REEDUKACE SPU REEDUKACE DYSLEXIE Čtení je aktivita, která uvádí do pohybu sluchové, zrakové, motorické mechanismy a u níž nejde jen o to poznat hlásku, ale i porozumět významu slov. Zapojuje inteligenci a také zkušenosti jedince. K osvojení čtení musí jedinec disponovat celou řadou předpokladů, schopností a dílčích dovedností. Aby mohlo dítě číst, musí pochopit, že mluvená slova mohou být rozčleněna na fonémy a že tyto zvuky jsou reprezentovány písmeny v psaném slově. Kroky pro osvojování čtení: + Zrakové rozlišení tvaru. + Poznání hlásky sluchem. + Spojení hláska – písmeno. + Sluchová analýza a syntéza slabiky. + Čtení slabiky. + Čtení nového písmena ve slově. + Automatizace čtení slov s porozuměním. Etapy výuky prvopočátečnímu čtení Etapa jazykové přípravy na čtení (předslabikářové období). Etapa slabičně analytického způsobu čtení (slabikářové období): - čtení otevřené slabiky ve slovech; - čtení zavřené slabiky na konci slov; - čtení otevřené slabiky trojpísmenné a slov se dvěma souhláskami uprostřed; - čtení slov se slabikotvorným r, l, s písmenem ě (dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě) a se slabikami di, ti, ni. Etapa plynulého čtení slov (poslabikářové období). Problematika čtení ve 2. – 5. ročníku. Zásady pro výuku čtení a jeho reedukaci + Udržet rozvahu, klid, pohodu, víru v nápravu; + umět pochválit i drobný pokrok dítěte; + začít vždy ve fázi, kterou žák dobře ovládá; + pokračujeme úrovní, kterou je třeba procvičit, zdokonalit; + cíl práce → čtení s porozuměním a bez chyb; + texty odpovídající žákovi obsahem, obtížností, velikostí písma a délkou; + časté opakování téhož textu je neefektivní – naučení zpaměti; + namáhavá aktivita → není nutné číst text vcelku, přiměřená doba čtení; + ke čtení vedeme dítě přes záliby (např. koníčky…); + náprava je efektivní, pokud spolupracuje žák, rodič, učitel a někdy i poradenský pracovník. Neuropsychologická přístup k dyslexii a její nápravě podle Dirka Bakkera Pravá hemisféra zachycuje percepčně-prostorové charakteristiky textu. Levá hemisféra zpracovává obsahovou, řečovou stránku čtení. → v počáteční fázi čtení se zapojuje více pravá hemisféra, postupně však převládá aktivace levé hemisféry. + typ: “pravohemisférová dyslexie“ – žák čte pomalu, přesně, objevují se obtíže při vybavení obsahu čteného + typ: „levohemisférová dyslexie“ – žák čte rychle, ale s chybami, hádá a domýšlí si text dle porozumění + typ: „počáteční dyslexie“ – vývoj čtení se zastavuje hned na počátku v důsledku deficitu ve vývoji nezbytných funkcí a jejich nedostatečnou integrací. Terapie: specifická/ nespecifická stimulace hemisfér. I. Technika čtení, dekódování + zrakoprostorová identifikace písmen + spojení hláska – písmeno + záměny písmen tvarově podobných + rozlišování b – d – p + záměny písmen zvukově podobných + spojování písmen do slabik + tzv. dvojí čtení + čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby + čtení vět, souvislého textu II. Porozumění čtenému textu Techniky reedukace dyslexie d- Metoda obtahování - počáteční stádia reedukace u těžkých případů dyslexie a dysgrafie, cizí jazyk (angličtina) - zapojuje hmat a pohyb, psychoterapeutický efekt d- Metoda barevných kostek - představy hmatové, pohybové, zrakové - písmena nalepená na kostkách, dítě je řadí k sobě a čte (později i píše) vzniklé slabiky, slova d- Metoda Fernaldové - náprava čtení u pomalých čtenářů (mají dobrou strategii) - podtrhávání „nesnadných slov“ v textu d- Metoda postřehování - při potížích ve spojení písmeno – slabika – slovo, při výskytu inverzí - čtenářské okénko - otevřené slabiky→zavírání otevřené slabiky→ slabiky o třech písmenech→celá slova d- Čtení s okénkem (se záložkou) - cvičí správné pohyby oka po řádku, odstraňuje tzv. dvojí čtení - text postupně poodkrýváme (zabraňujeme „hádání“) - text postupně zakrýváme (zvýšení plynulosti a rychlosti) - Zásady práce s okénkem: o velikost okénka musí odpovídat textu; o okénkem posunuje terapeut, rodič; o přizpůsobíme se dítěti – pomalé, ale plynulé čtení; o nevyžadujeme čtení s přednesem; o nepřipouštíme dvojí čtení, „vyrážení“ slabik; o okénko posuneme těsně před tím, než dítě slabiku vysloví (strategie čtení); o nutný odpočinek!!!! d- Čtení v duetu - společné čtení s dítětem d- Metoda dublovaného čtení - u žáků, kteří čtou nepřesně, domýšlejí koncovky, často chybují - žák čte daný text o slovo zpět za hlasitým čtením pedagoga (rodiče) d- Metoda globálního čtení - u dětí, které setrvávají na sledování jednotlivých písmen a nejsou schopny postřehovat jejich shluky (pomalé čtení) - čtení celého textu→text s vynechanými písmeny→ text s vynechanými slovy d- Přípravné čtení - vychází z nutnosti motivovat dítě před vlastní samostatnou hlasitou četbou textu - nácvičná slova z textu // rozhovor o textu // čtení textu terapeutem // dítě čte samo d- Poslouchání textu předčítaného rodičům - dítě čte nahlas předem domluvený úsek textu - rodič u něj sedí, aktivně poslouchá a opravuje společně s dítětem špatně přečtená slova d- Objasňování neznámých slov - učitel/ rodič vypíší před vlastním čtením obtížná/ neznámá slova (po prvním čtení to může udělat i žák) → izolované procvičování těchto slov - založení „kartotéky“ (kartičky k nácviku) d- Čtení s kontrolou magnetofonu - dítě čte nahlas, následně slyší totéž z přehrávače - kontrola čtení i porozumění (nutný zácvik) d- Motorické čtení - metoda v počátku čtení, při zahájení reedukace - cvičení spolupráce L a P hemisféry, plynulost očních pohybů, druhotně intermodalita a serialita Jak mohou pomoci rodiče? + Číst v době, kdy je D i R v dobrém rozpoložení; + výběr knihy konzultovat s učitelem, dbát na vhodnost obsahu, písma, obrázky v knize; + vhodné místo ke čtení – pohodlí, světlo (nejlépe u stolu); + dopředu si o knize popovídat, namotivovat ke čtení; + využití záložky, ukazovátka; + je dobré se s dítětem ve čtení střídat; + lze využít čtení v duetu; + zpočátku stačí 5 minut, později 10, max. 15 minut četby – každý den!; + chybu neovlivňující smysl textu není nutné opravovat; + oprava chyby: „Počkej, to nedávalo smysl, nebo ano?“ apod.; + při přerušení čtení nechat dítě číst od začátku věty; + nechat dítě číst monotónně, časem se to upraví; + na konci čtení si s dítětem popovídat o přečteném; + zdržet se negativních poznámek, chválit či ocenit úspěch; + je dobré dítěti číst – motivace, radost z literatury; + starším dětem lze číst knihy, které nezvládnou číst samy (kompenzace nedostatku informací); + hrát různé hry spojené se slovy, slovní zásobou, čtením. REEDUKACE DYSGRAFIE Vývoj písemného projevu + Uvolňovací cviky, + písmena a spoje písmen, + slova, věty, shoda mezi akustickou a optickou podobou, + aplikace gramatických pravidel, + samostatný písemný projev. Etapy výuky prvopočátečnímu psaní Období přípravných cviků na psaní (předslabikářové období). Období vlastního nácviku písma (slabikářové období). Období zdokonalování rukopisu (poslabikářové období). Problematika psaní ve 2. – 5. ročníku. Metodika psaní levou rukou. Hrubá motorika Základní pohyby při psaní a kreslení vychází z pohybu velkých kloubů: + pohyby paží (mávání, kroužení….), + pohyby dlaní (vpřed, vzad, vlevo, vpravo, kroužení, stahování v pěst), + rytmická cvičení, rehabilitační tělocvik, + nutno dodržet správné sezení u psaní, anatomicky tvarovaný nábytek. Jemná motorika + Pohyby prstů, sestavy z dlaní, cvičení pohybové paměti, např.: + skládání kostek, papíru, práce se stavebnicí, + navlékání korálek, těstovin, matiček, knoflíků, + šroubování, montování, práce s nářadím, + provlékání šňůrek, uzlování, vytváření řetězů, + pomoc v domácnosti, sebeobsluha, + modelování, trhání, hnětení, stříhání, lepení, + rozvoj hmatu, cvičení s prsty a dlaněmi. Držení psacího náčiní Nutno dbát na správný úchop psacího náčiní, trojhranný program, výběr psacího náčiní: - barvy, pastelky s širší tuhou, křídy, progreso, - měkčí tužky a pastelky, - pero s kvalitním hrotem, Tornádo, gelové pero, - ne: propisovací tužky, krátké či široké tužky a pastelky! Lateralita, nácvik u leváků. Uvolňovací cviky + Svislá/ šikmá/ vodorovná plocha, + měkké psací náčiní, + uvolněná atmosféra, cílené uvědomění si a ovlivnění svalového napětí („gumová ruka“), + velká plocha a prvek → postupně zmenšujeme, + doprovod říkadla, písničky, rytmizace, + cílem je plynulost a rytmus pohybů (ne přesnost obtahování) Psaní písmen a spojů mezi nimi Učitel na tabuli, dítě obtahuje, pak se zavřenýma očima – lze rozdělit na jednotlivé kroky, možno užívat přehled písmen, pomocné linky, ! nepřetěžovat, nedopisovat cvičení doma nebo o přestávce, nepřepisovat sešity. Podpůrné techniky: - slovní opora, instrukce (odkud kam, říkanky), - zraková opora (vyznačení body, linie), - hmatová opora (vymodelování tvaru). Obtížnost prvku zvyšuje: - zmenšení velikosti, - zvýšení hustoty čar, - snižování a postupné vynechávání podpůrných technik, - střídání velikosti - střídání tvaru, - požadavek na přesnost provedení prvku. Reedukace u starších žáků Také uvolnění – vysvětlíme přesně, k čemu slouží, větší intenzita cvičení (10 min denně) – musí chtít! Kompenzace dysgrafie + Uvolnění ruky před psaním, + snížení objemu psaného textu, + tolerantní hodnocení napsaného, + možnost psát do širších linek, vyhnout se nelinkovanému papíru, + psaní tiskacím písem (na druhém stupni, jinak hrozí horšení čitelnosti – nutnost zácviku!) + vlepování tištěného textu do sešitu, práce s ním, + psaní na počítači v kombinaci s kratším psaním rukou – zvládnout klávesnici! + kopírování materiálů v naukových předmětech + znalosti je dobré ověřit i ústně! Tréninkový program Yvety Heyrovské + k odstranění grafomotorických obtíží u dětí s LMD, s odkladem školní docházky; + nápravná cvičení se provádí v kleku a v předklonu; + snaha uvolnit svaly, spasmy, navodit správný úchop náčiní, umožnit zažít úspěch, naučit dítko relaxovat; + základní cviky: kruhy, šnek, ležatá osmička, velké a malé vlny, slabika mo; + práce s houbou a barvou, špejlí a tuší, progresem, nakonec pero REEDUKACE DYSORTOGRAFIE + specifická porucha pravopisu, která je velmi úzce a často spojena s dyslexií, + specifické dysortografické chyby, obtíže při osvojování a aplikaci gramatického učiva, + příčiny: - nedostatečně rozvinuté sluchové vnímání, vnímání a reprodukce rytmu, chápání obsahu psaného textu, nedostatečný rozvoj grafomotoriky, - poruchy soustředění, paměti, pracovní paměti, procesu automatizace, pomalé pracovní tempo. I. Specifické dysortografické chyby Postup reedukace: + sluchové rozlišování tvarů s využitím multisenzoriálního přístupu; + osvojení si jevu ústně; + speciální písemná cvičení; + aplikace jevu v běžné praxi; + automatizace jevu. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek + bzučák, hudební nástroje, stavebnice + cvičení s bzučákem + doporučené procvičování: o urči, zda jsou slova stejná nebo ne o znázorni slovo pomocí stavebnice o grafické znázornění slova o doplňování samohlásek do textu o podtrhávání dlouhých samohlásek + zdůraznění výslovnosti o tvoření vět ze slov lišících se délkou (dráha - drahá) o žáci zapisují pouze samohlásky o nutnost diktovat si polohlasně, psát znaménka hned!!! Rozlišování dy-ty-ny a di-ti-ni + tvrdé a měkké kostky (podle J. Křivohlavého), mačkadlo + práce s kostkami: o U předříkává slabiky, Ž opakuje a ohmatává kostky o vyhledávání slov s danou slabikou o určování slabik ve slově (začátek, konec, střed) o rozlišování slov lišících se tvrdostí o slova s více kritickými slabikami o musí si diktovat, učit si po sobě zkontrolovat zapsané!!! Rozlišování sykavek s-c-z, š-č-ž + karty s písmeny, obrázky se slovy + postup procvičování: o rozlišení sykavek ve slabikách o rozlišení ve slovech o vyhledávání slov se sykavkami o rozlišení sykavek měnících význam slova (sem - zem) – s-š, z-ž, c-č, s-z-c, š-ž-č o rozlišování více sykavek v jednom slově (vyslovování po učiteli, karty, způsob artikulace) Vynechávání, přidávání, přesmykování písmen/ slabik + písmena na tvorbu slov + postup procvičování: o písemná analýza a syntéza slov o tvoření slov ze zpřeházených písmen o podtrhání správně napsaných slov o psaní na stroji – nápodoba Hranice slov v písmu + stavebnice, prvky znázorňující slovo, obrázky, karty s předložkami + postup procvičování: o vyznačení slov ve větě předměty nebo písemně o určování počtu slov ve větě o čtení slov s předložkami s pomocí obrázků o grafické znázornění náročnějších vět – předložky, krátká slova II. Gramatické chyby Aplikace gramatických pravidel: + pochopení pravidla, + vybavení (použití) ve správnou dobu, + ústní zdůvodňování, + doplňovací cvičení, + diktát, + automatická aplikace v písemném projevu. SLUCHOVÁ PERCEPCE Sluchová diferenciace řeči Rozlišování slov ve větě: počet slov. Rozkládání slova na slabiky: nejen dvě hlásky ve slabice! Slovní kopaná: poslední slabika. Určování první hlásky z předříkaných slov: obtížnější, když po první hlásce následuje souhláska. Určování poslední hlásky z předříkaných slov: procvičujeme slova, která činí dítěti obtíže, s – š, s – z, m – n apod. Na jaké pozici ve slově, jestli vůbec se objevuje domluvená hláska. Slovní kopaná: poslední hláska Vlastní nácvik analýzy a syntézy hlásek ve slovo: na úrovni, která dělá dítěti obtíže – denně!, sa, se, si tu, me, lo hůl, kůl syn, bos, lem mapa, nebe dále, zima nápoj, jazyk pomalu lyžovat hra, kra ples brada cukr násadka rozsudek Reedukace sluchového vnímání + nácvik naslouchání; + sluchová paměť; + sluchová diferenciace; + sluchová analýza a syntéza (věta – slovo, slovo – slabika, hlásková stavba slov); + vnímání a reprodukce rytmu. ZRAKOVÁ PERCEPCE Rozlišení figury a pozadí: - tvary zastíněné čárami, - kreslíme tvary přes sebe, - píšeme slova přes sebe. Rozlišení inverzních obrazců. Reedukace zrakového vnímání + rozlišování barev a tvarů; + zraková diferenciace; + zraková analýza a syntéza; + zraková paměť; + rozlišování figura a pozadí; + rozlišování reverzních figur; + cvičení očních pohybů; + postřehování, zvětšování obsahu fixací. REEDUKACE VE ŠKOLE Podpůrná opatření ve škole + Posadit dítě ve třídě před sebe, lépe doprostřed. + Vysvětlovat novou látku krátkými větami a jednoduchými slovy. + Ujišťovat se o pochopení, dodržovat posloupnost. + Domluvit se na termínech, na známkování, úkolech. + Vyhnout se únavě, rychlému rytmu. + Nechat dítě odpovídat na otázky v různém pořadí, naučit ho přeskakovat otázky, které neumí vyřešit. + Nezařazovat obtížnou látku po diktátech či jiné namáhavé aktivitě. + Pomáhat dítěti při počátku plnění úkolů. + Být trpělivý, respektovat osobní tempo dítěte. + Nechat dítě objevovat své schopnosti, umožnit mu vyniknout před třídou. + Rozvíjet poznatky o poruchách učení. + Vytvořit si vizuální a fonologické pomůcky, soustavně je užívat v hodinách. Žák na 2. stupni ZŠ Zásady: d- informovanost všech vyučujících; d- spolupráce mezi školou a rodinou; d- práce dle IVP; d- hodnocení žáka podle jeho vlastních pokroků (nesrovnáváme s ostatními); d- upřednostnění ústního zkoušení před písemným; d- užití kompenzačních pomůcek; d- reedukace (dys-kroužek, PPP).