Systém podnikových výrobních faktorů Pracovní výkony, dlouhodobý hmotný majetek a materiál jsou tři elementární faktory, které se v podniku kombinují druhy pracovních výkonů: • prováděcí (výkonná) práce • řídící (dispozitivní) práce Podnikové řízení je samostatný výrobní faktor V podniku se rozlišují čtyři výrobní faktory: • výkonná práce, • materiál, • dlouhodobý hmotný majetek a • dispozitivní práce Dispozitivní práce jako výrobní faktor se dále člení na: • původní (originální) • odvozované (derivativní) Systém podnikových výrobních faktorů Elementární faktory Výrobní faktory vi/ V Výkonná Materiál práce v. Dlouhodobý hmotný majetek ............v dispozitivní faktor NK Originálni: vedení podniku Odvozené: plánování, organizování, dohled v t úkol Funkce podnikového řízení Vrcholným cílem podniku v tržním hospodářství je dosahovat dlouhodobě a při plnění určitých vedlejších podmínek co nejvyššího zisku Pro splnění cíle se vytváří jednotné podnikové řízení, které plánuje kombinaci výrobních faktorů, organizuje jejich vynakládání a kontroluje průběh a výsledky podnikových procesů = řídící (dispozitivní) práce Úlohou podnikového řízení je přijímat (řídící) rozhodnutí Vrcholným úkolem podnikového řízení je stanovení konkrétních podnikových cílů Pro uskutečňování těchto cílů jsou využívány zdroje (výrobní faktory) Funkce podnikového řízení pak lze vyjádřit sledem kroků řídící činnosti v podniku: • stanovení cílů • plánování • rozhodování • realizování • kontrolování Stanovení cílů je výchozím bodem úkolů dispozitivního faktoru. Jeho obsahem je vymezení žádoucích stavu, o který je usilováno. Podnikové cíle jsou chápány, jako uspořádaný systém. Tento systém má: horizontální rozměr = hlavní a vedlejší cíle vertikální rozměr = hlavní cíle, mezicíle a dílčí cíle. Plánování je funkcí podnikového řízení, jejímž obsahem je hledání alternativních cest k dosažení stanovených cílů. Rozhodování je řazeno za plánování =^> výstupem plánovacího procesu jsou varianty plánu. Z nabízených variant cest k dosažení stanoveného cíle je třeba určit tu, která nejlépe umožní dosažení cíle =^> výběr jedné (optimální) varianty plánu. Realizování je uskutečňováním vybrané varianty plánu. Zahrnuje rozdělen úkolů a uspořádání lidí, věcných prostředků a informací v intencích přijatého plánu. Obsahem realizování není provádění jednotlivých věcných úkolů =^> organizování, resp. organizace. Kontrolování je funkcí podnikového řízení, která uzavírá modelové vysvětlení úkolů dispozitivního faktoru. Prostřednictvím kontrolování získává dispozitivní faktor informace o tom, do jaké míry a jakým způsobem jsou stanovené cíle dosahovány. Jednotlivé funkce po sobě nemusí následovat ve výše uvedeném pořadí =^> vzájemně se prolínají a kombinují =^> existují mezi nimi vzájemné souvislosti a zpětné vazby. I Funkce podnikového řízení a podnikové funkce Stanovení cílů plánování realizování kontrolování (organizace) (dohled) rozhodování rozhodování výroba investice opatřování personál odbyt rozhodování Strategické řízení Strategické řízení = koncepce řízení a koordinace dlouhodobého vývoje podniku představuje dále rozvinutou koncepci řízení Klasickou koncepcí podnikového řízení označuje jako statickou a adaptivní, strategické podnikové řízení pak jako dynamické a agresivní Strategická koncepce podnikového řízení je reakcí na stále rychlejší a hlubší změny v dynamicky se vyvíjejícím prostředí Klasické řízení podniku je vnímáno jako základ strategického řízení, které představuje další vývoj klasické koncepce podnikového řízení Nositelé řídících rozhodnutí v podniku V tržním hospodářském systému jsou nositeli podnikových řídících rozhodnutí buď vlastníci nebo jimi vytvořené orgány - vedoucí, manažeři Podniky lze podle tohoto hlediska členit na: • vlastnické podniky • manažerské podniky Na vytváření podnikových rozhodnutí se podílí i zaměstnanci. Pokud tvoří vrcholové řízení několik osob, organizuje se způsob dospívání k rozhodnutí využitím dvou principů: • direktoriální princip • kolegiálni princip