GLAGOL VREMYA. LICO 1) Perevedite. Sledite za pravil'nym udareniem: 1. Já vím, že ty rád hraješ na kytaru. 2. Spěchám domů. 3. Slyšíš co říká? 4. Kolik stojí ten koberec? 5. Já sedím v páté řadě a kde sedíš ty? 6. Irena má ráda smetanovou zmrzlinu a já mám ráda čokoládovou. 7. Dávám na stůl víno. 8. Matka každý den vaří (připravuje) oběd a já vařím večeři. 9. Já tě nežádám, žádá tě ona. 10. Já vidím dobře, ale on vidí špatně. 11. Já chodím rychle a ona chodí pomalu. 12. Já když platím tak pláču, ty platíš a nepláčeš. 13. Proč ty děti tak křičí? 14. Já zítra letím do Londýna a Honza letí do Moskvy. 15. Já ještě nespím, ale Ljuba už spí. 16. Kam se dívá? 17. Nemocný těžce dýchá, zavolejte lékaře! 2) Perevedite: 1. Nechci se tě dotknout (urazit). 2. Proč nechceš poslouchat starší? 3. Jiří tam chce jít s námi, ale my nechceme. 4. Vy chcete odjet už v neděli? 5. Chtějí jen tvé dobro. 6. Já běžím do lékárny a kam utíkáš ty? 7. Víťa běží do školy a my běžíme do práce. 8. Běžíte v sobotu s námi? 9. Koně běží klusem. 10. Já jím řízek, ty jíš vařené hovězí a Petr jí párky. 11. My jíme pelmeně. 12. Vy jíte palačinky a oni jedí ryby. 13. Jezdím tam několikrát za měsíc. 14. Ty nejezdíš na koni? 15. Otec k nim jezdí stále méně a méně. 16. O nedělích jezdíme ven. 17. Vy často jezdíte na služební cestu? 18. Oni teď téměř nikam nejezdí. 19. Já jedu do Řecka. 20. Ty jedeš do Norska nebo do Finska? 21. Kdy jede Pavel do Španělska? 22. My jedeme do Athén, ne do Paříže. 23. Vy jedete nejdříve do Vídně a potom do Benátek? 24. Oni jedou do Drážďan nebo do Lipska? 3) Perevedite. Obratite vnimanie na formy proshedshego vremeni. 1. Co jsi četla naposled? 2. Na náměstí postavili novou velkou budovu. 3. Věra stála ve frontě. 4. Kolik stál ten váš plynový sporák? 5. Vasja u nás poseděl asi deset minut a odešel. 6. Už sis připravila na zítra všechny úkoly? 7. Student z druhého ročníku dobře připravil kamaráda k maturitě. 8. Koupila jsem na večeři šunku. 9. Spálil všechny staré papíry. 10. Pekař pekl chléb a rohlíky. 11. Jak jsi to mohl říct? 12. Tentokrát mne kadeřnice stříhala dlouho. 13. Aljoša mi velmi pomohl. 14. Promokl jsem do nitky. 15. Neslyšel jsem co na mne křiknul. 16. Ten člověk dávno zemřel. 17. Utřel s tabule vše, co bylo napsáno. 18. Kam zmizel? 19. Šel do divadla, ale vrátil se pro zapomenuté lístky. 20. Chlapec byl stále nemocný a rostl velmi pomalu. 21. Lehl si na postel a hned usnul. 22. Promrzl jsi? 4) Perevedite: 1. Položil jsem konzultantovi několik otázek. 2. Asi jsem neměl mluvit tak rychle, špatně jsi mi porozuměla. 3. Matka mého strýce zemřela 22. ledna. 4. Nájemníci zavolali zámečníka a ten odemkl dveře. 5. Malý uličník zalezl pod postel a nikdo ho nemohl najít. 6. Polila se vřelou vodou a opařila se. 7. Večer hudby a poezie se vydařil. 8. Podařilo se nám získat mnoho mladých spolupracovníků. 9. Tomanová a Novotná, vy jste nevěděly, že už všichni přišli? 10. Co byste chtěl vidět, kam byste chtěl jít, s kým si přejete mluvit? 11. To byste nevěděla ani vy. 12. Našel jste své věci? 13. Chtěl jsem se zeptat, zda jste viděla tu novou hru. Povelitel'noe naklonenie 5) Perevedite: 1. Hoď mi míč! 2. Zopakuj to slovo! 3. Nezpívejte tak hlasitě! 4. Pijte mléko! 5. Zastavte taxi! 6. Nepal ten dopis! 7. Ušij mi šaty! 8. Ať žije mír! 9. Oblékej se tepleji! 10. Jeď tam sám. 11. Jezte více a pijte méně. 12. Ať oni přijdou k nám! 13. Připravte si věci večer. 14. Lenko, nakresli jí ten domeček! 15. Nečti dál! 16. Děti, dobře si to zapamatujte! 17. Nezapomeň koupit sešit! 18. Nauč mne hrát na kytaru! 19. Vypisuj si neznámá slovíčka! 20. Pověs plášť a klobouk do předsíně. 21. Deštník dej (postav) sem! 22. Uč se lépe! 23. Lehni si na zem! 24. Choď spát dříve! 25. Sedni si sem! 26. Seď zpříma! 27. Posaďte se do křesla! 28. Lež klidně! 29. V létě vstávej v šest hodin! 30. Běž rychle pro doktora! 31. Buď zdráv! 32. Neupadni, drž se zábradlí! 33. Jdi opatrně! 34. Neklam nás a nelži! 35. Věř mi! 36. Vezmi si ještě sýr! 37. Vylej tu vodu tam a ne sem! 38. Umyj si obličej! 39. Přijeď k nám na chatu! 40. Sněz ještě tento kousek! 41. Napij se vody a uklidni se! 42. Nestyď se, mluv, co potřebuješ! 43. Řekni mi pravdu! 44. Kup něco na večeři! 45. Nalej si čaj! 46. Neplač a ten křen už nestrouhej! 47. Zaklepej na dveře vlevo! 48. Pošli jí telegram! 49. Pošli tam někoho! 50. Začni už psát úkoly a přestaň dráždit toho psa! 6) Perevedite: 1. Poslouchej a nechtěj na mně nemožné. 2. Podívej, neměj mi to za zlé, ale já to nedokážu. 3. Chtěj a všechno dokážeš! 4. Chyť ten míč! 5. Chytejte, budu vám házet! 6. Odkaz viz tamtéž. 7. Berte si jako doma. Jez, proč nejíš? 8. Vezmi si aspoň čaj! 9. Zítra ze školy běžte hned ke mně! 10. Tak jeď, kdo ti brání? 11. Uveďte své příklady, opravte chyby a doplňte zbývající věty! 12. Věro, prosím tě, nastříhej mi tu látku! 13. Nic mu nepromíjejte! Nic mu nepromiňte! Promiňte, že jsem vás urazil. 14. Vždy si lehni na totéž místo! 15. Tam si nikdy nesedej. Neseď tu a běž! 16. Pozor ať neklopýtneš, je tady tma! 17. Běž si připravit pokoj ve třetím poschodí! 18. Jdi si vyměnit košili, má špinavý límeček. 19. Vezmi to s sebou spravit k tobě do dílny! 20. Jděte je přivítat na nádraží. VID 7) Perevedite na russkij yazyk: Zbledl strachy, zrudl rozpaky, zhubl po nemoci, rozesmál všechny přítomné, dodal naději všem, sál se vyprázdnil, stal se nesnesitelně drzý, ukázal se zbabělý, měl radost z našeho příchodu. 8) Perevedite predlozheniya na russkij yazyk: 1. Když jsme na celnici ukázali své doklady, jeli jsme dále. 2. Obě děvčata šla nakonec domů sama. 3. Zastavili se, aby si odpočinuli, ale hned běželi dále. 4. Běželi jsme k nejbližší poštovní schránce. 5. Všichni jsou tu? Běžíme. 6. Všichni sedí? Jedeme. 7. Kam si sedneš? Tam si nesedej! 8. Sedni! Seď a nehýbej se! 9. Kam si oni sednou? 10. Sázejte zeleninu. 9) Perevedite, obratite vnimanie na pristavochnye glagoly: 1. Listonoš chodí s poštou třikrát za den. 2. Sestra chodí k lékaři dvakrát za týden. 3. K nám do vesnice vozí potraviny v pondělí a ve čtvrtek. 4. Děda bere lék ráno a večer. 5. Jedu do Prahy tak desetkrát za rok. 6. Pro jistotu nám to ještě jednou vysvětlil. 7. Tak já jdu. Už jdeš? 8. Nosí peníze dvakrát do měsíce. 9. Letadlo létá do Dillí třikrát týdně. 10. Celý týden jim chodím naproti na nádraží. 10) Perevedite. obratite vnimanie na sovpodenie i nesovpadenie vida v cheshskom i russkom yazykah: 1. Vždy, když si zapálím cigaretu, vzpomenu si na tu příhodu. 2. K večeři jsem si obyčejně kupoval salám. 3. Pokaždé, když jsem ho potkával, zdravil jsem ho první. 4. Kdykoli jsem šel na procházku, mohl jsem si být jist, že bude pršet. 5. Byli to nejbližší příbuzní a kdykoli přijel do Prahy, vždy jim něco přivezl. 6. Nedá se říct, že by váš manžel byl špatný řidič, ale kdykoli mne vezl, vždycky jsme platili pokutu za nějaký přestupek. 7. Byli jsme tam několikrát a šli jsme pokaždé jinudy. 8. Babička nerada jezdí na rekreaci, i když několikrát dostala poukaz, vždycky ho vrátila. 9. Bratr nám chtěl ukázat celý kraj, a proto nás k sobě vezl pokaždé jinou cestou. 10. Bylo zvykem obědvat nejdříve ve dvě hodiny. 11. Obávám se, že nebudu moci přijít. 12. Když bude chtít, tak ti pomůže. 13. Nebude schopen správně odpovědět. 14. Oni to dokážou, když budou chtít. 15. Nemohl jsem přijít dříve. 16. Žena dovede snášet podmínky kosmických letů. 17. Musíš dokázat i v tomto případě své schopnosti. ZALOG 11) Perevedite na cheshskij yazyk. Obratite vnimanie na otlichie russkih i sootvetstvuyuschih cheshskih glagolov. Sdelajte obratnyj perevod: 1. Zasedanie nachalos' rovno v polovine devyatogo. 2. Oni klyanutsya, chto ne delali `etogo. 3. Pochemu ty krasneesh'? 4. Dyadya esche ne vyzdorovel posle tyazheloj bolezni. 5. My vse dolzhny borot'sya za pravoe delo. 6. Ne torgujtes'. 7. Ona gulyaet v parke. 8. My sprashivaem tebya v poslednij raz! 9. Izvitite, chto opozdal. 10. Posmotrite na nih! 11. Bol'noj sil'no potel. 12. Pochemu on tak drozhit? 13. Smotri, kak by oni tebe ne otomstili! 14. Ne otgovarivajtes'! 15. Oni vse vremya tol'ko rugayutsya. 16. My ostalis' na vokzale, a oni poshli. 17. YA nadeyus' vas skoro uvidet'. 18. Velogonki okonchatsya v pyat' chasov. 19. Skol'ko vremeni `eto budet prodolzhat'sya? 20. Oni medlenno spuskalis' s lestnicy. 21. Oni gordilis' svoimi det'mi. 22. Vy pereezzhaete uzhe segodnya na novuyu kvartiru? 23. Kak ty syuda popal! 24. Kak ona sebya chuvstvuet? 25. Deti, vedite sebya prilichno! 26. Vy ne skuchaete zdes'? 27. Gde ty brodil? 28. CHto u vas proishodit? 29. Zimoj ya katayus' na kon'kah. 30. Pishite kak sleduet. 31. YA sprashival tebya ob `etom uzhe stol'ko raz! 32. Kak vy pozhivaete? 33. Ty ochen' toskuesh'? 34. Kuda ty vechno toropish'sya? 35. Ostorozhno, `eta sobaka kusaetsya! 36. Drachuny vse vremya derutsya. 37. Kozy bodayutsya. 38. Pugovica na kostyume ele derzhitsya. 39. Pivo penitsya, testo podnimaetsya. 40. Oni ochen' lyubyat drug druga. 12) Perevedite, upotreblyaya v russkom yazyke glagoly s stradatel'nym >>-sya<<: 1. Nebyla dodržována bezpečnostní pravidla. 2. Pracovní porady se konaly za účasti všech pracovníků. 3. Všechny vzory obuvi se vyráběly sériově. 4. Program bude vysílán až večer. 5. Zboží bude rozdělováno podle objednávek. 6. V pasu se budou označovat také další osobní údaje. 7. Byl několikrát vyznamenán státními řády. 8. Dejte se ostříhat. 9. Tato kniha byla vydána v mnoha zemích. 10. Článek se překládá. 11. Článek je překládán do němčiny a angličtiny. 12. Článek byl překládán již vícekrát. 13) Perevedite: 1. Brzy jsem se uklidnil, protože se nesmím zlobit. 2. Vlak zastavil uprostřed polí. 3. Všichni vojáci se už vrátili domů. 4. Osprchoval se a vykoupal se. 5. Vykoupal se v řece. 6. Pustil se do hledání. 7. Pustil se držadla a seskočil ze stupátka. 8. To se lehko řekne. 9. Řekli si, že přijdou zítra v šest. 10. Vědělo se, že brzy začne válka. 11. Nevěděli si s ní rady. 12. To se ví. 13. To se neví. 14. Nedej se vyprovokovat! 15. Přes naši vesnici vede nová silnice. 16. Vedete v našem ročníku také praktická cvičení? 17. Sparta vede. 18. Celý zápas slávisté vedli. 19. Slyšel jsem od něho, že se rodičům nevede špatně. 20. Jak se vede? 21. Co tě vede! 22. Vede si dobře v práci i ve své nové funkci. 23. Co vás k tomu vedlo? 24. Tato stanice vysílá až večer. 25. Vysíláme zprávy ČTK. 26. Vysíláme nejlepší pracovníky na stáže do zahraničí. 27. Tento pořad vysílají všechny stanice Intervize. 28. Nevysílejte v době od 17.00 do 17. 30! NEPRODUKTIVNYE GLAGOLY 14) Perevedite: 1. Přísahali jsme a svou přísahu splníme. 2. Z pušky je nemohl trefit. 3. Veslařských závodů jsem se nezúčastnil, i když nevesluji hůře než on. 4. Narodil jsem se a vyrostl na venkově. 5. Nejsem si jist, zda mu budu moci vrátit peníze. 6. Započítali jsme mu všechny zkoušky. 7. Přišlo tolik lidí, že bys je nespočítal. 8. Teď jsme ztraceni. Teď ses chytil. 9. Trefil do černého. 10. Jak se dostanu na Arbat? 11. Rád bych vám pomohl, ale sám jsem se dostal do nesnází. 12. V pekárně upekli tunu chleba. 13. Spálili jsme všechno uhlí. 14. Napij se trochu! 15. Upil jsi trochu, ne? 16. Nevylil jsi to ty? 17. Kde jste si nechala ušít ty nové šaty? 18. Jakých výsledků jste dosáhl při použití těchto přístrojů? 19. Kdy nám naliješ čaj? 20. Jdi si umýt ruce. 21. Umyl si ruce a hned si je utřel ručníkem. 22. V nemocnici mu propláchli žaludek. 23. Není mi jasné, kdo bude hradit výlohy. 24. Sašo, prostři stůl! 25. Pečlivě za sebou zavřel dveře. 26. Otevři ústa! schůzi? 27. Zavřel se ve své kanceláři. 28. Už nebojoval jak bojují jiní. 29. Vymažu kresbu gumou a namaluji vše znovu. 30. Po vyučování utřeš tabuli a zameteš třídu. 15) Perevedite: 1. Zbývá vysvětlit, jakým způsobem chcete svůj úkol provést, 2. Bydlí tady Gavrilovovi? 3. Unavuje tě ta práce? Neunavuje, ale zajídá se mi. 4. Při existujícím způsobu obchodu se přikládá velký význam kvalitě zboží. Prodej zboží na úvěr a následující kontrola vyžaduje mnoho lidí. 5. Jak se dostanu z jedné silnice na druhou, aniž bych použil sběrného okruhu? 6. Všechno si vyzkoušíte sama. 7. Mám radost z toho, že vaše úsilí je úspěšné. 8. Zvířata zdědí některé vlastnosti svých předků. 9. Ne každý si jasně uvědomuje, že naše budoucnost se vytváří prací a zase prací. 10. Já a můj muž vyučujeme na střední škole. 11. Uznáváme jeho zásluhy, ale víme, že se také mýlil. 12. Myslím, že jich v davu nepoznáme. 13. Vojáci třetí čety zůstávají pozadu. 14. Tak se to nezpívá. 15. Budu bydlet chvíli u rodičů a pak se odstěhuji na venkov. 16. Neuplavou v tak studené vodě ani půl kilometru. 17. Dýchej si na prsty, když ti ztuhly mrazem. 18. Nová rostlina se zde neujme. 19. Zpívejme přátelé, zpívejme vesele! 20. Je tu průvan, fouká to. 21. Nemohla jste přijít dříve? Nedostala jste pozvánku? 22. Přejdou léta a na všechno se zapomene. 23. Unikl soupeřům o dvacet metrů. 24. Odstoupil od dveří, přistoupil ke mně a ptá se... 25. Vlak přijel na nádraží. 26. Rychlík odjíždí až v noci. 27. Nemohl ujít ani kilometr za den. 28. Přijďte k nám večer na návštěvu! 29. Odejděte! Odstupte! Přijděte! Přistupte! 30. Jak se dostanu na východní nádraží? 16) Perevedite: 1. Když budeš chtít, přijeď! 2. Kam ti lidé běží, co tam prodávají? 3. Když žákům uložíte úkol, musíte ho také zkontrolovat. 4. To všechno nesním, víc už nemohu. 5. Nejezdi s nimi, pojeď s námi! 6. Co po mně chceš? 7. Vyřiďte rodičům naše pozdravy a přání všeho dobrého. 8.Tak jedeme! 9. Posádka se nevzdá a nevydá pevnost nepříteli. 10. Nechceme zbytečně ztrácet síly. 11. Zbytečně se namáháte, neprodám to. 12. Všichni čtyři složí zkoušky do konce zkouškového období. 13. Jezte kolik sníte, pijte, kolik vypijete! 14. Brzy všichni pozapomenou na náš slib. 15. Nikdy nezapomeneme na vás a na váš kraj. 16. Pobuďte s námi chvíli, promluvíme si! 17. Zavazadla došla před vámi. 18. Splnilo se mi přání, zítra odjíždím. I vaše touhy se jistě uskuteční. 19. Ať se děje, co se děje, vždyť tě neubude! 20. Přiznáváš svou chybu? 21. Nezradíme své přátele. 22. Kde se zde prodává mléko? 23. Při takové práci býváte jistě unaven. 24. Dáváte mi těžké otázky. 25. Kdy vstáváte? Zítra vstaneme v šest hodin. 26. Kdy děláš zkoušku ? 27. Já se bojím, že zkoušku neudělám. 28. Obléknu si teplý kabát, ale myslím, že se již brzy oteplí. 29. Lije jako z konve. 30. Maminka s bratrem uklidí byt, děvčata utřou nádobí. 31. Zamkneš dveře a přijdeš za mnou. 32. To nikdy nepochopím. Přijmeš tu práci? 33. Tato práce mi zabere mnoho času. 34. Zvedni pravou ruku. 35. Volá tě k sobě. 36. Lehneme si na trávu. 37. Bolí mne zuby. 38. Šetříme si zdraví. 39. Kolik stojí kilo citronů? 40. Započítají mu všechny zkoušky. 41. Chlapci zapálí táborák. 42. Odevzdáme všechny knihy. 43. Žáci pošlou svým přátelům blahopřání. 44. Posadím se za volant a pojedu. 45. Uvědomujeme si svou situaci. Glagol'noe upravlenie 17) Perevedite: 1. Učíme se cizím jazykům, rozumíme všem slovům. 2. Využíváme jeho zkušeností. 3. Pokračovali jsme v práci. 4. Blahopřeji vám k narozeninám. Promiňte mi, prosím, že jsem se opozdil. 5. Nezapomeň poděkovat příteli za dárek! 6. Tvé otázce jsem nerozuměl. 7. To na mně nezáleží. 8. Poslouchej své rodiče. 9. Radujeme se z jeho úspěchů. 10. Počkám na Ivana, požádám ho o radu. 11. Obracíme se na vás se žádostí. 12. Student se připravoval na zkoušku. 13. Myslel jsem na svého bratra. 14. Vzpomeň si na mne! 15. Přesvědčil jsem se o tom, že je to pravda. 16. Stále na tebe myslíme. 17. Já pěstuji sport, bratr se zajímá o astronomii. 18. Chlapci se smáli kamarádovi. 19. Když ho potkáš, pozdrav ho! 20. Chraň se před nachlazením! 21. Pozor na vlak! 22. Petr ovládá pět jazyků. 23. Obdivujeme se krásám naší přírody. 24. Dělte sto dvaceti. 25. Dělíme se s vámi o vaše zkušenosti. 18) Perevedite: 1. Rozdělím se s tebou o chléb. 2. Jsem na tebe hrdý. 3. Jsme hrdí na váš úspěch. 4. Otec vede knihovnu. 5. Nezapomeň na svůj slib. 6. Náš výlet závisí na počasí. 7. Hlasujeme pro našeho kandidáta. 8. Řečník se dotkl nejdůležitějších otázek. 9. Chraňte si oči před sluncem! 10. Vyhýbá se setkání se svým přítelem. 11. Nevyhýbej se těžkostem. 12. Přítel mne zradil. 13. Studuji ruštinu na pedagogické fakultě. 14. Pozorujeme zatmění slunce. 15. Babička dohlíží na děti. 16. Ona ho stále obtěžuje svými dotazy. 17. Doufám v tvou pomoc, potřebujeme vaši pomoc. 18. Marie má krásný hlas. 19. Vyměňujeme si zkušenosti. 20. Musíme se opřít o své přátele. 21. Už jsem odvykl venkovskému životu. 22. Odmítl příteli pomoc. 23. Odmítli jsme jejich rady. 24. Zůstáváme pozadu za svými spolužáky. 25. Upozorněte nás na to. 26. Zabránili jsme neštěstí. 27. Nepředbíhej události! 28. Pohrdá svým strýcem. 29. Zvykl jsem si na fyzickou práci. 30. Máme k dispozici tisíc korun. 31. Víťa žárlí na Alenu kvůli Pavlovi. 32. Souhlasím s odjezdem zítra ráno. 33. Pochybuji o tom, že máš pravdu. 34. Zeptej se na to učitele. 35. Vážíme si vaší práce. Klíč 1) 1. YA znayu, chto ty lyubish' igrat' na gitare. 2. YA speshu domoj. 3. Ty slyshish', chto on govorit? 4. Skol'ko stoit `etot kovër? 5. YA sizhu v pyatom ryadu, a gde sidish' ty? 6. Irina lyubit slivochnoe morozhenoe, a ya lyublyu shokoladnoe. 7. YA stavlyu butylki vina na stol. 8. Mama ezhednevno (kazhdyj den') gotovit obed, a ya gotovlyu uzhin. 9. YA tebya ne proshu, tebya prosit ona. 10. YA vizhu horosho, no on vidit ploho. 11. YA hozhu bystro, a ona hodit medlenno. 12. YA kogda plachu, plachu, a ty platish' i ne plachesh'. 13. Pochemu `eti deti tak krichat? 14. YA zavtra lechu v London, a Gonza letit v Moskvu. 15. YA esche ne splyu, no Lyuba uzhe spit. 16. Kuda on smotrit? 17. Bol'noj tyazhelo dyshit, pozovite vracha. 2) 1. YA ne hochu tebya obidet'. 2. Pochemu ty ne hochesh' slushat'sya starshih? 3. YUra hochet pojti tuda s nami, no my ne hotim. 4. Vy hotite uehat' uzhe v voskresen'e? 5. Oni hotyat tebe tol'ko dobra. 6. YA begu v apteku, a ty kuda bezhish'? 7. Vitya bezhit v shkolu, a my bezhim na rabotu. 8. Vy bezhite v subbotu s nami? 9. Loshadi begut rys'yu. 10. YA em shnicel', ty esh' otvarnuyu govyadinu, a Pëtr est sosiski. 11. My edim pel'meni. 12. Vy edite bliny, a oni edyat rybu. 13. YA ezzhu tuda neskol'ko raz v mesyac. 14. Ty ne ezdish' verhom? 15. Otec ezdit k nim vsë rezhe i rezhe. 16. Po voskresen'yam my ezdim za gorod. 17. Vy chasto ezdite v komandirovku? 18. Oni teper' pochti nikuda ne ezdyat. 19. YA edu v Greciyu. 20. Ty edesh' v Norvergiyu ili v Finlyandiyu? 21. Kogda edet Pavel v Ispaniyu? 22. My edem v Afiny, a ne v Parizh. 23. Vy edete snachala v Venu, a potom v Veneciyu? 24. Oni edut v Drezden ili v Lejpcig? 3) 1. CHto ty chitala v poslednee vremya? 2. Na ploschadi postroili novoe bol'shoe zdanie. 3. Vera stoyala v ocheredi. 4. Skol'ko stoila `eta vasha gazovaya plita? 5. Vasya posidel u nas minut desyat' i ushël domoj. 6. Ty uzhe prigotovila vse uroki na zavtra? 7. Student vtorogo kursa horosho podgotovil tovarischa k `ekzamenu na attestat zrelosti. 8. YA kupila na uzhin vetchinu. 9. On szhëg vse starye bumagi. 10. Pekar' pëk hleb i rogaliki (bulki). 11. Kak ty mog `eto skazat'? 12. V `etot raz menya parikmahersha strigla dolgo. 13. Alësha mne ochen' pomog. 14. YA promok do poslednej nitki. 15. YA ne slyshal, chto on mne kriknul. 16. Tot chelovek davno umer. 17. On stër s doski vsë napisannoe. 18. Kuda zhe on ischez? 19. On ushël v teatr, no vernulsya za zabytymi biletami. 20. Mal'chik byl boleznennym (vsë vremya bolel) i ros ochen' medlenno. 21. On lëg na krovat' i srazu zasnul. 22. Ty zamërz? 4) YA zadal konsul'tantu neskol'ko voprosov. 2. Mne, kazhetsya, ne dano bylo tak bystro govorit', ty menya neverno (ploho) ponyala. 3. Mat' moego dyadi umerla 22-ogo yanvarya. 4. ZHil'cy pozvali slesarya, i on otper dver'. 5. Malen'kij ozornik zalez pod krovat', i nikto ne mog ego najti. 6. Ona oblilas' kipyatkom i obvarilas'. 7. Vecher muzyki i po`ezii udalsya. 8. Nam udalos' privlech' bol'shoe chislo (mnogo) molodyh sotrudnikov. 9. Tomanova i Novotna, vy ne znali, chto uzhe vse prishli? 10. Vam chto hotelos' by uvidet', kuda hotelos' by pojti, s kem vy hotite (hoteli by) pogovorit'? 11. `Etogo by dazhe vy ne znali! 12. Vy nashli svoi veschi? 13. YA hotel sprosit', videli li vy `etu novuyu p'esu. 5) 1. Bros' mne myach! 2. Povtori `eto slovo! 3. Ne pojte tak gromko! 4. Pejte moloko! 5. Ostanovite taksi! 6. Ne zhgi `eto pis'mo! 7. Sshej mne plat'e! 8. Da zdravstvuet mir! 9. Odevajsya poteplee! 10. Poezzhaj tuda sam! 11. Esh'te bol'she, a pejte men'she! 12. Pust' oni pridut k nam! 13. Prigotov' veschi s vechera! 14. Lenka, narisuj ej `etot domik! 15. Ne chitaj dal'she! 16. Rebyata, zapomite `eto horosho! 17. Ne zabud' kupit' tetrad'! 18. Nauchi menya igrat' na gitare! 19. Vypisyvaj neznakomye slova! 20. Poves' pal'to i shlyapu v perednej! 21. Zontik postav' syuda! 22. Uchis' luchshe! 23. Lyag na pol! 24. Lozhis' ran'she! 25. Syad' syuda! 26. Sidi smirno! 27. Sadites' v kreslo! 28. Lezhi spokojno! 29. Letom vstavaj v shest' chasov! 30. Begi skoree za doktorom! 31. Bud' zdorov! 32. Ne upadi, derzhis' za perila! 33. Idi ostorozhno! 34. Vylej vodu tuda, a ne syuda! 35. Ver' (pover') mne! 36. Voz'mi eschë syru! 37. Vylej vodu tuda, a ne syuda! 38. Umoj sebe lico! 39. Priezzhaj k nam na dachu! 40. S"esh' eschë `etot kusochek! 41. Vypej vody i uspokojsya! 42. Ne stesnyajsya, govori, v chem nuzhdaesh'sya 43. Skazhi mne pravdu! 44. Kupi chego-nibud' na uzhin! 45. Najlej sebe chayu! 46. Ne plach' i ne tri bol'she tot hren! 47. Postuchi v dver' nalevo! 48. Otprav' ej telegrammu! 49. Poshli tuda kogo-nibud'! 50. Nachni gotovit' uroki i perestat' draznit' `etu sobaku! 6) 1. Slushaj, ty trebuesh' s menya nevozmozhnogo. 2. Smotri, ty ne bud' na menya v obide, no ya ne smogu. 3. Pri zhelanii vsë smozhesh' sdelat'. 4. Lovi myach! 5. Lovite, ya vam brosat' budu! 6. Snosku smotri tam zhe. 7. Ugoschajtes', vedite sebya kak doma. Esh', chego ty ne esh'? 8. Ty vypej hot' chashku chayu! 9. Zavtra posle urokov sbegajte srazu ko mne! 10. Nu, poezzhaj, kto tebe meshaet? 11. Privedite svoi primery, isprav'te oshibki i dopolnite otstayuschiesya predlozheniya! 12. Vera, proshu tebya raskroj mne `etot material! 13. Vy emu nichego ne proshajte! Smotrite, nichego emu ne proschajte! Izvinite, ya mozhet byt', vas obidel. 14. Vsegda mozhis' na to zhe mesto! 15. Tuda nikogda ne sadis'! Ty ne sidi zdes', a begi! 16. Smotri, spotknësh'sya, zdes' temno! 17. Idi (sbegaj) prigotov' nomer na chetvërtom `etazhe! 18. Idi, smeni rubashku, u neë gryaznyj vorotnik. 19. Zabiraj (voz'mi) `eto s soboj v masterskuyu dlya pochinki (dlya pochinki v masterskoj)! 20. Idite, vstrechajte ih na vokzale. 7) On poblednel ot straha, on pokrasnel ot smuscheniya, on pohudel posle bolezni, on rassmeshil vseh prisustruyuschih, on vselil nadezhdu vo vseh., zal opustel, on nevynosimo obnaglel, on strusil, on obradovalsya nashemu poyavleniyu. ua' po`euste'. 8) 1. Kogda my v tamozhne pokazali svoi udostovereniya (dokumenty), py poehali dal'she. 2. Obe devushkii nakonec poshli domoj odni. 3. Oni ostanovilis' peredohnut', no sejchas pobezhali dal'she. 4. My pobezhali k blizhajshemu pochtovomu yaschiku. 5. Vse li zdes'? Pobezhali! 6. Vse sidyat? Poehali! 7. Kuda ty syadesh'? Tuda ty ne sadis'! 8. Syad'! Sidi i ne shevelis'! 9. Kuda oni syadut? 10. Sazhajte ovoschi! 9) 1. Pochtat'on prihodit s pochtoj tri raza v den'. 2. Sestra prihodit k vrachu dva raza v nedelyu. 3. V nashu derevnyu privozyat produkty v ponedel'nik i v chetverg. 4. Ded prinimaet lekarstvo utrom i vecherom. 5. YA vyezzhayu v Pragu raz desyat' v god. 6. Na vsyakij sluchaj on nam `eto eschë raz ob"yasnil. 7. Znachit, ya uhozhu. Ty uzhe uhodish'? 8. On prinosit den'gi dva raza v mesyac. 9. Samolët priletaet (vyletaet) v Deli tri raza v nedelyu. 10. Na protyazhenii vsej nedeli (celuyu nedelyu) ya prihozhu vstrechat' ih na vokzal. 10) 1. Vsyakij raz, kogda ya zakurivayu, mne vspominaetsya `etot sluchaj. 2. Na uzhin ya obychno pokupal kolbasu. 3. Vsegda, kogda ya ego vstrechal, ya zdorovalsya pervym. 4. Kogda by ya ne poshël na progulku, ya mog byt' uveren, chto pojdët dozhd'. 5. `Eto byli samye blizkie rodnye i kogda by on ni priehal v Pragu, vsegda privozil chto-nibud' dlya nih. 6. Nel'zya skazat', budto vash muzh plohoj voditel', no skol'ko raz menya vozil, my vsegda platili shtraf za zakoj-nibud' prostupok. 7. My ezdili tuda neskol'ko raz i hodili vsyakij raz drugim putëm. Babushka ne lyubit otdyhat', hotya i neskol'ko raz poluchala putëvku, ona eë vsegda vozvraschala obratno. 9. Brat hotel nam pokazat' vsyu mestnost', po`etomu on vozil nas vsyakij raz po drugomu puti. 10. Voshlo v privychku obedat' na ran'she vtorogo chasa. 11. YA boyus', chto ne smogu prijti. 12. Esli on zahochet, on pomozhet tebe. 13. On ne sumeet pravil'no otvetit'. 14. Oni `eto sumeyut sdelat', esli zahotyat. 15. YA ne smog prijti ran'she. 16. ZHenshina smozhet perenosit' usloviya kosmicheskih polëtov. 17. Ty sumej dokazat' i v `etom sluchae svoi sposobnosti. 11) 1. Zasedání začalo přesně v půl deváté. 2. Přísahají, že to neudělali. 3. Proč se červenáš? 4. Strýc se po těžké nemoci ještě neuzdravil. 5. My všichni musíme bojovat za správnou věc. 6. Nedohadujte se (nesmlouvejte)! 7. Prochází se v parku. 8. Ptáme se tě naposled! 9. Promiňte, že jdu pozdě. 10. Podívejte se na ně! 11. Nemocný se silně potil. 12. Proč se tak třese? 13. Jen aby se ti nepomstili! 14. Nevymlouvejte se! 15. Stále si jen nadávají. 16. My jsme zůstali na nádraží a oni šli. 17. Doufám, že vás brzy uvidím. 18. Závody na kolech skončí v osmnáct hodin. 19. Jak dlouho to bude trvat? 20. Šli pomalu se schodů. 21. Byli hrdi na své děti. 22. Vy se stěhujete už dnes? 23. Jak ses sem dostal? 24. Jak je jí (jak se cítí)? 25. Děti, chovejte se slušně! 26. Nenudíte se zde? 27. Kde ses toulal? 28. Co se u vás děje? 29. V zimě bruslím. 30. Pište jak se patří! 31. Už jsem se tě na to ptal tolikrát. 32. Jak se máte? 33. Moc se ti stýská? 34. Kam pořád spěcháš? 35. Pozor, ten pes kouše! 36. Rváči se stále perou. 37. Kozy trkají. 38. Knoflík na šatech sotva drží. 39. Pivo pění, těsto kyne. 40. Velmi se milují. 12) 1. Ne soblyudalis' pravila bezopasnosti na zavode. 2. Rabochie soveschaniya provodilis' pri uchastii vseh rabotnikov. 3. Vse obrazcy obuvi vypuskalis' seriyami. 4. Programma budet peredavat'sya tol'ko vecherom. 5. Tovar budet raspredelyat'sya soglasno zayavkam. 6. V pasporte budut otmechat'sya i drugie lichnye dannye. 7. On neskol'ko raz nagrazhdalsya gosudarstvennymi ordenami. 8. Vy postrigites'! 9. `Eta kniga izdavalas' vo mnogih stranah. 10. Stat'ya perevoditsya. 11. Stat'ya perevoditsya na nemeckij i anglijskij yazyki. 12. Stat'ya uzhe perevodilas' po neskolku raz. 13) 1. Skoro ya uspokoilsya, tak kak mne serdit'sya nel'zya. 2. Poezd ostanovilsya sredi polej. 3. Vse soldaty uzhe vernulis' domoj. 4. On prinyal dush i vykupalsya. 5. On vykupalsya v reke. 6. On brosilsya na poiski poteryannogo. 7. On vypustil poruchen' iz ruki i soskochil so stupeni. 8. `Eto legko skazyvaetsya. 9. Oni uslovilis' vstretit'sya zavtra v shest' chasov. 10. Narod znal, chto skoro nachnëtsya vojna. 11. Oni ne mogli s nej spravit'sya. 12. Ponyatnoe delo! 13. Kto ego znaet! 14. Ne poddavajsya na provokaciyu! 15. CHerez nashu derevnyu prohodit novoe shosse. 16. Vy vedëte na nashem kurse i prakticheskie zanyatiya? 17. Sparta lidiruet. 18. Vo vremya vstrechi slavisty vsë vyhodili vperëd. 19. YA uznal u nego, chto roditeli zhivut neploho. 20. Kak dela? 21. CHto ty! 22. On pokazyvaet sebya horosho i na rabote, i na svoej dolzhnosti. 23. Vas chto na `eto navelo? 24. `Eta stanciya rabotaet tol'ko vecherom. 25. Peredaëm soobscheniya CHeshskogo agenstva pechati. 26. My napravlyaem luchshih rabotnikov na stazhirovku za granicu. 27. `Eta programma transliruetsya vsemi stanciyami Intervideniya. 28. Ne vyhodite v `efir v neriod s semnadcati nol' nol' do semnadcati tridcati! 14) 1. My poklyalis' i svoyu klyatvu sderzhim. 2. On ne mog v nih popast' iz vintovki. 3. YA ne prinimal uchastiya v grebnoj gonke, hotya i grebu ne huzhe (chem on). 4. YA rodilsya i vyros v derevne. 5. YA ne uveren, smogu li otdat' emu den'gi. 6. My zachli emu vse `ekzameny. 7. Sobralos' stol'ko naroda, chto ne schest'. 8. Teper' my propali. Teper' to popalsya. On popal v samuyu tochku. 10. Kak mne popast' na Arbat? 11. YA rad vam pomoch', no ya sam popal v bedu. 12. Na hlebozavode vypekli tonnu hleba. 13. My sozhgli ves' zapas uglya (ves' ugol'). 14. Vypej nemnogo! 15. Ty otpil nemnogo, chto li? 16. Ne ty li prolil? 17. Gde vy sshili vashe novoe plat'e? 18. Kakih rezul'tatov vy dostigli primenyaya `eti pribory? 19. Kogda nel'ësh' nam chayu? 20. Idi umoj ruki. 21. On pomyl ruki i sejchas vyter polotencem. 22. V bol'nice promyli emu zheludok. 23. Mne neyasno, kto pokroet rashody. 24. Sasha, nakroj stol! 25. On za soboj plotno prikryl dver'. 26. Otkroj rot! 27. On zapersya v svoej kontore. 28. On uzhe ne borolsya, kak boryutsya drugie. 29. YA sotru risunok rezinkoj i narisuyu vsë snova. 30. Posle zanyatij (urokov) sotrësh' s doski i podmetësh' klass. 15) 1. Ostaëtsya ob"yasnit', kakim obrazom vy sobiraetes' vypolnit' vashe zadanie. 2. Zdes' li zhivut Gavrilovy? 3. Ty ustaësh' ot `etoj raboty? YA ne ustayu, mne ona nadoedaet. 4. Pri suschestvuyuschej sisteme gorgovli bol'shoe znachenie pridaëtsya kachestvu tovara. Prodazha tovara v kredit i posleduyuschij za tem kontrol' trebuyut bol'shogo kolichestva lyudej. 5. Kak mne popast' s odnogo shosse na drugoe, ne pol'zuyas' kol'com? 6. Vsë vy poprobuete sami. 7. Menya raduet, chto vashi usiliya uspeshny (pol'zuyutsya uspehom). 8. ZHivotnye nasleduyut nekogorye svojstva svoih predkov. 9. Ne kazhdyj otchëtlivo osoznaët, chto nashe buduschee sozdaëtsya trudom i tol'ko trudom. 10. Vmeste s moim muzhem my prepodaëm v srednej shkole. 11. My priznaëm ego zaslugi, na znaem, chto on tozhe oshibalsya. 12. YA dumayu, chto my ih v tolpe ne uznaëm. 13. Soldaty tret'ego vzvoda otstayut. 14. Tak `eto ne poëtsya. 15. Pozhivu nekotoroe vremya u roditelej i potom pereedu v derevnyu. 16. Oni ne proplyvut v takoj holodnoj vode i polkilometra. 17. Duj na pal'cy, esli u tebya oni ozyabli. 18. Novoe rastenie zdes' ne priv'ëtsya. 19. Spoëmte, druz'ya, spoëm veselej! 20. Skvoznyak, duet zdes'. 21. Vy ne mogli prijti poran'she? K vam ne prishlo priglashenie? 22. Projdut gody i obo vsëm zabudut. 23. On ushël ot svoih sopernikov na dvadcat' metrov. 24. On otoshël ot dveri, podoshël ko mne i sprosil... 25. Poezd prishël na vokzal. 26. Skoryj poezd uhodit tol'ko noch'yu. 27. On ne mog projti kilometr v den'. 28. Zahodite k nam vecherom v gosti! 29. Ujdite! Otojdite! Prihodite! Podojdite! 30. Kak mne projti (popast') k vostochnomu vokzalu? 16) 1. Zahochesh', priezzhaj! 2. Kuda begut `eti lyudi, chto tam prodayut? 3. Kogda uchenikam zadadite urok, vam tozhe pridëtsya (vy dolzhny) ego proverit'. 4. Vsë `eto ya ne s"em, bol'she ne mogu. 5. Ne ezdi s nimi, poezzhaj s nami! 6. CHego ty ot menya hochesh'? 7. Peredajte roditelyam nash privet i pozhelaniya vsego horoshego. 8. Poehali! 9. Garnizon ne sdastsya i ne otdast krepost' vragu. 10. My ne hotim naprasno teryat' sily. 11. Zrya vy staraetes', ya `eto ne prodam. 12. Vse chetvero sdadut `ekzameny do konca sessii. 13. Esh'te, skol'ko s"edite, pejte, skol'ko vyp'ete! 14. Skoro vse pozabudut o nashem obeschanii. 15. My nikogda ne zabudem vas i vashego kraya. 16. Pobud'te s nami, pogovorim! 17. Bagazh pribyl do vas. 18. Moë zhelanie sbylos' (moya mechta sbylas'), zavtra uezzhayu. I vashi mechty nepremenno sbudutsya. 19. Pust' budet, chto budet -- tebya ot `etogo ne ubudet! 20. Ty priznaësh' svoyu oshibku? 21. My ne predadim svoih druzej. 22. Gde zdes' prodayut moloko? 23. Pri takoj rabote vy nepremenno ustaëte. 24. Vy mne zadaëte grudnye voprosy. 25. Kogda vstaëte? Zavtra vstanem v shest' chasov. 26. Kogda sdaësh' `ekzamen? 27. YA boyus', chto `ekzamen ne sdam. 28. YA nadenu tëploe pal'to, no dumayu, chto uzhe skoro stanet teplee. 29. L'ët kak iz vedra. 30. Mama s bratom uberut kvartiru, devushki vytrut posudu. 31. Zaprësh' dver' i pridësh' ko mne. 32. `Etogo ya nikogda ne pojmu. Ty primesh' `etu rabotu? 33. `Eta rabota u menya otnimet mnogo vremeni. 34. Podnimi pravuyu ruku. 35. Ona zovët tebya k sebe. 36. My lyazhem na travu. 37. U menya bolyat zuby. 38. My berezhëm svoë zdorov'e. 39. Skol'ko stoit kilo limonov? 40. Emu zachtut vse `ekzameny. 41. Mal'chiki zazhgut kostër. 42. My sdadim vse knigi. 43. Ucheniki poshlyut svoim druz'yam pozdravleniya. 44. YA syadu za rul' i poedu. 45. My soznaëm svoë polozhenie. 17) 1. My izuchaem inostrannye yazyki, ponimaem vse slova. 2. My ispol'zuem ego opyt. 3. My prodolzhali rabotu. 4. Pozdravlyayu vas s dnëm rozhdeniya. Izvinite menya, pozhalujsta, za opozdanie. 5. Ne zabud' poblagodarit' druga za podarok. 6. Tvoj vopros ya ne ponyal. 7. `Eto ne ot menya zavisit. 8. Slushajsya svoih roditelej. 9. My raduemsya ego uspeham. 10. YA podozhdu Ivana, poproshu i nego soveta. 11. YA obraschayus' k vam s pros'boj. 12. Student gotovilsya k `ekzamenu. 13. YA dumal o svoëm brate. 14. Vspomni obo mne! 15. YA ubedilsya v tom chto `eto pravda (verno). 16. My vsë vremya dumaem o tebe. 17. YA zanimayus' sportom, brat interesuetsya astronomiej. 18. Mal'chiki smeyalis' nad tovarischem. 19. Kogda ego vstretish', pozdorovajsya s nim. 20. Beregis' prostudy. 21. Beregites' poezda! 22. Pëtr vladeet pyat'yu inostrannymi yazykami. 23. My voshischaemsya krasotami nashej prirody.l 24. Delite sto na dvadcat'. 25. My delimsya s vami svoim opytom. 18) 1. YA podelyus' s toboj hlebom. 2. YA toboj gorzhus'. 3. My gordimsya vashimi uspehami. 4. Otec zaveduet bibliotekoj. 5. Ne zabud' o svoëm obeschanii! 6. Nash pohod (nasha `ekskursiya) zavisit ot pogody. 7. My golosuem za nashego kandidata. 8. Orator zatronul samye vazhnye voprosy. 9. Zaschischajte glaza ot solnca! 10. On izbegaet vstrechi so svoim drugom. 11. Ne izbegaj trudnostej! 12. Drug mne izmenil. 13. YA izuchayu russkij yazyk na pedagogicheskom fakul'tete. 14. My nablyudaem zatmenie solnca. 15. Babushka smotrit za det'mi. 16. Ona vsë vremya nadoedaet emu svoimi voprosami. 17. Nadeyus' na tvoyu pomosch', my nuzhdaemsya v vashej pomoschi. 18. Mariya obladaet krasivym golosom. 19. My obmenyaemsya opytom. 20. My dolzhny (nam pridëtsya) operet'sya na svoih druzej. 21. YA uzhe otvyk ot derevenskoj zhizni. 22. On otkazal drugu v pomoschi. 23. My otkazalis' ot ih sovetov. 24. My ostaëm ot svoih tovarischej po klassu. 25. Predupredite nas ob `etom! 26. My predupredili neschast'e. 27. Ne preduprezhdaj sobytiya! 28. On nrenebregaet svoim dyadej. 29. YA privyk k fizicheskomu trudu. 30. My raspolagaem tysyach'yu kronami. 31. Vitya revnuet Alenu k Pavlu. 32. Soglasen na ot"ezd zavtra utrom. 33. YA somnevayus' v tom, chto ty prav. 34. Sprosi ob `etom uchitelya! 35. My uvazhaem vashu rabotu.