FORMA ZPRACOVÁNÍ VÝZKUMNÉ SEMINÁRNÍ PRÁCE. Připravujeme výzkum P.Gavora: Úvod do pedagogického výzkumu STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE ! OBSAH TEORETICKÁ ČÁST ! student má prokázat adekvátní znalost vědeckých produktů na dané téma ! vyhledávat i řešitelská srovnání, např. místní, regionální, republiková ! inspirace v mezinárodním měřítku HYPOTETICKÉ PŘEDPOKLADY ! ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ VYHODNOCENÍ ! ZÁVĚR PŘÍPRAVA A ORGANIZACE VYZKUMU ! Etapy výzkumu ! Stanovení výzkumného problému Informační příprava výzkumu ! Studium informačních zdrojů (knih, článků, výzkumných zpráv, dizertací), ! ale i konzultace se zkušenějšími odborníky, ! účast na diskusích a seminářích mu pomohou zbavit se nejistoty a dají mu pevnou ruku při výzkumu. Příprava výzkumných metod ! Musíme si vybrat vhodnou výzkumnou metodu (metody) a v rámci ní výzkumný nástroj. KVANTITATIVNĚ A KVALITATIVNĚ ORlENTOVANÝ VÝZKUM ! Jak je z názvu zřejmé, ! kvantitativní výzkum pracuje s číselnými údaji. ! Zjišťuje množství, rozsah nebo frekvenci výskytu jevů, resp. jejich míru (stupeň). ! Číselné údaje se dají matematicky zpracovat. Je možno je sčítat, vypočítat jejich průměr, vyjádřit je v procentech nebo použít další metody matematické statistiky (vyjádřit směrodatnou odchylku, korelační koeficient, statistickou významnost rozdílu mezi dvěma anebo více výsledky apod.). SROVNÁVACÍ TABULKA kvantitativnÍ výzkum kvalitativn výzkum ! filozofická východiska ! pozitivizmus fenomenologie ! existence reality jedna realita více realit ! cíle výzkumu ! vysvětlení jevů ověřování teorie porozumění smyslu jevů budování nové teorie ! přístup ! číslo význam, slovo ! zkoumá velké skupiny lidí zkoumá malé skupiny lidí ! směřuje ke zevšeobecnění jedinečnost ! odstup od zkoumaného vcítění se, ponoření se ! do situace ! Fenomenologie:je kritikou matematizujícího přírodovědného přístupu k člověku a světu. Od fáze nazíravě popisné se vyvíjí k výkladu smyslů. (Ped.slovník) Formulace hypotéz naznačují, jakým způsobem se bude hypotéza potvrzovat ! Změňte výroky tak, aby vyjadřovaly rozdíly, vztahy nebo následky: ! ! Chlapci mají dobrý vztah k fyzice. ! Žáci, kteří bydlí na sídlišti, mají rozvinuté záliby. ! U starších učitelů je typický efekt vyhasínání (burn-out effect). ! Žáci, kteří sledují televizi, málo čtou. ! Učitelé se chovají vůči druhému pohlaví rozdílně. ! Podávání mléka žákům ve škole pomáhá jejich zdraví. ! Image školy vytváří ředitel. ! Zvláštní školy jsou dobře vybaveny učebními pomůckami. ! Pomoc rodičů škole na venkově je vysoká. ! Výcvik zaměstnanců, který probíhá na pracovišti, je úspěšný. UKÁZKY ! Vraťme se k už použitému příkladu a analyzujme ho: ! H1 ! U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci pozitivnější postoj k jeho vyučovacímu předmětu než u učitele, který má direktivní styl vyučování. ! H2 ! U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování. HYPOTÉZA – tvrzení, které vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. ! Vyjádření rozdílů – více, častěji, silněji… Skupinová výuka zvyšuje výkon žáků. HYPOTÉZA ! Vyjadřující vztahy mezi proměnnými – pozitivní, negativní, neutrální … Mezi vzděláním rodičů a inteligencí dítěte je pozitivní vztah. HYPOTÉZA ! Vyjadřující následky mezi proměnnými – jak –tak, čím-tím. Čím větší je aktivizační potenciál výukových metod, které učitel používá, tím větší je zájem žáků o výuku (předmět). VÝZKUM A JEHO PŘÍPRAVNÉ PLÁNOVÁNÍ ! KONKRETIZACE VÝZKUMNÉHO PROJEKTU ! Volba FORMY výzkumu ! Terénní realizace výzkumného záměru spolu se zpracováním a interpretací výsledků ! Zpracování výzkumné zprávy ! Projektová prezentace ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY ! ŘEŠÍ OTÁZKY: ! Personálního zajištění (výběr vzorku respondentů) ! Časové možnosti a potřeby (vliv má zvolená volba výzkumné metody) ! Finanční náročnosti a hledání zdrojů PŘED ZVOLENÍM VÝZKUMNÉ METODY ! Jsou přesně určeny všechny metody na získávání údajů? ! Má s nimi výzkumník zkušenosti? ! Použil je v předvýzkumu? ! Mají výzkumné metody dostatečnou validitu? ! Mají výzkumné metody dostatečnou reliabilitu? PROJEKT VÝZKUMU OBSAHUJE ! Stanovení cíle zkoumání ! Hypotézy, které se mají ověřovat ! Metody výzkumu ! Výběr zkoumaných osob ! Způsob zpracování výsledků ! Využití zpracovaných výsledků ! P.Gavora, s.9 CÍL VÝZKUMU ! Volit takovou metodu, aby pomocí ní výzkumník zjistil to, co má. ! V zásadě stanovujeme primárně výzkumný cíl a potom adekvátní výzkumnou metodu ! Někdy výzkumný nástroj vstupuje do popředí – ověřování nových metod PODMÍNKY VÝZKUMU ! PSYCHOLOGICKÉ ! TECHNICKÉ ! ORGANIZAČNÍ PSYCHOLOGICKÉ PODMÍNKY ! JDE O „NASTAVENÍ“ ZKOUMANÝCH OSOB ! Ochotu spolupracovat (např. rozsah dotazníku, jeho tématika) ! Případně jejich schopnosti (odborná zdatnost, naladění, sociální orientace, somatopedická problematika) ! Somatopedie- jeden z oborů spec.pedagogiky, zabývá se výchovou a vzděláváním tělesně a zdravotně postižené mládeže a dospělých osob (Ped.slovník, s.207) ! P.Gavora, s.9 TECHNICKÉ PODMÍNKY ! Výzkumník má k dispozici: ! Techniku nahrávací ! Registrační zařízení ! Vyhodnocovací zdroj ! P.Gavora, s.9 VÝZKUMNÁ METODA ! „Výzkumná metoda je všeobecný název pro proceduru, která se sleduje při výzkumu. Výzkumná metoda má jisté vlastnosti, které je potřebné dodržet při jejich použití“ ! P.Gavora, s. 11 PŘÍKLAD VÝZKUMNÝCH METOD ! POZOROVÁNÍ ! ŠKÁLOVÁNÍ ! ( PŘEDSTUPEŇ MĚŘENÍ V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU – VĚTŠÍ-MENŠÍ, ČASTO-OBČAS-NIKDY),od kpojmů kvalitativních ke kvantifikacipořadových dat. Ped.slovník, 221 ! DOTAZNÍK ! INTERVIEW ! METODA VERBÁLNÍ VÝPOVĚDI ! PROJEKTOVÁ METODA ! EXPERIMENT VALIDITA ! Znamená schopnost výzkumného nástroje zjišťovat, co zjišťovat má. ! Validita má svoje stupně – více či méně validní výzkumný nástroj ! Vybrat nejvhodnější validní nástroj ! Př. nástroje : krejčovský metr.(Krejčovský metr je vysoce validní nástroj na ??????????, ale na určování ????????má nulovou validitu) RELIABILITA ! Znamená přesnost, spolehlivost výzkumného nástroje ! Výzkumné nástroje s vysokou i nízkou reliabilitou ! Př. sluneční a digitální hodiny F.Kerlinger (1972,s.434) ! „Reliabilita je druhou velmi důležitou vlastností výzkumného nástroje. Jak vysoká reliabilita sice sama o sobě není zárukou dobrých výzkumných výsledků, ale dobré výzkumné výsledky nemůžeme získat pomocí nereliabilních výzkumných nástrojů“ PŘED ZVOLENÍM VÝZKUMNÉ METODY ! Byly postupy pro ověření těchto vlastností vhodně zvolené? ! Jsou připraveny všechny pracovní pomůcky (instrukce, návod atd.)? ! Je připraven přesný popis celé procedury při získávání údajů (krok za krokem)? ! Jsou přístroje, registrační pomůcky (ale i posuzovatelné, řádně zkontrolované)? ZÁVĚR ! Potvrzení, vyvrácení položených hypotéz ! Sumarizace hodnot a jejich výsledný efekt ! Zhodnocení přínosu pro vlastní práci ! Zamyšlení nad doporučením ve smyslu vlastních opatření Výzkumný problém Jasná a jednoznačná otázka, na kterou hledáme odpověď. ! Popisný výzkumný problém – popis reality, situace, jevu. Jaký je postoj mládeže k tzv. lehkým drogám? Výzkumný problém ! V. problém, který se ptá na vztah určitých proměnných. Jaký je vztah mezi pohlavím žáků a jejich zájmy? Výzkumný problém ! Kauzální v. problém – ptá se na příčinu, která vedla k určitému důsledku. Způsobuje slovní hodnocení žáků učitelem zlepšení žákovských výkonů? Definování pojmů ! Operacionální definice – neznámý pojem definujeme prostřednictvím pozorovatelné, měřitelné proměnné. Cizojazyčnou schopnost definujeme jako skóre subjektu v Testu cizojazyčných schopností. Definování pojmů ! Reálná definice – neznámý pojem definujeme pomocí pro něj typických vlastností, vztahů mezi těmito vlastnostmi. Frustrace je emocionální stav vzniklý zablokováním uspokojování potřeb. Proměnné ! Měřitelné – můžeme určit počet nebo míru, stupeň jevu nebo vlastnosti. Počet chyb v písemce, počet bodů v testu, stupeň oblíbenosti předmětu … ! Kategoriální - nelze je kvantifikovat, ale pouze zařadit do tříd. Pohlaví (muž-žena), rodinný stav (svobodný-ženatý-rozvedený), výchovný postup (represivní-vstřícný)… Vztahy mezi proměnnými zjišťované při výzkumu ! S (podnětové) ! O (vnitřní, organismické) ! R (jako reakce na podnět, odpověďové) Mohou být zjišťovány různé vztahy mezi proměnnými.