Scénář na čínskou pohádku Hostinská a Čao Či Ho Pohádku jsem si vybrala z knihy Angely Carterové, Kytice dívčích pohádek. V této knize jsou pohádky, ve kterých jsou představovány ženy jako nositelky většinou špatných vlastností a muži jsou symbolem spravedlnosti, udatnosti a chytrosti. Děj pohádky: Pohádka Hostinská a Čao Či Ho, vypráví o hostinské, která je vdova, nemá děti a vlastní hostinec, ve kterém se najde vždycky něco jak pro bohatého kupce tak pro chudáka, který nemá na zaplacení. Hostinská je ale čarodějnice, která často ze svých hostů udělá osly. Kupec Čao Či Ho celé její kouzlo prokoukne a dokonce ji přechytračí natolik, že sní svůj vlastní koláč, po kterém se stane oslicí. Kupec si ji pak osedlá a slouží mu 7 let. Po 7mi letech kupec potkal staříka, který oslici sundal ohlávku a stala se z ní opět paní hostinská, která ostudou utekla. Aktivity: * Živé obrazy: děti po přečtení pohádky, ve skupinách zobrazí 3 obrazy z pohádky, které považují za nejdůležitější. * Pokusíme se nějakou situaci rozehrát. Např. hostinská nese na stůl koláče, kdokoliv z nás může říct stop a položit jí nějakou otázku, např. proč ty koláče neseš na stůl. A ona odpoví. Jde o to, aby si postavy ujasnily svůj charakter, aby věděly jak se mají tvářit, co si v té roli můžou dovolit a co ne. Stejně tak můžeme rozehrát situaci, kdy Hostinská utíká pryč od kupce i od stařečka, kterému ani nepoděkuje za záchranu. Nebo když kupec usedá za stůl a vyměňuje koláče… * Zhlédnutí nějaké ukázky s čínským motivem, aby si děti dokázaly představit, např. krajinu v Číně, mentalitu lidí… Postavy: - paní hostinská – statná žena, veselá, hodná, nebojí se práce, má trochu šibalský úsměv, přátelská, dlouhé vlasy svázané do copu nebo spletené do drdolu na temeni hlavy, - kupec Čao Či Ho – vysoký, vážný, není moc upovídaný, spíš druhým naslouchá, dlouhé černé vlasy svázané do copu nebo zapletené, má oblečený dlouhý plášť, a na hlavě má čínský klobouk - stařík – malý, shrbený, šedivé vlasy stažené do copu, dlouhé vousy, na hlavě má typický čínský klobouk proti slunci, opírá se o hůl, má oblečený dlouhý plášť, - rolník – silný svalnatý muž, chudě oděný, na hlavě má typický čínský klobouk proti slunci - návštěvníci hostince- muži, oblečení do dlouhých chudých plášťů, mají dlouhé vlasy, někteří můžou mít i vousy Potřeby: bič, masky oslů, šedá látka na osly, džbán na víno, víno, koláče, pluh, maska vola + přehoz pro vola, ohlávka na paní hostinskou Scénář: 1. scéna: -( hospoda – dva stoly se židlemi, barový pult s čajovou konvicí a šálky, vzadu za pultem kamna) Paní hostinská zrovna něco chystá na kamnech, do hospody vstupuje první návštěvník 1. návštěvník: sundá si klobouk a ukloní se Dobrý večer. Hostinská: Dobrý den ( stále něco míchá na kamnech). Otočí se a překvapeně řekne Á to jsou k nám hosti. Samotný pan Junk. Posaďte se u nás. Co si dáte? 1. návštěvník: stydí se Víte, paní hostinská, já mám jenom pár dukátů akorát na nocleh. Hostinská: Ale hlad máte taky, ne? Mile se na něj usměje a mrkne na něj 1. návštěvník: ano, máte pravdu, mám Hostinská: Tak se posaďte. Za chvíli to bude na stole. V tom do hospody vstoupí další dva návštěvníci. 2. návtěvník: tiše Dobrý večer 3. návštěvník: hlasitě, aby ho bylo všude slyšet Dobrý večer Hostinská: nese prvnímu návštěvníkovi misku s rýží a hůlky, odpovídá na pozdrav Dobrý večer. 3. návštěvník:rázně, a zacinká přitom dukáty v měšci paní hostinská dáme si nějakou vaši specialitu a šálek čaje. Hostinská: usměje se a odpoví: ano pánové hned to bude 2. a 3. návštěvník si přisednou k Junkovi. Navzájem se představí. 3. návštěvník: já jsem kupec z oblasti Himalájí a toto je můj bratr. Prodáváme jačí vlnu a kůži. Hostinská jim přinese jídlo a čajovou konvici s čajem a šálky. 1. návštěvník: se podiví To jdete z takové dálky? 3.návštěvník: trochu se chlubí,samozřejmě, v dnešní době se nesmí kupec bát jít za obchodem kamkoliv 2. návštěvník: se na něj jenom po očku podívá a nic na to neřekne, jí dál svou porci 1. návštěvník: a vynáší váš obchod dobře? V tom do místnosti vstoupí Čao Či Ho, nikdo si ho nevšimne, pozdraví velice tiše, a proto jeho pozdrav zanikne v mohutném hlase 3. návštěvníka, a sedne si ke druhému stolu, do rohu, aby na všechny viděl, ale aby on moc vidět nebyl. Čao Či Ho: tiše dobrý večer 3. návštěvník: vynáší nevynáší, prodává se a to je hlavní. Jsme na zpáteční cestě domů. Hostinská jde k Čao Či Ho Hostinská: nese mu čajovou konvici a šálek a snaží se s ním dát do řeči Čao Či Ho: děkuju, a mírně se usměje Hostinská: jdete zdaleka cizinče? Čao Či Ho: dělá, že neslyší a nalévá si šálek čaje putuji do hlavního města, čeká mě tam kupec Hostinská: pánové už je pozdě, vaše postele jsou nachystané. Návštěvníci pochopí a začnou se zvedat se židlí. Hostinská jim zatím nalévá do pohárů víno. Hostinská: prosím pánové, připijme si, ať se vám dnes v noci dobře spí a obchody se vám daří. Návštěvníci se chopí pohárů Štronzo, všechny postavy zkamení, jsou ve tmě a jenom Čao Či Ho je osvětlený. Čao Či Ho: říká si sám pro sebe Taková chudá hostinská a nalévá nám víno na dobrou noc? To není jen tak, zajímalo by mně co má zalubem. Čao Či Ho pohár nevypije a vylije víno nenápadně do květináče. 2.scéna: Místnost je rozdělena na půl, v jedné polovině spí návštěvníci na slamnících, v druhé má hostinská komůrku. Čao Či Ho má slamník u zdi, která sousedí s komůrkou. Je tam škvíra, kterou pozoruje co se bude dít. Jde vidět na obě místnosti. Všichni návštěvníci spí, jenom Čao Či Ho nemůže usnout. Ve vedleší komůrce se svítí. Čao Či Ho se dívá skulinkou dovnitř. Hostinská: vytáhne krabici a vytáhne z ní figurku rolníka a vola, pronese zaklínadlo ( něco si zahuhle pod nos, aby tomu nešlo rozumět) napije se vody a prskne na figurky. Zhasne světlo a na scénu vstoupí živý rolník a živý vůl. Rozsvítí se a rolník oře hliněnou podlahu. Zhasne světlo, a z rolníka se opět stane figurka. Hostinská zaseje do pole pohanku. Pak pronese zase zaklínadlo prskne na figurky vodu. Zhasne se a figurky zase obživnou a pohanka je vyrostená. Rozsvítí se a rolník sklidí pohanku, vymlátí ji a umele z ní mouku. Pak se zase zhasne a z rolníka se stane figurka. Hostinská z mouky udělá těsto. Čao Či Ho:všechno sleduje skulinkou ve zdi. Zůstane na posteli sedět jako omámený. 3. scéna: Hospoda jako v 1. scéně. Nocležníci se tam schází, aby hostinské zaplatili a jsou na odchodu Hostinská: šibalsky a radostně nemůžete ode mě odejít bez dobré snídaně. Pojďte ke stolu, upekla jsem vám koláče. Návštěvníci se posadili za stůl.Hostinská jim donesla koláče. Hostinská: vy si s námi nedáte snídani? Čao Či Ho: je na odchodu ne promiňte, hrozne spěchám, už jsme měl dávno být v hlavním městě. Ale stavím se zase za měsíc, až se budu vracet z hlavního města. Odchází ze dveří, ale dívá se oknem dovnitř. Návštěvníci: s chutí se zakusují do koláčů. Zhasne se a nasadí si oslí masky. Rozsvítí se a hýkají jeden přes druhého. Hostinská: popadne bič a žene je ven ze dveří a uvazuje je venku ke stromu. Čao Či Ho: všechno pozoruje a je zděšen z toho co viděl 4. scéna: Hospoda jako v první scéně. Hostinská něco kuchtí u kamen Čao Či Ho: vstupuje do hospody Dobrý večer Hostinská: užasle je to jako včera co jste mi slíbil, že zůstanete na snídani a vida svůj slib jste dodržel. Kdo by tomu věřil, že už je to měsíc, kdy jste tu byl naposledy. Čao Či Ho: usedne ke stolu a usmívá se ještě jsme nezažil vaši hospodu tak prázdnou jako dnes Hostinská: nese mu čajovou konvici a šálek Čao Či Ho: nalévá si čaj, vypije šálek a jde nahoru do noležárny Hostinská: co si budete přát k snídani? Čao Či Ho: měl bych chuť na pohankový koláč. Hostinská: ráda ho pro vzácného hosta upeču. Ráno Hostinská: dává na stůl mísu s koláči Čao Či Ho: přichází Dobré ráno Sedá si ke stolu a čichá si k míse s koláči Paní hostinská čím to je, že vaše koláče voní líp jak kupované? Hostinská: to je stará rodinná receptura, otočí se ke kamnům a něco kuchtí Čao Či Ho: využije toho, že se hostinská nedívá. Vytáhne z kapsy koláč a vymění ho za jeden koláč z mísy. Hostinská: Proč nejíte, pane? Čao Či Ho: samotnému mi nechutná. A kromě toho, já si koupil ve městě také koláče, když vy ochutnáte můj, já si na oplátku vezmu ten, který jste pekla vy. Vytahuje koláč z kapsy Hostinská: trochu nedůvěřivě se na koláč podívá a kousne si. V tom se na jevišti setmí, hostinská si nasadí masku osla a začne hýkat. Čao Či Ho: dá oslici opratě, vyvede ji ven z hospody a nasedne na ni. Hraje čínská hudba, buď instrumentální nebo nějaká hudba s hlasy z tržiště. Kupec jezdí na oslici sem a tam. Oslice má na zádech velké náklady. Sem tam se kupec zastaví a smlouvá, a náklad prodá. Jednou jede na jednu stranu plně naložená, pak jede na druhou stranu bez nákladu, jenom jde vidět, že má kupec míšek peněz. Kupec je radostný. Čao Či Ho: jede na oslici a potěžkává si míšek s penězi a potká staříka Stařík: Paní hostinská, paní hostinská, co se to jen s vámi stalo? A hladí oslici mezi ušima, pak se obrátí na kupce- A ty jsi Čao Či Ho, znám tě a vím co hostinská provedla svým nocležníkům. Ale člověk má umět nejen potrestat, ale i odpouštět. Myslím, že za sedm let služby si vytrpěla až dost. A tak ji teď zbavím nejen oslí podoby, ale i kouzelné moci. Čao Či Ho: sesedá z oslice, chce něco říct, ale nestihne to Stařík: sundá oslici ohlávku. Setmí se, oslice odhodí masku, stane se z ní zase hostinská. Hostinská: stydí se a utíká pryč Stařík: se ukloní kupci a odchází Toto je scénář přesně podle děje, který je popsaný v knížce. Možná by se mohly vypustit některé pasáže, nebo naopak dát dohromady. Aby děj nebyl tak zdlouhavý a nic se v něm v podstatě nedělo. Děj by pak probíhal asi takto: do hospody vstupují návštěvníci, ale Čao Či Ho tam nepřijde. Jdou spát a hostinská probouzí k životu dřevěné figurky. Ráno jdou návštěvníci ke snídani. Čao Či Ho jde náhodou kolem a vidí všechno oknem. Poté co hostinská přivázala osly, Čao Či Ho vstupuje do hospody a odtud by děj pokračoval tak jak je ve scénáři. Přeměna hostinské a návštěvníků v osly: oslové by mohly být už nachystaní v zákulisí a až by se na jevišti setmělo vystřídali by herce.