Individuální vzdělávání a jeho varianta domácí vzdělávání(DV) 1. Co je to domácí vzdělávání? 2. Z historie DV v Evropě i mimo Evropu 3. Nástin vývoje situace s DV v ČR 4. Školský zákon č.561/2004 Sb. § 41 5. Argumenty pro a proti DV v reflexích odborné veřejnosti Literatura: Asociace pro domácí vzdělávání (www. domaciskola. cz) Domácí vzdělávání aneb škola bez zvonění? (Škola):Dobromysl (www. dobromysl.cz) Internetové periodikum Nová Budeč (www. nova-budec.szm.com) Mertin, V. Pedagogicko-psychologické aspekty individuálního vzdělávání. Pedagogika, 2003, č. 4, str. 405 -- 417. Štech, S. Škola, nebo domácí vzdělávání? Pedagogika, 2003, č. 4, str. 419- 435. Co je to domácí vzdělávání: - vzdělávací proces, realizovaný mimo školu, - vzděláván bývá jen žák, nebo více žáků, většinou sourozenců, - vzdělavatelem bývá nejčastěji jeden z rodičů či prarodičů, popřípadě domácí učitel, - žák studuje kurikulem dané učivo, - v určených časových intervalech se dostavuje ke zkouškám do školy, - pokud v nich obstojí, získává vysvědčení. - je pouze jednou z možností, jedním z typů vzdělávání, - před jeho zahájením je nutno pečlivě zvážit všechny faktory, rizika, schopnosti dítěte pro tento typ studia, schopnosti rodičů vést jeho studium atd. Důvody pro DV: - zdravotní stav dětí, - působení rodičů v zahraničí (bez přiměřené možnosti vzdělávat děti), - od roku 1997 přibyla v ČR možnost DV dětí navštěvujících 1. -- 5. ročník ZŠ bez udání důvodu, - skupina rodičů, kteří volí DV ze světonázorových důvodů (tzv. "ideologové"), - skupina rodičů, která se domnívá, že bude své děti vzdělávat lépe než škola (tzv. "pedagogové"). Nástin vývoje situace s DV v ČR: - od šk. roku 1998/1999 pokusné ověřování domácího vzdělávání, - hledání funkčního modelu spolupráce rodin s kmenovými školami, - pravidelné hodnocení výsledků DV jednou za půl roku, - nabídka nepovinných konzultací rodinám prostřednictvím čtyř kontaktních ZŠ zařazených do experimentu, - počet dětí v DV se stabilizoval na 350, - jen v několika případech rodiče DV nezvládali nebo zanedbávali. Nový školský zákon a DV: - o povolení individuálního vzdělávání (DV) žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, - písemná žádost zákonného zástupce žáka, - pouze pro 1. stupeň ZŠ, - povinnost skládání pololetních zkoušek z příslušného učiva na kmenové škole, - ředitel školy může za určitých podmínek zrušit individuální vzdělávání žáka, - výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka s výjimkou učebnic, základních školních potřeb a kompenzačních pomůcek. Argumenty pro DV: - každé dítě je jedinečné a vyžaduje individuální a specifický přístup, - DV je pro dítě přirozenější než školní vzdělávání, - pro DV je charakteristická výrazná osobní angažovanost učitele -- rodiče, - pro DV je typický pozitivní vztah k dítěti, - celou řadu vzdělávacích dovedností (zejména trivium) nelze rozvinout bez angažovaného rodinného prostředí, - škola neefektivně hospodaří s časem (má velké časové ztráty) pro žáky, - DV umožňuje vyšší a trvalejší vzdělávací angažovanost dítěte, - škola je odtržena od života více než rodina, - DV umožňuje aplikaci autentické diagnostiky, - školní zkoušková diagnostika je silným stresorem, - výrazný školní neúspěch znamená propadání, propadání znamená opakování téhož, - ve škole jsou zpravidla úspěšní žáci ještě úspěšnějšími a neúspěšní trvaleji neúspěšnými, - za nejdůležitější podmínky DV je považována pevná citová vazba mezi rodičem a dítětem, vřelá akceptující atmosféra a bezprostřední pomoc a podpora, které se dítěti dostává. Argumenty ve prospěch školního vzdělávání: - důvody ekonomické, - přirozená novověká (moderní) tradice, - kvalifikovanost učitelů (specifická odborná, pedagogicko-psychologická a osobnostní kultivace), - riziko problémové rodiny při DV, - rodina je limitovaným prostorem pro rozvoj komunikativních, kooperativních a dalších sociálních dovedností, - dítě se potřebuje naučit jednat a vycházet také s jinými dospělými než s rodiči, - škola zprostředkovává žákům společné poznatky a hodnoty, které musejí sdílet všichni členové společenství, mají-li si navzájem rozumět, - dítě potřebuje pevnou strukturaci míst, osob a rolí bez konfúzí, tj. zaměňování rolí(matka -- učitelka), - škola umožňuje dítěti vytvořit si jinak strukturovaný pohled na sebe sama a svět kolem, než to dělá uzavřenější prostředí rodiny, - základy primární socializace vytvořené v rodině potřebují konfrontaci a rozvoj v procesu sekundární socializace mimo rodinu, - škola není jen místem plným anonymity, ztráty odpovědnosti, neosobních kontaktů s učitelem, prostředím ohrožujícím dítě stresem, šikanou a nebezpečím drog, - škola umožňuje také pocity společného sdílení, společných zážitků, - škola učí dítě podřizovat se nadosobních pravidlům, pokynům, principům, - škola učí děti oceňovat systematičnost, formu, model a další obecněji platné poznatky a hodnoty, - základy primární socializace vytvořené v rodině potřebují konfrontaci a rozvoj v procesu sekundární socializace mimo rodinu, - společnost si vytvořila školu proto, že potřebuje, aby její členové úsporně, bez zbytečných ztrát, v relativním bezpečí získávali způsoby myšlení a dispozice k chování, které nelze získat jinde nebo jen s vynaložením příliš velkých nákladů.