Ukázka některých možností práce s textem (námětů) v hodině literární výchovy Následující text je zde zařazen jako stručný příklad možných různých východisek pro přípravu kompaktní vyučovací jednotky. Jde pouze o některé možnosti postupů (nápadů) vážící se ke konkrétnímu zvolenému textu, nikoli o vyčerpávající soubor univerzálních postupů a metod. Text je míněn jako inspirace, ne vzor. Má pouze poukázat na možnou různorodost řešení náplně tří základních fází tzv. smíšené hodiny při práci s jediným textem. Struktura zde zařazeného textu tedy NEodpovídá struktuře jedné hodiny - vaše příprava na hodinu (jako součást zkoušky) bude mít strukturu jinou - strukturu jediné ucelené, organizačně promyšlené hodiny směřující k naplnění zvoleného cíle/ů (viz požadavky v příslušném souboru studijních materiálů). Text: Vzácná cestička Daisy Mrázková Jednou šla Helenka s mouchou Rudolfínou na procházku za městečko. Bylo horko. Dostaly se do polí. Po mezi vedla cestička. Rudolfína lítala v mateřídoušce, rozhoupávala fialové zvony, nakukovala do děr. - Poleť honem, Rudolfíno, ať už jsme v lese! Tady po té cestičce, to nic není. - Jakpak ne, samé zajímavé věci. - Já vím, zajímavé, ale pro mouchy! Sedat si do zvonečků, dívat se do myších děr, to já bych také ráda, jenže jsem na to moc velká. - Jen si nemysli, že tu jsou jen myší díry! Tady v poli například jsou v zemi krásné červené granátky, co se dávají kolem krku a do prstýnků. - Opravdu? Jak to víš? - Od mravence. - Od koho? - Od jednoho příjemného mravence, s kterým si někdy povídám, řekla Rudolfína a načechrala si křídla. - Poslyš, Rudolfíno, já to řeknu dědečkovi. - Co? Že si povídám s mravencem? - Ale ne, o těch granátech! - To neříkej, polekala se moucha. - Dědeček by s tím měl jen starosti. Přišlo by sem moc lidí, pošlapali by pole ... - Tak dobře, když nechceš ... - Mravenci by byli neradi, kdybys to řekla. Neřekneš to? - Ne. - Jistě ne? - Ne, Rudolfíno, neboj se. Povídej dál. - A tamhle pod tou skalkou, pokračovala moucha, - tam bydlívali vlci. Dřív byl tady všude les a u skalky bydli vlci. - Je to dávno? Rudolfína rychle počítala. - Skoro tři sta let. Ale ta cesta tu byla už tenkrát. Vedla lesem. Je to strašně stará cesta. - Chodili ti vlci po ní? - Ano, řekla Rudolfína. - V noci, když svítil měsíc, chodili vlci po cestě. Helenka šla po cestičce s úctou čím dál větší. Dokonce se sehnula a pohladila horkou rozpraskanou hlínu. - A co ještě? ptala se. - Jednou, asi před tisíci lety, jet tudy rytíř na koni. Zastavil se u skalky a napojil koně ve studánce, která tam tenkrát byla. - Jaký měl plášť? - Oranžový, vyšívaný. - A co dál? - A v lese na něj číhal loupežník a zastřelil ho šípem a ukradl jeho koně. - Jak to všechno víš, Rudolfíno? - Skalka to vypravuje, když má náladu. Všecko viděla. - A co se stalo s rytířem? - Ach, rytíř, ten leží dosud tady pod mezí. Ještě jsou tam jeho kosti a jeho meč. - Ó! A žádný to neví? - Žádný člověk to neví. - Přijde se na to někdy? - Jistě. Jednou se tu bude stavět a přijde se na to. - Přijde se vždycky na všechno? - Myslím, že ano, řekla Rudolfína. - Lidé jsou na světě proto, aby odkrývali tajemství. - Jeje, to jsem ráda, zvolala Helenka. - Myslíš, že já taky někdy nějaké tajemství objevím, třeba ... třeba až budu velká? - Objevíš mnoho a mnoho tajemství, slíbila moucha určitým hlasem. Helenka teď šlapala po cestičce velmi spokojeně. Jak se má člověk na co těšit, hned je všecko v pořádku. Všecko je hned v náramném, krásném pořádku. A když došla k lesu, ohlédla se: - To je ale vzácná cestička ... jsou všechny cesty takové? - Ó ano, a některé jsou ještě vzácnější ... - Poslyš, Rudolfíno, já jsem hrozně ráda, že jsem na světě. Možnosti práce s textem v hodině: A/ Možnosti motivace 1. Využít jako motivační pomůcky obyčejný kámen, ukázat ho dětem a navodit téma textu rozhovorem, např. s využitím otázek: Odkud myslíte, že kámen je? Jak dlouho tam asi ležel? Co všechno mohl za svůj "život" vidět? Kdyby mohl vypravovat, chtěli byste mu naslouchat? 2. Využít mapu města (obce) k různým úkolům a otázkám směřujícím k tématu textu, např.: Vyhledejte nějakou známou ulici, náměstí. Víte, co tam bylo dřív, co se tam zajímavého odehrálo? apod. 3. Doplňovat podle vlastní úvahy různá podstatná jména k přídavnému jménu vzácný. 4. Rozhovor: Objevili jste někdy nějaké tajemství? Vyprávějte o tom. 5. Vyhledat v naučné literatuře (encyklopediích, učebnicích) co nejvíce informací o mouchách, zejména se pokusit najít, jaké mají mouchy oči. 6. Vytvářet s žáky paprskovitě (popř. v řetězci) asociace na slovo tajemství. 7. Uvést hodinu vhodným nápisem na tabuli souvisejícím s myšlenkových sdělením textu (např. "Svět je zajímavé místo") a následným rozhovorem o tom, zda s tím žáci souhlasí a proč. B/ Možnosti interpretačních otázek a úkolů 1. Které(á) slovo(a) nejlépe vystihuje(í) podstatu příběhu? Které(á) slovo(a) je (jsou) v něm klíčové(á)? 2. Proč byla cestička vzácná? 3. Proč Helenka pohladila cestičku? 4. Kdo v příběhu vystupuje? Jak byste charakterizovali Rudolfínu? (Co všechno jsme se o ní v příběhu dozvěděli?) Co si myslela Helenka o cestě na začátku a co na konci příběhu? 5. Myslíte si, že lidé skutečně dokážou odhalit všechna tajemství? 6. Čím byste chtěli být? Co byste chtěli objevit za tajemství? Proč? 7. Máte i vy svou "Rudolfínu" - někoho, kdo vám zajímavě vypráví o světě kolem nás? Možné otázky na věcné znalosti a věcné porozumění: 1. Ve kterém století asi běhali po cestě vlci? Ve kterém století tam zabili rytíře? 2. Víte, co jsou to granáty? Poznámka: Interpretační metoda sokratovského rozhovoru: např. otázky 4, 3, 2 a 7 Interpretační metoda heuristického rozhovoru: jako výchozí např. otázka 3 Interpretační metoda řešení problému: např. otázka 1 doplněná otázkou Proč? C/ Možnosti následných literárně estetických činností 1. Číst podle rolí, pokusit se napodobit řeč dítěte a mouchy. 2. Pokusit se v rozhovoru pokračovat, vymýšlet další možná tajemství cestičky. 3. Zkusit vyprávět "jako skalka" příběh o rytíři (zvolit podle vlastní úvahy intonaci, domýšlet detaily příběhu). 4. Rozhovor, popř. skupinová práce: Který dům ve našem městě (obci) patří k nejstarším? Co zajímavého mohl "vidět"? Vymyslete si jeho příběh. 5. Použít slovo cesta v různých větách tak, aby mělo různý význam (konkrétní i abstraktní). 6. Rozhovor s žáky o jejich "vzácných" místech. Popř. úkol místo nakreslit a pak ho představit ostatní, říct, proč je pro ně vzácné. 7. Rozhovor o tom, zda žáci četli nějakou knížku o tajemství a jeho odhalování. Vzpomenou si na jejího autora? Dokážou ostatním o knize vyprávět? 8. Zazpívat si (zarecitovat) nějakou písničku (básničku) o cestě. Poznámka: Podobně koncipovaný přehled možných námětů na práci v hodině, ale vycházející z jiného textu (D. Mrázková: Růžová mušle) lze najít ve skriptech Kapitoly z didaktiky literární výchovy ve 2.-5. ročníku základní školy (Brno: PdF MU, 2004, s. 51-53).