Seminář z komplexní
socioekonomické geografie
III. ročník
Mgr. Darina Foltýnová
Cíl: vytvořit ukázkový geografický
projekt
prezentace projektu
Příprava projektu
výběr problematiky, tématu
průzkum literatury
stanovení cílů projektu
stanovení hypotézy
definování požadovaných dat
nastavení sběru dat nastavení analýzy dat
sběr dat
analýza dat
interpretace výsledků
Konstrukce geografických
dat
Geografická data mohou mít mnoho forem a mohou být získávána
z nejrůznějších zdrojů
Nejběžnější: v numerické podobě s oficiálním zdrojem
získané prostřednictvím terénního (dotazníkového)
šetření
Mezi širší datovou základnu dále patří: mapy, krajina, mluvené slovo,
fotografie, knihy, apod.
1. Kvantitativní data
2. Kvalitativními data
a) Prekonstruovaná data (z oficiálních zdrojů)
b) Konstruovaná data (přímo výzkumníkem v individuálně vedeném
výzkumu)
c) Semi-oficiální data (statistiky a databáze polostátních institucí,
výzkumných ústavů
Ostatní zdroje sekundárních dat ­
média, publikace, rozvojové
dokumenty
Časopisy s geografickou tematikou:
obecné časopisy (Geographical Journal, Geografie,..);
subdisciplinárně specializované (Urban geography, Economic geography,...);
interdisciplinární (Environment and Planning, Urbanismus a územní rozvoj,...);
aplikovaná geografie (Geografické rozhledy,..).
Odborné publikace:
instruktážní texty (např. popis statistických metod a technik v geografii);
syntézy (přehled dosažených poznatků v určitém směru výzkumu);
základní referenční práce (např. tematické slovníky)
výzkumné monografie (postižení rozsáhlého výzkumného problému);
eseje (spíše polemická, provokativní práce);
editované kolekce (publikování ,,klasických" autorů, soubor nových příspěvků -
sborníky konferencí, úzce tematicky shromážděné příspěvky).
Citace zdrojů
Proč citovat?
získávání širšího kontextu
informační etika, ochrana intelektuálního vlastnictví ­ citování
výňatků děl, užití zveřejněného díla výlučně k vědeckým či
vyučovacím účelům
Citace z odborného časopisu
JENSEN-BUTLER, CH. (1999): Cities in competition: Equity issues.
Urban Studies 36, 5/6, s. 865-891.
KAMENÍČKOVÁ, V. (1998): Porovnání rozpočtů čtyř magistrátních
měst. Obec a Finance 2, 3, s. 18-22.
Citace knihy
PACIONE, M. (2001): Urban Geography: A Global Perspective.
Routledge, London, 663 s.
Citace kapitoly v editované knize
PAVLÍNEK, P. (1993): Anglo-americká geografie ve 20. století. In:
Sýkora, L., (ed.): Teoretické přístupy a vybrané problémy v
současné geografii. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy,
Praha, s. 9-29.
Mapy, vizualizace, prezentace dat a výsledků
geografického výzkumu
vizualizace dat pomocí mapového vyjádření či naopak získávání
dat z nich je jedním z rozpoznávacích znaků geografie
Zatímco v historii mapy oslovovaly pouze úzký okruh relativně
vzdělaných lidí, v dnešní době se stává porozumění mapě součástí
obecné gramotnosti a formou mapy je vyjadřována či ilustrována
řada běžných informací (od předpovědi počasí po novinové zprávy)
Mapy ovšem nezůstávají omezeny pouze na prostředí geografie a
jako vizualizační pomůcku je využívají i takové obory jako je např.
sociologie či psychologie
HLAVNÍ METODY A TECHNIKY SOCIOEKONOMICKÉ
GEOGRAFIE
Techniky (metody) ­ způsoby sběru a zpracování informací, resp.
údajů, měnících se podle charakteru objektu zkoumání.
Metody(metodika) ­ popisují následnost relativně jednoduchých kroků
při sběru, zpracování a využití údajů či informací.
(pozn. někdy se v této souvislosti můžeme setkat i s pojmem procedura
(metodologie)- tento se většinou používá pro vystižení specifik
použitého způsobu organizace dané činnosti, resp. posloupnosti využití
určitých technických prostředků).
Techniky zjišťování
informací
pozorování (observace),
rozhovor (interview),
dotazník (anketa) (anketa často není natolik obsáhle
vypovídající jako dotazník)
survey (analýza psaných, archívních dokumentů apod.)
Členění na metody:
vlastní, tradičně geografické
převzaté z jiných vědních oborů a více či méně upravené
Přístupy
kvantitativní
kvalitativní
Metody
popisně geografická metoda
regionálně komparativní (srovnávací) metoda
kartografická metoda
metoda terénního průzkumu
metoda interpretace leteckých nebo družicových snímků (metoda dálkového průzkumu
Země)
kvantitativní geografické metody
historická metoda
sociologická metoda rozhovoru nebo ankety (dotazníku)
metoda funkční a systémové analýzy
metoda modelování
...
Mezi nejznámější a nejpoužívanější kvalitativní přístupy pak řadíme:
hlasovací metoda
dokumentární metoda
metoda brainstormingu
metoda následné destrukce
metoda panelové shody
delphská metoda
Prezentační dovednosti
Přípravu jakékoli prezentace lze rozdělit do dvou fází:
ideová (námět, struktura a scénář prezentace);
technická (technická příprava prezentace)
- ujasnění komu je přednáška určena
- délka přednášky
- přednášku je vhodné strukturovat do tematických bloků
Při PowerPointové prezentaci
- střídmost při zaplnění snímku obsahem
- minimální velikost písma (neměla by být menší nežli 16 bodů)
- většinou rezignovat na využití různých animací či zvukových doprovodů
(často vyznívají rušivě)
- nevhodné je číst text ze slidů - doplňovat a rozšiřovat informace, pro něž je
slide pouze vodítkem
Prezentace
Název
Úvod a cíl
Diskuze pramenů a literatury
Použité metody a postupy
Výsledky
Klady a zápory ­ diskuze řešení
Didaktická transformace
Závěr
Použité zdroje - citace
Prezentace
Téma: prezentace bakalářské práce
s pohledu sociální geografie
(aplikace geografického projektu)
Téma: geografický projekt vybraného
socioekonomického problému místa
bydliště
Datum prezentace: ÚT 13.3. a 27.3. v 16:00
PÁ 23.3. v 8:00