Dospělost Charakteristiky jednotlivých vývojových období Vývojové etapy dospělosti Mladá (časná) dospělost – cca 20-30 let Střední dospělost – cca 30-48let Pozdní dospělost – cca 48-65 let Senium – nad 65 let Dospělost jako zralost Zralý člověk – přejímá plnou osobní a občanskou odpovědnost, je ekonomicky nezávislý, přispívá k rozmnožování osobních statků, rozvinul své osobní zájmy, trvalý vztah k životnímu partnerovi, přijal výchovné úkoly vůči svým potomkům, přizpůsobuje se svým stárnoucím rodičům Charlota Bühlerová – zralost = věk naplnění základních životních tendencí, pociťování toho, že hlavní úsilí, přání a životní tužby jsou naplněny Doba je odlišná – fáze osobní expanze x fáze konsolidace Humanističtí psychologové (Maslow, Rogers,…) – zralost v seberealizaci, v rozvinutí a uskutečnění nejlepších osobnostních potencí. Emoční vývoj Individuální, společné znaky – nástup realismu a a extravertního směřování po adolescentním hledání. Méně snění, spíše střízlivost a pragmatičnost. Poznání sebe sama, svých možností a limitů. Přijetí sebe sama, netrápí se nad tím, co nelze změnit. Sebehodnocení – stabilní, realisticky pozitivní. Jistota a pevnost v závažných rozhodnutích. Sociální vývoj Zaměstnání Vykonávání trvalé pracovní činnosti, zjišťování a ověřování přitažlivosti zvoleného oboru. Při výběru pracovní činnosti se uplatňují 4 motivační síly: • motivace hmotná – finanční zajištění, nejprve sebe, později zajistit určitou úroveň rodině • motivace být prospěšný – pomáhat lidem, vytvořit něco pro druhé • motivace uskutečnit a rozvinout svůj potenciál – své osobní dispozice, schopnosti, talent • motivace sociální – najít přátelský kontakt s lidmi, vyjít z osamění, mezilidské vztahy na pracovišti a atmosféra pracoviště je leckdy důležitější než finanční ohodnocení Různé síly, různé kombinace uvedených motivací. Sociální vývoj Činnosti ve volném čase • Vybrané z vlastní iniciativy x podlehnutí společenskému tlaku • Činnosti s uplatněním kreativity, nacházení nového x stereotypní, stále se opakující či rituální činnosti • Zisk výrazného potěšení x snaha přežít nějak čas, zabít nudu (Frankl: nedělní neuróza) • Snaha o rozvíjení svých schopností x zúročit to v čem jsem dobrý • Činnosti s instrumentálním charakterem (záleží na cíli, na výsledku) x činnosti s expresním charakterem (důraz na proces, vyjádření názorů, emocí) • Činnosti s velkým výdejem fyzické energie x pasivní rekreace • Činnosti se vztahem k zaměstnání x co největší únik z každodenního zaměstnání • Snaha být užitečný, prospěšný x vlastní zábava !!! Syndrom vyhoření !!! Sociální vývoj Manželství a rodina Princip volby dle podobnosti x princip doplňující se volby (komplementární výběr) – týká se spíše povrchu osobnosti, základní hodnoty, podstatné životní cíle spíše podobné. Mnoho teorií výběru. Vývojový cyklus rodiny – přejímá v určité fázi větší důležitost než vývoj jednotlivce, respektive snaha o soulad, jinak dysfunkční situace – otcem v 16 či 60. Životní cyklus rodiny Etapa nultá – předmanželské hledání Separace od rodičovské rodiny: ▫ citová separace ▫ funkční separace ▫ postojová separace ▫ usmíření, odpuštění, vyrovnání Utvoření nového sebepojetí – mentální reprezentace sebe sama uložená v paměti, soubor představ o sobě včetně vztahu k sobě samému, formovalo se v procesu interakce jedince se sociálním prostředím. Životní cyklus rodiny Etapa nultá – předmanželské hledání Psychoanalytické teorie výběru partnera (Richterova typologie), deficitní volby partnera: • Partner jako náhražka významné osoby z dětství (obvykle rodič opačného pohlaví) – může sloužit jako kladný vzor i jako záporný (osoba, které v dětství ubližovala, týrala) • Partner jako kopie sebe samého – při ustrnutí v narcistní fázi vývoje • Partner jako ideál – obvykle nerealistická představa, následovaná častou deziluzí, zklamáním • Partner jako negativní ideál – v negativním obraze ukryty potlačené tužby – nedobré, společensky nevhodné, zakázané; takového partnera je možné trestat, odsuzovat, případně ho litovat a pomáhat mu a tím sebe sama vnímat jako dobrého, ušlechtilého člověka • Partner jako ochrana před nejistotou a nebezpečím Životní cyklus rodiny Etapa nultá – předmanželské hledání Sociologické a sociálně-psychologické teorie hledání partnera: • Blízkost a spřízněnost - fyzická i sociální, příslušnost k určité skupině, sociální vrstvě • Atraktivita fyzická (vzhled, zevnějšek) a atraktivita osobní (osobnostní rysy, názory, přesvědčení, postoje, zájmy, potřeby) • Podobnost x komplementarita • Princip minimaxu Triangulační (trojúhelníková) teorie lásky (Sternberg) – tři dimenze: • Intimita – pocit blízkosti, starostlivost, vzájemné porozumění, podpora (zvyšuje se postupně, dlouhodobě, později trošku klesá) • Vášeň – vysoká emoční a citová aktivace psychiky, spojená s motivační složkou, rychle vzrůstá i klesá • Závazek – těsné spojení a závislost, racionální rozhodnutí, postupně vzrůstá (kolísání je možné) Životní cyklus rodiny Etapa nultá – předmanželské hledání Mursteinova teorie volby manželského partnera – SVR teorie: Skládá se ze tří stádií vzniku a vývoje známosti od nevážné až k úplně vážné. I. stadium: stimul (podnět) – osoba upoutá pozornost osoby opačného pohlaví, zájem je opětován (jedinci s vysokou a nízkou podnětovou hodnotou) II. stadium: hodnoty, zájmy, postoje (value) – podnětová přitažlivost byla dost silná, narůstá počet setkání, dvojice porovnává své zájmy a názory, prostupuje vzájemné poznávání (temperament, dovednost jednat s jinými), změna názoru na počáteční přitažlivost partnera III. stadium: role – chování, které je charakteristické a očekává se vzhledem k příslušnosti člověka k určité skupině a jeho pozici v ní (nebýt zamilovaní, poznat rodinu partnera, mít představu, co obnáší každodenní i sváteční soužití lidí v ohraničeném prostoru) Rizika soužití, adaptační potíže v manželství • Prostředí původních rodin partnerů se od sebe výrazně liší co do úrovně vzdělání, životního stylu, socio-ekonomického statutu a náboženské víry. • V původních rodinách partnerů jsou neslučitelné modely rodových rolí, např. jeden pochází z z rodiny s tradičním patriarchálním nebo matriarchálním rozdělením rolí, kdežto druhý z dvoukariérové rodiny • Oba manželé pocházejí ze stejné sourozenecké konstalace. • Jeden či oba považují své dětství či dospívání za mimořádně strastiplné a nešťastné. • U jednoho či obou přetrvávají dlouhodobě konfliktní až nepřátelské vztahy s jedním z rodičů. • Rozhodujícím motivem k uzavření sňatku je co nejrychleji vypadnout z rodného hnízda. Rizika soužití, adaptační potíže v manželství • Jeden či druhý jsou emočně závislý na rodičích. • Určujícím motivem sňatku je nechtěná gravidita. • Jeden či oba si chtějí vzít svou první lásku. • Jeden či oba vstupují do manželství těsně po nějakém velkém životním zklamání, zejména po milostné havárii. • Svatba se koná bez přítomnosti rodičů navzdory jejich přetrvávajícímu odporu. • Rozhodnutí vzít se (resp. začít spolu bydlet) nastalo po známosti, která trvala méně než půl roku anebo déle než čtyři roky. • Snoubenci jsou mladší 20 let. • Jeden nebo druhý uzavírají svůj první sňatek ve věku více než 35 let. • Věkový rozdíl činí více než 15 let. • Výrazné abnormní rysy osobnosti – chorobná žárlivost a vztahovačnost, nezdrženlivá agresivita, závislosti (alkohol, drogy, automaty…), sklon k parazitnímu způsobu života, vážné psychické onemocnění,… Životní cyklus rodiny První etapa – manželství bez dětí Optimální doba: dva roky. Cíl: ze dvou jedinců utvořit novou, životaschopnou jednotku, připravit sebe i prostředí k reprodukci lidského rodu Hlavní úkoly této etapy: • nově utvářet a naplňovat intimitu i osobní autonomii • dokončit separaci od rodičovských rodin (respekt, zásad nevměšování se, případná pomoc) • vytvořit samostatnou ekonomicko provozní jednotku • dovršit přerod milenecké v manželskou lásku • utvořit základy společného životního stylu – kontakty s přáteli, s širší rodinou, vyrovnat se s omezením svobody • učit se zacházet s vlastními rozladami a též s mrzutou náladou partnera • rozvíjet komunikační dovednosti párového dialogu – umění vyjednávat • ve zdraví, pohodě a vzájemné péči otěhotnět Životní cyklus rodiny Druhá etapa – rodina s malými dětmi Vymezení: od narození prvního dítěte do nástupu posledního dítěte do školy (školky), návrat ženy do práce. Cíl: soužití s dětmi, přijetí rolí rodičů Možné problémy: Vymezení vztahu rodiče x prarodiče Sourozenectví - příprava prvorozeného dítěte na příchod sourozence Rodinná spravedlnost Životní cyklus rodiny Třetí etapa – rodina se školáky Časové vymezení: od nástupu dětí do školy První velká manželská krize Mezi 6 a 11 rokem manželství se rozvádí 60% manželství. Po 11 roce platí klesající pravděpodobnost rozpadu manželství. Zjevná příčina – nevěra. V posledních letech nárůst osobní autonomie a centrifugální tendence (domov – touha odpočívat, nabíjet baterky, ale kdo to má zařídit?), o budování intimity není zájem nebo chybí čas (instrumentální oblasti soužití). Varianta symetrická nebo asymetrická. Životní cyklus rodiny Čtvrtá etapa – vylétání z hnízda Trvání: začíná adolescencí dětí až po jejich osamostatnění Hlavní úkoly: • Přehodnotit práva, povinnosti a mocenské poměry – změna autority (z generalizované na diferencovanou) • Vyrovnávat se s generačními rozdíly, rozpory a konflikty: rovnováha mezi zdravými a vývoj stimulujícími konflikty a mezi spory zbytečnými plodícími jen trpkost a extrémní chování • Zvolit profesní, studijní orientaci dospívajících • Akceptace partnera „dítěte“ Životní cyklus rodiny Pátá etapa – stárnutí manželského páru Trvání: obvykle nejdelší etapa Druhá manželská krize: na přelomu dvou etap, 20 let manželství, snaha prožít si vše, co jsme ještě nestihli. Vyrovnání se se zdravotními omezeními svými i manželovými. Přehodnocování, hledání smyslu manželství bez dětí, pokud se předtím někde vytratil. Prarodičovská role. Funkce rodiny • Reprodukční funkce • Hospodářské funkce • Emocionální funkce • Socializační funkce • Sociálně podpůrné funkce Funkční x dysfunkční rodina Typy rodinných konstalací • Eufunkční rodina - rodičovská dyáda tvoří základní koalici, oba kladné vztahy k dětem, funkční uspořádání Konstalace v dysfunkčních rodinách • Schizmatická rodina - jedno dítě (či děti) navázáno na matku, druhé na otce, jinak nejsou vzájemné vztahy příliš silné • Rodina s pokřivenými vztahy – jeden člen zcela vyloučen (obvykle rodič) • Rodina s propastí mezigenerační • Pseudodemokratická rodina – není posílena rodičovská dyáda • Rodina s nedostatkem vzájemnosti