Intervence Navazuje na diagnostiku Intervence jako podpora, pravidla intervence, krizová intervence, etapy a formy krizové intervence Východiska intervence · Poruchy chování různého typu jsou naučené reakce, které lze přeučit! · Není nutné hledat příčiny vzniku PCH · Je nutné hledat cesty k naučení nových žádoucích způsobů chování · Veškerá opatření vychází z pozorovatelných a registrovatelných faktech a jejich popisu! Cíle pedagogické intervence l udržet celistvost pedagogického působení l opětovně stabilizovat !potřeba orientace v situaci !potřeba jistoty !potřeba stability l vyvést žáka z bludného kruhu Aktualizovat potencionalitu osobnosti Principy intervence lNESMÍ vést ke konzumování péče ani k obcházení oslabuje lMUSÍ mobilizovat a podporovat růst potenciality osobnosti lVYCHÁZÍ ze sesbíraných dat o žákovi–z podrobné diagnostiky !Data mohou zahrnovat variabilitu problému - jeho různé projevy. Pravidla intervence Revize získaných dat - všímáme si, zda ty problémy, které jsem ve strukturovaném pozorování sledovali, byly skutečně ty nejfrekventovanější. Reálnost intervence - stanovit si realistické cíle Zájem příjemce intervence - motivace ke změně, důvěra v možnost změny Základní kroky intervence l 1. Navázání pevného vztahu ! Tento krok je nejtěžší. Dítě obvykle nedůvěřuje. Platnost dohody obvykle testuje zesílením abnormálního chování. Mělo by dostat čas k prověření platnosti. l 2. Odmítnutí takového chování, které je v rozporu s očekáváním. Snažit se zachovat dobrý vztah. l 3. Učení odpovědnějším způsobům chování. ! uvědomění si neodpovědného chování ! hledání jiných variant chování ! upevňování nových způsobů chování. Motto intervence „Úspěch rodí úspěch“ Soustředit se pouze na jeden problém. Dát žákovi podíl na spolurozhodování Vyvolat u žáka potřebu změnit situaci Žák musí věřit, že určitými změnami může dojít ke zlepšení. Největším úspěchem je, když se nám podaří změnit žákův způsob přemýšlení, když o sobě začne uvažovat z jiného (perspektivního, optimističtějšího) pohledu. Prostředek – vyjednávání, diskuse, důvěra,očekávání. Forma - kladení otázek, řízený rozhovor, uvádění příkladů z okolí apod. Využívané metody intervence l Systematické monitorování l Pozitivní zpevňování l Negativní zpevňování l Trest l Sociální učení !Model chování učitele !Model chování !Úsudek vrstevníků Základní techniky intervence l Cílevědomá volba podnětů !předcházení situacím, které podněcují nebo usnadňují nežádoucí chování l Sebekontrola !záznamy o projevech nežádoucího chování l Sebeodměňování !zvýšená motivace a upevňování l Sebetrestání !snížení nežádoucího chování. Zásady intervence l Najděte si vhodný čas pro sezení l Konkretizujte, jaké chování má být změněno l Fyzicky a psychicky se připravte l Nevynášejte soudy, nekritizujte l Začněte sezení se záznamy o vašich záměrech a tím,v co doufáte, že by se mohlo na sezení změnit l Nemluvte jen vy l Dávejte vhodné alternativy k negativnímu chování l Povzbuzujte před hrou a navazujícími aktivitami l Oslavujte DENÍK chování – podpora intervence l záznam • pokrok • otázky • diskuze l porozumění souvislostem l zpětná vazba l utřídění myšlenek – zajištění orientace ne hlavní body intervence Struktura deníku l Chování, které potřebujete prodiskutovat l Jak se nevhodné chování projevuje l Kdy probíhá – čas, místo, osoby l Které alternativní činnosti jsou vhodnější l V jakých situacích je chování dobré - čas, místo, osoby l Hodnocení – konzultace, zpětná vazba