Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Časné léto v zahradě Semestrální práce do předmětu Praktikum z biologie a pěstitelství Vypracovaly: Zdeňka Vitásková Marta Tománková Božena Sviráková Učitelství pro I. stupeň ZŠ KS, 2. ročník, sk. B2 Květen 2005 Časným létem označujeme na většině území v České republice období konce měsíce května a měsíc červen. Fenologická rostlina: začátek fenofáze – květ bezu černého, konec fenofáze - květ lípy málolisté Na zahradě lze pozorovat: Vodní partie o Ryby žerou larvy komárů, takže se nemohou rozmnožovat, na druhou stranu jejich potrava a exkrementy znečišťují vodu a tím se rozmnožují řasy, která jezírko zarostou. V jezírku je možné vysadit rostliny, které plavou na vodě a řasu ničí (např. okřehek). o Za horkého počasí klesá hladina vody a ryby a rostliny mohou trpět nedostatkem kyslíku. Jezírko je možné udržovat plné pomocí hadice, z níž pomalu odkapává voda. Stromy, keře o Odstraňováním uschlých květenství keřů (štědřenců, šeříků, pěnišníků, azalek, rododendronů) napomůžeme tvorbě nových výhonků v následujícím vegetačním období. o Před prořezáváním hustých keřů se přesvědčíme, zda tam není ptačí hnízdo s vajíčky. o Na zahradu může přiletět roj včel, který se většinou usadí na stromě, ale může se také usadit v komíně nebo na zemi v trávě. o Plejeme, okopáváme a přistřihujeme živé ploty. Abychom dosáhli rovného řezu, je dobré si natáhnout šňůru. Bylinky o Začínáme otrhávat větvičky a květy pro použití v čerstvém stavu i pro zmrazení a sušení (třeba snítka tymiánu trhaná o svatým Jánu) Ovoce o Jahodníky: vytváří odnože, zrají jahody. Chceme-li sklízet dobré ovoce, odstraníme je, protože jejich růst je na úkor matečné rostliny. Chceme-li jahody rozmnožit, přikolíčkujeme šlahouny k zemi. o Nad jahodníky můžeme natáhnout síť, aby chránila zrající plody před škůdci. o Podložíme plody slámou, aby zůstaly čisté. Zelenina o V tomto období vyžaduje dostatek vláhy a živin. o Za teplých letních dnů zaléváme v podvečer, aby se voda příliš brzy nevypařila. o Nejvydatnější zálivku vyžadují plodové zeleniny (okurky, tykve, rajčata, papriky), kořenová a cibulnatá zelenina je méně náročná na vláhu. o Pokud pěstujeme zeleninu pod fólií, zemina nevysychá tak rychle, jako na otevřeném prostranství, ale i tuto zeleninu musíme pravidelně zalévat, protože nemůže využít přirozených dešťových srážek. o Větvení mrkve je způsobeno překážkami v půdě (kameny, kusy větví). o Ředkvičky potřebují hodně vody, protože jinak jsou hořké a houbovité. o Květiny o Vyryjeme zatažené cibuloviny, po uschnutí cibule očistíme a uskladníme v chladu a suchu. o Některé druhy trvalek nesnášejí časté přesazování, protože mají dlouhé kůlové kořeny, které se při manipulaci snadno poškodí. o Velké květy potřebují mnoho vody. o Zvláštností v zahrádce mohou být noční květiny. Po setmění se otevřou květy lákající mnoho nočních motýlů. Růže o Ostříháme uvadlé květy časně kvetoucích keřových růží, s výjimkou těch, které mívají ozdobné šípky. Rostliny v nádobách o Za horkého a suchého počasí zaléváme všechny nádoby hojně a každý den, protože zásoba vody v prokořeněném substrátu je malá. o Závěsné nádoby je dobré pravidelně otáčet, rostliny pak rostou na všech stranách nádoby stejně. Trávník o Starší i nové trávníky propícháme do hloubky, aby se ke kořínkům dostal déšť. o Za sucha nesekáme trávník tak nakrátko. Posekanou trávu necháme ležet na trávníku, tím pomůžeme udržet vláhu. o V této době se dobře ujmou drny položené na doplnění trávníku. Potřebují pravidelně zalévat. Skleník o Za horkého počasí pravidelně větráme, zastiňujeme, navlhčíme podlahu, aby se rostliny nepřehřívaly. o Opylování rajčat ve skleníku napomůžeme teplým a vlhkým prostředím. Také poklepáním na rostlinu se uvolní pylová zrna a mohou být vzduchem přenesena. Kompost o Za suchého počasí je potřeba kompost prolévat, aby zůstal vlhký a zrál. Zelené hnojení o Na uvolněné záhony zasejeme směsku pro zelené hnojení. o Zelené hnojení zarýváme dříve, než začne kvést. Škůdci o Žáby jsou užiteční konzumenti škůdců, mají rády především slimáky. o Pravidelné kropení rostlin zmenšuje nebezpečí výskytu mšic. o Proti mšicím je možné použít postřik z pálivých kopřiv: několik kopřiv utrhneme a ponoříme do kbelíku s vodou, po jednom dnu zředíme výluh deseti díly vody. o Plevel o Trávu z posekaného trávníku můžeme rozprostřít pod keře, zamezíme tak vysušování půdy a růstu plevele, zároveň působí jako hnojivo. Podobně poslouží i dřevěné štěpky. Zavlažování o Lépe stříkat dlouho, než často, protože kořeny častým stříkáním „zleniví“ a přestanou růst, protože nemusí čerpat vodu z nižších poloh. o Dobrý je čtvercový postřikovač, zvláště pro toho, kdo nemá kulatou zahradu. o Stromy a keře nestříkáme, ale ke kořenům nalijeme několik kýblů vody. Použitá literatura: 1. kol. autorů. 1000 nápadů a rad pro zahrádkáře. Praha: Reader's Digest Výběr, 1999. 416 s. ISBN 80-86196-03-8. 2. kol. autorů. Velká encyklopedie zahrady od A do Z. Praha: Knižní klub, 2002. 420 s. 3. ISBN 80-242-0773-7. 4. kol. autorů. Velká kniha o zahradě. Ostrava: Blesk, 1992. 592 s. ISBN 80-85606-16-x. 5. VODÁKOVÁ, J. a kol. Pěstitelské práce. Praha: SPN, 1990. 238 s. ISBN 80-04-23976-5. 6. Jaro na zahradě. (texty a ilustrace převzaty z angl.časopisu Green Fingers). Praha:Artia, 1986. 255 s.