53 53 53 53 53 53 53 53 celkem Mean 1 312,2 4 614,7 140,8 421,8 597,1 441,8 147,7 4 720,0 12 422,1 úplná N 128 128 128 128 128 128 128 128 128 0 Mean 346,7 3 983,3 211,6 546,5 0,0 66,3 885,6 2 064,0 8 164,1 N 102 102 102 102 101 102 101 102 102 1 Mean 0,0 3 017,6 63,7 13,6 477,1 117,6 940,9 3 754,1 8 479,3 N 138 138 138 138 138 138 137 138 138 2 a více Mean 0,0 6 793,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 800,0 5 738,5 14 803,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 146,1 3 455,8 125,5 238,1 273,2 95,0 924,8 3 058,1 8 398,7 neúplná N 242 242 242 242 241 242 240 242 242 0 Mean 0,0 843,7 0,0 0,0 0,0 1 123,4 406,3 2 703,5 5 076,9 N 16 16 16 16 16 16 16 16 16 1 Mean 91,1 166,9 17,9 35,9 497,4 96,8 0,0 2 657,8 3 655,7 N 667 667 667 667 665 667 667 667 667 2 a více Mean 88,2 578,2 0,0 369,3 448,2 534,1 0,0 4 507,3 6 711,2 N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 celkem Mean 88,9 194,6 16,9 45,1 484,6 133,2 9,2 2 714,1 3 779,2 bezdětná N 704 704 704 704 702 704 704 704 704 0 Mean 414,5 3 680,6 172,7 515,6 0,0 258,5 786,7 2 137,8 8 016,1 N 125 125 125 125 124 125 124 125 125 1 Mean 232,9 991,5 37,6 81,5 492,9 116,2 162,9 2 922,2 5 127,1 N 873 873 873 873 871 873 872 873 873 2 a více Mean 141,7 3 135,6 77,7 102,1 698,9 520,4 102,6 5 745,3 10 593,3 N 76 76 76 76 76 76 76 76 76 celkem Mean 247,6 1 456,2 56,1 133,5 450,4 161,4 230,7 3 030,7 5 850,1 celkem N 1 074 1 074 1 074 1 074 1 071 1 074 1 072 1 074 1 074 141 Sokolov poživatelé sociálních dávek celkem 1 232 počet domácností celkem 18 892 úplné 9 596 neúplné 2 911 bezdětné 6 385 počet obyvatel celkem 43 364 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 7 846 15 - 59 let 28 717 60+ 6 801 počet jednotlivců se základním vzděláním 11 213 ekonomicky aktivní celkem 22 657 zaměstnaní 19 994 nezaměstnaní 2 663 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 6,52 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 2,33 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 10,48 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 11,01 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 11,75 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 39,05 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,22 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 45 94 55 30 224 úplná % 20,1 42,0 24,6 13,4 100,0 počet 70 153 60 21 1 305 neúplná % 23,0 50,2 19,7 6,9 0,3 100,0 počet 2 314 131 91 138 24 3 703 bezdětná % 0,3 44,7 18,6 12,9 19,6 3,4 0,4 100,0 počet 2 429 378 206 189 25 3 1 232 celkem % 0,2 34,8 30,7 16,7 15,3 2,0 0,2 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 81 50 48 45 224 úplná % 36,2 22,3 21,4 20,1 100,0 počet 172 90 32 11 305 neúplná % 56,4 29,5 10,5 3,6 100,0 počet 703 703 bezdětná % 100,0 100,0 počet 703 253 140 80 56 1 232 celkem % 57,1 20,5 11,4 6,5 4,5 100,0 142 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 20 116 88 224 úplná % 8,9 51,8 39,3 100,0 počet 123 172 10 305 neúplná % 40,3 56,4 3,3 100,0 počet 83 586 34 703 bezdětná % 11,8 83,4 4,8 100,0 počet 226 874 132 1 232 celkem % 18,3 70,9 10,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 81 50 48 45 224 úplná % 36,2 22,3 21,4 20,1 100,0 počet 172 90 32 8 3 305 neúplná % 56,4 29,5 10,5 2,6 1,0 100,0 počet 650 53 703 bezdětná % 92,5 7,5 100,0 počet 650 225 171 82 56 48 1 232 celkem % 52,8 18,3 13,9 6,7 4,5 3,9 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 72 29 49 22 52 224 úplná % 32,1 12,9 21,9 9,8 23,2 100,0 počet 88 62 71 43 41 305 neúplná % 28,9 20,3 23,3 14,1 13,4 100,0 počet 296 159 153 55 40 703 bezdětná % 42,1 22,6 21,8 7,8 5,7 100,0 počet 456 250 273 120 133 1 232 celkem % 37,0 20,3 22,2 9,7 10,8 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 2 202 128 59 52 11 2 456 do 6 měs. % 0,4 44,3 28,1 12,9 11,4 2,4 0,4 100,0 počet 94 66 38 48 4 250 7-12 měs. % 37,6 26,4 15,2 19,2 1,6 100,0 počet 96 79 53 42 3 273 13-24 měs. % 35,2 28,9 19,4 15,4 1,1 100,0 počet 22 49 21 23 4 1 120 25-36 měs. % 18,3 40,8 17,5 19,2 3,3 0,8 100,0 počet 15 56 35 24 3 133 36 + měs. % 11,3 42,1 26,3 18,0 2,3 100,0 počet 2 429 378 206 189 25 3 1 232 celkem % 0,2 34,8 30,7 16,7 15,3 2,0 0,2 100,0 143 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 776,1 5 487,5 0,0 0,0 131,4 0,0 0,0 3 828,6 12 403,0 N 20 20 20 20 20 20 20 20 20 1 Mean 69,8 5 934,7 64,0 0,0 0,0 98,1 12,9 5 092,5 12 207,2 N 116 116 116 116 116 116 116 116 116 2 a více Mean 0,0 4 440,1 45,0 0,0 141,7 264,8 38,6 6 607,6 12 894,1 N 88 88 88 88 88 88 88 88 88 celkem Mean 105,5 5 307,6 50,8 0,0 67,4 154,8 21,9 5 574,9 12 494,5 úplná N 224 224 224 224 224 224 224 224 224 0 Mean 134,3 4 840,3 81,9 0,0 45,0 17,7 141,5 1 968,1 7 883,7 N 123 123 123 123 123 123 123 123 123 1 Mean 0,0 3 120,4 18,0 0,0 246,4 39,8 165,5 4 015,2 8 167,5 N 172 172 172 172 172 172 172 172 172 2 a více Mean 0,0 3 858,6 264,4 0,0 0,0 0,0 0,0 3 612,4 10 130,0 N 10 10 10 10 10 10 10 10 10 celkem Mean 54,2 3 838,2 51,9 0,0 157,1 29,6 150,4 3 176,4 8 117,4 neúplná N 305 305 305 305 305 305 305 305 305 0 Mean 462,5 310,1 13,2 0,0 339,0 275,1 24,1 2 203,1 4 252,3 N 83 83 83 83 83 83 83 83 83 1 Mean 32,4 169,9 15,3 0,0 153,1 24,4 0,0 2 868,4 4 183,4 N 586 586 586 586 586 586 586 586 586 2 a více Mean 0,1 528,7 602,9 0,0 118,4 104,4 0,0 4 946,1 7 030,6 N 34 34 34 34 34 34 34 34 34 celkem Mean 81,6 203,8 43,4 0,0 173,3 57,9 2,8 2 890,3 4 329,3 bezdětná N 703 703 703 703 703 703 703 703 703 0 Mean 311,7 3 233,8 49,4 0,0 160,6 110,7 85,8 2 219,1 6 950,0 N 226 226 226 226 226 226 226 226 226 1 Mean 31,0 1 515,7 22,3 0,0 151,1 37,2 34,3 3 389,2 6 032,4 N 874 874 874 874 874 874 874 874 874 2 a více Mean 0,0 3 388,6 205,3 0,0 125,0 203,4 25,8 5 952,7 11 174,4 N 132 132 132 132 132 132 132 132 132 celkem Mean 79,2 2 031,5 46,9 0,0 150,0 68,5 42,8 3 449,2 6 751,7 celkem N 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 1 232 144 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 15,7 7 20 1 18,0 12 116 2 a více 25,5 23 88 úplná celkem 20,7 14 224 0 14,8 10 123 1 19,6 16 172 2 a více 18,1 14 10 neúplná celkem 17,6 13 305 0 10,1 7 83 1 12,3 7 586 2 a více 17,2 11 34 bezdětná celkem 12,3 7 703 0 13,1 9 226 1 14,5 9 874 2 a více 22,8 19 132 celkem celkem 15,1 10 1 232 145 Staré Město poživatelé sociálních dávek celkem 185 počet domácností celkem 4 165 úplné 2 673 neúplné 500 bezdětné 992 počet obyvatel celkem 11 394 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 1 766 15 - 59 let 7 550 60+ 2 078 počet jednotlivců se základním vzděláním 2 780 ekonomicky aktivní celkem 5 592 zaměstnaní 5 135 nezaměstnaní 457 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 4,44 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,90 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 6,60 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 12,90 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 8,17 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 36,82 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,26 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 3 12 5 3 1 24 úplná % 12,5 50,0 20,8 12,5 4,2 100,0 počet 1 9 11 7 4 32 neúplná % 3,1 28,1 34,4 21,9 12,5 100,0 počet 67 12 14 22 8 1 124 bezdětná % 54,0 9,7 11,3 17,7 6,5 0,8 100,0 počet 1 79 35 26 29 9 1 180 celkem % 0,6 43,9 19,4 14,4 16,1 5,0 0,6 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 1 8 9 5 1 24 úplná % 4,2 33,3 37,5 20,8 4,2 100,0 počet 20 13 33 neúplná % 60,6 39,4 100,0 počet 128 128 bezdětná % 100,0 100,0 počet 129 28 22 5 1 185 celkem % 69,7 15,1 11,9 2,7 0,5 100,0 146 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 1 16 7 24 úplná % 4,2 66,7 29,2 100,0 počet 10 22 1 33 neúplná % 30,3 66,7 3,0 100,0 počet 3 125 128 bezdětná % 2,3 97,7 100,0 počet 14 163 8 185 celkem % 7,6 88,1 4,3 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 10 6 7 1 24 úplná % 41,7 25,0 29,2 4,2 100,0 počet 20 10 3 33 neúplná % 60,6 30,3 9,1 100,0 počet 128 128 bezdětná % 100,0 100,0 počet 128 20 20 9 7 1 185 celkem % 69,2 10,8 10,8 4,9 3,8 0,5 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 9 4 1 3 7 24 úplná % 37,5 16,7 4,2 12,5 29,2 100,0 počet 3 5 7 6 12 33 neúplná % 9,1 15,2 21,2 18,2 36,4 100,0 počet 62 25 19 14 8 128 bezdětná % 48,4 19,5 14,8 10,9 6,3 100,0 počet 74 34 27 23 27 185 celkem % 40,0 18,4 14,6 12,4 14,6 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 1 43 16 5 2 4 1 72 do 6 měs. % 1,4 59,7 22,2 6,9 2,8 5,6 1,4 100,0 počet 17 4 7 4 1 33 7-12 měs. % 51,5 12,1 21,2 12,1 3,0 100,0 počet 9 6 3 7 1 26 13-24 měs. % 34,6 23,1 11,5 26,9 3,8 100,0 počet 5 5 3 6 3 22 25-36 měs. % 22,7 22,7 13,6 27,3 13,6 100,0 počet 5 4 8 10 27 36 + měs. % 18,5 14,8 29,6 37,0 100,0 počet 1 79 35 26 29 9 1 180 celkem % 0,6 43,9 19,4 14,4 16,1 5,0 0,6 100,0 147 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 0,0 5 041,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 211,0 8 780,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Mean 164,1 4 626,4 468,3 322,5 187,5 609,7 34,4 5 182,0 11 606,9 N 16 16 16 16 15 15 16 16 16 2 a více Mean 0,0 3 465,7 0,0 0,0 1 012,3 444,0 0,0 5 706,3 11 367,1 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 celkem Mean 109,4 4 305,2 312,2 215,0 430,3 532,8 22,9 5 211,1 11 419,2 úplná N 24 24 24 24 23 23 24 24 24 0 Mean 0,0 4 071,7 0,0 0,0 0,0 0,0 630,0 1 418,2 6 836,0 N 10 10 10 10 10 9 10 10 10 1 Mean 60,9 2 742,9 0,0 0,0 392,9 0,0 529,5 3 719,7 7 895,0 N 22 22 22 22 22 21 22 22 22 2 a více Mean 0,0 6 342,0 3 116,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 562,0 10 100,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 40,6 3 254,6 94,4 0,0 261,9 0,0 543,9 2 956,9 7 640,9 neúplná N 33 33 33 33 33 31 33 33 33 0 Mean 383,7 222,7 0,0 0,0 0,0 2 367,0 0,0 1 497,0 4 100,0 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 Mean 41,9 96,0 0,0 0,0 474,5 28,9 0,0 2 762,9 4 113,6 N 125 125 124 125 125 125 125 125 125 celkem Mean 49,9 99,0 0,0 0,0 463,4 83,7 0,0 2 733,3 4 113,3 bezdětná N 128 128 127 128 128 128 128 128 128 0 Mean 82,2 3 316,1 0,0 0,0 0,0 546,2 450,0 1 491,7 6 388,6 N 14 14 14 14 14 13 14 14 14 1 Mean 56,4 898,0 46,2 31,7 436,9 79,3 74,8 3 129,5 5 359,5 N 163 163 162 163 162 161 163 163 163 2 a více Mean 0,0 3 825,3 389,5 0,0 885,8 388,5 0,0 5 188,3 11 208,8 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 celkem Mean 55,9 1 207,5 57,7 27,9 423,1 126,2 100,0 3 094,6 5 690,3 celkem N 185 185 184 185 184 182 185 185 185 148 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 5,0 5 1 1 29,3 9 16 2 a více 35,0 13 7 úplná celkem 29,9 10 24 0 22,9 25 10 1 34,2 34 22 2 a více 3,0 3 1 neúplná celkem 29,8 26 33 0 27,3 33 3 1 11,4 7 125bezdětná celkem 11,8 7 128 0 22,6 25 14 1 16,2 8 163 2 a více 31,0 11 8 celkem celkem 17,4 9 185 149 Světlá nad Sázavou poživatelé sociálních dávek celkem 91 počet domácností celkem 4 134 úplné 2 575 neúplné 473 bezdětné 1 086 počet obyvatel celkem 10 837 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 1 821 15 - 59 let 7 208 60+ 1 808 počet jednotlivců se základním vzděláním 2 111 ekonomicky aktivní celkem 5 564 zaměstnaní 5 295 nezaměstnaní 269 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 2,20 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,27 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 5,29 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 5,43 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 4,83 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 29,29 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,51 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 1 2 2 2 7 úplná % 14,3 28,6 28,6 28,6 100,0 počet 2 14 8 1 25 neúplná % 8,0 56,0 32,0 4,0 100,0 počet 1 33 12 8 3 2 59 bezdětná % 1,7 55,9 20,3 13,6 5,1 3,4 100,0 počet 1 36 28 18 6 2 91 celkem % 1,1 39,6 30,8 19,8 6,6 2,2 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 3 1 3 7 úplná % 42,9 14,3 42,9 100,0 počet 11 10 3 1 25 neúplná % 44,0 40,0 12,0 4,0 100,0 počet 58 1 59 bezdětná % 98,3 1,7 100,0 počet 58 15 11 6 1 91 celkem % 63,7 16,5 12,1 6,6 1,1 100,0 150 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 1 1 5 7 úplná % 14,3 14,3 71,4 100,0 počet 25 25 neúplná % 100,0 100,0 počet 57 2 59 bezdětná % 96,6 3,4 100,0 počet 1 83 7 91 celkem % 1,1 91,2 7,7 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 celkem počet 3 1 3 7 úplná % 42,9 14,3 42,9 100,0 počet 11 10 3 1 25 neúplná % 44,0 40,0 12,0 4,0 100,0 počet 57 2 59 bezdětná % 96,6 3,4 100,0 počet 57 13 13 4 4 91 celkem % 62,6 14,3 14,3 4,4 4,4 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 4 1 1 1 7 úplná % 57,1 14,3 14,3 14,3 100,0 počet 7 2 6 2 8 25 neúplná % 28,0 8,0 24,0 8,0 32,0 100,0 počet 18 18 13 3 7 59 bezdětná % 30,5 30,5 22,0 5,1 11,9 100,0 počet 29 20 20 6 16 91 celkem % 31,9 22,0 22,0 6,6 17,6 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 1 13 4 7 4 29 do 6 měs. % 3,4 44,8 13,8 24,1 13,8 100,0 počet 15 3 2 20 7-12 měs. % 75,0 15,0 10,0 100,0 počet 4 12 3 1 20 13-24 měs. % 20,0 60,0 15,0 5,0 100,0 počet 1 3 1 1 6 25-36 měs. % 16,7 50,0 16,7 16,7 100,0 počet 3 6 5 1 1 16 36 + měs. % 18,8 37,5 31,3 6,3 6,3 100,0 počet 1 36 28 18 6 2 91 celkem % 1,1 39,6 30,8 19,8 6,6 2,2 100,0 151 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 0,0 8 260,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4 100,0 14 020,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Mean 9 301,0 4 486,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 155,0 12 420,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 a více Mean 0,0 4 099,6 742,4 0,0 0,0 0,0 0,0 5 054,3 11 334,0 N 5 5 5 5 5 5 5 4 5 celkem Mean 1 328,7 4 749,1 530,3 0,0 0,0 0,0 585,7 4 074,4 11 872,9 úplná N 7 7 7 7 7 7 7 5 7 1 Mean 0,0 3 530,8 0,0 0,0 260,9 392,0 1 292,0 2 379,7 8 601,6 N 25 25 25 25 25 25 25 23 25 celkem Mean 0,0 3 530,8 0,0 0,0 260,9 392,0 1 292,0 2 379,7 8 601,6 neúplná N 25 25 25 25 25 25 25 23 25 1 Mean 14,7 112,4 3,5 41,5 556,8 0,0 12,3 2 519,8 4 110,5 N 57 57 57 57 57 57 57 57 57 2 a více Mean 0,0 401,5 0,0 0,0 820,0 0,0 900,0 3 186,0 7 025,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 14,2 122,2 3,4 40,1 565,7 0,0 42,4 2 542,4 4 209,3 bezdětná N 59 59 59 59 59 59 59 59 59 0 Mean 0,0 8 260,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4 100,0 14 020,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Mean 122,2 1 194,7 2,4 28,5 461,0 118,1 397,6 2 450,9 5 563,4 N 83 83 83 83 83 83 83 81 83 2 a více Mean 0,0 3 043,0 530,3 0,0 234,3 0,0 257,1 4 431,5 10 102,9 N 7 7 7 7 7 7 7 6 7 celkem Mean 111,4 1 414,5 43,0 26,0 438,5 107,7 427,5 2 587,5 6 005,5 celkem N 91 91 91 91 91 91 91 87 91 152 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 5,0 5 1 1 3,0 3 1 2 a více 18,6 16 5 úplná celkem 14,4 5 7 1 29,2 17 25 neúplná celkem 29,2 17 25 1 17,3 9 57 2 a více 20,0 20 2bezdětná celkem 17,4 9 59 0 5,0 5 1 1 20,7 11 83 2 a více 19,0 16 7 celkem celkem 20,4 11 91 153 Tábor poživatelé sociálních dávek celkem 771 počet domácností celkem 23 058 úplné 13 408 neúplné 2 848 bezdětné 6 802 počet obyvatel celkem 56 888 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 9 272 15 - 59 let 37 057 60+ 10 559 počet jednotlivců se základním vzděláním 10 368 ekonomicky aktivní celkem 29 162 zaměstnaní 27 410 nezaměstnaní 1 752 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,34 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,50 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 8,08 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 6,97 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 6,01 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 27,98 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,14 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 10 34 21 2 67 úplná % 14,9 50,7 31,3 3,0 100,0 počet 50 107 57 12 1 227 neúplná % 22,0 47,1 25,1 5,3 0,4 100,0 počet 3 228 91 54 77 16 469 bezdětná % 0,6 48,6 19,4 11,5 16,4 3,4 100,0 počet 3 288 232 132 91 17 763 celkem % 0,4 37,7 30,4 17,3 11,9 2,2 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 22 27 7 11 67 úplná % 32,8 40,3 10,4 16,4 100,0 počet 137 63 23 7 230 neúplná % 59,6 27,4 10,0 3,0 100,0 počet 465 3 5 1 474 bezdětná % 98,1 0,6 1,1 0,2 100,0 počet 465 162 95 31 18 771 celkem % 60,3 21,0 12,3 4,0 2,3 100,0 154 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 9 45 13 67 úplná % 13,4 67,2 19,4 100,0 počet 65 163 2 230 neúplná % 28,3 70,9 0,9 100,0 počet 451 23 474 bezdětná % 95,1 4,9 100,0 počet 74 659 38 771 celkem % 9,6 85,5 4,9 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 23 26 6 11 67 úplná % 1,5 34,3 38,8 9,0 16,4 100,0 počet 136 64 23 6 1 230 neúplná % 59,1 27,8 10,0 2,6 0,4 100,0 počet 460 8 3 2 1 474 bezdětná % 97,0 1,7 0,6 0,4 0,2 100,0 počet 460 145 90 51 13 12 771 celkem % 59,7 18,8 11,7 6,6 1,7 1,6 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 29 10 15 9 4 67 úplná % 43,3 14,9 22,4 13,4 6,0 100,0 počet 74 43 57 37 19 230 neúplná % 32,2 18,7 24,8 16,1 8,3 100,0 počet 265 123 60 17 9 474 bezdětná % 55,9 25,9 12,7 3,6 1,9 100,0 počet 368 176 132 63 32 771 celkem % 47,7 22,8 17,1 8,2 4,2 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 2 176 97 56 32 3 366 do 6 měs. % 0,5 48,1 26,5 15,3 8,7 0,8 100,0 počet 65 51 21 28 10 175 7-12 měs. % 37,1 29,1 12,0 16,0 5,7 100,0 počet 1 35 45 31 15 3 130 13-24 měs. % 0,8 26,9 34,6 23,8 11,5 2,3 100,0 počet 6 27 22 7 1 63 25-36 měs. % 9,5 42,9 34,9 11,1 1,6 100,0 počet 6 12 2 9 29 36 + měs. % 20,7 41,4 6,9 31,0 100,0 počet 3 288 232 132 91 17 763 celkem % 0,4 37,7 30,4 17,3 11,9 2,2 100,0 155 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 5 010,6 5 099,6 10 618,8 0,0 271,6 0,0 238,4 2 456,7 13 160,4 N 9 9 9 9 9 9 9 9 9 1 Mean 2 436,3 4 977,1 7 756,3 0,0 703,3 137,9 311,1 4 298,7 15 154,4 N 45 45 45 45 45 45 45 45 45 2 a více Mean 523,8 3 770,0 2 376,5 417,3 313,6 0,0 786,2 5 746,5 11 385,8 N 13 13 13 13 13 13 13 13 13 celkem Mean 2 411,0 4 759,3 7 096,9 81,0 569,7 92,6 393,5 4 332,2 14 155,3 úplná N 67 67 67 67 67 67 67 67 67 0 Mean 1 155,5 3 918,4 5 672,3 0,0 8,4 0,0 859,7 1 990,0 8 289,4 N 65 65 65 65 65 65 65 65 65 1 Mean 100,4 3 518,7 2 584,9 50,4 398,9 93,0 1 291,1 3 050,5 8 460,4 N 163 163 163 163 162 163 163 163 163 2 a více Mean 0,0 2 176,0 1 666,0 0,0 0,0 0,0 300,0 6 277,0 8 753,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 397,7 3 620,0 3 449,5 35,7 284,6 65,9 1 160,6 2 778,8 8 414,6 neúplná N 230 230 230 230 229 230 230 230 230 1 Mean 38,4 59,6 218,5 15,0 578,4 113,6 12,4 2 922,3 3 764,3 N 451 451 451 451 451 450 451 451 451 2 a více Mean 0,0 756,0 161,4 0,0 727,1 597,4 93,5 3 757,7 6 158,7 N 23 23 23 23 23 23 23 23 23 celkem Mean 36,5 93,4 215,7 14,3 585,6 137,2 16,4 2 962,9 3 880,5 bezdětná N 474 474 474 474 474 473 474 474 474 0 Mean 1 624,4 4 062,0 6 273,9 0,0 40,4 0,0 784,2 2 046,7 8 881,8 N 74 74 74 74 74 74 74 74 74 1 Mean 217,5 1 251,0 1 318,5 22,7 542,7 110,2 349,1 3 048,0 5 703,6 N 659 659 659 659 658 658 659 659 659 2 a více Mean 179,2 1 861,8 998,4 142,8 547,4 361,6 341,3 4 570,7 8 083,4 N 38 38 38 38 38 38 38 38 38 celkem Mean 350,6 1 550,9 1 778,4 26,5 494,7 112,0 390,5 3 027,0 6 126,0 celkem N 771 771 771 771 770 770 771 771 771 156 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 11,9 7 9 1 13,5 8 45 2 a více 16,8 10 13 úplná celkem 13,9 10 67 13,0 10 65 1 17,2 13 163 10,0 10 2 neúplná celkem 16,0 12 230 1 8,6 6 451 2 a více 8,2 6 23bezdětná celkem 8,5 6 474 0 12,9 10 74 1 11,0 7 659 2 a více 11,3 9 38 celkem celkem 11,2 7 771 157 Trutnov poživatelé sociálních dávek celkem 898 počet domácností celkem 17 754 úplné 9 288 neúplné 2 671 bezdětné 5 795 počet obyvatel celkem 41 343 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 6 953 15 - 59 let 27 650 60+ 6 740 počet jednotlivců se základním vzděláním 8 599 ekonomicky aktivní celkem 21 352 zaměstnaní 19 902 nezaměstnaní 1 450 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,06 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,22 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 9,17 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 9,32 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 6,79 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 31,10 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 66,88 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 1 20 51 31 9 112 úplná % 0,9 17,9 45,5 27,7 8,0 100,0 počet 54 112 55 20 1 242 neúplná % 22,3 46,3 22,7 8,3 0,4 100,0 počet 1 229 91 64 109 35 8 537 bezdětná % 0,2 42,6 16,9 11,9 20,3 6,5 1,5 100,0 počet 2 303 254 150 138 36 8 891 celkem % 0,2 34,0 28,5 16,8 15,5 4,0 0,9 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 1 38 40 15 19 113 úplná % 0,9 33,6 35,4 13,3 16,8 100,0 počet 1 137 82 17 8 245 neúplná % 0,4 55,9 33,5 6,9 3,3 100,0 počet 540 540 bezdětná % 100,0 100,0 počet 542 175 122 32 27 898 celkem % 60,4 19,5 13,6 3,6 3,0 100,0 158 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 8 63 41 112 úplná % 7,1 56,3 36,6 100,0 počet 104 136 5 245 neúplná % 42,4 55,5 2,0 100,0 počet 24 488 28 540 bezdětná % 4,4 90,4 5,2 100,0 počet 136 687 74 897 celkem % 15,2 76,6 8,2 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 38 40 15 19 113 úplná % 0,9 33,6 35,4 13,3 16,8 100,0 počet 139 81 16 7 2 245 neúplná % 56,7 33,1 6,5 2,9 0,8 100,0 počet 502 38 540 bezdětná % 93,0 7,0 100,0 počet 503 177 119 56 22 21 898 celkem % 56,0 19,7 13,3 6,2 2,4 2,3 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 36 22 16 8 31 113 úplná % 31,9 19,5 14,2 7,1 27,4 100,0 počet 65 46 46 25 63 245 neúplná % 26,5 18,8 18,8 10,2 25,7 100,0 počet 223 139 82 42 54 540 bezdětná % 41,3 25,7 15,2 7,8 10,0 100,0 počet 324 207 144 75 148 898 celkem % 36,1 23,1 16,0 8,4 16,5 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 137 93 46 33 9 2 320 do 6 měs. % 42,8 29,1 14,4 10,3 2,8 0,6 100,0 počet 2 95 52 27 23 7 206 7-12 měs. % 1,0 46,1 25,2 13,1 11,2 3,4 100,0 počet 42 36 28 31 5 2 144 13-24 měs. % 29,2 25,0 19,4 21,5 3,5 1,4 100,0 počet 17 27 10 13 7 1 75 25-36 měs. % 22,7 36,0 13,3 17,3 9,3 1,3 100,0 počet 12 46 39 38 8 3 146 36 + měs. % 8,2 31,5 26,7 26,0 5,5 2,1 100,0 počet 2 303 254 150 138 36 8 891 celkem % 0,2 34,0 28,5 16,8 15,5 4,0 0,9 100,0 159 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 357,4 7 130,0 928,0 0,0 0,0 472,9 125,0 3 354,8 13 410,0 N 8 8 8 8 8 8 8 8 8 1 Mean 949,2 4 903,7 119,8 275,1 236,3 789,0 160,5 4 495,8 13 494,7 N 63 63 62 62 63 63 63 63 63 2 a více Mean 242,4 3 749,6 100,0 0,0 687,3 526,3 275,6 6 615,9 12 121,5 N 41 41 41 41 41 41 41 41 41 celkem Mean 719,6 4 640,3 170,8 153,7 384,5 670,2 200,1 5 190,4 12 986,0 úplná N 112 112 111 111 112 112 112 112 112 0 Mean 172,2 4 371,1 108,0 163,5 0,0 0,0 867,0 1 973,7 7 875,7 N 104 104 104 104 104 104 104 104 104 1 Mean 30,1 2 725,1 7,4 0,0 391,5 93,5 1 017,9 3 596,9 7 977,7 N 136 136 136 136 136 134 136 136 136 2 a více Mean 640,0 4 804,2 0,0 0,0 0,0 0,0 840,0 4 436,4 11 116,0 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 102,9 3 466,2 50,0 69,4 217,3 51,6 950,2 2 925,0 7 998,4 neúplná N 245 245 245 245 245 243 245 245 245 0 Mean 232,5 78,8 0,0 57,0 102,5 2 216,8 0,0 1 922,0 4 368,4 N 24 24 24 24 24 23 24 24 24 1 Mean 62,0 121,8 16,1 8,1 308,2 142,9 0,0 2 951,7 4 121,2 N 488 488 486 488 488 484 488 488 488 2 a více Mean 116,0 447,9 0,0 229,5 417,4 671,5 0,0 4 915,6 6 996,8 N 28 28 28 28 28 28 28 28 28 celkem Mean 72,3 136,8 14,5 21,7 304,7 259,7 0,0 3 007,7 4 281,3 bezdětná N 540 540 538 540 540 535 540 540 540 0 Mean 252,6 3 775,9 137,2 135,1 18,1 405,7 670,3 2 045,8 7 582,3 N 136 136 136 136 136 135 136 136 136 1 Mean 137,0 1 075,7 23,8 30,6 318,1 192,9 216,2 3 221,0 5 744,2 N 687 687 684 686 687 681 687 687 687 2 a více Mean 221,4 2 571,6 55,4 86,9 538,8 545,7 209,5 5 825,3 10 114,5 N 74 74 74 74 74 74 74 74 74 celkem Mean 161,5 1 608,5 43,7 51,1 290,8 254,5 284,5 3 257,7 6 383,4 celkem N 897 897 894 896 897 890 897 897 897 160 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 10,1 4 8 1 21,7 11 63 2 a více 32,8 19 41 úplná celkem 24,9 12 112 0 21,3 12 104 1 26,3 17 136 2 a více 29,6 27 5 neúplná celkem 24,3 16 245 0 20,0 12 24 1 14,2 9 488 2 a více 17,4 8 28 bezdětná celkem 14,6 9 540 0 20,4 11 136 1 17,3 9 687 2 a více 26,7 15 74 celkem celkem 18,5 10 897 161 Třeboň poživatelé sociálních dávek celkem 153 počet domácností celkem 6 843 úplné 4 041 neúplné 804 bezdětné 1 998 počet obyvatel celkem 16 910 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 2 783 15 - 59 let 10 794 60+ 3 333 počet jednotlivců se základním vzděláním 3 411 ekonomicky aktivní celkem 8 529 zaměstnaní 8 055 nezaměstnaní 474 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 2,24 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,27 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 6,84 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 4,35 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 5,56 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 31,60 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 63,83 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 2 5 3 1 11 úplná % 18,2 45,5 27,3 9,1 100,0 počet 15 29 8 3 55 neúplná % 27,3 52,7 14,5 5,5 100,0 počet 42 9 11 21 4 87 bezdětná % 48,3 10,3 12,6 24,1 4,6 100,0 počet 59 43 22 25 4 153 celkem % 38,6 28,1 14,4 16,3 2,6 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 2 4 4 1 11 úplná % 18,2 36,4 36,4 9,1 100,0 počet 27 24 2 2 55 neúplná % 49,1 43,6 3,6 3,6 100,0 počet 87 87 bezdětná % 100,0 100,0 počet 87 29 28 6 3 153 celkem % 56,9 19,0 18,3 3,9 2,0 100,0 162 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 2 4 5 11 úplná % 18,2 36,4 45,5 100,0 počet 31 24 55 neúplná % 56,4 43,6 100,0 počet 7 78 2 87 bezdětná % 8,0 89,7 2,3 100,0 počet 40 106 7 153 celkem % 26,1 69,3 4,6 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 1 2 3 4 1 11 úplná % 9,1 18,2 27,3 36,4 9,1 100,0 počet 27 24 2 1 1 55 neúplná % 49,1 43,6 3,6 1,8 1,8 100,0 počet 83 4 87 bezdětná % 95,4 4,6 100,0 počet 83 32 26 5 5 2 153 celkem % 54,2 20,9 17,0 3,3 3,3 1,3 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 25-36 měs. 36+ měs. celkem počet 1 7 2 1 11 úplná % 9,1 63,6 18,2 9,1 100,0 počet 17 8 17 4 9 55 neúplná % 30,9 14,5 30,9 7,3 16,4 100,0 počet 37 25 15 4 6 87 bezdětná % 42,5 28,7 17,2 4,6 6,9 100,0 počet 55 40 34 8 16 153 celkem % 35,9 26,1 22,2 5,2 10,5 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 celkem počet 27 15 3 10 55 do 6 měs. % 49,1 27,3 5,5 18,2 100,0 počet 16 12 7 4 1 40 7-12 měs. % 40,0 30,0 17,5 10,0 2,5 100,0 počet 12 9 5 7 1 34 13-24 měs. % 35,3 26,5 14,7 20,6 2,9 100,0 počet 2 1 3 2 8 25-36 měs. % 25,0 12,5 37,5 25,0 100,0 počet 2 6 4 2 2 16 36 + měs. % 12,5 37,5 25,0 12,5 12,5 100,0 počet 59 43 22 25 4 153 celkem % 38,6 28,1 14,4 16,3 2,6 100,0 163 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 2 712,5 5 614,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3 643,5 12 020,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 Mean 2 812,0 3 366,8 250,0 0,0 410,0 707,5 0,0 2 667,5 10 165,0 N 4 4 4 4 4 4 4 4 4 2 a více Mean 0,0 4 743,2 0,0 0,0 0,0 1 126,4 0,0 7 170,4 13 246,0 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 celkem Mean 1 515,7 4 401,0 90,9 0,0 149,1 769,3 0,0 4 891,7 11 902,7 úplná N 11 11 11 11 11 11 11 11 11 0 Mean 70,8 4 166,8 1 355,1 55,5 0,0 162,6 0,0 2 138,9 7 908,1 N 31 31 31 31 31 31 31 31 31 1 Mean 0,0 3 062,7 1 498,7 0,0 499,5 0,0 0,0 3 236,5 8 339,6 N 24 24 24 24 24 24 24 24 24 celkem Mean 39,9 3 685,0 1 417,7 31,3 218,0 91,7 0,0 2 617,8 8 096,4 neúplná N 55 55 55 55 55 55 55 55 55 0 Mean 669,7 0,0 0,0 0,0 594,4 0,0 0,0 2 476,6 4 100,0 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 1 Mean 0,0 127,5 0,0 0,0 439,3 196,1 0,0 3 050,4 4 173,3 N 78 78 78 78 78 78 78 78 78 2 a více Mean 0,0 435,0 0,0 0,0 0,0 945,5 0,0 4 519,5 6 960,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 53,9 124,3 0,0 0,0 441,7 197,5 0,0 3 038,0 4 231,5 bezdětná N 87 87 87 87 87 87 87 87 87 0 Mean 307,7 3 510,0 1 050,2 43,0 104,0 126,1 0,0 2 273,2 7 447,3 N 40 40 40 40 40 40 40 40 40 1 Mean 106,1 914,3 348,8 0,0 451,9 171,0 0,0 3 078,1 5 342,7 N 106 106 106 106 106 106 106 106 106 2 a více Mean 0,0 3 512,3 0,0 0,0 0,0 1 074,7 0,0 6 413,0 11 450,0 N 7 7 7 7 7 7 7 7 7 celkem Mean 154,0 1 711,8 516,2 11,2 340,2 200,6 0,0 3 020,3 6 172,4 celkem N 153 153 153 153 153 153 153 153 153 164 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 12,5 13 2 1 6,3 7 4 2 a více 21,4 12 5 úplná celkem 14,3 11 11 0 17,3 18 31 1 22,9 15 24neúplná celkem 19,8 18 55 0 9,0 7 7 1 11,2 7 78 2 a více 118,0 118 2 bezdětná celkem 13,5 7 87 0 15,6 12 40 1 13,7 7 106 2 a více 49,0 19 7 celkem celkem 15,8 9 153 165 Vsetín poživatelé sociálních dávek celkem 2 171 počet domácností celkem 20 446 úplné 11 671 neúplné 2 678 bezdětné 6 097 počet obyvatel celkem 51 166 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 8 633 15 - 59 let 33 577 60+ 8 956 počet jednotlivců se základním vzděláním 10 465 ekonomicky aktivní celkem 25 882 zaměstnaní 22 922 nezaměstnaní 2 960 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 10,62 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 1,23 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 7,84 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 29,80 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 11,44 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 31,17 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,62 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 19 64 39 16 6 144 úplná % 13,2 44,4 27,1 11,1 4,2 100,0 počet 23 105 59 23 210 neúplná % 11,0 50,0 28,1 11,0 100,0 počet 545 459 243 393 112 65 1 817 bezdětná % 30,0 25,3 13,4 21,6 6,2 3,6 100,0 počet 587 628 341 432 118 65 2 171 celkem % 27,0 28,9 15,7 19,9 5,4 3,0 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 42 56 22 24 144 úplná % 29,2 38,9 15,3 16,7 100,0 počet 2 125 61 17 5 210 neúplná % 1,0 59,5 29,0 8,1 2,4 100,0 počet 1 816 1 1 817 bezdětná % 99,9 0,1 100,0 počet 1 818 168 117 39 29 2 171 celkem % 83,7 7,7 5,4 1,8 1,3 100,0 166 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 5 92 47 144 úplná % 3,5 63,9 32,6 100,0 počet 73 134 3 210 neúplná % 34,8 63,8 1,4 100,0 počet 18 1 799 1 817 bezdětná % 1,0 99,0 100,0 počet 96 2 025 50 2 171 celkem % 4,4 93,3 2,3 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 2 41 56 22 23 144 úplná % 1,4 28,5 38,9 15,3 16,0 100,0 počet 2 125 61 17 5 210 neúplná % 1,0 59,5 29,0 8,1 2,4 100,0 počet 1 816 1 1 817 bezdětná % 99,9 0,1 100,0 počet 1 820 126 102 73 27 23 2 171 celkem % 83,8 5,8 4,7 3,4 1,2 1,1 100,0 167 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 6 159,6 8 325,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 899,6 17 614,8 N 5 5 5 5 5 5 5 5 5 1 Mean 1 449,3 5 097,2 0,0 0,0 287,8 131,8 85,3 3 984,6 11 334,0 N 92 92 92 92 92 92 92 92 92 2 a více Mean 298,0 4 158,2 0,0 0,0 1 106,5 98,2 60,6 6 012,4 11 946,6 N 47 47 47 47 47 47 47 47 47 celkem Mean 1 237,1 4 902,8 0,0 0,0 545,0 116,2 74,3 4 574,0 11 752,0 úplná N 144 144 144 144 144 144 144 144 144 0 Mean 324,9 4 413,1 0,0 71,9 28,1 66,4 588,4 1 699,5 7 546,9 N 73 73 73 73 73 73 73 73 73 1 Mean 37,1 2 756,6 0,0 0,0 277,0 24,3 839,5 3 567,9 7 681,0 N 134 134 134 134 134 134 134 134 134 2 a více Mean 0,0 3 616,3 0,0 0,0 319,0 0,0 366,7 2 593,0 6 895,0 N 3 3 3 3 3 3 3 3 3 celkem Mean 136,6 3 344,7 0,0 25,0 191,1 38,6 745,4 2 904,5 7 623,1 neúplná N 210 210 210 210 210 210 210 210 210 0 Mean 0,0 223,3 0,0 0,0 0,0 2 431,1 24,4 1 536,2 4 215,1 N 18 18 18 18 18 18 18 18 18 1 Mean 203,2 130,5 0,0 0,0 374,5 2,4 0,5 2 852,9 3 563,8 N 1 799 1 799 1 799 1 799 1 799 1 799 1 799 1 799 1 799 celkem Mean 201,2 131,4 0,0 0,0 370,8 26,4 0,7 2 839,9 3 570,3 bezdětná N 1 817 1 817 1 817 1 817 1 817 1 817 1 817 1 817 1 817 0 Mean 567,9 3 831,3 0,0 54,6 21,4 506,3 452,0 1 679,3 7 446,5 N 96 96 96 96 96 96 96 96 96 1 Mean 248,8 529,9 0,0 0,0 364,1 9,7 59,9 2 951,7 4 189,3 N 2 025 2 025 2 025 2 025 2 025 2 025 2 025 2 025 2 025 2 a více Mean 280,1 4 125,7 0,0 0,0 1 059,3 92,3 79,0 5 807,2 11 643,5 N 50 50 50 50 50 50 50 50 50 celkem Mean 263,6 758,7 0,0 2,4 365,0 33,6 77,6 2 961,2 4 505,0 celkem N 2 171 2 171 2 171 2 171 2 171 2 171 2 171 2 171 2 171 168 Zlín poživatelé sociálních dávek celkem 1 609 počet domácností celkem 41 608 úplné 23 626 neúplné 5 604 bezdětné 12 378 počet obyvatel celkem 100 931 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 15 049 15 - 59 let 65 341 60+ 20 541 počet jednotlivců se základním vzděláním 19 514 ekonomicky aktivní celkem 52 097 zaměstnaní 48 497 nezaměstnaní 3 600 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 3,87 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,24 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 4,94 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 10,30 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 6,91 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 29,86 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 64,74 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 3 25 11 17 1 57 úplná % 5,3 43,9 19,3 29,8 1,8 100,0 počet 31 142 81 22 1 277 neúplná % 11,2 51,3 29,2 7,9 0,4 100,0 počet 3 509 209 172 290 84 8 1 275 bezdětná % 0,2 39,9 16,4 13,5 22,7 6,6 0,6 100,0 počet 3 543 376 264 329 86 8 1 609 celkem % 0,2 33,7 23,4 16,4 20,4 5,3 0,5 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 28 22 7 57 úplná % 49,1 38,6 12,3 100,0 počet 1 162 98 14 2 277 neúplná % 0,4 58,5 35,4 5,1 0,7 100,0 počet 1 264 11 1 275 bezdětná % 99,1 0,9 100,0 počet 1 265 201 120 21 2 1 609 celkem % 78,6 12,5 7,5 1,3 0,1 100,0 169 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 47 9 1 57 úplná % 82,5 15,8 1,8 100,0 počet 259 18 277 neúplná % 93,5 6,5 100,0 počet 1 076 199 1 275 bezdětná % 84,4 15,6 100,0 počet 1 382 226 1 1 609 celkem % 85,9 14,0 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 28 22 7 57 úplná % 49,1 38,6 12,3 100,0 počet 153 106 15 2 1 277 neúplná % 55,2 38,3 5,4 0,7 0,4 100,0 počet 1 222 53 1 275 bezdětná % 95,8 4,2 100,0 počet 1 222 206 134 37 9 1 1 609 celkem % 75,9 12,8 8,3 2,3 0,6 0,1 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. celkem počet 36 12 9 57 úplná % 63,2 21,1 15,8 100,0 počet 186 40 51 277 neúplná % 67,1 14,4 18,4 100,0 počet 636 274 365 1 275 bezdětná % 49,9 21,5 28,6 100,0 počet 858 326 425 1 609 celkem % 53,3 20,3 26,4 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 3 332 233 137 123 27 3 858 do 6 měs. % 0,3 38,7 27,2 16,0 14,3 3,1 0,3 100,0 počet 130 67 43 72 14 326 7-12 měs. % 39,9 20,6 13,2 22,1 4,3 100,0 počet 81 76 84 134 45 5 425 13-24 měs. % 19,1 17,9 19,8 31,5 10,6 1,2 100,0 počet 3 543 376 264 329 86 8 1 609 celkem % 0,2 33,7 23,4 16,4 20,4 5,3 0,5 100,0 170 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 656,7 3 433,3 6 387,3 6,2 0,0 1 121,3 57,4 4 857,1 10 854,9 N 47 47 47 47 47 47 47 47 47 1 Mean 564,4 2 689,2 6 509,2 0,0 1 956,3 511,2 88,9 4 102,4 10 465,6 N 9 9 9 9 9 9 9 9 9 2 a více Mean 0,0 4 290,0 9 366,0 0,0 5 076,0 0,0 0,0 3 150,0 12 420,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 1 455,2 3 330,9 6 458,8 5,1 397,9 1 005,3 61,4 4 708,0 10 820,9 úplná N 57 57 57 57 57 57 57 57 57 0 Mean 121,9 3 295,7 4 988,4 4,8 0,0 157,4 1 004,7 3 342,2 8 055,5 N 259 259 259 259 259 259 259 259 259 1 Mean 322,9 2 820,0 6 729,7 0,0 1 856,2 234,8 1 188,9 2 691,1 8 585,0 N 18 18 18 18 18 18 18 18 18 celkem Mean 134,9 3 264,8 5 101,6 4,5 120,6 162,4 1 016,7 3 299,9 8 089,9 neúplná N 277 277 277 277 277 277 277 277 277 0 Mean 133,4 177,0 568,8 1,5 0,0 435,1 12,2 3 279,0 4 600,2 N 1 076 1 076 1 076 1 076 1 076 1 076 1 076 1 076 1 076 1 Mean 52,3 126,5 2 144,6 1,3 1 930,4 0,0 22,4 1 988,4 5 004,2 N 199 199 199 199 199 199 199 199 199 celkem Mean 120,7 169,1 814,7 1,5 301,3 367,2 13,8 3 077,6 4 663,3 bezdětná N 1 275 1 275 1 275 1 275 1 275 1 275 1 275 1 275 1 275 0 Mean 183,0 872,2 1 595,0 2,3 0,0 406,4 199,8 3 344,5 5 460,5 N 1 382 1 382 1 382 1 382 1 382 1 382 1 382 1 382 1 382 1 Mean 94,2 443,1 2 683,6 1,2 1 925,5 39,1 117,9 2 128,6 5 506,9 N 226 226 226 226 226 226 226 226 226 2 a více Mean 0,0 4 290,0 9 366,0 0,0 5 076,0 0,0 0,0 3 150,0 12 420,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 170,5 814,1 1 752,7 2,1 273,6 354,6 188,1 3 173,6 5 471,3 celkem N 1 609 1 609 1 609 1 609 1 609 1 609 1 609 1 609 1 609 171 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 7,4 5 47 1 3,1 2 9 2 a více 1,0 1 1 úplná celkem 6,6 4 57 0 6,6 4 259 1 3,5 3 18neúplná celkem 6,4 4 277 0 9,2 8 1 076 1 2,8 2 199bezdětná celkem 8,2 7 1 275 0 8,7 7 1 382 1 2,9 2 226 2 a více 1,0 1 1 celkem celkem 7,8 6 1 609 172 Znojmo poživatelé sociálních dávek celkem 1 593 počet domácností celkem 28 351 úplné 17 051 neúplné 3 683 bezdětné 7 617 počet obyvatel celkem 73 400 věková struktura obyvatelstva 0 -14 let 12 497 15 - 59 let 48 209 60+ 12 694 počet jednotlivců se základním vzděláním 17 631 ekonomicky aktivní celkem 37 122 zaměstnaní 32 273 nezaměstnaní 4 849 počet poživatelů sociálních dávek k počtu domácností celkem 5,62 počet poživatelů z úplných domácností k počtu úplných domácností 0,82 počet poživatelů z neúplných domácností k počtu neúplných domácností 9,42 počet poživatelů z bezdětných domácností k počtu bezdětných domácností 14,53 počet nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních 13,06 počet obyvatel se základním vzděláním k počtu obyvatel v produktivním věku 36,57 počet obyvatel v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel 65,68 Typ domácnosti x věková kategorie věková kategorie typ domácnosti 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 18 66 38 16 1 139 úplná % 12,9 47,5 27,3 11,5 0,7 100,0 počet 2 70 156 82 36 1 347 neúplná % 0,6 20,2 45,0 23,6 10,4 0,3 100,0 počet 458 171 137 277 63 1 1 107 bezdětná % 41,4 15,4 12,4 25,0 5,7 0,1 100,0 počet 2 546 393 257 329 65 1 1 593 celkem % 0,1 34,3 24,7 16,1 20,7 4,1 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet dětí počet dětí typ domácnosti 0 1 2 3 4 a více celkem počet 47 54 19 19 139 úplná % 33,8 38,8 13,7 13,7 100,0 počet 22 191 95 22 17 347 neúplná % 6,3 55,0 27,4 6,3 4,9 100,0 počet 1 107 1 107 bezdětná % 100,0 100,0 počet 1 129 238 149 41 36 1 593 celkem % 70,9 14,9 9,4 2,6 2,3 100,0 173 Typ domácnosti x počet nezaměstnaných členů v domácnosti počet nezaměstnaných členů v domácnosti typ domácnosti 0 1 2 a více celkem počet 126 12 1 139 úplná % 90,6 8,6 0,7 100,0 počet 325 21 1 347 neúplná % 93,7 6,1 0,3 100,0 počet 1 031 76 1 107 bezdětná % 93,1 6,9 100,0 počet 1 482 109 2 1 593 celkem % 93,0 6,8 0,1 100,0 Typ domácnosti x počet členů domácnosti počet členů domácnosti typ domácnosti 1 2 3 4 5 6 a více celkem počet 47 53 20 19 139 úplná % 33,8 38,1 14,4 13,7 100,0 počet 10 196 93 26 18 4 347 neúplná % 2,9 56,5 26,8 7,5 5,2 1,2 100,0 počet 1 040 67 1 107 bezdětná % 93,9 6,1 100,0 počet 1 050 263 140 79 38 23 1 593 celkem % 65,9 16,5 8,8 5,0 2,4 1,4 100,0 Typ domácnosti x doba evidence v systému doba evidence v systému typ domácnosti do 6 měs. 7-12 měs. 13-24 měs. 36 + měs. celkem počet 28 92 19 139 úplná % 20,1 66,2 13,7 100,0 počet 81 199 66 1 347 neúplná % 23,3 57,3 19,0 0,3 100,0 počet 326 467 314 1 107 bezdětná % 29,4 42,2 28,4 100,0 počet 435 758 399 1 1 593 celkem % 27,3 47,6 25,0 0,1 100,0 Doba evidence v systému x věková kategorie věková kategorie doba evidence 15 - 18 19 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 65+ celkem počet 205 102 45 73 10 435 do 6 měs. % 47,1 23,4 10,3 16,8 2,3 100,0 počet 2 259 197 133 140 27 758 7-12 měs. % 0,3 34,2 26,0 17,5 18,5 3,6 100,0 počet 82 94 78 116 28 1 399 13-24 měs. % 20,6 23,6 19,5 29,1 7,0 0,3 100,0 počet 1 1 36 + měs. % 100,0 100,0 počet 2 546 393 257 329 65 1 1 593 celkem % 0,1 34,3 24,7 16,1 20,7 4,1 0,1 100,0 174 Průměrné příjmy domácností v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ domácnosti nezaměstnaní tržní příjmy SSP ostatní příjmy nemocenská podpora v nezam. důchody výživné doplatek do ŽM soc. potřebnost 0 Mean 1 201,2 4 948,2 114,9 56,0 0,0 385,9 0,0 4 835,7 11 972,4 N 126 126 126 126 126 126 126 126 126 1 Mean 540,1 3 970,4 430,2 0,0 2 270,7 0,0 0,0 4 358,0 11 376,7 N 12 12 12 12 12 12 12 12 12 2 a více Mean 0,0 3 569,0 0,0 0,0 5 024,0 0,0 0,0 1 159,0 11 100,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 1 135,5 4 853,9 141,3 50,8 232,2 349,8 0,0 4 768,0 11 914,7 úplná N 139 139 139 139 139 139 139 139 139 0 Mean 188,7 3 635,5 899,0 6,8 0,0 77,6 1,0 2 898,0 8 111,0 N 325 325 325 325 325 325 325 325 325 1 Mean 99,8 2 806,4 500,0 0,0 2 014,7 0,0 0,0 2 305,9 7 966,7 N 21 21 21 21 21 21 21 21 21 2 a více Mean 0,0 2 350,0 0,0 0,0 5 236,0 0,0 0,0 2 049,0 10 900,0 N 1 1 1 1 1 1 1 1 1 celkem Mean 182,8 3 581,6 872,2 6,4 137,0 72,7 0,9 2 859,7 8 110,3 neúplná N 347 347 347 347 347 347 347 347 347 0 Mean 43,0 173,4 7,1 4,6 0,0 123,9 0,0 3 065,3 3 585,8 N 1 031 1 031 1 031 1 031 1 031 1 031 1 031 1 031 1 031 1 Mean 14,4 127,4 0,0 0,0 1 910,9 0,0 0,0 1 611,5 3 435,7 N 76 76 76 76 76 76 76 76 76 celkem Mean 41,0 170,2 6,6 4,3 131,2 115,4 0,0 2 965,5 3 575,5 bezdětná N 1 107 1 107 1 107 1 107 1 107 1 107 1 107 1 107 1 107 0 Mean 173,4 1 338,6 211,8 9,5 0,0 136,0 0,2 3 179,1 5 291,2 N 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 Mean 88,7 1 066,7 143,7 0,0 1 970,5 0,0 0,0 2 047,6 5 182,9 N 109 109 109 109 109 109 109 109 109 2 a více Mean 0,0 2 959,5 0,0 0,0 5 130,0 0,0 0,0 1 604,0 11 000,0 N 2 2 2 2 2 2 2 2 2 celkem Mean 167,4 1 322,0 206,9 8,8 141,3 126,5 0,2 3 099,7 5 290,9 celkem N 1 593 1 593 1 593 1 593 1 593 1 593 1 593 1 593 1 593 175 Průměrná doba nepřetržité evidence v závislosti na typu domácnosti a počtu nezaměstnaných členů typ rodiny nezaměstnaní mean medián počet 0 9,2 9 126 1 5,3 5 12 2 a více 4,0 4 1 úplná celkem 8,8 8 139 0 9,2 8 325 1 8,8 6 21 2 a více 8,0 8 1 neúplná celkem 9,2 8 347 0 10,5 8 1 031 1 3,1 2 76bezdětná celkem 10,0 8 1 107 0 10,1 8 1 482 1 4,4 3 109 2 a více 6,0 6 2 celkem celkem 9,7 8 1 593