Játrovky a mechorosty Protonema mechorostů Protonema mechorostů je silně redukované, vláknité, tvořené pouze jednou řadou zelených buněk. U některých mechorostů může zcela chybět nebo naopak je vláknitý, větvený a vytrvávající. Pozorujte pod světelným mikroskopem a zakreslete Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) Játrovka s frondózní (lupenitou) vícevrstevnou stélkou. Na svrchní straně stélky je asimilační pletivo, na spodní straně je základní pletivo, z něhož vyrůstají rhizoidy. Uprostřed každé buňky asimilačního pletiva je stále otevřený dýchací otvor. Pozorujte v dopadajícím světle. Zakreslete stélku s dýchacími otvory Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) Pohlavnímu rozmnožování slouží gametangia, která jsou nesena na stopkatých receptakulech. Samčí pohlavní orgány – pelatky (antheridia) – jsou nesena receptakulem, které má na konci kolovitý, laločnatý terč. Samičí pohlavní orgány – zárodečníky (archegonia) – jsou nesena receptakuly s paprskovitými, hluboce laločnatými terčky. Pozorujte v dopadajícím světle a zakreslete stélku se samičími receptakuly. Podhořanka plocholistá (Porella platyphylla) Játrovka s dichotomicky větvenou foliózní (listnatou) stélkou rozčleněnou na rhizoidy, kauloid a postranní fyloidy. Zakreslete část stélky. V procházejícím světle pozorujte fyloidy, které jsou tvořeny jediným typem buněk, a zakreslete je a jejich umístění na kauloidu. Rašeliník (Sphagnum sp.) Gametofyt je diferencován v lodyžku a lístky, rhizoidy chybějí. Lodyžní lístky jsou tvarově odlišné od lístků na větévkách. Nahloučené svazečky větévek tvoří v horní části lodyžky tzv. hlavičku. Zakreslete gametofyt s fyloidy nahloučenými v horní části lodyžky. Rašeliník (Sphagnum sp.) Lístky nemají žebro a jsou tvořeny dvěma typy buněk; malými buňkami, které obsahují chloroplasy a mají asimilační funkci (chlorocysty) a velkými bezbarvými buňkami, které slouží jako zásobárny vody, mají stěnu vyztuženou spirálními vzpěrami a proděravělou póry (hyalocysty). V procházejícím světle pozorujte trvalý preparát části listu s oběma typy buněk a zakreslete. Měřík (Mnium sp.) Fyloid měříku je tvořen diferencovanými buňkami: na okraji lístku je několik vrstev protáhlých buněk, střed čepele tvoří kulovité buňky a střední žilka je tvořena buňkami protáhlého tvaru. Z jednoho fyloidu vytvořte dočasný preparát, který pozorujte v procházejícím světle a zakreslete všechny tvary buněk. Ploník obecný (Polytrichum commune) Gametofyt tvoří rhizoidy, kauloid a fyloidy. Kauloidy obsahují protáhlé buňky vodivého pletiva, fyloidy jsou střelovité se středním žebrem. Sporofyt tvoří dlouhý štět (až 12 cm) a tobolka přímá, později vodorovná, ostře hranatá, bývá kryta čepičkou (kalyptrou). Na tobolce pozorujeme krk, výtrusnici, prstenec a víčko (operculum). Zakreslete celkový vzhled rostliny. Plavuně a vranečky (Lycopodiophyta) Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) Bylina s lodyhami až 1 m dlouhými, větvenými, plazivými, kořenujícími. Postranní větve jsou vystoupavé až přímé. Trofofyly jsou čárkovitě kopinaté. Sporofyly vytvářejí na konci vzpřímených stopek až 8 cm dlouhé výtrusnicové klasy. Sporofyly nesou jednotlivá izosporická ledvinitá sporangia, která se otvírají příčnou štěrbinou a obsahují triletní izospory. Zakreslete habitus rostliny. Zhotovte dočasný preparát sporofylu se sporangiem, pozorujte v dopadajícím světle a zakreslete. Zhotovte dočasný preparát triletní spory, pozorujte v procházejícím světle a zakreslete. vranec jedlový (Huperzia selago) Vytrvalá trsnatá bylina s přímými 5-30cm vysokými větvenými lodyhami. Trofofyly jsou čárkovitě kopinaté, husté, většinou v osmi řadách. Sporofyly nevytvářejí výtrusnicové klasy. Výtrusnice ledvinovitého tvaru se otvírají příčnou štěrbinou a jsou umístěny v paždí sporofylů ve střední a horní části větví. Zakreslete část lodyhy s sporofylem a otevřeným sporangiem. vraneček švýcarský (Selaginella helvetica) Drobná bylina. Větve lodyhy jsou podpírány tzv. rhizofory, které se v půdě dichotomicky větví. Trofofyly jsou lingulátní a dvojího typu: velké po stranách větví a menší na horní straně větví. Sporofyly skládají oboupohlavné strobily. Zakreslete lodyhu s trofofyly a sporofyly. Najděte na rostlině mikro a megasporangium a obě zakreslete. Lepidodendron sp. Vymřelé „plavuně“ stromovitého vzrůstu (karbon [vznik černého uhlí!], trias, popř. křída). Jejich kmeny byly až 40 m vysoké a 5 m silné, vidličnatě větvené. Trofofyly byly čárkovité, lingulátní. Sporofyly vytvářely na konci větví krátké strobily. Zakreslete fosilii části kmene se spirálně uspořádanými kosočtverečnými jizvami, které vznikly po opadnutí listů (patrná je i jizva po opadu linguly). Přesličky (Equisetophyta) Přeslička rolní (Equisetum arvense) Vytrvalá bylina s větveným oddenkem. Stonek dutý, článkovaný, přeslenitě větvený. Listy (trofofyly) drobné, šupinovité, na bázi srostlé v zubaté pochvy. Přeslička rolní vytváří v jednom vegetačním období dva typy lodyh: jarní, nezelenou, která nese výtrusnou šištici a letní, zelenou, sterilní. Sporofyly štítkovité, šestiboké, skládají koncové šištice. Vakovitá sporangia jsou morfologicky izosporická. Spory zelené, kulovité, s hapterami (výrůstky buněčné stěny), které se za měnící se vlhkosti splétají a spojují tak spory ve shluky. Zakreslete oba typy lodyhy, na jarní lodyze vyznačte výtrusnou šištici, na letní lodyze vyznačte článkované přeslenitě větvené větve a trofofyly srůstající v pochvy. V dopadajícím světle pozorujte štítkovité sporofyly se sporangii a zakreslete. V procházejícím světle pozorujte hygroskopické pohyby hapter na sporách, zakreslete spory s rozvinutými a svinutými hapterami. Přeslička bahenní (Equisetum palustre) Vytváří pouze jeden typ lodyhy. Zakreslete habitus rostliny, vyznačte větvení lodyhy a výtrusnou šištici. Přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) Jednotlivé větve přeslenitě větveného stonku se dále větví. Zakreslete habitus rostliny, vyznačte větvení větví.