Vybrané teze k FOV

   

   Doporučená literatura

   

   •      Patočka, J. Filosofie výchovy. Praha 1997.

   •      Palouš, R. K filosofii výchovy. Praha 1991.

   •      Stark, S.- Demjančuk, N., Demjančuková, D. Kapitoly z filozofie výchovy. Pelhřimov
   2003.

   •      Störig, H. Malé dějiny filosofie. Praha 2000.

   •      Tretera, I. Nástin dějin evropského myšlení. Praha 2002.

   

   

   Výchova má směřovat k určité ideji smyslu života, filosofie se pak ptá, hledá tuto ideu smyslu
   života.

   

   Prótagoras (481-411 př. n. l.)

   

   „Měrou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“

   

   

   Sókratés (469-399 př.n.l.)

   

   •      Destruktivní – vyvracející část (elenktická).

   •      Konstruktivní – přivedení k  poznatkům (maiutetická).

   •      Anamnesis – rozpomínání (u Platóna).

   

   Platón (431-404 př.n.l)

   

   Výchovné pojetí součástí jeho spisů:

   Ústava, Zákony

   

   Platónovo pojetí duše

   

   •      Rozumná duše.

   •      Vznětlivě vášnivá duše.

   •      Smyslově žádostivá.

   

   Podstatou Platónovy výchovy má být

   postupné přibližování se ideji Dobra.

   

   Aristotelés (384-322 př. n. l.)

   

   Teorie výchovy a vzdělání v dílech:

   •      Politika

                  a

   •      Etika Nikomachova

   

   Složky duše:

   •      vegetativní (rostliny, živočichové, lidé)

   •      seznitivní (živočichové, lidé)

   •      rozumová (lidé)

       trpný rozum

       činný rozum

   

   Výchova má směřovat k harmonii, celistvosti, má přispívat k socializaci jedince, jako tvora
   společenského – zóon politikon.

   

   Křesťanské pojetí

   

   •      Člověk IMAGO DEI – stvořený Bohem,

   •      EDUCATIO – vyvádění člověka z ponoření se do hmotného světa směrem k Bohu,

   •      SCHOLÉ – prázdnost, volnost, osvobození.

   Aurelius Augustinus – sv. Augustin
   (354-430)

   

   Výchově a vzdělání se věnuje
   v dílech:

   •      De magistro

   •      De doctrina christiana

   •      De ordine

   

   Předpokládá aktivní účast žáka, učitel

   poskytuje pouze základ o nějž se má žák

   opřít při vyvozování dalších souvislostí.

   

   Rozum je v závislosti na víře:

   „Věříme, abychom poznávali, nepoznáváme,

    abychom věřili  .“

   

   Člověk nalézá boží pravdu prostřednictvím

   „duchovního světla“ - iluminismus

   

   

   

   Tomáš Akvinský (1225-1274)

   •      Vrcholné dílo   Theologická summa,

   •      zastával názorovou pozici umírněného realismu,

   •      lidští učitelé pomocí aktivizace rozumových schopností žáků skrze vysvětlování a názor
   jej přivádějí k pravdám přirozeným – nezjeveným.

   •      Pravdy nadpřirozené – zjevené může poznat pouze prostřednictvím víry skrze boží milost,
   Krista

   •      obě pravdy vycházejí z Boha.

   

   Petr Chelčický (1390-1460)

   •      dílo: Sieť viery pravej

   •      Zásada nenásilí, obrácení člověka ke křesťanským principům prostřednictvím výchovy.

   Jan Amos Komenský
    (1592 – 1670)

   •      Kněz a biskup Jednoty bratrské,

   •      vybraná filos. díla:

   •           Labyrint světa a ráj srdce

   •           Obecná porada o nápravě věcí lidských

   

   •      snaha o PANSOFII – vševědu

   •        OMNES     všichni

   •        OMNIA       všechno

   •        OMNINO    všemi způsoby

   •      pojetí rovněž v PAMPEDII - vševýchově

   

   •      člověk má jít cestou světla - VIA LUCIS

   

   •      vševýchova jako urovnaná cesta k rozvádění vševědného světla po lidských myslích,
   řečech, skutcích

   •      vševěda a vševýchova mají vést k všenápravě – PANORTHOSII.

   

   

   Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)

   

   

   •      Fenomenologie ducha

   •      Základy filosofie práva

   

   •      světové dění je seberozvíjením ABSOLUTNÍ IDEJE

   •      seberozvíjení se uskutečňuje dialekticky, ve třech stupních:

   •      I.   Idea se projevuje sama v sobě (logika)

   •      II. Idea se projevuje navenek, popírá sebe sama (filosofie přírody)

   •      III. Idea překonává svůj hmotný stav a na vyšší úrovni se vrací k sobě (filosofie
   ducha)

   Filosofie ducha

   •      I. subjektivní duch

   •      II. objektivní duch

   •      III. absolutní duch

   

   •      Proces výchovy má vést ke zdokonalení člověka a především k jeho zapojení se do
   společnosti.

   •      Pedagogika má výchovou poskytnout jedinci, prostřednictvím rozumového osvojování, to,
   co potřebuje ke svému  zařazení se do společnosti.

   •      Výchova je tvořena: rodinou, občanskou společností, státním zřízením.

   

   •      Prostřednictvím výchovy dochází k vývoji a zdokonalování lidského vědomí, které je
   součástí procesu seberozvíjení absolutní ideje.

   

   Wilhelm Dilthey (1833-1911)

   •      Dílo: Život a dějinné vědomí,

   •      filosofie života,

   •      důraz na intuici, prožívání

   

   •      splynutí s duší druhého,

   •      duchovědy, duchovní vědy, duchovědná pedagogika,

   •      hermeneutika,

   •      „…plánovitá činnost, v níž se dospělí pokoušejí vytvářet duševní život dospívajících.“

   

   Tomáš Garrigue Masaryk
    (1850-1937)

   •      Sociolog, politik, filosof

   •      dílo  filosofické: Otázka sociální

   •                                Ideály humanitní

   

   •      konkrétismus,

   •      smysl lidského života - naplnění humanitou, lidskostí, soulad mezi rozumem a citem,
   zušlechťování sebe sama a celé společnosti,

   •      základem morálka založená na zásadě „miluj bližního svého“,

   •      důraz na jednání, praktickou realizaci této zásady,

   

   •      výchova vyvážením rozumové a citové složky člověka.