Staročeský oděv



košile

rubáš –podle materiálu – rub = „kus ukrojeného plátna“

čechel –zřejmě germánského původu

v kronice Přibíka z Pulkavy o Václavovi III. před jeho zavražděním: „… když tak letnieho času
v jediném čechlu a u pásci po sieni chodieše“

čechlík

košule, košile –z latiny: casula = plášť z kapucí

ve střv. pasionálu ze 14. století: „… tehdy ciesař… se ze všeho rúcha svlékl, v jediné košili svatý
kříž nesa.“


sukně

oděv vyrobený ze sukna – odtud název

podkasati sě, okasati sě

okasalý = „upravený, vystrojený“

u Husa: „divné rúcho mějíchu, sukně krátké nosichu, že jim zadky nepřikrýváchu, dobří lidé za to se
stydiechu“

kytle, kytlice - z němčiny

v životopisech slavných mudrců z 15. století: „opustil jest zlatohlav a sprostnú kytli vzvlekl na
se“  (o Démosthénovi)


kabát, kabátec

sukně chodicí - svrchní šat, dnešní dlouhý kabát nebo plášť

            x

sukně oděvací – dřívější spodní oděv

kabát – česky i maďarsky, východního původu: kaba = per. a turec. „plášť bojovníka“,

 řec.  kabades

kabátníci, kabátnice


kalhoty

stč. hácě –krátké spodní kalhoty, prádlo

pomaďarštělé gatya

odtud české gatě nebo katě

nohavice, nohavičníci

dvoubarevné nohavice – miparti, biparti,

merhovaný = pruhovaný, merhy = pruhy, odtud mourovatý

harovaný = pestrý, různobarevný

poctivice

kalioty, kalihoty (dnes kalhoty)

z italského caligotte = „vysoké přiléhavé boty“, lat. caliga – „vysoké kožené boty, s kamašemi“,
Caligula


obuv

 třeví, střeví, střevíc - slovanského původu

škarbál, škarpál - souvisí s italským scarpa –„střevíc“

škorně – „vysoké kožené boty ke kolenům“;

slovo slovanského původu, skora = psl. „nevydělaná kůže“

boty z francouzského botte = „vysoká kožená obuv“