Morfologie Morfologie (tvarosloví) – jazykovědná disciplína, součást gramatiky (spolu se syntaxí) Členění: a) formální morfologie b) funkční (sémantická) morfologie Morfonologie alternace vokalické alternace konsonantické Základní pojmy morfologie: Morfém Morf Typy morfů (podle významu, který vyjadřují) 1. kořeny 2. afixy O/ prefix O/ sufix O/ postfix O/ interfix Morfologická homonymie Morfologická synonymie Tvar slova (formální morfologie) = morfologické slovo Stavba tvaru slova (nezaměňovat se slovotvorným rozborem nebo s rozborem stavby slova) Stavba tvaru slova tvarotvorný základ tvarotvorný formant kořen kmenotvorná přípona koncovka kmen koncovka 1. tvarotvorný základ tvarotvorný formant kuř -ata 2. (kořen) kmenotvorná přípona koncovka (ne vždy existuje) kuř -at -a ciz -í -ho 3. kmen koncovka kuřat - -a Paradigma Vzorové paradigma Gramatická kategorie (funkční tvarosloví) - vyššího a nižšího řádu - slovní druhy kategorie jmen a sloves 2 stránky gr. kategorie: a) gr. význam: jeho obsahem jsou různé vztahy mezi slovy, nebo vztahy na úrovni věty b) gr. forma: souhrn určitých prostředků – omezené, závazné pro vyjádření gr. významu Slovní druhy: formální členění sémantické syntaktickofunkční ohebné neohebné plnovýznamové neplnovýznamové vyj. vět. členu vět. vztahu (autosémantické) (synsémantické) skloňují časují dekl. jmenná složená zájmenná číslovková Plnovýznamová: substantiva, adjektiva, verba, adverbia, (číslovky, zájmena, mnohá citoslovce) Některé jednotlivé výrazy plnov. nejsou, např. pomocné sl. být, bývat, stát/stávat se. Neplnovýznamová: předložky, spojky, částice Jmenný rod Gramatický jmenný rod O/ gr. rod: maskulinum, femininum, neutrum, O/ je vlastní kategorií pouze u substantiv, u ostatních jmen je záležitostí shody (kongruence) se substantivem, O/ určujeme ho u substantiv, na základě shody se subst. také u adjektiv, většiny zájmen, ohebných číslovek, sloves. tvarů příčestí, tvarů přechodníků, O/ je vyjádřen souborem gr. koncovek, O/ gr. rod slouží ke třídění jmen a přiřazování k určitému deklinačnímu typu, O/ kolísání v gr. rodě: a) MxF: -z, -l, -j, -m, -c, tj. rez, kyčel, esej, (Olomouc) b) MxFxN: rukojmí ..c) dvojrodost vyjádřena zakončením: brambor – brambora, kedluben – kedlubna, jen okurka! atd. gr. rod vznikl aplikací přirozeného rodu na neživotné substance Přirozený rod O/ je odrazem reality, označuje jedince mužského a ženského pohlaví, případně absenci přirozeného rodu (N názvy mláďat), a to u názvů osob a některých názvů zvířat (ne u rostlin) O/ rod přirozený a gramatický nelze směšovat O/ vyjádření přirozeného rodu: a) lexikálními prostředky: muž – žena- dítě, kohout – slepice – kuře apod. b) slovotvornými prostředky (přechylování): spisovatel – spisovatelka, holub – holubice - holoubě, liška – lišák – lišče. c) synt. prostředky /shodou/: můj choť – moje choť O/ některá osobní sub. rodové protějšky netvoří: - názvy povolání: letuška, pradlena, horník, montér apod. (nevznikla potřeba pro povolání) - jména vespolná: (u osob)jedinou rodovou formou označují jedince mužského i ženského pohlaví: lenoch, opilec, divoch, anděl, naivka, potvora, trdlo …, většinou mužského rodu, s expresivním zabarvením, zpravidla bývají součást přísudku. Petr je lenoch. O/ souborná pojmenování pro všechny rody: člověk, kur, rodič, sourozenec, soub. význam může získávat 1 člen dvojice: holub, liška, pes apod.